Homérova Ílias ve filmu Bakalářská diplomová práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ FILOZOFICKÁ FAKULTA ÚSTAV KLASICKÝCH STUDIÍ Mediteránní studia Petra Šimková Homérova Ílias ve filmu Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Bc. Šárka Hurbánková 2013

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury... Podpis autora práce

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské diplomové práce Mgr. Bc. Šárce Hurbánkové za rady a připomínky.

4 Obsah ÚVOD EPOS ÍLIAS Mykénská kultura Město Trója Autor Ílias literárně a jazykově Děj eposu FILM TROY Režie, herci, ocenění Filmové prohřešky vůči originálu SROVNÁNÍ Achilleus Hektór Paris Helena Agamemnón Odysseus Meneláos Bríseovna ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA... 39

5 Úvod Filmové a divadelní adaptace knižních předloh můžeme vidět téměř denně ať už v televizi, kině, nebo v divadle. Otázkou však zůstává, jak věrné předloze jsou, mohou nebo chtějí být. Ve své práci srovánávm dílo, jež stojí na počátku literární tradice, s jedním z nejúspěšnějších amerických filmů, který se jím inspiroval: Homérův epos Ílias a americký film Trója. Zaměřuji se na rozdíly v převyprávění děje, v popisu jednotlivých postav, jejich zbraní, oblečení a chování. Pro lepší přehled v jednotlivých odchylkách pracuji s tabulkami, do kterých jsem vypsala, jak je to popsáno v knižní předloze a jak si se zadaným tématem pohráli tvůrci filmu. Hlavním cílem práce je zjistit, jak moc je pro současné filmaře důležité držet se původní předlohy, která se ve světě traduje již mnoho let, a jak originál upravují, aby přilákali diváky a zvýšili zisky z filmu. Mým cílem nebylo srovnávat obě díla jazykově, ale spíše nastínit věrohodnost, přínos a přenos klasického díla v moderní době. Chtěla jsem zjistit, jestli by bylo možné použít zfilmovaný epos jako doplněk studia a povinné četby a jestli by se diváci díky tomu mohli dozvědět více o době, která je v původním díle popsána, anebo by získali jen zkreslené údaje. V první kapitole představuji dobu, ve které se trójská válka odehrávala, a také jsem přidala bližší seznámení s místem války. Věnovala jsem se zde i obsahu eposu Ílias, abych nastínila situaci, o které píši. Uvádím také stručnou charakteristiku autora. Druhá kapitola je věnována filmu Troy. Její součástí jsou informace o důležitých oceněních, které film získal, ale také různé zajímavosti a drobné prohřešky, kterých si ve filmu lze povšimnout. Hlavní částí mé práce je třetí kapitola, obsahující samotné představení postav důležitých jak pro děj filmu, tak i pro literární dílo. Jednotlivé hrdiny jsem důkladně sledovala ve filmu, pročítala překlad eposu a informace o nich jsem také konzultovala s řadou knih. Pro správnost a jednotnost při psaní jmen jsem používala Encyklopedii antiky. 1 Zaměřila jsem se na podobnost dějové linie u jednotlivých hrdinů a na jejich zbraně. Posoudila jsem rovněž opravdovost herců a to, jak se dokázali do role vžít a ztvárnit mytologickou postavu. Pro svou práci používám 1 SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. 1. vyd. Praha: Academia,

6 překlad Homérovy Ílias od Otmara Vaňorného 2. Vybrala jsem si tuto knihu proto, že se jedná o nejuznávanější překlad tohoto díla v naší zemi, proto pro mě bude stěžejní a ve své práci ho cituji nejčastěji. Překlad Otmara Vaňorného jsem konzultovala s překladem Rudolfa Mertlíka 3 a převyprávěným příběhem Ílias od Jana Pilaře 4. Film Trója z roku 2004 jsem si vybrala proto, že je to nejnovější adaptace eposu a jedná se o jeden z nejznámějších snímků poslední doby. Tato adaptace však není jediná, v historii kinematografie se můžeme setkat i s dílem Paris a Helena 5 a Helena Trojská 6. Film Trója sleduji v anglickém znění, abych dosáhla co největší přesnosti v tom, co jednotlivé filmové postavy říkají. Všechny použité citace v mé práci tedy budou mým vlastním překladem. Problematice převádění staré řecké doby na filmová plátna, ale i do komiksů, se věnuje profesor birminghamské univerzity Gideon Nisbet ve své knize Ancient Greece in Film and Popular Culture. 7 Ve svém díle rozebírá osudy řeckých hrdinů, antických mýtů a starověké historie, jak se mění podle toho, co si zrovna přeje současná moderní doba. Autor se snaží zmapovat podobnost mezi dobou antiky a filmy 21. století. Ve většině případů však dochází k názoru, že doba starých Řeků je pro moderního diváka spíše jen romantickou kulisou. 2 HOMÉROS, Ílias. Překlad Otmar Vaňorný. 12. vyd. Praha: Nakladatelství Petr Rezek, HOMÉROS, Ílias. Překlad Rudolf Mertlík. 1. vyd. Praha: Odeon, PILAŘ, Jan. Homérova Illias. 1. vyd. Praha: Albatros, Tento konzultuji co nejméně, protože epický příběh je tu převyprávěn v próze. 5 Režie Robert Wise, natočeno v roce Režie John Kent Harrison, natočeno v roce Cf. NISBET, Gideon. Ancient Greece in Film and Popular Culture. 1. vyd. Bristol: Bristol Phoenix Press,

7 1. Charakteristika doby Homér napsal své významné dílo Ílias asi v polovině 8. stol. př. n. l., avšak doba trójské války spadá do období mykénské kultury. Mnoho literárních pramenů se liší v datování války, ale můžeme říct, že k útoku na město došlo v době 1300 až 1200 př. n. l. Stejně jako existují různé názory na datování války, dochází k rozporu i v otázce její věrohodnosti. Až díky archeologickým vykopávkám, které provedl v sedmdesátých letech minulého století německý obchodník Heinrich Schliemann, bylo dokázáno, že epos nebyl jen pouhým výmyslem Homéra, ale že je dílo založeno na pravdivých okolnostech. Nedlouho nato se H. Schliemannovi podařilo odkrýt také Mykény, sídlo krále Agamemnóna, který vedl Řeky do Tróje. 1.1 Mykénská kultura Podle centra první řecké civilizace, města Mykény, získala název i doba, kterou ve svých dílech popisuje Homér. Mykény však nebyly jediným významným městem tohoto období, na řeckém území se nacházelo více míst, která měla velký vliv na vývoj a vzestup mykénské kultury. 8 Na Krétě vzkvétala kultura mínojská. V letech 2000 až 1600 př. n. l. dosáhla největšího rozmachu jak hospodářského, tak i kulturního. Tento vzestup mohl přerušit vpád Achájů 9 z pevninského Řecka anebo se kultura přežila. Kolem roku 1400 př. n. l. tak dochází k pádu mykénské kultury, která byla lépe organizovaná a značně se podílela na vývoji řecké vzdělanosti. Achájové s sebou na Krétu přinesli mykénskou kulturu, která se postupně vyvíjela na pevninském Řecku v době bronzové, přibližně tedy v letech 1600 až 1000 př. n. l. Díky archeologickým objevům můžeme dnes tvrdit, že nástup mykénské civilizace nebyl náhlý, ale že pozvolna navazoval na předcházející vývoj. V době své největší slávy nezabírala mykénská civilizace jen území na řecké pevnině a Krétě, ale také Ionské ostrovy. Její vliv se dostal rovněž do jižní Itálie, Sicílie, na maloasijské a syrsko-palestinské pobřeží a do Egypta. Se zahraničím Achájové udržovali 8 V dnešní době je toto období nazýváno také jako kultura pozdně helladská. Já se ale ve své práci budu držet více zažitého termínu kultura mykénská, stejně jako profesor Antonín Bartoněk ve svém díle Zlaté Mykény. 9 První obyvatelstvo, které mluvilo řeckým jazykem na území starého Řecka (název Achájové je přejatý z Homéra). 7

8 především obchodní styky. Vyváželi keramiku, stříbrné a zlaté šperky, potraviny a také otroky. Potraviny si vyráběli sami, dochází též k vývoji rolnictví a pastevectví. Důležitým mezníkem pro odlišení mínojské kultury od mykénské je rok 1952, kdy bylo rozluštěno lineární písmo B používané mykénskou civilizací. Anglický architekt Michael Ventris s pomocí cambridgského klasického filologa Johna Chadwicka přinesl bezpečný důkaz o tom, že se pod lineárním písmem B skrývá stará řečtina. Mykénské písmo vychází z lineárního písma A používaného ve starověké Krétě a obsahuje 87 znaků pro slabiky a mnoho sémantických znaků. Tyto znaky se nepoužívaly jako slova ve větách, ani neměly žádný fonetický tvar, pouze plnily funkci symbolů zastupující objekty nebo zboží. Písmo bylo patřilo jen byrokracii a inventarizaci. 10 O zániku mykénské civilizace se historikové opět přou. Není jisté, jestli pád významné kultury zapříčinil vpád nového kmene řecky mluvícího obyvatelstva ze severu kolem roku 1200 př. n. l., nebo jestli k pádu přispěla i nějaká přírodní katastrofa, či se kultura prostě přežila. Jisté ovšem je, že vzestup achájské moci a vzdělanosti vystřídala tzv. temná staletí řeckého území. 1.2 Město Trója Město, jehož jméno zná většina lidské populace a jemuž se říkalo Město zlatem oplývající. Proslavil ho řecký básník Homér ve svém eposu Ílias, ve kterém popisuje posledních padesát dnů trójské války a spor o údajně nejkrásnější ženu. Trója se nachází na území dnešního Turecka, na pahorku Hissarlik v kraji Troas. Trója leží přibližně 30 km od města Çanakkale, nedaleko úžiny Dardanely. V době antiky se nazývala Íllion, což znamená větrný (vítr je často zmiňovaný v Homérově eposu). Chetité ji nazývali Truwisa. Dnes víme, že Trója vznikla kolem roku 3000 př. n. l., v té době to byla ale pouze opevněná osada. Až kolem roku 2500 př. n. l. dochází k rozšíření města, posilnění opevnění a celkově se stává monumentálnějším. Podle archeologických nálezů, jako je zlato, bronzové předměty, křištál a jiné vzácné kameny, tušíme, že už od roku 2500 př. n. l. měla obchodní spojení s Egyptem, Kavkazem, centrální Asií a 10 Cf. BARTONĚK, Antonín. Zlaté Mykény. 1. vyd. Praha: Panorama, s. 8

9 Evropou. 11 Podle báje Tróju postavili bohové Apollón a Poseidón, za svoji práci však nedostali zaplaceno, a proto město často postihovalo zemětřesení, které mohl vyvolat Poseidón. Něktěří historici se domnívají, že existuje určitá spojitost mezi zemětřesením a trójským koněm. Poseidón postavil nedobytné hradby, sám byl nazýván Tím, kdo otřásá zemí kůň je zvíře spojované s Poseidónem. Teorie je taková, že trójský kůň je pouze metaforou pro zemětřesení a lepším zakončením desetileté války popisované v eposu. Roku 1870 n. l. začaly na vrcholu Hissarlik archeologické vykopávky pod vedením amatérského archeologa Heinricha Schliemanna. Je nazývám Otec archeologie. Schliemann začal hledat místo podle verše, ve kterém se popisuje, že řeka Skamandros se zbarvila rudě. Napadlo ho, že kolem Tróji musí protékat řeka. Do té doby nebylo zcela jisté, jestli je slavný starořecký epos založen na pravdě a zda toto místo existovalo. Po čtrnácti letech se dokázalo, že město opravdu existovalo a že epos má věrohodné základy. Heinrich Schliemann a Wilhelm Dorpfel v Turecku nacházejí devět vrstev osídlení. 12 První až sedmá vrstva dokazují osídlení předhistorické, osmá vrstva řecké a poslední devátá římské. Pro nás, z hlediska pravdivosti eposu Ílias, je důležitá šestá vrstva. Ta je považována za Homérovu Tróju. Jelikož v době římské nechali vrch v horní části seříznout a skopat, dochovala se jen hradba s věžemi a branami, která byla vystavěna z opracovaného kamene, a nejsou zde žádné pozůstatky paláce ani chrámů. V pozůstatcích domů se našly zlomky domácí i mykénské keramiky, terakoty, bronzové předměty a mnoho jiného. Archeologové také objevili hřbitov a tím se dokázalo, že mrtví Trójané byli spalováni. Po přezkoumání ve 20. stol. bylo také zjištěno, že palác a celé město bylo zničeno pravděpodobně zemětřesením a nikoliv požárem, jak popisuje Homér v díle Ílias. 13 Pravděpodobným důvodem pro útok Řeků může být i to, že Trójané měli vynikající přístup k průlivu Dardanely a mohli bránit volnému obchodování východu a západu. 11 Cf. Trójská válka. In: Bohové a hrdinové antických mýtů [televizní pořad]. ČT Dostupné též z < 12 Cf. ALUŠÍK, T. Po stopách hrdinů trojské války. Živá historie, prosinec s. 13 Cf. ŠÍLENÝ, Tomáš. Život v antickém Řecku. 1. vyd. Praha: Jednota českých filologů v Praze, 1947, s

10 1.3 Autor Nejstarší dochované řecké eposy Ílias a Odysseia jsou připisovány řeckému básníku Homérovi ze západního Turecka, který prý žil v 8. stol. př. n. l. V některých pramenech se můžeme setkat i se starším datem. Jeho jméno je často překládáno jako rukojmí, ale jelikož většina starověkých vyobrazení ho představuje jako slepce, může jeho jméno pocházet také ze spojení ὁ µὴ ὁρῶν, které lze přeložit jako nevidící neboli slepý. Podle některých teorií není slovo Homér jméno, ale jedná se o povolání. 14 O Homérovi máme jen málo jistých informací. Za jeho rodiště je nejčastěji považováno město Smyrna na maloasijském pobřeží. Můžeme také slyšet názory, že pocházel z Athén, Pylosu, Kolofónu či Argu. Za místo jeho smrti je pokládán ostrov Ios. Podle Hérodota byl Homér nemanželské dítě a jeho původní jméno bylo Melésigenés, podle řeky Meles, u které se údajně narodil. Homérovy eposy se u Řeků těší velké oblibě, byly používány jako vzory ve školách a přednášely se na různých slavnostech. Jejich vliv na poezii je veliký. Již od starověku se o Homérovo autorství vedou velké spory. Jednou z velkých otázek bylo i to, jestli je možné, aby dvě takto rozsáhlá díla sepsal během svého života jediný autor. Od roku 1795 se tomuto tématu začali znovu věnovat Friedrich August Wolf a Karl Lachmann. Tento vědecký spor není dosud vyřešen a je označován jako homérská otázka Ílias literárně a jazykově Epos Ílias byl pravděpodobně napsán v 8. stol. př. n. l. v ionském dialektu řečtiny, samotná válka se však měla odehrát již kolem roku 1300 př. n. l. Nemůžeme říci, že se jedná o zapsání historických událostí, ale spíše o zábavné dílo, ve kterém se objevuje kousek pravdivé minulosti. Epos popisuje období posledních 51 dnů bojů desetiletého tažení proti Tróji o znovuzískání nejkrásnější ženy světa Heleny a cti krále Meneláa, manžela Heleny. Ačkoli boje vyvolá únos Heleny, autor v eposu líčí spíše hněv největšího řeckého hrdiny Achillea. Velkou roli v dějových zvratech hrají 14 Cf. Trója: Legendy a záhady [televizní pořad]. Velká Británie Homérskou otázku řeší poutavou formou belgický profesor Albert Severyns ve svém díle Homére. (SEVERYNS, Albert. Grèce et Proche-Orient avant Homère. Bruxelles: Office de publicité, 1960.) 10

11 také řečtí bohové. Zasahují do soubojů achájských a trójských hrdinů a ovlivňují jejich osudy. Typickým veršem antické poezie je daktylský hexametr, ve kterém jsou napsány i Homérovy eposy Ílias a Odysseia. Jedná se o šestistopý nerýmovaný verš. První až čtvrtou stopu tvoří většinou daktyly, občas bývají nahrazeny za spondeje, pátá stopa je vždy daktyl a v šesté je opět spondej. Epos se skládá z 24 zpěvů a obsahuje přes veršů. Dlouhodobá zkoumání a vědecké závěry ukázaly, že básně Ílias a Odysseia nemohou být dílem stejného autora, protože oba eposy jsou odlišné stylisticky i kompozičně. Podoba eposu, kterou užíváme dodnes, je od Aristarcha ze Samothráky Děj eposu V době, kdy epos vznikl, bylo přirozené, že znali čtenáři důvody, které vedly k tažení do Tróje, slyšeli báji o zvolení nejkrásnější bohyně mladíkem Paridem a zároveň věděli, co se stalo po dobytí Tróje a po smrti Achillea. Dnešní čtenář potřebuje znát souvislosti, proto jsem se zde rozhodla stručně popsat trójský konflikt a jeho okolnosti. Výchozím textem pro mě byl překlad Otmara Vaňorného. Ústředním námětem eposu je Achilleova zloba na krále Agamemnona. Důvodem sporu byla Achilleova otrokyně Bríseovna. Nebyla to však obyčejná otrokyně, ale milenka Achillea, kvůli níž se chěl vzdát i své snoubenky, která mu porodila syna a čekala na něj doma. Bríseovna byla dcerou lyrnésského krále, jehož zabil Achilleus při dobytí města Lyrnéssa. Spolu s otcem zemřeli i její bratři a ona byla vzata do otroctví k velkému hrdinovi. Při další z výbojných výprav Achilleus zajal Chrýseovnu, která připadla jako otrokyně Agamemnonovi. Pro Chrýseovnu si přišel její otec, Apollonův kněz. Agamemnón ji však odmítl vydat, a tak Apollón svrhl morovou kletbu na vojsko. Věštec Kalchás vysvětlil Achilleovi příčinu moru, a tak se Achilleus rozhodl vrátit Chrýseovnu jejímu otci. To rozzuřilo Agamemnona a ve vzteku vzal Achilleovi jeho oblíbenou zajatkyni Bríseovnu a dovedl ji ke svým otrokyním. V tu chvíli Achilleus odmítl bojovat a poprosil svoji matku bohyni Thetis, aby požádala Dia k přiklonení se na stranu Trójanů a pomohl jim vyhrávat 16 Aristarchos ze Samothráky byl jedním z významných alexandrijských učenců na přelomu 3. a 2. stol. př. n. l. 11

12 boje. Chtěl tím donutit Agamemnona, aby za ním přišel, odprosil ho a navrátil mu Bríseovnu. Zeus seslal na Agamemnona sen, ve kterém se mu zdálo, že nadešla správná chvíle vyrazit do boje proti Tróji. Král si nechal svolat všechny velitele vojsk, a řekl jim, jakou radu od bohů dostal. Potom svolal i vojska, a aby zjistil jejich bojovnost, svěřil jim, že mu Zeus napovídal, aby rozbili stany a vypravili se domů. Vojáci zajásali a rozběhli se balit. Situaci musel zachránit Odysseus, který svojí útočnou řečí přemluvil všechny k boji. Jen Achilleus a všichni jeho vojáci zůstali v táboře a pro zábavu mezi sebou soupeřili. Ve chvíli, kdy Řekové táhli na Tróju, zasáhli opět bohové. Poslali svého posla k trójskému lidu s varováním, co se na jejich město chystá. Hektór neváhal a okamžitě vydal rozkaz ke zbrojení. Všichni jeho vojáci i národy, které přispěchaly Trójanům na pomoc, vyběhli před hradby města a začali ho bránit. Paris, vystoupil z řady lukostřelců, ale poté, co ho zahlédl Meneláos a rozběhl se proti němu, se schoval mezi vojáky. Hektór začal na Parida křičet, že je zbabělec a že by se neměl schovávat, ale bojovat, protože to byl on, kdo unesl Helenu a rozpoutal tuto válku. Paris mu dal za pravdu a rozhodl se, že se utká s Meneláem. Hektór zastavil své i řecké vojsko a byla sepsána smlouva, která vítězi boje slibovala Helenu a všechny uloupené poklady. V boji jednoznačně vítězil Meneláos do té doby, než se do děje opět připletli bohové. Paridova oblíbenkyně Afrodíté těsně před poslední Meneláovou ranou zahalila prince tmavým mrakem a zanesla ho rovnou do postele k Heleně. Heleně se jeho zbabělost také nelíbila a vyčítala mu ji. Mezitím na válečném poli pobíhal zmatený Meneláos a hledal Parida. Když ho nenašel, usoudil, že zvítězil, a chtěl po Trójanech navrátit Helenu i poklady. V té chvíli zasáhli opět bohové, kteří souboj sledovali z výše. Zeus škádlil Héru, že nebrání svého Meneláa tak dobře, jako Afrodíté Parida. Héra se rozzlobila, že Zeus nebere ohledy na veškerou jejich snahu, kterou do této války již vložili. To Dia přesvědčilo a poslal Athénu k Trójanům, aby za žádných okolností neuznávali Meneláovo vítězství a pokračovali dál v boji. Athéně se také podařilo přesvědčit nejlepšího trójského střelce, aby vystřelil proti Řekům. Jeho střela neminula cíl a zasáhla Meneláa. To Řeky rozlítilo a dali se do boje. Na straně Řeků stála bohyně Athéna, na druhé straně, trójské, byl bůh války Arés. V boji zahynulo mnoho statečných válečníků, jak na straně trójské, tak na straně řecké. Zraněni byli i velcí hrdinové, jako král Agamemnón a ryšavý Odysseus. 12

13 Achilleus vše sledoval ze své lodi. Když viděl, že je raněn i další vynikající bojovník a lékař Macháón, syn boha Asklépia, přivolal si svého věrného druha a přítele Patrokla. 17 Vyslal ho na bitevní pole, aby zjistil, co se děje. Patroklos se cestou potkal se zraněným vůdcem Eurypylem, který mu vypověděl, jak si bohové zahrávají s osudem bojovníků. Patroklos se vrátil k Achilleovi se zprávou, že trójská vojska jsou již v řeckém ležení. Také mu vyčítal, že je neoblomný a svojí hrdostí připravuje Řekům těžké časy a mnoho zraněných. Přišel s nápadem, který by mohl vystrašit Trójany a zahnat je dál od tábora. Žádal Achillea, aby mu půjčil jeho zbroj a vůz s nesmrtelnými koňmi. Achilleus souhlasil jen pod jedinou podmínkou, že se Patroklos hned poté, co zažene trójská vojska, vrátí zpátky (Hom. Il. XVI, 80): Silou mezi ně vraz, sic záhy nám planoucím ohněm spálí veškery lodi a milý nám odejmou návrat! Poslyš však hlavní věc, již na tvé srdce ti kladu, abys mi velkou poctu a vzácnou oslavu opět u všech Danaů získal, a tito mi překásnou dívku nazpět poslali zase a skvostné přidaly dary: zažeň je od lodí nazpět a navrať se! 18 Patroklovi se opravdu podařilo Trójany zahnat, zalekli se totiž zbroje nejudatnějšího Řeka, ale jeho nadšení ho hnalo dál za nimi. Pobil mnoho mužů, utkal se i se samotným synem Dia, který přijel na pomoc Tróji. Zeus přemýšlel, jestli má Patrokla zabít hned, nebo ho nechat ještě chvíli žít. Rozhodl se pro druhou variantu, a tak se Patroklos dostal až k hradbám Tróje. Třikrát vyšplhal na hradby a třikrát ho bůh Apollón, kterého tam poslal Zeus, srazil na zem. Od té doby Patrokla začal sledovat Hektór, sledoval jeho běsnění proti trójským válečníkům a čekal na svoji chvíli. Když jeho řádění nebralo konce, bůh Apollón ho zahalil do tmavého mraku, udeřil ho do zad, potom mu srazil přilbu z hlavy, kopí se mu zlomilo, ztratil štít a krunýř na prsou se mu uvolnil a spadl. Zezadu se na něj vyřítil Euforbos z kmene Dardanů, probodl ho kopím a schoval se. Patroklos se snažil utéct, ale Hektór mu dal další ránu, do slabin mu zabodl kopí. O Patroklovu mrtvolu a Achilleovu zbroj se strhl lítý boj. Řekové se snažili tělo ochránit, Trójané ukrást, aby mu mohli useknout 17 Patroklos byl synem krále Menoitia z Opúntu a s Achilleem se setkal, když byl vyhnán otcem do Fthíe za to, že zabil spoluhráče v hádce nad kostkami. 18 VAŇORNÝ, Otmar. Op. cit., 347 s. 13

14 hlavu a hodit ji psům. Hektorovi se podařilo ukrást Patroklovi jeho zbroj. Hned si ji oblékl a vrátil se zpátky do boje, povzbuzen novou silou Achilleovy zbroje. Když se Achilleus dozvěděl o smrti svého nejlepšího přítele, klesl pod tíhou smutku. Bolestný výkřik uslyšela jeho matka Thetis a hned k němu přispěchala. Věděla, že Achilleovi nevymluví jeho rozhodnutí pomstít přítele, a tak rychle chvátala za bohem Héfaistem, aby mu udělal novou zbroj. Jakmile byla zbroj hotová, zanesla ji Thetis svému synovi. Zbroj byla tak nádherná, že se na ni nikdo neodvážil podívat. Jen Achilleus ano a do žil se mu vlil bojovný duch. Svolal všechny vojevůdce a přednesl jim plamennou řeč. S Agamemnónem se usmířili a byli připraveni vyrazit do boje. Proti Achilleovi vyšel se zbraní trójský hrdina Aineiás, 19 povzbuzovaný Apollónem, který na sebe vzal podobu trójského prince Lykáona. Jako první vymrštil své kopí Aineiás, které narazilo do Achilleova štítu. Poté vystřelil Achilleus, jeho kopí proniklo štítem a zapíchlo se do země za Aineiem. Do boje zasáhl bůh Poseidón, který trojského bojovníka odnesl do bezpečí. Achilleus se vrátil zpátky do boje a zabíjel své protivníky. I přes nepřízeň bohů se dostal k hradbám Tróje, kde stál Hektór. Trójský princ přemýšlel, jestli má uprchnout rovnou, nebo se pokusit smlouvat, nebo bojovat a jít si pro jistou smrt. Když viděl hněv v Achilleových očích, vyděsil se a dal se na útěk. Achilleus se hnal za ním, třikrát oběhli hradby města, když na sebe Athéna vzala podobu Hektorova bratra. Namluvila mu, že mu přišla pomoci v boji s Achileem. To Hektora povzbudilo a navrhl Achilleovi dohodu (Hom. Il. XXII, 255): Nejdříve bohy si sem přiberme, poněvadž oni budou nejlepší svědci a strážcové úmluvy naší: nehodlám zohavit příliš tvé mrtvoly, Zeus-li mi ráčí popřát vítězství v boji, a tvůj-li ti odejmu život, nýbrž skvostnou zbroj bych s těla ti, Achille, svlékl, Achaiům mrtvolu tvou však navrátil učiň to také Aineiás je synem bohyně Afrodíté a krále Dardanů, který byl bratrancem Priama (tady si nejsem jistá, jak se to skloňuje), a tak se Aineiás dostal do Tróje, aby jim pomáhal ve válce. Stal se druhým nejslavnějším hrdinou po Hektorovi. Jeho život známe podrobněji z historického eposu Aeneis (kurzivou, bez uvozovek) od Vergilia, ve kterém je Aineiás považován za praotce římského národa a zakladatele Říma. 20 VAŇORNÝ, Otmar. Op. cit., 482 s. 14

15 S tímto návrhem však sklidil jen výsměch. Achilleus po něm hodil své kopí, kterému se hbitě uhnul, a tím začal jejich souboj. Jak Hektór správně tušil, byl to jeho poslední souboj. Achilleus mu sundal brnění, přivázal jeho mrtvolu ke svému vozu a odjel s ní do tábora. V táboře uspořádali pohřeb Patrokla a na jeho počest pohřební hry. Celé ty dny vláčel Achilleus tělo Hektora za svým vozem. Toto chování se nelíbilo ani bohům, a tak se rozhodli jednat. Nechali si zavolat Thetis a vysvětlili jí, jak se situace má. Žádali, ať jde okamžitě za synem a řekne mu, aby vydal mrtvolu Hektora jeho otci. V noci si Priamos přijel do řeckého tábora pro svého syna a přivezl s sebou bohaté výkupné. V Tróji se díky tomu mohl uskutečnit pohřeb královského syna. Tím končí celé vyprávění o válčení v Tróji, jak ho sepsal Homér (Hom. Il., XXIV, 795): Bratři a druhové jeho pak bílé sbírali kosti, ve zraku pláč proud slz jim s tváří se na zem řinul. Když pak sebrali kosti a do zlaté truhly je dali, v jemná nachová roucha je pečlivě sbalivše dříve, konečně v hlubinu hrobky je vložili rychle a potom hustými kameny svrchu, a velkými, přikryli hrobku. Rychle pak zřídili rov. 21 Mytologická báje však pokračuje. Smrtí Hektora nastal velký obrat, Trójané se raději zdržovali za hradbami, protože neměli dost odvahy postavit se protivníkům. Na pomoc jim přijely Amazonky a kmen Aithiopů. V této bitvě zahynul Antilochos, po Patroklovi druhý nejoblíbenější mladík Achillea. Achillea tato událost znovu zasáhla, a utkal se proto s jeho vrahem, králem černochů Memnónem. Oba dva byli synové bohů a měli zbroj od Héfaista. I přesto Achilleus zvítězil a Memnóna zabil. Hnán pomstou Antilocha se rozběhl k Tróji. Cestou se ho snažil zastavit Apollón, Achilleus ve vzteku vyhrožoval smrtí i jemu, a tak Apollón změnil dráhu letu šípu, který vystřelil Paris. Šíp trefil Achilleovu patu, která byla jediným zranitelným místem hrdiny. Achilleus, i když smrtelně zraněn, stihl pobít ještě mnoho nepřátel. Pak teprve padl mrtev. Aiás, syn salamínského krále, a Odysseus odnesli jeho tělo do 21 VAŇORNÝ, Otmar. Op. cit., 750 s. 15

16 tábora a osmnáctého dne se konal pohřeb. Achilleovo tělo bylo spáleno. Jeho zbroj, podle rozhodnutí bohyně Thetis, připadla Odysseovi. Až díky dílu Aeneis od římského básníka Vergilia se dozvídáme zbytek příběhu o dobytí Tróje. Paris zahynul chvíli poté, co střelil Achillea do nohy. I přes smrt svého syna a milence krásné Heleny nedovolil král Priamos, aby se Helena vrátila k Meneálovi. Řeky to rozzlobilo a poslechli Odyssea, který přišel s nápadem postavit velkého koně, do kterého by se ukryli. Postavili koně, sbalili tábory a lodě nechali odplout, aby to vypadalo, že se vzdávají. Trójané vítězoslavně dotáhli koně do města a začali oslavovat svobodu a konec války. Když se opilí odebrali ke spánku, vylezli řečtí bojovníci z koně, otevřeli bránu svým krajanům, kteří se vrátili s loděmi, a začali město drancovat. Helenu osvobodili a město vypálili. 16

17 2. Filmové zpracování Troy Existuje legenda, 28 století stará, vyprávějící o královně, která zradila svého krále a o válečníkovi, který byl zvolený vést válku pro pomstu. Jestli láska stojí za to bojovat, není známá větší bitva než tohle. 22 Dne 9. května 2004 proběhla v Německu premiéra filmového zpracování eposu Ílias. Film Trója na internetových stránkách Česko-Slovenské filmové databáze 23 získal 71 %. Tento film není jediným filmovým zpracováním Homérova eposu. Z roku 1956 můžeme znát film Helen of Troy (Paris a Helena) v americkoitalské koprodukci. Roku 2003 byl natočen dvoudílný televizní film Helen of Troy (Helena Trójská). S tématem trójské války se setkáváme také ve filmu Der Geheimnisvolle Schatz von Troja (Tajemný poklad Tróje), který vypráví příběh Heinricha Schliemanna, objevitele Tróje. 2.1 Režie, herci, ocenění Pod oficiálním názvem Troy (Trója) natočil tento film režisér německého původu, známý mimo jiné jako autor filmu The neverending story (Nekonečný příběh). Filmový štáb strávil nejvíce času natáčením na Maltě, v Maroku a Mexiku. Natáčení z Maroka bylo přesunuto do Mexika kvůli válce v Iráku. Tvůrcům se ozvala také turecká vláda s návrhem, aby se natáčelo v místě původní Tróji, v Canakkale. Tento návrh byl ale zamítnut, protože se lokalita nikomu nezamlouvala. V Turecku se nekonala dokonce ani slavnostní premiéra filmu. Ta se odehrála se v Berlíně, kde se také nachází nejvíce historických artefaktů z Tróji. Rozpočet na celý film byl 175 milionů dolarů, ale úspěch filmu přinesl zisk v hodnotě 497 milionů dolarů. 22 There is a legend 28 centuries old that tells of a queen who betrayed her king, and the warrior he called upon to lead a war for vengeance. If love is worth fighting for, it has known no greater battle than this. Trója [Troy] [official trailer]. Režie Wolfgang Peterson. USA, Malta, Velká Británie, Warner Bros, je internetový portál, který slouží jako seznam filmů a herců, jak tuzemských, tak i zahraničních. Zde je možné vyhledat bibliogragické údaje o hercích, režisérech a dalších lidech z oblasti filmu a televize. Nejdůležitější funkcí tohoto portálu je hodnocení filmů, které mohou provádět jak laici, tak i odborníci z branže. 17

18 Hlavní postavu bojovníka Achillea ztvárnil americký herec Brad Pitt, po jeho boku bojoval Sean Bean jako Odysseus. Krásnou Helenu hrála do té doby nepříliš známá německá herečka a modelka Diane Kruger a jejího únosce Parida Orlando Bloom. Paridova bratra Hektora si zahrál Eric Bana a jejich otce Priama Peter O Toole, který je znám jako herec nejvícekrát nominovaný na filmové ceny Oscar, ovšem bez jediného vítězství. Film Trója byl nominovaný na Cenu Akademie (takzvaný Oscar) za kostýmy. Cenu ovšem získaly kostýmy z filmu The Aviator (Letec) režiséra Martina Scorsese. Film se dočkal patnácti nominací i v jiných filmových soutěžích, jako například ceny Irish Film and Television Award (IFTA) a MTV Movie Awards. Vyhrál pouze dvakrát, a to cenu pro nejlepšího herce (Brad Pitt) v kategorii drama a dobrodružný příběh v cenách Teen Choice Award a cenu pro nejlepšího vedlejšího herce (Peter O Toole) v IFTA. 2.2 Filmové prohřešky vůči originálu Film se může pyšnit výbornou kamerou, diváka musí na první pohled zaujmout bojové scény dvou hrdinů, které jsou opravdu výjimečné, jak utkání Achillea s Hektorem, tak i Hektorův a Paridův střet s Meneláem. Za těmito scénami však trochu pokulhávají masivní bojové scény. Kladně hodnotím i úpravu kostýmů, které splňují požadavek oblečení ze starého Řecka. Výborný nápad byl obléct trójský lid do modré batiky, když shlížejí na souboj svého prince s Achilleem. Kritickému oku rovněž nesmí ujít detailně propracované šaty Heleny, které jasně vypovídají o době, ve které se film odehrává, a také o tom, kým měla spartská Helena být. Co se týče knižní předlohy, není film příliš věrnou kopií. Období válečného konfliktu je ve filmu poměrně kratší než v knize. Homér vypráví o posledních 51 dnech války, která trvala deset let. Ve filmu vidíme příjezd řeckých vojsk k hradbám Tróje, jejich vylodění a stavění tábora. Poté už dochází k samotným bitvám. Nikde není řečeno, že by zúčastnění hrdinové měli o deset let zestárnout a malé děti vyrůst. Dalším velkým prohřeškem proti původnímu dílu je vynechání ostatních slavných hrdinů, jako byli například Malý a Velký Aiás. Řečtí hrdinové se ve filmu 18

19 sice mihnou, jejich jméno je jednou zmíněno, ale zásadní vliv na děj filmu nemají. Pro epos jsou to však zásadní postavy, protože dotvářejí dějovou linii příběhu. Jedním z takových momentů může být boj Odyssea a Velkého Aianta o zbroj mrtvého Achillea. Ale jelikož se ve filmu nesetkáváme se scénou stahování zbraní mrtvým hrdinům, nepovažovali filmaři za důležité tyto postavy do filmu zařadit. Vliv božstva na děj příběhu také není pro film důležitým prvkem. Režisér Wolfgang Petersen se přiznal, že záměrně vynechal z filmu božstva, která jsou v eposu Ílias hodně důležitá, protože je v příběhu nepovažoval za potřebná. Jediná bohyně, která se ve filmu vyskytne, je Achilleova matka, a to jen proto, aby nastínila divákům, jaký osud čeká jejího syna. Pro film nebyla důležitá ani věcná správnost, a proto tvůrcům filmu nevadilo umístit Spartu k moři, přesněji přímo na útes. Ani poznámka o tom, že trójský kůň byl tak veliký, že kvůli němu museli Trójané zbořit bránu města, aby si ho mohli dovézt dovnitř, nebyla podstatná. Ve filmu byl použit menší kůň, který bez problémů bránou projel a pojal stejné množství vojáků jako v knize. U každého díla se objeví několik chyb. Čím rozsáhlejší a komplikovanější je dílo, tím větší je možnost, že se v něm vyskytne více nesprávností. Takovým omylům nepředejdou ani tvůrci velkých filmových trháků z Hollywoodu. Naopak se na ně lidé více zaměřují a chyby vyhledávají. Stříháním scén z několika natáčecích pokusů se stává, že v jednotlivých záběrech je dosti často vidět, že meč, který probodl nějakého aktéra, má v dalším záběru jiný směr a je v jiném místě než v předchozím obraze. Může to být dáno vysokým počtem bojových scén ve filmu, kdy není možné uhlídat všechny záběry. Bohužel se s tímto omylem můžeme setkat i ve chvíli, kdy spolu zápasí pouze dva herci a scéna je soustředěna výhradně na ně. Příkladem je boj mezi Hektorem a Meneláem. Zde můžeme vidět, jak Hektorův meč, kterým právě probodl Meneláa, má ve dvou různých záběrech jinou pozici Ve filmu můžeme najít také historické chyby. Ve chvíli, kdy je Trója zachvácena panikou způsobenou vyloděním řeckých válečníků, pobíhají po náměstí lamy. Tato zvířata pocházejí z Jižní Ameriky a do Evropy a Asie byla dovážena až v 16. stol. n. l. Někteří jezdci na koni používají třmeny. S jejich objevem však přišli až Číňané ve 4. stol. n. l. 19

20 Skutečnou příčinu pádu Tróji neznáme, ale ve filmu bylo použito litrů benzínu a 350 rozbušek, aby bylo město spáleno. Důvodem může být i to, že filmové město bylo o něco větší než Trója skutečná. Eric Bana, který ztvárnil postavu Hektóra, na koních nikdy před natáčením nejel. Naopak o Hektórovi je známo, že byl vynikající krotitel koní. Mnoho filmových dekorací a předmětů, které herci používali, jsou nálezy z vykopávek. Pro natáčení je zapůjčilo Britské muzeum v Londýně. Zajímavým faktem o bojových scénách mezi Achilleem a Hektorem je to, že herci Eric Bana a Brad Pitt je hráli sami. Neměli žádné dublery. Dohodli se, že pokud se skutečně zasáhnou, tak vyplatí si peníze. Za nepatrný, malý zásah dostanou 50 dolarů a za bolestivější zásah 100 dolarů. Eric Bana nemusel Bradu Pittovi zaplatit vůbec nic, naopak Brad Pitt musel vyplatit 750 dolarů. 20

21 3. Srovnání V knize vystupuje mnoho řeckých hrdinů, stejně tak hrdinů bojujících na straně Trójanů, potomků krále Priama a řeckých bohů. Mezi klíčové postavy eposu patří Achilleus, Hektór, jeho bratr Paris a Agamemnón. Ve svém srovnání se blíže věnuji postavám, které jsou dle mého názoru pro děj klíčové, ačkoliv jim v knize leckdy není věnováno tolik pozornosti. Při výběrů těchto postav mi pomohly i titulky na konci filmu. Herci jsou zde řazeni podle důležitosti jejich postav pro děj filmu. Brad Pitt jako Achilleus, Eric Bana (Hektór), Orlando Bloom (Paris), Diane Kruger (Helena), Brian Cox (Agamemnón), Sean Bean (Odysseus), Brendan Gleeson (Meneláos) a Rose Byrne (Bríseovna). Každé postavě je věnována jedna podkapitola. Aby byly jednotlivé rozdíly mezi původním eposem a filmovou adaptací přehlednější, používám tabulky, do kterých vypisuji vypozorované rozdíly. V textu pod tabulkami rozdíly rozvádím, snažím se je popsat a popřípadě i vysvětlit, proč by to tak mohlo být. 3.1 Achilleus Děj Epos jediná žena Bríseovna Achilleus nebojuje kvůli Bríseovně, kterou si vezme Agamemnón jako náhradu za svoji otrokyni o Bríseovně v díle už není zmínka Patroklos je bratránek, zbroj dostane od Achillea souboj s Hektorem ovlivňují bohové, v boji jsou i jiní hrdinové Priamovi pomáhají k Achilleovi bohové Film scéna s nahými otrokyněmi Achilleus nebojuje kvůli Bríseovně, kterou si odvede Agamemnón jako důkaz své moci Bríseovna je vrácena Achilleovi, dál důležitá pro děj Patroklos je přítel, zbraň si ukradne Achilleus se setkává s Hektórem sám, zabije ho v přímém souboji s Priamem odjíždí i Bríseovna 21

22 Zbroj Achilleus umírá pod hradbami, je zastřelen jedinou Paridovou ranou detailní popis, dar od otce chrániče holení držící pomocí stříbrných spon brnění s ozdobami postříbřený meč štít z bronzu přilba s chocholem přes nos a lícní kosti Hektór svlékl Patroklovi Achilleovu zbroj Héfaistos vyrábí novou zbroj Achilleus je s ostatními v koni, dostává se do města, hledá Bríseovnu, umírá jí v náručí není řečeno, od koho zbroj má holenní ochrany kožené, šněrovací kožená vesta s bronzem přes ramena a hruď meč, dýka a oštěp kruhovitý štít bronzová přilba s chocholem mrtvým nepřátelům se zbroje neberou Achilleus nosí jen jednu zbroj Když Odysseus s Diomédem připluli na ostrov, vešli přestrojeni za kupce do paláce. Rozložili před královskými dcerami drahocenné látky a zlaté šperky a vystavili také zlatý meč a skvostný pancíř a přilbu. Achilleus, ač v dívčích šatech, zajímal se jen o výzbroj. Když na nádvoří zazněl válečný pokřik, předstíraný družinou Odysseovou, královské dcery se se strachem rozprchly, ale Achilleus s mečem v ruce se hnal na nádvoří. 24 Pod hradbami Tróje se neobjevil udatnější, silnější, odvážnější bojovník, vynikající silou a odvahou, ani krásnější muž, než byl Achilleus. Jeho přednosti ale byly vykompenzovány tím, že ve svém životě neměl poznat štěstí. Achilleus byl synem mořské bohyně Thetis, která byla donucena vzít si za manžela ftíhjského krále Pélea. Byla to první svatba bohyně se smrtelníkem. Původně se o Thetis ucházel sám velký Zeus, ale zalekl se věštby, že Thetidin syn převýší otce, a tak se rozhodl 24 PILAŘ, Jan. Op. cit., 16 s. 22

23 přenechat ji smrtelníkovi. Thetis však brzy od krále Pélea utekla, protože na ni vytasil meč, když ji přistihl, jak malého Achillea natírala ambrózií a zakalovala nad ohněm. Péleus si myslel, že ho chce zabít, tak na svoji manželku vytáhl meč a ona utekla do mořských hlubin. Podle legendy ho však Thetis máčela v podsvětní řece Styx, aby byl pokryt neviditelným pancířem. Přitom držela Achillea za patu a díky tomu to bylo jediné zranitelné místo na jeho těle. 25 Král Péleus najal synovi vychovatele, nejpve jím byl moudrý stařec Foiníx, potom jeho roli převzal kentaur Cheirón. Ten Achillea živil medvědími mozky a pečenými lvy. Chlapci taková výživa a výchova velmi prospěla, v deseti letech dokázal zabít holýma rukama divokého kance a doběhl i jelena. Díky Cheirónovi získal vzdělání v tom, jak být pravým hrdinou. Thetis byla prokleta věštbou, že její syn bude stát před velkým rozhodováním: buď si vybere život slavný, ale krátký, anebo dlouhý, bez slávy. Proto ho ukryla do kláštera v ženském rouchu, aby ho chránila, když zjistila, že se koná tažení do Tróje. Jen důvtipností Odyssea byl Achilleus v klášteře poznán a mohl vyplout k trójským břehům, doma zanechal Deidámeiu, která čekala jeho potomka Neoptolema. Achilleus je dozajista hlavním hrdinou eposu, stejně je tomu i ve filmu. Film je postaven na tom, že hlavního hrdinu hraje herec, který byl několikrát zvolen nejkrásnějším mužem světa. Nejenže přiláká diváky a zvýší zisky, ale autorům se zároveň částečně daří držet knižní předlohy, ve které je Achilleus popisován jako krásný, vzdělaný a statečný muž. První odlišnost od předlohy však přichází v počátečních scénách fimu. Na začátku můžeme vidět Achillea, jak se probouzí vedle dvou nahých otrokyň. V eposu o ničem takovém nebyla žádná zmínka. Homér zmiňuje jen to, že se Achilleus zamiloval do otrokyně Bríseovny. S Bríseovnou souvisí i další podobnost s eposem. Kvůli ní přestal Achilleus bojovat po boku Agamemnona. Ačkoli v knize si ji Agamemnón vezme jako náhradu za svoji otrokyni, ve filmu ji Achilleovi odvede, aby mu dokázal, kdo je králem. I poté, co Agamemnón vrátil Bríseovnu Achilleovi, hrdina stále odmítal bojovat. K umoudření ho přemlouvá dokonce i Odysseus. V eposu od té doby není o Bríseovně zmínka. Ve filmu je tomu jinak, filmoví producenti musí dotáhnout do konce milostný příběh mezi hlavním hrdinou a nebojácnou dívkou. 25 Tzv. Achilleova pata. Ustálené spojení, označující jediné zranitelné místo. 23

24 Důležitým zvratem děje filmu i eposu je smrt Patrokla. Patroklos je podle Homéra Achilleův bratranec, který si od hrdiny vyprosí jeho zbroj, aby pomohl zastrašit trójská vojska. Ve filmu se však setkáváme s tvrzením, že Patroklos je Achilleův přítel, o mnoho mladší a v bojích nezkušený, který se vloupá do hrdinova stanu a zbroj ukradne. Poté, co Hektór zabije Patrokla při souboji, se do hry vrací bojovník Achilleus. Ve svém smutku a vzteku se vypraví k hradbám Tróje a vyzve Hektora, aby se mu postavil tváří v tvář a utkal se s ním jako muž. Souboj je jen mezi nimi dvěma, z povzdálí jim přihlíží oba tábory a čekají na výsledek. Takto nám scénu nabízejí filmoví tvůrci. V knize Achilleus bojuje i s jinými trójskými válečníky do té doby, než Hektóra najde a pronásleduje ho k hradbám. Do děje jejich souboje zasahují i bohové, kteří se staví na stranu obou hrdinů. Výsledek je ovšem stejný, Hektór padá k zemi mrtev. Ve chvíli, kdy si král Priamos přijíždí pro mrtvolu svého syna Hektora, vrací se na filmovou scénu Bríseovna. Achilleus jí nabízí svobodu a ona se se svým strýcem vrací do města. Ve chvíli, kdy se Řekové dostanou do města v dřevěném koni, Achilleus se snaží najít Bríseovnu, odvést ji z města a žít s ní. Když ji najde, střelou do paty ho zraní Paris a několika dalšími střelami do hrudi ho zabíjí. Achilleus posílá Bríseovnu do bezpečí s bratrancem a sám umírá. Podstatný rozdíl v knižním zpracování je v tom, že Achilleus se vůbec do města nedostal. Padl ještě před hradbami města. Stačila k tomu jedna Paridova střela, která ho zasáhla do jeho jediného zranitelného místa. Podle báje by tedy nebyl žádný důvod mu do hrudi vystřílet další šípy. Když se zaměřím na hrdinovy zbraně a brnění v knize a ve filmu, je zde jeden velký rozdíl. Homér ve svém díle popisuje detailně zbroj Achilleovu. Je zde jasně řečeno, že před odjezdem do Tróje dostal Achilleus zbroj, kterou dostal jeho otec od bohů při svatbě s Thetis. Byla ukována bohem Héfaistem. Tato zbroj obsahovala ochrany holení, které byly na noze připevněny pomocí stříbrných spon, těžké brnění na prsa s kovanými rozmanitými hvězdami, přilbu s chocholem ze žíní, postříbřený meč a štít z bronzu. Otec mu dal také kopí, které vyrobil Achilleův mentor kentaur Cheirón. Kopí bylo vyrobeno z pélijského jasanu a bylo těžké tak, že ho zvedl jen Achilleus. Do vozu dostal nesmrtelné koně Balia a Xanthu od boha Poseidóna, kteří běhali s větrem o závod, a koně Pédasa z Théb. Tuto zbroj mu pak ukradl Hektór, když zabil Patrokla. Ve chvíli, kdy Hektór ukradne Patroklově mrtvole výstroj, což je zmíněno jen v knize, ne ve filmu, poprosí Achilleova matka Héfaista, aby mu ukoval 24

25 novou zbroj. Ačkoli se tomuto tématu Homér věnoval velice důkladně v mnoha verších, ve filmu tato scéna nebyla vůbec zmíněna a Achilleus používal dál svoji původní zbroj. Filmová zbroj se skládala jen z kožené vesty, která byla zesílena bronzem přes prsa a ramena, dále z kožené suknice, náloketníků a chráničů holení, které se zezadu šněrovaly. Jeho hlavu a nos chránila bronzová přilba, která vedla podél lícních kostí až k bradě a nahoře byla ozdobená chocholem. Štít byl kruhovitého tvaru s dvěma půlkruhovými výřezy, které byly praktické při boji s mečem. Jako zbraně Achilleus používal meč, kopí a dýku. V eposu se můžeme dočíst 26, že jeho nová zbraň byla zhotovena s největší precizností a velice detailně. Jako první udělal Héfaistos štít. Dvě horní vrstvy štítu byly vykovány z bronzu, prostřední ze zlaté desky a spodní z cínu. Na povrchu štítu byl kruh, do něhož bůh vytepal zemi, moře, nebe s úplňkem a všechny hvězdy. Kolem kruhu vedly kulaté pásy. V prvním z nich byla dvě města: jedno v míru, druhé ve válce. Druhý pruh zobrazoval život na vsi a ve třetím bylo možné vidět život pastýřů. Čtvrtý zobrazoval oceán obtékající Zemi. Když byl štít hotov, pustil se Héfaistos do výroby brnění, lesknoucího se jako oheň, těžké a nádherně dekorované přilby se zlatým chocholem a ochranných holení, které byly z cínu. Náloketníky filmový Achilleus nesundával, nosil je pořád, ačkoliv jeho šat se měnil. Když ho přijel Odysseus na jeho ostrov přemluvit do války, byl v pohodlné vestě a delší sukni z modré látky. Ve vojenském táboře nosil i dlouhý plášť a zlaté, kovové šperky. S výběrem Achillea si režisér poradil skvěle. Pittovi role sedla, ačkoliv muž s plavými vlasy a dokonalým zářivým chrupem nebyl ve válečných podmínkách tak častou obdobou, on se své role zhostil s grácií a předvedl věrohodného antického bojovníka. Americký The New York Times napsal: Brad Pitt, navzdory zvláštnímu pseudoanglickému přízvuku (pravděpodobně přijatý v úctě k převážnému britskému a australskému obsazení), hraje Achillea s důvtipem a charismatem, mění postavu v typ existenciálního bojovníka rockové hvězdy Cf. Hom. Il., XVIII. 27 Cf. Brad Pitt, in spite of an odd pseudo-english accent (perhaps adopted in deference to the mostly British and Australian část), plays Achilles with wit and charisma, turning the character into a kind of existentialist warrior rock star. < [cit ] 25

26 Ve své herecké kariéře si zahrál roli bojovníka už jednou, ale v trochu jiném směru. Nadaboval hlavní roli Sindibáda ve stejnojmeném animovaném filmu. Kromě dabingu ztvárnil i jiné role, ve kterých musel dokázat své seběvědomí, odvahu a důvtip. Můžeme se s ním však setkat i ve filmech, ve kterých se přeměnil do role méně přitažlivé postavy. Sám herec se v jednom článku zmínil, že se do své role Achillea zamiloval a že všechny jeho předešlé role byly jen přípravou na Achillea. Troufám si říci, že kdokoli viděl film Trója, si od té doby představuje Achillea jako blonďatého hrdinu. 3.2 Hektór Děj Epos osud Andromaché a Astyanaxe: Andromaché je odvlečena do otroctví a Astynax shozen z hradeb první setkání hrdinů probíhá až v momentě bojů řeckých vojsk proti trójským Hektór zasazuje poslední ránu Patroklovi, ale na jeho smrti se podíleli bohové a dva trójští hrdinové Film osud Andromaché a Astyanaxe: Andromaché utíká s miminkem Astyanaxem do bezpečí Hektór se s Achilleem potkává poprvé v Apollonově chrámu smrt Patroklovu způsobil Hektór, který si myslel, že bojuje s Achilleem Paridovým nejstarším bratrem byl Hektór. Byl nejudatnějším bojovníkem Tróji. Trójané ho považovali za štít velkého města. Vynikal nejenom svojí silou a odvážností, ale i krásou a ušlechtilostí ducha. Hektorovou manželkou byla Andromaché, dcera thébského krále. Spolu měli syna Astyanaxe. Po smrti Hektora a dobytí Tróje byla Andromaché odvlečena jako válečná kořist do domu Achilleova syna Neoptolema a Hektorův syn Astyanax byl shozen z hradeb dolů. Osud Astyanaxe dopadl ve filmu mnohem lépe než v básni. Při dobývání Tróje ho jeho matka Andromaché odnesla z města do bezpečí. Paradoxní je, že ačkoli Řekové Tróju dobývali deset let, Astyanax byl na začátku i na konci filmu miminko. 26

27 K prvnímu Hektorovu setkání s Achilleem ve filmu došlo, když Myrmidoni plenili Apollonův chrám. Už tam se největší hrdinové nepřátelských stran utkali v souboji. Achilleus souboj vyhrál, ale nechal Hektora odejít se slovy, že si počká, až jeho pád uvidí více lidí. Podruhé si Hektor myslel, že soupeří s Achilleem, když byl v jeho zbroji oblečený Patroklos. Na rozdíl od eposu, kdy smrt Patrokla zapříčinilo více faktorů, ve filmu ho zabil sám Hektor. Umírající Patroklos odpověděl (Hom. Il. XVI, 845): Teď se jen vychloubej zpupně, ó Hektore, udělilť tobě Kronovec vítězství toto i Apollón, kteří mě zmohli. Bez práce byl s vždyť zbroj s mých plecí sňali mi oni. Kdyby i třebas dvacet mi takých do cesty přišlo, všichni by na místě zašli a pod mým oštěpem padli. Mne však zhoubný osud a Foibos zrozený z Léty, z lidi Eufarbos zabil ty vraždíš mě teprve třetí. 28 Filmovou scénu, kdy se Hektór připravuje na svůj poslední životní souboj s Achilleem, nedoprovází stejně popsaná scéna v knize. Ve filmu je tomuto momentu věnováno několik minut a je vidět, jak si Hektór obléká bronzové chrániče loktů, které jsou ozdobené kruhovými a čtvercovými reliéfy. Stejné zdobení můžeme vidět i na hrudním brnění. Banův Hektór je povedeně zahraný. Odráží se v něm láska k rodině, zemi a cti. Je to typický charismastický princ-hrdina, kterého by si přál každý národ. Ať už vzhledem tmavého bojovníka, nebo výborným hereckým postojem ztělesňuje hrdinu, na kterého by mohl být pyšný i sám Homér. 3.3 Paris Děj Epos dětství Parida: poznámka o společné minulosti s Hektorem Film dětství Parida: kvůli kletbě vychováván medvědicí a pastýřem 28 VAŇORNÝ, Otmar. Op. cit., 372 s. 27

28 král Priamos měl 50 synů a 50 dcer mladík Paris volí Afrodíté za nejhezčí bohyni Paris a Hektór jsou představeni jako jediní synové krále Priama není zmínka o volbě nejkrásnější bohyně Paris je lučištník, nebojoval tváří v tvář bitva s Meneláem je zabit při vpádu do města Paris přežil a uprchl z Tróje Původcem desetileté války je Paris. Nejenže unesl krásnou Helenu, ale hlavně překročil nedotknutelné zákony pohostinství, když zneužil ochoty hostitele. Je synem trójského krále Priama a jeho manželky Hekabé. V noci před porodem se Hekabé zdálo, že porodila hořící keř, který spálil celou Tróju. Věštec sen vyložil tak, že se Hekabé narodí syn, který bude mít vinu na tom, že Trója padne. Priamos se věštby zalekl, a když se dítě narodilo, nechal ho zanést do lesa na horu Ídu. Tam ho našla medvědice a odkojila ho. Poté se ho ujal Ageláos, pastýř, který chlapce pojmenoval Paris a vychoval ho. Paris o svém původu nic netušil, vyrůstal jako obyčejný kluk, který ale vynikal silou, krásou a byl ochráncem ostatních pastýřů. Parida si vybral Zeus jako mladíka, který nepoznal ženu, a poslal za ním Herma se zlatým jablkem 29, aby rozhodl svár mezi třemi bohyněmi o to, která z nich je nejkrásnější. Každá z bohyní Paridovi slibovala jiný dar za to, že řekne její jméno. Héra, manželka Dia, mu nabízela vládu nad celou Asií, bohyně Athéna slávu a zdar v každé válce a Afrodíté nejkrásnější ženu za manželku. Paridovi se nejvíc líbila nabídka bohyně Afrodíté, a tak zvolil za nejkrásnější právě ji. Tím se na Paridův rod a celou Tróju snesl hněv dvou mocných bohyní. Slibovanou nejkrásnější ženou byla spartská Helena, která v té době byla již provdána za Meneláa. Nejprve Paris odhalil svůj původ, když na slavnostních hrách porazil i svého bratra Hektora. Priamovým synům se taková potupa nelíbila a chtěli Parida zabít. Ten se utekl schovat do chrámu, kde ho poznala Paridova sestra, věštkyně Kassandra. Král s královnou Parida poznali a uznali ho za syna. Po oslavách se na popud bohyně Afrodíté rozhodl plout do Sparty, kde mu král Meneláos nabídl svého pohostinství. Bohyně Afrodíté zařídila, že král 29 Na svatbu Thetis a Pélea nebyla pozvaná bohyně sváru, a tak se chtěla pomstít. Jelikož věděla, že si bohyně zakládají na své kráse, na zahradě Hesperidek utrhla zlaté jablko a napsala na něj Té nejkrásnější. Na svatbě se Héra, Athéna a Afrodíté začaly dohadovat, které z nich jablko patří. Nakonec jablko předali Diovi, ať on rozhodne, které náleží. Ten se zbavil své zodpovědnosti tím, že dal jablko Hermovi a poslal ho za Paridem. 28