Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a právní věda Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva Diplomová práce Dopady nového občanského zákoníku na právo myslivosti Václav Garaja 2013/2014

2 "Prohlašuji, že jsem svou diplomovou práci na téma: Dopady nového občanského zákoníku na právo myslivosti zpracoval a sepsal sám. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použil k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury." Václav Garaja 1

3 Tímto bych chtěl srdečně poděkovat všem, kteří mi pomáhali se sepsáním této diplomové práce a zejména bych chtěl poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D. 2

4 Abstrakt Předmětem této diplomové práce je analýza a komparace toho, jak přijetí nového občanského zákoníku ovlivňuje právo myslivosti, zejména uzákonění pojmu zvíře. Za tímto účelem je nejprve vymezen pojem myslivosti z historického hlediska a jeho místo v platné právní úpravě. Dále v této práci jsou analyzovány a komparovány jednotlivé pojmy vztahující se k právu myslivosti a to zejména k pojmu zvěře a zvířete z hlediska práva myslivosti, jako je vlastnictví zvěře a lov zvěře. K závěru této práce je analyzována nová úprava náhrady škody způsobené zvěří a zvířetem a náhrada škody způsobené zvěři a zvířeti. Abstract The subject of my thesis is the analysis and comparison of how the adoption of the new Civil Code affects the legal regulation of gamekeeping, especially enactment of the concept of animal. For this purpose, the first concept to be defined are the aspects of gamekeeping from a historical perspective and its place in current legislation. Furthermore, my thesis analyzes and compares various concepts related to legal regulation of gamekeeping, with a special focus on the concept of wildlife animals in terms of legal regulation of gamekeeping, such as ownership of wildlife and hunting. Finally, the work analyzes new legislation dealing with damages caused by wildlife animals and compensations of damage caused to them. Klíčová slova Nájem, Pacht Právo myslivosti, Lovecké právo, Lov, Res nullius, Zvíře, Zvěř, Honitba, Key word Legal regulation of Game keeping, Legal regulation of Hunting, Res nullius, Animal, Wildlife, Hunt, Lease, Tenancy 3

5 Obsah Abstrakt... 3 Abstract... 3 Klíčová slova... 3 Key word... 3 Obsah... 4 Úvod Historický vývoj myslivosti Pravěký lov Vývoj myslivosti v období feudalismu Vývoj myslivosti od 19. do 21. století Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Platná právní úprava práva myslivosti Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění Zákon 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění Zákony související s právem myslivosti Zákon o zbraních a střelivu Zákon o lesích Zákon na ochranu zvířat proti týrání Zákon o ochraně přírody a krajiny Veterinární zákon, Trestní zákoník Dopady nového občanského zákoníku na právo myslivosti Pojem zvířete a související pojmy v právní úpravě Živočich Zvířata Zvěř Zvíře Vlastnické právo ke zvěři Res nullius Přivlastnění zvěře

6 Divoké zvíře a zvěř Právo myslivosti Honební pozemky, Honitba Podmínky lovu Zakázané způsoby lovu Lovecké právo a zvěřina Chov zvěře Přivlastnění oborové zvěře a zvěře z farmového chovu Nález zvěře a vypouštění zvěře zpět do přírody Ztráta a nález dle občanského zákoníku Nález zvěře Vypouštění zvěře zpět do přírody Odpovědnost za škodu Škoda způsobená zvěří Náhrady škod na zvěři a zvířeti Závěr Prameny

7 Úvod Téma diplomové práce Dopady nového občanského zákoníku na právo myslivosti, bylo zvoleno jak z osobních důvodů, tak i z důvodů praktických. Fakt, že jako autor jsem zároveň i držitelem loveckého lístku, který právo myslivosti aktivně vykonává, mi dává možnost širšího náhledu na danou problematiku. Díky této skutečnosti se mohu tomuto tématu věnovat nejen v rovině teoretické, ale i v rovině praktické. Kromě skutečnosti, že mé zkušenosti v oblasti myslivosti budou zcela jistě přínosem pro tuto práci, je tvorba této diplomová práce bezesporu velkým přínosem pro rozšíření jak znalostí mých, tak i znalostí případných mysliveckých kolegů, čtenářů. Cílem této diplomové práce je, jak lze již z jejího názvu vyvodit, zaměření se na změny v rámci právní úpravy myslivosti, které vyplynuly zejména ze skutečnosti přijetí nového občanského zákoníku, a jejich vytyčení. Na nejdůležitější změny, které byly provedeny, se posléze tato práce detailněji zaměří a tyto budou blíže rozebrány, přičemž celá diplomová práce bude zaměřena především na pojem zvíře zavedený novým občanským zákoníkem. Tento pojem bude zkoumán zejména metodou komparace a analýzy staré i nově platné právní úpravy. V rámci komparace budou východisky zejména zákon č. 449/2001 Sb., zákon o myslivosti, zákon č. 40/1964 Sb., v posledním znění, zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění a odpovídající rozhodnutí a závěry z rozhodovací praxe soudní. V úvodní části se práce věnuje nejdříve historickému vývoji samotného pojmu myslivosti, který je pro ni klíčový, a to od doby pravěkého lovu až po poslední právní úpravu. Tato část práce je rozdělena na dobu pravěkou, feudalismus a následně na vývoj myslivosti v období od 19. do 21. století, kde je blíže rozebírán výše uvedený zákon o myslivosti ve znění k , a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v posledním znění. V následující části je vymezena platná právní úprava vztahující se k právu myslivosti. Věnována pozornost je především novému občanskému zákoníku, kdy zde jsou uvedeny důvody, které směřovaly k přijetí těchto změn v rámci nového civilního kodexu a jejich dopady v rámci oblasti práva myslivosti, na kterou je tato 6

8 diplomová práce zaměřena. Dále jsou zde uvedeny změny u platného zákona o myslivosti a další právní úprava, která se k právu myslivosti vztahuje. Stěžejní část práce tvoří detailní popis a rozbor dopadů nového občanského zákoníku na právo myslivosti. Tato část je rozdělena na tři oddíly a to na pojmy zvířete a související pojmy v právní úpravě, vlastnické právo ke zvěři a odpovědnost za škodu vztahující se ke zvěři a zvířeti. V této části jsou porovnávány jednotlivé problémy vyplývající z nového občanského zákoníku s původní právní úpravou. Samotnému porovnání otázek týkajících se souvisejících témat předchází jejich zkoumání, k němuž je využita zejména analytická metoda s využitím metody komparativní za použití výsledků plynoucích z dosavadní právní praxe a judikatury. V oddílu pojem zvířete a související pojmy v právní úpravě jsou vymezeny již dříve zaběhlé právní pojmy, jež jsou pojmu zvířete podobné, a které zároveň figurují v rámci porovnání nových dopadů na právo v oblasti myslivosti. Další oddíl je věnován vlastnickému právu ke zvěři, zejména se věnuje rozdílu opět uzákoněného pojmu res nullius a jeho užití v rámci dosavadní praxe, zvěři a novému pojmu a rozdělení druhů zvířat dle nového občanského zákoníku. Následuje popis dosavadní právní úpravy lovu s ohledem na pojem zvířete a s ohledy na zvláštnost právního režimu honitby. Poslední oddíl této části popisuje problematiky nálezu zvěře a vypouštění zvěře zpět do přírody. Na závěr této ústřední části se práce věnuje oblasti odpovědnostních vztahů a náhrady škody, způsobená jednak zvěří a zvířaty a jednak škody způsobené na zvěři či zvířatech, přičemž se zaměřuje především na nové určování škod a jejich náhrad zavedených novým občanským zákoníkem. Závěr diplomové práce je věnován vyvození jednotlivých výsledků vyplývajících z ústřední části této práce a dále je věnován zamyšlení se nad otázkou, zda bude nová právní úprava i nadále hodnocena v intencích již zaběhlé soudní praxe, nebo má-li být očekáván vznik nové judikatury zabývající se právě dopady zavedením pojmu zvířete na právo myslivosti. 7

9 1. Historický vývoj myslivosti S jistou nadsázkou můžeme říct, že myslivost nás provází již od počátku existence lidstva. Z tohoto důvodu tedy můžeme vystopovat prvotní základy právní úpravy myslivosti již v počátcích vytváření prvních právních norem. V zásadě se právo myslivosti řadí mezi nejstarší právní odvětví. Musíme si ovšem uvědomit, že v prvotních počátcích existence lidstva nelze hovořit o myslivosti v moderním slova smyslu. Lze hovořit pouze o lovu zvěře, tedy jakémsi nejsurovějším, nejstarším a nejhlubším základu budoucí myslivecké činnosti Pravěký lov Pravěký lov sloužil primárně k získání obživy a dalších prostředků důležitých k zajištění základních životních potřeb (kůže, kožešiny, paroží, kosti a jiné). Jednalo se tedy o kolektivní způsoby lovu ve skupinách s využitím základních primitivních loveckých nástrojů (později zbraní) a pastí (zejména jámy, srázy). Samotná myslivost, tak jak je známa v moderní době, vznikala velmi pozvolna, kdy se do klasického přírodního lovu pozvolna prvky nejdříve společenské a posléze i kulturní. Mezi ty nejvýznamnější prvky přiřazené k původnímu pravěkému lovu, lze bezesporu řadit domestikaci psů a jejich následné užití při těchto kolektivních lovech. Osvojení tohoto způsobu lovu proběhlo již více než let před naším letopočtem 1, tedy již v době poslední doby ledové. Nejčetnější a neucelenější zprávy o tomto způsobu lov nám přitom poskytují díla z dob antického Řecka a Říma, kdy jsou lovečtí psi vyobrazení mimo jiné i po boku bohů lovu. Tento způsob lovu je mnohem důležitější a přednější než počátek používání prvních primitivních loveckých zbraní (pěstní klíny, kyje již př. n. l. 2 ), jelikož u těchto zbraní se pouze jedná o technické pomůcky, které jsou s postupem časem nahrazovány novými a modernějšími technikami, až již nejsou součástí myslivosti a následně zcela 1 Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 488, ISBN Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 17, ISBN

10 zaniknou. Společný lov se psy ovšem přetrval, i když s určitými dílčími změnami, až do moderních časů. Důležitost této myslivecké tradice lze rozpoznat i z moderního Mysliveckého desatera, kde se o lovu se psy, jako o jediném způsobu lovu, přímo hovoří. Konkrétně zde stojí, že Psa svého miluj nade všechno! Jest ti nejlepším pomocníkem a věrným druhem Vývoj myslivosti v období feudalismu S vývojem civilizace se lov, jakožto hlavní způsob obživy, přesouvá do pozadí a to především v souvislosti s rozvojem zemědělství. Lov tedy začíná nabývat spíše individuální podoby s využitím loveckých zbraní na dlouho vzdálenost typu luku a oštěpu. Zároveň však dochází k zakotvování prvních regulativních norem, které upravují právo lovu, tedy prazáklad práva myslivosti. Dříve přirozené právo lovu je s rozvojem feudalismu postupně omezováno ve prospěch vyšších společenských vrstev, především ve prospěch šlechty a panovníka. Mezi nejvýznamnější právní úpravu patří v 10. století vznik regálu. Regálem se rozumí výsostné právo panovníka na vykonávání lovu, kdy tuto právní úpravu zavedl kníže Boleslav roku Panovník mohl toto právo nadále propůjčovat svým poddaným, ale pouze v rozsahu lovu drobné zvěře 5. Nepřímým důsledkem zavedení tohoto výsostného práva lovu, bylo vytvoření panovníkova loveckého personálu a postupně i vytvoření loveckých družin. Nejvýznamnějším postem v tomto loveckém personálu se stal dědičný post lovčího. Dle záznamů z Kosmovy kroniky byla tato funkce zavedena již v roce 1003 a časem se přetvořila až v post nejvyššího lovčího, který se 3 Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 71, ISBN Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 17, ISBN Poznámka autora - Drobnou zvěří se, dle ust. 14 odst. 2. písm. g) vyhlášky ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, se rozumí druhy zvěře vyjmenované v 2 písm. d) zákona o myslivosti, které nejsou uvedeny v odstavci 2, popřípadě druhy zvěře vyjmenované v 2 písm. c) zákona, pokud jejich lov byl povolen podle zvláštních právních předpisů, tedy králík divoký (Oryctolagus cuniculus), zajíc polní (Lepus europaeus), bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone) 9

11 s částečně pozměněnými pravomocemi udržel v mysliveckém právu až do 19. století. 6 Zatím se sice stále nemůže mluvit o moderních mysliveckých sdruženích, ale jedná se již o počátek jejich dalšího utváření a vývoje. Dalším významnou právní úpravou bylo zavedení dominikálu roku 1388 prostřednictvím nařízení českého krále Václava IV 7. Oproti výše uvedenému regálu, touto právní úpravou šlechta omezila výhradní lovecká práva panovníka a rozšířila toto právo i pro své vlastní potřeby. Postupem se ovšem lov stává spíše zábavou a sportem, kterým se šlechta baví ve volných chvílích, což se odráží mimo jiné i v zahajování chovů nových druhů zvěře, do těchto dob na našem území neznámých (daněk skvrnitý, bažant obecný), a v zakládání obor pro intenzivnější chov spárkaté zvěře 8. K dalšímu významnému posunu došlo roku 1573, kdy císař římský a král český Maxmilián II. Habsburský uzákonil, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků a dále téhož roku Český sněm vydal nařízení o ochraně zvěře. Od této chvíle se dalo mluvit o skutečném výkonu činnosti myslivosti, tak jak je chápána v moderním slova smyslu. Myslivost se tak stala povoláním, což mimo jiné vyžadovalo myslivecké vzdělání, potřebné pro výkon tohoto povolání. Pojem myslivec se ovšem objevil již o století dříve, konkrétně roku 1474, kdy tímto pojmem byli označování podřízení výše zmíněných lovčích 9. V tomto období se začal chov zvěře řídit centrálně, k čemuž přispěly hlavně instrukce z roku 1568 císaře Maxmiliána a následně z roku 1599 instrukce císaře Rudolfa II. 10 Tyto instrukce upravovaly širokou škálu myslivecké problematiky, od omezení lovu na 6 Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 41, 42, ISBN Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 17, ISBN Poznámka autora - Poznámka autora - Spárkatou zvěří se, dle ust. 14 odst. 2. písm. f) vyhlášky ministerstva zemědělství č. 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, se rozumí daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), popřípadě los evropský (Alces alces), pokud jeho lov byl povolen podle zvláštního předpisu 9 Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 42, ISBN Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 43, ISBN

12 královských pozemcích, přes těžbu dřeva až po ochranu zvěře, včetně pytláctví. Významným mezníkem pro mysliveckou společnost byl i rok 1695, kdy byl založen Řád svatého Huberta a to hrabětem Františkem Antonínem Sporckem 11. Tento řád sice brzy po smrti hraběte zanikl, ale dočkal se tajného znovuobnovení roku Řád musel být obnoven tajně, jelikož neměl (a nemá) pouze myslivecký základ, ale i duchovní. Legálně byl však obnoven až roku 1992 a nyní má své centrum v barokním špitálu v Kuksu. 12 Dalším významným počinem byl Výnos o lovu Ferdinanda III. z roku 1641, kterým se uzákonila protiprávnost pytláctví. 13 Na tento výnos navázal roku 1732 Karel VI., když vydal zákony o pytláctví a o vzdělání mysliveckého personálu. 14 Tento zákon mimo jiné zavedl pasování na myslivce. Okrajově do práva myslivosti zasáhla i Marie Terezie a to takzvanými Lesními řády z roku 1754 a Tyto řády pojednávaly o prevenci lesního hospodářství, které bylo provozováno na úkor myslivosti. Významně ovšem do práva myslivosti zasáhl syn Marie Terezie a to Josef II., který zavedl povinnost ochrany polních plodin proti zvěři, uzavřel černou zvěř (prase divoké) do obor. Dále roku 1780 byl vydán Lovecký řád, který mimo povinnosti hubit velké šelmy (rys, vlk, medvěd) uzákonil i stanné právo pro myslivce vůči pytlákům. 15 Další významnou právní úpravou byl Všeobecný honební patent vydaný roku 1786, který stanovil, že právo myslivosti je právem státu (tedy již nikoli právem panovníka a šlechty), jenž jej dále svěřuje. Dalším dopadem tohoto patentu byl i odklon od chovu vysoké zvěře Petr Martan, Barok zlatý věk myslivosti, Praha: Papyrus s.r.o., 1996, s. 81, ISBN Historie řádu svatého Huberta, Řád svatého Huberta se sídlem Na Kuksu [online], last modified [cit ], Dostupné z < > 13 Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s , ISBN Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s , ISBN Jaroslav Červený a kolektiv, Encyklopedie myslivosti, Praha: Ottovo nakladatelství, s.r.o., 2004, s. 45, ISBN Poznámka autora: Vysokou zvěří se, dle ust. 2 písm. d) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, rozumí jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon) 11

13 1.3. Vývoj myslivosti od 19. do 21. století Roku 1849 vydal císař František Josef I. Říšský patent č. 154, o myslivosti, kterým bylo úplně zrušeno výsadní právo lovu pro šlechtu a právo myslivosti bylo spojeno s vlastnictvím půdy. Dále tímto patentem byly zavedeny honitby o rozloze 115 hektarů a zintenzivnil se chov drobné zvěře. Bohužel tento zákon kromě myslivosti ovlivnil i sokolnictví, které bylo tímto zákonem de facto zakázáno 17. Prvním důležitým mezníkem ve dvacátém století byl rok 1923, kdy vznikla jednotné myslivecké organizace nazvaná Československá Myslivecká Jednota (dále jen ČSMJ ). Dalším mezníkem byl rok 1929, kdy byl vydán Malý honební zákon, který jako první upravoval doby lovu a doby hájení zvěře. Zavedl sladění pěstování zemědělských plodin se zájmy a potřebami zvěře. Nadále se tento zákon odklání od chovu černé zvěře (pokračování chovu pouze v oborách) ke zvýhodnění chovu zvěře drobné. Roku 1941 bylo vydáno vládní nařízení č. 127/1951 Sb. a 128/1941 Sb., o myslivosti, jímž byla rozšířena minimální výměra honitby, naposledy upravená ve výše uvedeném Říšském patentu o myslivosti, na nových 150 hektarů. Dále byla pro jednotlivé myslivce zavedena povinnost fyzického členství v ČSMJ 18. Ucelenější úprava přišla roku 1947 (účinná od roku 1948), kdy byl přijat zákon č. 225/1947 Sb., o myslivosti. Tento zákon konečně sjednotil právní úpravu myslivosti pro celé území tehdejší Československé republiky. Byl mimo jiné uznán i kulturní význam a přínos myslivosti. Právo myslivosti ovšem příslušelo pouze vlastníkům hospodářských pozemků. Tato úprava vedla k dalšímu vytváření honiteb, kdy výměra byla nově stanovena na 150 hektarů u sdružení pozemků (honební společenství) a na 200 hektarů u jediného majitele (vlastní honitba). Nadále trvala povinnost členství v ČSMJ. Roku 1961 se ČSMJ spojí spolu se Zväzem polovíckých ochranných sdružení působících na Slovensku a vytvoří jednotný Československý myslivecký svaz Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 16, ISBN Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s , ISBN Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 17, ISBN

14 Roku 1962 byl přijat zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, kdy bylo upuštěno od spojení výkonu práva myslivosti s vlastnictví pozemků a toto právo příslušelo pouze státu, který ho vykonával prostřednictvím podniků Státní Lesy, Státní Statky a jednotlivých jednotných zemědělských družstev. Tyto organizace mohly za úplatu výkon práva myslivosti dále postupovat jednotlivým mysliveckým sdružením. Nově byla stanovena výměra honitba na 500 hektarů a byly definovány škody na zvěři. Tato právní úprava byla jednak v souladu s tehdejším politickým smýšlením a jednak se zavedením techniky pěstování hospodářských monokultur na obrovských souvislých pozemcích 20. Roku 1992 byl přijat zákon č. 270/1992 Sb., o myslivosti, kterým byl změněn předešlý zákon o myslivosti. Bylo opět zavedeno sloučení práva výkonu myslivosti s vlastnictvím pozemků a řídícím orgánem bylo ustanoveno ministerstvo zemědělství. Dále bylo zrušeno povinné členství v ČSMJ a byl pozměněn výčet druhů zvěře. 21 Zákon se odvrací od starého dělení zvěře na zvěř užitkovou a zvěř škodou a zavádí nové názvosloví zvěře pernaté a zvěře srstnaté. 22 Není zde ovšem ještě rozlišení na zvěř obhospodařovatelnou lovem a lovem neobhospodařovatelnou. K tomuto podpůrně slouží zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve spojení s prováděcím předpisem vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., ve které je uveden seznam chráněných živočichů. I přes tyto změny zákon ve větší podobě stále odpovídal staršímu zákonu z roku Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti Od roku 2001 upravuje právo myslivosti zejména zcela nový zákon 20 Penzum znalostí z myslivosti, Praha: DRUCKVO, spol. s.r.o., 2007, s. 18, ISBN Zákon č. 270/1992 Sb., o myslivosti, kterým se mění a doplňuje zákon č. 23/1962 Sb., o myslivosti, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., zákona České národní rady č. 96/1977 Sb., a zákona České národní rady č. 143/1991 Sb., In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 22 Ust. 19 odst. 1 zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti a ust. 19 zákona č. 270/1992 Sb., o myslivosti, In Beck-online [online právní informační systém], Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: Id=

15 č. 449/2001 Sb., o myslivosti ve znění pozdějších předpisů. Dle tohoto zákona konkrétně dle ust. 2 písm. a) se myslivostí rozumí: soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému a spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. 23 Tato zákonná definice, i vzhledem k výše uvedeným historickým souvislostem, vcelku přesně vystihuje pojem myslivosti. Tuto definici je ale nutné rozlišovat od definice práva myslivosti, kdy se dle stejného zákonného ustanovení 2 písm. h) jedná o souhrn práv a povinností zvěř chránit, cílevědomě chovat, lovit, přivlastňovat si ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož i užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků. 24 I z této právní definice lze jednoznačně usoudit, že myslivostí se nerozumí a nikdy nerozuměl pouze lov zvěře, ale ve stejné či dokonce větší míře, chov a péče o zvěř. Bohužel většina dnešní laické veřejnosti spatřuje ve v právu myslivosti pouze snahu o usmrcování co největšího počtu zvěře a díky této neznalosti se dnes myslivci netěší takové úctě jako v historii. Tento zákonný předpis je z hlediska práva myslivosti ten nejvýznamnější a upravuje komplexně nejdůležitější práva a povinnosti vztahující se k myslivosti. Jak je již výše uvedeno uzákoňuje jednak pojem myslivost, tak právo myslivosti a dále stanoví hlavní zásady chovu zvěře, mysliveckého hospodaření a vytváření honiteb. Definuje pojem zvěř a stanoví také, kterou zvěř lze, a kterou zvěř nelze obhospodařovat lovem, konkrétně dle ustanovení 2 písm. c) a písm. d): c) druhy zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv 25, nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle zvláštních právních předpisů 26 a nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka podle těchto předpisů: 23 Ust. 2 písm. a) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění, In Beck-online [online právní informační systém], Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: nid= Ust. 2 písm. h) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění 25 Například Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů uveřejněná pod č. 127/1994 Sb. a Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin uveřejněná pod č. 572/1992 Sb., dále předpisy Evropské unie: směrnice Rady č. 79/409/EEC z 2. 14

16 - savci: bobr evropský (Castor fiber), kočka divoká (Felis silvestris), los evropský (Alces alces), medvěd hnědý (Ursus arctos), rys ostrovid (Lynx lynx), vlk euroasijský (Canis lupus), vydra říční (Lutra lutra), - ptáci: čírka modrá (Anas querquedula), čírka obecná (Anas crecca), havran polní (Corvus frugilegus), holub doupňák (Columba oenas), jeřábek lesní (Bonasa bonasia), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), káně lesní (Buteo buteo), káně rousná (Buteo lagopus), kopřivka obecná (Anas strepera), kormorán velký (Phalacrocorax carbo), koroptev polní (Perdix perdix), krahujec obecný (Accipiter nisus), krkavec velký (Corvus corax), křepelka polní (Coturnix coturnix), lžičák pestrý (Anas clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus), poštolka obecná (Falco tinnunculus), racek chechtavý (Larus ridibundus), raroh velký (Falco cherrug), sluka lesní (Scolopax rusticola), sojka obecná (Garrulus glandarius), sokol stěhovavý (Falco peregrinus), tetřev hlušec (Tetrao urogallus), tetřívek obecný (Lyrurus tetrix), volavka popelavá (Ardea cinerea), výr velký (Bubo bubo), d) druhy zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem: - savci: daněk skvrnitý (Dama dama), jelen evropský (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), jezevec lesní (Meles meles), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), koza bezoárová (Capra aegagrus), králík divoký (Oryctolagus cuniculus), kuna lesní (Martes martes), kuna skalní (Martes foina), liška obecná (Vulpes vulpes), muflon (Ovis musimon), ondatra pižmová (Ondatra zibethica), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon), srnec obecný (Capreolus capreolus), tchoř tmavý (Mustela putorius), tchoř stepní (Mustela eversmannii) a zajíc polní (Lepus europaeus), - ptáci: bažant královský (Syrmaticus reevesii), bažant obecný (Phasianus colchicus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), holub hřivnáč (Columba palumbus), husa dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků, směrnice Rady č. 92/43/EEC z 21. května 1992 o ochraně stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nařízení Rady č. 3254/91/EEC z 4. listopadu 1991 zakazující používání nášlapných pastí, nařízení Rady č. 338/97/EEC z 9. prosince 1996 o ochraně volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulující obchod s těmito druhy. 26 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 15

17 běločelá (Anser albifrons), husa polní (Anser fabalis), husa velká (Anser anser), kachna divoká (Anas platyrhynchos), krocan divoký (Meleagris gallopavo), lyska černá (Fulica atra), orebice horská (Alectoris graeca), perlička obecná (Numida meleagris), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (Aythya ferina), straka obecná (Pica pica), špaček obecný (Sturnus vulgaris), vrána obecná (Corvus corone), I přes veškeré uvolňování poměrů v právu myslivosti, zůstává i dnes toto právo omezeno. Právo myslivosti může být vykonáváno pouze zvláštní skupinou osob myslivci, kteří složili lovecké zkoušky a jsou tedy držiteli loveckého lístku. Lovecký lístek přitom může být vydán pouze osobě, která složila zkoušku z myslivosti nebo zkoušku z myslivosti na vysoké škole, na které se vyučuje myslivost, nebo je žákem, posluchačem nebo absolventem střední nebo vyšší odborné školy, na které je myslivost studijním oborem nebo povinným vyučovacím předmětem Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Nejobecnější právní úpravu poskytoval zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, který platil až do Tento zákoník sice konkrétně nemluvil o právu myslivosti, ale poskytoval obecnou úpravu široké škále vztahů, které se v myslivosti uplatňovali. Tento civilní kodex ovlivňoval právní úpravu myslivosti více než padesát let a tato právní úprava s ním musela být v souladu jak před rokem 1990 tak po něm. Upravoval zejména vlastnické práva ke zvěři, kdy zvěř považoval za věc 28 a dále upravoval obecnou problematiku občanských sdružení, tedy i problematiku mysliveckých sdružení Ust. 47 odst. 3 písm. c) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění 28 Ust. 188 a 119 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v posledním znění, In Beck-online [online právní informační systém], Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: d= Ust. 829 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník v posledním znění 16

18 2. Platná právní úprava práva myslivosti K prvnímu lednu 2014 po dlouhých bojích nabyl účinnosti zcela nový občanský kodex, který nahradil po více jak padesáti letech do této doby užívaný zákon. Jedná se o zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, který sice plně ruší předchozí právní předpis, ale v mnoha věcech se vrací nebo alespoň vychází ze starší právní úpravy Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění Proces vypracování Nového občanského zákoníku byl velice zdlouhavý. Tento proces započal již v roce 2000, ovšem o přijetí nového civilního kodexu se začalo mluvit brzy v 90. letech minulého století, záhy po pádu minulého režimu. Tyto snahy byly pochopitelné, jelikož na starý civilní kodex se pohlíželo jako na nedostatečný, vycházející ze státního režimu, který dostatečně nezohledňoval lidská práva a ideály k nimž se česká společnost po roce 1989 zavázala. Je tedy zcela na místě, že příprava takhle důležitého a složitého kodexu zabrala několik let, otázkou ovšem zůstává, zda byl tento čas využit efektivně a zda očekáváný výsledek tohoto právotvorného procesu se dostavil, nebo zda se jednalo pouze o ztrátu času a další zbytečné zkomplikování právního řádu České republiky 30. Nový občanský zákoník zavádí mnoho nových i staronových pojmů a institucí, ale jedním z nejzajímavějších z hlediska práva myslivosti je zcela nový pojem zvíře, kterým se zcela bezprecedentně odlišují od pojmu věc. Dle ustanovení 494, je zvíře definováno následovně: Živé zvíře má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze JUDr. Roman Felix, Mgr. André Vojtek, Návrh nového občanského zákoníku v kontextu 21. století, epravo.cz [online], last modified [cit ], Dostupné z < html> 31 Ust. 494 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, In Beck-online [online právní 17

19 Z hlediska výkonu myslivosti je důležitá nová úprava mysliveckých sdružení, kdy dle nového občanského zákoníku zanikl pojem sdružení, kdy tento byl nahrazen pojmem spolek. Tento spolek může být dle ustanovení 214 odst. 1 založen alespoň třemi osobami se společným zájmem. Spolek slouží k naplňování tohoto zájmu a je definován jako samosprávný a dobrovolný svazek členů. 32 Nový občanský zákoník tedy tímto na sebe převzal celkovou právní úpravu spolků, která do té doby byla poskytnuta výše uvedeným zákonem č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů v posledním znění, a zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem v posledním znění Zákon 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění Aktuální zákon o myslivosti se po přijetí nového občanského zákoníku nedočkal žádných významnějších změn, přestože stále využívá starých zákonných pojmů (viz. sdružení). Menší změny přesto nastaly a to konkrétně dle zákona č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v 62 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, se slova připraví každoročně nahrazují slovem stanoví a slova která jsou přílohou státního rozpočtu se zrušují 33. Dále dle zákonného opatření senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, v 27 odst. 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, se slovo pronájmu nahrazuje slovem nájmu 34. informační systém], Nakladatelství C. H. Beck [cit ]. Dostupné z: 32 Ust. 214 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění 33 Zákon č. 501/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, v 62 odst. 2 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 34 Zákonné opatření senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 18

20 Další změny budou provedeny v půlce roku 2014 (účinnost od ) zákonem č. 170/2013 Sb., konkrétně v 45 odst. 1 písm. g) se slova hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu nahrazují slovy zaměřovače zbraní konstruovaného na principu noktovizorů a v 45 odst. 1 se na konci textu písmene w) doplňují slova na mokřadech 35. Tento zákon je samozřejmě prováděn mnoha vyhláškami ministerstva zemědělství (dále jen Mze ), které rozvádějí jednotlivé pasáže tohoto zákona. Konkrétně se jedná o vyhlášku Mze č. 244/2002 Sb., kterou jsou provedena některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., zejména podrobnosti o předpokladech o výkonu funkce myslivecké stráže, některé podrobnosti týkající se mysliveckého hospodáře, bližší pokynu k používání loveckých dravců a loveckých psů, podrobnosti k vydávání a odebírání loveckých lístků, náležitosti povolenek k lovu, úprava zkoušek z myslivosti a kontrola ulovené zvěře. Dále pak je tento zákon prováděn poměrně stručnou vyhláškou Mze č. 245/2002 Sb., kterou se stanoví doby lovu některých druhů zvěře 36. Dalším prováděcím předpisem, který stanový minimální a normované stavy zvěře je vyhláška Mze č. 491/2002 Sb. Úprava chovu bažanta obecného v bažantnicích je stanovena vyhláškou Mze č. 7/2004 Sb., a další plány mysliveckého hospodaření jsou prováděny vyhláškou Mze č. 553/2004 Sb Zákony související s právem myslivosti Jednotlivé zákony níže uvedené slouží pouze podpůrně k výše popsanému zákonu o myslivosti. Poskytují buďto detailnější úpravu určitých problematických sektorů, anebo naopak zaštiťují daleko širší okruh, do kterého následně spadá i zákon o myslivosti. 35 Zákon č. 170/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 36 Ust. 1 vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách lovu, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 19

21 Zákon o zbraních a střelivu Velice důležitým pro výkon práva myslivosti je zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu ve znění pozdějších předpisů. Jak bylo již výše uvedeno, součástí práva myslivosti je i lov zvěře, a tento lov se v největší míře provádí pomocí loveckých zbraní a zejména loveckých zbraní střelných. Tento zákon tedy pojednává zejména o kategorizaci zbraní a střeliva, nabývání vlastnictví, držení a nošení zbraně a o nabývání zbrojního průkazu Zákon o lesích Neméně důležitým je zákon č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, který stanoví základní povinnosti všech osob, které vstupující do prostor lesa a vymezuje tedy základní práva a povinnosti všech osob pohybujících se v prostoru lesa. Vymezuje opatření bránicí škodám na lesních porostech a odpovědnost za škody způsobené zvěří 38. Tento zákon působí zejména v souvislosti s vyhláškou Mze č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opatřeních k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže Zákon na ochranu zvířat proti týrání Další obecnou právní úpravu poskytuje zákon č. 167/1993 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se dotýká myslivosti především v kynologické části, kdy zakazuje určité způsoby výcviku loveckých psů (tzv. parforsní výcvik) a dále také zakazuje určité metody používané u loveckých zkoušek těchto psů (např.: používání lišek při zkouškách norníků). Dále zakazuje některé zákeřné způsoby lovu zvěře a poskytuje základní ochranu zvířat 37 Zákon č. 119/2002 Sb., o zbraních a střelivu ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 38 Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 39 Vyhláška ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k ochraně lesa a vzor služebního odznaku a vzor průkazu lesní stráže, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 20

22 definovaných podle tohoto zákona Zákon o ochraně přírody a krajiny Speciální úpravu k výkonu práva myslivosti v územích se zvláštním režimem ochrany poskytuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se řídí výkon práva myslivosti v národních parcích, chráněných krajinných územích a rezervacích. Dále je zde další vymezení živočichů, kteří se nedají obhospodařovat lovem, tj. chránění živočichové 41. Důležitá ustanovení tohoto zákona jsou dále prováděna vyhláškou ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb Veterinární zákon, Trestní zákoník Z důvodu ochrany veřejného zdraví a zdraví zvěře je myslivost částečně upravena i zákonem č. 166/1999 Sb., o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů. Týká se zejména vnitrostátní přepravy zvířat, nákaz a nemocí zvěře, základních veterinárních požadavků na živočišné produkty a způsoby zacházení s ulovenou zvěří 43. Myslivosti se samozřejmě dotýká i zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, jakožto předpis ultima ratio. Upravené jsou však pouze dva trestné činy související s myslivostí a to pytláctví a nedovolené ozbrojování Zákon č. 167/1993 Sb., na ochranu zvířat proti týrání ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 41 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 42 Vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., kterou se provádí zákon o ochraně přírody a krajiny v paltném znění, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 43 Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 44 Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákoník ve znění pozdějších předpisů, In: ASPI [právní informační systém], Wolters Kluwer ČR [cit ] 21

23 3. Dopady nového občanského zákoníku na právo myslivosti V další částí se diplomová práce bude zabývat jednotlivými problémy, které přineslo zavedení nového občanského zákoníku a to zejména s problémem, které přineslo zavedení pojmu zvíře. Tyto problémy budou porovnávány se starší právní úpravou, jednak v rovině teoretické, ale taktéž v rovině praktické včetně praxe soudní Pojem zvířete a související pojmy v právní úpravě Jak jsem již výše uvedl, nově občanský zákoník, konkrétně v ustanovení 494, zavádí nový občanskoprávní pojem zvíře. Tímto pojmem se sice snažili tvůrci tohoto civilního kodexu přiblížit moderní realitě, kdy většina lidské společnosti v reálném životě přirozeně rozlišuje zvířata od věcí. Ačkoli se může zdát, že se jedná o průlomový pojem, v právním řádu České republiky se již pracuje s obdobnými pojmy a to konkrétně s pojmy zvěř, živočich a zvířata Živočich Velmi široce je problematika zvířat upravena v již výše zmíněném zákoně o ochraně přírody a krajiny, kde zákonodárce pracuje s pojmem živočich. Tento zákon rozlišuje živočichy volně žijící a živočichy odchované v lidské péči a to následovně: volně žijící živočich (dále jen živočich ) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody. Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince. Jedinec zdivočelé populace domestikovaného druhu se za volně žijícího živočicha nepovažuje. Živočich odchovaný v lidské péči je jedinec živočišného druhu narozený a odchovaný v kontrolovaném prostředí jako potomek rodičů získaných v souladu s tímto zákonem 22

24 a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy. 45 Podrobnější úpravu poskytuje vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb., a to skrze přílohu č. III, kterou jsou dále vymezeny druhy živočichů kriticky ohrožené a ohrožené. Na rozdíl od zákona o myslivosti vymezuje zákon o ochraně přírody a krajiny živočichy velice obecně a dopadá tedy na daleko širší okruh zvířat než právě specifičtější zákon o myslivosti Zvířata Pojem zvíře zavedený novým občanským předpisem se sice na první pohled zdá zcela průlomový, nicméně tento pojem náš právní řád již zná a taktéž ho používá a to především v následujících třech předpisech. Velmi komplexně jsou zvířata definovány v zákoně č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a to v ustanovení 3 v písm. a) až j) konkrétně: a) zvířetem každý živý obratlovec, kromě člověka, nikoliv však plod nebo embryo, b) volně žijícím zvířetem zvíře, patřící k druhu, jehož populace se udržuje v přírodě samovolně, a to i v případě jeho chovu v zajetí, c) zvířetem v lidské péči zvíře, které je přímo závislé na bezprostřední péči člověka, d) hospodářským zvířetem zvíře chované pro produkci živočišných produktů, vlny, kůže nebo kožešin, popřípadě pro další hospodářské nebo podnikatelské účely, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich kříženci, drůbež, králíci, kožešinová zvířata, zvěř a jiná zvířata ve farmovém chovu a ryby, včetně zvířat produkovaných jako výsledek genetických modifikací nebo nových genetických kombinací, e) zvířetem v zájmovém chovu zvíře, u kterého hospodářský efekt není hlavním účelem chovu, a to buď chované v prostorách k tomu určených, nebo v domácnosti, jehož chov slouží především zájmové činnosti člověka, nebo zvíře sloužící člověku jako jeho společník, 45 Ust. 3 písm. d) e) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 23

25 f) handicapovaným zvířetem volně žijící zvíře, které je v důsledku zranění, nemoci nebo jiných okolností dočasně či trvale neschopno přežít ve volné přírodě, g) druhem zvířete vyžadujícím zvláštní péči druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování, h) toulavým zvířetem zvíře v lidské péči, které není pod trvalou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a které se pohybuje volně mimo své ustájení, výběhové prostory nebo mimo domácnost svého chovatele, i) opuštěným zvířetem zvíře původně v lidské péči, které není pod přímou kontrolou nebo dohledem fyzické osoby nebo chovatele a ze zjištěných skutečností vyplývá, že ho jeho chovatel opustil s úmyslem se jej zbavit nebo ho vyhnal, j) pokusným zvířetem živý obratlovec, s výjimkou člověka, včetně samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, který je nebo má být použit k pokusům; za pokusné zvíře se považuje také zvíře, které je v ranějším stadiu vývoje, než je stadium samostatně se živících larválních forem a plodů savců od poslední třetiny jejich běžného vývoje, pokud má být zvířeti umožněno žít nad rámec tohoto stadia vývoje a v důsledku prováděných pokusů je pravděpodobné, že po dosažení tohoto stadia vývoje je postihne bolest, utrpení, strach nebo trvalé poškození. Za pokusné zvíře se považují také živí hlavonožci. 46 Tento zákon ovšem pojednává pouze o obratlovcích a jsou tedy z něj vyjmuty další podkmeny živočichů, tak jak spadají pod pojem živočicha ve výše uvedeném zákoně o ochraně přírody a krajiny. Mimo tento nedostatek, jsou z této zákonné definice zvířete vyjmuty i jednotlivá vývojová stádia. Dále blízko k pojmu z občanského zákoníku mají pojmy dle veterinárního zákona. Opět se ovšem nejedná o ucelenou úpravu, ale pouze o speciální definice vyhovující této dílčí právní úpravě a to následovně: c) hospodářskými zvířaty zvířata využívaná převážně k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům, zejména skot, prasata, ovce, kozy, koně, osli a jejich 46 Ust. 3 písm. a) až j) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání v platném znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 24

26 kříženci, drůbež, běžci, králíci, kožešinová zvířata, zvěř ve farmovém chovu, ryby a jiní vodní živočichové a včely, d) jatečnými zvířaty hospodářská zvířata, jež jsou určena k porážce a jatečnému zpracování a jejichž maso je určeno k výživě lidí, g) zvířaty podezřelými z nákazy zvířat zvířata, u nichž se projevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, anebo zvířata, o nichž je podle výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité nákazy zvířat, h) zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují klinické příznaky nebo postmortální změny vyvolávající podezření, že jde o určitou nákazu zvířat, o nichž však lze na základě získaných epizootologických nebo jiných informací mít za to, že přišla přímo nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem 47. Z výše uvedených definic vyplývá, že tento zákon nijak nesleduje zájem chráněný občanským zákoníkem, ale pouze upravuje pojmy potřebné pro vlastní působení tohoto zákona. Navíc z ustanovení výše uvedených lze vycítit, že veterinární zákon sice používá pojmu zvíře, avšak zachází s ním stejně jako s pojmem věc. S pojmem zvíře a pojmem živočich pracuje i zákon č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách, a to tak, že definuje zvířata domácí a volně žijící živočichy a to následovně: zvířetem domácím se rozumí živočich, který patří k biologickému druhu, jenž vznikl činností člověka domestikací a žije převážně v přímé závislosti na péči člověka, případně druhotně zdivočelý živočich původně domestikovaného druhu nebo poddruhu. Volně žijícím živočichem se rozumí jedinec takového živočišného druhu, jehož populace se udržuje anebo udržovala, v případě druhů v přírodě nezvěstných nebo vyhynulých, v přírodě samovolně; může jít i o jedince chovaného v lidské péči anebo závislého na péči člověka Ust. 3 písm. c) d) g) h) zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči v platném znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 48 Ust. 2 odst. 1 písm. c) a písm. d) zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách v platném znění, In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 25

27 Tento koncept rozdělení může být v blízké budoucnosti velice využívaný, a to zejména v rámci soudní praxe v souvislosti s bližším výkladem pojmu zvířete dle nového občanského zákoníku Zvěř Zákon o myslivosti využívá pro své potřeby pojmu zvěř, kdy se zvěří rozumí: obnovitelné přírodní bohatství představované populacemi druhů volně žijících živočichů uvedených v písmenech c) a d) 49. Tento zákon tedy vymezuje jednak pojem zvěř a jednak odkazuje na pojem živočich, který je převzatý ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Dále tento zákon rozlišuje zvěř dle druhů na ty, které lze obhospodařovat lovem a které nelze. Bohužel takto provedená úprava není dostatečně obsáhlá, aby ji šlo využít pro všechny zvířata, jelikož se zabývá jen ptáky a savci, a i to pouze v omezeném rozsahu Zvíře Ze shora uvedeného tedy vyplývá, že pojem zvířete zavedený občanským zákoníkem není v českém právním řádu úplně osamocený ani úplně nový, a přesto nijak výrazně nezohledňuje již zaběhlou právní úpravu s podobným rámcem. Občanský zákoník ani tak nedefinuje co je zvíře jako spíše co zvíře není a vnáší tak zbytečnou zmatečnost do právní úpravy této problematiky. Je taktéž zajímavé, že občanský zákoník nijak nebere v potaz alespoň úpravu zákona o ochraně přírody a krajiny, či zákona na ochranu zvířat proti týrání, jakožto předpisu s nejširším vymezením tohoto problému, nebo se aspoň nesnaží přiblížit některé z definic výše uvedených zákonů. Možná by místo pojmu zvířete bylo vhodnější užít pojmu živočicha, nebo pojmu živý tvor, který by automaticky zahrnoval jednak veškerou živočišnou říši a jednak veškerá vývojová stádia jednotlivých živočichů. Ze závěrů Důvodové zprávy k novému občanskému zákoníku, lze vyvodit, že zákonodárci sledovali jiný zájem než pouze ochranu zvířat, tedy především 49 Ust. 2 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti v platném znění 26