CO ZNAMENÁ PIPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SVTOVÉ VÁLCE?

Transkript

1 1 CO ZNAMENÁ PIPOMÍNKA ODBOJE VE 2. SVTOVÉ VÁLCE? Blíží se kvten. Budeme si pipomínat 66. výroí ukonení 2. svtové války, osvobození naší vlasti, ale i osvobození okresu, obce Cikháj. Pi tchto vzpomínkách nemžeme zapomínat na zradu západních spojenc v Mnichov z roku Básník Petr Kika vyjádil pocit národa v roce 1938 ve své básni Po Mnichovu. Vybral jsem dv sloky: My, vera spojenci a vzácných pátel stát, Dnes cizinci jsme nevítaní. Píteli do oí kdo pohlížel by rád, když zradil ho a na smrt raní. Je svého osudu však strjcem každý sám. Vy jásáte, my krvácíme. A zbytkem krve své se za svou lásku k vám a za vás hanbou, hanbou, rdíme. Nesmíme zapomínat na následný 15. bezen V tento den nmecká vojska okupovala naši zemi. Tento den byl zaátkem fyzické likvidace eského národa, jazyka a kultury, tento den byl poátkem utváení forem odboje eského lidu proti nmeckým uchvatitelm.

2 2 Ve 2. svtové válce našlo smrt 60 milion obyvatel naší planety, 360 tisíc echoslovák, z nichž 200 tisíc zemelo v policejních vznicích a koncentraních táborech. V nich strádalo a ekalo na popravu i 11 oban malé horské vesniky Cikháj. Z cel smrti pankrácké vznice je osvobodila v kvtnu 1945 Rudá armáda. Všechny padlé, popravené, umuené, vznné, jakož i ty, kteí se úastnili odboje proti fašismu, si pipomínejme s úctou. President, dr. E. Beneš, po návratu z exilu do naší osvobozené vlasti v roce 1945 mj. ekl : Na tuto válku se nesmí zapomenout a aby se nezapomnlo, je nutno ji sebevdom a dstojn, ve jménu práva a svobody, práva a pravdy, ve jménu lidskosti, živoucí, opravdové a správné lidskosti, stále a stále pipomínat. as bží. Léta ukrajují nemilosrdn každému z nás. S odcházející generací 2. svtové války mizí z naší kolektivní pamti její tragédie, stejn jako události spojené s partyzánskými památníky ve vesnicí Cikháj. Ta byla stediskem odboje partyzánské brigády M. J. Hus a oddíl Záe, Vped, Kirov. Je naší povinností, tento stav mnit a velkou a složitou práci našich obyvatel pipomínat.

3 3 My, poslední pamtníci, nezapomínáme na ideu odboje. Partyzáni pi politických a bojových aktivitách pro naše osvobození slibovali, že budou bojovat tak, jak bojovali praotcové husité, neznaje bázn, nereptaje ve svízelných situacích, že neustanou v boji a nesloží zbran dokud zem eská a moravská nebude vyištna od hitlerovských band a jejich pisluhova. My, poslední pamtníci, si pipomínáme jejich pání, žít v sociáln spravedlivé spolenosti bez hospodáských a politických krizí, bez improvizování života, bez stálé úzkosti o zítek, bez strachu z toho, co pijde. Pi výroí od ukonení hrzné války si znovu pipomínáme zásluhu na našem osvobození od východní ruské zem a jejích spojenc. Díky jí Nmecká íše padla. Praha - hlavní msto naší

4 4 vlasti vítala 9. kvtna 1945 Rudou armádu kvtinami a zpvem, v Cikháji byl slavnostn uvítán první ruský voják 10. kvtna Americký generál D. Einsenhower v ervnu 1945 ped kongresem USA prohlásil: Tažení Rudé armády sehrálo nejdležitjší roli pi porážce Nmecka. Schopnosti sovtského velení, statenost a houževnatost jejich bojovník muž a žen musí nadchnout každého, kdo se rád obdivuje bojovým kvalitám vojáka. Sovtský lid pinesl obrovské obti na své vlastní pd, zpustošené zvrstvy Nmc. Jeho pevné rozhodnutí nepipustit jiný výsledek války než vítzství, a to ve chvíli, kdy byl zatlaen až ke Stalingradu se bude uctívat v djinách navždy. Obané byli po válce šastní a vysoce si cenili boje Rudé armády. S hrdostí, spontánn, slavili svj státní svátek v den kdy byla osvobozena Praha. Svá srdce, lásku, vli, vnovali budování svobodné vlasti, volali po trvalém míru, po pátelství. Jaká je situace dnes? 66 let po válce neexistuje svtový mír. Válí se na mnoha frontách. Svt je zahlcen vojenskými základnami a obloha zaplnna špionážními družicemi.

5 5 V roce 1989 lid uvil tribunm z balkon, že pravda a láska zvítzí nad nenávistí. Nezvítzila. Naopak. Rzné skupiny nahlodávají velikou zásluhu ruské zem na osvobození naší vlasti i šlechetné úsilí partyzánského odboje, zpochyb ují vysokou poválenou pracovní aktivitu lidu. Nkteí dokonce tvrdí, že hrzy a utrpení ve 2. svtové válce zpsobovali obané naší vlasti Nmcm. Spolenost se dlí. V roztíštní mrháme síly v ptkách proti sob a nepátelé v rzných podobách se smjí a loví voln v kalných našich proudech. Kdy konen poznáme, že svorností malé vci rostou, nesvorností velké se rozpadají? Mnozí pisatelé se domnívají, že nemáme pam, že neznáme svoji historii a dlouhé zápasy našeho lidu o identitu, svéprávnost, svobodu, suverenitu! Z historie víme, že zájmy vyvolených odprc naši vlasti byly vždy stejné. Likvidovat Slovany mezi nž patíme a zabrat eské území. Vzpome me na Bílou horu. V roce 1903 tehdejší stav v naší zemi komentoval ve Žárském obzoru František Pátek. Psal: Sláva Jana Žižky i následníka Prokopa Holého, též muedníka kostnického vše v asu víru nepíznivém zašlo, zaniklo. ech zvolna

6 6 zdoláván byl stále a volný nebyl. V echii tžký padl sen, sen ochablosti, udolanosti, ba pímo smrti národní! Po vlastech eských zhoubná cizota pak rostla a vzmáhala se v úkor ech zesláblých. ech vyhnán z chrám, palác, statk svých, jež otcové mu dali hrdinní a stal se nevolníkem a cizák vládl jim i jeho jmním. as krutý byl to pro náš národ eský Posume každý sám, zda se neopakuje mnohé. Žijeme dnes v zemi, kde nám toho moc nepatí. Z nkterých statistik je známo, že tém 70 % eské ekonomiky je v rukou zahraniního kapitálu, rozprodáváme majetky, pdu. Mnohé skandály zveej ované sdlovacími prostedky nás vedou k úvahám, že vychytralost má pednost ped poctivostí, pekupnictví ped pracovitostí. eským zvyklostem a eskému charakteru odlišná západní kultura se jeví jako cizí jev, stejn jako vnucování konzumního stylu života. Tém o každém kroku u nás se rozhoduje v Bruselu. Mnohým i dnes vadí touhy prostého lidu po sociálním pokroku. Radji mají Bílou horu, ten Mnichov 17. století, než dobu husitskou. Boulivý hlas husitské revoluce má pro n ješt dnes nelibý a nepíjemný zvuk. Období Bílé hory, rakouské monarchie, protektorátu a nmecké nadvlády, chválí jako úctyhodnou dobu poádku.

7 7 Vzpomínat odkazu a vážit si partyzánského odboje vyžaduje, rozebírat ideje pro nž šli partyzáni do zápas za naši svobodu, za lepší svt, rozhodn vystupovat proti všem projevm, které narušují naši svrchovanost, samostatnost, naši eskou identitu, bránit naši svobodu vybojovanou našim lidem v íjnu 1918 a v kvtnu 1945, chránit, opatrovat kulturní, technické, spoleenské bohatství naší vlasti, budované po staletí, rozkrývat a zastavit právní podvody a rozml ování majetku naší republiky ve prospch dávných feudál, pohrobk nacist, kolaborant. Památník za Cikhájem, který pipomíná vítzný boj partyzán s nmeckými vojsky dne 27. dubna 1945 Picházejme do míst kde se tvoily základy eského odboje, k památníkm v Cikháji, a nezapomínejme, že pro ideje svobody, suverenity, samostatnosti bojovali a umírali

8 8 naši a ruští partyzáni, obané Žárska, eskomoravské vysoiny, vlastenci eského a slovenského národa. Rudolf Hegenbart