II.9. Kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "II.9. Kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně"

Peter Horák
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 58 II.9. Kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně Kostnice pod kostelem sv. Jakuba v Brně byla objevena v rámci dlouhodobého soustavného projektu sanace brněnského podzemí ing. Alešem Svobodou (R-atelier), který se touto problematikou zabývá již téměř dvacet let, na podzim r V souvislosti s připravovanou architektonickou úpravou Jakubského náměstí byl v okolí kostela zahájen průzkum podzemí, který si spolu s archeology kladl za cíl podrobně zdokumentovat historii svatojakubského hřbitova. I když první písemné zprávy pocházejí z poloviny 14. století, existoval svatojakubský hřbitov v místech dnešního Jakubského náměstí již ve století třináctém. Poněvadž svatojakubská farnost byla poměrně rozsáhlá, stávalo zde hned několik kostnic, o jejichž přesném umístění, velikosti a množství byly však pouze dohady. Na samotném hřbitově stály vedle kaplí a oltářů přistavěných k průčelí kostela do 19. století prokazatelně dvě samostatně stojící stavby. Kaple sv. Mořice, která je doložena již od středověku (doložena r. 1364) a kostnice (kaple neznámého zasvěcení s osáriem?) označovaná Beinhaus či Totenkapelle, o níž se dozvídáme

2 59 až ve 40. letech 18. století. O lokalizaci dalších kaplí, ať s osárii či bez, se vedou pouze dohady. Roku 1990 se k těmto sporným hřbitovním stavbám přidal i nález kruhového objektu z konce 13. století severozápadně od kostela. Zda-li se v tomto případě mohlo jednat o karner zůstává otázkou. Již první odkryvy archeologů r objevily pouhých třicet centimetrů pod vozovkou lidské ostatky z původních hrobů svatojakubského hřbitova. Další průzkumná sonda byla umístěna do míst, kde stávala (<<) kaple sv. Mořice, která byla r zbourána. V hloubce půl metru byl objeven prostor zcela naplněn kostmi, avšak původní klenba byla pravděpodobně zničena v souvislosti s likvidací nadzemní části kaple. Okolnosti však nedovolovaly, aby zde mohl průzkum pokračovat, sonda byla proto zavezena a nezbývá než doufat, že v budoucnu bude průzkum této pozoruhodné lokality, vypovídající o historii hřbitova i města Brna, obnoven. Průzkumná sonda umístěna do jižní části Jakubského náměstí však předčila veškerá očekávání. Z proraženého otvoru se začaly vysypávat lidské kosterní pozůstatky, přičemž druhá ověřovací sonda spolu s průzkumnou štolou potvrdily, že se nejedná o pouhou skládku kostí, nýbrž o kostnici o jejíchž rozměrech zatím nikdo neměl ani zdání. Po několik týdnů probíhalo zdlouhavé a postupné přemísťování ostatků do jiných sklepních prostor a uvolněné prostory tak začaly odkrývat další pozoruhodné objevy. Chodba kostnice vedla obloukem směrem ke kostelu, následně se křížila s chodbou

3 60 vycházející z bočního poměrně velkého prostoru po její levé straně a společně mířily pod kostel, kde čekalo překvapení největší. Po vyčištění zúženého prostoru v základové zdi kostela chodba vyústila do prostoru, tvořeného třemi velkými komorami sklenutými valenou klenbou, pod kostelem. Tyto komory byly kompletně vyplněné nesčíslným množství lidských ostatků. Kosti a lebky pod kostelem i v bočních chodbách dosahovaly až k vrcholu kleneb a byly velmi pečlivě vyskládány. Kosti byly skládány po vrstvách (holenní kosti, žebra, lebky...), aby byl prostor využit co možná nejlépe. Mimo kosterních anomálií bylo v rámci čištění prostor nalezeno i několik medailonků, křížků či spon. Tříkomorová krypta pod kostelem byla zřízena nejspíše v 17. století. Zpočátku její zaplňování probíhalo postupně, až v polovině 18. století v souvislosti s novým předlážděním kostela došlo k uložení velkého množství ostatků ze zrušených kostelních hrobek. Vstupní schodiště, tvořené sedmi cihlovými schody, kryje kamenná deska s nápisem: VIS SCIRE VIATOR/ QVI/ SVB HOC TVMVLO SIMUS/ FVIMVS QVODES/ ERIS QVUOD SVMVS/ HOC/ CONTEMPLARE/ NO- BIS QVE/ PRECESTVAS/ EXPECTANTIBVS/ A DEO INFINITE BONO/ REQUIEM /EXORA s letopočtem ). Poněvadž prostor po nějaké době už nestačil, povolil r olomouckých biskup výstavbu kostnice další po straně kostela s podmínkou, že na ni nebude vynaloženo z prostředků kostela více než 250 zlatých. Na rubu

4 61 dochovaného plánu 16), je zapsán účet za stavbu, kterou za 200 zlatých (ve splátkách k , , a ) provedl brněnský stavební podnikatel a zednický mistr František Klíčník v první polovině roku ). Tato nová krypta byla vystavěna v jihozápadní části kostela, má obdélníkový půdorys a s kryptou pod kostelem je spojena do oblouku se stáčející klenutou chodbou. Komora však byla dokončena bez vyzdění západního čela a bez podlahy, která chyběla i v propojovací chodbě. Kapacita této nové kostnice byla naplněna již za šest let a tak se hledaly možnosti jak rozšířit krypty pod kostelem. Jako nejvýhodnější se r jevilo řešení propojit novou kryptu po straně kostela se stavbou v jihozápadním cípu hřbitova označovanou jako Totenkapelle (kaple mrtvých), která byla s největší pravděpodobností další svatojakubskou kostnicí. K propojení těchto kostnic nakonec nedošlo. Budovaná chodba, po stavební stránce mistrně provedena, byla po 18 metrech ukončena a kostnice s kaplí mrtvých ( Totenkapelle ) zanikla buď v souvislosti s novým majitelem, josefínskými reformami či s budováním Rašínovy ulice na konci 19. století. Obsah osária byl zřejmě přenesen do krypt (kostnice) pod kostelem, stejně tak jako část ostatků v důsledku snižování terénu hřbitova, který byl josefínskými reformami zrušen roku plán kostnice z r Stavební práce pod vedením osvědčeného stavebního mistra Františka Klíčníka, kterého si vybral i sám Santini na spolupráci při stavbě kostnice ve Křtinách, byly provedeny opravdu mistrně a ani po 250 letech nebyly prostory vážně poškozeny.

5 62 Pro výjimečnost těchto prostor bylo rozhodnuto o zpřístupnění veřejnosti. Jediným problémem se stala všudypřítomná vlhkost vzlínající z hliněné podlahy, která rozkládala kosterní pozůstatky (napadené v důsledku toho hnilobou a plísní), a způsobená též ucpanými či zazděnými odvětrávacími průduchy. Pokud by tento proces postupoval, nahromaděná vlhkost by klenby z cihel rozložila a došlo by k jejich zborcení a možným propadům Jakubského náměstí. Část kostnice, která je situována vně kostela byla tedy staticky zajištěna, odvětrána a vybavena novou podlahou z historických cihel. Po dalších technických úpravách a důkladném vyčištění nedokončené spojovací chodby, v níž byly uloženy ostatky lidí, kteří zemřeli na mor 18) či choleru, počaly být ukládány vyjmuté ostatky zpět na původní místo. A tak jako v dřívějších dobách byly kosti a lebky skládány pečlivě a systematicky ve stěny a pyramidy. První část úprav této boční části kostnice byla zakončena instalací kovaných objektů (vstupní dveře, mříže, zábradlí) náměšťského uměleckého kováře Pavla Tasovského doslova v duch barokního Mementa mori.

6 63 Po domluvě svatojakubské fary s Magistrátem města Brna došlo ke zpracování návrhu na úpravu kostnice pod kostelem. Bylo navrženo a schváleno řešení zajišťující statiku celého komplexu, vstupu do kostnice i podoby připravované expozice. Řešeno bylo především hledisko etické a tak po mnoha konzultacích antropologů, historiků, archeologů a zástupců svatojakubské fary vznikl návrh na vytvoření meditativního prostředí s duchovními atributy navozujícími atmosféru kaple přistupující k pietě tohoto místa a k památce zemřelých co nejvhodněji. Avšak tato část kostnice pod kostelem má před sebou teprve rozsáhlý průzkum, který může odkrýt ještě mnohá nečekaná pře- vizualizace expozice, ing. arch. Miloš Klement, atelier Tišnovka

7 64 kvapení vypovídající o historii chrámu. Tudíž naše poznání kostnice a pohřbívání na svatojakubském hřbitově je zatím stále jen poměrné. Prozatím nejsou známy ani archeologické a antropologické expertízy doposud zkoumané kostnice vybíhající z kostela pod Jakubské náměstí. Pod kostelem sv. Jakuba se nachází také několik dalších větších či menších krypt, které byly 26. května 2003 otevřeny a zdokumentovány 19). Největší z nich hrobka Raduita de Souches, slavného obránce města Brna před vojsky švédskými roku 1645, by měla být taktéž trvale zpřístupněna veřejnosti. V jedné z krypt byly nalezeny i ztracené náhrobní kameny, které zde byly ukryty v 60. letech 20. století a zachráněny tak před zničením a měly by se stát součástí připravované expozice v kostnici pod kostelem. A tak i v 21. století ozývá se věčné téma smrti, navazuje na barokní tradici Mementa mori a bude opět k návštěvníkům tiše promlouvat a vést je k zamyšlení. fotografie ze 30. let 20. století

8 65 Kontakt: ing. Aleš Svoboda R-atelier, s.r.o. Botanická Brno tel.: Kostnice je prozatím zpřístupněna pouze formou exkurzí po dohodě s ing. Alešem Svobodou či Magistrátem města Brna. S permanentním zpřístupněním kostnice se počítá teoreticky již v roce 2007.

Podobné dokumenty

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta

Abúsírské pyramidové pole. Zpráva o archeologické expedici 2005-2006* Miroslav Bárta Mastaba z doby 3. dynastie Hlavním úkolem pro tuto sezónu bylo ověření několika teorií o vývoji nekrálovských hrobek