Jiří Černický ABS video PANELÁK odposlechy 2006

Transkript

1 Jiří Černický ABS video PANELÁK odposlechy 2006

2 Dvě mámy Prosim tě, tak až budeš moct, tak mi dej vědět. No co já vim kdy ho zas uvidim? Dyť sem ho viděla včera, tak a dovolat se ho nemůžu. Má tam furt schránku nebo je dočasně mimo provoz! Jó, to sedí mimo provoz. V tomhle smyslu já nemám šanci cokoli ovlivnit? Já už sem rezignovala. Je děsně důležitej! To je takovej stereotyp a přitom ten Kopecký, dokáže bejt takovej šaramantní elegán? Normálně mi ten šlendrián k němu víš, vůbec nesedí. Von není had? Ale rád si hraje na takovýho tajuplnýho. Ale houby! Jenom je laxní. Je taky možný, že to právě nestíhá? To jó teda? Kašle na to! Je nezodpovědnej a línej, to je všechno. Tajuplnej? Ty mě bavíš? Já už sem se v něm tolikrát zklamala? Takhle, když už se s nim bavíš, tak to je zlatej, uctivej, no znáš ho? Dokáže bejt dokonce roztomilej. Takovej trochu jako Hugo Haas? Přesně. Ale né tak vtipnej. Ale jinak? No, já ti řeknu, né že bych jako ti chtěla něco tajit? Ale víš? Já nevim ani, jestli mluví ve všem pravdu? Tak až si budu jistá? No víš já nevim, jestli tu Věru nakonec v tý kanceláři nechá? Já myslim, že to neustojí. Já myslim, že Věra to neprozradí. Že se jí nic nakonec nic nestane. A že nic ani řikat nemusí? Dyť to stejně, já myslim, všichni věděj? No ale kdo to s nim má každej den v tom kanclu vydržet? Já ti to hlavně řikám proto, že von na tebe dá a že by ses mu mohla zmínit. Ňák mu ohledně Věry promluvit do duše? Hele, já mu něco řeknu, von se akorát tak naštve a Ale aspoň to zkus? Já nevim? Heleď, víš sama, jak je nevyspytatelnej? No ale je to sprosťák! S prominutim! A kdo jinej mu to může jako říct než ty? Dyť si s nim chodila né? Ale prosim tě chodila? To nebylo žádný chození! Ses zbláznila? Nebylo? Si děláš legraci? Dyť jste spolu byli sami dva v Jugošce na dovolený? Tak co to sakra bylo? Ale to byl jenom takovej omyl. I omyl je vztah né? Ale právě proto mi je to blbý za nim dolejzat a doprošovat se ho! A kvůli Věře? Je mi to strašně trapný. Nevíš vo co jde? Měl by to udělat někdo nestrannej. Víš, ty seš taky taková fiflena podivná! Věra má problémy a ty strkáš hlavu do písku. Já vim, že je to blbý, ale fakt v tomhle ohledu, pro ni nemůžu nic udělat a nechce se mi vo tom ani moc mluvit. Je to pro mě citlivý téma. Heleďse já mu něco řeknu a von se mi vysměje a vobrátí to akorát proti mně. A jak von ti může prosim tě ublížit, když pod nim neděláš? Psychicky! Ví, jak mě psychicky vydeptat. Ani si to neumíš představit. Pána Boha nebréééč? Co brečíš? Ale no jó? Zapomeň co jsem ti řekla. Já se z tebe zbláznim. Prosim tě, ná tady máš papírovej kapesníček. Prosim tě, podrž mi kabelku? Představa, že se s nim bavim o harašeni mě dovádí k zoufalství! Hele, proberem to promiň jindy. Já na to fakt teď nemám. Promiň. Ale beruškó? Nikdo tě přece do toho nechce nutit? Sem nevěděla!

3 Babička a pes.pojď sem Pacinko pojď. No tak. Pacinko. Pacinko pojď. Tak já jdu k tobě. Ukaž? Tebe to asi bolí viď lásko? Máš to pěkně zanícené. Ukaž? Ukaž mi to tak. Nezlob se. Tebe to trápí viď? Nehýbej se chudáčku. Páne jo? Ty jseš můj chudáček. Říkala jsem ti aby sis to nekousala - ani nevylizovala! Neposloucháš a - zajdem ještě k panu Pavlíkovi. Dáš si konzervičku? Sněz aspoň trošičku. Aspoň trošičku! Nedělej mi starosti. Tobě to nechutná? Mám ti uvařit trochu kuřátka? Až to sníš vyzkouším ti ten novej svetříček co jsem ti uštrikovala. Bude ti v něm teploučko. Venku už je čina. Hafffff. Haffffff. No vidiš andílku! Tak jsi přeci jen trochu snědla pojď sem ty pusinko moje zlatáááá. Ukaž. Počkej chvilku. Já zaběhnu pro ten svetříček. Počkej. Kde je? Už ho mám! Táááák - Poooodíííííííívéééééééj jak ti bude slušet a jaká budeš fešanda!? To jsou barvičky viď? Hafffff! Hafffff!!!! Dej sem packy - šup! Haffff! Pozor na to bebíčko! Haffff! Ták - tady to zapnem? Ukaž trochu to povolím? Haffff! Haffff! Tady se to dá přes prdelku? Ještě ocásek? Cvak - a je to. Haffff! Haffff! Hafff! Uíííííííííí! Ježiš Pacinko jááááá, jáááá nechtěla. Uíííííííííííí. To jsem ale moula moulovatáááá! Uííííííííííí, uííííííííí, haffff. Ale ale to nic není! Už už to bude. Ukaž už je to dobrý - pofoukáme to! Uíííííííííí! No tak necukej se Packo. Pacino! Ale dyť to nebude tak hrozný? Ukaž? Ukaž? Hafff! Hafff! Pojď sem pojď sem. Malinko jsem ti to přiskřípla nó. Hafff! Ukaž? Pofoukám ti to. Malá. No. Hafff! No. No. Já myslím, že se zase tolik nestalo? Nezblázni se. No tak ti to sundám. Necukej se! Haffff. No tak se alespoň necukej! Dyť to roztrháš! Hafffff. ŠšššMarjááá. Nebuď vzteklá! Hafff! Potvůrko. Neškubej se! Kroutíš se jak. Tak si jdi no! No! Třeba si to sežer! Že na tebe musím bejt takhle zlá!? Nervózo! Vzteklá jak? Co si řeknou sousedi? Najednou se hejbat můžeš! Hafff! Hafff! Je to s tebou trápení. Kdyby sis to alespoň nechala sundat? Hafff! Hafffff! Hafffff! Haffff! A mááááám tě! Ukaž, ukaž ty šmudlo. Haffff! Hafffff! hafffff! Uííííííííííííí. No aby ses nezbláznila! Zalez! Koukej mazat! Teď abych to celý zašívala! Hafff! No. Ještě se na mě utrhuj? Haffff! Haffff! Zůstaň! Zůstaň!. Nežer mi ten kartáč! Ty potvůrko! Necháš to? Lehni! No. Tááááák. Vidíš, že to není špatný? Necháš to bejt? Crrrrrrrrrrrrrrr Ty vopičko? Crrrrrrrrrrrrrrrrrr Ukaž ještě tě trochu přejedu. Crrrrrrrrrrrrrrrrrrr Počkej. Někdo volá! Crrrrrrrrrrrrrrrr Nech bejt ten kartáč! Crrrrrrrrrrrrrrrrrrr Sedni! Cvak. Halooooo? Zdenička? Cvak. Packo! Necháš to? Zdenička? Ahoj Zdeni? Ne nic to je Pacinka. Dneska ňák zlobí. Ale nic. Haffff! Hafff! Co bys-? Hafff! Do kostela? Co? Promiň. Packo! Necháš tu šňůru? Promiň. Hafff! Já. Hafff! Ji přivážu haffff, ať je od ní na chvilku pokoj. Hafff! To musíš dělat takovou vostudu? A buď hodná. Nezlob. Haffff. Ať tě neslyšim! No! Už jsem prosím tě tady. Hafff! Tak co jsi? Do kostela? Ráda. Určitě. Nevadí. Hafffff! Jiste. Jistě. A co Maruška? Už má po operaci? Hafff. No tak zaplať Pánbu. No? Ano. A kdy se vrátí? Hafff! Po svátcích? Hafffff! Hafffff! Prosim tě tady je blázinec. Víš co Zdeni, já ti zavolám odpoledne a domluvíme se. Ano. Nebo až po večeři, Hafff. No tak. Pa. Hafff.Hafff! Ty potvůrko jedna! Ty potvůrko jedna! Hafff! Ty mě nenecháš domluvit? Téééééda! Podívej se ten kartáč! Hafff! Dyť je celej rozcupovanej! Hafff! Já tě asi taky celou rozcupuji! Kdyby tě nebolela ta packa tak.. A už dost. Už mě to opravdu nebaví! Hafff! Takovej milej pejsek a tak zlobí!..

4 Babka a dědek.nó teda, já bych ti taky někdy přála, abys zkusil to, co já? A proč bys mi to přála, prosim tě? No né, že bych ti to přála. Ale kdybys věděl opravdu, jak já trpim? Ty seš chudááák. Nejsem chudák, ale fakt už toho mám někdy plný zuby! Bolí mě celý tělo, nespím a jak mě bere to revma, víš? Tuhle mi z toho úplně vystříkly slzy! Ach jo? Co je vlastně k večeři? Jituško! Máme telenoviny? Ty mě neposloucháš, viď? Tebe to vůbec nezajímá, co já ti řikám? Jako kdybych hučela do dubu. Mě to tak rozčiluje? Tak máme ty noviny? Koukáš na ně! To víš? Co? Ale nic. Co nic? Ale že to stejně nikdy nepochopíš. Co nic nepochopim? No ty seš pořád v pohodě a nic tě nezajímá! Co mě nezajímá? No níííc! Vono se tomu taky dá říct lenost víš? To chceš říct, že jsem línej nebo có jakó, když se na chvíli natáhnu? Ale né, to né. Dyť si odpočiň prosim tě. Ale ty nevíš, co chci říct? To teda nevim. Co jako? Tak si vo tom di prosim tě promluvit k Marušce nó, když si myslíš, že já to jako nechápu. Ale já chci, abys to chápal. S Maruškou přece nežiju, né? Jo, Ludvíku! Víš, že Maruška už má Honzu doma? Víš to? Proboha - jak ho může mít doma, když minulej tejden umřel? No tu urnu přece!? Dyť víš, že chtěl bejt zpopelněném, né? Nevim. Jak to mám vědět? Mně se vo tom nezmíníl a ty mi nic neřekneš? No? A vybrala nakonec nerezovou s takovejma krásnejma lístečkama. No, to je teda terno. Prosim tě? Kdy se vrátí mladej? Dals mu slyšíš mě? To víš, že tě slyším! Dals mu včera ty peníze? Ludvíčku. O tom jsem si taky chtěla s tebou popovídat. Podívej. Děti máme hodný, viď. Posloucháš mě, viď? No tak prosim tě, co se týče těch peněz. Víš, Ludvíčku, já si myslím, že je rozmazluješ? Kdybys jim takhle dal pár korun, víš? Mlčela bych. Ale ostatní studenti choděj prosim tě aspoň na ňáký ty brigády, víš? Ty jim dáváš peníze a oni si za ně kupujou to značkový oblečení. Neřeknu, kdyby si to koupili za peníze z té své brigády. To bych ani nemukla. Ale takhle? Kdy mi jsme byli prosim tě na dovolený u moře? Nebo vůbec někde na dovolený? Řekni, kdy? Kdyby si to dali na chleba, nebo na jídlo? Nebo na něco takovýho, né? Já bych je takhle nerozmazlovala, víš? Jakej ty máš na to názor, prosim tě? Ale jakej já mám prosim tě na to názor? Na to názor? Já mám na to názor. Hele sou to moje peníze, tak jim je dám, nó a có, ať si za ně koupěj, jako co chtěj, né? Třeba já nevim co. No já nevim. Taková zhýralost. Nejsme snad milionáři? Já jsem si prosím tě za celej život nedopřála nic takovýho, nic. Copak sportuješ nebo todlecto? Jsem tě za celej život neviděl, že bys běhala, nebo hrála fotbal nebo co, nebo se prostě jakkoli hejbala? Nebo jó, prostě jako. Až uvidim, že běháš, tak ti koupim třeba tý tretry, he he he. Já to takhle nemyslela. Nevim, proč si ze mě děláš srandu víš? A mám brečet nebo có? Já myslela, že je to drahý. Podívej v čem chodím? Podívej - tydle škrpály mám už sedmou sezónu a oni maj každej rok nový boty! Ale nemaj prosim tě každej rok nový boty přeháníš. Nepřeháněj! Nedělej, že nevíš vo co jde, jó? A nedělej prosim tě ze mě blbečka. Já z tebe žádnýho blbečka nedělám jako? Reaguju prostě jenom na to, co řikáš? Chceš nový boty, tak ti koupm jako nový boty, nó. Ale mě nejde vo ty blbý boty. Mě jde prostě vo princip? Tak chceš kabát? Nebo co chceš, sakra, nebo co? Kulicha? To je zbytečný. To je jako když hrách na zeď házim! Ách jo. To je jasný! Ty koukáš na tu blbou škatuli a vůbec mě neposloucháš, co já jako řikám? To můžu hučet do vrat? Počkej za chvíli hele skáče. Jandááá. Počkej! Nezapomeň, na co ses mě jako ptala, jó! Já sem se tě přece na nic neptala. Se mi zdá? Tak sme se o něčem bavili, né? Pojď si hele sednout ke mě, je to napínavý, hele! Mě to nezajímá blbej sport. Bavim se s tebou o vážnejch věcech a ty čumíš na skoky na lyžích? To je světovej pohár, proboha! Úvod sezóny, né! A co? Co co? A nic. Co kdyby bylo zemětřesení nebo co? Tak by nešla televize. To je zbytečný. Áááááááá zase nic?!

5 Ani devadesát metrů. A to se před sezónou vytahoval, že má nejlepší lyže, kombinézu a bůhvíco ještě a že má natrénováno a ble ble ble? Vypínám to. Zaplať pánbuh.

6 Babka a tetka.ale, měla by se tý rodině víc věnovat? Teď, když má toho manžela, tak v týhle souvislosti, máš přece už jiný povinnosti? Přece to neznamená, že nemůžeš jít mezi lidi, ale takhle flirtovat? Jasně! Nebudu takhle blbnout! No, je jasný, že dva východy jsou víc než jeden, to je jako bez diskuse, jó? To je ale vo něčem jinym, no? Nó, to se neměla vdávat. Podivej, já jsem Frantu neměla doma porád, a co? Nikdy jsem mu nebyla nevěrná! Prosim tě! A jak ty jseš už dlouho sama? Přes deset let? A prosim tě, co se mu vůbec stalo? Měl ňákej úraz, nebo co? Jsme se vo tom nikdy nebavily. Já jsem se tě ani nechtěla tenkrát ptát. Bylo to takový citlivý. Bylo mi to blbý, no. Zemřel na votravu kyanidem. Proč proboha kyanidem, to jsem netušila? No von pracoval ve fabrice v galvanizovně a prostě, furt to tam dejchal. To nechápu? To neměli ňáký masky nebo respirátory? No, vono se to za komunistů tak nebralo. Vono i dost jeho kolegů, takhle vlastně pomřelo. To byla doba, co? Nó? Nevim, že by byl ňákej ještě naživu? A to se tenkrát dost sportovalo! Jsme s Frantou jezdili pořád na lyže a na kole jsme jezdili. Mě to do dneška chybí. Já ti nedokážu bejt v nečinnosti. A prostě, nemůžu se nehejbat. Třeba jenom sedět. Já ten pohyb nutně potřebuju! Já vim! Já vim, nó, to je jedině dobře. Třeba i s dětma, víš? Se hejbat, rozumíš? Když se hejbeš, tak si připadáš, že jseš alespoň částečně v tom životě někomu užitečná a máš takovej dobrej pocit, že někdo to prostě vocení, že to nebalíš, a tak. Rozumíš, že v tom svým starym těle, nejseš tak uplně spoutaná. Ty ještě nejsi! No ale protože se prostě hejbám? Hi hi hi. Dobrý je stavit si hrob. To se nadřeš a rozhejbeš, jedna báseň! Pyramidu!

7 Borec Ty vole, máma měla včera zase pokus mě vychovávat, jako. Máma jako jó: Jsi mu včera volal něcó? Jsi byl prej někde chlastat? Povidám: Nééé, jsme byli na diskotéce. A vona: Co máš co dělat na diskotéce, když propadáš? Ty vole! Jsem asi takovej ten typ do divadla, né? Jak jezdíme přes magistrálu, né? A podél toho vole toho mostu v centru, Karlova, né? A vona říká: Ještě jednou zjistim, že chodíš do tý Karlovky, vole! Jó, v úterý zase do Karlovek. Tam, ty vole, zase utratim nechutnou částku, dvě stě padesát korun za vstup. Dva a půl? To přidej! Dva sedm, hošánku! Ty vole, kdyby matka viděla, jak za její prachy chlastám už tři měsíce, ty vole! Jestli to bude takhle vypadat až do maturity? Ty vole, tak neprojdu. Já to nechci vidět! Nebo včera, ty vole. Standa né, měl šálu, vole, Sparta, víš co. Á, toho kulicha, ty vole, s bambulkou. Ten se taky učí? Chi chi chi, ty vole! Vypadal, ty vole, jak! Knížku na hlavě. Nám promlouvaj do duše. Byli jste čtyři roky žáci této školy, víš co? A už to začíná! Tu lady, ty vole, tu plynovku? Ty nerváky, ty vole! Jak buzerovala kvůli každýmu prdu? Včera: Vy zmrdi, kdo to byl? Ty vole, na maturu musim mít zbrojní pas, abych prosel, hi hi hi. A bylo by po matuře. Ty vole, tam jsou porotci, to je banda, ty vole? Jak ze Superstár, hi hi hi? Špatný, ty vole, špatný! To je parodie? Ty vole, Šelba, jí moudra lezou prdelí, ha ha ha? Vona i kouří, ty vole, prdelí, ha ha ha, to je na ní vidět když se nese po chodbě, ha ha ha! Hele, včéra, hele, Houska, jó? S tou skleničkou. Prej v béčku se mi to povedlo. Dělal to u vás taky? Prej, naleješ do skleničky vodu, papír, pak tam musíš mít, volé, gázu, nó a vodraženou vodu, ty vole, vodraženou vodu? To je taky termín jak hadr! Nó, a musíš to tam přilepit, protože samo ti to tam neudrží! To tam musíš, vole, voblepit vteřinovým lepidlem, dát tam gázu, naplnit to vodou, vopálit ty vokraje, pak to vylejt, a pak to udělat. Ty vole, tady trpíš samomluvou už nejmíň deset minut. A có? Vo čem vy se bavíte? Šeptáte? Tady si povídám s Míšou, nó? Nó, že došly cigára. Kde se tady daj nejblíž koupit cigára? V trafice. Nekecej? Ty seš chýtréj! Ti to pálí! Nechceš nám tam skočit? Si tam jdi sama. Jsem líná. Hele, co mám? Jééé! Chtěla bys, viď? Tůdle nůdle! Si je sežer! Tak na. Nech si je, ty chytrej! Ty vole, a ještě je musim koupit domu, vole. Jsem je všechny vyhulila fotrovi. Tak kuř, na! Tak kuř, haha. Kouříme, hi hi! Na, tady máš ty hřebíčky do rakve, abyste z tý rakve nevypadli. Nó, to řikal Jarda, né? Dík. Tak si už zapal, ty vole! To tady volizuješ celou dobu, ty vole! No a có?

8 Brácha se ségrou Takhle se mu ten sádrokarton a všecko prohnul. Vypadaný velký kusy sádrokartonu. Takhle to vypadalo na tý střeše. Na tý střeše jsou hnusný velký kusy plechu, lepenky a rozvalenej komín, nó. Nemůže tam pracovat, protože se bojej, že ten barák spadne vedle nebo něco, tak to má takový zavřený. Tak von nám to ani nenapsal, vidiš? Jenom zavolal: A teď mám vybouchnutou dílnu, tak, no, a přežili jsme horší věci, třeba vloni, když mi o víkendu došly lahváče to bylo horší, nó. řikal., a taky jsme to přežili. Ha ha ha! A co ti řikala babička? No vona vyprávěla vo lanovce, sem se jí ptal, jestli tam byla na Petříně se podívát? Víš jak pracovala? Vona tam fakt vod tý doby nebyla. To je let, co? Tak sem si řek, že ji tam zavezu. Něco vyprávěla vo ňáký, že se seznámila s ňákou pani v kostele nebo có? Tak to je dobrý, po tom, co zemřela pani Žáčková. A víš vo naší Dášence? Teď nevim, co? No, radostnou zprávu? Mimi? No! Ale je to taková ta zpráva, co je jako tajná. Proto mi to řikáš taky? To vůbec nechápu tydle zprávy. Já ti to řikám proto, že je teprve ve druhym měsíci poslouchej a je jí třicet pět, to je vždycky riziko, aby to všecko dobře, víš. dopadlo? Tak jako, že to nevíš, ale můžeš na ni myslet v dobrym, aby to dobře dopadlo. Stejně to nechápu. Tak buď je to tajný a neřikám to? To jste celý vy. Ty máma a Maruška.

9 Brebta Tys to takhle sám zvládnul? No ty jsi šikovnej! Ti za to k večeru půjčim ve videopůjčovně ňákou pohádku. Třeba Potra jóóó? Ale nedloubej se v nose, nebo nic nebude a zastrč si košili. Není ti zima na ruce? Poděkoval jsi už vůbec babičce za ten dárek? Jóóó! Kdy si s ní mluvil? Vyzvedávala tě dneska ze školky? A maminko? Pudeme se podívat do něčeho, do ňákýho muzeům? Jak si na to přišel? Třeba a podívat se na ňáký ty sochy starodávný? To vám řikala pani učitelka? Nó. Někdy příště by sme se mohli tam podívat? Příští týden. Až na to, maminko, nezapomeneme jó? A taky na ty mamutí? Říká se mamuti, mamut. Vy jste byli se školkou v muzeu? Jóóó! A líbilo se ti tam? A mamííí, mamuti maj ty véééliký zoubky a sou to chlupatý sloni, veliký! A sou ještě věčí! Já vim, já je znám. Oni už nežijou. A mamííí? Proč nežijou? No spinkaj, jako dědeček. V nebíčku? V nebíčku. A mamííí? Kdy už budou týýý - Vánoce? Koupíme to zelený a blikací a pak to tam dáme v našim domečkem - domečků? A pak to tam bude krásně svítit. A necháme ty blikací zapnutý i v noci? Až budu spinkat? To víš že jo. A na tom stromečku? Tam ne. Dyť nespinkáš u stromečku. Stromeček chodí spinkat. A proč chodí spinkat? Protože si taky musí odpočinout, bolej ho žárovčičky. A maminko? Koupíme si ještě věneček, někdy teď - blikací? Dyť už ho máme z minulýho roku. Máme? Jééé! Jé a proč ho už nedáme na okno? Dyť je ještě brzo. Nó? Mamííí! Mami všichni připravujou ozdůbky s žárovička a my nééé jó? Už jsi viděl, že by prosím tě svítilo, už nějaký vokýnko? Si vymejšlíš Tak budeme první, jó? Je ještě brzo, Marcelku. Maminko... Ach jóóó! Prosííím, prosííím! Jenom jeden věneček na oknó? Už žádný tam potom nebudu chtít ozdůbky, ty budou ozdůbky blikací až na Vánoce? Prosím, prosím na jedno vokýnkó? Ne ne ne. Ještě je opravdu brzo. To se nedělá. Prosííím na jednó! Marcelku! Kde je tatínek, sem ho neviděla dlouho. Tatíííí! Tatííí! Sem na záchodě! Si tam čteš zas noviny, viď? Hele, jednak to tam blokuješ a až se vystřevníš, tak bys měl skočit konečně do toho krámu! Jinak nebude večeře!

10 Cikáni.Už nedostane ani korunu. A dyť mu nedali skoro žádný peníze! Jak sem ti řek! Jak řikala! Kdo mi dá pět set korun za to? Ten gója? Nó, ten gója, co to pro něj dělal? Né, dyť měl dostat pět set padesát korun, a hovno! Ani korunu ten hajzl nedal! Ty, já bych je zabil! Furt nemá prachy a je zadluženej! Já bych mu dal zálohu na to auto, ale nedám mu ani korunu. Prosim tě, Michal ani Jarmila mu taky nic nedaj! Já na něj kašlu! Hele, když mu tu zálohu jako dám, tak von to prochlastá, a potom co? Vono se náhodou něco stane s autem, a jak von mi to dá? Tak já nevim, co jako? Mám k němu přijít v pátek. Já ti řikám! Ten zas bude brečet! Na, podrž to! Já ti dám ňáký peníze na zejtra, na jídlo. Ráz, dva, tři, čtyři, ták. Stačí to? To bude stačit, né? No, já nevim, co chceš, abych za to koupila, né? No, já nevim? Ale, prosim tě. Známe se! Radši nic neřikej, bla bla bla. A na co vy tolik berete ty půjčky? Jaký půjčky? Ale my jsme nevěděli, co bude? Jsi to vem! Dyť to budeš muset stejně všechno vrátit! I ty prachy za zařízení a tak! To ti je nevydělá. To utratíš za jídlo, za dopravu, a co? Jsi to vem! Ale dyť budem dělat rekonstrukci tý garsonky! Ale proboha, dyť je to malý, boha jeho! Jedna, jedna. To ti někdo udělá skoro zadarmo. No, já už to vidim! Štuk, štuk stojí hovno, elektriku ti udělá tvůj, to udělá von, nó, a vodu, tady tó, když tam nebude koupelna, to se vyzdí, a hotovo. Ale prosim tě, víš, jak to ve skutečnosti je? Sliby, sliby! Hele, to jsou řečičky. Ale to víš, že ne, to se dá! Kdo ti prosim tě dneska pomůže? Ale to není pravda! Próč? Hele, nábytek a kuchyň, až budeš chtít, tak to já ti koupim. Nó, nó, nó! Máš ty kupóny, ty stravenky? Jó, jó, někde bych je v šupliku asi vyhrábla.

11 Dědové ale my jsme hospodská rodina! Maminka dělala výčepní a táta vrchního. Jsem vod malinka uklízel v lokále. Jsem vždycky, jako dítě, vysmejčil celej lokál, chodby, rozumíš? A máma mi za to dala vždycky něco dobrýho. Jsi na to pamatuju jako dneska! Jsem se pak zašil někam do kouta, a tam jsem si to po tajnu sněd! Nebo pod peřinou! A s tim Rosťou, jó? A dyť víš, jakej je to nesmysl, že si myslí, že něco je? Tak jako si to může myslet jenom úplnej hlupák. Ale dyť není nic, kdyby nedělal u tý pumpy, jó, tak co by moh dělat, prosim tě? No, a vidíš, jak je prosim tě drzej a namyšlenej, a na co? Jako by byl bůh ví co! Jako zámečník je proboha naprosto levej. Jako strojní zámečník je fakt neschopnej, tak skončil tam, nó? U Shellky. To teda je, von se to vyučil, ale neumí ani ň. Jaký von měl učňovský zkoušky, prosim tě? Ale von v tom vždycky přece uměl chodit i za mlada! Já si to proboha moc dobře pamatuju. Jéje! Ale mě by to bylo putna, kdyby jako nebyl takovej nadutej, sim tě! Poslouchej, že jo, jak von mluví? Ale prosim tě, jsou lidi, který jsou vopravdu něco a chovaj se vopravdu, že bys to do nich neřek! Třeba, heleď se, můj zeťák má docentůru, a je to, jó, normální člověk. Skromnej, víš? Hele, a von je teda docent, jó? Kolik mu je? Docenti bejvaj ňák vod čtyřiceti, né? Prosim tě, docent může bejt klidně sedumdesátiletej, to vůbec nevadí! Ale já myslim, jako že už můžou bejt vlastně takhle mladý a že je to tak limitovaný dolu? To asi jo. To určitě. Hele, a ten Adámek vod Vlasty je na katedře matematiky, né? To je Csc. a pak byl profesor, von přeskočil toho docenta úplně? To je zajímavý, jak je tohle možný? Nemůže přeskočit! Ale dyť jeden den byl docent a druhej profesor? Si to pamatuju! Ještě ke všemu, měl tu doktorandskou práci! Ale prosim tě, to má už dávno, to už má dvacet let, prosim tě! Ale von byl Csc.? Ale prosim tě, to s tim taky nesouvisí! Jak to? Když děláš doktorskou práci, tak to je náročnější, než ta kandidátská? Ale kandidátskou už má taky dávno! No to jó, ale nemoh by bejt Miloš doktor věd a docent najednou? Nebo by musel vymyslet ňáký já nevim? Hele, posloupnost po kandidatuře, to je docent, ale to je více méně zrušený. Zůstává kandidatura. Místo kandidát je to doktorand, no. No ano? Teď je to správně.

12 Dítě A nechceš si ji na chvíli pochovat? Nó, můžeš jí klidně vodříhat. Kolikrát sis už chovala holku? No u ségry, né? Naďu nó, to už je ale pěkný mimino, ty va, hraje basket. Nó, už je trošku veliká? A teďkonc švagrový jedný, se narodila holčička. Ňák se kroutí. Hele, já myslim, že bude chtít přebalit, je celá pokaděná. Jé, a už jsi volala babičce? Jé, ještě žes mi to připomněl. Já na to úplně zapomněla. Prosim tě připomeň mi to, až odejde Katka. Dobře no, znáš mě. Ale no jó. A jak na tom vlastně je? De vo tu z Pardubic? Jó, ňáký starosti, je v nemocnici s těma nohama. Nemůže furt do těch schodů, tak už ji snad konečně vezmou na operaci. A to víš. Takhle starej člověk. Maj jí dávat narkózu a to je nebezpečný. Proč? No, aby jí neselhalo srdce. Dyť jí je přes osmdesát. To není legrace. Ukaž, ať jí nezavadíš o náušničky. Tááák, polož ji na stůl. Ty seš takový miminko chudínek, víííď. Jak ji ty naušničky trápěj chuděrku? Nó? A ahój? Mažu jí to lihem, víš? A jak vona vždycky u toho řve. Vraždění neviňátek. Co povídáš? Řekneš to mamince? Takže my to máme, buď prdíky, nebo zoubky. Hele šavle! A voni se jí začnou za chvíli prořezávat zoubky? Víííď? Co ty píšťalko malá? Ták, jdeme do vodičký? A zakopeme si? Cáky cáky? Hele ta valí kukadla? Vona se vždycky v tý vaničce tak zklidní. No tak! Kopy Kopy Kopy!

13 Drby..Nó. Sem s ní pracovala. Vona je taková jednoduchá. Ještě v Chabrech. No, to bylo hrozný. Vona třeba, chápeš, si hraje na bůhvicó, nebo có? A tó třeba, když jsme měli noční, tak měla dávat do krabic takový ty cukrový věnečky, polomáčený, víš, jak vypadaj jako polystyrénový? Já je teda nesnáším, ale vona jednak vokusovala z nich tu čokoládu a neuměla je do těch krabic ani narvat. Ty krabice byly porád vypouklý! Nebyla schopná to tam pořádně srovnat, a když byly moc vypouklý, tak to splácla, až to křuplo, chápeš, a ty věnečky byly do jednoho nadranc. Víš, jak jsou křehký? A ani nechci vidět, když si zákazník tu krabici, jako otevřel, jó. Tak na tý čokoládě byly vidět normálně její prsty prase. Chápeš, co ze sebe dělá a todleto? Ještě tam ve fabrice nakonec, když vodcházela, nechala takovej drahej svetr, ho nosim dodneška. Teď se nechala vobarvit na blond, co má toho No, je úplně trapná. Tuhle si zase koupila novou kabelku a Ne, že bych jí záviděla já přece. Vona má každej tejden jinou kabelku. Ale většinou v ní má chlívek votevřený rtěnky, papírky, vložky, zbytky jídla a kabelka vod Replay. Nemožná! Jé, já nemůžu sehnat kozačky. Ty, nevíš vo ňákym krámu? Hele, já s tim mám taky brutální problémy. Mně nic nevyhovuje. Si připadám, jak ukrajinská štětka. By musely bejt jedině z Nasa? Čoveče, mám z těch chlebíčků ňákou škytavku. Neměla bys něco k pití? Colu? To je moc sladký, stačí voda. Mám jenom z vodovodu. To neva. Mě ti ňák začíná škrábat v krku. Doufám, že nebudu na svátky marod. Mně ti furt něco je a já ti nevim. Jestli mám něco s imunitou nebo có? Furt žeru ňáký prášky. A je to k ničemu. To je snad ňáký civilizační? Tudle sem ráno vstávala, chápeš. Hlavu jako střep. No, já myslela, že omdlim, sem si zase zalezla do postele a nešla sem vůbec do práce. Jak lemra. V noci ti nemůžu spát, přes den se mi zase chce furt spát Ležim, čumim, jó, do blba, do tmy a přemejšlim vo hovadinách A teď si představ, normálně jó, že takhle vyřízená musim sedět celej den u počítače?

14 Dva chlapi.no z Chomutova. A co si dělal? Na šachtě, na R-káčku. V těch povrchovejch dolech jó? To byla díra jak v Arizóně. Tys tam dělal na ňákym bagru nebo co? No - na tom R-káčku? A co to je? Takový obrovský rypadlo, velký jak barák, jak deseti-patrovej barák. A co si v tý bestii dělal? Údržbáře. Dělal jsem údržbu ve strojovně. Tak musíš rozumět strojům? Ani né. Jenom mi řekli co mám promazat a co čistit a furt jsem jen promazával a čistil. A co jsi třeba promazával a čistil? No třeba takový tlustý, lesklý písty, na kterejch to rypadlo stálo a chodilo. Vždycky jsem vylez nahoru, nalil do nich volej a dole, když to těma pístama prolezlo, tak jsem to černý bláto rukama házel do kýble. Proč rukama? Dyť jsi musel bejt špinavej jak prase? Protože ničim jinym, třeba lopatkou, se tam nedalo dostat. To víš, že jsem byl za chvíli jako prase. No hele byl jsem mastnej až po pás a ruce jsem měl upatlaný, až tady po lokty. Pracky sem měl tenkrát černý furt. To se nedalo umejt ani za tejden. A to ses moh drhnout Solvinou, kartáčem? Furt černý nehty. Ale byla to docela pohodička. Hotový jsem to měl za chvilku a pak tradá, jsem se natáh na pucvol Na co? Na pucvol. Ty nevíš co je to pucvol? To je taková hadrová drň na čištění, takový hadrový šmolky nebo co? Asi se to vyrábí z ňákýho vodpadu po něčem? Největší prdel byla, když jsem třeba ve dvaceti metrech lez po žebříku a promazával deset cenťáků tlustý lana vazelínou a třeba v dešti a ve větru. Teď si představ, že se ti chce chcát a seš dvacet metrů nad zemí na žebříku. To se prostě nedá stihnout. Tak jsem kolikrát musel dělat potřebu z tý vejšky. Ty vole a jednou takhle chčiju z těch dvaceti, pětadvaceti metrů, vítr unáší ty chcanky a najednou se pode mnou objeví Niva s našim brigadýrem a to už nezastavíš? Prostě nezastavíš vlastní chcanky který jsou vod tebe dvacet metrů a pokropil jsem je. A co se stalo? Vylili mě blbci?! Jako bych to udělal schválně? Za takovou hovadinu? No to byl vlastně jenom vrcholek ledovce. A co si ještě udělal ty bláho? Ale níííc, to je na dlouho. Takovejch věcí bylo. Taky jsem jednou nechtěně nakop šéfovi čokla, když mě chtěl v noci zezadu hryznout do lejtka. Ale prachy asi za to tenkrát byly né? Jó - to šlo. Měli jsme tak deset tisíc hrubýho. To tenkrát bylo docela dost peněz. Sem si za to postavil v Bohosudově vilu. Byla to dřina, zvlášť ty noční, ale taky romantika. Chodili jsme na oprám na ryby v pracovní době, taky jsme chytali racky a pekli si je v remosce. Proč jste proboha žrali racky? Protože jsme dostávali jenom takový svačiny. A hlavně byly porát stejný. Buď konzervu Chalgulu a nebo Svíčkový a přece nebudu žrát svíčkovou jak ženská? Tak sme si do toho Chalgulu vobčas hodili i racka nebo i krysu. Kecáááš? No nekecááám. A můžeš mi říct, jak jste toho racka asi chytili có? Jak chceš chytit racka ty vole? Kecáš. To ti nevěřim. Víš jak je rychléj? Dyť je docela kumšt chytit slepici a ta nelítá? Ty vole, to je jednoduchý. Prostě rozsypeš někde po zemi drobky chleba a do jednoho narafičíš háček na ryby. No a na tom háčku je vlasec jó? Normální rybářskej vlasec. Na druhym konci vlasce přivážeš nafouknutej igelitovej pytík. No a prostě racek přiletí jó, začne jako takhle zobat a když máš štěstí tak spolkne i ten háček. Pak vodletí, ale ve vzduchu se zamotá do toho vlasce víš. Jak se za nim točí, tak se do něj zamotá a spadne. Hele a maso z racka není špatný? Je fakt moc dobrý. Je jako třeba holouběčí. Víš kolik já už těch racků sežral? Desítky. A kde se tam vůbec ty racci vzali? Dyť já si představuju, že taková šachta je jenom díra a poušť? Dyť je tam plno těch oprámů, zatopenejch děr a šachet. Víš jaká je tam v létě koupačka? Voda je teploučká, protože je černá vod uhlí. Jak do ní praží to slunce, je jako na Sahaře. A seš tam sám, nikdo vo tobě neví pohádka. Je tam plno takovejch malejch žabiček. Když deš podél břehu, tak před tebou skáčou. Šachťáci si do těch oprámů právě nasazujou i ryby. Někdy je to ale i nebezpečný. Pár lidí se tam i utopilo. Pode dnem bejvaj někdy takový dutý sloje, jako takový bubliny ve skále, a když se k nim dostane voda, tak se začnou zaplavovat a udělá se vír, ten tě může

15 kamaráde klidně stáhnout pod vodu. Proto je tam vlastně koupání zakázaný. Šachťáci se tam ale stejně koupou, protože když je v létě pařák a mašina se roztopí tak, že se to v ní nedá vydržet, tak se choděj aspoň svlažit do vody. Voni věděj kde je to bezpečný.

16 DVD holka A voni se tam potkali, a vona prej: Nó, víš co, von totiž Vojta minulej tejden, když jsme šli, někoho strašně zmlátil, tak má doživotní zákaz tam chodit. A já na to: No, to je super! Vona hlavně, že si dávali rezervačku, víš co, měli to prostě zaplacený a peníze jim nevrátili, že jo! Nó, přišli takhle nejmíň vo pět tisíc. Nó. Víš co? Voni to tam maj udělaný, jako že ten výběr, co tam hrajou, prostě v takovejch těch setech tam hrajou set disko, rock, tak jako a tak Víš co? Já mám ještě vod nich takový jedno cédéčko, jako takovej mix, Je takový starší jako, jó, ale to není takový dobrý, to nový co udělali posledně, to je hodně dobrý! Jsem si to doma včera ráno pustila, to mám pučený, a babička teda protestovala, a víš co? To může bejt dobrý! Tak mi to vypal, já ti dám cédéčko. Ale je blbý, že to máš udělaný jako ten jeden set, takže to se to nedá, víš co, přehazovat. A takhle je udělaný i to předtim. A já jak jsem to poslouchala, tak jsem si řikala, jak se to změnilo, víš co, že prostě, dřív tam hráli takový ty latinský rytmy, jako Shakiru, hráli toho, že jó, ééé, Juanese a takovýhle prostě, né? A teď tam prostě hrajou takový rockový sračky! Takový ca ca ca a blééé! No to se nedá, to zvracení. A nejlepší byl ten jeden, a víš co? Voni to tam hrajou pořád, viď, ale tak jako je to prostě cejtit, že je to rozdíl, a nalejzaj tam jiný lidi, máničky a takový. A nebo jestli máš jako tó, rádio s MP3? Tak bych ti tam mohla natáhnout, víš co, vobě ty cécéčka. Mě by to nehrálo v autě, víš, a já muziku poslouchám už jenom v autě. A to první je prostě udělaný tak, že prostě tam máš, ééé, ten jeden týpek, víš co? Ten Mirek, ňák víš co, von tam dělá, vobčas tam dělá dýdžeje, ale spíš tam dělá jako tak, že řve do toho mikrofonu a tak, a teď von tam říká: Jó, prostě hany, bany world 2006! Víš co? : Vítejte všichni! A to je úplně hustý, né? A minule jsem tam, ty jo, byla a von: Doufám, že nechcete Shakiru? A já: Shakiru! A von: Né, proboha jenom ne Shakiru, dáme tam něco normálního, hi hi hi!

17 Dvě babičky.já už se ti bez tý holky ani nepostavim. Ale není to dobrej pocit, bejt na starý kolena na někom takhle závislá! Když jsem byla mladá, tak jsem skákala po horách, až hanba. Udržela jsem v každý ruce šest gulášů, představ si. Bys neřekla viď - šest gulášů? To bylo A teď? Hrůůůza! Jsem ráda jó, když se postavím a ještě mi někdo musí pomáhat. Někdy je to taková bezmoc ti řeknu. Víš, buď ráda, holčičko, že se ještě zvedneš. Jo, jo, jo, jo, to já sem, to já si řikám, že to ještě člověku alespoň trochu myslí, víš? Dyť já bych klidně, prosim tě, ještě mohla dělat Karlovi to účetnictví ve firmě, kdyby vo to teda stál víš? A nic bych za to ani nechtěla, ne ne né. De mi jenom vo to, bejt s lidma. Důchod mám, tak co. Ale on si, já nevim, platí drahou účetní, prosim tě. Nemysli si hele? Mně to Ľubo ještě myslí nemysli! A jak tě asi vodsud z těch schodů, každý ráno dostane có? Jak asi? Co by mě odsud proboha dostával? Dyť mu to můžu klidně dělat tady! A có? Ale prosim tě! Neumíš ani na tom počítači! To je přece? Podivej Ľubuško celej život dělám účetnictví, jó? Dělám ho bez počítače a taky to šlo, víš? A dobře. Ale bůhví jak oni to v tý firmě máj, sim tě? A stejně by k tobě musel každej den jezdit. To by nebylo šikovný, víš? Věř mi! Poslyš Zorko. Tu foukanou sis dělala sama, nebo jsi byla u kadeřnice? Sama. Copak mám šanci se někam dostat? No, já myslela, jestli tě tam nevzala Marcelka? Ale Marcelka na tyhle věci nemá vůbec čas a já ji úplně chápu. To ona mi navaří, to jó, uklidí, dá si se mnou kafíčko, to jó? Je moc hodná holka. Ale máš to fakt moc hezký. Je vidět, že máš porád hustý vlasy. Ti závidim. A to sis barvila, né? Ne. To je přirozený. Opravdů? Já myslela, že máš trochu jinej odstín, poslyš? To je jenom takovej klam, víš? Já jsem tuhle náhodou jela za tou paní, víš, jak bydlí tam za náma, jako jak bydlí ty Floriánovi. Jak vona se... Řekli jsme si, že spolu půjdeme někdy nakupovat, že mě potlačí, víš? Jak vona Paní Vesecká! Jo. To je ti moc příjemná pani. Vona je tedy o čtyři roky starší než já, ale vypadá tak krásně! Opravdu, tak elegantně! Já bych ji na pětasedmdesát vůbec netypovala! Je vidět, že o sebe celej živit opravdu dbala. Její muž byl primář na klinice. Naposledy na sobě měla krásnej béžovej kostýmek. To já bych si na sebe už nemohla vzít, k tomu potřebuješ postavu. A je to asi taky zbytečný. Hezký to ale je.

18 Hlídačka.Nó, tak jakó, já myslim, že je dost zhejčkaná. Heká kvůli každýmu prdu. Mně nevadilo chodit do práce až z Břevnova i v zimě a večer se plahočit domu. Rozumíš? A to bylo třeba náledí a já nevim. Představ si. Jednou bylo náledí a sníh v Nerudovce, no, to nešlo se nahoru vydrápat. Umíš si to představit? Ani za mlada. No tady je samá rovina a docela se to i sype, na sídlišti No a dneska je to. Každej sedí na zadku ve vyhřejvanym křesle. Já měla na chodbě u židličky jenom přímotop a larisu. Horký čaje. Někdy si, člověče, řikám a že ti člověk tak ňák víc chodil? Já sem to chodila, jako spíš obráceně. Sem to chodila, jako vod Bílý hory dolu, když jsme bydleli v Liboci, na Karlův most, do městský knihovny, no to byla dálka. To jako si ňák dneska člověk ani neuvědomuje. Já když to dneska někomu řeknu, tak čumí. Navíc takhle. Když jsem pak naopak chodila zespoda, tak my jsme tam uhejbali doleva, jako k Petřínu, víš? Tam byly přece ty vrátka, tak já sem vlastně asi vopravdu Tam sou pořád ty vrátka! Nó? A tam je ten krpál a člověk se sápal po straně, kde nebyl led, jenom sníh! No to bylo vo přes držku. A denně, rozumíš? No tam, když si sebou flákla, tak byl konec. Ti nikdo nepomoh? Široko daleko nikdo nebyl. A večér? Kdo dělal na Strahově a nejela lanovka? A dneska ti jezdim autém a někde ti to, člověče, není lepší. Tuhle zrovna jsem jela do takovýho kopcé a, člověče, docela mě překvapil a to nebyl, tak jako prudkej, jó? Jsem si řikala, kdybych jako zastavila tady. No, tak se nerozjedu. No, to mě docela překvapilo. Sem byla málem namydlená. Ale jó, jó, to já se rozjedu, na ruční brzdu se rozjedu. No, to nevim. Někdy. Nó člověče. To je jako tuhle. Sem viděla, jel do kopce štrůdl aut. Jako svatba, rozumíš, a to bylo peklo. Všichni jeli v závěsu. V tom krpálu, jako nahoře se to první utrhlo a buch, naštosovalo se jedno auto na druhý. Cha cha cha. No, já ti skákala, Jéžiš, jak splašená koza, div že mě něco nepřimáčklo na barák. Cha cha cha! Lidi ječeli, vylejzali za jízdy. No, bylo po svatbě, teda si myslim, že jo. A mě tak napadá, co vůbec svatba tý Julči? Ses ještě nezmínila. Ale, no, tak nakonec, bylo to fájn. Jako Slavíčkovi vopravdu nakonec byli príma a Nó, já sem si řikala právě, jako có? Sem měla ňáký pochybnosti. Né, tak jako byli vopravdu bezvadný, kupodivu. Nó ta dvě, jako ta pani Naďa byla dobrá. Taková, co seděla vedle? Pamatuješ? Taková ta šedivá? S těma stříbrnejma vlasama? Ta byla bezvadná, ta co neslyší na to jedno ucho. Ty, ta mi ti furt něco řikala a řvala, furt ňáký vtípky a hlášky. Já v jednom kuse řvala smíchy. Jako z těhle holek, nejslabší byla ta s těma tlustýma brejlema, ta byla takovej cimprla. Nó, člověk moc neví. Moc nekomunikovala. Takže có, nó? My jsme jako více méně mluvili hlavně s těma dvouma, ještě s takovou tou, jak měla tu srandovní hučku, si ji nechtěla za žádnou cenu sundat. Nó nó nó! Třeba tam měla plešku, né? Chi chi chi! No, ale bezkonkurenčně nejbáječnější byla chichi ta, co slyší na to jedno ucho, no to byla čurina. Já teda seděla na druhý straně stolu, tak sem slyšela každý desátý slovo, ale Jó, druhej den mě úplně bolelo břicho. Takhle jsem se už dlouho nezasmála. Mám namožený svaly na břiše.

19 Holčičky S kym jsi to mluvila? Kdo to byl? No, Marek. Co řikal? Že přijde, a ptal se na Ondru. Co řikal? No, až přijdou, abychom šli s nima, k nim. No, ty se zbláznili? Já nepudu s nima! Zůstaneme tady u nás! Mě to nezajímá a ani se mi na ně nechce čekat. Já tu nehodlám kejsnout jako trubka, víš co? Hele, ty krávo, já bych chtěla mít dítě! Úplně mě z toho svědí! Ty vole, ty když se kopneš do piči, tak porodíš hned, hi hi hi! Dyť ještě ani nenosíš pořádnou podprdu? Já bych, víš co, udělala? A hele, kdyby jsme se jako nechaly vobě voplodnit, jó, tak to, jako ve stejnej čas, víš, tak by jsme mohly bejt spolu těhotný. Ty vole, kdo by mě asi teď voplodnil? Ňákej cikán, že jo? Nebo by jako mě voplodnil a já bych to sperma ňák dostala ven, hi hi hi, a jako třeba stříkačkou, a stříkla bych ho tobě do piči, hi hi hi! Ty jsi blbá! Hi hi hi! Krávo! A mohly bysme spolu třeba i rodit? Nó, a šoustat bys se mnou nechtěla, co? Ty jsi blbá! Ty mi tak uděláš haranta, hi hi hi? Nó, a budem mít voba stejnýho cikánka, špindíru! Já se počůrám, ty mrdko, hi hi hi! Nó, a měly bysme děcko úplně stejný, chi chi chi, nó, a vona by měla chlapečka a já holčičku. Utekly bysme spolu někam za hranice, třeba na tropickej ostrov, a voni by se pak vzali a měli by taky děti a to a to je tén, né, insekt né, nebo tak ňák? Ty vole, mě je z toho úplně špatně. Podivej, jak by vypadalo, kdybych byla těhotná? Ty vole? Vypadáš jako bambule! Ty vole, máma by mě hnala, kdybych se vytáhla s tim, že jsem těhotná! A dokážeš si vůbec to, představit, jak tě píchá chlap? Je to hnusný, né? Třeba tó, ty vole, Krnáč, hi hi hi? Ty vole, já bych skákala! Co jako? Jako to, radostí! Jseš pako? To mě se z toho dělá úplně špatně, z šukání i z porodu. Se na to vůbec netěšim. A próč, jako? Ty vole, děcko, to není vajíčko? Víš, jak to bolí? Ty vole, kvůli miminu můžeš i zemřít, ty krávo! Chi chi chi, třeba bude mít prcka jako vajíčko, chi chi chi? Jako takovýho toho Kenyho, né, chi chi chi? Ty jsi blbá, sama si prď vajíčka, slepice, hi hi hi! Ty jo, víš, co mě napadá? Jak jsem hnusná, ty vado? No a có, to nevadí!

20 Holka s klukem To je dobrej! To je, to je dobrej, to je fakt dobrej kluk! Jako mě přijde úplně v pohodě a všechno! Ho vůbec nezná. A ty jo, jako viděl ho asi dvakrát v životě. Je fakt, že ho viděl asi málo, jó, ale fakt mi přijde jako dobrej. Hele! Neměl tady už bejt Bažík? No, měl tu bejt už dávno! Ty vole, dyť šel z tréninku, né? To je jako naše trenérka? Ty vole, já byla běhat a prej, Nebudete se dneska sprchovat! Za tři minuty musíte bejt venku!!! A já: Cože? Nó, vy jste asi ještě neviděli mýho tátu rozzuřenýho, hi hi hi?! Ty vole, dyť vona má snad, ty svý rodiče, tak vosumdesátiletý, né? Tak co, tak zuřej? No právě proto. Jsi viděl vosumdesátiletýho dědka nasranýho? Né? Ty jo, já jo pomóc! Ty jo no, mýho dědu, to byl šrumec! To bylo fakt hustý! Zrudnul, jó. Ty vole, a to byl řev jak fúrie! Ty vole, já toho Bažíka zabiju! Kde je, chcípnu! Podívej se z vokna, jestli nejde? Ty vole, není to támhle to von, na tom vozíku, hi hi hi? Nó, to je von, ty vole. Z tréninku? Si zlomil haksny, nó? Blbej je na to dost, hi hi! Ty vole, stejně až přijde, tak se s náma nebude bavit. Z něj nedostanem jediný slovo! Akorát nás seřve, ty vole, to bude mazec! Největší! Nevadí. Jo, v pohodě. Hmmm, ty vole, si ho udobřim? Dám mu tohle Kinder-vajíčko. Nó, to ho dojme! Má v tom svým sešitu napsaný, že jseš naivní holka. Ha ha, že sem ňáká slepice kvo kvo kvo? Nó, Kinder-slepice kvo kvo, ha ha ha! Ty vole, Liborku, jestli je tady někdo naivní? Jó? Ty vole, ty jseš ten nejnaivnější člověk, kterýho znám, ha ha! Někdo to bejt musí. Pche! Nó? Prostě, kdo mi zahrabal světlušku? Kdo mi tady dluží bonboniéru? To jsem ti měla připomenout, vlastně. Jó, a koukej mi něco na tom Zličíně za trest koupit! Hé? Hé? Jé, já jsem dneska ňákej celej hotovej úplně. To je z toho, že jsi nebyl v tom, v bazénu s náma! Nó, no jó? To víš že jo? To bych už dávno táhnul držku po zemi. Celej žhavej. Mám hlad. Ty vole, ten Báža! Podivej, kolik je hodin? Nešel von spíš k Marcele, nejdřív? No jó! To je možný! Tady sedíme jak debilové! K Marcele, Marcele? Ty vado? A voni jsou furt, jak jsou spolu šťastný a serou na vokolí! A vůbec nevědí, co je příčina jejich štěstí! To už je nezajímá! Ale prosim tě! Jo! Ale co by to brali na vědomí? No, co se dá dělat? No, vidíš, a původně jsem já myslel, že jsi s Bažíkem ty, jó? Já?! Nó? Kdy jako?! Ses zbláznil? No já nevim! Jsem myslel, že spolu chodíte, nó? Já s nim, jó? Ty vole, si spad na hlavu, takovej debil! No já, fakt! Jsem vás snad někde viděl nebo co! Nó? Jako původně tam byly takový ňáký sklony? Ale to bylo takový, nevim, no? Upachtěný? Ty vole, a volal jsi tomu Bažilovi, debilovi? No, nebere to. Já nevim! Mě sere! Tak já nevim! Jak brácha včera. Jak se tam moh dostat? Ten je blbej! Ten je úplně divnej! Já nevim, prostě! Úplně mu volám, né? A von mi to taky vůbec nezvedal. A pak mi napsal jenom zprávu, Co je, prej? A řikám: Prosim tě, kde jste? Tak sem mu zavolala: Tak kde jseš? Já sem nevěděl, kam mám jít. Já jsem na Václaváku. Cože? Co tam dělal? Ty vole, já jsem nechápala! No, von řikal, že je tam někde u Mekáče. To je? Nó, to je? Pako. Bažík, Bažík, Bažíleček, debíleček? Ty vole, tůdle v šatně, taky. Já myslela, že se zbláznim. Včera? Nó, včera. Řikám: Ty vole, mě u těch tepláků prdne guma? Tak jsem si ji povolila, jó, a ty vole, fakt? Pak mi furt padaly! Nikdo si teda ničeho nevšim. Snad, teda. Ty jo, a furt mi lezly kalhotky! A já, ty jo, furt, jak vždycky jdu, a byla sem z toho šílená. Si dycky řikám, že si to musim vzít domu vyprat a že si musim vyměnit už jednoho krásnýho dne tu idiotskou gumu! A ty kalhoty! Když jsem je kupovala ještě! To byly takový ty pasovky! Jsem švadleně řekla, aby mi to tady vypárala, a vona na mě koukala jak na blbečka. Jako pak, aby mi to tady prostě ustříhla, a vona koukala, jako fakt, že jsem z Marsu? Mám to teď, jako fakt, takový bokový, jako prostě džíny, viď? Tak jako, že to mám ještě hodně nízko, že mi to neplandá nikde, vid? No akorát mi to furt leze do prdele! Mě to skřípe do zadku! Nepříjemný! Víš, že za tebou

21 vždycky jako jde ňákej kluk, a ty si nemůžeš narovnat kalhotky? By to bylo trapný se ďoubat v zadku! Hrozný!

22 Hra Nó, to je jenom tó? Nó, tady, tady podivej, jak tě postupně učej né? Jako to lítání? Tak nejdřív sis tam jen tak lítal né? Řikali ti co máš mačkat. Teď je jako druhý kolo, tam máš jen tak letět a vrátit se. Táto koukej ten bagr dřřřřřřřřř, dřřřřřřřřř! A voni tě budou honit, tak jim ňák uletět. Táto!!! Dřřřřřřřř, dřřřřřř, podívej ten drapák! Dostanu se nad to a voni ti daj příkazy, že se máš vrátit né? Tak tatííííí dřřřřřřřřř! Tak Tátííí! Co jsem ti říkal? Když se dospělí bavěj o něčem důležitym, tak do toho neřvi! Ale tatiíí? Ten bagr? A to mě řekne? Počkej já už blbnu. Nó dyť jó? To je přesně vono? Pájo? Tú tú! K tomu červenýmů? Počkej?! Proč to zmizelo? Pááájo? No to tě vodhalil ten radar. Aháááá? Pájóóó! Máťo! Co jsem ti řikal, že nám nemáš skákat do řeči?! Podívej! Teď Pája havaroval! Počkej! Tak- restartovat - pokračovat, musim si dát na to pozor. Tak teď poletíme níž. Tak to už sem to asi splnil. Ta cedulka abych se vrátil tam už byla? Džžžžž - buch jééé, já nemůžu ani střílet? To je v pr! Pájo, koukni! Teď vydrž chvilinku, nebo se nabourám! Takhle si nad ně jako naletímééé jóóó? Tááák? Už tam budééém jóóó? Máťo tak sakra nedrkej do mě!? Nóóó a podívej co si udělal! Sem ti stokrát řikal, na tu klávesnici nemáš šahat sakra! Nešahej na ty čudlíky! Di vod toho! Sakra! Málem už jsem to měl?! Tak znova. Pájóóó! Múžu to zmačknout? Nic proboha nemačkej, prosim tě! Ták? Zkus to zezadu. Pájó a proč tohleto světýlko bliká? Protože to dává vědět, že jde počítač víš? To jsou Pájo ňáký složitější letadýlka viď? Nó vidiš, takhle se musíš přiblížit ke konvoji a doletět zpátky. To je taková špionáž. Jééé rychlé to je ta cedulka a rychle mizíme! Žžžžžžjjůůůůů.Teď jsi zmáčknul Shift takhlééé víííš? To takhle letí rychlejc. Teď se nesmíš nechat zastřelit - nó. Žžžžžžžž je za tebou né? Střílííí pozor! Pájóóó! Stříléééj! Nemůžu! Mám ho za sebou! Tam už je základna pod tebou? Nejsem si jistej. Pájo, už jsi viděl Lucinku s naušničkama? Viděl jsi vůbec, že má naušničky? Počkej, teď na něj nemlůůův! Ale budůůů! Jen ať ho sestřeléj! Počkéééj! Pozor napravo nácééék! MISE ÚSPĚŠNÁ. Výborně! Ahoj buclíků. Ty seš vypapanina? Pájo koukni Pájóóó - letadlóóó! Ne nad Lucinkou Matýsku! Řekni Pájovi, co má Lucka v ouškách. Nešahej jí na to! Má to zhnisaný! To jenom já můžu, protože mám úplně čistý ruce. Tak sakra nešahej jí na to! Teď ti to řikám! Mamííí, neplácej mě! Tak poslouchej! Himl hergot!!! Šupito presto trpajzlíku! Nebo tě? Žéééé tě zlochtám - vobludo mrňavá? Nééé né né! Tak utíkej nebo tééé!? Kouknííí Pááájóóó koukni na néééj! Žžžžuummm pchchchchch. Tóóó byla havárka? Pájo ukážu ti jak má Lucina ráda toho hele, to je její miláček! Lucinko jak to na něj děláš? Kidli kidli kidli? No ukaž jak se na něj směješ! Ukaž to buclíku! Je to tvůj mijáček jó? Vona to na něj úplně někdy šermuje. Když má ňákou depku, tak tohle ji rozzáří. Tohle máme rádííí tudle příšerku vošklivou jó? To je fešák viď, tahle zrůdička Lucino? Směješ se na nííí? Kidli kidli kidli? A kde máš vlásky? Ale mi máme plešku strejdo? Vona má úplně plešku, holinku má? A víš proč maj tydle miminka úchopovej reflex? Já si myslim, že proto, jak se dřív drželi, aby nespadli. Nó jako opičky jak se drželi maminky. Vona se mě teď drží jako klíšťátko. A má sílu. Úplně mám z toho červenej prst. A Máťo. Jaký to bylo dneska ve školce? Povídej? Pájo já už ho teď do školky nedávám. Von byl furt nemocnej. Tim si musí projít né? Já už ho tam teď před svátkama dávat nebudu, protože von je tam vždycky tak tři dny a... A jak je Lucinka velkááá? Tákhle velká? A jak je Lucka velká? Táááákhle velkááá - viď? Tak je velká? Nó? A jak je Lucka tlustá? Tááákhle tlustá? Mami já potřebuju čůrat. Tak si zajdi na nočník do pracovny a né, že to bude na podlaze čuníku. Máťo, drž si pindíka a až to bude tak zakřič. Bude i hovíno? Jó! Táto, moh bys mu prosim tě utřít prdelku? Já držim Lucinu. Máťo co motáš ten papír? Ještě ten toaleťák hodíš do záchoda! Tůhle tim ucpal odpad. Tam nemáš co dělat! To stačí jenom trošku! Ohni se! Ták šup! Povol ty půlky! Mám tě štípnout? Tak povolíš to? Ty

23 potvoro?! Tak - nasaď si tepláčky a upaluj! Vylejvání čuránek, to je moje. Máťo tak nasadíš si ty tepláčky, nebo co, sakra? Šup! Slípky a ať to lítá! Proč sis sundal i ty ponožky? Nelítej tady po bytě nahatej! Budeš nemocnej! Kam běžíš? Chyť ho! Naplácám ti na tu pokaděnou prdelku holomku mrňavej! Aááááááááá

24 Intelektuál Prosim tě, von nad tim ani pořádně nepřemejšlel, prostě jako by vypálil věc, která mě naprosto ničim nepřekvapuje, ani nepřitahuje.třeba tó, jakou pecku vyšvihnul v Holešovicích na tý párty, Jeník. To je přece nesrovnatelný. Rozumíš? Je přesvědčivej a nikoho vostatního nedrtí. Je to jako silný, promakaný, ale na druhou stranu jemný. A nikoho násilim nepřesvědčuje, jó, a žádný intelektuální řečičky vo tom, k čemu to jé, vokecávání a zdánlivý souvislosti, to je takový - blá blá blá A ten autor s tim chce získat vlastně jakoby, ještě jakoby pocit ještě jakoby, jako že ňákou - lidskou morální pravdu, jó. Nó, to je něco jako, co fakt špatně snášim. Ale to je přece otázka textů né, a né toho jako, jak sofistikovaně hraje? Dyť to s tim souvisí? Hele, mám trochu pocit, že to moc prožíváš, že to trochu bereš vážně, že je to - není todleto jedno? Já mám pocit No tak, nemůžeš přece říct vo žádnym umění, že je to jedno? Hele přece musíš přiznat, že když to nebudeš brát aspoň trochu vážně, jako a poctivě, tak se to rozplizne? Nic se nesmí přehánět. Hele mám fakt takovej, nemůžu se ubránit tomu, že to přeintelektualizováváš a komplikuješ? Se poslechni. Von prostě jenom hraje, né? Já nevim. A chce z toho mít prostě radost? Víš já mám vopravdu pocit, že a fakt se tomu nemůžu ubránit, že von upozorňuje spíš na sebe, takovym tim exhibicionistickym, povrchnim způsobem, ale když se zaposloucháš do toho, co hraje, a hlavně proboha, jak to hraje tak? Já vůbec nevim, vo čem to jeho brnkání je? Prostě hraje, nó? Co? Jak vo čem to je? Je to muzika. V tomhle sledu, mám pocit, že je nejslabšim článkem kapely. Vo tom nemá smysl se bavit. Je tam, patří tam a hotovo. Hraje jednoduše, ale na tom je to postavený, né? Žádná planá ekvilibristika a že vo tom nechce mluvit? Kašli na to. No né? Tady jsme u gró problému. Ale mně se vo tom vopravdu nechce bavit! Sou to kecy.

25 Jihočeši A vodkaď si konkrétně, vole? Němčice u Holyně. No, tak já sem jezdil do Němčic támdle u tohó, u Domažlic! Domažlice, Strakonice, Němčice u Holyně, no to je jeden región. A víš vodkaď jsem já? Z Planý, ty vole! Áááách, ty vole, my jsme skoro ze stejnýho města! Já mám dojem, že si to řikal minule? Co jsem řikal? Co si pamatuju, tak jsem řikal, že ho scháněla Markéta, né? A Markéta chtěla, aby se mnou byla, né, to nejde, ty jo! To je vyloučený! Nestojí mi to za to, aby se do mě zaláskovala, ty vole, a pak jsem se jí nezbavil! A jak to s ní dopadlo minule, hele? Hele, a prosim tě, normálně, nó, he he! A co jako? No nic! Normálka! Jsem jí jako čapnul, tak jako seděla vedle mě v tý čekárně, a řikám: Pojď, jdeme se líbat! A vona z toho byla úplně hotová, ho-to-vá! Pak jsem jí začal jako klátit, jó, sundal jsem jí jednu ponožku, druhou ponožku, hodil jsem je za lavičku a vona se nasrala, tak jsem si z ní, jak ječela, dělal prdel a nechtěl jsem jí je jako dát, ha ha! A co? Dals jí teda nakonec tu pusu, nebo ne? Ale, ty vole, se kroutila a nechtěla? A řikala: Ty čuráku, vrať mi ty ponožky! A furt uhejbala a tohle to, tak jsem jí dal jenom na tvář, nó! Se nediv, ty vole, když ti smrdí z huby, hi hi hi! Debile, hi hi hi! No, a jak to teda s ní dopadlo? Nó, zdrhla, ty vole, bez těch fuseklí, ha ha! Jsem je tam nechal. Se tam válely ještě druhej den. Hele, a dneska ráno jsem šel spát, já ti byl utahanej jako hovado. Lehnul jsem si a usnul jsem jak špalek a chrápal jsem až do deseti. Hele, a ty vole, v jedenáct zvoní zvonek, jó? Ty vole, a vona stojí u dveří, brečí a vomlouvá se! Ty vole, chápeš to? Nejdřív se může posrat, že ji vošahávám, a pak dolejzá, ty vole! No co, nó, jsem jí poslal do prdele. Ty jseš blbej! Ty vole, co bude dělat? Co by jako dělala? Co dělala do teďka jako? Co vona vůbec dělá? Jezdí v tramvaji. Vona jezdí v tý tramvaji, co jezdí tam, jako na to, na Kolbenku. Na Kolbence, už tam není. Á, je posunutá vejš. Jak jako? No, Kolbenová je vejš. No, vo kousíček! No, nad metrem. Ale předtim byla tam dole u Pragovky. Si to nepamatuju, ty vole! Já taky nevim, to jsem ještě nebyl na světě! Ale, ty vole! Dyť jseš starší než já! Á, ty vole, nejsem starší než ty! Kolik ti je? Dvacet šest. Jó, ty vole, to ti bylo před deseti rokama. Před dvanácti, hi hi hi. Tak neřikej, jsem starší, ty vole! Můžu se vod tebe z flašky napít? Napi se. Nevotírej to rukou, ty čuně, dyť je máš špinavý! Pysky máš čistší! Hele, ty vole, viděls, jakýho mám plyšáka vod Marcely pro štěstí? Hele, takovýho žlutýho s červenejma kalhotkama, ha ha ha! Zaza, hele, to je Zaza, todleto! Já sbírám taky plyšáky, já jich mám tak, plnej takovej koš! Pejsky, vopičku, zajíčky A všelijaký možný bestie! Hele, a má tam napsaný I LOVE YOU na břiše. Hele, dej mi ještě napít! Já je mám tak ráda! A víš? Jak jsou takový ty koše, takový ty žlutý na prádlo? No tak to mám plný. Zajíce a tó. Hele, Karliku? Ty se na mě nezlobíš kvůli tý Markétě? Na co se mám zlobit? Nemám náladu se zlobit. Miluju jí. Jsme jeli sem se napít, že tady aspoň někdo je! A s váma si pokecat. Na ubytovně to stojí za pendrek, tak co? A máte už nakoupíno na neděli? Jo, už jsem byl v Delvitě. Hele, a víš, že Delvita končí do půl roku? Nó, zaplať Pánbůh! Do půl roku? Ale dyť to máš jedno? Tady bude něco jinýho. Bude to Plus! Billa, né? Ale vobě? Já jsem slyšela, že Billa. Já jsem slyšel dneska v rádiu, že to bude Billa. Billa, Billa! Řikala paní, co tam takhle, jako co tam takhle sedí, jako vždycky u pokladny, jsem si s ní povídala, jako tohleto, a že prej zůstávaj, jako tohle prodavačky, a že bude to Billa!