Téma 14. Od algoritmu k procesu
|
|
- Bedřich Tadeáš Svoboda
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Operační systémy a databáze Petr Štěpán, K13133 KN-E-229 stepan@labe.felk.cvut.cz Téma 14. Od algoritmu k procesu
2 Příprava a zpracování programů Při psaní programu je prvním krokem (pomineme-li analýzu zadání, volbu algoritmu atd.) vytvoření zdrojového textu ve zvoleném programovacím jazyku zpravidla vytváříme textovým editorem a ukládáme do souboru s příponou indikující programovací jazyk zdroj.c pro jazyk C prog.java pro jazyk Java text.cc pro C++ Každý takový soubor obsahuje úsek programu označovaný dále jako modul V závislosti na typu dalšího zpracování pak tyto moduly podléhají různým sekvencím akcí, na jejichž konci je jeden nebo několik výpočetních procesů Rozlišujeme dva základní typy zpracování: Interpretace Kompilace (překlad) existuje i řada smíšených přístupů 2
3 Interpretace programů Interpretem rozumíme program, který provádí příkazy napsané v nějakém programovacím jazyku vykonává přímo zdrojový kód mnohé skriptovací jazyky a nástroje (např. bash), historické verze BASIC překládá zdrojový kód do efektivnější vnitřní reprezentace a tu pak okamžitě vykonává jazyky typu Perl, Python, MATLAB apod. vykonává předkompilovaný a uložený kód, vytvořený překladačem, který je součástí interpretačního systému Java (překládá se do tzv. byte kódu interpretovaného JVM) Výhody: rychlý vývoj bez potřeby explicitního překladu a dalších akcích praktická nezávislost na cílovém stroji Nevýhody: nízká efektivita běhu programu, neboť interpret stále analyzuje zdrojový text (např. v cyklu) Důležitý poznatek: binární strojový kód je vždy interpretován hardwarem 3
4 Překladač (Compiler) Úkoly překladače (kompilátoru) kontrolovat správnost zdrojového kódu porozumět zdrojovému textu programu a převést ho do vhodného meziproduktu, který lze dále zpracovávat bez jednoznačné souvislosti se zdrojovým jazykem základní výstup kompilátoru bude záviset na jeho typu tzv. nativní překladač generuje kód stroje, na kterém sám pracuje křížový překladač (cross-compiler) vytváří kód pro jinou hardwarovou platformu (např. na PC vyvíjíme program pro vestavěný mikropočítač s procesorem úplně jiné architektury, než má naše PC) mnohdy umí překladač generovat i ekvivalentní program v jazyku symbolických adres (assembler) častou funkcí překladače je i optimalizace kódu např. dvě po sobě jdoucí čtení téže paměťové lokace jsou zbytečná jde často o velmi pokročilé techniky závislé na cílové architektuře, na zdrojovém jazyku optimalizace je časově náročná, a proto lze úrovně optimalizace volit jako parametr překladu při vývoji algoritmu chceme rychlý překlad, při konečném překladu provozní verze programu žádáme rychlost a efektivitu 4
5 Rámcová činnost překladače Překlad programu probíhá v řadě fází (kroků) Lexikální analýza převádí textové řetězce na série tokenů (též lexemů), tedy textových elementů detekovaného typu např. příkaz: sedm = generuje tokeny [sedm, IDENT], [=, ASSIGN_OP], [3, NUM], [+, ADD_OP], [4, NUM] Již na této úrovni lze detekovat chyby typu nelegální identifikátor (např. 1q) Tvorbu lexikálních analyzátorů lze mechanizovat pomocí programů typu lex nebo flex Syntaktická analýza kontroluje, zda sekvence tokenů odpovídají legálním pravidlům, která popisují příslušný programovací jazyk (zpravidla vyjádřeno bezkontextovou gramatikou) zde lze detekovat chyby typu nedefinovaný identifikátor ; číslu se přiřazuje řetězec apod. Sémantická analýza vytváří příslušné posloupnosti akcí definujících, jak chápat (a posléze vykonat) syntaktickou analýzou nalezené abstraktní výrazy výsledkem analýzy jsou zpravidla hierarchické stromové struktury (parse tree) [parse = větný rozbor ] 5
6 Od zdrojového textu k procesu 6
7 Struktura překladače Detailní struktura překladače závisí na konkrétním zdrojovém jazyku Mezikód většinou reprezentuje tzv. syntaktický strom překládaného programu Optimalizaci lze většinou vypnout Generovaný kód závisí na dalším způsobu zpracování systémem některé překladače generují výhradně assembler a ten je pak převáděn do cílové binární formy 7
8 Rámcová činnost překladače (pokr.) Syntaktická a sémantická analýza většinou bývá prováděna společným kódem překladače, zvaným parser Tvorba parserů se mechanizuje pomocí programů typu yacc či bison yacc = Yet Another Compiler Compiler; bison je zvíře vypadající jako yacc Programovací jazyky se formálně popisují vhodnou deskripční metodou např. pomocí tzv. Backus-Naurovy Formy (BNF) BNF elementární příklad české soukromé poštovní adresy: <postal-address> ::= <name-part> <street-address> <psc-part> <name-part> ::= <personal-part> <last-name> <EOL> <personal-part> <name-part> <personal-part> ::= <first-name> <initial> "." <street-address> ::= <street-name> <house-num> <EOL> <psc-part> ::= <PSC> <town-name> <EOL> rekurze 8
9 Rámcová činnost překladače (pokr.) Častěji se užívá EBNF (Extended BNF) obvyklá symbolika EBNF Mnohdy různé dialekty EBNF Příklad užití EBNF Užití Notace Užití Notace definice = opakování {... } zřetězení, grupování (... ) zakončení. terminální řetězec... alternativa terminální řetězec... volitelné [... ] komentář (*... *) digit_excluding_zero = "1" "2" "3" "4" "5" "6" "7" "8" "9". digit = "0" digit_excluding_zero. twelve = "1","2". three_hundred_twelve = "3",twelve. natural_number = digit_excluding_zero,{digit}. integer = "0" ["-"], natural_number. arit_operator = "+" "-" "*" "/". simple_int_expr = integer,arit_operator,integer. EBNF pro jazyk C lze nalézt na EBNF pro jazyk Java 9
10 Optimalizace během překladu Co může překladač optimalizovat Elementární optimalizace předpočítání konstant n = 1024 * 64 během překladu se vytvoří konstanta znovupoužití vypočtených hodnot if(x**2 + y**2 <= 1) a = x**2 + y**2 else a=0; detekce a vyloučení nepoužitého kódu if((a>=0) && (a<0)) { never used code; }; obvykle se generuje upozornění (warning) Sémantické optimalizace značně komplikované optimalizace cyklů lepší využití principu lokality (viz téma o správě paměti) minimalizace skoků v programu lepší využití instrukční cache... Celkově mohou být optimalizace velmi náročné během překladu, avšak za běhu programu mimořádně účinné (např. automatická paralelizace) 10
11 Generátor kódu Generátor kódu vytváří vlastní sémantiku "mezikódu" Obecně: Syntaktický a sémantický analyzátor buduje strukturu programu ze zdrojového kódu, zatímco generátor kódu využívá tuto strukturální informaci (např. datové typy) k tvorbě výstupního kódu. Generátor kódu mnohdy dále optimalizuje, zejména při znalosti cílové platformy např.: Má-li cílový procesor více střádačů (datových registrů), dále nepoužívané mezivýsledky se uchovávají v nich a neukládají se do paměti. Podle typu překladu generuje různé výstupy assembler (jazyk symbolických adres) absolutní strojový kód pro jednoduché systémy (firmware vestavných systémů) přemístitelný (object) modul speciální kód pro pozdější interpretaci virtuálním strojem např. Java byte-kód pro JVM V interpretačních systémech je generátor kódu nahrazen vlastním interpretem ukážeme několik principů používaných interprety (a někdy i generátory cílového kódu) 11
12 Výrazy v postfixovém zápisu Postfixová notace (též reverzní polská notace, RPN) 1920 představeno polským matematikem Łukasiewiczem operátor následuje své operandy, přičemž je odstraněna nutnost používat závorky (priorita operátorů se vyjadřuje samotným zápisem výrazu) např. infixové 3-4+5=(3-4)+5 v je RPN zatímco 3-(4+5) bude v RPN Výpočet RPN výrazů zásobníkovým automatem Stromová reprezentace výrazu 3-(4+5)
13 Výrazy v postfixovém zápisu (pokr.) Výpočet - příklad 8+((5+2)*7) 3 je v RPN * + 3 Vstup Akce Zásobník 8 Ulož na zásobník 8 5 Ulož na zásobník 8, 5 2 Ulož na zásobník 8, 5, 2 + Dvě hodnoty z vrcholu zásobníku sečti a výsledek ulož zpět 8, 7 7 Ulož na zásobník 8, 7, 7 * Dvě hodnoty z vrcholu zásobníku násob a výsledek ulož zpět 8, 49 + Dvě hodnoty z vrcholu zásobníku sečti a výsledek ulož zpět 57 3 Ulož na zásobník 57, 3 - Dvě hodnoty z vrcholu zásobníku odečti a výsledek ulož zpět 54 13
14 Přepis infixového zápisu do RPN Dijkstrův Shunting yard algoritmus doslovný překlad algoritmus seřaďovacího nádraží Výstup 3 - ( ) Vstup 3 Výstup - ( ) Vstup 3 Výstup ( ) Vstup 3 Výstup Zásobník ) Vstup 3 4 Výstup Zásobník + 5 ) Vstup 3 4 Výstup - Zásobník 5 ) Vstup Výstup ( Zásobník ) Vstup Výstup ( Zásobník Vstup Výstup ( + Zásobník Vstup ( + Zásobník - ( + ) Zásobník - ( + Zásobník Výstup Vstup Výstup Vstup - Zásobník Zásobník 14
15 Algoritmus Shunting yard detailně Uvedený algoritmus je zkrácený. Je vynechána část týkající se funkcí s více argumenty v závorkách oddělenými čárkami, např. zápis fce(x, y). Neřeší se rovněž priorita a asociativita operátorů bez závorek (odčítání je asociativní zleva, umocňování je asociativní zprava) Úplný algoritmus viz např. nebo česky na 15
16 Binární objektové moduly Objektové moduly (object modules) Vytvářeny jsou překladači jako binární forma přeloženého programového modulu. Jde o vnitřně strukturovanou kolekci (obvykle pojmenovaných) úseků strojového kódu a dalších informací nutných k následnému zpracování. Objektové moduly jsou vstupem pro sestavovací program (linker, někdy též linkage editor) Knihovna Obj 1 Obj 2 Nejčastěji Executable (.exe, ) Sestavovací program Občas Dynamická knihovna (.dll,.so) Knihovna (.lib,.a) Zřídka kdy 16
17 Od zdrojového textu k procesu 17
18 Binární objektový modul Každý objektový modul obsahuje sérii sekcí různých typů a vlastností Prakticky všechny formáty objektových modulů obsahují Sekce text obsahuje strojové instrukce a její vlastností je zpravidla EXEC ALLOC Sekce data slouží k alokaci paměťového prostoru pro inicializovaných proměnných, RW ALLOC Sekce bss (Block Started by Symbol) popisuje místo v paměti, které netřeba alokovat ve spustitelném souboru, RW Mnohé formáty objektových modulů obsahují navíc Sekce rodata slouží k alokaci paměťového prostoru konstant, RO ALLOC Sekci symtab obsahující tabulku globálních symbolů ( ), kterou používá sestavovací program Sekci dynamic obsahující informace pro dynamické sestavení Sekci dynstr obsahující znakové řetězce (jména symbolů pro dynamické sestavení Sekci dynsym obsahující popisy globálních symbolů pro dynamické sestavení Sekci debug obsahující informace pro symbolický ladicí program Detaily viz např. 18
19 Formát binárního objektového modulu Různé operační systémy používají různé formáty jak objektových modulů tak i spustitelných souborů Existuje mnoho různých obecně užívaných konvencí.com,.exe, a.obj formát spustitelných souborů a objektových modulů v MSDOS Portable Executable (PE) formát spustitelných souborů, objektových modulů a dynamických knihoven (.dll) ve MS-Windows. Označení "portable" poukazuje na univerzalitu formátu pro různé HW platformy, na nichž Windows běží. COFF Common Object File Format formát spustitelných souborů, objektových modulů a dynamických knihoven v systémech na bázi UNIX V Jako první zavedl sekce s explicitní podporou segmentace a virtuální paměti a obsahuje také sekce pro symbolické ladění ELF - Executable and Linkable Format nejpoužívanější formát spustitelných souborů, objektových modulů a dynamických knihoven v moderních implementacích POSIX systémů (Linux, Solaris, FreeBSD, NetBSD, OpenBSD,...). Je též užíván např. i v PlayStation 2, PlayStation 3 a Symbian OS v9 mobilních telefonů. Velmi obecný formát s podporou mnoha platforem a způsobů práce s virtuální pamětí, včetně volitelné podpory ladění za běhu 19
20 Sekce Formát ELF Formát ELF je shodný pro objektové moduly i pro spustitelné soubory ELF Header obsahuje celkové popisné informace např. identifikace cílového stroje a OS typ souboru (obj vs. exec) počet a velikosti sekci odkaz na tabulku sekcí... Moduly ELF Header Program Table text rodata Pro spustitelné soubory je podstatný seznam sekcí i modulů. data Pro sestavování musí být moduly popsány svými sekcemi. Section Table Sekce jsou příslušných typů a obsahují strojový kód či data Tabulka sekcí popisuje jejich typ, alokační a přístupové informace a další údaje potřebné pro práci sestavovacího či zaváděcího programu... 20
21 Moduly a globální symboly V objektovém modulu jsou (aspoň z hlediska sestavování) potlačeny lokální symboly (např. lokální proměnné uvnitř funkcí jsou nahrazeny svými adresami, symbolický tvar má smysl jen pro případné ladění) globální symboly slouží pro vazby mezi moduly a jsou 2 typů daným modulem exportované symboly. Ty jsou v příslušném modulu plně definovány, je známo jejich jméno a je známa i sekce, v níž se symbol vyskytuje a relativní adresa symbolu vůči počátku sekce. daným modulem požadované externí (importované) symboly, o kterých je známo jen jejich jméno, případně typ sekce, v níž by se symbol měl nacházet (např. pro odlišení, zda symbol představuje jméno funkce či jméno proměnné) my_global_func; sekce text, rel. adresa 132 zero_init_variable; sekce data, rel. adresa 4 Šipky indikují směr viditelnosti symbolů Modul Tabulka exportovaných symbolů Tabulka importovaných symbolů Externí odkazy modulu při překladu neznámé umístění external_func; sekce text, adresa??? external_var; sekce (ro)data/bss?, adresa??? 21
22 Knihovny Knihovny jsou kolekce přemístitelných (objektových) modulů s vnitřní organizací Statické knihovny jsou určeny pro zpracování sestavovacím programem Jsou tvořeny záhlavím knihovny (katalogem) a sérií modulů Záhlaví obsahuje rejstřík globálních jmen (symbolů) exportovaných jednotlivými moduly a odkazy na ně. To umožňuje rychlé vyhledání potřebného modulu v knihovně zejména pro statické sestavování (static build) Dynamické (též sdílené) knihovny jsou složitější Jsou to formálně vlastně spustitelné programy, které zaregistrují v systémových strukturách globální symboly jednotlivých modulů, jimiž je knihovna tvořena, a pak opustí soutěž o procesor. V závislosti na způsobu volání rutin ve sdílené knihovně je mnohdy nutná podpora v jádře OS nebo aspoň ve správě virtuální paměti 22
23 Sestavovací program statické sestavení Sestavovací program zpracovává sadu objektových modulů a vytváří soubor se spustitelným programem Při kopírování sekcí na výstup nutno přepočítat adresy v instrukcích a ukazatelích Při statickém sestavení nebudou ve spustitelném souboru žádné nevyřešené externí odkazy Sestavovací program připojí i inicializační kód 23
24 Sestavovací program dynamické sestavení Sestavovací program pracuje podobně jako při sestavování statickém, avšak na závěr mohou zůstat ve spustitelném souboru nevyřešené odkazy Na místě těchto odkazů připojí sestavovací program malé kousky kódu (zvané stub), které způsobí pozdější vyřešení odkazu Existují v zásadě dva přístupy: Vyřešení odkazů při zavádění programu do paměti Zavaděč (loader) zkontroluje, zda potřebné dynamické knihovny jsou v paměti (nejsou-li zavede je též), ve virtuální paměti je namapuje tak, aby je zaváděný proces viděl a stub zmodifikuje tak, že odkaz bude vyřešen Vyřešení odkazu skutečně za běhu Vyžaduje se podpora JOS, kdy stub nahrazující nevyřešený odkaz způsobí výjimku a v reakci na ni se provedou akce podobné jako při řešení během zavádění Výhodné z hlediska využití paměti, neboť se nezavádí knihovny, které nebudou potřeba. 24
25 Statické versus dynamické sestavení Jednoduchý příklad hello.c: #include <stdio.h> int main() { int n = 24; printf("%d \thello, world.\n", n); } hello.asm:.file "hello.c".section.rodata.lc0:.string "%d \thello, world.\n".text.p2align 4,,15 hello.o: file format elf32-i386-freebsd SYMBOL TABLE: *ABS* hello.c text data bss rodata comment text main *UND* printf File Size hello.c 84 hello.asm 472 hello.o 824 hello-static hello 4846.globl main.type main: leal andl pushl pushl movl pushl subl movl movl movl movl call addl popl popl leal ret.size.ident 4(%esp), %ecx $-16, %esp -4(%ecx) %ebp %esp, %ebp %ecx $36, %esp $24, -8(%ebp) -8(%ebp), %eax %eax, 4(%esp) $.LC0, (%esp) printf $36, %esp %ecx %ebp -4(%ecx), %esp main,.-main "GCC: (GNU) [FreeBSD]" 25
26 Zavaděč (loader) Zavaděč je součást JOS, která rozumí spustitelnému souboru V POSIX systémech je to vlastně obsluha služby exec Úkoly zavaděče vytvoření obrazu procesu (memory image) v odkládacím prostoru na disku a částečně i v hlavní paměti v závislosti na strategii virtualizace vytvoření příslušného deskriptoru procesu (PCB) případné vyřešení nedefinovaných odkazů sekce ze spustitelného souboru se stávají segmenty procesu pokud správa paměti nepodporuje segmentaci, pak stránkami segmenty jsou obvykle realizovány tak jako tak ve stránkované virtuální paměti segmenty získávají příslušná práva (RW, RO, EXEC,...) inicializace registrů procesu v PCB např. ukazatel zásobníku a čítač instrukcí předání řízení na vstupní adresu procesu 26
27 Poznámky k postupu vzniku procesu Zde popsaná problematika je velmi různorodá Popsali jsme jen klasický (byť soudobý) postup zdrojový kód proces Úplný výčet a rozbor možností by vystačil na celý semestr K mechanizaci celého postupu slouží obvykle utilita make make má svůj vlastní popisný a (relativně jednoduchý) definiční jazyk zakládá se na časech poslední modifikace souborů např. pokud file.c není mladší než file.o, netřeba překládat file.c např. budování celého operačního systému lze popsat v jediném Makefile Moderní přístupy s virtuálními stroji používá princip JIC JIC = Just In time Compilation používá např. subsystém.net (nejen ve Windows) principem je, že překlad a sestavení probíhá při zavádění nebo dokonce za běhu 27
28 Poznámky k postupu vzniku procesu (pokr.) Zavádění (i sestavení) může urychlit použití tzv. PIC PIC = Position Independent Code Překladač generuje kód nezávislý na umístění v paměti např. skoky v kódu jsou vždy relativní vůči místu, odkud je skok veden kód je sice obvykle delší, avšak netřeba cokoliv modifikovat při sestavování či zavádění užívá se zejména pro dynamické knihovny Objektové programování vyžaduje další podporu jazykově pomocí závislých knihoven např. C++ nebo kompilovaná Java vyžadují podporu tvorby a správy objektů (a garbage collection) Mnoho optimalizačních postupů při překladu souvisí s architekturou cílového stroje von Neumannova a harwardská architektura mají rozdílné vlastnosti z pohledu optimálního strojového kódu pipe-lining instrukcí a strukturu cache lze lépe využít lépe optimalizovaným kódem A mnoho a mnoho dalších triků... 28
29 To je vše. Otázky? 29
Téma 8 Od programu k procesu
Téma 8 Od programu k procesu Obsah 1. Interpretace a kompilace 2. Od zdrojového textu k procesu 3. Překladač a jeho činnost 4. Generování kódu 5. Výrazy, infixová a postfixová notace, vyhodnocení 6. Binární
Téma 14 Od programu k procesu
Obsah 1. Interpretace a kompilace 2. Od zdrojového textu k procesu 3. Překladač a jeho činnost 4. Generování kódu 5. Výrazy, infixová a postfixová notace, vyhodnocení 6. Binární objektové moduly a jejich
Téma 8 Od programu k procesu
Téma 8 Od programu k procesu Obsah 1. Interpretace a kompilace 2. Od zdrojového textu k procesu 3. Překladač a jeho činnost 4. Generování kódu 5. Výrazy, infixová a postfixová notace, vyhodnocení 6. Binární
Virtuální počítač. Uživatelský program Překladač programovacího jazyka Operační systém Interpret makroinstrukcí Procesor. PGS K.
Virtuální počítač Uživatelský program Překladač programovacího jazyka Operační systém Interpret makroinstrukcí Procesor Virtuální počítač Překladač Překladač : Zdrojový jazyk Cílový jazyk Analytická část:
11. Přehled prog. jazyků
Jiří Vokřínek, 2016 B6B36ZAL - Přednáška 11 1 Základy algoritmizace 11. Přehled prog. jazyků doc. Ing. Jiří Vokřínek, Ph.D. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze
VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu
VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632
Konstruktory překladačů
Konstruktory překladačů Miroslav Beneš Dušan Kolář Konstruktor Lex generátor lexikálních analyzátorů M. E. Lesk, 1975 - pro OS Unix flex - Vern Paxson, 1990 - GNU verze určeno pro generování výstupu v
Překladač a jeho struktura
Překladač a jeho struktura Překladače, přednáška č. 1 Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz http://fpf.slu.cz/ vav10ui Poslední aktualizace: 23. září 2008 Definice
Programovací jazyky. imperativní (procedurální) neimperativní (neprocedurální) assembler (jazyk symbolických instrukcí)
Programovací jazyky Programovací jazyky nižší assembler (jazyk symbolických instrukcí) vyšší imperativní (procedurální) Pascal, C/C++, Java, Basic, Python, php neimperativní (neprocedurální) Lisp, Prolog
Programovací jazyk C(++) C++ area->vm_mm->locked_vm -= len >> PAGE_SHIFT;
Programovací jazyk C(++) static struct vm_area_struct * unmap_fixup(struct mm_struct *mm, struct vm_area_struct *area, unsigned long addr, size_t len, struct vm_area_struct 5. Preprocesor, *extra) kompilace
B4B35OSY: Operační systémy
B4B35OSY: Operační systémy Lekce 3. Procesy a vlákna Petr Štěpán stepan@fel.cvut.cz October 19, 2017 1 / 51 Outline 1 Proces 2 Vlákna 3 Od programu k procesu 2 / 51 Proces Outline 1 Proces 2 Vlákna 3 Od
09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička
09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému
Matematika v programovacích
Matematika v programovacích jazycích Pavla Kabelíková am.vsb.cz/kabelikova pavla.kabelikova@vsb.cz Úvodní diskuze Otázky: Jaké programovací jazyky znáte? S jakými programovacími jazyky jste již pracovali?
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
TÉMATICKÝ OKRUH TZD, DIS a TIS
TÉMATICKÝ OKRUH TZD, DIS a TIS Číslo otázky : 27. Otázka : Principy moderních překladačů, virtuální stroj. Obsah : 1.Překladač a jeho struktura 2.Druhy překladačů 3.Hlavní části překladače 3.1 Lexikální
Úvod z historie. Kompilátory. Kompilace / Kompilátor Compile / Compiler. Pojem kompilátoru. Úvod z historie
Úvod z historie RNDr. Miroslav Benedikovič John Louis von Neumann r. 1946 nová koncepce počítače (společná paměť pro kód programu a zpracovávaná data) vytvořila podmínky pro vznik softvéru na přípravu
Struktura programu v době běhu
Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů
Jazyk symbolických adres
Jazyk symbolických adres 1 Proč programovat v JSA Pro některé procesory resp. MCU jsou překladače JSA dostupnější. Některé překladače vyšších jazyků neumí využít určité speciální vlastnosti procesoru.
Programovací jazyky. imperativní (procedurální) neimperativní (neprocedurální) assembler (jazyk symbolických instrukcí)
Programovací jazyky Programovací jazyky nižší assembler (jazyk symbolických instrukcí) vyšší imperativní (procedurální) Pascal, C/C++, Java, Basic, Python, php neimperativní (neprocedurální) Lisp, Prolog
Přednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
Operační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I
Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I 1 Správa paměti (SP) Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který
Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
MPASM a IDE pro vývoj aplikací MCU (Microchip)
MPASM a IDE pro vývoj aplikací MCU (Microchip) MPLAB, vývojové prostředí a jeho instalace; Založení nového projektu a jeho základní nastavení; Zásady tvorby a základní úprava formuláře zdrojového kódu;
DTP Základy programování Úvod do předmětu
DTP Základy programování 01 - Úvod do předmětu Úvod Co již umíte? Plán předmětu Studijní materiály Způsob ukončení předmětu Základní pojmy I. Řešený problém: Řešeným nebo zpracovávaným problémem je konkrétní
Algoritmy I. Cvičení č. 2, 3 ALGI 2018/19
Algoritmy I Cvičení č. 2, 3 1 ALG I, informace Cvičící RNDr. Eliška Ochodková, Ph.D., kancelář EA439 eliska.ochodkova@vsb.cz www.cs.vsb.cz/ochodkova Přednášející doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D., kancelář
Operační systémy. Správa paměti (SP) Požadavky na SP. Spojování a zavedení programu. Spojování programu (linking) Zavádění programu (loading)
Správa paměti (SP) Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který
Vývoj programů. ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Vývoj programů. Programovací nástroje. Aplikační programové rozhraní API. Standard POSIX. Vytvoření spustitelného souboru, použití kompilátoru a linkeru. Statické a dynamické
MIKROPROCESORY PRO VÝKONOVÉ SYSTÉMY
MIKROPROCESORY PRO VÝKONOVÉ SYSTÉMY Stručný úvod do programování v jazyce C 1.díl České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická A1B14MIS Mikroprocesory pro výkonové systémy 06 Ver.1.10 J. Zděnek,
1 Základních pojmy z oblasti programování, vyšší programovací jazyky, programovací paradigmata
1 Základních pojmy z oblasti programování, vyšší programovací jazyky, programovací paradigmata Studijní cíl Tento první blok celého kurzu zaměřen na zvládnutí základních pojmů z oblasti programování a
Úvod. Programovací paradigmata
.. Úvod. Programovací paradigmata Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Cíl: programování efektivně a bezpečně Programovací techniky
Sémantika Tabulka symbolů Intermediální kód Typová kontrola, přetypování Statická a dynamická sémantika. Sémantická analýza.
Sémantická analýza Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 19. listopadu 2009 Definice (Sémantická analýza) Vstup: konstrukce symbolů vytvořená
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE STRUKTURA PŘEKLADAČE
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE STRUKTURA PŘEKLADAČE 2011 Jan Janoušek BI-PJP Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Základní informace Přednášky: doc. Ing. Jan Janoušek, Ph.D.
Úvod Seznámení s předmětem Co je.net Vlastnosti.NET Konec. Programování v C# Úvodní slovo 1 / 25
Programování v C# Úvodní slovo 1 / 25 Obsah přednášky Seznámení s předmětem Co je.net Vlastnosti.NET 2 / 25 Kdo je kdo Petr Vaněček vanecek@pf.jcu.cz J 502 Václav Novák vacnovak@pf.jcu.cz?? Při komunikaci
Operační systémy. Cvičení 3: Programování v C pod Unixem
Operační systémy Cvičení 3: Programování v C pod Unixem 1 Obsah cvičení Editace zdrojového kódu Překlad zdrojového kódu Základní datové typy, struktura, ukazatel, pole Načtení vstupních dat Poznámka: uvedené
Algoritmizace- úvod. Ing. Tomáš Otáhal
Algoritmizace- úvod Ing. Tomáš táhal Historie 9. století perský matematik a astronom Mohammed Al-Chorezím v latinském přepise příjmení= algoritmus Nejstarší algoritmus Euklides řecký matematik, 4. století
Programování v C++ Úplnej úvod. Peta (maj@arcig.cz, SPR AG 2008-9)
Programování v C++ Úplnej úvod Co se naučíte? tak samozřejmě C++, s důrazem na: dynamické datové struktury Objektově Orientované Programování STL (standardní knihovna šablon) vytváření vlastních šablon
Lexikální analýza Teorie programovacích jazyků
Lexikální analýza Teorie programovacích jazyků doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Osnova dnešní přednášky 1 Úvod do teorie překladačů kompilátor a interpret
Předměty. Algoritmizace a programování Seminář z programování. Verze pro akademický rok 2012/2013. Verze pro akademický rok 2012/2013
Předměty Algoritmizace a programování Seminář z programování Verze pro akademický rok 2012/2013 Verze pro akademický rok 2012/2013 1 Přednášky Jiřina Královcová MTI, přízemí budovy A Tel: 48 53 53 521
Vlastnosti algoritmu. elementárnost. determinovanost. rezultativnost. konečnost. hromadnost. efektivnost
Programování Algoritmus návod na vykonání činnosti, který nás od (měnitelných) vstupních dat přivede v konečném čase k výsledku přesně definovaná konečná posloupnost činností vedoucích k výsledku (postup,
ČÁST 1. Základy 32bitového programování ve Windows
Obsah Úvod 13 ČÁST 1 Základy 32bitového programování ve Windows Kapitola 1 Nástroje pro programování ve Windows 19 První program v Assembleru a jeho kompilace 19 Objektové soubory 23 Direktiva INVOKE 25
Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky
Vyučovací hodina 1vyučovací hodina: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové látky Shrnutí 5 min 20 min 15 min 5 min 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové
Systém adresace paměti
Systém adresace paměti Základní pojmy Adresa fyzická - adresa, která je přenesena na adresní sběrnici a fyzicky adresuje hlavní paměť logická - adresa, kterou má k dispozici proces k adresaci přiděleného
Obsah. Kapitola 1 Hardware, procesory a vlákna Prohlídka útrob počítače...20 Motivace pro vícejádrové procesory...21
Stručný obsah 1. Hardware, procesory a vlákna... 19 2. Programování s ohledemna výkon... 45 3. Identifikování příležitostí pro paralelizmus... 93 4. Synchronizace a sdílení dat... 123 5. Vlákna v rozhraní
Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace
Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Číslo projektu Číslo materiálu Autor Průřezové téma Předmět CZ.1.07/1.5.00/34.0565 VY_32_INOVACE_284_Programovací_jazyky
1 Úvod do kompilátorů
1 Úvod do kompilátorů 1.1 Úvodem několik slov Tyto texty obsahují úvod do návrhu programovacích jazyků a problematiky překladu programů. Téma pokrývá oblasti zahrnující lexikální analýzu (scanning), regulární
ISU Cvičení 2. Marta Čudová
ISU Cvičení 2 Marta Čudová Supercomputing Technologies Reseaŕch Group Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole icudova@fit.vutbr.cz Osnova
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Architektury počítačů a procesorů
Kapitola 3 Architektury počítačů a procesorů 3.1 Von Neumannova (a harvardská) architektura Von Neumann 1. počítač se skládá z funkčních jednotek - paměť, řadič, aritmetická jednotka, vstupní a výstupní
Téma 9 Od programu k procesu
Téma 9 Od programu k procesu Obsah 1. Interpretace a kompilace 2. Od zdrojového textu k procesu 3. Překladač a jeho činnost 4. Generování kódu 5. Výrazy, infixová a postfixová notace, vyhodnocení 6. Binární
Programovací jazyk Pascal
Programovací jazyk Pascal Syntaktická pravidla (syntaxe jazyka) přesná pravidla pro zápis příkazů Sémantická pravidla (sémantika jazyka) pravidla, která každému příkazu přiřadí přesný význam Všechny konstrukce
Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je možné, že někde bude chyba.
Odpovědi jsem hledala v prezentacích a na http://www.nuc.elf.stuba.sk/lit/ldp/index.htm Pár odpovědí jsem nenašla nikde, a tak jsem je logicky odvodila, a nebo jsem ponechala odpověď z pefky, proto je
Opakování programování
Opakování programování HW návaznost - procesor sběrnice, instrukční sada, optimalizace rychlosti, datové typy, operace (matematické, logické, podmínky, skoky, podprogram ) - paměti a periferie - adresování
C2115 Praktický úvod do superpočítání
C2115 Praktický úvod do superpočítání IX. lekce Petr Kulhánek, Tomáš Bouchal kulhanek@chemi.muni.cz Národní centrum pro výzkum biomolekul, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Kotlářská 2, CZ-61137
Maturitní témata. IKT, školní rok 2017/18. 1 Struktura osobního počítače. 2 Operační systém. 3 Uživatelský software.
Maturitní témata IKT, školní rok 2017/18 1 Struktura osobního počítače Von Neumannova architektura: zakreslete, vysvětlete její smysl a popište, jakým způsobem se od ní běžné počítače odchylují. Osobní
Operační systémy. Jednoduché stránkování. Virtuální paměť. Příklad: jednoduché stránkování. Virtuální paměť se stránkování. Memory Management Unit
Jednoduché stránkování Operační systémy Přednáška 8: Správa paměti II Hlavní paměť rozdělená na malé úseky stejné velikosti (např. 4kB) nazývané rámce (frames). Program rozdělen na malé úseky stejné velikosti
Úvod do jazyka C. Ing. Jan Fikejz (KST, FEI) Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra softwarových technologií
1 Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra softwarových technologií 12. října 2009 Organizace výuky Přednášky Teoretické základy dle normy jazyka C Cvičení Praktické úlohy odpřednášené látky Prostřední
IB111 Programování a algoritmizace. Programovací jazyky
IB111 Programování a algoritmizace Programovací jazyky Programovací jazyky Programovací jazyk Prostředek pro zápis algoritmů, jež mohou být provedeny na počítači Program Zápis algoritmu v programovacím
Procesy a vlákna (Processes and Threads)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating
Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače
Řídicí počítače - pro řízení technologických procesů. Specielní přídavná zařízení - I/O, přerušovací systém, reálný čas, Č/A a A/Č převodníky a j. s obsluhou - operátorské periferie bez obsluhy - operátorský
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE LEXIKÁLNÍ ANALÝZA
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE LEXIKÁLNÍ ANALÝZA 2011 Jan Janoušek BI-PJP Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti LEXIKÁLNÍ ANALÝZA Kód ve vstupním jazyku Lexikální analyzátor
Preprocesor a koncepce (větších) programů. Úvod do programování 2 Tomáš Kühr
Preprocesor a koncepce (větších) programů Úvod do programování 2 Tomáš Kühr Práce s preprocesorem Preprocesor Zpracovává zdrojový kód ještě před překladačem Provádí pouze záměny textů (např. identifikátor
konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian
02 konec šedesátých let vyvinut ze systému Multics původní účel systém pro zpracování textů autoři: Ken Thompson a Denis Ritchie systém pojmnoval Brian Kernighan v r. 1973 přepsán do jazyka C Psát programy,
MS WINDOWS II. Jádro. Správa objektů. Správa procesů. Zabezpečení. Správa paměti
MS WINDOWS II Jádro Správa objektů Správa procesů Zabezpečení Správa paměti JÁDRO I ntoskrnl.exe napsán v C (příp. assembler) základní mechanismy poskytované executivám trap dispečink synchronizace přístupů
Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek
Pohled do nitra mikroprocesoru Josef Horálek Z čeho vycházíme = Vycházíme z Von Neumannovy architektury = Celý počítač se tak skládá z pěti koncepčních bloků: = Operační paměť = Programový řadič = Aritmeticko-logická
Program a životní cyklus programu
Program a životní cyklus programu Program algoritmus zapsaný formálně, srozumitelně pro počítač program se skládá z elementárních kroků Elementární kroky mohou být: instrukce operačního kódu počítače příkazy
Úvod do programovacích jazyků (Java)
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2007/2008 c 2006 2008 Michal Krátký Úvod do programovacích
Koncepce (větších) programů. Základy programování 2 Tomáš Kühr
Koncepce (větších) programů Základy programování 2 Tomáš Kühr Parametry a návratová hodnota main Již víme, že main je funkce A také tušíme, že je trochu jiná než ostatní funkce v programu Funkce main je
Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI
ALGORITMY A DATOVÉ STRUKTURY 1. Organizace dat v paměti, datové typy Ing. Igor Kopetschke TUL, NTI http://www.nti.tul.cz Jednotlivé body Ukládání a a organizace dat Vnitřní paměť Vnější paměť Přístup k
Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací.
Trochu teorie Vlákno (anglicky: thread) v informatice označuje vlákno výpočtu neboli samostatný výpočetní tok, tedy posloupnost po sobě jdoucích operací. Každá spuštěná aplikace má alespoň jeden proces
ISU Cvičení 2. Marta Čudová
ISU Cvičení 2 Marta Čudová Supercomputing Technologies Research Group Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole icudova@fit.vutbr.cz Kdo
Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické
přetížení operátorů (o)
přetížení operátorů (o) - pro vlastní typy je možné přetížit i operátory (tj. definovat vlastní) - pro definici slouží klíčové slovo operator následované typem/znakem operátoru - deklarace pomocí funkčního
3. Počítačové systémy
3. Počítačové systémy 3.1. Spolupráce s počítačem a řešení úloh 1. přímý přístup uživatele - neekonomické. Interakce při odlaďování programů (spusť., zastav.,krok, diagnostika) 2. dávkové zpracování (batch
GENEROVÁNÍ KÓDU 9. SHRNUTÍ - PŘÍKLAD POSTUPU PŘEKLADU VSTUPNÍHO PROGRAMU (ZA POUŽITÍ DOSUD ZNÁMÝCH TECHNIK)
GENEROVÁNÍ KÓDU 9. SHRNUTÍ - PŘÍKLAD POSTUPU PŘEKLADU VSTUPNÍHO PROGRAMU (ZA POUŽITÍ DOSUD ZNÁMÝCH TECHNIK) 2011 Jan Janoušek MI-GEN Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Úvod
Správa paměti. doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 /
Správa paměti doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Úrovně správy paměti. Manuální
Semestrální práce z předmětu Teorie programovacích jazyků
Vysoké učení technické v Brně Fakulta informačních technologií Semestrální práce z předmětu Teorie programovacích jazyků Roman Lukáš 2003-2004 1 Jazykové procesory (Language Processors) 1.1 Překladače
Obsah přednášky. programovacího jazyka. Motivace. Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup Kontinuace Program
Denotační sémantika programovacího jazyka doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš katedra informatiky, A-1007 59 732 4213 Obsah přednášky Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup
Obsah. Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15
Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15 KAPITOLA 1 Úvod do programo vání v jazyce C++ 17 Základní pojmy 17 Proměnné a konstanty 18 Typy příkazů 18 IDE integrované vývojové
Paměťový podsystém počítače
Paměťový podsystém počítače typy pamětových systémů počítače virtuální paměť stránkování segmentace rychlá vyrovnávací paměť 30.1.2013 O. Novák: CIE6 1 Organizace paměťového systému počítače Paměťová hierarchie...
Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické
Programování ve Windows Dynamické knihovny. Andrea Číková Martin Osovský
Programování ve Windows Dynamické knihovny Andrea Číková Martin Osovský Agenda K čemu jsou dobré? Jaký mají vztah ke spustitelným souborům a procesům? Jak se sestavují? Jak se načítají? Jak se hledají?
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Strukturované proměnné Struktura, union Jazyk C České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická A8B14ADP Jazyk C - Strukturované proměnné Ver.1.10 J. Zděnek 20151 Struktura
Paměť počítače. alg2 1
Paměť počítače Výpočetní proces je posloupnost akcí nad daty uloženými v paměti počítače Data jsou v paměti reprezentována posloupnostmi bitů (bit = 0 nebo 1) Připomeňme: paměť je tvořena řadou 8-mi bitových
Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 11
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Struktura a architektura počítačů (BI-SAP) 11 doc. Ing. Hana Kubátová, CSc. Katedra číslicového návrhu Fakulta informačních technologii
ALGORITMIZACE A PROGRAMOVÁNÍ
Metodický list č. 1 Algoritmus a jeho implementace počítačovým programem Základním cílem tohoto tematického celku je vysvětlení pojmů algoritmus a programová implementace algoritmu. Dále je cílem seznámení
1. lekce. do souboru main.c uložíme následující kód a pomocí F9 ho zkompilujeme a spustíme:
1. lekce 1. Minimální program do souboru main.c uložíme následující kód a pomocí F9 ho zkompilujeme a spustíme: #include #include int main() { printf("hello world!\n"); return 0; 2.
Programovací jazyk univerzální notace pro zápis algoritmů, implementována.
Programovací jazyk univerzální notace pro zápis algoritmů, která je implementována. Proč studovat programovací jazyky? æ schopnost psát efektivní programy pole jako parametr funkce nebo procedury lze v
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Algoritmizace a programování Téma: Algoritmy Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK2 Hodina: 3 Číslo: V/5 Programování
B4B35OSY: Operační systémy
B4B35OSY: Operační systémy Lekce 3. Procesy a vlákna Petr Štěpán stepan@fel.cvut.cz 17. října, 2018 1 / 57 Outline 1 Proces 2 Vlákna 3 Od programu k procesu 2 / 57 Proces Obsah 1 Proces 2 Vlákna 3 Od programu
IUJCE 07/08 Přednáška č. 6
Správa paměti Motivace a úvod v C (skoro vždy) ručně statické proměnné o datový typ, počet znám v době překladu o zabírají paměť po celou dobu běhu programu problém velikosti definovaných proměnných jak
Přednáška 2. Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. Úvod do Operačních Systémů Přednáška 2
Přednáška 2 Systémy souborů OS UNIX. Nástroje pro práci se souborovým systémem. 1 Systém souborů (FS) I 2 Systém souborů II Logický systém souborů pro běžného uživatele se jeví jako jediná homogenní struktura
Přednáška. Vstup/Výstup. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Vstup/Výstup. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
Západočeská univerzita v Plzni Dokumentace překladače PL/0 v PHP Předmět KIV/FJP
Západočeská univerzita v Plzni Dokumentace překladače PL/0 v PHP Předmět KIV/FJP Petr Sládek slady@slady.cz 27. ledna 2005 Zadání Cílem této semestrální práce je kontrola zdrojového kódu překladače jazyka
Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek
Přidělování paměti II Mgr. Josef Horálek Techniky přidělování paměti = Přidělování jediné souvislé oblasti paměti = Přidělování paměti po sekcích = Dynamické přemisťování sekcí = Stránkování = Stránkování
Preprocesor. Karel Richta a kol. katedra počítačů FEL ČVUT v Praze. Karel Richta, Martin Hořeňovský, Aleš Hrabalík, 2016
Preprocesor Karel Richta a kol. katedra počítačů FEL ČVUT v Praze Karel Richta, Martin Hořeňovský, Aleš Hrabalík, 2016 Programování v C++, A7B36PJC 4/2016, Lekce 9b https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/a7b36pjc/start
Předmluva 13 Použité konvence 14. KAPITOLA 1 Základní číselné soustavy a pojmy Číselné soustavy a převody 15 1.
7 Předmluva 13 Použité konvence 14 KAPITOLA 1 Základní číselné soustavy a pojmy 15 1.1 Číselné soustavy a převody 15 1.2 Datové typy 18 KAPITOLA 2 Seznámení s mikroprocesory řady x86 21 2.1 Počítač obecně
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE PŘEKLADY TYPICKÝCH JAZYKOVÝCH KONSTRUKCÍ PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ.
PROGRAMOVACÍ JAZYKY A PŘEKLADAČE PŘEKLADY TYPICKÝCH JAZYKOVÝCH KONSTRUKCÍ PROGRAMOVACÍCH JAZYKŮ. 2011 Jan Janoušek BI-PJP Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Dva základní
Sdílení dat mezi podprogramy
Sdílení dat mezi podprogramy Datové objekty mohou být mezi podprogramy sdíleny pomocí ne-lokálních referenčních prostředí, která jsou vytvářena na základě æ explicitních modifikací (formální parametry
Základy informatiky. 2. Přednáška HW. Lenka Carr Motyčková. February 22, 2011 Základy informatiky 2
Základy informatiky 2. Přednáška HW Lenka Carr Motyčková February 22, 2011 Základy informatiky 1 February 22, 2011 Základy informatiky 2 February 22, 2011 Základy informatiky 3 February 22, 2011 Základy