MASARYKOVA UNIVERZITA

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra didaktických technologií Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky pro učební obor zedník Bakalářská práce Brno 2009 Vedoucí práce: Ing. Miroslav Čadílek Autor práce: Petr Doležal

2 Bibliografický záznam DOLEŽAL, Petr. Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky pro učební obor zedník: bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra didaktických technologií, l., 4 l. příl. Vedoucí bakalářské práce Ing. Miroslav Čadílek. Anotace Bakalářská práce Metodická a odborná příprava závěrečné zkoušky pro učební obor zedník pojednává o konání závěrečné zkoušky v učebním oboru zedník na Střední odborné škole železniční, stavební a památkové péče a Středním odborném učilišti v Šumperku. V úvodu práce je uvedena charakteristika středního odborného učiliště jako takového a vývoj dané střední školy a obecně je zde zmíněna teorie o závěrečných zkouškách vycházející z prostudované literatury, zákonů a vyhlášek, které konání závěrečné zkoušky upravují. V práci je popsán způsob vykonávání závěrečných zkoušek tradičním způsobem, tedy způsobem, kdy si každá škola rozhoduje o obsahu závěrečné zkoušky de facto sama, a způsob konání závěrečných zkoušek podle jednotného zadání, který je na školách poskytujících výuční list zaváděn v rámci projektu Kvalita 1. Dále je v této práci uvedeno srovnání těchto dvou typů závěrečných zkoušek a autorovo osobní hodnocení. Autor se přímo podílí na organizaci a konání závěrečných zkoušek jako člen komise, jelikož v uvedené škole působí jako vedoucí učitel odborného výcviku. V práci samozřejmě nechybí konkrétní ukázky závěrečných zkoušek, vč. stavebních výkresů. Annotation Diploma thesis Methodical and vocational preparation of the finals for a major mason deals with preparation and performance of finals for a major mason at Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště in Šumperk. A general characteristic of an apprentice training centre is mentioned at the beginning of this work as well as a history of a mentioned school and a theory of finals as it is presented in available literature, law and public notice. Next, this work is focused on preparation of two types of finals in detail. Regarding the first type of finals, each school decides about its content itself. In contrast, the second mentioned type of finals is organized according to unique assignment prepared by National knowledge

3 Institute within the framework of a project Quality 1. Further the thesis deals with comparing of these two types of finals including personal meaning of the author, because the author is responsible for preparation of finals at the mentioned school and he is also a member of examination board. Klíčová slova Závěrečná zkouška, žák, klasifikace, absolvent, jednotné zadání Keywords Finals, apprentice, marking, graduate, uniform principles of finals

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 15. dubna 2009 Petr Doležal

5 Poděkování Chtěl bych poděkovat panu inženýru Miroslavu Čadílkovi za vedení mé práce, za cenné rady a odborné připomínky.

6 Obsah ÚVOD STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ HISTORIE ŠKOLY OBORY VZDĚLÁVÁNÍ UČEBNÍ OBOR ZEDNÍK PROFIL ABSOLVENTA ODKUD PŘEVZATO VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY ZÁVĚREČNÁ ZKOUŠKA ZKUŠEBNÍ KOMISE KLASIFIKACE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY TRADIČNÍ POJETÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PÍSEMNÁ ZKOUŠKA PRAKTICKÁ ZKOUŠKA ÚSTNÍ ZKOUŠKA JEDNOTNÉ ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY NOVÁ KONCEPCE ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY Rysy nové koncepce JEDNOTNÉ ZADÁNÍ A RÁMCOVÉ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY POJETÍ DÍLČÍCH ZKOUŠEK Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška PŘÍPRAVA JEDNOTNÉHO ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PRO ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 PRO UČEBNÍ OBOR H/001 ZEDNÍK Písemná zkouška Praktická zkouška Ústní zkouška Celkové hodnocení závěrečné zkoušky PŘÍNOS JEDNOTNÉHO ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY SROVNÁNÍ OBOU TYPŮ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ POUŽITÁ LITERATURA SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY... 67

7 Úvod Ve své bakalářské práci se budu zabývat organizací závěrečných zkoušek pro učební obor zedník na Střední odborné škole železniční, stavební a památkové péče a Středním odborném učilišti v Šumperku. Toto téma jsem si vybral, protože pracuji jako vedoucí učitel odborného výcviku na výše uvedené škole a tato problematika se mě týká. Každý rok mám na starosti zajištění průběhu závěrečných zkoušek a také se účastním samotného konání závěrečných zkoušek jako člen zkušební komise. Z tohoto důvodu mám k tomuto tématu mnoho co říct a jsem také osoba, která může zodpovědně zhodnotit přínosy a zápory jednotného zadání závěrečných zkoušek, které jsou také předmětem mojí práce. Cílem mojí práce bude právě srovnání organizace závěrečných zkoušek tradičním způsobem a jednotným zadáním v rámci projektu Kvalita 1, do kterého se naše škola zapojila již na počátku tohoto projektu konaném pod záštitou Národního ústavu odborného vzdělávání. Jedná se o jednotné zadání, jehož cílem je umožnit vzájemnou srovnatelnost závěrečných zkoušek na různých školách a celkově zefektivnit vzdělávání na školách poskytujících výuční list. Dosavadní způsob konání závěrečných zkoušek je nevyhovující z toho důvodu, že každá škola si sama rozhoduje o obsahu zkoušek. Tzn. že výstupní znalosti absolventů stejných oborů na různých školách se mohou lišit. Tyto rozdíly a nedostatky má odstranit právě jednotné zadání, které určuje, jaké znalosti absolvent musí mít. 7

8 1 Střední odborné učiliště Střední odborné učiliště se zaměřuje na přípravu mládeže na výkon dělnických povolání. Připravuje žáky na vykonávání kvalifikované práce a rozvíjí schopnosti a dovednosti tak, aby byli konkurenceschopní na trhu práce. Střední odborné učiliště zajišťuje teoretické vyučování, praktické vyučování a výchovu mimo vyučování. Tento typ škol poskytuje různé typy oborů. Člení se na čtyřleté, tříleté a dvouleté obory a na individuální formu přípravy. Čtyřleté učební obory zajišťují přípravu na dělnická povolání, s nimiž jsou spojené vysoké nároky na intelektuální dovednosti, na adaptabilitu pracovníků, kulturu práce, komunikaci a orientaci. V tříletých učebních oborech se připravuje největší část žáků učilišť na dělnické činnosti, ve kterých jsou ve většině případů vyváženy požadavky na rozumové schopnosti a praktické dovednosti. Součástí výchovně vzdělávacího cyklu je čtyřměsíční období praktického výcviku, které navazuje na třetí ročník přípravy. Tím žáci těchto oborů mohou nastupovat na pracovní místa v roce, v němž dovrší nejméně 18 let věku. Dvouleté učební obory jsou určeny k přípravě na méně náročná dělnická povolání. Délka přípravy se obdobně jako ve tříletých oborech prodlužuje o čtyřměsíční období provozního výcviku. Na tříleté a dvouleté učební obory navazují studijní směry středních odborných učilišť. Ve studijních směrech si žáci doplňují a rozšiřují vědomosti a dovednosti na úroveň úplného středního vzdělání (Stojan, 1994). 8

9 V prvních ročnících si žáci osvojují základní dovednosti, které v následujících 2, 3 resp. 4 letech postupně rozvíjejí. Vycházejí ze svých vědomostí a zkušeností, které získali během povinné školní docházky. 2 Historie školy Střední odborná škola železniční, stavební a památkové péče a Střední odborné učiliště sídlí ve městě Šumperku, v Olomouckém kraji. Škola vznikla 1. července 2005 sloučením 2 samostatných školských subjektů rozhodnutím Olomouckého kraje. Ve své práci navazuje na tradice SOŠ a SOU železničního a stavebního Šumperk a SOŠ památkové péče a dále je rozvíjí ve studijních a nástavbových oborech, v denním a dálkovém studiu a v učebních oborech. Historie školy sahá až do roku 1956, kdy byla založena Železniční učňovská škola, a to v budově tehdejší ZDŠ v Sadové ulici. Odborný výcvik zabezpečovaly ČSD - Dílny v Šumperku, teoretickou výuku řídilo školské oddělení Správy Střední dráhy. Roku 1958 se škola změnila na Odborné učiliště železniční a přestěhovala se do budovy "Zámečku" ("Hrádku") v ulici Bulharská 8. Vyučovalo se v oborech Mechanik kolejových motorových vozidel, Elektromechanik, Traťový strojník, Provozní zámečník, Zámečník kolejových vozidel a Automechanik. Velmi se osvědčil odborný výcvik v Železničních opravnách Šumperk, dnes Pars nova, a.s.. K 1. září 1980 byl změněn statut školy na Střední odborné učiliště. 1. července 1991 získala škola právní subjektivitu a v listopadu následujícího roku ji Federální ministerstvo dopravy a spojů převedlo na nového zřizovatele Ministerstvo hospodářství. K 1. listopadu 1996 se novým zřizovatelem stalo MŠMT ČR. K 1. říjnu 2001 přešla škola pod Krajský úřad Olomouckého kraje. K 21. prosinci 2001 se změnil název školy na Střední odborná škola a Střední odborné učiliště železniční a stavební Šumperk. V roce 2002 otevřela škola dva nové maturitní obory : Mechanik strojů a zařízení pro kolejová vozidla a Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství. 9

10 K 1. červenci 2005 došlo ke sloučení se Střední odbornou školou památkové péče v Šumperku. Studijní nabídka se rozšiřuje o další dva obory: Stavebnictví, zaměření stavební obnova, a Dřevěné konstrukce. Škola poskytuje dva základní stupně vzdělání, a to střední vzdělání s výučním listem a střední vzdělání s maturitní zkouškou. Zabezpečuje úplné střední odborné a střední odborné vzdělání v oboru železničním, stavebním, dřevařském, strojírenském a elektrotechnickém, a také v oboru památkové péče. Škola vlastní živnostenské listy, na základě kterých realizuje doplňkovou činnost, zaměřenou na provádění rekvalifikačních kurzů, na provádění staveb včetně jejich změn, udržovacích prací na nich a jejich odstraňování, na zámečnictví, na hostinskou činnost ( ). 10

11 2.1 Obory vzdělávání V tabulce č. 1 je uveden přehled oborů vzdělání poskytovaných na naší škole. SOŠ Čtyřleté obory vzdělání - střední vzdělání s maturitní zkouškou Inženýrské stavitelství - železniční stavitelství M/011 Strojírenská a elektrotechnická zařízení M/001 Stavebnictví - stavební obnova (vč.dálkového studia) M/001 Mechanik instalatérských a elektrotechnických zařízení budov L/002 SOU Tříleté obory vzdělání - střední vzdělání s výučním listem Elektrikář pro silnoproud H/00 Mechanik opravář pro kolejová vozidla H/001 Instalatér H/001 Klempíř - stavební výroba H/001 Tesař H/001 Zedník H/001 SOU Čtyřletý obor vzdělání - střední vzdělání s maturitní zkouškou Mechanik strojů a zařízení L/001 SOŠ Nástavbové studium - střední vzdělání s maturitní zkouškou Dopravní provoz (tříleté dálkové studium) L/503 Provozní technika (dvouleté denní studium) L/506 Stavební provoz L/502 Elektrotechnika (tříleté dálkové studium) L/501 Tab. č. 1. Přehled oborů vzdělávání. (interní informace školy). 11

12 V tabulce č. 2 je uveden počet žáků jednotlivých oborů v minulém školním roce 2007/2008. Obor Počet studentů Dopravní provoz 94 Dřevěné konstrukce 97 Elektrikář pro silnoproud 34 Instalatér 58 Inženýrské stavitelství 75 Klempíř 6 Mechanik opravář 26 Mechanik strojů a zařízení 12 Stavební provoz 20 Stavebnictví 124 Strojírenská a elektrotechnická zařízení 70 Tesař 38 Zedník 41 Tab. č. 2. Počet studentů dle oborů. (interní informace školy). 12

13 3 Učební obor ZEDNÍK Tento učební obor se řadí mezi tříleté obory, které jsou zakončeny závěrečnou zkouškou. Úspěšný absolvent získá vysvědčení o závěrečné zkoušce a výuční list. Obor spojuje všeobecné a odborné vzdělání. Poskytuje základní předpoklady k provádění odborných stavebních činností. Má vyvážený poměr mezi teoretickým a praktickým obsahem vzdělání. Absolvent se uplatní ve stavebních firmách v povolání zedník nebo v živnostech. Provádí základní zednické práce na pozemních stavbách, tj. betonování, zdění z různých materiálů, vodorovné konstrukce, povrchové úpravy, jednoduché tepelné izolace a hydroizolace, osazování výrobků přidružené stavební výroby, práce při přestavbách budov apod. Po zaškolení provádí speciální práce na stavbách jako zateplování budov, sanace vlhkého zdiva, obkladačské práce, jednoduché sádrokartonové konstrukce a výstavbu montovaných staveb. 3.1 Profil absolventa Absolvent používá odbornou terminologii, využívá pracovní pomůcky, nářadí a stroje, čte stavební výkresy, zhotovuje jednoduché náčrty, popíše technologický postup práce, provádí zednické práce při dodržení platných norem, orientuje se na trhu se stavebním materiálem, dodržuje předpisy bezpečnosti práce (interní školní materiály). Dále absolvent spolupracuje s ostatními pracovníky. Zákazníkovi je schopen poskytnout radu při volbě materiálu či pracovního postupu. Pracuje s osobním počítačem na uživatelské úrovni, je informačně gramotný. 13

14 Vědomosti z ekonomiky a podnikání mu umožňují orientovat se na trhu práce a v pracovněprávních vztazích. Je připraven se dále vzdělávat a sledovat směry vývoje svého oboru. Absolvent může pokračovat ve dvouletém nástavbovém vzdělání ukončeném maturitní zkouškou, které je poskytováno na stejné škole. 3.2 Vyučované předměty 1. Český jazyk a literatura 2. Cizí jazyk 3. Občanská nauka 4. Fyzika 5. Chemie 6. Biologie a ekologie 7. Matematika 8. Tělesná výchova 9. Ekonomika 10. Odborné kreslení 11. Stavební materiály 12. Stavební technologie 13. Přestavby budov 14. Stroje a zařízení 15. Odborný výcvik 16. Informatika (interní školní materiály). 14

15 4 Závěrečná zkouška Účelem závěrečné zkoušky a maturitní zkoušky je ověřit, jak žáci dosáhli cílů vzdělávání stanovených rámcovým a školním vzdělávacím programem v příslušném oboru vzdělání, zejména ověřit úroveň klíčových vědomostí, a dovedností žáka, které jsou důležité pro jeho další vzdělávání nebo výkon povolání nebo odborných činností. (školský zákon, 2004). Závěrečná zkouška má 3 části. A to část písemnou, praktickou a ústní, které jsou vykonávány v pořadí, v jakém jsem je vyjmenoval (Čadílek, 2005). Písemná zkouška trvá nejdéle 300 min. Pro tuto zkoušku se stanoví 1-4 témata. Při více tématech si žák může jedno téma sám zvolit podle vlastního uvážení. Při praktické zkoušce žák prokazuje svou úroveň odborných znalostí a dovedností, které získal během studia. Počet téma si volí ředitel školy. Je-li stanoveno více témat, žák si jedno téma vylosuje. Praktická zkouška trvá nejdéle 3 dny. Ústní zkouška již pak prověřuje odborné znalosti, které jsou potřebné pro výkon konkrétního povolání. Žák si opět jako při praktické zkoušce losuje téma ze zadaných. Ústní zkouška se dělí na část přípravnou, která trvá 15 min, a na samotné zkoušení, které trvá také 15 min. 4.1 Zkušební komise Zkušební komise má stálé členy a další členy. Stálými členy jsou předseda, místopředseda a třídní učitel zkoušených žáků. Dalšími členy komise jsou a) pro závěrečnou zkoušku podle 1 učitel odborných předmětů a přísedící, b) pro závěrečnou zkoušku podle 2 učitel odborného výcviku, učitel odborných předmětů a odborník z praxe. 15

16 Přísedícím se rozumí pedagogický pracovník vyučující týž nebo příbuzný předmět. Odborníkem z praxe se rozumí ten, kdo vykonává činnost související s daným nebo příbuzným oborem vzdělání, v němž se závěrečná zkouška koná. Místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje ředitel školy do 15. března příslušného školního roku. Místopředsedou zkušební komise je jmenován pedagogický pracovník střední školy, ve které se zkoušky konají, který vykonával přímou pedagogickou činnost nejméně 5 let. Učitele odborného výcviku, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy, ve které se zkoušky konají, jmenuje ředitel školy po projednání s jeho zaměstnavatelem. V případě, že člen zkušební komise nemůže z vážných důvodů dlouhodobě vykonávat svou funkci, orgán, který ho jmenoval, jej odvolá a jmenuje nového člena komise. Při krátkodobé nepřítomnosti předsedy zkušební komise při závěrečné zkoušce jej zastupuje místopředseda ( 3, vyhláška 47/2005 Sb.). 4.2 Klasifikace závěrečné zkoušky Cílem hodnocení je kvalitativní nebo kvantitativní posouzení daného stavu vzdělání a výchovy, tzn. jedná se o posouzení získaných vědomostí a dovedností. Toto posouzení může být vyjádřeno buď popisem stavu, nebo symbolicky (většinou číselně), může mít formu aproximativní, tedy hodnocení na základě odhadu, nebo exaktní, kdy je vyjádřeno kvantitou poznání (Mojžíšek, 1977). Klasifikaci žáka v jednotlivých částech závěrečné zkoušky navrhuje zkušební komise. Při rovnosti hlasů je rozhodujícím hlasem hlas předsedy komise. Klasifikace písemné zkoušky navrhuje učitel odborného předmětu ve spolupráci s členy komise. Celkové hodnocení žáka závisí na dílčích výsledcích v jednotlivých částech, ze kterých se skládá závěrečná zkouška (Čadílek, 2005). 16

17 Klasifikace jednotlivých zkoušek závěrečné zkoušky se provádí podle následující stupnice prospěchu: a) 1 - výborný, b) 2 - chvalitebný, c) 3 - dobrý, d) 4 - dostatečný, e) 5 - nedostatečný. V případě, že organizace a délka písemné nebo praktické zkoušky vylučuje stálou přítomnost zkušební komise při zkoušce, navrhuje klasifikaci této zkoušky zkušební komisi ten člen komise, který byl zkoušce přítomen. Do celkového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává klasifikace všech zkoušek závěrečné zkoušky. Celkové hodnocení žáka u závěrečné zkoušky provádí zkušební komise podle této stupnice: a) prospěl(a) s vyznamenáním, jestliže celkový průměr klasifikace žáka u závěrečné zkoušky není vyšší než 1,5, b) prospěl(a), jestliže žák nemá z žádné zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný, c) neprospěl(a), jestliže žák má z některé zkoušky závěrečné zkoušky stupeň prospěchu 5 - nedostatečný. Hodnocení písemné zkoušky a praktické zkoušky se žákům oznámí nejpozději 1 týden před zahájením ústní zkoušky. Celkové hodnocení závěrečné zkoušky včetně hodnocení jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise v den, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil ( 4, vyhláška 47/2005 Sb.). 17

18 5 Tradiční pojetí závěrečné zkoušky Při konání závěrečných zkoušek se škola musí řídit školským zákonem, konkrétně o závěrečných zkouškách pojednává 73 Zákona o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) č. 561/2004 Sb., a dále vyhláškou 47/2005 Sb. o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem. 5.1 Písemná zkouška V této části zkoušky žáci prokazují své odborné znalosti při odpovídání na zadané otázky. Soubor otázek vytvářeli učitelé stavebních předmětů, např. Pozemní stavitelství, Stavební technologie, Materiály apod. Z tohoto souboru každý rok vybrali 13 otázek. Závěrečná zkouška se skládala ze 2 částí. První část představovala práci se stavebním výkresem a ve druhé části žáci odpovídali na teoretické otázky, popř. načrtávali obrázky, tzn. bez pravítka, pouze nahrubo v přibližném měřítku, tyto dvě části se vzájemně prolínaly. Hodnocení písemné části bylo bodové. Bodové ohodnocení každé otázky si vytvořili učitelé, kteří vytvářeli i otázky. Ukázka písemné části závěrečné zkoušky Zadání Téma č. 1: Novostavba rodinného domu 1. Pracuj s výkresem. (viz Příloha č. 1). Před zahájením stavby musíš vytyčit její plochu. Popiš a načrtni postup, jak vytyčíš pravý úhel pro založení rohu objektu bez pomoci měřících pomůcek. Co to jsou lavičky, jak je použiješ, jaké druhy laviček znáš, načrtni. 2. Rodinný dům je řešen jako podsklepený s 1PP. Pro zřízení základu musíš otevřít stavební jámu o hloubce 2 m. Nakresli v řezu 2 způsoby, jak bys mohl upravit její stěny. 18

19 3. Svislá nosná konstrukce domu bude provedena z cihelných tvárnic, 1PP z plných cihel v tloušťce zdi 600 mm. Navrhni a schematicky nakresli v řezu tvar základu, který je možno použít. Uveď alespoň 2 druhy materiálu. Nakresli, jak bys provedl prostup základem pro protažení kanalizace, obrázek popiš. 4. Na monolitické základy budeš potřebovat beton. Navrhni různé možnosti jeho dodávky a popiš postup výroby betonu na staveništi suroviny a jejich vlastnosti, dávkování a uskladnění surovin jaké přísady do betonu znáš, popiš jejich funkci a důvod použití. 5. U novostaveb se nesmí podcenit vliv vzlínající vody podzákladí na nadzemní zdivo. Nakresli v řezu, jak provedeš tuto izolaci na dokončený základ a podkladní beton. Nezapomeň, že stavíš podsklepený objekt. Vyjmenuj různé varianty materiálů z kategorie hydroizolací, které lze k tomuto účelu použít. 6. Překresli v měřítku 1:50 náčrtek a urči, kolik plných cihel a kolik malty budeš potřebovat pro vyzdění této zdi v tloušťce 600 mm? Kolik m 2 omítky na této zdi se zákazníkovi naúčtuje? Pro vyzdění suterénu také z plných cihel je třeba si ujasnit pravidla pro vazbu cihelného zdiva. Na přiložený čtverečkovaný papír nakresli v půdoryse se vždy 2 vrstvami cihel při vazbě: rohu 600/450 mm pravoúhlého připojení zdi 600/300 mm/600 mm je obvodová zeď dvouprůduchového komína v průběžné zdi 450 mm s průduchy 150x150 mm 8. Než se pustíš do vyzdívání svislých nosných zdí v 1NP, ujasni si polohu všech otvorů. Bohužel projektant práci podcenil a s otvory si musíš poradit sám. Dokresli přiložený půdorys: 19

20 Do obývacího pokoje zakresli a okótuj zdvojené okno výšky mm s poprsníkem 800 mm a o šířce mm. Do komory dokresli a správně okótuj levé dveře otevírané ven, šířka 700 mm a výška mm v ocelové zárubni bez prahu. Nad okno v kuchyni dokresli a kótuj v půdoryse nadokenní překlad. Úroveň spodní hrany je +2,300 m, materiál si zvol sám. Půdorys doplň sklopeným průřezem. 9. Významným místem každé stavby je správné provedení komínového tělesa. Načrtni, jak stanovíš výšku komína nad střechou. Co to je a kde najdeme soupuch, vymetací otvor, vybírací otvor, účinná výška komína? Jaká pravidla platí pro zaúsťování plynových spotřebičů do komína? 10. Připrav v bodech přesný technologický postup, jak namontovat v podkroví jednoduchou sádrokartonovou příčku KNAUF s ocelovou kostrou. Popis ukonči posledním krycím nátěrem akrylátovou barvou. 11. Popiš v bodech, jak budeš postupovat při provádění vnitřních omítek a uveď odchylky v nerovnosti, kterých se můžeš dopustit. Vyjmenuj speciální druhy omítek a jejich použití. 12. V půdoryse chybí zařizovací předměty. Dokresli: do kuchyně o kuchyňkou linku s dvojdřezem, míchací baterií a s horními skříňkami, o plynový sporák s troubou, o stůl a 4 židle, do koupelny o vanu s míchací výtokovou baterií a sprchou, o pračku, o jednoduché umyvadlo s míchací baterií, o nástěnný věšák, na WC o záchodovou mísu COMBI. 13. Vyjmenuj typy izolací, jak je rozdělujeme do skupin podle použití ve stavbě, rozděl je do skupin dle používaných materiálů a vyjmenuj jednotlivé zástupce. 20

21 Hodnocení Za každou otázku podle úplnosti a správnosti odpovědi jsou 0-3 body. Závěrem se body sečtou a celková známka se určí dle tabulky hodnocení (tab. č. 3). Počet bodů Klasifikace Výborně Chvalitebně Dobře 15-8 Dostatečně 7 a méně Nedostatečně Tab. č. 3. Tabulka hodnocení. (interní informace školy). 5.2 Praktická zkouška Praktická zkouška trvala 3 dny, každý den se pracovalo 7 hodin. V této části zkoušky žák dokazuje své odborné dovednosti, které získal během tříletého studia. Naše škola nemá k dispozici vlastní stavební prostory, proto závěrečná zkouška probíhala na konkrétní stavební zakázce, na které se pracovalo. Na této zakázce bylo podle počtu žáků vytvořeno potřebné množství pracovišť. Práce na pracovištích ale nemusela být stejná, např. pracoviště 1 místnost, kde chyběla podlaha, pracoviště 2 zdění příčky atd. Tyto práce byly sepsány na lístečcích a žáci si vylosovali, na jakém pracovišti budou vykonávat závěrečnou zkoušku a jakou práci tedy budou vykonávat. Komise se skládala z: předseda komise stavební inženýr, místopředseda vedoucí učitel odborného výcviku, další členové 2 učitelé odborného výcviku zkoušející učitel odborného výcviku a dohlížející učitel odborného výcviku. Stavební inženýr se účastnil praktické části pouze na zahájení a ukončení zkoušky, kdy se podílel na kontrole už hotové práce a hodnocení. Vrchní učitel odborného výcviku nebyl přítomen po celou dobu zkoušky, ale pouze průběžně jezdil kontrolovat průběh zkoušek. Zkoušející a dohlížející učitel odborného výcviku byli přítomni po celou dobu konání zkoušky. 21

22 Komise také zodpovídala za hodnocení praktické zkoušky. Hodnotilo se zejména množství vykonané práce, zda žák stihl práci udělat celou, jak bylo plánováno, nebo jen část. Dále se hodnotila kvalita práce podle daných kritérií - rovinnost apod., organizace práce, dodržování BOZP. 5.3 Ústní zkouška Ústní zkouška prověřuje žákovy znalosti z dané problematiky. Žák si vylosoval jedno téma z 30 předem zadaných. Každé téma se v jednom zkušebním dni mohlo vyskytnout pouze jednou. Žákovi bylo poskytnuto 15 min na přípravu tohoto tématu a dalších 15 min musel již před komisí danou problematiku prezentovat. Seznam otázek pro ústní zkoušku konané ve školním roce 2002/ Pojiva druhy, výroba a použití, vápno, sádra, cement. Výroba cihel, cihlářské výrobky pro svislé a vodorovné konstrukce. 2. Prostý beton výroba, složení, přísady do betonu, určování poměru míšení, doprava, ukládání betonu, ošetřování a ochrana betonu. 3. Cihelné zdivo, postup a organizace práce při zdění, vazby cihelného zdiva: ukončení zdi 450 mm pravoúhlé rohy 300/450 mm pravoúhlé připojení 300/150 mm vazba pilíře 450/600 mm vazba komínu se třemi průduchy BOZ při zdění. 4. Jednoduché lešení rozdělení podle účelu: lešení kozová, trubková, HAKI, ochranná lešení, BOZ při práci ve výškách, části trubkové lešení a montáž. 5. Vytyčení jednoduché stavby postavení laviček, zemní práce a jejich provádění, pažení. 6. Poruchy kleneb opravy a konstrukce, odlehčení přetížených kleneb, BOZ při práci. 7. Sanace vlhkých staveb základní pojmy, příčiny, rozdělení sanační omítky, nátěry. 22

23 8. Stavební kámen technické vlastnosti kamene, druhy kamenného zdiva, postup při vyzdívání. 9. Schodiště názvosloví, části, druhy, požadavky na schodiště, konstrukce schodiště, stavba schodiště, BOZP. 10. Klenby názvosloví, druhy kleneb, tvary klenbových oblouků a patek. Způsob zdění valené klenby. 11. Druhy základů plošné a hlubinné, principy přenášení zatížení, dělení základů podle materiálu. 12. Příčky účel a rozdělení, druhy příček. Popiš zhotovení příčky z dutých cihel a vysvětli způsob zhotovení montérové a rabicové příčky. 13. Zateplování staveb, tepelné ztráty, druhy materiálu pro zateplování konstrukce, zateplování šikmých střech, složení izolačních vrstev. 14. Železobetonové konstrukce podstata železobetonu, betonářská výztuž. Sloup, deska, trám, jednotlivé složky železobetonu, jejich funkce, ukládání do bednění. BOZP. 15. Okenní a dveřní otvory názvosloví, konstrukce nadpražích otvorů, technologický postup při osazování ocelové zárubně do připraveného otvoru. 16. Stropy vlastnosti a rozdělení stropů, způsob provedení keramických stropů, význam a provedení ztužujících pásů. BOZP. 17. Dokončovací práce, obklady a dlažby, pracovní pomůcky a nářadí. Postup při provádění keramického obkladu. 18. Sádrokartonové konstrukce materiály, výroba, vlastnosti a použití. Montáž sádrokartonových stěn. 19. Střechy druhy, tvary, části střech, nosné konstrukce šikmých a plochých střech, střešní krytiny. BOZP. 20. Vliv radonu na lidské zdraví a způsob ochrany proti radonu. Izolace proti zemní vlhkosti. Popiš postup při provádění vodorovné a svislé izolace z asfaltových pásů za horka nastavováním. BOZP. 21. Bourání budov způsoby, zabezpečování konstrukcí, postupné rozebírání, stroje a zařízení pro bourací práce. BOZP. 22. Komíny a ventilační průduchy názvosloví, rozdělení komínů, konstrukce komínů, ukončení komínů na střeše. Rekonstrukce komínů, bezpečnostní a požární předpisy pro stavbu komínu. 23

24 23. Založení zdiva na základy. Způsob zdění, rozdělení podle materiálu. BOZP. Montáž kovového lešení z výsuvných koz. 24. Podlahy rozdělení a požadavky na podlahy, podkladní vrstvy podlah a nášlapné vrstvy podlah. Postup při provádění betonové mazaniny a cementovým potěrem 25. Plasty, význam, použití ve stavebnictví, druhy plastů, výrobky z plastů pro stavebnictví, speciální betony. 26. Povinnosti a práva zaměstnance a zaměstnavatele, zákoník práce, pracovní smlouva, vznik a skončení pracovního poměru. Zřizování a rozšiřování otvorů v nosném zdivu, BOZP. 27. Vybourávání a zřizování nových příček, poruchy svislých konstrukcí, druhy, příčiny a zjišťování. 28. Vnější omítky, účel a druhy vnějších omítek, opravy a zpevňování vnějších omítek. Postup práce při omítání, povrchové úpravy vnějších omítek. BOZP při omítání. 29. Kanalizace, kanalizační spojky, popis ležatého a svislého potrubí. Větrací potrubí, žumpy a septiky, požadavky na životní prostředí. 30. Vnitřní omítky, účel a druhy omítek, příprava podkladu pro omítky, speciální omítky. Obsluha strojní omítačky, BOZP. 24

25 6 Jednotné zadání závěrečné zkoušky Reforma závěrečných zkoušek má podobně jako u maturit zvýšit jejich úroveň, prestiž a vzájemnou srovnatelnost. Nová koncepce závěrečné zkoušky je založená na tom, že školy, které vyučují stejný obor, provádějí závěrečné zkoušky podle jednotného zadání. Současný stav, kdy si jednotlivé školy samy určují obsah závěrečné zkoušky, je hodnocen jako nevyhovující, protože se náročnost těchto zkoušek může od sebe podstatně lišit. Proto byla během projektu připravena jednotná zadání pro všechny tříleté učební obory, v nichž žáci získávají výuční list. Po zavedení jednotného zadání by se nemělo stát, aby absolvent neuměl základní věci ze svého oboru. Reformované závěrečné zkoušky by tak měly být stimulem ke zlepšení kvality škol poskytujících střední vzdělání s výučním listem. Tvorba nových závěrečných zkoušek probíhala v rámci projektu Kvalita I, jehož cílem bylo vytvoření systému hodnocení a monitorování výsledků vzdělávání. Projekt financovaný z ESF Evropský sociální fond a z rozpočtu ČR řídilo MŠMT, jeho partnery byly tyto organizace: NÚOV Národní ústav odborného vzdělávání, ÚIV Ústav pro informace ve vzdělávání a Cermat Centrum pro zjišťování výsledků vzdělání. Nové závěrečné zkoušky by se i nadále měly skládat z části písemné, praktické a ústní. Jejich zaměření by ale mělo směřovat mnohem více než dnes k praxi v oboru. Stěžejní roli proto bude hrát zkouška praktická, při níž má žák řešit reálné úkoly a problémy. Témata písemné ani ústní zkoušky by neměla mít encyklopedický charakter, jak to dosud často bývá. Mělo by jít o problémově formulované téma, při jehož řešení bude možné ověřit, zda je žák schopný využít své teoretické znalosti v praxi. Při zkoušce bude možné použít také test, ale ten bude mít jen doplňující charakter. Při ústní zkoušce dostávají žáci nově také otázky ze světa práce. Zjišťuje se tak, zda mají alespoň základní představu o uplatnění v praktickém životě. Úplnou novinku v rámci závěrečné zkoušky představují samostatné odborné práce, které jsou zatím 25

26 součástí zkoušky jen v některých oborech. Tuto práci zpracují žáci samostatně v průběhu 2. pololetí. V praktické části závěrečné zkoušky pak dostanou za úkol vyrobit to, co teoreticky popsali, a při ústní zkoušce svůj postup obhajují před zkušební komisí. 6.1 Nová koncepce závěrečné zkoušky Východiska nové koncepce: 1. Posoudit stávající koncepci z hlediska: záměru a průběhu kurikulární reformy vývoje požadavku na výkon kvalifikace v jednotlivých profesích aktualizace obsahu vzdělávání uvnitř oboru požadavků zaměstnavatelů - vývoje trhu práce vývoje v oblasti evaluace (KS, HS) 2. Funkční a osvědčené prvky ponechat (Kvalita1, 2007) Rysy nové koncepce 1. Spolupráce škol s odborníky z praxe Odborníci z praxe se přímo účastní závěrečných zkoušek u pilotních škol jako členové zkušební komise. Také participují na tvorbě jednotných zadání. 2. Využití hodnotících standardů Nová koncepce využívá informací z Národní soustavy kvalifikací, kde je každá kvalifikace popsaná prostřednictvím kvalifikačního standardu, který stanovuje konkrétní kompetence vycházející z požadavků na každou kvalifikaci. Ke každému standardu existuje hodnotící standard, který posuzuje, zda jedinec dané kvalifikace dosáhl. Na tvorbě obou těchto standardů se podílely nejvýznamnější zaměstnanecké firmy. Tzn. že odrážejí přesně jejich požadavky. Jejich prostřednictvím lze tak velmi jednoduše stanovit obsah závěrečné zkoušky, tak aby byla v souladu s jejich požadavky. 26

27 3. Výkaz odborných kompetencí žáka Tvůrci nové koncepce chtějí, aby závěrečná zkouška v co největší míře ověřovala kompetence žáků vyplývající z hodnotícího standardu. Je ale samozřejmé, že z časových a provozních důvodu nelze otestovat u závěrečné zkoušky úplně všechny znalosti. Proto k jejich ověřování by mělo docházet již v průběhu studia. Právě u učebního oboru zedník, je nejvíce těchto kompetencí, které nejsou zahrnuty do závěrečné zkoušky, poměr činí 56,7 %. Z tohoto důvodu vznikl nápad, aby každý žák měl své osobní hodnocení. Vlastnil by výkaz podobný indexu na vysoké škole, kde by bylo zaznamenáno kdy v průběhu studia a v jakých činnostech prokázal, že dané znalosti má. Tento výkaz by nebyl pouze zpětnou vazbou pro žáka a učitele či pro rodiče, ale sloužil by zejména pro zaměstnavatele, který by tak měl ucelené informace o tom, co se žák ve škole naučil a jaké výkony od něj mohou očekávat. 4. Obecný přehled ze světa práce Tento blok otázek, který je nově zařazen do závěrečné zkoušky, má prověřit, zda je žák připraven na vstup na pracovní trh. Zda ví, jak řešit základní problémy, se kterými se může na trhu práce setkat. Cílem je to, aby žáci věděli, jak si zjistit informace o uzavření a ukončení pracovního poměru, kam se obrátit o pomoc, co dělat, když je nedostatek pracovních míst v daném oboru v daném regionu atd.. Smyslem je přimět žáky, aby se nad touto problematikou zamysleli ještě ve škole, aby věděli, jak se mají zachovat, až před konkrétním problémem budou stát. 5. Možnost využití samostatné odborné práce U některých oborů na základě požadavků (např. kuchař, cukrář-výroba) dostaly školy možnost využít samostatné odborné práce, na jejímž základě žák prokáže znalost určité odborné problematiky, schopnost přistupovat k problému samostatně a tvůrčím způsobem. Díky této samostatné odborné práci mohou zkoušející lépe posoudit komunikativní, sociální a personální kompetence žáků. 27

28 Samostatná odborná práce má širší zaměření (u některých oborů zahrnuje i podnikatelské aktivity, např. návrh vlastního podnikatelského záměru). Žák na základě této práce prokáže znalost dané problematiky a schopnost teoretické poznatky aplikovat v praxi. Samostatná odborná práce bývá zadávána zpravidla na začátku druhého pololetí v posledním ročníku. Žáci si vylosují téma a mají 1 měsíc na jeho zpracování. Svou práci pak obhajují před zkušební komisí. Nejdůležitějších rysem nové koncepce je celostní, neboli komplexní pojetí závěrečné zkoušky, zdůraznění praktické části a komplexní pojetí témat dílčích zkoušek, tedy písemné, praktické a ústní. Tyto dílčí zkoušky by měly být také vzájemně provázány. Rozdílem oproti tradičnímu způsobu konání závěrečných zkoušek je zapojení odborníků z praxe do přípravy zadání závěrečné zkoušky. Jednotné zadání je tvořeno pro všechny tři části závěrečné zkoušky. Pro část písemnou, ústní a praktickou. Pro písemnou a ústní část je jednotné zadání vytvářeno v návaznosti na rámcové vzdělávací a školní vzdělávací programy. Pro praktickou část je vytvářeno s využitím hodnotícího standardu. 6.2 Jednotné zadání a rámcové vzdělávací programy Jednotné zadání je vytvářeno pro všechny tři zkoušky. Obsah jednotného zadání písemné a ústní části je provázán na obsah rámcových vzdělávacích programů. Rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy jsou teprve ve fázi tvorby, proto je obsah jednotného zadání v současnosti navázán na stávající učební dokumenty. Je-li obor vzdělávání koncipován šířeji a umožňuje různá zaměření odborné přípravy, zvažuje se, zda jednotného zadání musí obsahovat specifické požadavky každého zaměření. Pokud je to možné a účelné, pak jednotné zadání obsahuje složku, která je společná pro celý obor vzdělávání, a složku, která je určená jen pro dané zaměření. Tedy např. pro učební obor kuchař číšník, je jedna složka, která je společná 28

29 pro kuchaře i číšníky, a pak každý obor má svou vlastní složku tedy složka určená jen pro kuchaře a složka určená jen pro číšníky (Jezberová, 2008). Rámcové vzdělávací programy umožňují školám uplatnit ve školních vzdělávacích programech vlastní specifika, potřeby trhu práce, popř. potřeby konkrétních zaměstnavatelů v daném oboru apod. Z tohoto důvodu je také žádoucí, aby žáci mohli specifické kompetence prokázat i u závěrečné zkoušky. Jednotné zadání umožňuje školám zařadit vlastní specifika v rámci tzv. školní části závěrečné zkoušky. Školní část závěrečné zkoušky je samostatná část a škola si zde stanovuje vlastní požadavky vyplývající ze specifik školních vzdělávacích programů nebo prohloubení oblasti stanovené v rámcových vzdělávacích programech. 6.3 Pojetí dílčích zkoušek Závěrečná zkouška se skládá ze tří částí písemná, ústní a praktická část. U tradiční zkoušky dochází k zadávání a řešení tzv. školních problémů. Ale žák musí být schopen řešit konkrétní problémy z praxe. Jednotné zadání závěrečné zkoušky se vytváří pro každý obor vzdělání individuálně. Na jeho tvorbě se podílí řešitelský tým, který je složen ze zástupců tří škol, odborného garanta příslušného oboru vzdělávání z Národního ústavu vzdělávání a odborníka z praxe. Odborníkem z praxe je zástupce některého zaměstnavatele v daném oboru, který zajišťuje, aby se požadavky zaměstnavatelů v dané oblasti odrazily v obsahu i průběhu závěrečné zkoušky. Tito lidé se museli dohodnout na tom, co je v každém oboru nejpodstatnější, a to se pak stalo předmětem závěrečné zkoušky. Pokud řešitelský tým navazoval na předchozí činnost, tzn. měl k dispozici jednotné zadání z předchozího školního roku, zaměřil se na jeho aktualizaci a úpravy podle připomínek a doporučení pilotních škol a odborníků z praxe z loňského roku. 29

30 Složení řešitelského týmu pro učební obor zedník Gestor Milan Papeš Ing. Ivo Košař, ředitel školy SOŠ technická, Praha 4, Zelený pruh 1294/50 Řešitelské školy SŠ polytechnická, Brno, Jílová 36g SOU stavební, Brno-Bosonohy, Pražská 38b Odborník z praxe Pavel Píša Garant NÚOV Ing. Miroslav Vrabec, CSc Písemná zkouška Obsahuje 4 témata, která jsou strukturovaná do 2 částí s 10, resp. 12 otázkami. Tato část slouží ke zjištění těch kompetencí, které jdou stěží získat praktickou zkouškou. Témata by měla být formulována tak, aby umožnila ověřit, zda je žák schopen aplikovat základní odborné i obecné teoretické vědomosti při řešení úkolů souvisejících s praktickým výkonem povolání. Jedná se např. o návrhy technologických postupů, plánování práce, ekonomické propočty, technické výpočty apod. Podle potřeb oboru lze zařadit jako součást zkoušky i test, který by měl být ale rovněž zaměřen na volbu vhodných řešení a postupů, nikoliv na ověřování encyklopedických vědomostí Praktická zkouška Toto je stěžejní část závěrečné zkoušky. V průběhu praktické zkoušky by měly být zadávány konkrétní pracovní podmínky v reálném nebo simulovaném prostředí. Témata by ale měla být zadána šířeji, aby se propojovaly různé kompetence vyplývající z hodnotícího standardu. Každé téma by mělo obsahovat logickou sestavu úkolů, které ověřují individuální kompetence, a vyústit v celkové řešení. Žák tak prokáže nejen to, že má dané kompetence, ale také to, že je schopen jednotlivé úlohy vnímat ve vzájemných vazbách. Obsahuje 5 témat, která jsou strukturována do části vědomostní a dovednostní. Vědomostní část se skládá z 5 otázek a je zaměřena na popis nářadí, pracovních postupů, způsob kontroly kvality práce a BOZP. Váha vědomostní části při celkovém 30

31 hodnocení je asi 10 %. Její součástí může být podotázka ze světa práce, není li zařazena do ústní zkoušky. Dovednostní část již prověřuje pracovní dovednosti žáka v konkrétním oboru. Váha této části je asi 90 % Ústní zkouška Úkolem ústní zkoušky je zjistit, zda žák získané vědomosti umí uplatnit v potřebných souvislostech. Měla by zjišťovat schopnost syntézy vědomostí a hledání souvislostí. Zahrnuje 30 témat, které jsou průřezem vzdělávacího obsahu, zejména se jedná o předměty materiály a technologie. 31

32 6.4 Příprava Jednotného zadání závěrečné zkoušky pro školní rok 2009/2010 pro učební obor H/001 ZEDNÍK Písemná zkouška Žák si dle svého uvážení vybere jedno téma pro zpracování písemné části zkoušky. Tato část trvá maximálně 240 min. Zde uvedu jedno ze 4 zadání pro písemnou část závěrečné zkoušky. Zadání Pracujte se svislým řezem (výkresem označeným A ) 1. Posuďte, zda výkresy A a B patří k sobě. Svůj posudek zdůvodněte. Co víte o řezech ve stavebních výkresech? 2. Doplňte chybějící kóty označené rámečkem. 3. Z jakých materiálů jsou postaveny obvodové zdi a základy? 4. Má zakreslený komín správnou výšku? Odůvodněte odpověď. 5. Kolik kusů cihel plných pálených (CPP) je potřeba na vyzdění stěny viditelné v pohledu na výkresu A (spotřeba cihel je 22 ks/m 2 ). Jedná se o příčku délky 5100 mm a tloušťky 100 mm, výška je uvedena ve výkrese A. Dveře mají výšku v = 1970 mm a šířku š = 800 mm. Konstrukci nadpraží neuvažujte. Jaká bude spotřeba malty na omítnutí obou stran příčky jádrovou omítkou? 6. Popište technologii vyzdění příčky uvedené v bodě 5 včetně omítnutí dvouvrstvou omítkou. Jaký zvolíte na omítku materiál a proč? 7. Jaké jiné materiály lze použít na zhotovení příčky? Uveďte jejich vlastnosti, výhody a nevýhody. 8. Popište výrobu cihlářských pálených výrobků, jak se dělí a jaké mají vlastnosti. 9. Z jakých materiálů lze zhotovit základy? Uveďte příklady, výhody a nevýhody jednotlivých možností. 10. Pojmenujte označené části krovu vaznicové soustavy a názvy zapište do tabulky č

33 Pracujte s vodorovným řezem (výkresem označeným B ) 1. V místnosti 2 zakreslete zdvojené okno o šířce š = 1500 mm a výšce v = 1300 mm v rovném ostění. Parapet je odsazený od vnitřního líce zdiva o 150 mm a jeho výška p = 1000 mm. 2. V místnosti 5 zakreslete zdvojené okno o šířce š = 1000 mm a výšce v = 1250 mm v jedenkrát zalomeném ostění. Výška parapetu p = 900 mm. 3. V místnosti 2 zakreslete jednokřídlové otočné dveře levé bez prahu o šířce š = 800 mm a výšce v = 1970 mm. Dveře se otevírají do místnosti 2. Zárubeň je ocelová typizovaná s šířkou stojky s = 150 mm. Zárubeň zakreslete na zadanou osu otvoru a zarovnejte k líci zdiva v místnosti 4. Okótujte. 4. Doplňte chybějící kóty označené rámečkem ostatní okenní otvory mají šířku 1000 mm. 5. Doplňte chybějící údaje v legendě místností (tabulka č. 5). Plochu místností vypočtěte bez výklenků u dveří a parapetů. Navrhněte podlahu a úpravy povrchů ve všech místnostech. 6. V místnostmi 5 zakreslete keramický obklad do výšky 1900 mm a okótujte. 7. Nakreslete na čtverečkovaný papír cihelné vazby míst A a B označených v půdorysu kroužkem. Zdivo je z cihel CPP normálního formátu. 8. Jak by se ve výkresu barevně vyznačila příčka mezi místnostmi 1 a 2 určená k vybourání? 9. Navrhněte materiály nosných zdí v části půdorysu, materiály graficky vyznačte a zdůvodněte volbu. 10. Spočítejte spotřebu betonu na betonovou mazaninu podlah v místnostech 1 a 3. Tloušťka mazaniny je 80 mm. Co je to vodní součinitel? Jakou konzistenci čerstvého betonu byste volili a proč? Jakými způsoby můžeme zhutňovat beton? 11. Načrtněte skladbu podlahy (svislý řez) s tepelnou izolací, hydroizolací a keramickou dlažbou v nepodsklepené koupelně. 12. Jak se ve stavebních výkresech graficky označují tyto hmoty: kamenné zdivo, cihelné zdivo s pevností vysokou, lehké betony, tepelné izolace, hydroizolace, beton s výztuží? Doplňte v legendě materiálů (tabulka č. 6). 33

34 Výkres A - téma I Obrázek č. 1. Výkres A. (Kvalita, 2008). 34

35 Výkres B (1:50) téma I Obrázek č. 2. Výkres B. (Kvalita, 2008). 35

36 Tabulky pro vyplnění odpovědí Číslo prvku Název prvku Číslo prvku Název prvku Tab. č. 4. Prvky krovu (výkres A). (Kvalita, 2008). Označení na výkrese Účel místnosti Plocha Podlaha Úpravy povrchu v m 2 stěn Poznámka: Plochu místností vypočtěte bez výklenků u dveří a parapetů. Tab. č. 5. Legenda místností (výkres B). (Kvalita, 2008). Tab. č. 6. Legenda materiálů. (Kvalita, 2008). 36

37 Hodnocení a klasifikace Otázka počet Bodovaná odpověď číslo bodů 1. Posouzení výkresů, znalost řezů 3 2. Doplnění kót 4 3. Identifikace materiálů 3 4. Vyhodnocení údaje 2 5. Výpočet spotřeby 6 6. Technologický postup, návrh materiálu 5 7. Volba materiálu, zdůvodnění, popis vlastností 3 8. Výroba, rozdělení, vlastnosti 3 9. Volba možností, popis Pojmenování prvků krovu (tab. 4) 3 Celkem bodů 36 Tab. č. 7. Hodnocení 1. části písemné zkoušky. (Kvalita, 2008). Otázka číslo Bodovaná odpověď Počet bodů 1. Správné zakreslení a okótování 2 2. Správné zakreslení a okótování 2 3. Správné zakreslení a okótování 3 4. Doplnění kót 2 5. Vyplnění legendy místností (tab. 5) 4 6. Zakreslení obkladu a okótování 1 7. Zakreslení cihelných vazeb 3 8. Vyznačení vybourávané příčky 1 9. Návrh materiálu, vyznačení, zdůvodnění Spotřeba betonu, konzistence, zhutňování Náčrt skladby podlahy Grafické značení materiálů (tab. 6) 3 Celkem bodů 34 Tab. č. 8. Hodnocení 2. části písemné zkoušky. (Kvalita, 2008). 37

38 Hodnocení části 1. a 2. části písemné zkoušky: počet dosažitelných bodů 70 (tabulky 7 a 8). Hodnocení testu znalostí: test znalostí obsahuje 20 otázek. V každé otázce je 1 správná odpověď. Žák zakroužkuje písmeno správné odpovědi. Pokud se žák rozhodne původní odpověď změnit, nesprávné označení přeškrtne křížkem a zakroužkuje novou odpověď. Za správnou odpověď je 0,5 bodu. Celkový dosažitelný počet bodů je 10. Celkový počet bodů v písemné zkoušce: 80 Klasifikace Výborný Chvalitebný Dobrý Dostatečný Nedostatečný Počet bodů Tab. č. 9. Klasifikace písemné zkoušky. (Kvalita, 2008). Testová část 1. Cementová omítka se provádí: a) ve vlhkém prostředí b) v obytných místnostech c) pouze jako jednovrstvá 2. Omítníky jsou: a) latě, které zajišťují ostrost rohů b) maltové, dřevěné nebo ocelové pásy, podle kterých se urovnává omítka c) odpadlé kusy omítky 3. Pórobeton je vhodný pro: a) základy b) zdivo o velké únosnosti c) zdivo s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi 4. Co je to nadpraží: a) část dveří nad prahem b) horní část dveřního nebo okenního otvoru c) svislé zdivo u oken 38

39 5. Arkýř je: a) nadezdívka u ploché střechy b) převislá konstrukce c) druh hlubinného základu 6. Žebříky musí přesahovat výstupní plošinu o: a) 0,5 m b) 2,2 m c) 1,1 m 7. Za práci ve výškách se považuje práce: a) od 1,5 m výšky pracovní podlahy b) od 2 m výšky pracovní podlahy c) od 2,5 m výšky pracovní podlahy 8. Dilatace je: a) spára oddělující části stavebních konstrukcí b) druh trvale pružné malty c) nářadí používané ke spárování zdiva 9. Sopouch je: a) otvor pro napojení kouřovodů b) část stavební výšky komína c) část neúčinné výšky komína 10. Nosnou výztuž dáváme do betonu proto, aby: a) se zlepšila pevnost vodorovných konstrukcí v tlaku b) se zlepšila pevnost vodorovných konstrukcí v tahu c) konstrukce odolávala agresivnímu prostředí 11. Obvodové nosné zdivo musí mít dostatečnou: a) tepelnou a zvukovou izolaci b) tepelnou a zvukovou izolaci a únosnost c) odolnost proti tlakové vodě 12. Penetrační nátěr: a) je nátěr, který izoluje proti agresivní vodě b) upravuje podklad pro pevné spojení izolace proti vodě s podkladem c) se používá k izolaci proti otřesům 13. Do nosných stěn se příčky kotví pomocí: a) kapes, drážek, ozubů b) nekotví se vůbec 39

40 c) klínují se dřevěnými klíny 14. Na hloubku základové spáry má u nepodsklepených budov mezi jiným vliv: a) do jaké hloubky půda zamrzá b) půdorysné rozměry stavby c) materiál z kterého je budova postavena 15. Beton je směs: a) kameniva, vápna, vody b) kameniva, cementu, vody a přísad c) štěrku a cementu 16. Cihly plné pálené (CPP) mají rozměr: a) 240 x 240 x 113 b) 240 x 113 x 115 c) 290 x 140 x Podesta neboli odpočívadlo je: a) mezera mezi schodišťovými rameny b) přechod mezi jednotlivými rameny c) poslední stupeň schodišťového ramene 18. Základová spára je: a) spára mezi základem a zděnou konstrukcí b) spára mezi základem a základovou půdou c) spára vzniklá v základech 19. Plovoucí podlaha je: a) druh podlahy s vodotěsnou úpravou pro koupelny a WC b) konstrukce podlahy oddělená od nosného podkladu a souvisejících stěn pružnou vrstvou c) každá podlaha s objemovou hmotností nižší než voda 20. Předností betonu bez výztuže je kromě jiného: a) odolnost proti povětrnostním vlivům b) velká pevnost v tahu c) dobrá opracovatelnost 21. Ztužující pásy (věnce) se provádějí: a) z betonu bez výztuže b) z cihel CDm c) z betonu s výztuží 40

41 22. Bednění nosné monolitické konstrukce můžeme po zabetonování odstranit za: a) 4 dny b) 3 týdny c) 14 dnů 23. Výhodou montovaných panelových a deskových stropů je: a) snadnost osazení a možnost okamžitého zatížení b) dobré tepelně a zvukově izolační vlastnosti c) snadné dodatečné zřizování prostupů 24. Cihelné stropní desky Hurdis se kladou: a) na provizorní bednění b) na příruby ocelových nosníků c) na krokve 25. Schodišťové rameno může mít nejméně: a) 1 stupeň b) 3 stupně c) 8 stupňů 26. Tvarovky ARMO a MIAKO se používají: a) pro vodorovné konstrukce b) pro svislé konstrukce c) pro stavbu vícevrstvých komínů 27. Váhorys slouží k: a) určování hladiny spodní vody b) výškovému vyměření polohy oken, dveří apod. c) půdorysnému vytýčení stavby 28. Nosná montovaná skeletová konstrukce z vyztuženého betonu je vytvořena: a) lehkými nenosnými panely b) stropem a betonovými nosnými zdmi c) sloupy a průvlaky navzájem svařenými a zalitými zálivkou 29. Máme li vybourat v nosné zdi otvor: a) nesmíme to provést b) můžeme otvor vybourat bez dalších opatření c) musíme nejdříve podchytit strop a osadit překlad 41