Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska. Ing. Michal Rohlena

Transkript

1 Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska Ing. Michal Rohlena Článek pojednává o Akčním plánu udržitelné energie města Hlinska, který byl zpracován v rámci mezinárodního projektu ENESCOM. Akční plán si dává za cíl analyzovat a naplánovat nakládání s energiemi na území města a splnit cíl Evropské komise na snížení skleníkových plynů a především CO 2 od nejméně 20 % do roku Město Hlinsko se připojilo k iniciativě Evropské komise Paktu starostů a primátorů (Pakt) a tím se zavázalo ke zpracování a implementaci Akčního plánu do fungování města. Zpracování studie využívání energií na území obcí je výhodné z několika hledisek. Přináší komplexní přehled o spotřebě energií, jejich druzích a nákladech za energie. Při komplexním řešení lze lépe identifikovat nehospodárné nakládání s energiemi, vhodné objekty k provedení úsporných opatření apod. Takto lze dosáhnout nejen provozních úspor, ale i na základě environmentálně-ekonomického hodnocení zvolit optimální úsporné opatření. 1. Pakt starostů a primátorů Pakt starostů a primátorů je výrazná evropská iniciativa zaměřená na orgány místní a regionální správy, které se dobrovolně zavazují ke zvýšení energetické účinnosti a používání obnovitelných zdrojů energie na území, jež spravují. Signatáři Paktu se dobrovolně zavazují ke splnění a překročení cíle Evropské unie snížit do roku 2020 emise CO 2 o 20 %. Evropská unie (EU) vede celosvětový boj proti změně klimatu a považuje ho za nejvyšší prioritu. Její ambiciózní cíle jsou vyjádřeny v Klimaticko-energetickém balíku EU v oblasti změn klimatu a energetiky, kterým se členské státy zavazují omezit své emise CO 2 nejméně o 20 % do roku Více než polovina emisí skleníkových plynů vzniká ve městech. 80 % obyvatelstva žije a pracuje ve městech, kde se spotřebuje až 80 % energie. Místní samosprávy tak skutečně mohou hrát zásadní roli ve zmírňování účinků změn klimatu a jsou nejblíže k občanům, aby porozuměly jejich obavám a nárokům na zdravé životní prostředí. Místní úřady mohou řešit problémy komplexním způsobem. Usnadní jim to smírčí řízení mezi veřejným a soukromým zájmem a začlenění trvale udržitelné energetiky do místních cílů, ať už je to rozvoj alternativních zdrojů energie, efektivnější využívání energie nebo změny v chování. K dnešnímu dni je v České republice šest signatářů Paktu. Nejmenším je obec Lkáň se 170 obyvateli a největším Ostrava s třemi sty tisíci obyvateli. Velikost obce tedy není pro Pakt nijak limitována a každá obec/město má jinou motivaci k přistoupení, ale hlavním cílem je vždy zlepšení životního prostření v obci/městě a úspory provozních nákladů na energie. V rámci Evropy je již signatářů čítající celkem přes 166 milionů obyvatel. V současné době jsou v České republice zpracovány dva Akční plány a to pro město Jeseník a Hlinsko Metodika SEAP Praktické pokyny a jasná doporučení k celému procesu vypracování SEAP (Sustainable Energy Action Plans, Akční plán udržitelné energetiky) jsou obsaženy v různých technických a metodologických podpůrných materiálech (jako například Příručka pro SEAP a vzor SEAP, zprávy o uplatněných metodikách a nástrojích atd. na webových stránkách Paktu starostů a primátorů). Tento podpůrný balíček vypracovaný v úzké spolupráci se Společným výzkumným centrem Evropské komise, který vychází z praktických zkušeností orgánů místní

2 samosprávy, signatářům Paktu přináší hlavní zásady a jasný postup krok za krokem ke splnění závazků, vyplývajících z členství v Paktu. Sběr dat konečné spotřeby energií zahrnuje spotřebu elektřiny, tepla/chladu, fosilních paliv, zdrojů obnovitelné energie v jednotlivých kategoriích a je uváděna v MWh. Spotřeba energií je rozdělena do dvou hlavních sektorů a osmi subsektorů. Na základě inventarizace konečné spotřeby energií a její rozdělení do sektorů je možné provést analýzu z pohledu energetické náročnosti budov a zařízení. Budovy, zařízení a průmysl: a) městské budovy, b) budovy terciární sféry, c) obytné budovy, d) veřejné osvětlení. Doprava a) městský dopravní park, b) veřejná doprava (MHD), c) komerční doprava. IPCC (Intergovernmental Panel on Climate Change) stanoví výchozí emisní faktory, které jsou k dispozici v pokynech IPCC z roku Výchozí emisní faktory by mohly být nahrazeny specifickými emisními faktory pro danou zemi, které berou v potaz údaje, jež jsou specifické pro danou zemi. Signatáři paktu mohou rovněž vytvořit vlastní emisní faktory založené na vlastnostech paliv, která se využívají na jejich území. Kromě toho lze použít faktory LCA, které zohledňují životní cyklus nosiče energie. Těmito emisními faktory se přenásobí spotřeba vyjádřená v jednotlivých zdrojích energií a je tak získán údaj o produkci CO 2 v tunách zkoumaného objektu. 2. Strategie města v oblasti úspor energií a snížení CO 2 Základním předpokladem pro úspěšné zpracování a implementaci Akčního plánu je určení strategie a cílů, kterých chce město dosáhnout. Následně na základě analýzy současného stavu energetické spotřeby lze určit jednotlivá opatření vedoucí ke splnění cílů. Akční plán nezahrnuje pouze budovy v majetku města, ale město jako celek včetně soukromých budov a vyžaduje zapojení všech občanů a podniků na území města. Zajištění spolehlivého a hospodárného zásobování energií a nakládání s palivy, energií odpady v souladu s dlouhodobým udržitelným rozvojem města a regionu a životním prostředím pro udržení a zlepšování vysoké kvality života ve městě. V rámci uvedené strategie byly definovány tyto tři prioritní oblasti: 1) Efektivní a hospodárného využití energií na území města Hlinska. 2) Výstavba a provozování obnovitelných a druhotných zdrojů energie tam, kde to bude efektivní. 3) Podpora kvalitního a příjemného života ve městě na základě dohody s obyvateli.

3 Účelem zpracování Akčního plánu je systematický přístup k dosahování úspor energie, resp. snižování emisí skleníkových plynů v krátkém, středním i dlouhém období. Plán se vztahuje na město jako celek, detailní plán opatření je stanoven na úrovni majetku města, přesah na úroveň celého města je pak proveden v oblastech soukromých obytných budov, osvěty apod. Akční plán vychází z inventury a zohledňuje strategické cíle rozvoje města v oblasti energetiky a životního prostředí. Rok 2009 byl vybrán jako referenční a jsou od něho plánována úsporná opatření vedoucí ke snížení emisí CO 2 o minimálně tun z tun (2009) na maximálních tun CO 2 ročně. Plnění cílů Akčního plánu bude mít kladný dopad nejen na životní prostředí, ale i na podporu zaměstnanosti a stavebnictví, jelikož dává předpoklady pro optimálně navržené stavební úpravy nejen obecních budov, ale i soukromých Sběr vstupních dat a analýza současného stavu Sběr vstupních dat lze rozdělit do dvou částí. Jednu tvoří objekty v majetku města, pro které jsou sledovány i údaje o nákladech na energie a druhou tvoří soukromé budovy a podniky. Pro objekty v majetku Města Hlinska byly zpracovány pasporty, které jsou uzpůsobeny pro další zpracování a sběr budoucích dat. Sledovaly se tyto objekty: Radnice Poděbradovo náměstí 1 Administrativní objekt Adámkova 554 MŠ Rubešova Rubešova 1250 MŠ Budovatelů Budovatelů 1229 ZŠ Ležáků Ležáků 1449 ZŠ Resslova Resslova 603 ZŠ Smetanova Smetanova 403 MKK Hlinečan Adámkova 341 Zimní stadion Olšinky 383 Plavecký bazén Smetanova 1524 Poliklinika Nádražní 548 Domov seniorů Drachtinka Erbenova 1631 MŠ Lidického Lidického 1213 MŠ Adámkova Adámkova 654 MŠ Milíčova Milíčova 296 Bytový dům ČSA 386 ČSA 386,367,369 Bytový dům ČSA 432 ČSA 432 Vozový park Veřejné osvětlení Pro výpočet spotřeby soukromých budov byly využity údaje ČSU, které udávaly průměrnou spotřebu na jednu domácnost ve výši 21,2 MWh/ročně/domácnost. Tato průměrná spotřeba byla rozdělena dle vzorce na 54 % vytápění, 27 % ohřev teplé užitkové vody (dále jen TUV) a 19 % ostatní elektrické spotřebiče.

4 V průběhu zpracování dat byl vyvíjen podpůrný nástroj SW ENERGYPAS, který bude moci Město Hlinsko využít pro další sledování a vyhodnocování spotřeby energií. Inventura probíhala v průběhu roku na budovách a zařízení v majetku města. Pro soukromé obytné budovy byla využita veřejně dostupná data z ČSÚ a data společnosti SONET Building s.r.o., s laskavým svolením Ing. J. Sokola. Náklady na energie za rok 2009 pro výše uvedené objekty města tvořily částku 13,96 mil. Kč. V roce 2010 stouply náklady na 14,75 mil. Kč (nárůst o 5,6 %). V roce 2011 poklesly náklady na energie na 14,2 mil. Kč. V tomto roce došlo k zateplení ZŠ Smetanova (pokles spotřeby energie u této budovy je o 160 MWh, tj. o 25 %). Roční úspora nákladů oproti roku 2010 tak činila 550 tis. Kč a to i přesto, že vzrostly jednotkové ceny energie. Je obtížné odhadnout další vývoj nákladů na energie i proto, že město Hlinsko přistoupilo k veřejné aukci na dodavatele energií pro všechny budovy v majetku města, což jistě povede ke snížení nákladů bez ohledu na provedení úsporných opatření na straně spotřeby. Celková spotřeba energií v referenčním roce 2009 (výchozí hodnota pro sestavení Akčního plánu) na území města Hlinska činila MWh (včetně započtení všech domácností) a emise v daném roce tun CO 2. Akční plán již počítá se započtením provedených opatření v roce 2010 a 2011 (změny nosiče energie v teplárenské společnosti a zateplení budov na území města soukromé i městské budovy). Za toto období poklesla spotřeba energií na hodnotu MWh v r a emise CO 2 na tun, což představuje za dva roky pokles emisí o 4,8 %. Obr. 1: Spotřeba energií v období od roku 2005 do 2011 po sektorech Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012) Z grafu je patrné, že objekty v majetku města tvoří pouze malou část spotřeby energií, konkrétně 5 %. I z toho vyplývá, že pokud chce město Hlinsko dosáhnout požadované úspory energií, musí zapojit především obyvatele do této iniciativy. Řada obyvatel využila možnosti dosáhnout na dotace z programu Zelená úsporám a provedla od roku 2009 zateplení nebo výměnu zdroje vytápění a ohřevu TUV.

5 Pro městské budovy jsou kromě samotné spotřeby energií sledovány i náklady na energie. Tento údaj je využit pro rozhodování a provedení úsporného opatření. Náklady na energie městských budov dosáhly v roce 2010 téměř 14 mil. Kč. V roce 2011 náklady poklesly vlivem provedení prvních úsporných opatření a to i přes růst jednotkových cen energií. V roce 2012 Město Hlinsko vstoupilo na energetickou burzu a dosáhlo dalších úspor díky spojení odběratelských míst k jednomu dodavateli energií. Obr. 2: Náklady na energie pro jednotlivé městské objekty Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012) 3. Akční plán města Hlinska Akční plán vychází z inventury a zohledňuje strategické cíle rozvoje města v oblasti energetiky a životního prostředí. Rok 2009 byl vybrán jako referenční a jsou od něho plánována úsporná opatření vedoucí ke snížení emisí CO 2 o minimálně tun z tun (2009) na maximálních tun CO 2 ročně. Akční plán vymezuje tři prioritní oblasti: Prioritní oblast 1: Úspory energií Prioritní oblast 2: Obnovitelné zdroje energie Prioritní oblast 3: Osvěta obyvatel Tyto tři vymezené prioritní oblasti odpovídají záměru snížit emise CO 2 na území města o 20 % do roku 2020 a zapojují do realizace plánu všechny budovy v majetku města tak i obyvatele, které motivuje a školí v možnostech úsporných opatření, obnovitelných zdrojů energií a možnostech financování a dotačních programech.

6 Obr. 3: Rozdíl spotřeby energií bez provedení opatření a po provedení opatření Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012) Graf znázorňuje plánované snížení spotřeby energií na území města Hlinska od roku 2009 do roku Je nutné upozornit, že snížení spotřeby energií není přímo úměrné snížení emisí CO 2, jelikož každý nosič energií má jiný emisní faktor a je tedy nutné zvolit optimální opatření pro každou jednotlivou budovu. Tab. 1: Emisní faktory jednotlivých zdrojů energií dle metodiky IPCC [t/mwh] Elektřina Zemní plyn Zkapalně ný plyn Topný olej Fosilní paliva Motorová nafta Benzín Hnědé uhlí Uhlí Jiná fosilní paliva Biopalivo Rostlinný olej Obnovitelné energie Jiná biomasa Tepelná sluneční energie Geotermá lní energie 0,950 0,202 0,231 0,279 0,267 0,249 0,364 0,354 0,341 0,000 0,000 0,000 0,000 0,000 Akční plán zavádí do procesu přípravy rozhodovací mechanizmus, kterým je každá budova analyzována, navržena rozhodovací kritéria a jejich váhy a navržena možná opatření. Jedině na základě objektivního rozhodovacího procesu je možné zvolit optimální úsporné opatření, které bude mít nejen dopad na emise CO 2, ale i na provozní náklady, reprezentaci směrem k obyvatelům města a další individuální kritéria. Pro město Hlinsko byla navržena následující opatření, které vedou ke splnění stanovených cílů. Předpokládané náklady na provedení navržených úsporných opatření na majetku města je expertní analýzou odhadován na 80 milionů korun. Možné zdroje financování: rozpočet města Hlinska; dotace ze státního rozpočtu (např. program EFEKT); strukturální fondy EU ; strukturální fondy EU ;

7 nová podoba programu Zelená úsporám vyhlášená v r Tab. 2: Seznam plánovaných opatření Plánovaný rok Plánované úsporná opatření realizace Snížení spotřeby energií a instalace OZE na budovách v majetku města náklady Kč[] Snížení spotřeby [MWh] OZE [MWh] Snížení emisí CO2 [tun] Odpovědné oddělení Zateplení BD ČSA 386,387, ,5 mil 73 6 Odbor investic a městského majetku Zateplení BD ČSA 432,433, ,5 mil 84 8 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Smetanova ,6 mil Odbor investic a městského majetku Výměna oken na radnici; ,7 mil 41 8 Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Rubešova ,0 mil Odbor investic a městského majetku Solárně-termický systém ohřevu vody ,5 mil Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Budovatelů ,6 mil Odbor investic a městského majetku Zateplení ZŠ Ležáků ,0 mil Odbor investic a městského majetku Výměna zdroje vytápění objektu Polikliniky ,2 mil Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Lidického ,2 mil Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Adámkova ,5 mil Odbor investic a městského majetku Rekonstrukce a zateplení MŠ Milíčova ,3 mil Odbor investic a městského majetku Snížení spotřeby energií a instalace OZE soukromých budov Zateplování a výměna zdrojů vytápění Snížení spotřeby energií veřejního osvětlení Postupná výměna světelných zdrojů za úspornější zdroj a instalace elektronických předřadníků ,3 mil Odbor investic a městského majetku Centrální zásobování teplem Přechod CZT na vytápění dřevní štěpkou Teplárenská společnost Hlinsko Studie proveditelnosti kombinované výroby tepla/elektro Teplárenská společnost Hlinsko Poradenské služby Poradenství pro občany ohledně energeticky úspornáho bydlení a možnostech získání peněžních prostředků z dotačních titulů (např. Zelená úsporám) na zateplení, výměnu oken a výměnu zdrojů vytápění a ohřevu TUV Zdroj: vlastní zpracování, Michal Rohlena (2012) Město Hlinsko ve spolupráci s ČVUT v Praze Pro každý plán je nutné provádět pravidelný controling, vyhodnocování a navrhování případných korekcí. K tomuto bude sloužit SW nástroj ENERGYPAS vyvíjený na ČVUT. 3. Závěr Energetický akční plán přináší pro město řadu výhod v podobě zavedení energetického managementu. Na základě řízení spotřeby energií lze dosáhnout úspory nákladů a tím financovat další úsporná opatření na městském majetku. Optimální úsporné opatření je vybráno na základě vícekriteriálního rozhodovacího procesu. Každé zvolené opatření musí splňovat radu kritérií nejen s ohledem na investici, snížení nákladů, emisí CO 2, ale musí být zároveň reprezentativní a interpretovatelné vůči obyvatelům, které je nutné do plnění cílů plánu zapojit. Město Hlinsko k tomuto kroku přistoupilo a již od roku 2010 provádí úsporná opatření, která jsou do plánu zahrnuta a přináší první výsledky. V roce 2012 vstoupilo Město Hlinsko do energetické aukce na dodavatele energií a pro rok 2013 uspoří přibližně 3,5 mil. Kč. Na základě zpracovaného Akčního plánu město zapojí obyvatele do plnění cílů a to především snížení emisí CO2 do roku 2020 o 20 %. Dosáhne toho větší informovatelností a podporou různých dotačních titulů, které mohou obyvatelé získat. Nedílnou součástí Akčního plánu je pravidelné sledování a vyhodnocování plenění stanovených cílů. Tyto reporty budou zpracovávány každé dva roky a na jejich základě budou prováděna případné další úsporná opatření.

8 Literatura: [1] M. Rohlena, J. Frková, E. Hromada, Akční plán pro udržitelnou energii města Hlinska, ČVUT v Praze, [online] (2012), [vid ] Dostupné z: [2] Pakt starostů a primátorů [online], European commision, [vid ] Dostupné z: [3] Český statistický úřad [online], ČSU, [vid ], Dostupné z: [4] Eurostat [online], European commision, [vid ], Dostupné z: epp.eurostat.ec.europa.eu