Malý chov s velkými plány

Transkript

1 STADNINA PEGAZ

2 Malý chov s velkými plány

3 Polský chov stojí především na velkých hřebčínech s dlouhou tradicí, a to jak těch státních, které zbyly 4, tak i těch, které již byly zprivatizovány. Vedle nich ale najdeme v Polsku několik menších soukromých chovů, postavených na zelené louce, které se také hlásí o své místo na slunci. Jeden z takových chovů, Stadninu Pegaz patřící Andrzeji Zielinskému, jsme v březnu navštívili osobně. Do Nowej Wrony, kde chov sídlí, jsem přijel s cílem prohlédnout si další polské odchovance či koně importované do tamního chovu, ale první plnokrevník, kterého jsem spatřil, neměl s Polskem společného takřka nic. Byla to tmavá hnědka Amerika z chovu Miroslava Ševčíka, kterou sem přilákalo totéž co mne (by s jiným cílem...) - tamní vycházející hvězda na trhu polských plemeníků Ecosse. Přesto i na ní bylo záhy k vidění něco polského - pod sebou měla pěkné hříbě po Two-Twenty-Two. Na cestu do Polska se z Vlachovic nevydala sama - společně s ní cestovala i další Ševčíkova odchovankyně Divoká Šárka, mimochodem dcera polského Japa. I pro ní vybral moravský chovatel Peintre Celebrova syna Ecosse. Lákadlo jménem Ecosse Zájmu o Ecosse se po loňské sezóně asi nelze divit. Desetiletý hnědák měl totiž loni na dráze první ročník tříletých a v něm pouhé tři startující potomky (třetí vyběhl až v srpnu), ale v derby Majitel Stadniny Pegaz Andrzej Zielinski se svými ročky

4 Možná to z mé amatérské fotografie není plně vidět, ale Ecosse je korektní, kompaktní hřebec, pěkně široký v plecích. obsadili jeho do té doby jediní startovavší potomci první dvě místa! Přidáme-li k tomu, že i zmíněný poslední tříletek dokázal zvítězit, a nadějně si předvedli i oba loňstí dvouletí (Modesty vyhrála v jediném startu, Preziosa též vyhrála debut a doběhla čtvrtá v jedničkové Nagrodě Ministra Rolnictwa i Rozwoju Wsi), nelze než konstatovat, že měl Ecosse přímo fantastický start. Cesta k němu ale nebyla přímočará. Odchovanec německého Ammerlandu se doma první dva roky na dráze vůbec neukázal a byl nabídnut k prodeji - jako rekreační kůň. Ovšem Adrzeji Zielinskému se natolik zalíbil hřebcův rodokmen, že jej koupil s cílem vyzkoušet v chovu. "Jeho matku, když byla březí po Peintre Celebre a měla v sobě malého Ecosse, dal majitel na aukci, ale ačkoliv mu za ni nabízeli 3 milióny franků, neprodal ji, cenil si ji výš. I když Ecosse 48 neběhal, ty geny v něm zůstaly. Jak jsem mohl takového koně nekoupit?" vzpomíná dnes chovatel, kterého v rodokmenu oslovil nejen otec - vítěz Prix de l Arc de Triomphe, ale také matka Elacata (Acatenango), sama Gr.3 vítězka ve Francii, pocházející z výborné německé rodiny a mj. 3/4 sestra vítěze německého Saint Legeru Elsurima. S takřka nulovou dostihovou kariérou (běhal dvakrát jako čtyřletý v Polsku a získal dvě umístění) nebylo navzdory zajímavému rodokmenu vůbec jednoduché v chovu začít. "Nijak jsem jej na začátku neinzeroval, jen jsem se domluvil s dvěma kolegy a každý jsme mu dali jednu klisnu - bylo to riziko," líčí chovatel první kroky Ecosse v chovu. "Ale jak se narodila hříbata, věřil jsem, že to bude dobré." A bylo. O úspěších jeho prvních potomků již byla řeč, ale stojí za to doplnit, že matky, s nimiž Ecosse dal Sorose a Zica, hřebce umístěné raz-

5 dva v derby, nebyly nijak výjimečnými. Spíše naopak. "Matka Sorose Sordina byla na dráze podprůměrná klisna, která ani nevyhrála, vítězství nezískala ani její matka," vypočítává chovatel a doplňuje, že Zicova matka Zarita sice vyhrála, ale běhala jen menší dostihy. O to větší nadějí se Ecosse zdá být. Pokud si ale, stejně jako já, myslíte, že za tohoto stavu by měl mít Ecosse nahlášený nespočet klisen, zajímajících se o jeho služby, jste na omylu. "Ano, ptají se, ale když jim řeknu připouštěcí poplatek, zdá se jim to mnoho," vysvětluje chovatel, který si za služby svého hřebce účtuje zlotých. To je sice na české poměry 39 tisíc, tedy částka, kterou by hřebec s takovým startem u nás snadno obhájil, v Polsku to ale je dvojnásobek poplatku multišampióna Japa, hladina poplatků je tam výrazně níž než u nás, a tak klisen zřejmě nepřipustí mnoho. Andrzeji Zielinskému to ale evidentně nijak zvláš nevadí. O kvalitách svého hřebce je přesvědčen a myslí si, že se o něm následující sezónu přesvědčí i ostatní chovatelé, kterým zatím váhají s otazníkem, zda výsledky v malém počtu potomků nejsou náhodné. Zatím se tedy bude Ecosse muset spolehnout především na domácí stádo, ale to rozhodně nevypadá nijak špatně. Malé, ale vybrané stádo S chovem začal Andrzej Zielinski poměrně nedávno - první chovnou klisnu koupil v roce 1996 a následující rok se poprvé do análů zapsal jako chovatel. Začátky budování vlastního mateřského stáda nebyly jednoduché. Chovné klisny Stadniny Pegaz DESERT DABBY 2003 Linamix - Desert Kaya, Bikala PALIXODIA 1999 Linamix - Palafairia, Always Fair PRINCESS OF LEONE 2005 Leone - Princess Dancer, Suave Dancer PRINCESS OF JAVA 2004 Java Gold - Princess Dancer, Suave Dancer BEELINE 2003 Belenus - Buena, Alywar STRAWBERRY SECRET 2001 Lil's Boy - Lady Manager, Project Manager BECKY GOLD 2006 Java Gold - Becky Princess, Prince Sabo DAWTONY 2002 Greinton - Da Wega, Who Knows 49

6 Linamixova dcera Palixodia s hřebečkem po Ecosse "První koně jsem kupoval ze státních hřebčínů a nebyli moc kvalitní," vzpomíná na své začátky. Později se ale vypravil do zahraničí, konkrétně do Francie, kde nakupoval v chovu Jean-Luca Lagardera, navíc dále zkvalitňoval vlastní stádo. Dnes v hřebčíně najdeme mj. dvě dcery jednoho z nejlépe ceněných mateřských otců v Evropě Linamixe, přičemž jedna z nich Palixodia, má co říci i českému turfmanovi. Dcera již zmíněného Linamixe je z klisny Palafairia (Always Fair), polosestry našeho vítěze Ceny prezidenta republiky a posléze na úrovni graded úspěšného překážkáře Palarshana, který u nás hájil barvy velkého propagátora Linamixovy krve u nás Františka Hrubého. Druhá Linamixova dcera ve stádě Desert Dabby má jako vítězka Oaks v Polsku i Rakousku vynikající dostihovou vizitku, o jejíž platnosti v chovu bude moci za rok přesvědčit ostatní. Sedmiletá klisna loni přivedla na svět svého prvního potomka - rezavého hřebce po Ecosse a stejného výsledku dosáhla i letos. Ale není zdaleka jedinou matkou v chovu Stadniny Pegaz, která má za sebou výborné výsledky na dráze - taková Princess of Leone vyhrála Oaks, Nagrodu Nemana, Krasne i Widzowa a vedle toho dokázala doběhnout druhá v derby a třetí ve Velké varšavské. Princess of Leone je vlastní odchovankyní Andrzeje Zielinského a dcerou jeho druhého plemeníka Leone (High Line), který si cestu do polského chovu našel po působení v Německu. Také tento vítěz Union-Rennen (Gr.2) a třetí z Deustches Derby (Gr.1) přišel do Polska z Ammerlandu a těší se důvěře svého nového majitele. "Podle mne je to plemeník na úrovni Japa, ale zatímco Jape připouští ročně 60 klisen, Leone jich dostane jen 6, tak se s ním těžko srovnává." České majitele jistě zaujme, že doménou Leonových potomků jsou vytrvalecké tratě. I jemu chovatel věřil od narození prvních 51

7 potomků: "Když se rodila jeho první hříbata, moc se mi líbila," vzpomíná, ale hned dodává, "ovšem srovnání s těmi, která se rodí po Ecosse, to je nebe a dudy." I Leone zčásti trpí chovatelovou politikou nenabízet hřebce pod cenou, kterou pokládá za správnou, a tak ani Leone, který je ve zdejším hřebčíně dvojkou, nedostává velkou příležitost, by i on, navzdory nízké příležitosti, ukázal, že je schopen dát kvalitní koně. Selekce půl hodiny po narození Mateřské stádo je nepočetné, navíc s klisnami, pokud nesplňují chovatelovo očekávání, je Zielinski rozhodnut se rychle rozloučit a nahradit je jinými, ale již nikoliv z polských hřebčínů. "Bu nové koupím na západě, nebo zařazuji matky z vlastního chovu," říká. Když se zeptám, jakým způsobem selekci provádí, co musí potomci dokázat, překvapí mě chovatel nečekanou odpovědí: "Selekci provádím půl hodiny po narození hříběte." Andrzej Zielinski si zřejmě všiml výrazu mé tváře po své odpovědi, a tak vstal a přinesl mi své zápisky, které provádí právě po narození hříbat jejich pozorováním. Ukázal mi záznamy ze hřebení 2006, kdy se u něj mj. narodil i pozdější 52 Z chovatelova deníku - hodnocení hříbat ročníku 2006 prováděné krátce po jejich narození vítěz derby Soros. Nakonec se můžete ze scanu chovatelova deníku přesvědčit sami jak hřebečka hodnotí krátce po narození jako třídového. Chovatel se snaží být u každého porodu (součástí hřebčína je i jeho domov), navíc porodní boxy jsou vybaveny kamerami. Ačkoliv Koně Stadniny Pegaz v tréninku vlastní chov: Mediator, 5l. hř. (Leone-Marion) Borges, 4l. hř. (Java Gold-Buena), nestartovala Decossa, 4l kl. (Ecosse-Desert Kaya) Modesty, 3l kl., (Ecosse-Marion) Precioza, 3l kl., (Ecosse-Palixodia) Boozer, 2l. hř. (Ecosse-Buena) Dardara, 2l kl. (Belenus-Darabukka) Daisy Clipper, 2l hř. (Leone-Dawtony) Maximus, 2l hř. (Ecosse-Marion) Prowess, 2l hř. (Leone-Palixodia) Softener, 2l hř. (Ecosse-Strawberry Secret) importovaní koně: Marabella, 3l kl. (Martino Alonso-Atyab), nestartovala Against The Wind, 3l hř., (Almutawakel-Abundatia) Anamo, 2l hř. (Anabaa Blue-Mona Des Sables) Bright, 2l hř. (Prince Kirk-Morning Rose) French Pal, 2l hř. (Gold Away-Wind In My Hearth) Kromě 2 nestartovavších (a samozřejmě dvouletých) jsou všichni vítězové

8 počátkem března si těžko uděláte obrázek o kvalitě zdejších pastvin, myslím, že i zde má hřebčín co nabídnout. Patří k němu totiž více jak 200 hektarů, a ač všechny ještě nejsou oploceny, pro stáj s 30 boxy je více než dostačující prostor. Za zdejší služby si chovatel nechává na polské poměry hodně zaplatit - ustájení chovné klisny zde vyjde na přibližně 160 Kč/den, u klisny s hříbětem na 200 Kč. "Jsem v Polsku nejdražší, ale zase to tu není, že koně jen vypustíme ven. Hříbatům se třeba denně měří teplota, už na to potřebujete dva zaměstnance, dáváme koním v rámci penze vitamíny VITAL, pracujeme s koňmi," vysvětluje chovatel. O slušné peníze si nebojí říct ani při prodeji ročků, jejichž cena začíná za 10 tisících euro, ale při současné situaci v Polsku, kde se ročci neprodávají takřka vůbec, nemá s takovýmto požadavkem na růžích ustláno. K prodeji či pronájmu ale nabízí jen hřebce, klisny běhají v jeho barvách s cílem prověřit a případně zařadit do chovu. České majitele jistě zaujme fakt, že pro Andrzeje Zielinského je i zajímavý pronájem svých odchovanců za určitá procenta z výher. "Pronajmout koně do Čech za procenta z výher je pro mě zajímavá cesta. Máme sice několik starších vynikajících trenérů, ale když to vezmu celkově, myslím si, že úroveň tréninku je u vás vyšší." Ve snaze podpořit zájem o svůj chov hodlá pan Zielinski udělat na podzim něco jako den otevřených dveří, bu při Saint Legeru či Velké varšavské, aby se majitelé sami přišli podívat, v jakých podmínkách jsou koně odchováváni a prohlédnout si je. Najdou tu mj. i 7 ročků (5 po Ecosse a 2 po Leone) a 6 letošních hříbat (4 po Ecosse a 2 po Leone). Nabízet k prodeji ale bude i importované koně, které zakoupil s cílem porovnat je s vlastními odchovanci. "Koupili jsme 6 ročků, 4 v Deauville a 2 v Miláně, celkem za 50 tisíc euro. Stáli od 3 do 16 tisíc, je to tedy taková střední třída na Západě." Jejich srovnání s vlastními odchovanci zatím chovatele těší. "Trenér Walický mi tvrdí, že ti moji jsou lepší." více na