Základní škola ZŠ Libice nad Cidlinou Školní 465, Libice nad Cidlinou ZÁVĚREČNÁ PRÁCE

Transkript

1 Základní škola ZŠ Libice nad Cidlinou Školní 465, Libice nad Cidlinou ZÁVĚREČNÁ PRÁCE Školní rok 2012/2013 Marek Braunstein 1

2 Základní škola Libice nad Cidlinou Téma práce Války a bitvy okolo nás Marek Braunstein Závěrečná práce 2012/2013 2

3 Prohlašuji: Tuto práci jsem vypracoval samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využil, jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím se zveřejněním své práce na internetových stránkách školy. V Libici nad Cidlinou dne Marek Braunstein Vedoucí práce: Mgr. Eva Jiránková Obsah: 1. Úvod Slavníkovci Slavníkovské území Nejznámější Slavnikovci Husité 6 4. Třicetiletá válka 7 5. První světová válka 8 6. Druhá světová válka Závěr..10 Seznam použitých zdrojů.11 3

4 Úvod Tuto práci jsem si vybral, protože mám rád dějiny a docela se o ně i zajímám. Navíc já osobně bydlím v Libici nad Cidlinou, což je v české historii dost významná vesnice. Proto také moje první téma jsou Slavníkovci. Další, co si myslím, že by měla obsahovat tato práce, jsou husité. Jejich slavná vítězství a hrdinství v tvrdých bitvách se v českých dějin výrazně zapsala. Dále se budu zajímat o konflikty v třicetileté válce, konkrétně hlavně okupaci Kolína a dalších okolních měst. Předposlední téma bude věnováno 1. světové válce a událostem, které se vztahují k našemu okolí. Závěr práce bude patřit 2. světové válce. Doufám, že se vám moje práce bude líbit. 4

5 Slavníkovci Slavníkovci byl významný, snad s Přemyslovci spřízněný český rod, jehož rozkvět a i zánik spadá do 10. století. Po pádu staré Kouřimi se Libice stala, patrně i ze strategického hlediska, ústředním hradiskem tohoto velikého raně feudálního panství. První konkrétní zmínka o Libici se váže k roku 981. Pražský kronikář Kosmas zaznamenal ve své Kronice české úmrtí mocného a bohatého libického knížete Slavníka. Jeho nástupce, nejstarší syn Soběslav, nedokázal udržet trvale přijatelné politické vztahy. Vzájemné spory se začaly vyhrocovat po smrti kněžny Střezislavy, Slavníkovy vdovy. Jedním z projevů Soběslavovy snahy o suverenitu byla ražba vlastních mincí (denárů). Neshody vyvrcholily v roce 995. V předvečer svátku svatého Václava 27.září přitáhlo pražské vojsko k hradisku vypínajícímu se uprostřed bažin a močálů. Krutý boj trval do druhého dne. Po dobytí hradiště byli zavražděni všichni přítomní Slavníkovi synové Soběhor, Spytimír, Pobraslav, Pořej a Čáslav i se svými rodinami. Knížecí sídlo bylo zpustošeno, slavníkovské panství zlikvidováno. Tragédii unikli jen tři nepřítomní členové rodu: kníže Soběslav, biskup Vojtěch a jeho nevlastní bratr Radim. 1) Základy slavníkovského kostela v Libice nad Cidlinou Rozsah slavníkovského území není s určitostí znám. Nějaké informace podává Kosmas, ale uvádí jako jižní hranice hradiště Chýnov, Doudleby a Netolice, na západě Rokycansko, na východě hrad Litomyšl. Vzhledem k již zmíněné nespolehlivosti tohoto pramene někteří historikové takový rozsah zpochybňují a omezují se pouze na oblast libicko-malínskou (doloženou slavníkovskými mincemi), resp. Poděbradsko, Nymbursko, Kolínsko, Kutnohorsko a Čáslavsko. 2) Slavníkovské území 2) Slavníkovské území 5

6 Nejznámější členové rodu Slavníkovců sv. Vojtěch.. sv. Radim kníže Slavník a jeho žena Střezislava - zakladatelé Slavníkovců Soběslav, Slavníkův syn Kdo byl svatý Vojtěch? Svatý Vojtěch byl druhý pražský biskup. Pocházel z rodu Slavníkovců. Od 11. století byl svatý Vojtěch pokládán za druhého patrona české země po svatém Václavovi. Kdo byl svatý Radim? Svatý Radim byl synem Slavníka, nevlastní bratr svatého Vojtěcha a první arcibiskup hnězdenský. Slavník a Střezislava Slavník byl zakladatelem rodu Slavníkovců Jeho manželkou byla Střezislava, která podle některých historiků byla příbuznou Přemyslovců, mohla být sestrou Boleslava I. a Václava. Kdo to byl Soběslav? Soběslav Slavníkovec byl libický vévoda v letech Byl synem Slavníka a Střezislavy a bratrem svatého Vojtěcha. Po otcově smrti v roce 981 se stal vládcem Slavníkovského panství. 6

7 Vrcholný středověk husité 1402 přitáhl ke Kutné Hoře král Zikmund a jeho vojsko vyplenilo široké okolí včetně kolínských předměstí. Kolín 1421 pod vlivem poplašných zpráv o husitském tažení a plenění okolních měst a ze strachu z pomsty se město dobrovolně vzdalo husitům. Bitva u Lipan se odehrála v neděli asi jeden kilometr jižně od středočeské vesnice Lipany. Vojáci katolické aliance v čele s Divišem Bořkem z Miletína drtivě porazili polní vojska sirotčího a táborského svazu. Bitva se brzy změnila pouze v pobíjení bojovníků radikální strany. Na vozech padl i Prokop Holý a kněz Prokůpek. Rychle se v situaci na bojišti naopak dokázali zorientovat Jan Čapek ze Sán a Ondřej Keřský, kterým se podařilo s dalšími jezdci bezpečně uniknout do Kolína. 3) Bitva u Lipan 7

8 Třicetiletá válka Co to je? Třicetiletá válka ( ) byl evropský ozbrojený konflikt, známý především jako vyvrcholení sporů mezi římskokatolickou církví a zastánci vyznání, tedy kalvinismem a luteránstvím. V Kolíně Třicetiletá válka znamenala pro Kolín značné materiální a hospodářské škody. Počet obyvatel v té době klesl z 3000 na méně než V září bylo město obsazeno stavovským vojskem, čítajícím 1300 vojáků. Po bitvě na Bílé hoře, 21. listopadu 1620, obsadilo a vyplenilo Kolín císařské vojsko. Po vpádu saských vojsk do Čech v říjnu 1631 přezimovala velká část prchajícího císařského vojska v Kolíně. Od té doby se město vojáků nezbavilo. Na jaře 1634 Sasové znovu vpadli do Čech, vypálili v srpnu Nymburk a povraždili okolo dvou set jeho obyvatel. Obyvatelé Kolína ze strachu uprchli z města a hledali úkryt v okolí Uhlířských Janovic. Císařská posádka strhla most přes Labe a uprchla rovněž. Nepřátelé se však přeplavili na vorech a liduprázdné město vydrancovali. 3. června 1639 obsadila Kolín švédská vojska. Po příchodu Švédů se u města odehrála bitva, při níž byli Švédové císařskými vojáky zahnáni do Labe. Při útěku zapálili nedávno opravený most. Švédská okupace trvala do 12. ledna 1640, kdy město dobylo císařské vojsko. Švédové opět vtrhli do Kolína 11. června 1643, město vyrabovali a po dvou dnech odtáhli na Kutnou Horu. V roce 1645 uprchli někteří měšťané včetně městské rady na zámek do Poděbrad. Císařská vojska opět strhla most. Švédové sice město neobsadili, ale vyžadovali vysoké výpalné a hrozili, že město jinak zničí, pokud peníze nedostanou. 4) Plán města Kolín v roce 1640 Další bitva u Kolína proběhla Střetla se zde vojska pruského krále Fridricha II. s rakouskou armádou polního maršála Leopolda Dauna. Bitva skončila vítězstvím početnější a silnější rakouské armády. 5) Křečhořský památník 8

9 První světová válka Milovice Milovice jsou známé Uherska roku především svým bývalým vojenským prostorem v části zvané Mladá. Tento prostor byl zřízen již za Rakousko- Historie tedy začíná v r. 1904, kdy bylo rakouskou armádou zabráno 3465 ha půdy a vysídlena a později zlikvidována obec Mladá. VVP (vojenský výcvikový prostor) byl využíván i Československou armádou ve 20. a 30. letech (několikrát zde byl na návštěvě i prezident T.G. Masaryk), od roku 1935 zde byl dislokován Pluk útočné vozby 1 (PÚV 1). Ze 30. let zůstalo ve VVP zachováno několik zkušebních objektů lehkého opevnění. Italský vojenský hřbitov (Cimitero militare Italiano) - nachází se na jihozápad od města a vznikl v průběhu 1. světové války, kdy byl v Milovicích tábor pro italské a ruské zajatce. Tehdy zde bylo internováno téměř mužů, z nichž mnozí zemřeli na následky tyfové epidemie a hladu. Na hřbitově je pohřbeno 5170 italských, 521 ruských a 51 srbských vojáků. Vznik vojenského hřbitova souvisí jen úzce se začátkem 1. světové války. Naopak vůbec nesouvisí se založením vojenského prostoru Mladá se stále vzrůstajícím počtem zajatců a přítomností infekčních onemocnění, které byly v podobných zařízeních více než běžnou záležitostí. Bylo na místě řešit, co s ostatky zemřelých zajatců. Zpočátku byla těla zajatců pochovávána na místním civilním hřbitově, který však nemohl pojmout tak vysoký počet těl, a tudíž došlo v roce 1915 ke zřízení zmiňovaného hřbitova. Po jeho založení byla těla zemřelých ukládána k poslednímu odpočinku po jednom, ale se vzrůstajícím denním počtem úmrtí bylo přistoupeno k pohřbívání do hromadných šachet. Hřbitov lze nazvat multinárodnostní i multináboženský. Vedle sebe tu spočívají ostatky italských, ruských, srbských, rakouských, českých vojáků a i vojáků dalších národností, stejně jako vyznání římsko-katolického, pravoslavného, židovského i muslimského. 6) Italský vojenský hřbitov v Milovicích 6) Italský vojenský hřbitov v Milovicích První světová válka poznamenala i naši obec. Většina mužů musela tehdy odejít na několik front. Někteří padli, jiní zůstali nezvěstní. Tuto událost připomínají pamětní desky umístěné z obou stran u vchodu do obecního úřadu. Na jedné z nich je nápis My dali život, vy dejte lásku. Zde jsou jména občanů Libice, kteří padli. Například František Svoboda, poručík italských legií, Václav Čepek, Václav Ešner a další. Za nezvěstné byli prohlášeni např. Václav Bulíček, Jaroslav Buřil. Na druhé desce je nápis Mrtvým slavné paměti a živým na posilu. Informuje o lidech, kteří z různých důvodů podlehli válečným útrapám. 9

10 Druhá světová válka v noci byly vysazeny desanty operací Anthropoid a společně s nim i Silver A a Silver B. Byli posláni z Anglie, aby vykonali atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jedni seskočili v půl třetí ráno poblíž Prahy, u hřbitova obce Nehvizdy. To byl Jan Kubiš a Josef Gabčík, ten se při seskoku zranil na noze. Parašutisté ukryli svoje vybavení v zahradní kůlně. Po jejím nalezení se ale místní četníci rozhodli záležitost neohlásit. Později si vybavení Kubiš po částech vyzvedl a zbytek byl zakopán. Druhé místo bylo poblíž Senic na Spáleništi. Zde seskočili tři parašutisté Alfréd Bartoš, Jiří Potůček a Josef Kalčík. 16.června 1968 jim byl odhalen pomník před místní školou, dnešním obecním úřadem. Vlak projíždějící Libicí 28. prosince 1944 po výjezdu osobního vlaku ze železniční stanice směrem na Velký Osek byl americkým hloubkovým letcem napaden a rozstřílen osobní vlak. Na památku této tragické události byl v Libici vybudován pomník obětem náletu. Dodnes se spekuluje o tom, proč američtí stíhači na osobní vlak zaútočili. Jednou z možných verzí je, že strojvůdce vlak nezastavil. Hloubkaři, kterým se také přezdívalo kotláři - podle toho, že útočili na kotle lokomotiv - obvykle před útokem na vlak dávali strojvůdci znamení křídly, aby zastavil, a nechali cestujícím čas, aby vagóny opustili a schovali se v polích. Pokud strojvůdce vlak nezastavil, považovali ho stíhači za vojenský a zaútočili na něj bez výstrahy. 7) památník obětem náletu 10

11 Závěr Při této práci jsem si uvědomil, jaké zlo přinášejí války. Číst si o nich může být zábava, ale zažít je na vlastní kůží bych asi nechtěl. Uvědomuju si, že v dnešní době by měly pro lidi větší následky. 11

12 Slavníkovci 1) Obrázek Kostela v Libici.n. obrazek slavnikovského území Třicetiletá válka v Kolíně 4) obrázek města Kolín )Bitva u Lipan památník v Křečhoři Region Nymburk Města a obce.anderlová Jitka.Poděbrady 2001,Tiskárrna Petr Pošík 12