M = Ma + m YD NX = X M vždy

Transkript

1 Makroekonomie magisterský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, Cvičení téma 2 Čistý export, měnový kurz, rozšířený model důchod výdaje.

2 Obsah. 4) Čistý export. Měnový kurz. Cíl: prohloubení poznatků o faktorech, ovlivňujících mezinárodní závislost jednotlivých národních ekonomik prostřednictvím měnových kurzů a zahraničního obchodu. 5) Rozšířený model důchod výdaje Cíl: vysvětlení makroekonomické rovnováhy na trhu statků a fluktuace produkce v krátkém období v ekonomice s nevyužitými zdroji a fixní cenovou hladinou.

3 Keynesiánská funkce importu Autonomní a indukovaný import Ma (sůl, ropa...). Mezní sklon k importu z důchodu m = ΔM/ M/ΔYD. M = Ma + m YD Čistý export: NX = X M X..export M..import M M a M = M a + m.y Y Export je vždy nezávislý na výši produktu dané země a platí tedy, že je autonomní: X = Xa

4 Rozšířený vzorec pro čistý export NX Xa-Ma NX=(Xa-Ma)-m.Y Y

5 Příklad Export V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), M a = 0, MPM = m = 0,1. NX=X a - m.y NX=360-0,1.Y M=X a -NX HDP X a M NX HDP X a M NX ) vyjádřete graficky, 2) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX.

6 NX Příklad Export V následující tabulce (v mld. Kč) opravte chyby (nezávisle proměnnou je HDP), M a = 0, MPM= m = 0,1. NX = X a - m.y NX = 360-0,1.Y M = X a - NX HDP Xa M NX Čistý export NX ) vyjádřete graficky, ) vypočtěte souřadnice průsečíku linií M a NX. Pro Y=0 je NX=360 Y

7 Faktory ovlivňující čistý export: - domácí a zahraniční důchod, - domácí a zahraniční cenová hladina, - měnový kurz, - protekcionistická a proexportní opatření, - preference spotřebitelů a další

8 Roste-li HDP zkoumané země a současně roste HDP v zahraničí, pak pod vlivem právě těchto okolností čistý export zkoumané země: a) klesá, b) roste, c) stagnuje, Otázka Vliv HDP na export d) čistý export není vývojem žádného HDP ovlivněn, e) nelze jednoznačně určit.

9 Otevřená ekonomika; Čistý vývoz NX je složkou výdajové metody měření HDP = C+I+G+NX NX = X-M kde NX čistý vývoz, X export, M import. Uzavřené ekonomiky neexistují, prakticky každý stát něco dováží a vyváží. Jsou země s podílem exportu a importu nad 50%. V ČR dosahuje až 70%.

10 Otevřená ekonomika; Reálný měnový kurz Reálný měnový kurz eliminuje vliv cen R D/F R D/F D/F = E D/F. ( P F / P D ) D/F reálný měnový kurs růst signalizuje růst konkurenceschopnosti, D/F nominální měnový kurs, P F zahraniční cenová hladina, E D/F P D domácí cenová hladina Pokud je reálný měnový kurs menší než jedna, je domácí zboží relativně dražší než zboží zahraniční. NX = X M + v. R kde v = ΔNX / ΔR a vyjadřuje citlivost čistých exportů na reálný měnový kurz.

11 Otevřená ekonomika; Měnový kurz Vývoj reálného měnového kurzu ukazuje na zhodnocení či znehodnocení domácí měny, což má vliv na zahraniční obchod: - zhodnocení: zlevňuje dovoz, zdražuje vývoz, NX a Y klesá. - znehodnocení: zdražuje dovoz, zlevňuje vývoz, NX a Y roste - devalvace a revalvace se týká reálných kurzů

12 Otevřená ekonomika; Kurzové systémy Pevný kurz: centrální banka se zavazuje držet kurs na určité hodnotě (např. na hodnotě 1EUR = 30 Kč). V praxi se CB zavazuje držet kurs v malém pásmu kolem určité hodnoty (např.± 2,5 % okolo 30 Kč za 1 EUR). Pevný kurs se používá zřídka. Vstup do EURO-ZÓNY, je podmíněn před zavedením 2 roky pevného kursu Kč vůči EUR. Nutná intervence znamená: - zvýšení množství peněz v oběhu. Toto zvýšení M může vést k inflaci. - snížení množství peněz v oběhu. Toto snížení M může vést k poklesu HDP (Y) a růstu nezaměstnanosti (u). Pružný/pohyblivý kurs: kurs domácí měny vůči zahraniční měně může nabývat libovolných hodnot (viz současný vývoj Kč vůči EUR, USD, GBP).

13 Výhody: Otevřená ekonomika; Pevný kurz - kurz působí jako kotva, nedochází ke zdražování dovážených statků - jistota pro subjekty, mohou jasně kalkulovat s náklady a výnosy, není třeba se zajišťovat, nedochází k růstu nákladů při zahraničních operacích Nevýhody: - centrální banka nemůže provádět samostatnou politiku, nutnost intervenovat může vést buď k inflaci či k nezaměstnanosti - pokud zhodnocuje zahraniční měna, na kterou je domácí měna navázána a nejsou předpoklady pro zhodnocování domácí měny, zhoršuje pevný kurs vývoz do ostatních zemí

14 Otevřená ekonomika; Dopady Úrokový diferenciál: pokud je domácí reálná úroková míra vyšší než zahraniční (tj. úrokový diferenciál je kladný), dojde k přílivu kapitálu a tlaku na zhodnocování měny Saldo obchodní bilance: kladné saldo obchodní bilance znamená, že nabídka zahraničních měn (které drží vývozci) je vyšší než poptávka po zahraničních měnách (které drží dovozci),, což vede ke zhodnocování domácí měny, záporné má opačné důsledky Ekonomický růst: : má nejednoznačný vliv. Růst ekonomiky bývá spojován s vyšším růstem dovozu než vývozu a tedy se znehodnocováním domácí měny. Růst zpravidla znamená kladný úrokový diferenciál, což vede k přílivu zahraniční měny a ke zhodnocování domácí měny

15 Marshallova Lernerova podmínka (B) Posílení (apriciaci) domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX.

16 Marshallova Lernerova podmínka (B) Pokud dojde k posílení domácí měny, nutně to neznamená zhoršení NX. Pokud je cenová elasticita poptávky po našem zboží v zahraničí neelastická,, budeme vyvážet téměř stejně. Pokud bude po dováženém zboží cenová elasticita poptávky neelastická,, nebude mít tato změna kurzu vliv na zvýšení importu. Např. ČR dováží sůl, (poptávka je neelastická), tedy její zlevnění nevyvolá nárůst poptávky. Pokud dojde k zhodnocení měny (tj. zlevnění ceny soli pro nás), nezačneme jí dovážet více. Naopak při vývozu surovin, které nejsou snadno substituovatelné, je zpravidla v zahraničí neelastická poptávka a při zhodnocení domácí měny nedojde k poklesu prodeje. Pokud však naše zboží je v zahraničí dobře substituovatelné, má na něj cena vliv, pak při zhodnocení domácí měny dojde k poklesu exportu.

17 Marshallova Lernerova podmínka (B) M-L L podmínka není zpravidla v krátkém období splněna, protože poptávka v krátkém období je spíše neelastická. Lidem nějakou dobu trvá, než rozeznají cenovou změnu a než na ni zareagují. Při depriciaci domácí měny nejprve dojde k poklesu čistého vývozu a až v delším období dojde k jeho zvýšení. Jde o tzv. J-křivku. Čistý vývoz Čistý dovoz J - křivka čas

18 Dlouhodobý devizový trh nabídka a poptávka po devizách FS křivka nabídky měny na ose x FD křivka poptávky po měně na ose x xczk/eur 0 EUR 0

19 Trh deviz nabídka a poptávka po devizách; Znázorněte na trhu deviz následující jevy: Nakreslete souběžně Nakreslete souběžně graf nabídky a poptávky po domácí měně a po devizách. a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, n) vyplácení zisků ze podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny

20 a) růst (pokles) exportu, b) růst (pokles) importu, c) politickou nestabilitu v ČR, d) vyšší (nižší) úrokové míry v ČR než v zahraničí, e) nákup (prodej)) deviz ČNB, výhodnější (méně výhodné) podmínky pro podnikání v ČR než v zahraničí, f) vyšší (nižší) inflace v ČR než v zahraničí, g) hrozba státního bankrotu v ČR, h) hrozba státního bankrotu v zahraničí, Trh deviz posuny křivek

21 i) zavedení cel na dovoz do ČR ze zahraničí, j) zavedení cel na vývoz z ČR do zahraničí, k) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, l) vyšší turistika ze zahraničí do ČR, m) příliv zahraničních investic do ČR, n) vyplácení zisků z podniků v ČR do zahraničí, o) spekulativní nákup (prodej) domácí měny, p) spekulativní nákup (prodej) zahraniční měny Trh deviz posuny křivek

22 Teorie parity úrokových sazeb Pokud domácí reálná úroková míra je vyšší než zahraniční reálná úroková míra (tj. úrokový diferenciál je kladný), vede to k přílivu zahraniční investic a měny do tuzemska a ke zhodnocování domácí měny.

23 Teorie parity úrokových sazeb (B) 1. předpokládejme, že je reálná úroková míra r je v ČR vyšší než v jiných zemích. 2. zahraničním investorům se vyplatí investovat v ČR a budou poptávat domácí měnu. 3. Poté, co nakoupí domácí měnu, začnou nakupovat domácí aktiva. 4. Nebo též: pokud je zahraniční měna přeměňována na měnu domácí, roste v dlouhém období množství peněz v oběhu. To se promítne do posunu křivky úspor doleva dolů. Úrokové míry se postupně vyrovnají. 5. Záporný úrokový diferenciál (domácí úroková míra je nižší než světová) má opačné důsledky, vede k znehodnocení devizového kursu, v dlouhém období k odlivu kapitálu a k růstu domácí úrokové míry až na úroveň světové. 6. Zhodnocení či znehodnocování domácí měny rovněž ovlivňuje úrokovou míru. Znehodnocení domácí měny snižuje domácí úrokovou míru, zhodnocení ji zvyšuje.

24 Poptávka a výnosnost finančních aktiv (B) Poptávka po finančních aktivech je determinována: očekávanou výnosností aktiv doma a v zahraničí, rizikovostí aktiv (uvažujeme stejné), likviditou aktiv (uvažujeme stejné). Očekávaná výnosnost aktiv je ovlivněna: úrokovými sazbami doma a v zahraničí, očekávanou změnou měnového kurzu, transakčními náklady aj.

25 Očekávaná výnosnost aktiv (B) Očekávaná výnosnost korunových aktiv značíme i CZK Očekávaná výnosnost eurových aktiv (deprivace domácí měny) je i EUR Kurz E = x CZK / 1 EUR EUR + (E e E)/E Očekávaná míra deprivace domácí měny Kritéria investování: výnos; riziko; likvidnost CZK. V podmínkách volného pohybu kapitálu se očekávané výnosnosti vyrovnávají. Jde o výsledek mezinárodní úrokové arbitráže při nekryté úrokové paritě (nechrání si svou investici termínovaně proti fluktuaci kurzu).

26 Očekávaná výnosnost aktiv (B) Očekávan á míra deprivace domácí měny

27 Očekávaná míra deprivace domácí měny (B)

28 Nekrytá a krytá parita úrokových měr (B) UIRP CIRP -2 % -2 % i-i * i D - i F -2 % -2 %

29 Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) říká, že nominální kursy dvou měn by měly odpovídat poměru cenových hladin příslušných zemí používajících danou měnu. Reálný kurs by měl být roven 1. absolutní teorie Pokud se reálný kurs odlišuje od 1, vyplatí se do tuzemska dovážet R<1 nebo vyvážet R>1.. Vyšší dovoz do tuzemska znamená vyšší poptávku po zahraniční měně a znehodnocení domácí měny (nominálního kursu), vyšší vývoz z tuzemska má opačné účinky. Změna nominálního kursu vede ke změně reálného kursu. V praxi se reálný kurs od hodnoty 1 odlišuje. Důvody: - neobchodovatelné zboží - náklady na dopravu, pojištění apod. - úrokový diferenciál mezi domácími a zahraničními i Všechny tyto faktory způsobují, že se nominální kurs nerovná poměru cenových hladin.

30 Otevřená ekonomika; Parita kupní síly (B) absolutní teorie PPP

31 Otevřená ekonomika; Parita kupní síly relativní teorie PPP (B) říká, že dlouhodobě by se nominální kurs měl vyvíjet podle toho, jak se mění cenové hladiny Roste-li cenová hladina v tuzemsku více než v zahraničí, měla by tuzemská měna znehodnocovat.. Roste-li cenová hladina v tuzemsku méně než v zahraničí, měla by tuzemská měna zhodnocovat. Dlouhodobý vývoj devizového kursu lze nejlépe zdůvodnit podle relativní teorie parity kupní síly.

32 (B) Relativní verze parity kupní síly %ΔE e D/Ft+1 PPP π e Dt+1- π e Ft+1

33 Reálný měnový kurz a parita kupní síly (B) Bariéry udržování kurzu na úrovni PPP: bariéry zákona jediné ceny, existence neobchodovaného zboží, neexistence identických statků a košů statků, mezinárodní pohyb kapitálu, kurzové intervence centrální banky aj. PPP a reálný měnový kurz: Předpokládejme nominální kurz na úrovni PPP. Potom: absolutní verze PPP: R = 1 relativní verze PPP: míra změny R = míra změny nom. kurzu + (π f π) = 0%.

34 5) Rozšířený model důchod výdaje Předpoklady modelu: krátké období (fixní mzdy), nevyužité zdroje (pouze poptávkové omezení), fixní ceny, fixní úroková sazba; uzavřená ekonomika. C S C=Ca + c.yd Faktory posunující C: úroková míra; bohatství; očekávání domácností; očekávání investorů Ca 45 S=-Sa + s.yd Sa YD 0 YD Princip modelu: srovnání skutečného produktu a celkových plánovaných výdajů vede k určení rovnovážného HDP

35 Rozšířený model 45 C + I

36 Rozšířený model 45 C + I Svislá osa agregátní poptávka AD. Vodorovná produkt Y. Úhel 45 skutečný produkt = agregátní poptávka. Co je vyprodukováno, to je spotřebováno. AD Y < AD AD=A + c.y C=Ca + c.yd A Ca Ip Ip Y 1 Investice nezávislé na důchodu - křivka vodorovná. Křivka spotřeby z bodu Ca sklon c. Křivka agregátní poptávky (červená) je vertikálním součtem. Y 1 v ekonomice je vyšší poptávka. Y 0 Y

37 Působení multiplikátoru ΔY Y = α. ΔA α = 1/(1+c) Y 0 = α.(ca+ia) AE ΔA < ΔY AE 2 = α. A 2 AE 1 = α. A 1 ΔA A 45 ΔY Y 0 Y 1 Y Menší přírůstek autonomních výdajů způsobí v důsledku působení multiplikátoru, vyšší přírůstek produktu.

38 Příklad dvousektorový model Nakreslete a spočítejte v modelu dvousektorové ekonomiky graf znázorňující rovnovážný produkt a jeho změnu při růstu investic o 120 a poklesu o 210. s 0,3 C a 200 I 550 AD = C a + c Y + I p AD = ,7 Y AD = ,7 Y AD = ,7 Y Rovnovážný produkt: Y = ,7 Y Y (1-0,7) = = 750 Y = 750/ (1-0,7) = 2500 Y = ,7 Y Y = 870/ (1-0,7) = 2900 Y = ,7 Y Y = 540/ (1-0,7) = 1800

39 AD Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = ,7 Y AD = ,7 Y AD = ,7 Y Dvousektorová ekonomika AD1 45 AD2 AD Y

40 AD Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = ,7 Y AD = ,7 Y AD = ,7 Y Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = Dvousektorová ekonomika AD1 45 AD2 AD Y

41 Příklad dvousektorový model s 0,3 C a 200 I 550 Yo = 2500; Yo = 2900 Yo = 1800 AD = C a + c Y + I p AD = ,7 Y AD = ,7 Y AD = ,7 Y Ā = = 750 Ā = = 870 Ā = = 540 ΔY ΔAD

42 Vládní výdaje a daně TA = TA a + t Y TA TA = TA a + t.y TA a Y

43 Rozšířený model 45 vláda C + I + G

44 Třísektorový model AD AD III = C + Ip + G AD II = C + Ip G; ctr; -cta Ca; Ip 45 Y 0 Y 1 Y 2 Y Modrá křivka AD II odpovídá dvousektorové ekonomice- optimum Y 0. S vládními výdaji dojde k posunu křivky optimum je Y 1. Při nulových daních optimum Y 2.

45 Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 YD TA = ,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro Ta a zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky.

46 Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 YD TA = ,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = Ca c.taa +c. TR + I + G A = 200 0, , = 825

47 Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 YD TA = ,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = Ca c.taa +c. TR + I + G A = 200 0, , = 825 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 825 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1736

48 Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 YD TA = ,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = Ca c.taa +c. TR + I + G A = 200 0, , = 787,5 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 787,5 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1658 ΔY 0 = - 80

49 Příklad třísektorový model Zadána spotřební funkce a funkce daní. C = ,75 YD TA = ,3 Y TR 100 G 300 I 400 a) Napište rovnici autonomních výdajů a zjistěte jejich výši. b) Rovnovážný důchod? c) Jeho změnu pro TAa zvýšeném o 50 d) ) Jeho změnu pro G zvýšeném o 50. e) Znázorněte graficky. A = Ca c.taa +c. TR + I + G A = 200 0, , = 875 Y 0 = A. α = A / (1-c.(1-t)) = 875 / (1-0,75.(1-0,3)) 0,3)) = 1842 ΔY 0 = 105

50 Příklad třísektorový model TR 100 G 300 I 400 AE Y o = 1736 Y o = 1658 Y o = , Y

51 Čistý export Autonomní a indukovaný import M a. Mezní sklon k importu z důchodu m. M M = M a + m Y Čistý export: NX = X - M M = M a + m.y M a Y

52 +G+NX Rozšířený model 45 i zahraničí C+I+G+

53 Čtyřsektorový model AD AD IV = C+Ip+G+I AD III = C + Ip + G Xa; -Ma Ca; Ip; G; c.tr; -c.ta 45 Y 0 Y 1 Y 2 Y Modrá křivka AD III odpovídá třísektorové ekonomice- optimum Y 0. Přidáme NX; optimum je Y 1. Při nulových mezním sklonu k importu Y 2.

54 Makroekonomické identity ve čtyřsektorové ekon.

55 Příklad Čtyřsektorová ekonomika S.119/1 Čtyřsektorová ekonomika je charakterizována těmito údaji: Vypočítejte: a) Výši rovnovážného produktu; b) Spotřebu na úrovni rovnovážného produktu; c) Čistý export ne úrovni rovnovážného produktu. 0,2 s mez.sklon k úsporám 0,8 c mez.sklon ke spotřebě 0,1 m mez.sklon k importu 0,15 t sazba důchod.daně 200 Ca autonomní spotřeba 100 TR transfery státu 70 Ta autonomní daně 300 I p plánované investice 520 G vládní nákupy 150 Xa autonomní export 170 Ma autonomní import

56 Příklad Čtyřsektorová ekonomika Vypočítejte: a) Výši rovnovážného produktu; S.119/1 1 Y (-Ca c.ta c.tr I M-XG p )t1(c1 m Y 1 2(-00 0,8.10.8, ,01(8,01 )15 1,0 Y, , 4761

57 AD Příklad Čtyřsektorová ekonomika Čtyřsektorová ekonomika AD-IV=C+Ip+G+NX přímka 45 AD-III=C+Ip+G Produkt Y S.119/1 Čistý produkt na úrovni rovnovážného produktu ,5= 2649,5= -259 Spotřeba na úrovni rovnovážného produktu C = Ca+c.YD 1849,5

58 Příklad Čtyřsektorová ekonomika S.119/2 Čtyřsektorová ekonomika je charakterizována těmito údaji: Vypočítejte: a) Výši rovnovážného produktu; b) Spotřebu na úrovni rovnovážného produktu; c) Čistý export ne úrovni rovnovážného produktu. 0,2 s mez.sklon k úsporám 0,8 c mez.sklon ke spotřebě 0,1 m mez.sklon k importu 0,15 t sazba důchod.daně 200 Ca autonomní spotřeba 100 TR transfery státu 100 Ta autonomní daně 300 I p plánované investice 530 G vládní nákupy 150 Xa autonomní export 170 Ma autonomní import

59 Příklad Čtyřsektorová ekonomika Vypočítejte: a) Výši rovnovážného produktu; S.119/2 1 Y (-Ca c.ta c.tr I M-XG p )t1(c1 m 1 Y 2(-00 0, , ,01(8,01 )15 1,0 Y, , 7619 Rovnovážný produkt vzroste oproti úloze s.119/1 o ΔY Y = 14,26

60 Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola Děkuji za pozornost.

61 Otevřená ekonomika; Teorie zahraničního obchodu Komparativní výhoda - Náklady obětované příležitosti Mějme dvě země, přičemž každá produkuje dva statky. Tabulka uvádí pracovní hodiny nutné k výrobě daných statků: Země A Země B Auta 5 20 Traktory Z tabulky je zřejmá absolutní výhoda země A jak ve výrobě aut, tak ve výrobě traktorů. Rozdílné jsou komparativní výhody: vyrobí-li země A jedno auto, tak nevyrobí 0,5 traktoru (=5/10) vyrobí-li země B jedno auto, tak nevyrobí 0,2 traktoru (=20/100) vyrobí-li země A jeden traktor, tak nevyrobí 2 auta (=10/5) vyrobí-li země B jeden traktor, tak nevyrobí 5 aut (=100/20) Země B má při výrobě aut nižší náklady obětované příležitosti, proto by se měla specializovat na výrobu aut a země A na výrobu traktorů.

62 Otevřená ekonomika; Co dále vedle vývozu a dovozu tvoří zahraniční ekonomické vztahy? zahraniční investice: : domácí subjekty investují v zahraničí a naopak. převody výnosů: : tuzemské subjekty pracují v zahraničí, vlastnit tam akcie, dluhopisy apod. Výnosy z těchto aktivit (mzdy, dividendy, úroky apod.) budou často převádět do tuzemska. kapitálové převody: : vedle převodu výnosů mohou být převáděny různé další

63 Otevřená ekonomika; Platební bilance běžný účet: : eviduje NX -- obchodní bilance, -- bilance služeb, -- bilance výnosů, -- ostatní běžné jednostranné převody typu výživné, penze, zahraniční pomoc apod. kapitálový účet: eviduje některé toky kapitálu neobchodní povahy eviduje některé toky kapitálu neobchodní povahy typu dary, dědictví, výnos z autorských a průmyslových práv apod. finanční účet: eviduje vývoz a dovoz investic. -- přímé zahraniční investice, -- portfoliové investice, -- finanční deriváty, -- ostatní investice, chyby a opomenutí změna devizových rezerv

64 Otevřená ekonomika; Rovnováha platební bilance Rovnováha platební bilance vyjadřuje, že z dlouhodobého hlediska nemohou země stále získávat nebo ztrácet devizové rezervy. Každý finanční zahraniční vztah má dvě strany, pro jednu zemi znamená příliv deviz, pro jinou odliv, celosvětově tedy musí být souhrn všech přesunů deviz mezi zeměmi roven 0.

65 Platební bilance; Rovnováha platební bilance Nevyrovnaná platební bilance se promítá do : kolísání měnových rezerv ČNB do peněžní zásoby do agregátní poptávky do vnitřních makroekonomických veličin.

66 Platební bilance; Udržování vnější rovnováhy. Cenový mechanismus se používá při fixních měnových kurzech: využívá se vliv kursových intervencí ČNB na peněžní zásobu a agregátní poptávku. Důchodový mechanismus: využívá se kolísání čistého exportu v závislosti na kolísání domácího důchodu. Kursový mechanismus: spočívá ve vzájemném ovlivňování měnového kurzu a čistého exportu. Vládní regulace vnější rovnováhy: - přímé ovlivnění exportu a importu, - přesměrování domácích výdajů, - znehodnocení kurzu domácí měny.

67 Otevřená ekonomika; Přínosy z obchodu zvýšení spotřebních možností po úplné mezinárodní specializaci lze zjišťovat dvojím způsobem: - analýzou křivek výrobních a spotřebních možností, - pomocí nákladů na spotřební koš. Rozšíření původního modelu dvě země, dva výrobky: - mnoho zemí (zkoumaná země + zbytek světa), - mnoho výrobků (určení specializace podle světové poptávky).

68 Příklad Platební bilance ČR 2009 S.44/3 Vybrané položky platební bilance ČR za rok 2009

69 Příklad Platební bilance ČR 2009 S.44/3 Jsou zadány některé položky platební bilance a máme vypočítat: - Saldo běžného účtu - Změnu devizových rezerv