VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE

Transkript

1 VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru DĚTSKÁ GASTROENTEROLOGIE A HEPATOLOGIE 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získat znalosti a praktické dovednosti umožňující poskytovat komplexní zdravotní péči dětem s onemocněním zažívacího traktu, jater a poruchami výživy v nemocnici i ve specializovaných odborných ambulancích. 2. Minimální požadavky na specializační vzdělávání Podmínkou přijetí do specializačního vzdělávání v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie je absolvování vzdělávacího programu v oboru dětské lékařství. Specializační vzdělávání v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie trvá nejméně celkem 6 let a zahrnuje 5 let praxe v oboru dětské lékařství a další minimálně 1 rok v dětské gastroenterologii a hepatologii. Do doby 6 let lze započítat část přípravy ze vzdělávacího programu dětské lékařství, jestliže obsahovala osvojení znalostí a dovedností požadovaných pro přípravu k atestaci z dětské gastroenterologie a hepatologie, nejvýše však 1 rok před zařazením do oboru dětská gastroenterologie a hepatologie. Důraz bude kladen na osvojení všech praktických dovedností viz příloha. Specializační vzdělávání se uskutečňuje při výkonu lékařského povolání formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícím stanovené týdenní pracovní době podle 83a zákoníku práce. 3. Požadované teoretické znalosti a dovednosti V průběhu specializačního vzdělávání v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie školenec má: - získat všestranné klinické zkušeností s chorobami gastrointestinálního traktu a jater, - získat všestranné klinické zkušenosti s poruchami výživy, - získat praktické zkušenosti s diagnostickými technikami včetně jejich interpretace, - získat znalosti základních principů klinického výzkumu, - navázat a prohloubit kontakty s gastroenterology a hepatology pečující o dospělé pacienty (dále dospělí gastroenterologové), - získat znalosti administrativních a organizačních aspektů péče o děti s chronickými chorobami gastrointestinálního traktu, jater a výživy, - získat zkušenosti s prací multidisciplinárních týmů včetně psychosociálních aspektů péče. Obecně: Získat klinické zkušenosti a znalosti epidemiologie o nejdůležitějších chorobách, se kterými se setkáváme v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie. 1) Získat praktické dovednosti s diagnostickými a terapeutickými metodami Esofagogastroduodenoskopie (horní endoskopie), Kolposkopie, 1

2 Endoskopické odstranění cizích těles, Sací biopsie sliznice tenkého střeva a rekta, Punkční biopsie jater, 24hodinová jícnová ph-metrie, Rektální manometrie, Testy pankreatické insuficience. 2) Výživa Vyšetření nutričního stavu, Nutriční požadavky dětí, Patofyziologie nutrice, Teorie a techniky enterální a parenterální výživy. 3) Základní principy kooperace s jinými specialisty (dětský chirurg, histopatolog, radiolog, intervenční radiolog, dospělý gastroenterolog, hepatolog, biochemik, infekcionista). 4) Znalosti příslušných aspektů organizace a managementu. 5) Základní znalosti o klinickém auditu a výzkumu. 3.1 Teoretické znalosti Gastroenterologie 1. Vztah mezi abnormální embryogenezí a klinickým onemocněním (vrozené vývojové vady gastrointestinálního traktu včetně jater a pankreatu). 2. Fyziologie gastrointestinálního traktu včetně jater a pankreatu. 3. Poruchy elektrolytové a vodní rovnováhy; příčiny a léčba dehydratace. 4. Rozpoznání a interpretace obecných symptomů včetně neprospívání u kojenců, chronického průjmu, recidivující bolesti břicha a zvracení. 5. Symptomatologie, diagnostika a léčba důležitých onemocnění gastrointestinálního traktu (celiakie, gastroesofageální reflux, chronické nespecifické střevní záněty, choroby slinivky břišní). 6. Základní znalosti o imunitě a imunopatologii gastrointestinálního traktu a jater. 7. Etiologie a terapie akutní gastroenteritidy Hepatologie 1. Symptomatologie, diagnostika a terapie: a. Onemocnění jater u novorozence, b. Akutních jaterních onemocnění, c. Chronických jaterních onemocnění, d. Jaterního selhání, e. Onemocnění vedoucích k cholestáze, f. Vrozených metabolických jaterních chorob. 2. Poruchy nutrice u onemocnění jater. 3. Indikace k transplantaci jater Nutrice a. Kojení, b. Umělá výživa kojenců, c. Vyšetření nutričního stavu, d. Diagnostika a terapie poruch příjmu potravy včetně anorexia nervosa a bulimie, e. Etiologie malnutrice, f. Metody nutriční podpory a její indikace, 2

3 g. Nemocniční dietní systém, h. Krátkodobý a dlouhodobý vliv malnutrice na zdravotní stav kojenců, dětí a adolescentů Vyšetřovací metody a. Testy malabsorpce, testy jaterních funkcí; testy funkce pankreatu; dechové testy; 24hod jícnová ph metrie; manometre, b. Indikace k užití významných zobrazovacích a endoskopických technik. 3.2 Klinické a praktické dovednosti Klinické dovednosti a. Vyšetření nutričního stavu u kojenců a dětí včetně základů audiologie, b. Stanovení stupně dehydratace, plán rehydratační infuzní terapie, c. Management enterální a parenterální výživy, d. Rozpis eliminačních diet, e. Měření dynamických nutričních parametrů basální energetický výdej, Konkrétní klinické jednotky a oblasti 1. Hypertrofická pylorostenóza, 2. Intussuscepce, 3. Hirsprungova choroba, 4. Vředová choroba a infekce Hp, 5. Zvracení, 6. Zácpa, 7. Recidivující nebo protrahované průjmy, 8. Akutní a recidivující bolesti břicha, 9. Persistující žloutenka v novorozeneckém a časném kojeneckém věku, 10. Meléna a enteroragie, 11. Střevní obstrukce, 12. Diferenciální diagnostika nitrobřišní resistence, 13. Akutní selhání jater, 14. Syndrom krátkého střeva, 15. Chronický nespecifický střevní zánět, 16. Syndrom nezvladatelného průjmu, 17. Nejčastější infekce gastrointestinálního traktu a jater, 18. Gastrointestinální problematika spojená s AIDS, 19. Potravinová alergie s gastrointestinální symptomatologií, 20. Akutní průjem, perorální dehydratace, 21. Nosokomiální infekce postihující gastrointestinální trakt a játra, 22. Chronická onemocnění jater a vrozené metabolické choroby jater, 23. Poruchy střevní motility, 24. Gastrointestinální symptomatologie u handikepovaných dětí, 25. Chronická podvýživa, neprospívání, 26. Poruchy příjmu potravy, 27. Deficity stopových prvků a vitaminů (Fe, Zn, Cu, Se, foláty, vitamin B12, vitaminy D, E,K, thiamin, riboflavin, kyselina askorbová, esenciální MK Praktické dovednosti a. Sací biopsie tenkého střeva, b. Horní endoskopie, c. Rektoskopie, kolposkopie, 3

4 d. Funkční testy pankreatu, e. 24hod jícnová phmetrie, f. Testy GIT motility transit time; rektální manometre, g. Punkční biopsie jater, h. Založení perkutánní endoskopické gastrostomie, i. Odstranění polypu z rekta nebo c. sigmoideum polypektomickou kličkou, j. Odstranění cizího tělesa z jícnu, ze žaludku Výzkumné dovednosti a. Navrhnout klinický pokus včetně lékařské statistiky, b. Prezentace klinických dat. 4. Všeobecné požadavky principy multidisciplinárního přístupu k dítěti s onemocněním gastrointestinálního traktu, jater nebo s poruchou nutrice, vědomí, že každé vyšetření může být pro dítě nepříjemné, bolestivé nebo děsivé a že vyšetření musí být dítěti i rodičům detailně vysvětleno, základní principy komunikace s dětmi a rodiči, dosažení optimální compliance, poskytování zdravotní péče s využitím zdrojů ionizujícího záření vyžaduje absolvování certifikovaného kurzu radiační ochrany. 5. Hodnocení specializačního vzdělávání a) Průběžné hodnocení - školenec má po celou dobu specializačního vzdělávání v dětské gastroenterologii a hepatologii přiděleného školitele. Plnění vzdělávacího programu je kontrolováno školitelem i školencem. Školenec si vede osobní logbook, ve kterém budou hodnoceny teoretické znalosti a evidovány získané praktické dovednosti definované v sylabu. V 3měsíčních intervalech provede školitel kontrolu záznamů v logbooku a po rozhovoru se školencem oba písemně zhodnotí dosavadní plnění požadavků sylabu. Školenec uvede případně požadavky na změnu nebo zkvalitnění výukového programu. b) Vlastní atestační zkouška - praktická část vyšetření pacienta, stanovení diagnózy, diferenciální diagnostika, vyšetřovací postup, navržení léčby, - teoretická část 3 teoretické otázky z oboru. 6. Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost Absolvent specializačního vzdělávání v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie získává specializovanou způsobilost v oboru, která ho opravňuje k samostatnému výkonu činnosti jako dětský gastroenterolog a hepatolog působící v pediatrické lůžkové péči na specializovaných stanicích (úsecích, odděleních), pracující u lůžka, na specializované ambulanci nemocničního dětského oddělení, event. na specializovaných ambulancích v přednemocniční péči. 4

5 PŘÍLOHA Tab. 1. Minimální počty výkonů vyžadované k získání specializace v oboru dětská gastroenterologie a hepatologie Výkon Počet a) b) Esofagogastroduodenoskopie včetně biopsie 75 Rektoskopie včetně biopsie 10 a) b) Kolonoskopie včetně biopsie 75 Dolní endoskopie a polypektomie kličkou 20 Perkutánní gastrostomie 10 a) a) c) Punkční jaterní biopsie 20 Sací biopsie tenkého střeva 20 24hod jícnová ph metrie 20 Anorektální manometrie 10 Pozn.: a) minimálně polovina výkonů u dětí mladších než 12 let b) minimálně 15 výkonů u dětí mladších 3 roky c) minimálně 5 výkonů u dětí mladších 3 roky 5