Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Venkovská společnost. Vlastnosti venkovské společnosti"

Robert Bílek
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Venkovská společnost Vlastnosti venkovské společnosti venkov má (jakožto fyzický prostor) blíže k přírodě než město - méně umělé - méně přetvořené - méně poznamenané kulturou moderní společnosti (od poč. 19. stol.) INDUSTRIALIZACE URBANIZACE poměšťování zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve městech, růst počtu lidí, kteří žijí městským způsobem života, bez ohledu, zda bydlí či nebydlí ve městech. 1/8

stol.) INDUSTRIALIZACE URBANIZACE poměšťování zvětšování relativního počtu obyvatelstva, které bydlí ve

2 venkov jako sociální prostředí si zachoval svébytné kulturní rysy - institucionalizované a organizované jednání venkovanů - jejich symbolická komunikace - jejich normativní subkultura venkovská společnost jako ustálená struktura sociálních vztahů si zachovala svá specifika Tradiční venkovské společenství 1. v čisté podobě dnes v Evropě již neexistuje (ještě v 19. století např. ruská občina a srbská zádruha) 2. struktura sociálních vztahů je složitá - symetrické vazby (rovnost v činnostech) - asymetrické vazby (tzv. patroni a klienti) vazby jsou ustaveny mechanicky ( vždy tomu tak bylo, bude tomu i nadále ) 3. silný důraz na rodinu má funkci všech důležitých institucí 2/8

v čisté podobě dnes v Evropě již neexistuje (ještě v 19. století např. ruská občina a srbská zádruha) 2.

3 4. v sociálním jednání členů komunity se silně mísí racionální (ekonomické) prvky s iracionálními (mýty, magie, věrouky, afekty) 5. původní vesnické společenství relativně uzavřená a soběstačná jednotka - izolovanost od jiných sociálních skupin technická i sociální - nedostatek výměny informací) - důraz na tradici a místní autority - multifunkčnost komunity Multifunkčnost tradiční společnosti hospodářská - s rel. uzavřeným obratem sociokulturní - silná sociální neformální kontrola, striktní dodržování hodnot a norem reprodukovaných tradicí, uznávané autority politická - autorita bezprostředně známé osobnosti, centrum státu není důležité 3/8

informací) - důraz na tradici a místní autority - multifunkčnost komunity Multifunkčnost tradiční společnosti hospodářská - s rel.

4 Dnešní venkovské společenství Venkovská společnost se vymezuje vůči městské charakterizováním jejich podstatný, odlišných rysů Vymezení venkova 90 % obcí z obcí 75 % území z km 2 25 % obyvatel z obyvatel Na českém venkově žilo k obyvatel. Z celkového počtu obyvatel ČR představují obyvatelé venkova zhruba jednu čtvrtinu (26,3 %). 4/8

78 864 km 2 25 % obyvatel 2 665 860 z 10 230 060 obyvatel Na českém venkově žilo k 1.1.2005 2 689 676 obyvatel.

5 A. Venkovská společnost jako fyzický prostor převaha přírodních porostů otevřená krajina významnost klimatu a počasí agro-leso-pastevní užití prostoru nízká hustota zástavby a osídlení (hustota menší než 100 obyv./km 2 ) decentralizovaný způsob osídlení v malých sídlech nekompletní technická infrastruktura 5/8

prostoru nízká hustota zástavby a osídlení (hustota menší než 100 obyv.

6 B. Čas jako sociální jev cyklické pojetí času (závislé na přírodě) oproti tomu industriální společnost chápe čas lineárně, jako posun vpřed považuje venkovskou společnost za opožděnou ve vývoji C. Venkovská subkultura = specifická rurální kultura s rolnickou tradicí blízkost přírodě vztah venkovský člověk - příroda - citlivost vůči přírodním jevům - větší krutost podle zákona přírodního výběru (selekce) malá sídla neanonymní žití sociální kontrola relativní pevnost vazeb uzavřenost normativní kultury omezenější výběr hodnot, norem a vzorů, netoleruje kriminální deviace spíše osudové vnímání života, nedůvěra ke změnám, menší uspěchanost 6/8

Venkovská subkultura = specifická rurální kultura s rolnickou tradicí blízkost přírodě vztah venkovský člověk - příroda - citlivost vůči přírodním jevům - větší

7 D. Venkovská sociální struktura Bydlení a přebývání na venkově je skupinově strukturotvorným prvkem. za venkovany jsou považování ti, kteří splňují sociální znak trvalé bydlení na venkově členové venkovské komunity vytvářejí pravou skupinu (tj. malou a primární) - kontakt tváří v tvář - důvěrné, intimní vztahy Venkov jako sociální prostor se liší od městského. venkované kladou větší důraz na vrozený, zděděný a připsaný sociální status. Méně získaný sociální stratifikace je slabší, avšak uznávání její hierarchie je méně zpochybňováno sociální mobilita (horizontální a hlavně vertikální) je také slabší Venkovské sociální sítě více vazeb příbuzenského a sousedského typu sociální kontakty - méně četné - intenzivnější (osobní, neformální, intimnejší) - trvalejší 7/8

malou a primární) - kontakt tváří v tvář - důvěrné, intimní vztahy Venkov jako sociální prostor se liší od městského.

8 Úkol Z podtržených slov doplňte ta správná Venkovské společenství se v dnešní době stále více homogenizuje / heterogenizuje. Jeho subkulturní rysy však stále směřují k řízení sociálního lidského žití zevnitř na základě solidarity, s oporou o pevnější / slabší prvky normativní kultury než ve městech. Je to více / méně individualizované, ale asi více / méně přirozenější lidské seskupení oproti urbánně organizované společnosti. Pod vlivem urbanizace a globalizace se venkovské společenství uzavírá / otevírá sociálnímu makrosvětu. Průvodním jevem toho je narušování / posilování vlastní sociální identity venkova. 8/8

kultury než ve městech. Je to více / méně individualizované, ale asi více / méně přirozenější lidské seskupení oproti urbánně organizované společnosti.

Podobné dokumenty

Teoretické koncepty města a venkova

Teoretické koncepty města a venkova 1. Dichotomický (protikladný) (od 19./20. stol. do 60. let) F. Tönnies (1855-1936): - reálná společenství se nacházejí někde mezi těmito dvěma krajnostmi. - vývoj lidského