Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. v Plzeňském kraji. /na období /

Transkript

1 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji /na období / srpen 2007

2 1. Úvod Priority vyplývající z koncepcí s celorepublikovou působností Jednotlivé koncepce a jejich priority Shrnutí priorit celorepublikových koncepcí Vybrané demografické údaje Velikost sídel, rozloha a hustota zalidnění Věková struktura a index stáří Předpokládaný vývoj demografické situace Přirozený přírůstek obyvatel Migrace obyvatel Dojížďka za zaměstnáním a do škol Shrnutí a závěry vyplývající z demografických údajů Priority obcí Plzeňského kraje ORP Blovice ORP Domažlice ORP Horažďovice ORP Horšovský Týn ORP Klatovy ORP Kralovice ORP Nepomuk ORP Nýřany ORP Plzeň ORP Přeštice ORP Rokycany ORP Stod ORP Stříbro ORP Sušice ORP Tachov Shrnutí a závěry vyplývající z priorit obcí Plzeňského kraje Potřeby poskytování sociálních služeb Služby sociálního poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Shrnutí a závěry vyplývající z údajů o potřebnosti poskytování sociálních služeb Přehled nyní poskytovaných sociálních služeb Návrh strategie zajišťování sociálních služeb v kraji Služby sociálního poradenství Služby sociální péče Služby sociální prevence Shrnutí a závěry - Priority Plzeňského kraje Náměty k chybějícím službám Rozklíčování způsobu financování sociálních služeb Přílohy

3 1. Úvod V Plzeňském kraji probíhá plánování rozvoje sociálních služeb v souladu se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a navazuje na proces komunitního plánování v obcích a v regionech Plzeňského kraje. V dokumentu je popsán proces aktivního zjišťování potřeb osob a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů včetně analýzy existujících zdrojů a potřeb vztahujících se k rokům 2008, 2009 příp. až 2010, v jejichž průběhu bude aktualizován o další poznatky a potřeby vyplývající z komunitního plánování. Tento dokument by měl sloužit jako varianta plánu rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji pro potřeby Ministerstva práce a sociálních věcí, dle jehož požadavků jsou navrženy priority v oblasti sociálních služeb v požadované struktuře. Dokument nejprve shrnuje priority národních koncepcí, sleduje využitelné demografické údaje, priority obcí Plzeňského kraje a údaje o existujících sociálních službách. Z těchto údajů odvozuje návrh strategie zajištění sociálních služeb, včetně priorit kraje a doplňuje náměty k chybějícím sociálním službám a informace týkající se financování sociálních služeb. V celém dokumentu je využito členění kraje na správní území obcí s rozšířenou působností (viz. Mapa č. 1). 3

4 2. Priority vyplývající z koncepcí s celorepublikovou působností Záměrem Plzeňského kraje je v rámci plánu rozvoje sociálních služeb zohlednit strategické dokumenty a koncepce s celorepublikovou působností, a to na základě doporučení MPSV (čj.: 2007/ , ze dne 21. května 2007). 2.1 Jednotlivé koncepce a jejich priority Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, definuje obecné priority v 2, kdy určuje, že sociální služby musí zachovávat lidskou důstojnost, vycházet z individuálně určených potřeb, podporovat rozvoj samostatnosti, posilovat sociální začleňování, poskytovat pomoc a podporu v náležité kvalitě a zajišťovat dodržování lidských práv a základních svobod. Bílá kniha v sociálních službách 1 popisuje hlavní principy sociálních služeb a zdůrazňuje při poskytování sociálních služeb nezávislost a autonomii, začleňování a integraci, respektování potřeb, partnerství, kvalitu, rovnost, národní standardy a rozhodování v místě. Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 až uvádí v rámci prioritního cíle 1 Posílení integrace osob sociálně vyloučených nebo osob ohrožených sociálním vyloučením, odstraňování bariér vstupu a udržení se na trhu práce pro tyto osoby ve vztahu k sociálním službám podporu poskytování sociálního poradenství, ambulantních a terénních služeb. V rámci prioritního cíle 3 Podpora rozhodovacích procesů na lokální a regionální úrovni a rozvoj partnerství v politice sociálního začleňování pak deklaruje podporu v oblasti transformace pobytových zařízení sociálních služeb ve smyslu modernizace a humanizace těchto pobytových služeb a podpory chráněného bydlení a podporu alternativních ambulantních a terénních sociálních služeb, kdy jsou jako příklad uváděny služby: podpora samostatného bydlení, stacionáře, odlehčovací služby, centra denních služeb, osobní asistence, pečovatelská služba. Národní program přípravy na stárnutí na období let uvádí podporu rozvoje neústavních služeb pro seniory. Z programu je zřetelný důraz na postupnou deinstitucionalizaci, kdy doporučuje podporu transformace současného systému sociálních zařízení určených pro trvalý nebo přechodný pobyt seniorů na polyfunkční centra nabízející co nejširší spektrum služeb a klade důraz na zajištění dostupnosti residenčních služeb. Program prosazuje rozvoj takových sociálních služeb, které pomáhají udržet seniorům jejich dosavadní způsob života v domácím prostředí a zachování většiny sociálních vazeb. Program požaduje zajištění efektivní spolupráce se zdravotnickými zařízeními, a dále zaměření pozornosti na vyhledávání seniorů, kteří se nacházejí v nepříznivé zdravotní a sociální situaci. K celkové orientaci v systému služeb by podle programu mělo sloužit základní poradenství. Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením 4 vybízí k poskytování služeb, které umožní lidem setrvat v běžném, zejména domácím prostředí a upřednostňuje tak poskytování služeb individuální podpory, zejména osobní asistence, chráněného a podporovaného bydlení, pečovatelské, průvodcovské a tlumočnické služby a denních ambulantních služeb (str. 58). Dokument pak zvláště zdůrazňuje komplex služeb rané péče (str. 58). 1 Bílá kniha v sociálních službách < 2 Národní akční plán sociálního začleňování na léta 2006 až 2008 je součástí Národní zprávy o strategiích sociální ochrany a sociálního začleňování na léta 2006 až 2008 < 3 Národní program přípravy na stárnutí na období let < 4 Střednědobá koncepce státní politiky vůči občanům se zdravotním postižením < 4

5 Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti 5 směřuje k naplnění cíle uvedeného v samotném názvu dokumentu. Dokument vyzdvihuje poskytování služeb v přirozeném prostředí a v případě, kdy to není možné maximální přiblížení pobytu uživatelů životu v domácím prostředí a vyzývá k revizi a redukci výstavby nových kapacit pobytových zařízení a směřování finančních prostředků do vzniku služeb v komunitě (str. 6). Vedle úpravy podoby pobytových zařízení dokument navrhuje podporu služeb chráněného bydlení, denních či týdenních stacionářů, služby podpora samostatného bydlení, odlehčovacích služeb a dále terénních sociálních služeb jako raná péče, osobní asistence a služby kombinující zdravotní a sociální složku jako je home care. 2.2 Shrnutí priorit celorepublikových koncepcí Zákon o sociálních službách a Bílá kniha v sociálních službách určují pouze obecné priority. Priority vyplývající z dalších dokumentů se vztahují především k oblasti služeb sociální péče, resp. k oblasti služeb poskytovaných osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení, chronického onemocnění a věku. Vyplývá z nich podpora transformace pobytových zařízení a podpora ambulantních a terénních služeb. Vyjádřena je v nich podpora následujícím službám: sociální poradenství, osobní asistence, pečovatelská služba, tísňová péče, průvodcovské a předčitatelské služby, podpory samostatného bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, denní stacionáře, týdenní stacionáře, chráněné bydlení, raná péče a tlumočnické služby. 5 Koncepce podpory transformace pobytových sociálních služeb, poskytovaných v přirozené komunitě uživatele a podporující sociální začlenění uživatele do společnosti < 5

6 3. Vybrané demografické údaje Jedním z hlavních podkladů pro koncipování systému sociálních služeb jsou bezesporu demografické údaje. Pravděpodobně nejdůležitější, bez dalších šetření dostupné a na úrovni kraje využitelné, jsou zejména údaje o velikosti sídel, hustotě zalidnění, celkovém počtu a věkovém složení obyvatel Plzeňského kraje, dojížďce za zaměstnáním a do škol a předpokládaném vývoji demografické situace včetně migrace. 3.1 Velikost sídel, rozloha a hustota zalidnění Na území Plzeňského kraje žilo k v 501 městech a obcích celkem obyvatel. V šesti městech s více než 10 tis. obyvateli žilo obyvatel, což je přibližně 42% obyvatel kraje. Nejvíce, tedy (téměř 30% obyvatel kraje), žilo v Plzni. Dalšími městy v kraji s více než 10 tis. obyvateli jsou Domažlice (10 840), Klatovy (22 890), Rokycany (13 773), Sušice (11 548) a Tachov (12 508). V Plzeňském kraji je dále osm měst s 5 10 tis. obyvateli (Dobřany, Horažďovice, Kdyně, Nýrsko, Nýřany, Planá, Přeštice a Stříbro), ve kterých žilo dohromady obyvatel, a dalších dvacet osm měst a obcí s 2 5 tis. obyvateli, ve kterých žilo celkem obyvatel. 6 Z výše uvedeného vyplývá, že v Plzeňském kraji žilo k celkem obyvatel ve 42 městech a obcích, které mají více než 2 tis. obyvatel. To je zhruba 67% z celkového počtu obyvatel kraje. A naopak tedy ve 459 menších obcích do 2 tis. obyvatel žilo v součtu obyvatel, což je necelých 33% z celkového počtu obyvatel kraje. Polohu obcí s více než 2 tis. obyvateli zachycuje mapa č. 2. Je z ní patrné, že k částečné koncentraci větších sídel dochází v okolí krajského města a podél hlavních silnic (Plzeň Kralovice, Plzeň Domažlice). Svou rozlohou km2 je Plzeňský kraj třetím největším v České republice, avšak počtem obyvatel se řadí až na deváté místo v ČR. Hodnota průměrné hustoty zalidnění Plzeňského kraje tak k činila 73,3 obyvatel na km 2. To je výrazně nižší hodnota než průměrná hustota za celou ČR, která dosahovala 130,4 obyvatel na km 2. Pokud není do výpočtu zahrnuto krajské město, které hodnotu výrazně navyšuje, pak průměrná hustota zbylého území kraje činí 52,7 obyvatel na km 2. Z porovnání jednotlivých regionů vyplývá, že nižší hodnoty zalidnění dosahují příhraniční okresy Tachov, Klatovy a Domažlice, příměstské okresy Plzeň sever, Plzeň jih a Rokycany pak o něco vyšší a celkový průměr hustoty osídlení pak výrazně zvyšuje podíl okresu Plzeň - město. Zajímavější je podrobnější popis kraje podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností. U příhraničních regionů dochází k dalšímu výraznému poklesu hodnoty hustoty zalidnění, pokud do něj není zahrnuto jeho centrum, město s větším počtem obyvatel. Obě hodnoty průměrné hustoty zalidnění (v počtu obyvatel na km 2 ) jsou uvedeny v tabulce č.1. Popsané údaje o velikosti sídel a hustotě osídlení ukazují na značnou nerovnoměrnost osídlení Plzeňského kraje a malý výskyt větších sídel, kdy zejména v příhraničních oblastech žije značná část obyvatel ve venkovském prostředí. Tato skutečnost má samozřejmě vliv na prostorové zastoupení jednotlivých služeb a jejich přesnou náplň. Vzhledem k menším cílovým skupinám je třeba v případě venkovských regionů počítat s menším zastoupením specializovaných služeb, s vyššími náklady na zajištění terénních služeb a pravděpodobně i s menšími kapacitami jednotlivých center terénních služeb. Vyšší náklady jsou způsobené většími vzdálenostmi mezi uživateli služeb a v příhraničních regionech jsou navíc podpořeny charakterem krajiny. Popsaný výskyt menších sídel může naznačovat, že v řadě menších obcí je sociální situace osob závislých na pomoci řešena s využitím jiných zdrojů než je sociální služba (např. sousedská výpomoc). Příliš malá velikost sídel však může být komplikací, neboť jak uvádí např. kolektiv autorů se zmenšující se velikostí obce.. se snižuje podíl těch, kteří by 6 Zdroj: Český statistický úřad 6

7 pomoc mohli poskytnout tato tendence je podložená také tím, že se zmenšující se velikostí obce se zvyšuje vyjížďka za prací Věková struktura a index stáří Věkovou strukturu i celkový počet obyvatel Plzeňského kraje, členěné podle správních území obcí s rozšířenou působností, zachycuje tabulka č. 2. Tabulka č. 3 pak nabízí srovnání podílů věkových skupin v Plzeňském kraji a celé České republice. Z porovnání podílů věkových skupin zachycené v tabulce č. 4 vyplývá, že výrazně nejmladší je území příhraničního okresu Tachov, tj. obcí s rozšířenou působností Tachov a Stříbro. Dalším je příhraniční okres Domažlice, tedy území obcí s rozšířenou působností Domažlice a Horšovský Týn a příměstských regionů - území obcí s rozšířenou působností Stod a Nýřany. Mezi nejstarší naopak patří území obcí s rozšířenou působností Plzeň, Sušice, Horažďovice a Nepomuk. Tabulky jsou doplněny přehlednějšími grafy č. 1 5, které zachycují vybrané údaje. Výrazně vyšší procentní zastoupení (ve srovnání s průměrnými hodnotami kraje i celé ČR) obyvatel ve věku do 60 let na území Tachovska je ve značném protikladu s hodnotami z Nepomucka, kde je větší podíl osob v pětiletých věkových kohortách od 50 let. Hodnoty z příměstských regionů Stod a Nýřany ukazují na výraznější podíl osob do 15 let a také osob mezi 30 a 40 rokem (jinými slovy podíl dětí a mladých rodičů). Popsané zastoupení věkových skupin v jednotlivých regionech je značně ovlivňováno migrací obyvatel. Z hlediska plánování sociálních služeb je důležité uvažovat zejména podíl starších občanů na celkovém počtu obyvatel. V mezikrajském srovnání je Plzeňský kraj druhý nejstarší (po Hlavním městě Praze). Průměrný věk dosahoval v Plzeňském kraji k hodnoty 40,6 let a index stáří činil 105,5 oproti celorepublikovému průměru 40,2 let, resp. 102, Předpokládaný vývoj demografické situace Při předpokladu zachování socioekonomických a dalších podmínek jsou pro vývoj počtu obyvatel a jejich věkové struktury důležité zejména dva jevy: přirozený přírůstek a migrace. Hodnoty přirozeného přírůstku a migračního přírůstku zachycuje tabulka č Přirozený přírůstek obyvatel Hodnotu přirozeného přírůstku ovlivňuje především počet narozených dětí. Vzhledem k dosud neustálené situaci, která v ČR stále prochází vývojem, nelze v této oblasti získat přesnější odhad dalšího vývoje, pro potřeby návrhu systému služeb je možné využít pouze popis předpokládaného směru vývoje. Jednu z variant nabízí Český statistický úřad, který v roce 2003 zpracoval projekci vývoje složení obyvatelstva do roku Údaje za vybrané roky z této projekce nabízí tabulka č. 6 a zachycují grafy č Z grafů je zřetelné demografického stárnutí populace a časový posun dvou věkových skupin obyvatelstva narozených v padesátých a sedmdesátých letech (v roce 2006 skupiny let a let). Zásadním nedostatkem této projekce je to, že do ní není započítána migrace obyvatel. Jde tedy o náznak vývoje velikosti a věkové struktury populace kraje, která vypočítána pouze z odhadů úmrtnosti a porodnosti. Tato projekce, zpracovaná v roce 2003, navíc vykazuje odlišnosti od skutečných stavů v letech Kolektiv autorů: Obce, města, regiony a sociální služby. Socioklub, Praha 1997, str Česká republika: věkové složení obyvatel podle krajů a věkových skupin k < 9 Projekce obyvatelstva v krajích a oblastech ČR do roku 2050 < 7

8 3.3.2 Migrace obyvatel Z tabulky č. 5 je patrné, že v Plzeňském kraji dochází k dlouhodobému přírůstku stěhováním. Pro koncipování systému sociálních služeb je nezbytné sledovat nejen migrační přírůstek celého kraje, ale i pohyb populace v rámci menších územních celků uvnitř kraje. Jedním z výrazných trendů, který v současné době ovlivňuje vývoj geografické rozmístění obyvatel, je proces suburbanizace, při kterém dochází k rozšiřování urbanizovaného prostoru. Burcin, Kučera a Čermák ve studii Demografický vývoj města Plzně a jeho perspektivy popisují migrační zázemí západočeské metropole. Ve studii vymezují jednak užší zázemí, tvořené okresy Plzeň-sever, Plzeň-jih a Rokycany, a dále širší, které je tvořeno celým bývalým Západočeským krajem. Z užšího zázemí se dle studie do krajského města přistěhovalo od začátku 60. let 45% a z širšího 70% z celkového počtu přistěhovalých. V podobě a rozsahu vystěhování z Plzně došlo ke změně, kdy posílil podíl stěhujících se do užšího (ze 40% v 70. a 80. letech na 60% v 90. letech) i širšího zázemí (z 60% na 80%) 10. Popsaná částečná uzavřenost migračního území (suburbanizace města Plzně) je z pohledu plánování sociálních služeb důležitá. Migrace podle uvedených údajů ovlivní nerovnoměrnost osídlení kraje jen částečně - je možné předpokládat další posilování suburbánní oblasti města Plzně a tedy zvyšování velikosti cílových skupin v těchto oblastech. Popsaná migrace pak může mít jako důsledek narušení rodinných, příbuzenských a dalších svazků, kdy přirozenou pomoc střídá potřebnost sociálních služeb. 3.4 Dojížďka za zaměstnáním a do škol Při hledání vhodného zastoupení sociálních služeb v jednotlivých regionech lze v případě ambulantních služeb využít informace o dojíždění občanů v rámci jednotlivých území. Jedinou dostatečně zmapovanou je dojížďka za zaměstnáním a do škol, která byla zjištěna při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB), které proběhlo k Dojíždění za prací se přímo věnuje publikace ČSÚ Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) 12. Z výsledků SLDB k bylo zjištěno, že v Plzeňském kraji vyjíždí z obce za prací osob. Z tohoto počtu vyjíždí 51,7% osob v rámci okresu, do jiného okresu Plzeňského kraje pak 35,8% a mimo kraj 9.8%. Do zahraničí (zejména SRN) vyjíždí 3% těchto osob. Nejvyšší podíl vyjíždějících v rámci okresu zaujímaly v kraji okresy Domažlice (78%), Klatovy (71,4%) a Tachov (76,7%). Do jiného okresu v rámci kraje vyjíždělo nejvíce osob z okresů Plzeň-jih (55,4%) a Plzeň-sever (59,3%), kdy velká část těchto občanů dojíždí do krajského města. Pro účely tohoto dokumentu je významné zejména určení cílových stanic dojížďky. Zmiňovaná studie ČSÚ uvádí vybrané cíle dojížďky, které jsou zachyceny v tabulce č. 7 a jsou tříděny dle pohlaví a věku. V tabulce jsou popsána významná centra dojížďky, které by se mohly stát regionálními centry vybraných služeb. O možném rozčlenění území kraje však ještě více napoví model pracovních mikroregionů, které byly určeny v rámci citované studie. V rámci studie bylo určeno 12 pracovních mikroregionů, které jsou popsány v tabulce č. 8 a zachyceny v mapě na obr. č. 3. Zmiňovaná studie doplňuje centra dojížďky do škol, které jsou popsány v tabulce č Burcin, B., Kučera, T., Čermák, Z.: Demografický vývoj města Plzně a jeho perspektivy, nepublikovaná zpráva, Plzeň 2002, str Plzeňský kraj dojížďku analyzuje, aktuálnější data však v současné době nemá k dispozici. Při využití výsledků SLBD je třeba počítat s tím, že se rozsah dojížďky od roku 2003 samozřejmě mohl změnit. 12 Dojížďka za prací a do škol v Plzeňském kraji (na základě výsledků SLDB 2001) < 8

9 3.5 Shrnutí a závěry vyplývající z demografických údajů Český statistický úřad v charakteristice kraje a jeho postavení v rámci České republiky 13 uvádí: Pro Plzeňský kraj je typický vysoký počet malých sídel s nerovnoměrným rozmístěním, chybí zde města střední velikosti, struktura středisek je v porovnání s ČR atypická. Dalším znakem je rozloha kraje a nízká hustota zalidnění. Specifikem je i věková skladba obyvatel kraje a z ní vyplývající index stáří. Celkově je možné kraj rozdělit na tři různé regiony, které mají různé demografické charakteristiky město Plzeň, vnitřní regiony a příhraniční regiony. Z uvedených informací vyplývají následující závěry: 1. Náklady na zajištění terénních služeb jsou vzhledem k nízké hustotě zalidnění ve většině regionů kraje vyšší. 2. U terénních a ambulantních služeb lze mimo území města Plzně předpokládat menší kapacity jednotlivých center terénních služeb. 3. Vzhledem k demografickému stárnutí je zřejmé, že se bude zvyšovat potřebnost sociálních služeb poskytovaných osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku. 4. V případě zřizování a rozvoje ambulantních služeb je vhodné jejich umístění v uvedených centrech dojížďky za zaměstnáním a do škol a v návaznosti na pracovní mikroregiony. 5. V oblastech s menší hustotou zalidnění není výhodné (zejména z důvodu nízké využívanosti) zajišťovat úzce specializované služby, ale spíše centra, která jsou schopna zajistit více souvisejících služeb. V návaznosti na sledování demografického vývoje ve vztahu k systému sociálních služeb je důležité sledovat i případný zájem zahraničních občanů o využívání služeb v kraji. Tento případný zájem občanů sousedních států (SRN) by se pak pravděpodobně týkal pobytových služeb sociální péče a mohl by ovlivnit situaci v příhraničních oblastech. K takovému využívání sociálních služeb prozatím nedochází. 13 Regionální rozdíly v demografickém, sociálním a ekonomickém vývoji Plzeňského kraje v letech 2000 až 2005, Charakteristika kraje a jeho postavení v rámci České republiky < 9

10 4. Priority obcí Plzeňského kraje V souvislosti s komunitním plánováním probíhá již několik let součinnost kraje se zástupci obecních samospráv ochotných podílet se na procesu plánování rozvoje sociálních služeb v rámci kraje či mikroregionů. Aktivity kraje podporují komunitní plánování a směrují k iniciaci dalších zástupců měst a obcí k jejich zapojení do procesu plánování. Na počátku května 2007 oslovil kraj všechny obce Plzeňského kraje s žádostí o spolupráci při zjišťování potřebnosti poskytování sociálních služeb. Odborem sociálních věcí a zdravotnictví Krajského úřadu Plzeňského kraje pak byly kontaktovány všechny obce s pověřeným obecním úřadem a pomocí polostrukturovaných rozhovorů byla zjišťována potřebnost poskytování služeb v rámci jednotlivých správních území obcí s pověřeným úřadem. V regionech, kde probíhá proces komunitního plánování, toto zjišťování čerpalo z poznatků a závěrů procesu. Tam, kde plánování neprobíhá, byly zjišťovány poznatky zástupců a pracovníků obcí a byly případně doplněny poznatky poskytovatelů služeb. V žádném z regionů nebyl formulován závěr, z něhož by vyplýval menší zájem obce o poskytovanou službu, než je její kapacita, tedy utlumení některé z poskytovaných služeb. Ve všech případech tak byla formulována snaha o udržení stávajícího stavu s doplněním systému o další služby, které by reagovaly na sociální problémy, které region tíží. Získané informace nejsou v žádném případě kompletním výčtem potřeb poskytování sociálních služeb na území kraje, popisují však nejzřetelnější priority a přání zástupců jednotlivých obcí. Procesy komunitního plánování i informace z neplánujících regionů nabízejí mnohem více priorit a závěrů pro celou oblast sociální politiky. Pro tento materiál bylo využito pouze těch závěrů, které se vztahují k sociálním službám (ve smyslu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Z těchto informací pak byly pro tento materiál vybrány pouze ty, které se vztahují k zastoupení jednotlivých služeb v regionu (nebyly tak zahrnuty informace např. o podpoře zapojení dobrovolníků do sociálních služeb v regionu, ale jen takové, které se vyjadřují. k potřebnosti zastoupení jednotlivých sociálních služeb). 4.1 ORP Blovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Blovice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociální péče V regionu je registrována poptávka po službě denního stacionáře pro osoby se zdravotním postižením (včetně osob s Alzheimerovou demencí), která by mohla být využívána v pracovní době pečujících osob. Jako problémová byla označena nárazová poptávka po sociálních službách (např. pečovatelské služby) související s vesnickým charakterem regionu, resp. nízkou hustotou osídlení, jejichž poskytování se pak může jevit jako neefektivní. Služby sociální prevence V regionu je podporován terénní program se zaměřením na práci s rodinami a řešení především jejich zadluženosti. V regionu je navázána spolupráce s Azylovým zařízením v Plzni. Jako nedostatek je pociťována absence kapacity návazných služeb pro osoby bez přístřeší, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody a osoby ohrožené závislostí na návykových látkách, které by byly občanům regionu k dispozici (potřeba těchto služeb je jen občasná, avšak pokud k takové situaci dojde, je problematické volnou kapacitu najít). 4.2 ORP Domažlice Na území správního území obce s rozšířenou působností Domažlice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb ve dvou regionech. Jedním z plánujících regionů je 10

11 Kdyňsko 14 (zahrnuje obce: Černíkov, Chodská Lhota, Kdyně, Koloveč, Kout na Šumavě, Libkov, Loučim, Mezholezy, Pocinovice, Spáňov, Úsilov, Všepadly, Všeruby, Zahořany, Brnířov, Úboč, Nová Ves, Němčice) a druhým Domažlicko 15 (zahrnuje obce: Domažlice, Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Drahotín, Draženov, Hostouň, Chocomyšl, Chodov, Chrastavice, Kaničky, Klenčí pod Čerchovem, Luženičky, Milavče, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Nový Kramolín, Pasečice, Pec, Poběžovice, Postřekov, Rybník, Srbice, Stráže, Tlumačov, Trhanov, Újezd, Únějovice, Zahořany, Ždánov, Kanice, Hradiště, Hora Svatého Václava). V rámci obou procesů jsou zahrnuty všechny obce správního území obce s rozšířenou působností. Na Kdyňsku je již schválený komunitní plán, proces na Domažlicku nabízí zatím jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Domažlicko: Během plánovacího procesu vyplynul záměr rozšíření stávající poradenské služby o problematiku domácího násilí, účastníky je zmiňována potřeba obecného poradenství, které by pomohlo při vyhledávání vhodné sociální služby. Kdyňsko: Jako priorita je označeno vybudování poradenského centra, které by občanům pomohlo při vyhledávání vhodné sociální služby a mohlo případně nabídnout i další služby, jako je krizová pomoc. Služby sociální péče Domažlicko: Pečovatelská služba je poskytována pouze v několika málo obcích. Často je vázána pouze na dům s pečovatelskou službou a není poskytována jako terénní služba. Prioritou vyplývající z plánovacího procesu je rozšíření pečovatelské služby tak, aby byla dostupná v celém regionu, tedy i v malých obcích. Další prioritou je zajištění celodenní péče v pobytovém zařízení pro seniory. Účastníci procesu komunitního plánování dále upozorňují na potřebnost zřízení odlehčovacích služeb, případně stacionáře. Kdyňsko: Jako priorita města bylo označeno rozšíření pečovatelské služby o sobotách a nedělích a zřízení odlehčovací péče. (Pro zřízení kapacity služby odlehčovací péče bylo uvažováno o spolupráci s Domovem důchodců Kdyně, ale prozatím nedošlo k dohodě.) Služby sociální prevence Domažlicko: Účastníci procesu komunitního plánování upozorňují na potřebnost zřízení nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, zařízení poskytujícího ubytování osobám bez přístřeší (azylový dům nebo noclehárna) s kapacitou cca 15 uživatelů. V regionu dojde k rozšíření o terénní služby pro osoby závislé na návykových látkách, kdy součástí projektu bude i zjištění potřebnosti poskytování služeb této cílové skupině. Kdyňsko: V Kdyni je pozorován výskyt mládeže s rizikovým chováním (trestná činnost, zneužívání návykových látek) a prioritou obce se tak stalo vybudování nízkoprahového zařízení pro děti a mládež. 4.3 ORP Horažďovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Horažďovice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb mikroregionu Prácheňsko 16 (zahrnuje obce: Hejná, Kejnice, Břežany, Kvášňovice, Olšany, Tužice, Horažďovice, Hradešice, Chanovice, Malý Bor, Myslív, Nalžovské Hory, Pačejov, Rabí, Svéradice, Velké Hydčice, Velký Bor, 14 Bližší informace z komunitního plánování na Kdyňsku viz 15 Bližší informace z komunitního plánování na Domažlicku viz 16 Bližší informace z komunitního plánování na Horažďovicku viz 11

12 Kasejovice, Oselce, Kovčín, Nehodiv, Maňovice, Slatina 17 ), který zatím nabízí jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Město bude za podpory obcí sdružených v regionu Prácheňsko usilovat o posílení služeb sociálního poradenství, v rámci komunitního plánování se ukázala potřeba poradenství pro osoby ohrožené sociální exkluzí, děti a mládež a rodinu a v delším časovém horizontu poradenství občanské. Dosud jsou především v oblasti péče o děti a mládež využívány služby Střediska výchovné péče v Domažlicích a poradenské služby v Klatovech a Strakonicích. Služby sociální péče Jako potřebné bylo označeno zajištění pobytového zařízení domu pro seniory, jehož využití se předpokládá z části od stávajících klientů LDN a z části od dalších občanů. Prozatím jsou občany využívány kapacity pobytových služeb v jiných regionech, kdy jsou zaměstnancům úřadu známé případy využití pobytových zařízení pro seniory v Sušici, Klatovech a mimo Plzeňský kraj ve Strakonicích a Blatné. Další prioritou bylo označeno udržení služeb pečovatelské služby minimálně v současném rozsahu počtu klientů a dostupnosti v regionu, případně rozšíření služeb pečovatelské služby (Oblastní charita Horažďovice). Služby sociální prevence Zaměstnancům úřadu jsou známy pouze jednotlivé případu osob, na které je zaměřena hlavní část služeb sociální prevence. Při ohrožení ztráty bydlení (u osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, osob s nízkými příjmy pobírajících sociální dávky apod.) jsou využívány kapacity soukromých ubytoven v regionu. Město je dále partnerem projektu Šance pro budoucnost, kdy v případě potřeby nabídne k dispozici obecní byt pro lidi opouštějící dětský domov. Mimo region bylo podle poznatků zaměstnanců úřadu využito kapacit azylových domů v Sušici a Klatovech, mimo Plzeňský kraj pak v Husinci a Prachaticích. V komunitním plánování bylo prozatím jednáno o potřebě terénní práce, která by se měla orientovat i na práci s lidmi ohroženými závislostí na návykových látkách. 4.4 ORP Horšovský Týn Na území správního území obce s rozšířenou působností Horšovský Týn probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb 18 (zahrnuje obce: Blížejov, Bukovec, Čečovice, Čermná, Černovice, Hlohová, Hlohovčice, Holýšov, Horní Kamenice, Horšovský Týn, Křenovy, Kvíčovice, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Močerady, Neuměř, Osvračín, Poděvousy, Puclice, Semněvice, Staňkov, Štichov, Srby, Velký Malahov, Vidice, Všekazy 19 ), který zatím nabízí jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Podle stávajících poznatků občané v současné době využívají především domažlických služeb sociálního poradenství. Služby sociální péče Z informací získaných od starostů a poskytovatelů vyplývá především to, že v rámci regionu chybí v některých menších obcích pečovatelská služba, kdy se vyskytují požadavky na 17 Tři obce plánujícího mikroregionu nespadají do správního území ORP Horažďovice. 18 Bližší informace z komunitního plánování na Horšovskotýnsku viz 19 Do plánování jsou zapojeny i obce ze správního území obce s pověřeným úřadem obce s pověřeným úřadem Holýšov jeho priority a poznatky o potřebnosti poskytování sociálních služeb jsou uvedeny v rámci spádového území ORP Stod, kde se Holešovsko nachází 12

13 rozšíření její kapacity o poskytování služeb i o sobotách a nedělích. Poptávány jsou pobytové služby pro seniory a dále služby denního stacionáře a osobní asistence. Od začátku příštího roku bude systém sociálních služeb v regionu doplněn o domov se zvláštním režimem o kapacitě 9 uživatelů. Podle stávajících poznatků občané v současné době využívají především pobytových zařízení pro seniory v regionu (v Černovicích), na Domažlicku a dále pobytového zařízení a pečovatelské služby Diakonie ČCE v Merklíně. 4.5 ORP Klatovy Na území správního území obce s rozšířenou působností Klatovy probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb ve dvou regionech. Jedním z plánujících regionů je Klatovsko 20 (zahrnuje obce: Myslovice, Ježovy, Poleň, Běhařov, Klenová, Javor, Týnec, Obytce, Číhaň, Mlýnské struhadlo, Hnačov, Červené Poříčí, Klatovy, Běšiny, Bezděkov, Bolešiny, Čachrov, Dlažov, Dolany, Chlistov, Chudenice, Křenice, Měčín, Mochtín, Plánice, Předslav, Švihov, Vrhaveč, Zavlekov, Vřeskovice, Ostřetice, Lomec, Biřkov, Zborovy, Újezd u Plánioce, Mezihoří) a druhým mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou 21 (zahrnuje obce: Všeruby, Dešenice, Chudenín, Janovice nad Úhlavou, Nýrsko, Strážov, Hamry). V rámci obou procesů jsou zahrnuty všechny obce správního území obce s rozšířenou působností s výjimkou dvou obcí, z nichž jedna je zapojena do plánování v rámci mikroregionu Kdyňska (ORP Domažlice) a druhá není zapojena do plánovacího procesu. Mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou má již schválený komunitní plán, proces na Klatovsku nabízí zatím jen dílčí závěry. Služby sociální péče Mikroregion Úhlava a Janovice nad Úhlavou: V regionu probíhá výstavba malometrážních bytů (pro příjmově vymezené skupiny obyvatel), které by měli být doplněny pečovatelskou službou a jeden by měl sloužit jako chráněné bydlení pro 4 6 obyvatel. Z komunitního plánu dále vyplývá jako cíl zřízení stacionáře pro seniory o kapacitě cca 6 lidí. V plánu se jako priorita objevila i výstavba domu pro seniory o kapacitě cca lidí (kapacita by podle plánu měla být využita mimo jiné občany, kteří nyní využívají pobytových služeb v Klatovech a jsou z regionu, nebo občany jimž je místo sociálních služeb poskytován pobyt v LDN). Vedle tohoto zařízení plán počítá i s výstavbou penzionu pokojného stář v Janovicích nad Úhlavou ve třech etapách, kdy by během každé z nich měla vzniknout kapacita 30 míst (dohromady se tedy počítá s 90 místy). Klatovsko: V některých menších obcích regionu není zajišťována pečovatelská služba. Rozvoj terénních služeb, pečovatelské služby a osobní asistence, je pak spolu s důrazem na provázání sociálních a zdravotních služeb jednou z deklarovaných priorit regionu. V rámci regionu je zvažováno i navýšení kapacity pobytových služeb pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku. V minulosti občané poptávali i stacionář pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, kdy byly nakonec využity kapacity plzeňského zařízení. V případě pobytových služeb využívají občané celého regionu především kapacity klatovských zařízení. Služby sociální prevence Prioritou regionu (vyplývající zejména ze stávajících závěrů plánování služeb na Klatovsku) je řešení oblasti služeb určených osobám ohroženým drogovou závislostí a to nejen v samotném městě Klatovy. V Klatovech probíhá spolupráce s plzeňským poskytovatelem zaměřujícím se na protidrogovou prevenci, během které má být zmapována situace v této 20 Bližší informace z komunitního plánování na Klatovsku viz 21 Bližší informace z komunitního plánování v regionu viz 13

14 oblasti. Jako problematická byla zmíněna i oblast práce s dětmi s výchovnými problémy. V případě pobytových služeb využívají občané celého regionu především kapacity klatovských zařízení. 4.6 ORP Kralovice Na území správního území obce s rozšířenou působností Kralovice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociálního poradenství Služby sociálního poradenství byly v minulosti poskytovány v rámci ÚSP Kralovice (nyní Dům sociální péče Kralovice). Pro nízkou využívanost byla tato služba zrušena. Služby sociální péče Z provedeného šetření vyplynulo, že v některých obcích v rámci správního území není poskytována pečovatelská služba a to i přes projevený zájem. V Kralovicích byla občany poptávána služba denního stacionáře, kdy o ní zjišťovalo informace cca 10 občanů. Služby sociální prevence Jako problematická byla zmíněna oblast práce s rizikovou mládeží (jen s malým zastoupením cílové skupiny). V Plasích byl zmíněn větší výskyt osob bez přístřeší, které využívají kapacitu nabídnutého ubytování. Občané regionu využívají azylových domů a dalších pobytových služeb pravděpodobně zejména v Plzni (např. Kralovice mají smluvně zajištěno), využitelnost plzeňských ambulantních služeb je však problematická vzhledem ke vzdálenosti a dopravní dostupnosti. 4.7 ORP Nepomuk Na území správního území obce s rozšířenou působností Nepomuk neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Služby sociální péče Z rozhovoru s pracovníky města Nepomuk vyplývá, že obec nezaznamenala zájem občanů o rozšíření nabídky služeb v regionu. V případě pobytových služeb využívají občané kapacit zařízení v různých místech kraje (i mimo něj), kdy nebyla zaznamenána častější využívanost některého ze zařízení. Služby sociální prevence Město Nepomuk zajišťuje ubytování s využitím sociálních bytů, pro osoby, které jsou ohroženy ztrátou přístřeší. V rámci těchto kapacit je také navázaná spolupráce z projektem Šance pro budoucnost. V minulosti byly občany regionu využívány kapacity plzeňských pobytových zařízení. 4.8 ORP Nýřany Na území správního území obce s rozšířenou působností Nýřany neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb, resp. proces je zde na úplném počátku. Služby sociální péče V regionu byla zaznamenána absence pobytové služby navazující na péči zdravotnického zařízení (chyběla po propuštění z LDN). V regionu byl dálen zaznamenán zájem o službu stacionáře pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku. Jeden z poskytovatelů poukázal na nedostatečnou kapacitu služby domova se zvláštním režimem, která by měla být 14

15 poskytována lidem ohroženým závislostí na alkoholu a osobám s Alzheimerovou a jinou demencí. Město Třemošná připravuje zřízení domu pro seniory s kapacitou cca 55 lidí ve spolupráci se soukromou firmou (přestavba budovy obce). Přestavba by měla být realizovaná do dvou let. Služby sociální prevence V regionu jsou lokality, ve kterých žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením. V regionu je plánováno rozšíření nabídky služeb o terénní služby pro osoby závislé na návykových látkách, kdy součástí projektu bude i zjištění potřebnosti poskytování služeb této cílové skupině. 4.9 ORP Plzeň Na území správního území obce s rozšířenou působností Plzeň probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb 22. Do tohoto procesu je zapojeno město Plzeň (bez zapojení dalších obcí). Město Plzeň ukončilo k 30. červnu 2007 první plánovací období. Pro tento materiál je možné využít realizační plán na rok 2008 (informace, které plán popisuje jako sociální služby podle zákona o soc. službách) doplněný o informace získané ze Starého Plzence. Služby sociálního poradenství Prioritou formulovanou v rámci plánování služeb v Plzni je zajištění služeb sociálního poradenství pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, lidi bez přístřeší, cizince a matky s malými dětmi (v rámci opatření zajištění vzdělávání matek s malými dětmi). Služby sociální péče V oblasti služeb sociální péče město Plzeň deklaruje podporu doplnění sítě služeb o chráněné bydlení pro osoby s duševním onemocněním s kapacitou 10 uživatelů, osoby s mentálním postižením ve věku let s kapacitou cca 40 osob a osoby s kombinovaným postižením do cca 6 osob. Plán dále uvádí podporu služby podpora samostatného bydlení pro lidi s duševním onemocněním o kapacitě cca 20 klientů, zřízení pobytové odlehčovací služby pro rodiny s dětmi s kombinovaným postižením a zřízení služeb denního a týdenního stacionáře pro osoby s kombinovaným postižením ve věku let s kapacitou do 12 osob. Prioritou města je také rozšíření stávající kapacity domovů pro seniory na území města Plzně pro smyslově postižené seniory a doplnění služby podpora samostatného bydlení cca 10 osobám se smyslovým postižením. Mezi priority v oblasti péče o seniory patří vybudování služby centra denních služeb, služeb týdenního stacionáře a služby domova pro seniory. Prioritou města je i zajištění týdenního (denního) stacionáře s kapacitou max. 15 osob pro seniory s Alzheimerovou chorobou a Parkinsonovou nemocí, vybudování týdenního stacionáře pro osoby s diagnózou roztroušené sklerózy o kapacitě do 20 osob a zřízení služby domova se zvláštním režimem. Podporováno je i zřízení sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, případně službu sociální rehabilitace (v rámci opatření individuální bezbariérová doprava - bezbariérové taxi). Město Starý Plzenec uvádí jako svou prioritu zřízení a podporu domova sociálních služeb, ve kterém by byla poskytována kombinace služeb denního a týdenního stacionáře, domova pro seniory a domova pro osoby se zdravotním postižením a dále podporu pečovatelské služby. Služby sociální prevence Z priorit v oblasti služeb sociální prevence plzeňský realizační plán uvádí zajištění služby terénního programu pro matky s dětmi v tísni a dalších služeb předcházejících odloučení dětí 22 Bližší informace z komunitního plánování v městě Plzni viz kpss.plzen-city.cz 15

16 od rodiny a zajištění služeb sociální rehabilitace a terénních programů pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit, osoby bez přístřeší a cizince. V oblasti péče o osoby ohrožené drogovou závislostí plán vytyčuje jako prioritu službu chráněného bydlení s kapacitou 8 osob (v rámci opatření zřízení koedukovaného chráněného bydlení i pro matky s dětmi ohrožené drogovou závislostí) a doplnění kapacity služeb kontaktního centra, případně služeb následné péče (v rámci opatření zajištění substituční léčby s psychosociálním programem) ORP Přeštice Na území správního území obce s rozšířenou působností Přeštice probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb 23 (zahrnuje všechny obce správního území obce s rozšířenou působností).. Na Přešticku je již schválený komunitní plán. Služby sociálního poradenství Jako výstup z komunitního plánování byl v únoru v Přešticích zahájen provoz komunitního centra, ve kde je jednou z nabízených služeb i služba sociálního poradenství. Z prozatímního provozu zatím není zcela jasný rozsah zájmu o tyto služby. Služby sociální péče Jako problematická byla v rámci plánování označena časová dostupnost pečovatelské služby, která je poskytována pouze přes den a jen ve všední dny. Prioritou tak bylo označeno rozšíření pečovatelské služby do večerních hodin a na víkendy. Další prioritou je zřízení denního a týdenního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Z ankety provedené v rámci procesu plánování vyplynul dále zájem o službu tísňové péče. Občany Přešticka jsou ze zařízení v jiných regionech pravděpodobně nejvíce využívány pobytové služby v Plzni a Klatovech. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence komunitní plán neformuluje žádné priority, občany Přešticka jsou ze služeb v jiných regionech pravděpodobně nejvíce využívány opět pobytové služby v Plzni a Klatovech ORP Rokycany Na území správního území obce s rozšířenou působností Rokycany probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb 24 (zahrnuje všechny obce správního území obce s rozšířenou působností). Proces na nabízí prozatím jen dílčí závěry. Služby sociálního poradenství Zaměstnanci občanské poradny provozované v Rokycanech zaznamenávají výrazný nárůst zájmu po službách sociálního poradenství (provoz současným poskytovatelem trvá zatím jen necelý rok). Služby sociální péče V současné době pečovatelská služba není v některých oblastech poskytována, anketa provedená v rámci komunitního plánování ukázala, že někteří občané těchto obcí by o službu měli zájem. Jako problém bylo označeno předpokládané omezení osobní asistence, která byla v regionu poskytována (cca 10 uživatelů) a poptávka po ní trvá. S nedostatečnou nabídkou se setkává poptávka osob s duševním onemocněním a mentálním postižením po pobytových službách, resp. službě chráněného bydlení. Z šetření dále vyplynul dlouhodobější záměr o 23 Bližší informace z komunitního plánování na Přešticku viz 24 Bližší informace z komunitního plánování na Rokycansku viz 16

17 zřízení odlehčovací služby. V současné době má jeden z poskytovatelů záměr vybudovat v Rokycanech domov pro seniory s kapacitou 16 míst a zřízení sociálně terapeutické dílny. Občany celého regionu jsou pravděpodobně nejvyužívanější kapacity pobytových služeb v Mirošově a Liblíně. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence chybí, stejně jako v jiných obcích a regionech, ověřená data o jejich potřebnosti. Jeden z poskytovatelů upozornil na potřebnost práce s dětmi a rizikovou mládeží i jejich rodinami, tedy poskytování služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, služby rané péče poskytované dítěti a rodičům dítěte, jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivé sociální situace, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a služeb terénních programů. Dosavadní poznatky ukazují i na potřebnost služeb poskytovaných osobám ohroženým závislostí na návykových látkách, kdy pracovníci úřadu i jeden z poskytovatelů upozorňují, že se problém netýká jen samotných Rokycan, ale i dalších sídel regionu. Zvažována je i spolupráce s plzeňským střediskem rané péče ORP Stod Na území správního území obce s rozšířenou působností Stod probíhá proces komunitního plánování sociálních služeb jednak v rámci regionu Stodska a Dobřanska 25 (zahrnuje obce: Dobřany, Dnešice, Honezovice, Hradec, Chotěšov, Kotovice, Líšina, Nová Ves, Přestavlky, Stod, Střelice, Ves Touškov, Vstiš) a také v rámci regionu Horšovskotýnska (viz poznámka pod čarou č. 6) (jde o obce správního území obce s pověřeným úřadem Holýšov: Bukovec, Čečovice, Černovice, Holýšov, Horní Kamenice, Kvíčovice, Neuměř, Štichov, Všekary). Oba probíhající procesy nabízejí zatím jen dílčí poznatky. Služby sociálního poradenství Jako vhodné doplnění systému služeb v oblasti sociálního poradenství bylo označeno rozšíření a doplnění služeb občanské poradny. Služby sociální péče Jako problém byla v oblasti služeb sociální péče označena nedostatečná kapacita pobytových zařízení pro osoby se sníženou soběstačností z důvodu věku, která je pravděpodobně částečně řešena i využitím kapacity Psychiatrické léčebny v Dobřanech. Pokrytí regionu pečovatelskou službou nelze v současné době odhadnout službu v současné době začíná realizovat jiný poskytovatel. Služby sociální prevence I přes chybějící analýzu situace zástupci obcí (zejména města Holýšov, Dobřany) hovoří o výskytu zneužívání návykových látek, rizikovém chování mládeže a předpokládaném nárůstu počtu zadlužených rodin, které nezvládají splácet své dluhy. Město Dobřany jako prioritu označuje zřízení služby nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, v dalších obcích nebyla konkrétní služba navržena. Ze služeb sociální prevence využívají občané mimo region, zejména v Plzni, pravděpodobně pobytových služeb (noclehárna, azylový dům) a služeb určených osobám ohroženým závislostí na návykových látkách ORP Stříbro Na území správního území obce s rozšířenou působností Stříbro neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. 25 Bližší informace z komunitního plánování na Stodsku viz 17

18 Služby sociální péče Jako nedostatečná byla označena kapacita pečovatelské služby v okolí obce Svojšín, kde byl úřadem odhadnutý zájem cca 20 uživatelů. Jako potřebné se jeví i navýšení kapacity denního a týdenního stacionáře. Zvažováno je i budování služby domov pro seniory. Služby sociální prevence Ze získaných informací vyplývá, že v oblasti služeb sociální prevence v regionu chybí pobytové služby, kdy byly služby noclehárny a vybudování krizového bydlení označeny jako priority rozvoje služeb. V případě služeb ubytoven a azylových domů je počítáno s využíváním služeb azylového domu a noclehárny v Plzni, Boru či Praze ORP Sušice Na území správního území obce s rozšířenou působností Sušice neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb, resp. proces je zde na úplném počátku. Služby sociální péče V oblasti služeb sociální péče účastníci komunitního plánování upozorňují na neuspokojenou poptávku po odlehčovacích službách a nedostatečnou kapacitu pobytových zařízení. V případě pečovatelské služby zmiňují problém vysokých dojezdových vzdáleností, jejíž řešením by podle účastníků bylo, spíše než finančně náročnější zřízení nového střediska, posílení středisek stávajících. Účastníci dále zmiňují předpoklad nárůstu počtu osob se sníženou soběstačností z důvodu věku, kteří nemají příjmy ani jiné zázemí a budou potřebovat zajistit pobytovou službu. Většina občanů regionu, kteří využívají pobytovou službu, pravděpodobně využívá zařízení v Sušici, zaznamenáno bylo využití kapacity zařízení v Jihočeském kraji. Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence účastníci komunitního plánování označili za potřebnou práci s lidmi ohroženými násilným chováním jiné osoby obývající s ní společné obydlí, osob bez přístřeší, osob ohrožených závislostí na alkoholu, zadluženým domácnostem, které nejsou schopny své dluhy splácet, ale i s dalšími cílovými skupinami. Občané regionu využívají kromě pobytových zařízení v Sušici i v dalších regionech pravděpodobně nejvíce v Plzni a Sušici ORP Tachov Na území správního území obce s rozšířenou působností Tachov neprobíhá proces komunitního plánování sociálních služeb. Město Tachov v rámci potřebnost poskytování sociálních služeb uvádí domněnku o dostatečném zastoupení sociálních služeb v regionu uvedené informace vyplývají dále ze zjišťování za správní území obcí s pověřeným úřadem Bor a Planá. Služby sociálního poradenství V oblasti služeb sociálního poradenství jsou občany regionu využívány pravděpodobně především kapacity služby sociálního poradenství v Tachově, doplněním by mohlo být rozšíření sociálního poradenství pro osoby se zdravotním postižením do dalších sídel. Služby sociální péče Jako problém byla označena kapacita pobytových zařízení, kde se obce opírají o zjištění zaměstnanců pečovatelské služby. Jako prioritní pak bylo označeno zajištění pohotovostní pobytové služby, která by v případě akutního problému mohla zajistit péči před přechodem 18

19 do některého z pobytových zařízení, kde by pravděpodobně stačila minimální kapacita (např. dvě vyčleněné bytové jednotky). Vedle této služby byla jako potřebná označena i služba pro osoby opouštějící zdravotnické zařízení (pravděpodobně služba chráněného bydlení). Služby sociální prevence V oblasti služeb sociální prevence bylo zmíněno využití kapacit služeb plzeňského střediska poskytujícího služby rané péče, případně služeb poskytovaných v Tachově Shrnutí a závěry vyplývající z priorit obcí Plzeňského kraje 26 Mezi prioritami a přáními zástupců jednotlivých obcí se další rozvoj služeb sociálního poradenství příliš nevyskytuje. Pokud ano, pak je zmiňována dobrá zkušenost a potřebnost rozvoje občanského poradenství (včetně poboček v menších sídlech). V jednotlivých regionech pak zástupci obcí poukazují na potřebnost rozvoje poradenství při zprostředkování vhodné služby či při zajištění poradenství specifickým cílovým skupinám (zmíněno je poradenství poskytované osobám ohroženým sociální exkluzí, dětem, mládeži a rodinám, obyvatelům sociálně vyloučených lokalit, lidem bez přístřeší, cizincům a osobám se zdravotním postižením není však zřejmá prioritní cílová skupina pro více regionů). Nejzřetelnější priorita, resp. přání zástupců jednotlivých obcí v oblasti služeb sociální péče se týká rozšíření kapacity pečovatelských služeb. Kapacita by měla být rozšířena nejen tak, aby pokryla vždy celý region, tedy nejen vybrané obce, ale i časově, aby bylo možné jejich služeb využívat ve všech dnech v týdnu, tedy nejen ve dnech všedních. Velmi často se objevuje požadavek na rozšíření pobytových služeb, kdy je nejčastěji zmiňována výstavba domu pro seniory (v některých regionech už jsou navržené konkrétní záměry). Z dalších služeb zástupci obcí častěji uváděli jako priority navýšení stávajících kapacit i u odlehčovacích služeb, denního a týdenního stacionáře, domova se zvláštním režimem, chráněného bydlení, osobní asistence, uvedeny byly i služby podpory samostatného bydlení a tísňové péče. V oblasti služeb sociální prevence se jednoznačně nejčastěji objevuje důraz na rozšíření služeb poskytovaných osobám ohroženým závislostí na návykových látkách. Další často zmiňovanou cílovou skupinou, s níž by se v rámci sociálních služeb mělo podle názoru obcí více pracovat, jsou děti a mládež, jejichž vývoj je ohrožen, a jejich rodiny, zadlužené domácnosti, dále jsou zmiňovány i osoby bez přístřeší, matky s dětmi v tísni a obyvatelé sociálně vyloučených lokalit. Služby jsou zde méně často konkretizovány (spíš jde o charakteristiku na základě cílových skupin). Konkretizované jsou zejména požadavky na zřízení služeb nízkoprahového zařízení pro děti a mládež a terénních programů pro různé cílové skupiny, zmíněny jsou i služby sociální rehabilitace, rané péče, sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi, azylového domu a noclehárny. 26 Jde pouze o snahu shrnout preferovaný charakter služeb, což se však může jevit zavádějícím - podoba každé služby se na základě různých požadavků v jednotlivých regionech odlišuje a pociťované potřeby menších regionů mají jistě jinou váhu než poznatky města Plzně. 19

20 5. Potřeby poskytování sociálních služeb V současné době Plzeňský kraj nedisponuje dostatečným množstvím vypovídajících údajů, ze kterých by bylo možné zjistit komplexní potřeby poskytování sociálních služeb. Plzeňský kraj v budoucnu popíše potřebnost sociálních a navazujících služeb zejména využitím dvou zadaných analýz. První má za cíl určit potřebnost sociálních služeb ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, druhá určí potřebnost vybraných služeb sociální prevence a vedle toho nabídne metodiku umožňující opakované zjišťování v budoucích letech. Konečné závěry obou analýz budou k dispozici až na podzim tohoto roku a tedy nejsou v současnosti pro plán využitelné. V současné době je možné čerpat z poznatků jednotlivých obcí (kterým zákon ukládá zjištění potřebnosti poskytování sociálních služeb také). Informovanost o sociálních službách a jejich potřebnosti je však u řady zástupců (zejména menších) obcí minimální a tato informace je tak od obcí těžko zjistitelná. Údaje o potřebnosti poskytování sociálních služeb některým cílovým skupinám jsou navíc i na úrovni obce těžko zjistitelné, což bývá navíc mnohdy umocněno nepopulárností těchto cílových skupin. Závěry procesů komunitního plánování jednotlivých regionů (stejně jako v jiných krajích) nabízejí jen zřídka podloženou kvantifikaci potřebnosti jednotlivých služeb, kdy je vyústěním neschopnost vyargumentovat posílení služby či konstatovat případnou nepotřebnost služby. Přes všechna popsaná rizika jsou však informace získané od obcí jedním z mála dostupných podkladů, které je možné využít a je důležité s nimi pracovat (poznatky obcí viz kapitola 4. Priority obcí Plzeňského kraje). Druhým využitelným zdrojem jsou informace o rozmístění jednotlivých typů služeb v kraji 27, které může poukázat na nedostatečné zastoupení některého typu služeb, nebo naopak její nadbytečnou kapacitu. I zde je však nutné postupovat velmi opatrně a je zřejmé, že tento odhad ukáže jen na nejviditelnější disproporce kapacit. Údaje získané z žádostí o registraci totiž naznačují trvající rozdíly ve vykazování kapacity (případně i výkonů) u jednotlivých poskytovatelů dvě srovnatelně personálně zajištěné organizace uvádějí v žádosti diametrálně odlišné údaje (zejména je to zřetelné u některých služeb sociální prevence). Dalším údajem, se kterým je možné pracovat, je evidence počtu žadatelů o sociální službu, se kterými poskytovatel nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí služby z důvodu nedostatečné kapacity. Vzhledem k nejednotnému systému evidence žádostí o poskytnutí služby je hodnota celkového součtu neuspokojených žádostí o sociální služby nevyužitelná. Využitelná je však informace, který typ sociální služby vůbec má neuspokojené žádosti, tedy o které typy služeb trvá zájem občanů (i když není možné vyjádřit jejich počet). V současné době však nejsou ucelená data z evidencí neuspokojených žadatelů o službu k dispozici. Při přípravě tohoto dokumentu je možné využít znalosti situace při statistických šetřeních v dřívějších zařízeních ústavů sociální péče, domovů důchodců a pečovatelské služby. Oba typy pobytových zařízení trvale vykazují neuspokojené žádosti, u pečovatelské služby jen v některých případech. 5.1 Služby sociálního poradenství Služby sociálního poradenství jsou podle seznamu žádostí o registraci zastoupeny ve všech okresních městech Plzeň, Klatovy, Tachov Rokycany a Domažlice, dále ve městě Sušice, Třemošné (ORP Nýřany) a obci Černošín (ORP Stříbro). Žádost o registraci podali poskytovatelé dvou služeb občanského poradenství, kteří jako cílovou skupinu uvedli všechny skupiny z nabídky ve formuláři. Ostatní poskytovatelé se specializují na vybrané cílové skupiny, někteří poskytovatelé v žádosti o registraci jednu nebo dvě cílové skupiny. Velká 27 Z registru je možné zjistit jako místo poskytování pouze adresu sídla služby. Ve kterých obcích je poskytovaná terénní služba uvedli v popisu realizace jen někteří z poskytovatelů. 20