GEOGRAFIE SVĚTOV ÚVOD. Vladimír r Herber Geografický ústav. PřF MU Brno

Transkript

1 GEOGRAFIE SVĚTOV TOVÉHO OCEÁNU ÚVOD Vladimír r Herber Geografický ústav PřF MU Brno

2 Základní pojmy a definice světový oceán oceánografie = věda o moři? oceánologie, oceánometrie, FG moří vznik 2. polovina 19. století zařazení oceánografie v systému věd Vladimír r Herber 2

3 Pojetí oceánografie užší vymezení (fyzická geografie moří) ) výzkum fyzikáln lních a chemických jevů a procesů,, poznání mořsk ské meteorologie a morfologie oceánsk nského dna širší vymezení - (Meerskunde, Marine Science, okeanologija) ) navíc c zahrnuje i mořskou geologii a geofyziku a rovněž mořskou biologii Vladimír r Herber 3

4 Oceánografie v širším m pojetí zabývá se časovým a prostorovým rozdělen lením m fyzikáln lních a chemických vlastností moří a jejich vlivem na mořsk ské organismy, dále d studuje geologickou stavbu, sedimenty, teplotní a látkovl tkové poměry, dynamiku vody (vlnění,, dmutí, mořsk ské proudy, hlubinná cirkulace) Vladimír r Herber 4

5 Členění oceánografie fyzická oceánografie fyzikáln lní složen ení mořsk ské vody interakce oceán atmosféra (meteorologie) dynamická oceánografie (vlnění,, dmutí,, proudy) chemick cká oceánografie mořsk ská biologie a ekologie mořsk ská geologie a geofyzika teoretická oceánografie mořsk ská regionáln lní geografie aplikovaná oceánografie (Oceanology( Oceanology) Vladimír r Herber 5

6 Dějiny oceánografie - etapy A. poznávání nových moří mapování pobřeží doba velkých zámořských objevů (Bartolomeo Diaz, Vasco de Gama, Kryštof Kolumbus, Fernao Magalhães) B. shromažď žďování poznatků počátky oceánografie mořsk ské proudění,, počas así a podnebí nad oceány, hloubková měření,, vlastnosti mořsk ské vody, život v mořích Vladimír r Herber 6

7 První plavby podél l pobřeží a mezi ostrovy Středomo edomoří (Egypťané,, FéniF ničané, Řekové, Římané,...) dovoz surovin a potravin Arabské moře do Indie, ústí Zambezi Dálný východ Čína, Japonsko Atlantská Evropa snahy o překonp ekonání části oceánu Vladimír r Herber 7

8 Vladimír r Herber 8

9 Velké zámořské objevy Vladimír r Herber 9

10 Vladimír r Herber 10

11 C. vědeckv decká oceánografie Počátky oceánografie údaje o mořských proudech (1650) proudové systémy v Atlantiku (1663) analýza mořsk ské vody, odsolování studium teplot mořsk ské vody měření hloubek a odebírání vzorků ze dna cesta J. Cooka ( ) expedice V. Beringa,, výzkumy Lomonosova, Darwina, Rosse Vladimír r Herber 11

12 Počátky mezinárodn rodní spolupráce mapa směru větrv trů a proudových systémů,, teploty hlubinných vod a hlubinné proudy, batymetrická mapa Atlantiku (M. F. Maury, 1854) Brusel (1853) I. hydrografická konference batymetrická mapa (1903) Oceánografický ústav v Monaku výzkum podmořsk ského reliéfu - objevení podmořských hor britská loď Challenger ( ) 76) - (batymetrická mapa, mapa hlubokomořských sedimentů,, mapa salinity, teplota mořsk ské vody, nové rody a druhy) ruská loď Viťaz ( ) 89) biologické výzkumy Vladimír r Herber 12

13 Vladimír r Herber 13

14 Cesta lodi Challenger ( ) 76) Vladimír r Herber 14

15 Meziválečné období německá loď Meteor ( ) 14x překp ekřížen en rovníkový Atlantik hloubkových měřm ěření pomocí echolotu studium mořských sedimentů,, chemie mořsk ské vody, mořsk ská biologie vztah oceán - atmosféra výzkumy Pacifiku (SSSR, USA, Japonsko) studium polárn rních oblastí Vladimír r Herber 15

16 měření lodi Meteor Vladimír r Herber 16

17 Poválečné období během války v objeveny guyoty (podmořsk ské hory s plochým temenem) oceánografick nografické plavidlo Viťaz (AN SSSR) komplexní studie: hlubokomořsk ské příkopy sz. Pacifiku, Ochotské moře plavidla Albatros, Galathea, Calypso, Glomar Challenger (1968) hlubokomořsk ské vrtání výzkum atmosférických procesů, úloha umělých družic Vladimír r Herber 17

18 Mezinárodn rodní aktivity 1950 výzkum Golfského proudu Mezinárodn rodní geofyzikáln lní rok 1960 výzkum severního Atlantiku programy UNESCO výzkum Indického oceánu 1964 výzkum Baltu GEOSECS ( ) 78) - Geochemical Ocean Sections 1975 Mez. desetiletí výzkumu oceánu JGOFS (od 1987) Joint Global Ocean Flux Study WOCE ( ) 97) World Ocean Circulation Experiment Vladimír r Herber 18

19 Světový oceán n (SO) plocha SO 360,7 mil. km 2 objem SO mil. km 3 srovnání s hmotností Země světový oceán n je cca 0,25 % Vladimír r Herber 19

20 Rozložen ení vodstva na Zemi severní polokoule jižní polokoule vodní plocha 61 % 81 % souše 39 % 19 % pevninská polokoule jv.. od N. Zélandu Z oceán n 89 % oceánsk nská polokoule ústí Loiry oceán n 53% Vladimír r Herber 20

21 Zákonitosti v rozložen ení P - O pevniny a oceány vždy v proti sobě Afrika +Evropa Severní Amerika Austrálie Antarktida Jižní Amerika TO IO Severní AO SLO Jihovýchodní Asie dvojice kontinentů (Ameriky, Evropa+Afrika, Asie+Austrálie) odděleny zónou z aktivních projevů endogenní dynamiky Země Vladimír r Herber 21

22 trojúheln helníkový půdorys p kontinentů se základnou obrácenou k severu jižní kontinenty mají západní pobřeží konkávn vní,, východní konvexní ostrovní skupiny časté podél l východních okrajů kontinentů,, při p i západnz padním m pobřeží zpravidla chybí Vladimír r Herber 22

23 Oceány a moře dělení a rozloha OCEÁN leží mezi kontinenty hluboké pánve (4-6 6 km) uzavřený proudový systém vlastní vodní masy s typickým rozvrstvením m teplot a salinit vlastní systém m mořských sedimentů Vladimír r Herber 23

24 MOŘE části oceánu vnikající do pevniny STŘEDOZEM EDOZEMNÍ moře obklopena pevninami, s oceánem spojena průlivem vnitřní (středokontinentální) - (Baltsk altské moře, Perský a Hudsonův záliv) mezikontinentáln lní (interkontinentáln lní) leží mezi kontinenty (Středozemn edozemní,, Rudé,, Karibské moře) liší se svými podmínkami od vedlejší šího oceánu, mají vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod a podnebí,, odlišné usazeniny OKRAJOVÁ moře oddělena od oceánu poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř. řetězcem ostrovů (Beringovo m., SevernS everní moře) zálivy menší části oceánu nebo moře e vnikající do pevniny zátoky, průlivy, mořsk ské úžiny Vladimír r Herber 24

25 Hranice mezi oceány 1 SLO AO Hudsonův průliv Baffinův ostrov ostrov Disko Grónsko Špicberky Medvědí ostrov Severní mys SLO TO Beringův průliv mys Děžněvova ostrov Diomedův mys prince Waleského Vladimír r Herber 25

26 Hranice mezi oceány 2 AO TO mys Horn 67º 16' z. d. Grahamova země v Antarktidě AO IO Střelkový mys - 20º v. d. Antarktida IO TO složitý průběh, hlavně v oblasti australsko- indického středomo edomoří Vladimír r Herber 26

27 IO TO Antarktida - 146º 55' v. d. Tasmánie (Jihovýchodní mys) ostrov King mys Otway mys Talbot ostrovy Roti, Sawu, Sumba, Sumbawa, Lombok, Bali,, Jáva J a Sumatra (mys Tandjung Kedaboe) mys Tandjung Piai (Malajský poloostrov) Vladimír r Herber 27

28 Pojmenování oceánů a moří Vladimír r Herber 28

29 Atlantský oceán Guinejský záliv Středozemní moře Biskajský záliv Keltské moře Irské moře Severní moře Norské moře Baltské moře Černé moře Azovské moře Marmarské moře Irmingerovo moře Labradorské moře Hudsonův záliv záliv Sv. Vavřince Mexický záliv Karibské moře Sargasové moře moře Scotia Weddelovo moře Vladimír r Herber 29

30 Vladimír r Herber 30

31 Vladimír r Herber 31

32 Středozemn edozemní moře Alboránsk nské moře Ligurské moře Jaderské moře Egejské moře Baleársk rské moře Tyrhénsk nské moře Jónské moře Thráck cké moře Krétsk tské moře Lybijské moře Levantské moře Vladimír r Herber 32

33 Atlantik hlavní průlivy Gibraltarský Messinský Korsický Dardanely Bospor Kerčský La Manche Svatojířský Severní Skagerrak Kattegat Cabotův Yucatánský Floridský Vladimír r Herber 33

34 Severní ledový oceán Grónsk nské moře Barentsovo moře Bílé moře Karské moře Východosibiřsk ské moře Čukotské moře Beufortovo moře Baffinův záliv moře Laptěvů Vladimír r Herber 34

35 Severní ledový oceán - průlivy Dánský Karská vrata Vilkického Longův Foxova pánev Davisův Dmitrije Laptěva Vladimír r Herber 35

36 Tichý oceán n 1 Panamský zálivz Kalifornský zálivz Aljašský záliv Beringovo moře Ochotské moře Japonské moře Žluté moře Východočínsk nské moře Jihočínsk nské moře Jávské moře Baliské moře Floreské moře Sawuské moře Bandské moře Seramské moře Halmaherské moře Molucké moře Celebeské moře Vladimír r Herber 36

37 Tichý oceán n 2 Filipínsk nské moře Timorské moře Arafurské moře Suluské moře Novoguinejské moře Korálov lové moře Tasmanovo moře Fidžijsk ijské moře Rossovo moře Bellingshausenovo m. Vladimír r Herber 37

38 Pacifik hlavní průlivy Drakeův Beringův Tatarský Korejský Singapurský Torresův Magalhães esův La Pérousův Cugarský Tchajwanský Makasarský Bassův Vladimír r Herber 38

39 Indický oceán Andamanské moře Bengálský zálivz Arabské moře Ománský zálivz Perský zálivz Rudé moře Suezský zálivz Akabský záliv Velký australský zálivz Mackenziovo moře Adenský zálivz Vladimír r Herber 39

40 Indický oceán - průlivy Sundský Palcký Báb al-mandab Malacký Hormuzský Mosambický Vladimír r Herber 40

41 Vladimír r Herber 41

42 Vladimír r Herber 42