Myslivecké plánování. Ing. Tomáš Kušta, Ph.D.

Transkript

1 Myslivecké plánování Ing. Tomáš Kušta, Ph.D. 2015

2 Příslušná legislativa Vyhláška 491/2002 Sb., o způsobu stanovení minimálních a normovaných stavů zvěře a o zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd Vyhláška 553/2004 Sb., o podmínkách, vzoru a bližších pokynech vypracování plánu mysliveckého hospodaření v honitbě Vyhláška 244/2002 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti

3 Pro účely těchto vyhlášek se rozumí a) spárkatou zvěří jelen evropský, daněk skvrnitý, muflon, srnec obecný, kamzík horský, jelenec běloocasý, sika Dybowského, sika japonský, prase divoké b) drobnou zvěří zajíc polní, bažant obecný, bažant královský, kachna divoká z voliérového chovu, krocan divoký c) vzácnými a ohroženými druhy zvěře koroptev polní, jeřábek lesní, tetřev hlušec, tetřívek obecný d) ostatními druhy zvěře králík divoký, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, pokud nepochází z voliérového chovu, lyska černá, polák chocholačka, polák velký

4 Plán každoročně vypracovává uživatel honitby v souladu se zvláštními právními předpisy a) pro všechny druhy zvěře, pro které byla honitba nebo její část zařazena do jakostních tříd a pro které byly stanoveny minimální a normované stavy zvěře a určeny jakostní třídy honitby nebo jejích částí b) pro následující druhy, které hodlá lovit: králík divoký, bažant královský, holub hřivnáč, husa běločelá, husa polní, husa velká, kachna divoká, kachna divoká z voliérového chovu, lyska černá, polák chocholačka, polák velký c) pro všechny druhy zvěře, které hodlá vypouštět do honitby ( 5 odst. 2 zákona) d) pro vzácné a ohrožené druhy zvěře

5 Plán společných lovů zvěře je vypracováván pouze pro: zajíce polního, bažanta obecného, bažanta královského, husu velkou, husu polní, husu běločelou, kachnu divokou, krocana divokého

6 Plán mysliveckého hospodaření v honitbě vymezuje cíle a záměry mysliveckého hospodaření na myslivecký hospodářský rok hospodářský rok 1. dubna 31. března výjimka: sele a lončák prasete divokého a krocan divoký 25. dubna 24. dubna vypracování části plánu: 1) do 25. dubna plán chovu a lovu spárkaté zvěře, plán péče o zvěř, plán počtu loveckých psů 2) do 25. července plán lovu ostatních druhů, plán chovu a lovu pro drobnou zvěř, plán společných lovů zvěře

7 Plán může obsahovat 1) plán chovu a lovu pro z. spárkatou příloha č. 1 2) plán chovu a lovu pro z. drobnou příloha č. 2 3) plán lovu ostatních druhů zvěře příloha č. 3 4) plán péče o zvěř příloha č. 4 5) plán společných druhů zvěře příloha č. 5 6) plán počtu loveckých psů příloha č. 6

8 Možné přílohy plánu 1) výsledky sčítání příloha č. 7 2) měsíční hlášení o plnění plánu příloha č. 8 3) evidence výše škod 4) výsledky kontrolních ploch 5) porovnání plánu se záměry uvedenými v návrhu na uznání honitby 6) závěry a doporučení (k oblastem chovu)

9 Příloha č. 1 Plán chovu a lovu zvěře spárkaté

10

11 Příloha č. 2 Plán chovu a lovu zvěře drobné

12 Příloha č. 3 Plán chovu a lovu ostatní zvěře

13 Příloha č. 4 Plán péče o zvěř

14 Příloha č. 5 Plán společných lovů zvěře

15 Příloha č. 6 Plán počtu loveckých psů pro honitbu

16

17 Příloha č. 7 Výsledky sčítání zvěře

18

19 Příloha č. 8 Měsíční hlášení o plnění plánu

20 Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro spárkatou zvěř 1 Druhy spárkaté zvěře, pro které se honitba zařazuje do jakostních tříd: daněk evropský (Dama dama), jelen lesní (Cervus elaphus), jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus), kamzík horský (Rupicapra rupicapra), muflon (Ovis musimon), prase divoké (Sus scrofa), sika Dybowského (Cervus nippon Dybowskii), sika japonský (Cervus nippon nippon) a srnec obecný (Capreolus capreolus). Podmínky upravuje příloha č. 1. V případě heterogenity podmínek v honitbě se použije aritmetický průměr z příslušných bonitních stupňů.

21 Příloha č. 1

22 Ilustrační příklady: I. Přírodní podmínky lesního celku 1) Smíšené lesy s převahou listnáčů (>60%) a) Les vysoký s bylinným i dřevinným podrostem jakostní třída I

23 b) Les vysoký s bylinným podrostem jakostní třída II

24 c) Les vysoký převážně bez podrostu jakostní třída III

25 2) Smíšené lesy s listnáči 20-60% a) Les vysoký s bylinným i dřevinným podrostem jakostní třída II

26 b) Les vysoký s bylinným podrostem jakostní třída III

27 c) Les vysoký převážně bez podrostu jakostní třída III

28 3) Jehličnaté lesy nebo smíšené lesy s příměsí listnáčů <20% a) Les vysoký s bylinným i dřevinným podrostem jakostní třída III

29 b) Les vysoký s bylinným podrostem jakostní třída III

30 c) Les vysoký převážně bez podrostu jakostní třída IV

31 II. Charakteristika pozemků polní části honitby 1) Kukuřičná a řepařská oblast jakostní třída I a) Kukuřičná <250 m n. m. teplý a srážkově podprůměrný region ( t=9-10 C, srážky mm) Obecně nízká lesnatost území Zemědělské plodiny: kukuřice na zrno, sladovnický ječmen, ovoce, pekařská pšenice, cukrovka, teplomilná zelenina, vinná réva Půdy: lužní, nivní, černozemě b) Řepařská m n. m. Suché až mírně vlhké klima ( t=8-9 C, srážky mm) Nízká lesnatost území Zemědělské plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, chmel, sladovnický ječmen

32 Půdy: hluboké hnědo a černozemní půdy, vzácně nivní Příklad: některé oblasti jižní Moravy a Polabí Př. Kukuřičná oblast

33 Př. řepařská oblast

34 2) Obilnářská jakostní třída II m n. m. Teplém mírně vlhkém až mírně chladném vlhkém klimatu ( t=5 8,5 C, srážky mm) Lesnatost nízká až střední Reliéf vlnitý až svažitý Plodiny: obilí, technické plodiny, řepka Příklad: Středočeská pahorkatina

35 Př. obilnářská oblast

36 3) Bramborářská oblast jakostní třída III m n. m. Zpravidla mírně chladný (výjimečně mírně teplý) klimatický region ( t=5 8 C, srážky mm) Střední až vysoká lesnatost Půdy: hlinité až písčitohlinité Plodiny: krmné obilí; nižší polohy řepka, vyšší len; konzumní, sadbové i krmné brambory Příklad: oblasti Vysočiny

37 Př. bramborářská oblast

38 4) Pícninářská oblast jakostní třída IV >600 m n. m. Mírně chladné až chladné klima ( t=5 6 C, srážky >700 mm) Oblasti s vysokou lesnatostí Reliéf svažitý a členitý Půdy: převládají písčitohlinité; středně hluboké až mělké; vyšší stupeň skeletovosti Oblasti nejméně vhodné pro rostlinnou výrobu => pastviny, louky (spíše extenzivní zemědělství) Příklad: předhůří Šumavy, Krušných hor

39 Př: pícninářská oblast

40 Normované stavy spárkaté zvěře 2 Normovaný stav spárkaté zvěře mimo srnce obecného (Capreolus capreolus) se v honitbě (mimo obor) určuje: 1) Pro souvislé lesní pozemky nebo honební pozemky porostlé keři či dřevinami o minimální výměře 50 ha = lesní celek (pokud zvěř danou lokalitu využívá). 2) Výsledný normovaný stav nesmí být nižší než stanovený minimální stav pro honitbu. 3) Celkový normovaný stav pro honitbu nepřekročil normov. stavy uvedené v příloze č. 2. 4) Výsledný počet spárkaté zvěře (mimo prasete divokého) nesmí překročit v honitbě souhrnný počet spárkaté zvěře příloha č. 2 (přepočítávací poměr spárkaté zvěře viz dále).

41 1 jedinec spárkaté zvěře je roven: 1 jedinci jelena lesního (Cervus elaphus) 1 jedinci siky japonského (Cervus nippon nippon) 1 jedinci siky Dybowského (Cervus nippon Dybowskii) 2 jedincům jelence běloocasého (Odocoileus virginianus) 2 jedincům daňka evropského (Dama dama) 2 jedincům muflona (Ovis musimon) 4 jedincům srnce obecného (Capreolus capreolus) 4 jedincům kamzíka horského (Rupicapra rupicapra)

42 Normovaný stav srnce obecného (Capreolus capreolus) 1) Určuje se zvlášť pro lesní celek a polní část honitby; celkový normovaný stav je dán součtem. 2) Stejně jako u předchozí spárkaté zvěře musí být dodrženy minimální stavy a dodržen souhrnný počet spárkaté zvěře. Normovaný stav spárkaté zvěře v oboře 1) Normovaný stav zvěře nesmí klesnout pod minimální stav daného druhu. 2) Maximální normovaný stav zvěře: 1 ks sp. zvěře /2 ha Normovaný stav v oblasti chovu zvěře Určí se součtem normovaných stavů spárkaté zvěře v jednotlivých honitbách, které do oblasti chovu náleží, s výjimkou obor. Poznámka: Normované stavy jsou stanoveny v ks/1000 ha. V honitbě o výměře větší, či menší než 1000 ha se stavy přepočítávají na skutečnou výměru lesního celku, v případě srnce obecného i na výměru polní části honitby.

43 Příloha č. 2 Normovaný a souhrnný počet jedinců spárkaté zvěře v honitbě dle jednotlivých jakostních tříd

44 Případy, kdy se normovaný zvěř neurčuje 3 Zvěř se v dané honitbě nevyskytuje (výjimka 5 zákona o myslivosti př. zavádění nového druhu zvěře). Chov druhu v honitbě není možný. Nelze dodržet stanovený minimální stav. Poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce 4 : = 1 : 1; ve výjimečných případech u kamzíka horského (Rupicapra rupicapra) : = 1 : 2 KOP vztažen k dospělým samicím KOP lze stanovit jiný než ve vyhlášce (př. rekreace; povodně ) KOP u srnce obecného (Capreolus capreolus) se stanoví jako vážený aritmetický průměr. Dle KOP se určuje věková struktura.

45 Koeficienty očekávané produkce

46 Věková skladba

47 Věková struktura - pokračování

48 Věková struktura spárkaté zvěře Je dána % zastoupením dospělých samců 1) Daněk evropský (Dama dama) 1. věková třída (1-3 roky) 31% 2. věková třída (4-6 let) 26% 3. věková třída (7 let +) 43% 2) Jelen lesní (Cervus elaphus), sika japonský (C. nippon nippon), sika dybowského (C. n. dybowskii) 1. věková třída (1-4 roky) 44% 2. věková třída (5-8 let) 37% 3. věková třída (8 let +) 19% 3) Jelenec běloocasý (Odocoileus virginianus) 1. věková třída (1-3 roky) 40% 2. věková třída (4-6 let) 37% 3. věková třída (7 let +) 23%

49 4) Kamzík horský (Rupicapra rupicapra) 1. věková třída (1-3 roky) 50% 2. věková třída (4-7 let) 20% 3. věková třída (8 let +) 30% 5) Muflon (Ovis musimon) 1. věková třída (1-3 roky) 37% 2. věková třída (4-6 let) 37% 3. věková třída (7 let +) 26% 6) Prase divoké (Sus scrofa) 1. věková třída (1-2 roky) 28% 2. věková třída (3-4 roky) 46% 3. věková třída (5 let +) 26% 7) Srnec obecný (Capreolus capreolus) 1. věková třída (1-2 roky) 41% 2. věková třída (3-4 roky) 24% 3. věková třída (5 let +) 35%

50 Minimální stav spárkaté zvěře 5 Minimální stav zvěře v honitbě, vyjma obor (ks/1000ha): prase divoké jelen lesní, sika japonská a dybowského jelenec běloocasý, daněk skvrnitý, muflon kamzík horský srnec obecný Po přepočtu na skutečnou výměru lesního celku, nesmí výsledný počet klesnout pod 5 kusů, aby se dala zvěř v honitbě chovat. Pozn.: Pro polní pozemky je minimální stav srnce obecného 10 ks/1000ha. Opět po přepočtu nesmí být stav nižší než 5 kusů. Minimální stav srnce obecného se určí součtem ( les + pole ). V oboře se určí stav, aby byla zachována přirozená reprodukce.!!! Nesmí být vyšší než normovaný.

51 Pro druhy spárkaté zvěře, které nejsou zahrnuty ve vyhlášce se honitby nezařazují do jakostních tříd; neurčují se minimální a normované stavy. Zrovna tak se nestanovuje KOP, poměr pohlaví a věková skladba.

52 Vzorový příklad normování spárkaté zvěře

53

54 Zařazování honiteb nebo jejich částí do jakostních tříd pro drobnou zvěř 6 Druhy drobné zvěře, pro které se honitba zařazuje do jakostních tříd: bažant obecný (Phasianus colchicus) a zajíc polní (Lepus europaeus). Pro ostatní druhy se honitby nezařazují do jakostních tříd př. bažant královský (Syrmaticus reevesii), krocan divoký (Meleagris gallopavo), polák chocholačka (Aythya fuligula), polák velký (A. ferina), kachna divoká (Anas platyrhynchos). bažant obecný příloha č. 3 zajíc polní příloha č. 4 Výsledná jakostní třída honitby se určí průměrem jednotlivých bonitních stupňů honitby: nadmořská výška, charakter polních a lesních pozemků.

55 Příloha č. 3 bažant obecný

56 Charakteristika pozemků polní části honitby a) Ekologicky relativně stabilní krajina jakostní třída I Dominantní část půdních bloků orné půdy <50 ha TTP, dočasně nebo trvale neobdělávaná půda ±30% Otevřené vodoteče s minimem úprav koryta a doprovodnou zelení Výskyt remízů, rozptýlené zeleně a mezí Drobné polní lesíky <10 ha Větrolamy, neplodné neobdělávané pozemky Zemědělské využití: alespoň pět plodin

57 Příklady: ekologicky relativně stabilní krajina jakostní třída I

58

59

60

61 b) Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky jakostní třída II Většina půdních bloků orné půdy <50 ha Rozptýlená zeleň, remízky a drobné lesíky tvoří 10-30% Remízky propojeny biokoridory meze, cesty, vodoteče, linie křovin atd. Zemědělství: 5 a více plodin (převažují ozimé ječmeny, víceleté pícniny) Otevřené vodoteče Pásma ochrany vodních zdrojů I. a II. stupně

62 Příklady: Krajina s omezenou intenzitou zemědělského využití a s ekologicky stabilizujícími prvky jakostní třída II

63

64

65

66

67

68 c) Krajina s intenzivním zemědělským využitím a s ekologicky stabilizujícími prvky jakostní třída III Značná část půdních bloků orné půdy >50 ha, případně blokové uspořádání přesahuje danou výměru Rozptýlená zeleň, remízky a drobné lesíky tvoří 5-10% Nacházejí se fragmenty biokoridorů; převážná izolace remízů a lesíků Zemědělství: 5 a méně plodin (ozimé obiloviny, víceleté pícniny, okopaniny, zelenina); výskyt intenzivních pastvin Otevřené vodoteče zpravidla zmeliorované

69

70

71

72 d) Krajina s intenzivním zemědělským využitím bez ekologicky stabilizujících prvků jakostní třída IV Dominantní část půdních bloků orné půdy >50 ha, případně blokové uspořádání přesahuje danou výměru Rozptýlená zeleň, remízky a drobné lesíky tvoří maximálně 10% Téměř absence biokoridorů=>izolace jednotlivých remízů a lesíků Zemědělství: 5 a méně plodin (většina plodin potřebující jarní přípravu půdy, velké zastoupení silážních kukuřic); pastviny skotu a ovcí Nedostatek kvalitních vodních zdrojů

73 Příklady: Krajina s intenzivním zemědělským využitím bez ekologicky stabilizujících prvků jakostní třída IV

74

75

76 Říp 1949 Říp 1995

77 Rozložení jakostních tříd v ČR za rok 2006 pro bažanta obecného jakostní třída bažantnice mimo bažantnici ha % ha % I , ,6 II , ,9 III , ,7 IV , ,

78 jakostní třída Minimální a normované stavy bažanta obecného v ČR za rok 2006 bažantnice mimo bažantnici minimální normované minimální normované I II III IV

79 Zajíc polní (Lepus europaeus) Určování bonitního stupně dle nadmořské výšky a charakteru polní části honitby je stejné jako u bažanta obecného Liší se v podmínkách lesního celku Rozložení jakostních tříd, minimální a normované stavy zajíce polního v ČR v roce 2006 jakostní minimální normované ha % třída stavy stavy I , II , III , IV ,

80 Příloha č. 4 zajíc polní

81 Normovaný stav bažanta obecného a zajíce polního 7 Bažant obecný příloha č. 5 Zajíc polní příloha č. 6 Zařazení do příslušného čtverce bioindikační sítě ČR (A, B, C, D) Normovaný stav se přepočítává na výměru pozemků, které zvěř využívá V části honitby uznané jako bažantnice se určí norm. stav dle místních přírodních podmínek, minimálně ve výši 37 ks/100 ha Zvěř se nenormuje pokud: 1) Zvěř se v dané oblasti nevyskytuje (mimo 5 odst. Zákona o myslivosti) 2) Zvěř není možné v honitbě chovat 3) Není možné dodržet minimální a normované stavy

82 Určení normovaného stavu bažanta obecného

83 Určení normovaného stavu zajíce polního

84 Bioindikační síť Rozděluje území ČR na vodorovnou osu X a vertikální osu Y Osa X: jednotlivé pole po 10 východní délky (rozmezí polí 38-79) Osa Y: po 6 severní šířky (rozmezí polí 49-74) V česku má i další uplatnění monitoring fauny a flóry (tvorba biogeografických map)

85

86

87

88

89 8 Poměr pohlaví a koeficient očekávané produkce Bažant obecný 1 : 4 ( : ) Zajíc polní 1 : 1 Koeficient očekávané produkce se vztahuje na celkový počet ( : )! Jeho výši lze upravit oproti tabulkovým hodnotám: chemizace zemědělství, turistický ruch, intenzita dopravy, povodně

90 9 Minimální stav bažanta obecného a zajíce polního Pro oba druhy 5 ks/100 ha Nutno dodržet poměr pohlaví Číslo se přepočítává na skutečnou výměru pozemků, které druhy obývají Pokud by minimální stav klesl pod 5 ks, nelze zvěř v honitbě chovat Bažantnice: Minimální stav 28 ks/100 ha Po přepočtu nesmí celkový počet klesnout pod 7ks Pro zde neuvedené druhy drobné zvěře se neurčují minimální, normované stavy, poměr pohlaví a KOP

91

92 Vyhláška 244/2002 Sb., Bližší pokyny pro používání loveckých psů: V honitbě se používají lovečtí psi, kteří složili zkoušky z těchto výkonů a) vyhledávání, dohledávání a přinesení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné drobné zvěře, b) vyhledávání spárkaté zvěře c) dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře, d) norování.

93 Vymezení pojmů Vyhledávání hledání a nalezení živé drobné i spárkaté zvěře v honitbě, a to ve všech přírodních podmínkách Dohledávání sledování postřelené drobné zvěře bezprostředně po výstřelu nebo jiným způsobem zraněné zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách Přinesení přinášení usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné nebo usmrcené drobné zvěře, a to všech přírodních podmínkách Dosledování sledování postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře a její nalezení nebo nalezení této zvěře střelbou nebo jiným způsobem usmrcené, a to ve všech přírodních podmínkách Norování lov zvěře pod zemí

94 Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb Pro honitbu, která má stanoveny jakostní třídy, minimální a normované stavy drobné zvěře se stanoví počty držených psů takto: a) v honitbě o výměře do 1000 ha 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře 1 pes se zkouškou z výkonu norování b) v honitbě o výměře do 3000 ha 2 psi se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře 1 pes se zkouškou z výkonu norování c) v honitbě o výměře od 3000 ha 3 psi se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře 2 psi se zkouškou z výkonu norování

95

96 Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb Pro honitbu, která má stanoveny jakostní třídy, minimální a normované stavy spárkaté zvěře se stanoví počty držených psů takto: a) v honitbě o výměře do 1000 ha 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání spárkaté zvěře 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře Nebo 1 pes, který složil zkoušky z obou těchto výkonů 1 pes se zkouškou z výkonu norování b) v honitbě o výměře do 3000 ha 2 psi se zkouškami z výkonu pro vyhledávání spárkaté zvěře 2 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře Nebo 2 psi, kteří složili zkoušky z obou těchto výkonů 1 pes se zkouškou z výkonu norování c) v honitbě o výměře od 3000 ha 3 psi se zkouškami z výkonu pro vyhledávání spárkaté zvěře 3 psi se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře Nebo 3 psi, kteří složili zkoušky z obou těchto výkonů 2 psi se zkouškou z výkonu norování

97

98 Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb V případě, že honitba má stanoveny jakostní třídy, minimální a normované stavy jak drobné, tak spárkaté zvěře, se počet psů z výkonu norování stanoví takto: a) v honitbě o výměře do 3000 ha 1 pes b) v honitbě o výměře od 3000 ha 2 psi V případě, že honitba nemá stanovenou jakostní třídu, minimální a normovaný stav drobné zvěře nebo spárkaté zvěře, stanoví se pro všechny výměry honitby počet držených psů takto: 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání drobné zvěře 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání spárkaté zvěře 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře Nebo 1 pes, který složil zkoušky z obou těchto výkonů pro spárkatou zvěř 1 pes se zkouškou z výkonu norování

99 Počty psů stanovené pro jednotlivé druhy honiteb Pro oboru se počet psů stanoví takto: 1 pes se zkouškami z výkonu pro vyhledávání spárkaté zvěře 1 pes se zkouškami z výkonu dosledování usmrcené, postřelené nebo jiným způsobem zraněné spárkaté zvěře Nebo 1 pes, který složil zkoušky z obou těchto výkonů 1 pes se zkouškou z výkonu norování Počet lovecký psů pro společné lovy

100 Příloha č. 6 Plán počtu loveckých psů pro honitbu

101

102 Děkuji za pozornost!