METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE"

Ondřej Horáček
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům budou představeny základní teorie demokracie v jejich historické perspektivě. Tyto pak budou zasazeny do problematiky moderních západních států. Současně budou analyzovány přístupy ke studiu moderních západních demokratických společností. Kurz tak studenty seznámí se všemi základními pojetími demokracie, aby dokázali správně rozlišovat v dnešním světě mnohdy nejasných pojmů. Metodický list číslo 1 Název tematického celku: Historický vývoj pojetí demokracie Cíl: seznámení studentů se vznikem pojmu demokracie a jeho proměnami v průběhu historie. Studenti získají představu o teoriích demokracie v rámci filosofického myšlení západní společnosti. Představeny budou myšlenky klasických i moderních myslitelů. V průběhu přednášek budou všechny historické teorie aplikovány na současnou postmoderní demokratickou společnost, aby byly přiblíženy dopady konkrétních teorií na dnešní dobu. Dílčí témata: 1. Co je to demokracie? 2. Řecká demokracie 3. Liberální přístup k demokracii 1. Co je to demokracie? Pojem demokracie je dnes vykládán z různých hledisek. Samotná dvě základní pojetí demokracie neusnadňují uchopení tohoto pojmu v rámci politologické analýzy. Proto je potřebné seznámit se s dělením jednotlivých typů demokracií pro další práci s pojmem demokracie v moderní době. typy teorií demokracie demokracie dle výkonu vlády lidu

Současně budou analyzovány přístupy ke studiu moderních západních demokratických společností.

2 demokracie dle míry zapojení občanů demokracie dle způsobu zprostředkování zájmů Dobře si zapamatujte vymezení a charakteristiku těchto pojmů: normativní teorie demokracie empirická teorie demokracie funkční teorie demokracie Literatura: Cabada, L., Kubát, M. (2002): Úvod do politické vědy. Plzeň: Eurolex Bohemia. s Řecká demokracie Za místo zrodu demokracie jako politického režimu je považována řecká polis. Vliv klasické filosofie na společnost té doby s sebou nese rozvoj myšlení o společnosti a o postavení jedince v rámci pluralitní společnosti. Platónova vláda filosofů Aristotelova klasifikace politických režimů podmínky stabilní vlády Co je základním východiskem správné vlády pro Platóna? Co je podle Aristotela předpokladem stabilní vlády? Jaký politický režim je podle Aristotela nejlepší? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s Liberální přístup k demokracii Rozvoj liberalismu spojený s teorí státu Thomase Hobbese přináší naprosto dolišný pohled na společenský rozměr politiky. Zejména teorii společenské smlouvy rozvinutou dále v dílech Johna Locha a Jean Jacquese Rouseaua je pro mnohé základním východiskem moderního pojetí demokracie. Lockova teorie společenské smlouvy Rouseauova teorie společenské smlouvy

Řecká demokracie Za místo zrodu demokracie jako politického režimu je považována řecká polis.

3 Co je to společenská smlouva? Jaký má přirozený stav charakter v rámci svobody člověka? Co je to obecná vůle? Literatura: Svensson, P. (1995): Teorie demokracie. Brno: CDK. s a Metodický list číslo 2 Název tématického celku: Moderní pojetí demokracie Cíl: představení základních přístupů pro studium moderních demokratických systémů. Normativním východiskem je v tomto případě teorie liberální demokracie J.S.Milla a A. de Tocqueville. Ta se ovšem neobejde bez kritického pohledu, který nám umožní konzervativní kritika demokracie. Empirickou oporou bude teorie polyarchie Roberta Dahla. Dílčí témata: 1. Liberální demokracie 2. Konzervativní kritika 3. Teorie polyarchie 1. Liberální demokracie V průběhu 19. století se objevuje snaha zkombinovat dva základní přístupy pramenící z existujících liberálních teorií svobodu a rovnost. Výsledkem tohoto úsilí je vytvoření v současné době převažující normativní teorii demokracie liberální demokracii. úloha participace podmínky dobré vlády vztah mezi svobodou a rovností Co je pro Milla podmínkou dobré vlády? Proč je pro Tocquevilla americká společnost demokratická? Jak lze vyřešit rozpor mezi rovností a svobodou? Literatura: Svensson, P. (1995): Teorie demokracie. Brno: CDK. s

Normativním východiskem je v tomto případě teorie liberální demokracie J.S.Milla a A. de Tocqueville. Ta se ovšem neobejde bez kritického pohledu, který nám umožní konzervativní kritika demokracie.

4 2. Konzervativní kritika Konzervatizmus jako myšlenkový směr naprosto odmítá teorii společenské smlouvy, na které stojí liberální přístup k demokracii. Naproti tomu vyzdvihuje klasické pojetí politiky jako přirozené činnosti každého člověka. role tradice přirozeno-právní teorie státu konzervativní skepticismus Jaký mají konzervativci názor na společnost? V čem spočívá hlavní kritika liberalismu? Jaká demokracie je pro konzervativce přijatelná? Literatura: Svensson, P. (1995): Teorie demokracie. Brno: CDK. s Teorie polyarchie Nejednoznačnost mezi normativním a empirickým pojetím demokracie pomáhá vyřešit Dahlova teorie polyarchie. Díky jeho klsifikačním znakům můžeme klasifikovat demokratické a nedemokratické země, aniž bychom se vztahovali k normativnímu ideálu liberální demokracie. Při studiu věnujte pozornost následujícím pojmům: chápání polyarchie instituce charakterizující polyarchii demokratický proces Proč byla vytvořena teorie polyarchie? Jaké jsou podmínky pro fungování demokracie? Jaké jsou charakteristické rysy demokracie? Proč je teorie polyarchie kritizována? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s

role tradice přirozeno-právní teorie státu konzervativní skepticismus Jaký mají konzervativci názor na společnost? V čem spočívá hlavní kritika liberalismu?

5 Metodický list číslo 3 Název tématického celku: Teorie demokracie a současnost Cíl: seznámení se současnými přístupy ke studiu demokratických politických systémů zejména s ohledem na funkční teorii demokracie. Tato část se zaměřuje teorie ovlivňující možnosti fungování demokratických politických systémů vzhledem k jejich institucionální struktuře. Dílčí témata: 1. Teorie konsensuální a majoritní demokracie 2. Neklasické teorie demokracie 3. Hybridní formy demokracie 1. Teorie konsensuální a majoritní demokracie Americký politolog nizozemského původu Arend Lijphart si ve své teorii konsociační demokracie všímá demokratických zemí, které nesplňují základní Dahlovi předpoklady pro fungující demokratickou společnost. Tuto svou teorii později doplňuje o vymezení dvou ideálních systémů, ke kterým v rámci normativního hlediska tíhnou všechny demokratické politické systémy. Lijphartovo dělení demokracií konsensuální model demokracie westminsterský model demokracie Proč některé demokratické společnosti fungují, i když k tomu nemají předpoklady? Jaké dvě východiska charakterizují konsensuální nebo většinový model demokracie? Který model demokracie považuje Lijphart za kvalitativně lepší? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s Neklasické teorie demokracie Zkušenost s totalitními režimy 20. století vedla některé teoretiky k přehodnocení liberální demokratické teorie opírající se o zásadní postavení lidu jako nositele kreační moci vzhledem

Teorie konsensuální a majoritní demokracie 2. Neklasické teorie demokracie 3. Hybridní formy demokracie 1.

6 k politickým institucím. Neklasické teorie demokracie proto zdůrazňují negativní funkci voleb spočívající v možnosti nenásilného odvolání vlády. Schumpeterova teorie demokracie demokracie jako metoda elity a soutěživá demokracie Co odlišuje neklasické teorie demokracie od klasických koncepcí? Jaké mají postavení elity v demokracii? Posilují neklasické teorie demokracii na vstupu nebo výstupu? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s Hybridní formy demokracie V průběhu 20. století vykazovaly mnohé politické systémy, které samy sebe označovaly jako demokratické, mnohé znaky, které byly naprosto neslučitelné se západním chápáním liberální demokracie. Byly proto vytvořeny nové typy politických systémů stojících na hranice autoritářství a demokracie. neliberální demokracie elektorální demokracie delegativní demokracie Čím se vyznačují neliberální demokracie? Co podstatou delegativní demokracie? V jakých regionech světa se nejvíce rozvíjeli různé formy pseudodemokracie? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s

Posilují neklasické teorie demokracii na vstupu nebo výstupu? Literatura: Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.) (2004): Demokracie. Brno: IIPS. s. 178-191. 3. Hybridní formy demokracie V průběhu 20.

Podobné dokumenty

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18)

MENSA GYMNÁZIUM, o.p.s. TEMATICKÉ PLÁNY TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/18) TEMATICKÝ PLÁN (ŠR 2017/1) PŘEDMĚT TŘÍDA/SKUPINA VYUČUJÍCÍ ČASOVÁ DOTACE UČEBNICE (UČEB. MATERIÁLY) - ZÁKLADNÍ ZSV sexta Robert Weinrich 2 hod./ týden DUFEK, Pavel et al. Společenské vědy pro střední školy.