Veejné zdravotnictví z pohledu historie. PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

Transkript

1 Veejné zdravotnictví z pohledu historie PhDr. Helena Hnilicová, Ph.D. ŠVZ IPVZ Praha

2 Obsah prezentace Myšlenkové zdroje a vývojové etapy VZ v našich zemích Struná charakteristika jednotlivých etap VZ po roce 1989

3 Tradice a myšlenkové zdroje VZ Veejné zdravotnictví je multidisciplinární obor, který se zabývá zdravím populace (populaních skupin) a klade draz na prevenci nemocí. I když šíe zábru, priority i název oboru se v rzných dobách mnily, tato podstata zstává nezmnna. V prbhu historie oboru ( 200 let) však existovaly rzné - paralelní/alternativní - názvy pro oznaení teorie oboru i jeho praktické aplikace: Státní medicína, hygiena, sociální hygiena, hygiena a epidemiologie, preventivní zdravotnictví, sociální lékaství, sociální lékaství a organizace zdravotnictví, veejné zdravotnictví, zdravotnický management Dv tradice - jejich vzájemné prolínání, obohacování, diferenciace: - Hygienicko - epidemiologická - Sociáln - lékaská Dva ideové vlivy: nmecký/rakouský a ruský/sovtský

4 Vývojové etapy VZ Poátky VZ (konec 18. a za. 19. st.) : poátky angažování státu v ochran obyvatelstva ped šíením nemocí a v ochran životního prostedí VZ v 19. století: rozvoj oboru a krystalizace dvou proud VZ za 1. SR - vetn období tsn po 2. svtové válce VZ po r veejného zdravotnictví v režii socialistického státu VZ po roce 1989

5 Poátky veejného zdravotnictví konec 18. a poátek 19. století Nutnost bojovat proti rozsáhlým epidemiím infekních nemocí (cholera, mor, neštovice, tyfus ) Vznik Zdravotní policie a ustanovení státní zdravotní správy, tj. útvar zdravotní policie; stát stanovuje základní pedpisy, týkající se sanitárních opatení a trvá na jejich dodržování - vznik uceleného zdravotnického zákonodárství Konstituování nové nauky, týkající se výkladu zdravotnického zákonodárství - státní medicína Státní medicína se zaíná pednášet na LF: nestor a propagátor profesor vídeské lékaské fakulty J.P. Frank ( ) U nás poprvé na eské lékaské fakult UK: prof. Ignác Nádherný ( )

6 Boulivý rozvoj VZ v prbhu 19. století Vykrystalizování dvou proud a vznik dvou tradic: Hygiena a epidemiologie: Státní policie - Státní medicína - poátky výuky jejich základ na LF (zákony a pedpisy), posléze postupn studium epidemiologie infekních nemocí a vznik Hygienicko-epidemiologických ústav na lékaských fakultách Vliv nmeckých profesor hygieny Virchowa a Pettenkoffera vznik Hygienického ústavu eské lékaské fakulty UK (zakladatel prof. Kabrhel žák Pettenkoffera) draz na komunální hygienu zásluhy za ozdravení tehdejších velkých mst Sociální lékaství: nmecký vliv - prof. Grotjahn a Gottstein, zakladatelé Spolenosti Sociální hygieny, sociální medicíny a lékaské statistiky v Nmecku; Poátky sociáln lékaského myšlení u nás a jeho výuka: Prof. J. E. Purkyn, F. Procházka, F. Hamza - vznik Ústavu sociálního lékaství (na eské LF UK v roce 1903), draz na sociální podmínnost nemocí vbec, význam chudoby, dostupnost zdravotní pée Zavedení nemocenského a úrazového pojištní (O.von Bismarck) v r.1888

7 Veejné zdravotnictví za prvnísr ( ) Nemocenské (zdravottí) pojištní bismarckovského typu Vznik Státního zdravotní ústavu (SZÚ) s podporou Rockeffelerovy nadace ( r. 1925): draz na problematiku hygieny a epidemiologie, ale prolínání hygienicko - epidemiologického pístupu se sociáln-lékaským hlediskem: oddlení sociální hygieny, otázky nemocenského a úrazového pojištní, posudkováinnost Prof. Hynek Pelc : vedoucí oddlení soc. hygieny, pozdji editel SZÚ: epidemiologie obecn, zdravotní stav populace a jeho determinanty, protagonista využívaní sociologických a demografických metod ve VZ, rozvoj zdravotnické statistiky, hygiena práce, hygiena výživy Sociální lékaství se vyuuje na LF: prof. Pelc se pozdji stává pednostou Ústavu Sociálního lékaství na eské LF UK v Praze, je autorem první uebnice oboru Sociální lékaství (1937); Na LF v Brn zakládá obdobný ústav prof. F. Hamza (30. léta) Pedasný odchod prof. Pelce (1942) - popraven za heydrichiády, velká ztráta pro obor

8 VZ v dob socializmu ( ) Státní zdravotnictví Semaškova typu: centralizace a hierarchie rozhodovacích pravomocí, vznik KÚNZ a OÚNZ, vetn KHES a OHES, všeobecná dostupnost zdravotní pée Konstituování oboru Sociální lékaství a organizace zdravotnictví (SLOZ): ústup od studia sociáln-ekonomických souvislostí zdraví, menší draz na životní styl draz na organizaci zdravotnictví, tj. rozvoj zdravotnických služeb a jejich management Vznik nových institucí: Ústav sociálního lékaství a organizace zdravotnictví (1952) ; Katedra SLOZ ILF; Ústav zdravotní výchovy (1952) -ídil a koordinoval aktivity v oblasti podpory zdraví, vydával letáky a propaganí brožury Výuka SLOZ v pre i postgraduálním vzdlávání: Obor SLOZ na na všech LF jako státnicový obor v 6. ro (spolená státnice s HE); Specializace v oboru SLOZ formou nástavbové specializace také tzv. funkní kurzy v organizaci a ízení zdravotnictví pro primáe, doplkové kurzy pro rzné typy vedoucích pracovník; Hygiena a epidemiologie: Vznik Lékaské fakulty hygienické (1953); výuka v prae i postgraduálním vzdlávání je oddlená od soc. lékaství, draz na infekní nemoci a jejich epidemiologii; SZÚ je pejmenován na Institut hygieny a epidemiologie (IHE)

9 Vývoj po roce 1989 Diskuse o významu a oprávnnosti oboru SLOZ Zavedení nového oznaení Veejné zdravotnictví Transformace katedry SLOZ ILF na ŠVZ IPVZ ; specializace ve veejném zdravotnictví, draz na zdravotnický management; základní specializace Zachování výuky na lékaských fakultách, avšak její diferenciace Zrušení ÚSLOZ v r a Ústavu zdravotní výchovy Osudy odborného periodika: eskoslovenské zdravotnictví - zrušeno v r. 1990; obnovení jako Zdravotnictví v R v 90 letech, pokrauje, spoluvydavateli jsou MZ R a Spolenost Sociálního lékaství a ízení pée o zdravíls JEP Založení Institutu zdravotní politiky a ekonomiky (IZPE) v r a jeho zrušení v roce 2006

10 Co dál? Jaká by mla být role státu ve zdravotní péi dnes? Faktem je, že pedstavitelé oboru VZ dnes vbec neovlivují vývoj ve zdravotnictví, nejsou zváni k diskusím, média je neoslovují Lze vbec vývoj veejného zdravotnictví v R ovlivnit z pozice odborník? Pokud ne, tak pro? Z hlediska praxe ve vtšin zemí EU, i z historického pohledu, je to ponkud zvláštní