4. Investiční a vládní výdaje. 4.1 Investiční výdaje Podstata investičních výdajů

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "4. Investiční a vládní výdaje. 4.1 Investiční výdaje Podstata investičních výdajů"

Transkript

1 4. Investiční a vládní výdaje 4.1 Investiční výdaje Podstata investičních výdajů Investiční výdaje jsou zejména výdaje do fyzických kapitálových statků, čili do statků, které slouží k produkci dalších statků jako jsou stroje, budovy apod. Pokud firma investuje, tak buď obnovuje nebo dokonce zvyšuje fyzickou zásobu kapitálových statků (viz následující odstavec). Z hlediska tvorby HDP zahrnujeme mezi investiční výdaje rovněž (plánované i neplánované) zvýšení zásob a investice do bytové výstavby. K plánovanému zvýšení zásob dochází tehdy, pokud firma plánovaně chce zvýšit nabídku výrobků pro své zákazníky. K neplánovanému zvýšení zásob dochází tehdy, pokud firma vyprodukuje nějaké statky, předpokládá, že je prodá, nicméně se tak nestane. Pokud k neplánovanému zvýšení zásob dochází trvale a v případě většiny firem, potom firmy omezují výrobu (na agregátní úrovni klesá HDP) a snižují ceny (na agregátní úrovni klesá cenová hladina). Připomínáme, že příklady na plánované i neplánované zvýšení zásob jsme zmínili v subkapitole Již jsme také v subkapitole uvedli, že investice má smysl rozdělit na hrubé investice, obnovovací investice a čisté investice. Hrubé investice zahrnují veškeré investice, které firmy uskutečnily v daném kalendářním období. Protože ale kapitálové statky mají omezenou dobu životnosti, dochází k jejich opotřebení, často daná investice pouze nahrazuje opotřebený kapitálový statek. Obnovovací investice jsou potom na úrovni firmy rovny hodnotě opotřebení této firmy, na agregátní úrovni hodnotě opotřebení/odpisů všech firem. Odpisy jsou totiž číselným vyjádřením opotřebení kapitálu. Čisté investice (In) můžeme potom vyjádřit jako rozdíl mezi hrubými investicemi a obnovovacími investicemi. In = Ib-Ir, (R4.1) kde In = čisté investice, Ib = hrubé investice, Ir = obnovovací investice Zda-li firma investuje, tj. zda-li si koupí nebo pronajme kapitálový statek, záleží na očekávaném výnosu z investice. Tento výnos musí být vyšší nebo maximálně roven, než je součet výnosu z alternativního uložení peněz a opotřebení kapitálu (opotřebení kapitálu neboli suma odpisů vyjadřují náklady na pořízení kapitálového statku, tj. zpravidla jeho cenu). Jinými slovy: investice do kapitálového statku se musí vyplatit: jednak výnos z kapitálového statku musí uhradit náklady pořízení tohoto kapitálového statku (tedy reprodukční náklady na kapitálový statek) dále potom výnos z kapitálového statku musí být vyšší než výnos z alternativního uložení peněz. Pokud by výnos za alternativního uložení peněz (např. nákupu státních dluhopisů) byl vyšší než výnos z kapitálového statku, je výhodnější peníze investovat do tohoto alternativního uložení peněz a nikoliv do kapitálového statku. Matematicky musí pro výnos z investice (z kapitálového statku) v jednotlivých kalendářních období, ve kterých je investice používána, platit: MRP K >= R+D, (R4.2), kde: MRP K = příjem z mezního produktu kapitálu, tj. o kolik se zvýší výnos firmy, pokud se množství kapitálu zvýší toto zvýšené množství kapitálu vede k růstu celkovému produktu firmy (tj. k meznímu produktu), z tohoto mezního produktu má firma dodatečný příjem, R = obětovaný/alternativní (reálný) výnos (výnos z alternativního uložení peněz) v daném kalendářním období, D = částka opotřebení kapitálu částka připadající na dané kalendářní období, tj. D = výše investice/počet kalendářních období 58

2 Pokud si R a D vyjádříme jako podíl z kupní ceny dané jednotky kapitálového statku (platí: r = R/P a d = D/P, kde P = kupní cena statku), lze rovnici R4.2 zapsat: MRP K >= P*(r+d), (R4.3) kde r = reálná úroková míra, d = míra opotřebení kapitálu Rovnice R4.2, respektive R4.3 říká, že firmy budou tím méně investovat, čím vyšší bude alternativní výnos, čili čím vyšší bude (reálná) úroková/výnosová míra a čím vyšší bude opotřebení kapitálu. Má smysl zdůraznit, že, co se týče úrokové míry, zajímá firmy/podnikatele, zda-li budou investovat vskutku reálná úroková míra, nikoliv míra nominální. Proč vysvětlí jednoduchý příklad. Příklad 4.1: Předpokládejme, že v době půjčky je míra inflace 0 % a půjčka má 10% (pevnou) nominální úrokovou míru. Po uzavření půjčky míra inflace (tj. cenová hladina) vzroste na 8 %. Roste-li cenová hladina, rostou všechny ceny, čili měly by růst i ceny statků, které firma produkuje, čili měl by růst i příjem firem, které si půjčily. Jejich závazky jsou ale (zpravidla) vyjádřeny v nominální hodnotě, tj. při vyšší inflaci budou snadněji splatitelné. Reálná úroková míra je dána (poněkud nepřesně 1 ) rozdílem nominální úroková míra míra inflace. Firma si tedy ve skutečnosti (při 8% inflaci) půjčí peníze na 2% úrokovou míru, což stimuluje její investiční aktivitu. Můžeme tedy konstatovat, že reálná úroková míra při růstu inflace klesá (samozřejmě za podmínky, že nominální úroková sazba neroste), což může firmu stimulovat k investicím. Při rozhodování podnikatele, zejména zda koupit určitý kapitálový statek, tj. zda bude investovat, musí vzít podnikatel do úvahy spoustu dlouhodobých faktorů, z nichž řada je obtížně předem odhadnutelných. K těmto faktorům patří: - Technický a technologický pokrok: zde podnikatel řeší otázku, zda daný kapitálový statek předčasně nezastará, tj. zda-li podnikatel s tímto kapitálovým statkem obstojí v konkurenci podnikatelů, kteří si mohou koupit jiný, modernější kapitálový statek. Pokud by kapitálový statků zastaral, tak by jeho prostřednictvím podnikatel produkoval méně finálních statků než jeho konkurence, což by zvyšovalo podnikatelovy náklady a tedy i cenu takto produkovaných statků a vedlo by k tomu, že by po produktech podnikatele se zastaralými kapitálovými statky byla nízká poptávka. Tito podnikatelé by tak odcházeli z trhu. Pokud by k podnikatelským odchodům docházelo na makroekonomické/agregátní úrovni tj. u většiny podnikatelů), vedlo by to k poklesu HDP. Obecně lze konstatovat, že časté inovace, respektive vysoká frekvence inovací tedy zvyšují riziko investice. Na druhou stranu technický a technologický pokrok může snižovat cenu kapitálových statků, a tedy i zvyšovat investice. - Změny mezního produktu kapitálového statku: pokud se, např. v důsledku technologického pokroku, zvyšuje mezní produkt z kapitálových statků, budou podnikatelé více investovat, protože se jim tento statek dříve zaplatí. - Změny příjmu z mezního produktu (tj. výnos z) daného kapitálového statku po dobu jeho životnosti: tento příjem mj. závisí na poptávce po produktech daného podnikatele (bude-li poptávané množství vysoké, může být vysoká i cena statků a tedy i příjem z mezního produktu), poptávané množství se přitom může prudce z nejrůznějších důvodů měnit (např. při změně vkusu, pokud se objeví substitut ke statkům, jež jsou prostřednictvím kapitálového statku produkovány, apod.). Tyto změny není podnikatel často schopen ovlivnit, investice do kapitálového statku je potom ale pro něj velmi 1 Podrobně je vztah mezi nominální a reálnou úrokovou mírou rozebrán v kapitole

3 riziková, protože nemá zaručeno, že příjem z mezního produktu kapitálového statku bude vyšší než opotřebení kapitálového statku (tj. cena kapitálového statku ) a výnos z alternativního uložení peněz. - Růst ekonomiky po dobu životnosti statku: tempo růstu HDP ovlivňuje poptávku po produktech daného podnikatele, a tedy i příjem z mezního produktu daného kapitálového statku - Výnos z alternativního investování peněz: alternativní příležitosti a výnosy jsou často předem neznáme, respektive mohou se měnit. Pokud jsou tyto změny příliš časté, respektive příliš velké, bude to znesnadňovat rozhodování podnikatele, zda má investovat do konkrétní podoby kapitálového statku. - Politická stabilita, právní prostředí apod.: výnosy z investice do kapitálového statku i do alternativních investic velmi závisí na těchto a dalších faktorech, přičemž se jedná o faktory, které se mohou (i dramaticky) měnit. Konkrétním příkladem může být změna daňových sazeb, které mohou způsobit, že podnikatelé budou ziskoví či ve ztrátě. Investice jsou přitom dlouhodobou záležitostí, takže časté změny daňových sazeb znesnadňují rozhodování, zda se investice vyplatí nebo ne. Všechny tyto faktory činí investování velmi rizikovou záležitostí. Navíc z výše uvedeného plyne, že jejich vliv (např. u technického a technologického pokroku) není vždy jednoznačný. Většina lidí má averzi k riziku a nechtějí riskovat, že jejich investice bude neúspěšná. Proto raději neinvestují a proto podnikatelů, tj. osob, kteří produkují a při produkci investují do kapitálových statků, je méně než zaměstnanců. V každém případě výše uvedené faktory způsobují, že investice jednotlivých podnikatelů mohou relativně hodně kolísat. Na makroúrovni se výše uvedená nejistota projevuje tak, že celková hodnota investičních výdajů poměrně značně kolísá. Dané kolísání může ovlivňovat výši i vývoj HDP Výpočet úrokového výnosu a tržní hodnota kapitálu 2 Jak jsme uvedli v kapitole 2.4.3, úrokový výnos, neboli úrokovou, či výnosovou míru vypočteme dle vzorce: r e = R e /P, (R4.4) kde : r e = (očekávaná) úroková/výnosová míra, R e = (očekávaný) výnos, P = cena statku Úroková/výnosová míra je tedy rovna výnosu z daného aktiva 3 (tímto výnosem může být např. dividenda z akcie, výplata kupónu u dluhopisu) ku ceně daného aktiva. Cenou aktiva se přitom myslí tržní cena, tj. cena, kterou dotyčný subjekt za dané aktivum zaplatí. Příklad 4.2 Mějme dluhopis s 10% kupónem o nominální hodnotě 1000 Kč. 10% kupón říká, že úroková/výnosová míra je 10 %, čili, že očekávaný výnos z dluhopisu je 100 Kč. Pokud by tržní cena dluhopisu klesla např. na 500 Kč, zvýšila by se úroková/výnosová míra na 20 % (=100/500), pokud by naopak tržní cena vzrostla na 1500 Kč, klesla by úroková/výnosová míra na 6,66 % (=100/1500). Závěry z příkladu 4.2 lze zobecnit: klesá-li cena nějakého statku/aktiva, roste jeho úrokový výnos (úroková/výnosová míra), růst ceny vede k opačnému jevu. Má smysl zdůraznit, že zde může docházet k určitému zmatení pojmů: za výnosovou míru se totiž považuje též podíl prodejní a nákupní ceny akcie. Příklad 4.3: Pan Novák koupil akcii společnosti X za 1000 Kč. Pokud tuto akcii prodal za 1200 Kč, tak je jeho výnosová míra z prodeje rovna 20 %. Pokud by ji prodal za 1500 Kč, tak by jeho výnosová míra z prodeje činila 50 %. Jinými slovy růst ceny akcie (obecně růst ceny aktiva) vede při nákupu a prodeji akcie (aktiva) za vyšší cenu, k růstu výnosu toho, kdo akcii (aktivum) prodává. Na druhou stranu, pokud dividenda na jednu akcii činí 100 Kč, tak při ceně 1000 Kč za akcii, činí výnosová míra z dividendy 10 %, při ceně 1200 Kč za akcii činí výnosová míra z dividendy 8,33 %, při ceně 1500 Kč činí 2 Tato subkapitola je nad rámec bakalářského kursu. 3 Termín aktivum se používá zejména pro různé cenné papíry dluhopisy, akcie apod. Aktiva můžeme řadit mezi statky tedy mezi předměty uspokojující lidské potřeby. Výše popsaný jev (závislost úrokové míry na ceně) ale platí pro všechny statky. 60

4 výnosová míra z dividendy 6,66 %. Platí tedy výše zmíněná závislost, že s růstem ceny úroková/výnosová míra klesá. Abychom v příkladu zmíněné zmatení odstranili, konstatujme, že při výpočtu úrokové/výnosové míry bude v našem textu do jmenovatele vzorce dosazovat výnos v podobě dividend, kupónů, vyplácených úroků z daného aktiva a nikoliv výnos v podobě prodejní ceny daného aktiva. Již víme, že investice jsou záležitostí delšího časového období zpravidla několika let (někdy i desítky let). Pokud se firma rozhoduje, zda-li investovat, nutně se musí zajímat, jaké ji investice přinese výnos, zda by nebylo výhodnější vložit peníze do jiného projektu, využít nějak jinak. Pomoci odpovědět na tyto otázky ji pomůže tržní hodnota kapitálu firmy. Ta je dána výrazem: P f = Re 1 /(1+r 1 ) 1 + Re 2 /(1+r 2 ) Re n /(1+r n ) n, (R4.5) Kde P = tržní hodnota/cena kapitálu firmy, Re n = očekávané (reálné) výnosy v jednotlivých dobách/letech (po dobu životnosti kapitálu), Re = očekávaný reálný výnos v prvním roce, atd. r n = reálná úrokové míry v jednotlivých letech životnosti kapitálu, v podobě alternativního výnosu, tj. reálné úrokové míry z alternativního uložení peněz, r 1 = reálná úroková míra v prvním roce, atd. n = počet období (let). Tržní hodnota firmy vlastně říká, jaká bude současná hodnota součtu/sumy očekávaných budoucích výnosů firmy. Z hlediska tržní hodnoty kapitálu firmy se firmě vyplatí investovat jen tehdy, pokud tržní hodnota kapitálu je větší než cena/výše investice, jinými slovy, pokud podíl tržní hodnota kapitálu/výše investice je větší než jedna. Matematicky lze daný vztah vyjádřit: q = P f /RCC, kde q = podíl tržní hodnota kapitálu/hodnota kapitálu, tento podíl se nazývá tzv. Tobinovo 4 q, P f = tržní hodnota kapitálu firmy, RCC = reprodukční hodnota kapitálu, tj. výše investované částky Jak je uvedeno výše, firmy by obecně rády měly množství kapitálových statků na úrovni, pro kterou platí, že náklady na kapitálové statky (v podobě explicitního či implicitního nájemného 5 a nákladů opotřebení) jsou rovny příjmům z mezního produktu kapitálových statků. Takové množství kapitálových statků, pro něž v daném období platí rovnost: náklady na kapitálové statky jsou rovny příjmům z mezního produktu kapitálových statků, můžeme označit za žádoucí kapitálovou zásobu 6. Zpravidla se však u jednotlivých firem skutečné množství a žádoucí množství kapitálu (žádoucí kapitálová zásoba) liší. Pokud je skutečné množství nižší než žádoucí, tak firmy investují, neboli zvyšují zásobu kapitálových statků příjem z mezního produktu dodatečných kapitálových statků je vyšší než náklady na získání těchto kapitálových statků. Investice však obvykle trvá nějaký čas (např. nějaký čas trvá než se postaví nová budova, než se vyrobí stroj, který firma potřebuje apod.), proto se firmy budou k žádoucí kapitálové zásobě propracovávat postupně. Obdobně, pokud je žádoucí kapitálová zásoba nižší než skutečné množství kapitálu, tj. pokud náklady na kapitálové statky jsou vyšší než příjem z produktu těchto kapitálových statků, tak firmy budou snižovat množství kapitálových statků postupně. Nikde není třeba řečeno, že uvedený přebytek kapitálových statků není dočasný. Snížení zásoby kapitálových statků by se potom firmě nemuselo vyplatit: pokud by firma najednou potřebovala kapitálové statky, kterých se v minulosti zbavila, trvalo by nějaký čas než by firma tyto statky získala, tj. než by její množství kapitálových statků dosáhlo hodnoty žádoucí kapitálové zásoby. Jinými slovy vzhledem k výše uvedenému může dlouhodobě docházet k nerovnostem mezi žádoucí a skutečnou kapitálovou zásobou. Tyto nerovnosti se projevují v příjmech i nákladech firmy. Na makroúrovni potom ovlivňují kolísání hrubého domácího produktu: pokud je u většiny firem skutečná zásoba kapitálových statků nižší než žádoucí kapitálová zásoba, firmy investují do kapitálových statků, což vede k růstu HDP. Pokud naopak je skutečná zásoba kapitálových statků u většiny firem vyšší než žádoucí, budou firmy omezovat své množství kapitálových statků, což se může projevit v poklesu HDP Makroekonomické závislosti investic 4 Podle amerického ekonoma Jamese Tobina ( ), významného představitele keynesiánské ekonomie. 5 Explicitní nájemné je nájemné, které firmy/podnikatelé skutečně platí za jiné osobě za to, že si od ní pronajaly kapitálový statek. Implicitní nájemné je nájemné, které by firma získala, kdyby daný kapitálový statek nevyužívala sama, ale pronajímala. Implicitní nájemné tak má podobu nákladů obětované příležitosti. 6 Toto množství kapitálu lze rovněž označit za stálý stav kapitálu (viz část týkající se hospodářského růstu). 61

5 Z předcházejícího textu by mělo být zřejmé, že výše investic může být v jednotlivých kalendářních obdobích poměrně velmi proměnlivá, což tedy bude ovlivňovat kolísání HDP. Pokud bychom chtěli vyjádřit faktory, které poměrně jednoznačně ovlivňují výši investic, tak je nutno se zastavit u následujících: - úroková míra: Jak již bylo uvedeno, úroková růst (reálné) úrokové míry vede k poklesu investic, pokles reálné úrokové míry vede k růstu investic. Uvedenou závislost lze matematicky vyjádřit: I = Ia b*r, (R4.6) kde I = výše investic, Ia = investice firem při nulové úrokové míře, b = koeficient závislosti investic na úrokové míře, r = reálná úroková míra Ještě jednou má smysl připomenout, že daná závislost platí proto, že s růstem reálné úrokové míry se podnikatelům zdražují náklady na investici, ať už v podobě úroků, které musí platit za vypůjčené peníze, jež použily na investici, tj. na nákup kapitálového statku, nebo v podobě nákladů obětované příležitosti, tj. ušlého úroku, že peníze nepoužijí na jiný způsob než na investici do kapitálového statku. - velikost HDP: Růst hrubého domácího produktu zpravidla vede k růstu investic, pokles HDP k poklesu investic. Daná závislost můžeme matematicky vyjádřit: I = Ir + a*y, (R4.7) kde Ir = obnovovací investice (zde v podobě těch investic, které musí firmy vynaložit v každém případě, tj. investic do kapitálových statků produkujících základní potřeby), a = koeficient závislosti investic na HDP, Y = hrubý domácí produkt Danou závislost nazývá makroekonomická teorie též modelem akcelerátoru. Model akcelerátoru vyjadřuje, že při růstu HDP, firmy očekávají vyšší poptávku po finálních statcích. Aby tyto finální/spotřební statky byly vyprodukovány, musí být nejprve vyprodukovány kapitálové statky, vyšší poptávka po finálních statcích tedy vyvolává růst investic. Naopak pokles HDP naznačuje, že některé kapitálové statky nebudou potřeba, protože nebude tak velká poptávka po spotřebních statcích, které by tyto kapitálové statky měly vyrobit. Firmy nemusí potom investovat do čistých investic, nemusí tedy zvyšovat celkovou zásobu kapitálových statků, může dokonce docházet k tomu, že budou klesat hrubé investice, neboli, že firmy nebudou ani obnovovat všechny kapitálové statky, které si v minulosti pořídily. Nezapomínejme přitom, že investiční výdaje jsou součástí HDP, že tedy nejenom samotná změna HDP ovlivní investice, ale že i změna investičních výdajů, ke které došlo v důsledku změny HDP, zpětně ovlivní HDP. Nejprve tedy změna HDP změní investice, potom změna investic dále ovlivní HDP. Proto hovoříme o akcelerujícím účinku, přičemž tento akcelerující účinek může způsobovat, respektive prohlubovat kolísání ekonomiky. Příklad 4.4: HDP nějaké ekonomiky vzrostl v důsledku růstu spotřebních výdajů ze 100 PJ (peněžních jednotek) na 130 PJ (peněžních jednotek). Aby firmy byly schopny uspokojit zvýšenou spotřební poptávku, zvýšily investiční výdaje z 50 na 60 PJ. Původní investiční výdaje 50 PJ byly již zahrnuty v původní hodnotě HDP, tedy ve 100 PJ. Růst investičních výdajů z 50 na 60 PJ, ale není zahrnut ve zvýšení HDP ze 100 na 130 PJ. Jinými slovy k nové hodnotě HDP (130 PJ) musíme ještě přičíst růst investičních výdajů (10 PJ). Celkově tak HDP vzroste na 140 PJ. Obecně lze konstatovat, že pokud chceme snižovat akcelerující účinky vlivu HDP na investice a následného vlivu investic na HDP, musíme snižovat riziko, ve kterém se pohybují podnikatelé/firmy, tj. subjekty, které investice provádějí. Opět jako jedna 62

6 z klíčových otázek se jeví otázka stabilního institucionálního, společenského, právního a dalšího prostředí. V závěru této subkapitoly je třeba ještě uvést, že i investice, stejně jako spotřeba mají důchodotvorný účinek: přírůstek investic vyvolá zvýšení hrubého domácího produktu (důchodu), tento růst HDP vyvolá růst agregátní spotřeby, jež vyvolá další růst HDP. Stejně jako v případě agregátní spotřeby i zde nesmíme zapomenout, že tento důchodotvorný účinek se projevuje jen tehdy, roste-li reálná hodnota investičních výdajů, tedy nikoliv za situace, kdy vyšší investiční poptávka vede pouze k růstu cenové hladiny. Příklad 4.5: Firma Alfa se rozhodla postavit novou budovu a nakoupit nové stroje za 10 mil. Kč. Tyto peníze, které za investice zaplatí firma Alfa, se v konečných důsledcích dostanou k vlastníkům výrobních faktorů, jejichž prostřednictvím byla postavena budova, vyrobeny stroje apod. Předpokládejme, že mezní sklon ke spotřebě v dané zemi je 0,9, čili, že z těchto 10 mil. Kč, které vlastníci výrobních faktorů dostanou, bude 9 mil. Kč utraceno (tj. vlastníci výrobních faktorů 9 mil. Kč utratí) a 1. mil. Kč uspořeno. Spotřební výdaje tedy vzrostou o 9 mil. Kč, daná částka se opět dostane k vlastníkům výrobních faktorů, kteří z této sumy opět 90 %, tj. 8,1 mil. Kč utratí a zbytek uspoří. Takto bychom mohli pokračovat. Uplatněním vzorce pro součet nekonečné geometrické řady (viz příklad 3.7) lze vypočíst, že přírůstek investice ve výši 10 mil. Kč, vyvolá při mezním sklonu ke spotřebě ve výši 0,9 růst HDP v celkové výši 100 mil. Kč. Akcelerační a multiplikační účinek investičních výdajů jsou důvody, proč řada ekonomů doporučuje, aby země investovaly. Pokud budou země investovat, vzroste HDP, a to vícekrát než je hodnota investičních výdajů. Nesmíme ale zapomínat, že se investiční výdaje musí být produktivní, tedy díky těmto investičním výdajům skutečně vzroste reálné množství vyprodukovaných finálních statků (tj. statků určených ke spotřebě), případně bude možno reálné množství finálních statků vyprodukovat levněji. Pokud by nějaká společnost pouze produkovala kapitálové statky, které by neplnily žádnou další funkci (tj. neprodukovaly by finální statky určené ke spotřebě nebo na vývoz), tak by podnikatelé z produkce těchto kapitálových statků neměly žádný příjem, čili k růstu HDP by nedocházelo. Z minulosti je známo několik případů, kdy určité země 7 masivně investovaly do kapitálových statků, tyto kapitálové statky však nebyly dostatečně produktivní. Ve své podstatě došlo k daným zemím k chybným investicím, což se v určitém období odrazilo v poklesu jejich HDP Trh zapůjčitelných fondů Zapůjčitelné fondy jsou prostředky, které ti, kdo spoří, půjčují těm, kdo investují. Investice tak představují poptávku po zapůjčitelných fondech, úspory 8 nabídku zapůjčitelných fondů. Cenou, za kterou se zapůjčitelné fondy půjčují, je úroková míra. Rovnovážná úroková míra je taková úroková míra, při níž je rovna poptávka a nabídka zapůjčitelných fondů. Rovnováha na trhu zapůjčitelných fondů je znázorněna na obrázku Jako relativně nedávný případ lze označit asijskou krizi na sklonku 20. století. Jednou z příčin proč se řada zejména východoasijských zemí dostala do hospodářských potíží byla skutečnost, že v těchto zemích docházelo ke značným neproduktivním investicím do kapitálových statků. Pokud investiční výdaje nejsou produktivní, nutně to vede k hospodářským potížím. 8 Předpokládáme, že se jedná o domácí investice a domácí úspory, tj. o investiční výdaje osob se sídlem nebo bydlištěm na daném území a o úspory osob se sídlem nebo bydlištěm na daném území. 63

7 r S r0 I I0, S0 I,S I = investice, S = úspory, r = reálná úroková míra, r0 = rovnovážná reálná úroková míra, I0, S0 = takové množství úspor a investic, při kterém je trh zapůjčitelných fondů v rovnováze. Obr. 4.1: Nabídka a poptávka po zapůjčitelných fondech Má smysl zdůraznit, že obrázek 4.1 je spíše teoretickým konstruktem. V praxi existuje řada dílčích trhů zapůjčitelných fondů, které se liší zejména dobou, na kterou jsou fondy poptávány a nabízeny. Jak by mělo platit, že s delší dobou půjčky, roste úroková míra, nemusí být tento vztah jednoznačným pravidlem. V textu, který se týká nabídky a poptávky peněz jsme uvedli, že se úroková míra vytváří na tomto trhu. Uvedli jsme ale také, že trh peněz a trh zapůjčitelných fondů jsou vzájemně propojeny, změny na jednom trhu, ovlivňují druhý trh. Příklad 4.6: Centrální banka zvýší množství peněz v oběhu. Lidé pak drží více peněz než držet chtějí. To vede k tomu, že poptávají různé aktiva, jako např. dluhopisy, obligace apod. takže roste cena těchto aktiv a klesá jejich výnos, neboli úroková míra. Zároveň tím, jak se lidé zbavují peněz, klesá úroková míra i na trhu peněz. Tak trh aktiv a trh peněz směřují k rovnováze. Ještě jednou zdůrazňujeme, že křivka úspor tedy představuje nabídku zapůjčitelných fondů, křivka investic poptávku po zapůjčitelných fondech. Má smysl tyto pojmy odlišovat. Příklad 4.7: Pan Novák se rozhodl část svých peněz vložit do akcií, podílových listů, stavebního spoření a penzijních fondů. V běžné řeči se říká, že pan Novák investoval. Na mikroúrovni ale dochází k tomu, že se zvýšilo množství úspor křivka úspor se posunula doprava dolů. Co ovlivňuje posuny křivek úspor a investic? Stejně jako v jiných případech křivky nabídky a poptávky platí, že změna ceny (v daném případě úrokové míry) vedou k pohybům po křivce úspor nebo investic. Změny ostatních faktorů posouvají tyto křivky úspor a investic. Lze odhalit následující závislosti: - zvýšení schodku veřejných rozpočtů posouvá křivku úspor doleva nahoru, tj. severozápadním směrem. Rozdíl mezi příjmy a výdaji veřejných rozpočtů tvoří součást úspor, je-li tento rozdíl kladný, úspory se zvyšují, je-li záporný, úspory se zmenšují. Protože k této změně dochází pro každou úroveň úrokové míry, je výsledkem posun křivky úspor nahoru. - nové technologie zpravidla vedou k růstu mezního produktu z kapitálových statků, což zvyšuje poptávku po těchto statcích. Protože k tomuto zvýšení dochází pro každou úroveň úrokové míry, posouvá se křivka investic doprava nahoru, tedy severovýchodně. 64

8 - snadnější možnost získání půjčky posouvá křivku úspor doleva nahoru, tedy severovýchodně. Lidé a firmy již nemusí tolik spořit, aby investovali do kapitálových statků, takže úspory poklesnou. K tomuto poklesu dochází při jakékoliv úrovni úrokové míry, takže se úspory posouvají uvedeným směrem. - politická nestabilita posouvá křivku investic doleva dolů. Investice se stávají rizikovější záležitostí, takže firmy budou množství investic snižovat. Protože k tomuto snížení dochází pro jakékoliv snížení úrokové míry, posouvají se investice uvedeným směrem. - daňové úleva firem při investicích posouvají křivku investic doprava nahoru. Investice jsou levnější pro firmy levnější při jakékoliv úrovni úrokové míry, proto se křivka investic posouvá uvedeným směrem. - snížení daně z příjmů posouvá křivku úspor doprava dolů. Lidé mají vyšší disponibilní důchod, mohou více spořit. K tomuto jevu dochází při jakékoliv úrovní úrokové míry, proto se křivka úspor pohybuje uvedeným směrem. r r2 S2 S1 r1 I I2, S2 I1,S1 I.S Obr. 4.2: Vliv deficitu veřejných rozpočtů na křivky úspor a investic Deficit veřejných rozpočtů posouvá křivku úspor doleva nahoru (severovýchodně) z polohy S1 do polohy S2. Rovnovážná hodnota úrokové míry (pro niž platí, že nabízené množství zapůjčitelných fondů, tj. úspory a poptávané množství zapůjčitelných fondů, tj. investice) jsou v rovnováze, se zvyšuje z hodnoty r1 do hodnoty r2. Rovnovážné množství nabízených a poptávaných zapůjčitelných fondů se snižuje z polohy I1=S1 do polohy I2=S2. 65

9 r I1 r1 I2 r2 S1 I2, S2 I1, S1 Obr. 4.3: Vliv politické nestability na křivku úspor a investic Politická nestabilita posouvá křivku investic doleva dolů (jihozápadně) z polohy I1 do polohy I2. Rovnovážná hodnota úrokové míry (pro niž platí, že nabízené množství zapůjčitelných fondů, tj. úspory a poptávané množství zapůjčitelných fondů, tj. investice) jsou v rovnováze, se zvyšuje z hodnoty r1 do hodnoty r2. Rovnovážné množství nabízených a poptávaných zapůjčitelných fondů se snižuje z polohy I1=S1 do polohy I2=S2. Tabulka 4.1: Tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR - odvětvová struktura (běžné ceny) mil. Kč OKEČ CELKEM A Zemědělství, myslivost, lesnictví B Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a

10 pojišťovnictví K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Pramen: Český statistický úřad, 2006, Tabulka 4.2: Tvorba hrubého fixního kapitálu v ČR - odvětvová struktura (ceny roku 2000) mil. Kč OKEČ CELKEM A Zemědělství, myslivost, lesnictví B Rybolov, chov ryb, přidružené činnosti C Dobývání nerostných surovin D Zpracovatelský průmysl E Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody F Stavebnictví G Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží H Pohostinství a ubytování I Doprava, skladování, pošty a telekomunikace J Peněžnictví a pojišťovnictví K Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum, vývoj L Veřejná správa; obrana; sociální zabezpečení

11 M Školství N Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti O Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Pramen: Český statistický úřad, 2006, Vládní výdaje Jak již bylo uvedeno v kapitole 1.2.2, pod vládní výdaje makroekonomická teorie zahrnuje veškeré výdaje veřejných rozpočtů (tj. na centrální úrovni, úrovni samospráv, státních fondů apod.), za které stát obdrží protihodnotu. Přesněji řečeno musíme proto hovořit o vládních výdajích na nákup zboží a služeb. Vládními výdaji na nákup zboží a služeb jsou tedy kupř. výdaje na nákup a údržbu vojenské techniky, na výstavbu a údržbu dopravních sítí, platy státních zaměstnanců (včetně učitelů apod.) protihodnotou je zde odvedená práce apod. Vládní výdaje tak mohou mít jak spotřební charakter, tak investiční charakter, pouze spotřebitelem, respektive investorem je vláda. Proto se někdy vládní výdaje dělí na vládní spotřební a vládní investiční výdaje: G = Gs + Gi, (R4.8) Kde: G = vládní výdaje, Gs = vládní výdaje spotřebního charakteru, Gi = vládní výdaje investičního charakteru Makroekonomická teorie zdůrazňuje, že vládní výdaje jsou nezávislé na HDP, o jejich výši se rozhoduje ve veřejné volbě, kdy prostřednictvím nějakého hlasování lidé rozhodují kolik peněz chtějí vynaložit na výše uvedené záležitosti. Dané rozhodnutí nemusí být nijak ovlivněno vývojem HDP: HDP může růst a ve veřejné volbě se můře stejně dobře rozhodnout, že vládní výdaje prostou, jako že budou klesat. Jakékoliv rozhodnutí o vládních výdajích je možné i v případě poklesu HDP. Je třeba zdůraznit, že od vládních výdajů na nákup zboží a služeb musíme odlišit transfery, tj. výdaje, kdy stát (na jakékoliv své úrovni, tj. jak na centrální úrovni, tak na úrovni krajů, obcí apod.) poskytuje peníze, neobdrží však za ně protihodnotu. Typickým příkladem transferů jsou sociální dávky. K vládním výdajům dále patří úroky z veřejného dluhu pokud si stát půjčí peníze, musí za půjčku platit úroky. Celkové vládní (či přesněji veřejné) výdaje potom tvoří součet vládních výdajů za zboží a služby, transferů a úroků z veřejného dluhu, matematicky vyjádřeno: PE = G+TR + ID, (R4.9), Kde PE = celkové vládní (veřejné) výdaje, G = vládní výdaje na zboží a služby, TR = transfery, ID = úroky z veřejného dluhu Pokud není uvedeno jinak tak v dalším textu pod pojmem vládní výdaje rozumíme pouze vládní výdaje na zboží a služby. Makroekonomická teorie zejména zkoumá, jaký vliv mají změny vládních výdajů na vývoj hrubého domácího produktu, na změny všech cen (tj. cenové hladiny apod.). Těmto otázkám se věnujeme v jiných kapitolách 9. Zde má smysl pouze zdůraznit, že státy získávají zdroje na vládní výdaje od ostatních subjektů prostřednictvím veřejných příjmů. Ať už veřejné příjmy mají formu daní nebo formu půjček státu (kdy např. stát emituje dluhopisy, které si kupují různé subjekty), vždy platí, že peníze, které jednotlivé subjekty odevzdají státu, již nelze 9 Viz kapitoly 9, 10, 11 a

12 použít na spotřební výdaje nebo na investiční výdaje, ať už by se jednalo o jejich spotřební nebo investiční výdaje, či o spotřební a investiční výdaje někoho jiného. Lze proto prohlásit, že vládní výdaje snižují ostatní výdaje peníze vynaložené prostřednictvím vládních výdajů již nelze použít na nic jiného. Už teď by nám tedy mělo být zřejmé, že růstu HDP nemůžeme dosáhnout pouze tím, že se budou neustále zvyšovat vládní výdaje. Daná skutečnost by měla být zřejmá i intuitivně: pokud by šlo růstu HDP dosahovat růstem vládních výdajů, byl by svět velmi jednoduchý, stačilo by pouze zvyšovat vládní výdaje. Na druhou stranu je ale nutno uvést, že i růst vládních výdajů, stejně jako růst spotřebních výdajů a investičních výdajů má důchodotvorný charakter: přírůstek vládních výdajů vyvolá zvýšení hrubého domácího produktu (důchodu), tento růst HDP vyvolá růst agregátní spotřeby, jež vyvolá další růst HDP. Příklad 4.8: Vláda se rozhodla nakoupit vojenskou techniku za 10 mil. Kč. Tyto peníze, které vláda vynaloží, se v konečných důsledcích dostanou k vlastníkům výrobních faktorů, jejichž prostřednictvím byla postavena budova, vyrobeny stroje apod. Předpokládejme, že mezní sklon ke spotřebě v dané zemi je 0,9, čili, že z těchto 10 mil. Kč, které vlastníci výrobních faktorů dostanou, bude 9 mil. Kč utraceno (tj. vlastníci výrobních faktorů 9 mil. Kč utratí) a 1 mil. Kč uspořeno. Spotřební výdaje tedy vzrostou o 9 mil. Kč, daná částka se opět dostane k vlastníkům výrobních faktorů, kteří z této sumy opět 90 %, tj. 8,1 mil. Kč utratí a zbytek uspoří. Takto bychom mohli pokračovat. Uplatněním vzorce pro součet nekonečné geometrické řady (viz příklad 3.7) lze vypočíst, že přírůstek investice ve výši 10 mil. Kč, vyvolá růst HDP v celkové výši 100 mil. Kč. Vládní výdaje jsou některými ekonomy propagovány zejména tehdy, pokud se ekonomika nachází pod úrovní potenciálního HDP, čili pokud ve společnosti existují nevyužité produkční kapacity/výrobní faktory. Někteří ekonomové se domnívají, že růst vládních výdajů umožní tyto nevyužité výrobní faktory využít, což přispěje k růstu HDP. Má zde smysl zdůraznit, že multiplikační efekt vládních výdajů nastává právě za situace, pokud existují v ekonomice volné produkční kapacity, respektive nevyužité výrobní faktory, tj. pokud se ekonomika daného území nenachází na hranici potenciálního HDP. Pokud by se ekonomika na úrovni potenciálního HDP nacházela, tak by zvýšení vládních výdajů znamenalo, že ty produkční kapacity, které bude použito na uspokojení vládní poptávky, již nelze použít na uspokojení jiné poptávky (spotřební, investiční, zahraniční). Vládní výdaje potom jednoznačně vytlačují některou z ostatních složek výdajů. Pokud je ekonomika na hranici potenciálního produktu, tak producenti a vlastníci výrobních faktorů nemohou na růst poptávky reagovat jinak než růstem svých cen, což vede k růstu cenové hladiny a inflaci. Příklad 4.9: Ekonomika země Alfa se nachází na hranici potenciálního produktu. Vláda zvýšila vládní výdaje o 100 mld. alfarů a hodlá nakoupit novou zbrojní techniku. Ekonomika se ale nachází na hranici potenciálního produktu, všechny výrobní faktory a produkční kapacity jsou zcela využity. Potom, pokud chce vláda skutečně vládní výdaje zrealizovat, musí vlastníkům výrobních faktorů, které pro ni zakázku vyrobí, zaplatit vyšší cenu než dosavadní zákazníci těchto vlastníků výrobních faktorů. Vyšší ceny vlastníků těchto výrobních faktorů zvyšují náklady obětované příležitosti ostatním subjektům (tj. osobám, jež zakázku pro vládu nezpracovávají), které potom za své produkty budou rovněž chtít vyšší ceny. Bude tak docházet k růstu cenové hladiny a multiplikační efekt růstu vládních výdajů se neprojeví. Pokud ekonomika nějaké země není na úrovni potenciálního produktu, tak růst vládních výdajů se, na první pohled, jeví jako rozumný krok. Hranice potenciálního produktu je ale obtížně odhadnutelná a snadno může dojít k tomu, že růst vládních výdajů povede k tomu, že se ekonomika za hranici potenciálního produktu dostane, takže se projeví výše uvedená 69

13 negativa. Než bezhlavě zvyšovat vládní výdaje, má proto smysl zkoumat z jakého důvodu ekonomika dané země na úrovni potenciálního produktu není a odstraňovat tyto důvody. Pokud potom ekonomika určité země je pod úrovní potenciálního produktu, nemělo by se hned přistupovat ke zvyšování vládních výdajů. Důležité je zjistit z jakého důvodu je ekonomika pod úrovní potenciálního produktu a zda nelze zvýšit některý z ostatních výdajů (spotřební výdaje, investiční výdaje, čistý vývoz), aby se ekonomika na úroveň potenciálního produktu zvýšila. Předcházející text nechce říci, že veškeré vládní výdaje jsou zbytečné. Řada vládních výdajů má produktivní charakter, existují oblasti, které může garantovat pouze stát/veřejný sektor, řada vládních výdajů může přispívat k vysoké úrovni a růstu HDP (např. výdaje do dopravní infrastruktury, do oblasti dodržování a vymáhání práva apod.). Neměly bychom ale na vládní výdaje pohlížet jako na samospasitelné, jako na výdaje, které dokáží vyřešit všechny ekonomické problémy. Historie 20. století poměrně jednoznačně dokazuje, že růst vládních výdajů nevedl automaticky k prosperitě dané země. Proto má smysl zkoumat, kdy vládní výdaje vedou k vysoké úrovni a růstu HDP, respektive kdy vládní výdaje mají produktivní charakter a kdy naopak lze vládní výdaje snížit či zcela zrušit, případně, pokud ještě nejsou zavedeny, nezavádět a danou problematiku řešit prostřednictvím soukromých aktivit. Jinými slovy má smysl zkoumat, kdy růst vládních výdajů vskutku přispívá k tomu, aby se ekonomika dostala na úroveň potenciálního produktu a kdy této úrovně lze dosáhnout jinými cestami, respektive zvýšení vládních výdajů by se projevilo pouze/převážně v růstu cenové hladiny a nikoliv v růstu HDP. Hledání praktických odpovědí na tyto otázky patřilo a bude neustále patřit k úkolům ekonomie. Tabulka 5.3: Výdaje vlády na konečnou spotřebu v ČR (běžné ceny) mil. Kč Název Výdaje vlády na konečnou spotřebu Individuální spotřeba Bydlení Zdraví Rekreace a kultura Vzdělání Sociální péče Kolektivní spotřeba veřejná správa, obrana a bezpečnost doprava odstraňování odpadu a čištění města ostatní Pramen: Český statistický úřad, 2006, 70

14 Tabulka 5.4: Výdaje vlády na konečnou spotřebu (ceny roku 2000) mil. Kč Název Výdaje vlády na konečnou spotřebu Individuální spotřeba Bydlení Zdraví Rekreace a kultura Vzdělání Sociální péče Kolektivní spotřeba veřejná správa, obrana a bezpečnost doprava odstraňování odpadu a čištění města ostatní Pramen: Český statistický úřad, 2006, 71

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Investiční výdaje (I)

Investiční výdaje (I) Investiční výdaje Investiční výdaje (I) Zkoumáme, co ovlivňuje kolísání I. I = výdaje (firem) na kapitálové statky (stroje, budovy) a změna stavu zásob. Firmy si kupují (pronajímají) kapitálové statky.

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu. Makroekonomie I (Bc.) LS

Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu. Makroekonomie I (Bc.) LS Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného bakalářského studia předmětu Makroekonomie I (Bc.) LS 2010-2011 Literatura - skripta: Wawrosz Petr (2007): Makroekonomie. Praha: Vysoká škola finanční a

Více

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti 11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní Trh kapitálu a půdy formování poptávky po kapitálu (kapitálových statcích) odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Kapitálový trh, investiční prostředky a příležitosti, investice a úspory

Více

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE

MAKROEKONOMIE. Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE MAKROEKONOMIE Blok č. 5: ROVNOVÁHA V UZAVŘENÉ EKONOMICE CÍL A STRUKTURA TÉMATU.odpovědět na následující typy otázek: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil

Základy ekonomie II. Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Základy ekonomie II Téma č. 3: Modely ekonomické rovnováhy Petr Musil Struktura Opakování: ekonomická rovnováha Klasický model ekonomické rovnováhy: trh kapitálu trh práce důsledky v modelu AS-AD Keynesiánský

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE

07.03.2007 V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 ROVNOVÁŽNÝ NÝ PRODUKT V DVOUSEKTOROVÉM MODELU DŮCHOD - VÝDAJE 3. přednáška 07.03.2007 I. Spotřeba II. Investice III. Rovnovážný ný produkt 3. přednáška KLÍČOV OVÁ SLOVA Spotřeba,

Více

ÚVOD. Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace)

ÚVOD. Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace) INVESTICE ÚVOD Rozlišení investic na: Fixní investice Bytová výstavba, stroje a zařízení Opotřebování (amortizace) Změna stavu zásob Růst zásob investice/pokles zásob desinvestice Reálné investice cílem

Více

Trhy výrobních faktorů

Trhy výrobních faktorů Trhy výrobních faktorů Výrobní faktory Výrobními faktory (VF) je obecně vše, co slouží k produkci statků. Tedy jsou to vstupy, které používáme k produkci výstupu. Standardní hrubé dělení: práce, kapitál

Více

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model

2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model 2 Určení rovnovážného výstupu v uzavřené ekonomice - Jednoduchý keynesiánský model Teoretická východiska Jednoduchý keynesiánský model zachycuje vzájemný vztah mezi výdaji a výstupem resp. důchodem, názorně

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

Fiskální politika, deficity a vládní dluh

Fiskální politika, deficity a vládní dluh Fiskální politika, deficity a vládní dluh Státní rozpočet. Fiskální deficity. Kombinace monetární a fiskální politiky. Vliv daní a vládních výdajů na ekonomickou aktivitu. Ekonomické důsledky vládního

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice,

OTEVŘENÁ EKONOMIKA. b) Předpokládejte, že se vládní výdaje zvýší na Spočítejte národní úspory, investice, OTEVŘENÁ EKONOMIKA Zadání 1. Pomocí modelu malé otevřené ekonomiky předpovězte, jak následující události ovlivní čisté vývozy, reálný směnný kurz a nominální směnný kurz: a) Klesne spotřebitelská důvěra

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně

Cvičení č. 4, 5 MAE 1. Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně Ekonomický růst Pokud vycházíme ze speciální formy produkční funkce, můžeme rovnici pro tempo růstu potenciální produktu vyjádřit následovně ΔY/Y = (1 α) x ΔL/L + α x ΔK/K + ΔA/A, kde ΔY/Y.. tempo růstu

Více

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě?

ROVNOVÁHA. 5. Jak by se změnila účinnost fiskální politiky, pokud by spotřeba kromě důchodu závisela i na úrokové sazbě? ROVNOVÁHA Zadání 1. Použijte neoklasickou teorii rozdělování k předpovědi efektu následujících událostí na reálnou mzdu a reálnou cenu kapitálu: a) Vlna imigrace zvýší množství pracovníků v zemi. b) Zemětřesení

Více

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství

Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Základy ekonomie II Téma č. 2: Rovnovážný výstup hospodářství Petr Musil Struktura Pojetí ekonomické rovnováhy Agregátní poptávka, agregátní nabídka Rovnovážný výstup v dlouhém období Rovnovážný výstup

Více

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W.

Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Philipsova křivka Definice a tvary Philipsovy křivky Phillipsova křivka byla objevena v roce 1958 novozélandským ekonomem A. W. Phillipsem, který zkoumal vztah mezi mírou nezaměstnanosti a růstem nominálních

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1

2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA. slide 1 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 1 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku

Více

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS

AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ + MODEL AD-AS AS V DLOUHÉM OBDOBÍ Průsečík AD a krátkodobé AS krátkodobá rovnováha Poptávané množství se rovná nabízenému Bod E 1 značí krátkodobou rovnováhu + krátkodobý rovnovážný

Více

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS

Rovnováha trhu zboží a služeb a křivka IS Předpoklady modelu Krátké období fixní cenová hladina Nominální veličina = reálné veličině Dokonalá kapitálová mobilita Domácí úroková míra = světové úrokové míře Vhodnost pro malou otevřenou ekonomiku

Více

Pozitivní vs. Normativní ekonomie

Pozitivní vs. Normativní ekonomie Makroekonomie A 1 Povinna literatura WAWROSZ, PETR; HEISSLER, Herbert; HELÍSEK, Mojmír; MACH, Petr 2012. Makroekonomie základní kurz. Praha: VŠFS, 360 s. ISBN 978-80- 7408-059-3. WAWROSZ, Petr; HEISSLER

Více

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI)

ÚVOD. Vývoj HDP a inflace jsou korelované veličiny. Vývoj HDP a inflace (cenové hladiny) znázorníme pomocí modelu AD-AS. vývoj inflace (CPI) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA ÚVOD Odvození z modelu IS-LM-BP - fixní cenová hladina Nyní rovnovážná produkce a změny cenové hladiny Jak inflace ovlivňuje velikost produkce a jak produkt ovlivní vývoj inflace Vývoj

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Poptávka po penězích

Poptávka po penězích Poptávka po penězích 1. Neoklasické teorie poptávky po penězích - tradiční: Fisherova, Marshallova, cambridgeská - moderní: Friedmanova 2. Keynesiánská teorie poptávky po penězích tradiční: Keynesova moderní:

Více

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Mikroekonomie Nabídka, poptávka Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní

Více

Makroekonomie I cvičení

Makroekonomie I cvičení Téma Makroekonomie I cvičení 25. 3. 015 Dvousektorový model ekonomiky Spotřební funkce Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Model 45 - jak je dosaženo rovnovážného HDP Východiska - graf: Osa x.

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0

2.. E K E ONOMI M C I KÁ K R OV O NOV O Á V H Á A H slide 0 2. EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA slide 0 Předmětem přednášky je.odpovědět na následující otázky: Kolik se toho v ekonomice vyprodukuje? Kdo obdrží důchody z produkce? Kdo nakoupí celkový výstup? Co vyrovná poptávku

Více

9b. Agregátní poptávka I: slide 0

9b. Agregátní poptávka I: slide 0 9b. Agregátní poptávka I: (odvození ISLM modelu) slide 0 Obsahem přednášky je Křivka IS a její vztah ke keynesiánskému kříži modelu zapůjčitelných fondů Křivka LM a její vztah k teorii preference likvidity

Více

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou

Cíl: analýza modelu makroekonomické rovnováhy s pohyblivou cenovou hladinou Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2005/06, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 2 5) Makroekonomická rovnováha (model AD AS) 6) Ekonomický

Více

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Téma Makroekonomie I Dvousektorová ekonomika opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Opakování Dvousektorová ekonomika Praktický příklad Dvousektorová ekonomika je charakterizována

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky

Makroekonomie I. Model Agregátní nabídky Agregátní poptávky Přednáška 4. Model AS -AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky : Hospodářské cykly a sektory ekonomiky Agregátní poptávka

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI

Obsah. Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima... IX. Předmluva autora k šestému vydání... XI Obsah Kvalifikovaný pohled na ekonomii českýma očima........................ IX Předmluva autora k šestému vydání.................................... XI 1. Člověk v tržním systému.............................................

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska

Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy. Teoretická východiska Ekonomika krátkého období a hledání rovnováhy Teoretická východiska Makroekonomická teorie často zkoumá ekonomické ukazatele ve dvou rozdílných obdobích dlouhém a krátkém. Za dlouhé období považuje zpravidla

Více

Úvod. Kapitál (kapitálový statek) vstup. Q=f(L,K)

Úvod. Kapitál (kapitálový statek) vstup. Q=f(L,K) TRH KAPITÁLU Úvod Kapitál (kapitálový statek) vstup Q=f(L,K) Není primární výrobní faktor Vznik výrobou výrobek Není určen ke spotřebě, ale k další výrobě Spotřeba není najednou, ale postupná amortizace

Více

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace Makroekonomie I Teorie inflace Praktické příklady Příklady k opakování Inflace Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Co již známe? Osnova k teorii inflace Deflátor HDP způsob měření inflace Agregátní

Více

SPOTŘEBA, INVESTICE A

SPOTŘEBA, INVESTICE A SPOTŘEBA, INVESTICE A ROVNOVÁŽNÝ HDP KEYNESOVA TEORIE SPOTŘEBY Velikost spotřeby závisí na: velikosti důchodu(y) + úrokové míře YD čím více máme peněž tím více utrácíme -i spotřebitel se rozhoduje, kolik

Více

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS

Metodický list č. 2. Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu. Makroekonomie II (Mgr.) LS Metodický list č. 2 Metodický list pro 2. soustředění kombinovaného Mgr. studia předmětu Makroekonomie II (Mgr.) LS 2008-09 Název tématického celku: Makroekonomie II 2. blok. Tento tématický blok je rozdělen

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI

www.thunova.cz Kapitola 8 INFLACE p w CPI CPI Kapitola 8 INFLACE Inflace = růst všeobecné cenové hladiny všeobecná cenová hladina průměrná cenová hladina v ekonomice vyjadřujeme jako míru inflace (procentní růst) při inflaci kupní síla peněz a když

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Základy makroekonomie

Základy makroekonomie Základy makroekonomie Ing. Martin Petříček Struktura přednášky Úvod do makroekonomie Sektory NH HDP Úspory, spotřeba, investice Inflace, peníze Nezaměstnanost Fiskální a monetární politika Hospodářský

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE 1. Povinná míra rezerv je: a) procento z depozit, které komerční banka musí držet u centrální banky b) rezerva, kterou si komerční banka nechává pro případ okamžitých

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO ZIMNÍ SEMESTR 2016/17 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 20. 9. 2016 Úvod charakteristika

Více

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné

Makroekonomie I. Osnova přednášky: Zdroje ekonomického růstu. Užití metody výdajové základní východisko Souhrnné opakování a podstatné Přednáška 3. Ekonomická rovnováha a její modely spotřební funkce, dvousektorový model Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova přednášky: Souhrnné opakování předchozí přednášky

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice

Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Ekonomie 1 Magistři Pátá přednáška Lidské jednání, spotřeba a produkce v otevřené ekonomice Základní složky zahraničních vztahů Čistá export (NX) = export import (EX IM) Čistý příliv kapitálu: - příliv

Více

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální)

I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) Otázka: Domácí produkt Předmět: Ekonomie Přidal(a): gavly I. definice, dělení (hrubý x čistý, národní x domácí, reálný x nominální) II. způsoby měření HDP III. HDP na jednoho obyvatele - srovnání ekonomik

Více

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE

SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ. INVESTIČNÍ FUNKCE A FAKTORY URČUJÍCÍ INVESTICE SPECIFIKACE, KLASIFIKACE A IDENTIFIKACE SIMULTÁNNÍCH EKONOMETRICKÝCH MODELŮ viz

Více

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1

Míra inflace. Pramen: ČSÚ 56,6 20,8 10 9,1 8,8 8,5 10,7 9,7 11,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 60 50 40 30 20 10 0 56,6 9,7 11,1 20,8 Míra inflace 10 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Pramen: ČSÚ 1994 1990 1991 1992

Více

Trh peněz a finančních aktiv

Trh peněz a finančních aktiv Trh peněz a finančních aktiv Funkce peněz Prostředek směny Uchovatel hodnoty Měřítko cen Poptávka po penězích (MD) Transakční Opatrnostní Spekulační Poptávka po penězích v praxi: že držíme peníze. Tím,

Více

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační

Úvod. Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Úvod Snaha pokus - ovlivnit ekonomiku přes veřejné rozpočty Redistribuční (solidarita) Alokační (veřejné statky) Stabilizační Příjmová strana velikost daní Krize a snižování daně z příjmu Výdajová strana

Více

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Inflace Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR Co je to inflace? Inflace není v původním význam růst cen. Inflace je

Více

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2.

4.3.2012. V dlouhém období jsme všichni mrtví. (John Maynard Keynes) P cenová hladina, vyjádřená např. deflátorem HDP. 2. Model AD-AS AS agregátní poptávka a agregátní nabídka Hospodářské cykly 8.3.2012 nominální reálný HDP model AD-AS jeden ze základních modelů v ekonomii cíl: rozložení nom HDP na reálný produkt a cenovou

Více

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D.

Makroekonomie I. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení b) 106,5. Příklady k zápočtu. Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Opakování Makroekonomie I y k zápočtu Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Vypočítejte index CPI pro rok 2006, pokud inflace za období 2006/2005 činila 4,41% a CPI roku 2005 činilo 102. Zaokrouhlujte

Více

Křivka investičních příležitostí (CIO)

Křivka investičních příležitostí (CIO) Kapitálový trh Křivka investičních příležitostí (CIO) Říká, jaké má jednotlivec objektivní možnosti jaké kombinace současného (PE) a budoucího příjmu (FE) může dosáhnout Pokud se vzdá nějaké částky současného

Více

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST

HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY A EKONOMICKÝ RŮST HOSPODÁŘSKÉ CYKLY Hospodářský cyklus představuje kolísání reálného hrubého domácího produktu kolem potenciálního Recese-produkt klesá pod svůj potenciální produkt Firmám

Více

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015

Makroekonomie. 6. přednáška. 24. března 2015 Makroekonomie 6. přednáška 24. března 2015 1 Obsah přednášky 1. Ekonomický růst vs. cykly dokončení 2. Peníze a peněžní trh - poptávka po penězích, - rovnice směny. 2 Ekonomický růst graficky v AS-AD P

Více

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu ----------------------------------------------------------------------------------------------------- Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního

Více

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled

Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Makroekonomická analýza přednáška 4 1 Všeobecná rovnováha 1 Statistický pohled Předpoklady Úspory (resp.spotřeba) a investice (resp.kapitál), kterými jsme se zabývali v minulých lekcích, jsou spolu s technologickým

Více

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013

N MF A Devizový kurs. cvičení 2 ZS 2013 N MF A Devizový kurs cvičení 2 ZS 2013 Devizový kurs a. Je poměr kupní síly měn dvou zemí, vyjádřený v měnových jednotkách jedné z nich, popř. v souboru měn /měnovém koši/. b. Je cena měnové jednotky jedné

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Agregátní poptávka (AD)

Agregátní poptávka (AD) Agregátní poptávka (AD) Podstata AD Zahrnuje vztah mezi mírou inflace (π) a HDP (Y). Tento vztah je negativní čím vyšší inflace (π), tím nižší Y Odvozuje se z křivek IS a MP (křivka měnové politiky) Křivka

Více

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko

Ot O e t vř e e vř n e á n á eko e n ko o n m o i m ka Pavel Janíčko Otevřená ekonomika Pavel Janíčko Mezinárodní obchod Otevřená ekonomika - mezinárodní obchod a mezinárodní kapitálové trhy Míra otevřenosti ekonomiky bývá nejčastěji vyjádřena pomocí poměru exportu výrobků

Více

Metodický list pro páté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I pátý blok

Metodický list pro páté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I pátý blok Cíl tématického celku: pochopit formování křivky nabídky výrobních faktorů, rovnováhy a nerovnováhy na trhu výrobních faktorů, trhu práce, problematika kapitálového trhu, všeobecná rovnováha rovnováha

Více

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ MĚŘENÍ VÝKONU NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ ALENA KERLINOVÁ ALENA.KERLINOVA@LAW.MUNI.CZ VÝKON NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Založen na využívání výrobních faktorů: půda vnitřně nehomogenní faktor (liší se kvalitou),

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup

PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1. Poptávka spotřebitele a vyrovnání mezních užitků kardinalistický přístup OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2015/16 PRO KURZ 5EN101 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: ING. MICHAL MIRVALD, PH.D. 1. PŘEDNÁŠKA - 16. 02. 2016 Úvod charakteristika kurzu, požadavky, informace

Více

4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 4. kapitola: Dvousektorový model - spotřeba a investice Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: se spotřební a úsporou funkcí s mezním sklonem ke spotřebě a s mezním sklonem k úsporám s pojetím investic

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 2 Analytikův občasník Ř ÍJEN 2006 O BSAH: AGREGÁTNÍ POPTÁVKA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka

5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka 5. kapitola Agregátní poptávka a agregátní nabídka V této kapitole se seznámíte - s tím, co je to agregátní poptávka a jaké faktory ji ovlivňují - podrobně s tím, jak délka časového období ovlivňuje agregátní

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com)

Obsah. You created this PDF from an application that is not licensed to print to novapdf printer (http://www.novapdf.com) Obsah Ekonomická rovnováha a její modely Spotřební funkce Dvousektorový model ekonomiky Ekonomická rovnováha a její modely Podmínky rovnovážného produktu pomocí výdajového key. modelu tzn. model s linií

Více

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L

křivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L 10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více