III. 2. b. Veřejně přístupné kostnice v českých zemích

Transkript

1 69 III. 2. b. Veřejně přístupné kostnice v českých zemích Kostnice v Sedlci u Kutné Hory Na zdejším rozsáhlém hřbitově, který zde existoval nejspíše od poloviny 13. století, bylo již na počátku 14. století započato s budování hřbitovní kaple Všech svatých, skládající se ze dvou kaplí postavených nad sebou. V horním patře se nacházela kaple, ve spodním patře pak kostnice. Odpočinek zde našlo na tisíc lidí. 20) Po temné době husitských válek dochází k postupnému rušení částí hřbitova. Vyzvednuté kosti byly nejprve naskládány kolem kaple a později přemístěny do její spodní části, kde je roku 1511 poprvé srovnal poloslepý mnich do šesti pyramid. Na počátku 18. století dochází k úpravám kaple, které jsou dílem geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla a to ve stylu jeho specifického architektonického projevu tzv. barokní gotiky. Upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako jsou například řezané koruny nad pyramidami, svícny aj. Po roce 1784 získávají kostnici Schwarzenberkové z Orlíka. Za jejich působení je kostnice upravena do její dnešní podoby. Zásluhu na unikátní výzdobě z lidských kostí nese její autor, řezbář z České Skalice, František Rint, který za pomoci členů své rodiny interiér vyzdobil. Z původních šesti pyramid dvě zrušil, z nichž část použil k výzdobě a zbývající část (asi 40 m 3 ) nechal, pod velký železný kříž na hřbitově, pietně uložit zpět do hřbitovní půdy. Kosti, které byly použity k výzdobě, byly před použitím desinfikovány a vybíleny chlorovým vápnem.

2 70 Kostnice v Mělníku Krypta pod kněžištěm chrám sv. Petra a Pavla, který vznikl v letech jako pozdně gotická stavba na místě původního románského kostelíka, sloužila jako kostnice od 16. století do zrušení přilehlého hřbitova v 18. století. Samotná kostnice se nalézá v kryptě pod presbytářem a dle postupu stavby a nápisech na stěnách sloužila svému účelu od 30. let 16. století až do r. 1775, kdy byl hřbitov u kostela zrušen. Guberniálního nařízení ze srpna 1787 vyřešili na Mělníce kuriózním způsobem zazdili vchod i okna vedoucí do kostnice. Když byla při opravách chrámu v letech kostnice znovuobjevena, náhrobní kameny kryjící okna byly přemístěny do interiéru kostela a vchod byl znovu otevřen. V letech kostnici po odborném prostudování znalecky urovnal a pro studijní účely a návštěvy z řad veřejnosti připravil český antropolog světového jména univ. prof. Dr. Jindřich Matiegka. 21) V kostnici jsou umístěny pozůstatky asi 10 až 15 tisíc osob různého stáří, pohlaví i etnického původu. Do krypty prosvítá i denní světlo z oken, které jsou ze dvou třetin zaskládány stěnami sestavenými z kostí a lebek. V těchto stěnách jsou z vybělených lebek sestaveny obrazce kříže, kotvy a srdce jako symbolů víry, naděje a lásky a nápis ECCE MORS ( ejhle smrt ). V čelní stěně je postaven z kostí a lebek oltář s křížem a destičkou s nápisem Co jste vy. Byli jsme i my.- Co jsme my. Budete i vy. Vlevo od oltáře jsou prezentovány osteologické anomálie.

3 71 Kostnice v Kolíně Nedílnou součástí chrámu sv. Bartoloměje, který tvoří dominantu Kolína, je pozoruhodný objekt barokní kostnice, která byla zbudována na základech raně gotické bašty přilehlého městského opevnění roku Kostnice je dílem neznámého architekta, avšak jméno jejího stavebníka je známo byl jím kolínský děkan Antonín Formandl. Půdorys kostnice byl v duchu barokního historismu inspirován románskou architekturou. Má podobu čtyřboké centrální kaple se čtyřmi půlkruhovými apsidami. Roku 1796 zachvátil kostnici požár, který způsobil její silné poškození, tak že málem spadla. Obnovil ji až roku 1849 tehdejší kaplan Jan Svoboda. Na klenbě nad střední částí kaple je malba archanděla Michaela, svolávajícího zemřelé k poslednímu soudu. Apsidy jsou umělecky vyplněny kostmi, pocházejícími ze zrušených hrobů bývalého svatobartolomějského hřbitova. Pod klenbami jsou ztvárněny symboly pomíjivosti pozemské slávy - biskupská berla, papežská tiára, patriarchální a papežský kříž či meč a vladařské žezlo s jablkem. Roku 1850 byly do kostnice převezeny také kosti z bývalého hřbitova u kostela sv. Jana Křtitele na Kutnohorském předměstí v Kolíně, z nichž byly postaveny čtyři obelisky v koutech kaple a další doplňky. Strýc děkana Svobody František Pštros nechal o rok později v Praze sestavit alegorii smrti kostlivce s kosou, který byl umístěn vpravo od vchodu do kostnice.

4 72 Kostnice v Nížkově V těsné blízkosti kostela sv. Mikuláše v obci Nížkov, která spadá do okresu Žďár nad Sázavou, stojí kostnice postavená v letech Stavbu smluvil polenský děkan Pavel Antonín Haberlandt jako správce nížkovské farnosti se stavitelem Václavem Klusáčkem. Náklad na stavbu kostnice činil 74 zlatých a 45 krejcarů. Přes polensko-přibyslavské panství se během tereziánských válek v letech a hnalo velké množství vojsk. Spousty raněných obou znepřátelených stran byly dováženy do Čech, zejména však na Českomoravskou vysočinu do provizorních špitálů a lazaretů, kde houfně umírali nedostatkem péče a na častý výskyt nakažlivých chorob jako byla cholera nebo tyfus. Umírali skoro všichni a byli pochováváni do společných šachet a jak nám shodně dokládají kronikáři - cesty byly lemovány stovkami mrtvol. Kosti a lebky zemřelých byly pak převáženy do nížkovské kostnice aby odpočívali v zemi posvěcené, kde byly rovnány do čtyř mohutných hranic. Kým byly srovnány není známo. Kostnice je jednoduchá čtvercová stavba o půdorysu 6 6 metrů s dvojitou zdí, čímž je udržována stálá vlhkost vzduchu. Podle zjištění antropologa Chrudoše Troníčka se zde nalézá kosterní materiál z 5 až 8 tisíc osob ve stavu neobyčejně zachovalém a bylo zjištěno, že mezi kostmi a lebkami mužů jsou i kosti žen a dětí. Na stěnách jsou obnovené dobové nápisy a dva mohutné kříže.

5 73 Kostnice ve Velké Losenici Původní gotický kostel svatého Jakuba Staršího v obci Velká Losenice, která se rozkládá západně od Žďáru nad Sázavou, byl postaven nejspíše v polovině 14. století na příhodném vyvýšeném místě nad vsí. Ke kostelu, obklopenému hřbitovem a ohradní zdí, se dnes přichází přes průchozí hranolovou zvonici, vystavěnou pravděpodobně v 16. století. Velká Losenice přetrpěla mnoho útrap a živelných pohrom, přes epidemie až po přepadení vojsky. Roku 1746 sem byly na povozech přivezeny na tři stovky zraněných vojáků z pluku hraběte Kajetána Kolowrata, který prohrál bitvu ve Slezsku u Stregova, jednu z bitev sedmileté války. Jak bylo tehdy zvykem - vojáky doprovázely ženy i děti. Nedostatečná hygiena, výživa a množství všudypřítomných chorob způsobily, že většina zraněných zemřela. Po řadě let bylo vykopáno obrovské množství kostí z jejich hrobů, když se přikročilo k jejich rušení. V 70. letech 18. století, jak je patrné z farní kroniky, byla na hřbitově západně od kostela postavena šestiboká kostnice s mansardovou střechou. Do ní pak byly kosti o objemu asi 5 krychlových metrů složeny ve dvou vysokých a širokých sloupech. Dole a nahoře jsou vyskládány lebky, mezi nimi pak jsou stehenní kosti. Mezi těmito sloupy z kostí a lebek je malý oltář. Traduje se, že prý v pietně poskládaných sloupech je uschován text. Jméno člověka, který kosti skládal, známo není.

6 74 Kostnice v Mikulově Kostnice v Mikulově, objevena roku 2003, je koncipovaná jako součást expozice o historii kostela sv. Václava. Při výstavbě gotického kostela, který stojí v těsném sousedství rozsáhlého komplexu mikulovského zámku, na počátku 15. století, byla nevýhodná poloha presbyteria ve svahu vyrovnána založením několika krypt pod dlažbou kněžiště. Do let zde byly pohřbíváni zdejší duchovní a městská reprezentace. Nejvýznamnější z těchto krypt, později využitá ke zřízení kostnice, je v ose presbytáře zbudovaná tzv. Lobkovická hrobka, přístupná zvenčí železnými dveřmi. Sama sklepní místnost může pocházet již ze 14. století, z doby před přestavbou kostela na počátku 15. století. Vstupní prostor, do nějž se vchází po šesti schodech je vymalován třemi tématickými nástěnnými malbami od neznámého autora. Do vlastní kostnice se schází strmým krátkým schodištěm a osvětlována je v případě otevřených kovových dveří zamřížovaným oknem ve vstupní prostoře. Kosti sem byly pravděpodobně umístěny při likvidaci hřbitova koncem 18. století. U stěny proti schodišti je asi tři metry vysoká stěna z vyrovnaných kostí. Zůstává otázkou hlubšího průzkumu, zda-li za touto stěnou z kostí nemůže být ve stěně chodba či vstup do dalších prostor pod kostelem. V této kryptě byly také uloženy rakve s ostatky Markéty Františky, roz. z Dietrichsteina (1600?-1617) 22) a jejího manžela Václava Viléma Popela z Lobkovic ( ). Antropologický ani stavebněhistorický průzkum zatím nebyl proveden. Otázkou zůstává i samotný vznik kostnice. Je zde však možné vidět jistou paralelu s kostnicí pod kostelem sv. Jakuba v Brně.

7 75 Kostnice ve Křtinách Křtinský barokní chrám Panny Marie 23) je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho Aichla ( )24) a byla vystavěna bohatým klášterním premonstrátů. v podzemí O chrámu řádem zábrdovických existenci P. Marie kostnice nejsou známy žádné historické písemné prameny. Barokní krypta byla vybudována současně s chrámem, avšak o kryptě další - kostnici, která je obestřena řadou otazníků, se dlouho nevědělo. K tomu přispělo i nové vydláždění chrámu roku 1905, které pod sebou ukrylo původní vstupní kamennou desku vedoucí do hlavní chrámové barokní krypty. Až dne byla objevena Speleohistorickým klubem Brno kostnice, tvořící jakýsi trezor, který byl původně součástí větší krypty a do něhož vedlo 4-5 chodeb 25), které však byly druhotně zazděny. Nejpozoruhodněj- ším objevem křtinské kostnice se stal objev dvanácti lebek pomalovaných výraznou černou kresbou ve tvaru vavřínového věnce a symbolu v podobě písmene T na čele. Smysl kresby vyjadřuje něco, co bylo společné všem dvanácti zemřelým.26) V kostnici byly uloženy tělesné ostatky nejméně 974 lidí o celkovém objemu přibližně 20 m3 a byl učiněn podrobný antropologický průzkum. Osteologický s největší materiál pravděpodobností pochází z hrobů pů- vodního křtinského hřbitova, jenž byl narušen ve 20. a právě výstavbou 30. Santiniho století Panny expozice-kostnice, která Dnešní byla zpřístupněna 2005, 18. chrámu Marie. roku letech však veřejnosti není v říjnu instalována v původní kostnici, vstupuje se do ní původní asi 12 m dlouhou barokní chodbou přicházející ze křtinského náměstí.

8 76 Kostnice v Czermne Téměř přímo na česko-polské hranici leží obec Czermna 27) s kostnicí evropského významu, která avšak dlouhou dobu byla součástí našeho území, souvisí s naší historií a odpočívá v ní mnoho našich krajanů. Kladsko - tento nevelký, ale nesmírně strategický kousek českých zemí (součást Slezska) byl předmětem neustálých bojů mezi Rakouskem a Pruskem. Roku 1776, ještě v době zuřivých bojů, byla v Čermné založena při kostele sv. Bartoloměje kostnice. Ve stejné době zde existovala i česky psaná kronika učitele Jana Šmída, doplňovaná různými pověstmi a pranostikami. Kaplica Czaszek, Sanktuarium Milczenia i Zadumy nad śyciem, Śmiercią i Wiecznością Kaple Lebek, Svatostánek mlčení a zamyšlení nad životem, smrtí a věčností tak je kostnice nazývána. V době, kdy byla kostnice budována patřila ještě do Čech a jejím tvůrcem je také kněz českého původu Václav Tomášek, který působil v místní farnosti na pozici probošta. Shromažďoval kosti z hrobů, hřbitovů i okolních polí a lesů. Stavba Kaple Lebek, sbírání a připravování ostatků, jejich desinfekce, impregnace a konečné poskládání se odehrálo v letech ) Stěny kostnice jsou vyloženy lebkami, mezi nimiž jsou stejnoměrně uloženy řady kostí. Pod podlahou, kam z horní části vede dřevěný odklápěcí poklop, je kostí nepřeberné množství a nebyl zde zatím proveden podrobnější průzkum. Udává se, že v kapli je uloženo přibližně tisíc ostatků zemřelých. Součástí kaple je i oltář, na němž jsou vystaveny slavné či jinak zajímavé lebky, a dvě dřevořezby andělů.