Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
|
|
- Miroslav Matoušek
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické proměnné Rekurze Konstrukce pro paralelní výpočty Podstatný je rovněž způsob: Omezování existence entit v programu (namespace, package, blok ) Určování přístupu k nelokálním entitám na základě statického vnořování rozsahových jednotek, na základě dynamického vnoření rozsahových jednotek. Rozdělění paměti cílového programu Oblast programového kódu Statická datová oblast Dynamická dat. oblast zásobník Dynamická dat. oblast halda
2 Statické přidělování paměti Globální proměnné Static proměnné Proměnné jazyka bez rekurze (i s blokovou strukturou) lok1 místoa lok2 místo lok3 místoc Konec bloku3 lok4 místod Konec bloku4 místoe Konec bloku2 místof Konec bloku1 Statické přidělování pomocí zásobníku? obsah zásobníku v různých okamžicích výpočtu loky Místo A C D E F
3 Dynamické přidělování v zásobníku Aktivační Záznam ( AZ představuje lokální prostředí výpočtu) obsahuje místo pro: Lokální proměnné Parametry Návratovou adresu Funkční hodnotu (je-li podpr. funkcí) Pomocné proměnné pro mezivýsledky (také možno v registrech) Další informace potřebné k uspořádání aktivačních záznamů Př. lok 1 Podprogram 2 Volání podprogramu 2 lok3 Volání podprogramu2? stav výpočtového zásobníku a) Při vstupu do bloku 3 b) Při prvním volání podprogramu 2 c) Při rekurzivním vyvolání podprogramu 2 AZ podpr 2 AZ popdpr2 AZ podpr 2 AZ bloku3 AZ bloku3 AZ bloku3 AZ bloku 1 AZ bloku 1 AZ bloku 1 a) b) c)
4 Uspořádání aktivačních záznamů při rekurz. vyvolání podpr.2 s dynamickým řetězcem pro rušení AZ při výstupu z rozsahové jednotky Proměnné podprogranu 2 Parametry podprogramu 2 Ukazatel na dynamicky nadřazený AZ Návratová adresa Proměnné podprogranu 2 Parametry podprogramu 2 Ukazatel na dynamicky nadřazený AZ Návratová adresa Proměnné bloku 3 Ukazatel na dynamicky nadřazený AZ Nic /*není to podprogram*/ Proměnné bloku 1 nil /*jsme v AZ na dně zásobníku*/ nic /*není to podprogram*/ Obr. Zásobník při rekurzivním volání podprogramu 2 je registr ukazující na vrcholový AZ Potřebujeme ještě vyřešit přístup k nelokálním proměnným při statickém = lexikálním rozsahu platnosti jmen. To řeší tzv. řetězec statických ukazatelů
5 Aktivační Záznam Podprogramu 2 Aktivační Záznam dynamický řetězec ukazatelů Podprogramu 2 statický řetězec ukazatelů Aktivační Záznam loku 3 Aktivační Záznam loku 1 Obr. Zásobník se statickým a dynamickým řetězcem ukazatelů při rekurzivním volání podprogramu 2
6 Vytváření řetězců ukazatelů Nechť AZ má tvar: pomocné proměnné Lokální proměnné Parametry Funkční hodnota Statický ukazatel Dynamický ukazatel Návratová adresa Zásobník Z, s vrcholem T Při stupu do rozsahové jednotky (vyvolání podprogramu nebo vstupu výpočtu do bloku = Aktivace rozsahové jednotky): A1) Z[ T + 1 ] návratová adresa /* pouze u podprogramů*/ A2) Z[ T + 2 ] /*nastavení dynamického ukazatele*/ A3) Z[ T + 3 ] For i 1 to m n do Z[ T + 3 ] Z[ Z[ T + 3 ] + 2] /*nastavení statického ukazatele*/ A4) T + 1 /*nastavení bázového registru*/ A5) T T + velikost aktivačního záznamu A6) skok na první instrukci podprogramu a uložení do Z údajů o skutečných parametrech /*pouze u podprogramů*/ Pozn. Je-li podprogram překládán odděleně (neznámá velikost jeho AZ), pak je úprava T provedena až na začátku volaného podprogramu. Při výstupu z rozsahové jednotky (Návrat z podprogramu nebo průchod koncem bloku): N1) T 1 N2) Z[ + 1 ] N3) skok na adresu uloženou v Z[ T + 1] /*pouze u podprogramů*/ Výstup z rozsahové jednotky nelokálním Skokem (hladina n deklarace návěští je menší než hladina m místa s příkazem skoku) Vždy platí n m S1) for i 1 to m n do { Pom repeat T 1 Z[ + 1] until Z[ POM + 2] S2) skok na adresu, kterou návěští představuje
7 Př. Podprogram Vnější Label 1 Podprogram A Podprogram Volání D Volání Podprogram D Goto 1 Volání A 1: a) obsah Z při provádění, před voláním D, b) obsah Z po vyvolání D, ped provedením nelokálního skoku, c) obsah Z po provedení skoku. T Aktivační Záznam D T Aktivační Záznam aktivační záznam Aktivační Záznam A aktivační záznam A T Aktivační aktivační aktivační Záznam záznam záznam Vnější Vnější Vnější a b c
8 Zrychlení přístupu k nelokálním proměnným (pomocí vektoru ukazatelů displej[i], kde i je hladina rozs. jedn.) T A displej[3] displej[2] displaj[1] Vnější Obr. Stav Z při výpočtu T D A displej[3] displej[2] displaj[1] Vnější Obr. Stav Z při výpočtu D Dynamická adresa (n, p) = displej[n] + p
9 Objekty s dynamickými typy Možnosti struktury aktivačního záznamu s objektem dynamického typu Složky objektu dynamického typu dynamická část Složky objektu dynamického typu Deskriptor objektu Deskriptor objektu Ukazatel objektu Ukazatel objektu Př. Aktivačního záznamu s objekty dynamického typu podprogram PRIKLAD; int i, j ; int A(m.. n); int (p.. q, r.. s, ); dynamická místo pro prvky pole část místo pro prvky pole Descriptor Ukazatel na prvky statická část Descriptor A Ukazatel na prvky A i j Parametry podprogramu Statický ukazatel Dynamický ukazatel Návratová adresa
10 Předávání parametrů podprogramům -hodnotou (C, C++, Java,C#) formální parametr je lokální proměnnou do níž se předá hodnota -odkazem (C, C++ je-li parametrem pointer, objektové parametry Javy, C# označené ref ) předá informaci o umístění skutečného parametru -výsledkem - formální parametr je lokální proměnnou z níž se předá hodnota do skutečného parametru před návratem z podprogramu -hodnotou výsledkem (novější Fortran ) - kombinace -jménem má efekt textové substituce (jako historická zajímavost) -strukturované parametry -statické typy adresa prvého prvku -dynamické typy ukazatel na descriptor -podprogramy -u jazyků j nedovolujících hnízdění podprogramů adresa začátku = pointer - u jazyků dovolujících hnízdění podprogramů Spolu s adresou musí předdat i platné prostředí -mělká vazba platné je prostředí v němž se nachází volání formálního podprogramu -hluboká vazba platné je prostředí kde je předávaný podprogram definován -ad hoc vazba platné je prostředí kde je vydán příkaz volání podprogramu jež má za parametr podprogram
11 Př. Podprogram P1( ) { Prom x ; Podprogram P2 ( ) { Vytiskni (x) ; /*co se tady tiskne?*/ ; Podprogram P3 ( ) { Prom x ; x 3; P4(P2) ; ; Podprgram P4( podprogram Px ) { Prom x ; x 4; call Px( ); x 1; P3( ) ; Při mělké vazbě se tiskne Při hluboké vazbě se tiskne Při ad hoc vazbě se tiskne Př. Předpokládejme hlubokou vazbu. Co se vytiskne po spuštění procedury Vnější? podprogram Vnejsi; { prom i:int; podprogram P( podprogram FP; prom k:int;) { prom i:int; i k+1; FP( ); tisk(i); podprogram Q(i:int); podprogram R ( ) { Tisk(i); P(R,i); i 0; Q(i+1);
12
13
Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické
Struktura programu v době běhu
Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů
Zpracování deklarací a přidělování paměti
Zpracování deklarací a přidělování paměti Účel deklarací -pojmenování objektů -umístění objektů v paměti Tabulka symbolů -uchovává informace o objektech -umožňuje kontextové kontroly -umožňuje operace
Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky
Vyučovací hodina 1vyučovací hodina: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové látky Shrnutí 5 min 20 min 15 min 5 min 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové
Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:
Čtvrtek 8 prosince Pascal - opakování základů Struktura programu: 1 hlavička obsahuje název programu, použité programové jednotky (knihovny), definice konstant, deklarace proměnných, všechny použité procedury
Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Strukturované proměnné Struktura, union Jazyk C České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická A8B14ADP Jazyk C - Strukturované proměnné Ver.1.10 J. Zděnek 20151 Struktura
Správné vytvoření a otevření textového souboru pro čtení a zápis představuje
f1(&pole[4]); funkci f1 předáváme hodnotu 4. prvku adresu 4. prvku adresu 5. prvku hodnotu 5. prvku symbolická konstanta pro konec souboru je eof EOF FEOF feof Správné vytvoření a otevření textového souboru
IUJCE 07/08 Přednáška č. 6
Správa paměti Motivace a úvod v C (skoro vždy) ručně statické proměnné o datový typ, počet znám v době překladu o zabírají paměť po celou dobu běhu programu problém velikosti definovaných proměnných jak
Sdílení dat mezi podprogramy
Sdílení dat mezi podprogramy Datové objekty mohou být mezi podprogramy sdíleny pomocí ne-lokálních referenčních prostředí, která jsou vytvářena na základě æ explicitních modifikací (formální parametry
Správa paměti. Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016
Správa paměti Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016 Objektové modelování, B36OMO 10/2016, Lekce 2 https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/xxb36omo/start
ISU Cvičení 7. Marta Čudová
ISU Cvičení 7 Marta Čudová Supercomputing Technologies Research Group Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole icudova@fit.vutbr.cz Osnova
Abstraktní datové typy: zásobník
Abstraktní datové typy: zásobník doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Abstraktní datové typy omezené rozhraní
8) Jaké jsou důvody pro použití víceprůchodového překladače Dříve hlavně kvůli úspoře paměti, dnes spíše z důvodu optimalizace
1) Charakterizujte křížový překladač Překlad programu probíhá na jiném procesoru, než exekuce. Hlavním důvodem je náročnost překladače na cílovém stroji by ho nemuselo být možné rozběhnout. 2. Objasněte
Tabulka symbolů. Vazba (binding) Vazba - příklad. Deklarace a definice. Miroslav Beneš Dušan Kolář
Vazba (binding) Tabulka symbolů Miroslav Beneš Dušan Kolář vazba = spojení mezi entitou a vlastností okamžik vazby (binding time) při návrhu jazyka při implementaci jazyka během překladu/spojování/zavádění
14.4.2010. Obsah přednášky 7. Základy programování (IZAPR) Přednáška 7. Parametry metod. Parametry, argumenty. Parametry metod.
Základy programování (IZAPR) Přednáška 7 Ing. Michael Bažant, Ph.D. Katedra softwarových technologií Kancelář č. 229, Náměstí Čs. legií Michael.Bazant@upce.cz Obsah přednášky 7 Parametry metod, předávání
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
dovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice
Podprogramy dovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik;
Vícerozměrné pole type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik; M[2,3] := 3145; - počet indexů není omezen (v praxi obvykle nejvýše tři) - více indexů pomalejší přístup k prvku (počítá
Přerušovací systém s prioritním řetězem
Přerušovací systém s prioritním řetězem Doplňující text pro přednášky z POT Úvod Přerušovací systém mikropočítače může být koncipován několika způsoby. Jednou z možností je přerušovací systém s prioritním
Pointery II. Jan Hnilica Počítačové modelování 17
Pointery II 1 Pointery a pole Dosavadní způsob práce s poli zahrnoval: definici pole jakožto kolekce proměnných (prvků) jednoho typu, umístěných v paměti za sebou int pole[10]; práci s jednotlivými prvky
8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu
8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu Programy v JSA aritmetika, posuvy, využití příznaků Navrhněte a simulujte v AVR studiu prográmky pro 24 bitovou (32 bitovou) aritmetiku: sčítání, odčítání,
IUJCE Přednáška č. 11. další prvky globální proměnné, řízení viditelnosti proměnných, funkcí
Velké projekty v C velký = 100ky a více řádek udržovatelnost, bezpečnost, přehlednost kódu rozdělení programu do více souborů další prvky globální proměnné, řízení viditelnosti proměnných, funkcí Globální
Text úlohy. Systémový katalog (DICTIONARY):
Úloha 1 Částečně správně Bodů 050 / 100 Systémový katalog (DICTIONARY): a Se skládá z tablek a pohledů uložených v tabulkovém SYSTEM b Všechny tabulky vlastní uživatel SYS c Se skládá z tablek a pohledů
9. lekce Úvod do jazyka C 4. část Funkce, rekurze Editace, kompilace, spuštění Miroslav Jílek
9. lekce Úvod do jazyka C 4. část Funkce, rekurze Editace, kompilace, spuštění Miroslav Jílek 1/24 Editační prostření Kód programu lze editovat v jakémkoli textovém editoru. 2/24 Editační prostření Kód
Datové typy a struktury
atové typy a struktury Jednoduché datové typy oolean = logická hodnota (true / false) K uložení stačí 1 bit často celé slovo (1 byte) haracter = znak Pro 8-bitový SII kód stačí 1 byte (256 možností) Pro
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena
Pole stručný úvod do začátku, podrobně později - zatím statická pole (ne dynamicky) - číslují se od 0
Pole stručný úvod do začátku, podrobně později - zatím statická pole (ne dynamicky) - číslují se od 0 int policko[100]; // tj. pole je od 0 do 99!!! policko[5] = 7; // pozor je to 6. prvek s indexem 5
1. Implementace funkce počet vrcholů. Předmět: Algoritmizace praktické aplikace (3ALGA)
Předmět: Algoritmizace praktické aplikace (3ALGA) Vytvořil: Jan Brzeska Zadání: Vytvoření funkcí na stromech (reprezentace stromu směrníky). Zadané funkce: 1. Počet vrcholů 2. Počet listů 3. Součet 4.
PODPROGRAMY PROCEDURY A FUNKCE
PODPROGRAMY PROCEDURY A FUNKCE Programy bez podprogramů Příklady: a) Napište program, který na obrazovku nakreslí čáru složenou ze znaků pomlčka. program Cara; b) Napište program, který na obrazovku nakreslí
2.1 Podmínka typu case Cykly Cyklus s podmínkou na začátku Cyklus s podmínkou na konci... 5
Obsah Obsah 1 Řídicí struktury 1 2 Podmínka 1 2.1 Podmínka typu case......................... 2 3 Příkaz skoku 3 4 Cykly 4 4.1 Cyklus s podmínkou na začátku................... 4 4.2 Cyklus s podmínkou
Implementace seznamů do prostředí DELPHI pomocí lineárního seznamu
Implementace seznamů do prostředí DELPHI pomocí lineárního seznamu Ukazatel a dynamické datové struktury v prostředí DELPHI Důležitým termínem a konstrukčním programovým prvkem je typ UKAZATEL. Je to vlastně
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost třídám a objektům, instančním
Virtuální metody - polymorfizmus
- polymorfizmus - potomka lze použít v místě, kde je možné použít předka - v dosud probraných situacích byly vždy volány funkce, které jsou známy již v době překladu. V situaci, kdy v době překladu není
Rekurze. Pavel Töpfer, 2017 Programování 1-8 1
Rekurze V programování ve dvou hladinách: - rekurzivní algoritmus (řešení úlohy je definováno pomocí řešení podúloh stejného charakteru) - rekurzivní volání procedury nebo funkce (volá sama sebe přímo
4.3 Operace nad ordin ln mi datov mi typy Operace nad logick m datov m typem Operace nad celo seln mi datov mi typy
Obsah 1 Algoritmy a programovac jazyky 1 1.1 Vlastnosti a vyjad ov n algoritm............. 1 1.2 Algoritmizace a programov n................ 2 1.3 Programovac jazyk a strojov k d............. 2 1.4 Vyjad
NPRG030 Programování I, 2015/16 1 / :25:32
NPRG030 Programování I, 2015/16 1 / 21 22. 10. 2015 13:25:32 Podprogramy Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X
1.Charakterizujte křížový překladač 2.Objasněte pojem silikonový překladač 3.Co to jsou formátory textu? Uveďte příklad
1.Charakterizujte křížový překladač Překlad pro jiný počítač, než na kterém je vytvářen. 2.Objasněte pojem silikonový překladač Pro návrh logických obvodů. Proměnné představují logické signály. Výsledkem
09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička
09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému
Akademický rok: 2004/05 Datum: Příjmení: Křestní jméno: Osobní číslo: Obor:
Západočeská univerzita v Plzni Písemná zkouška z předmětu: Zkoušející: Katedra informatiky a výpočetní techniky Počítačová technika KIV/POT Dr. Ing. Karel Dudáček Akademický rok: 2004/05 Datum: Příjmení:
Správa paměti. doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 /
Správa paměti doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Úrovně správy paměti. Manuální
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
- dělají se také pomocí #define - podobné (použitím) funkcím - předpřipravená jsou např. v ctype.h. - jak na vlastní makro:
21.4.2009 Makra - dělají se také pomocí #define - podobné (použitím) funkcím - předpřipravená jsou např. v ctype.h - jak na vlastní makro: #define je_velke(c) ((c) >= 'A' && (c)
Předmluva k aktuálnímu vydání Úvod k prvnímu vydání z roku Typografické a syntaktické konvence... 20
Obsah 5 Obsah Předmluva k aktuálnímu vydání 15 1 Úvod k prvnímu vydání z roku 2000 16 Typografické a syntaktické konvence................ 20 2 Základní pojmy 21 2.1 Trocha historie nikoho nezabije................
Koncepce (větších) programů. Základy programování 2 Tomáš Kühr
Koncepce (větších) programů Základy programování 2 Tomáš Kühr Parametry a návratová hodnota main Již víme, že main je funkce A také tušíme, že je trochu jiná než ostatní funkce v programu Funkce main je
Algoritmizace a programování. Ak. rok 2012/2013 vbp 1. ze 44
Algoritmizace a programování Ak. rok 2012/2013 vbp 1. ze 44 Vladimír Beneš Petrovický K101 katedra matematiky, statistiky a informačních technologií vedoucí katedry E-mail: vbenes@bivs.cz Telefon: 251
Časová a prostorová složitost algoritmů
.. Časová a prostorová složitost algoritmů Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Hodnocení algoritmů Programovací techniky Časová a prostorová
24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1
24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE AUTOR DOKUMENTU: MGR. MARTINA SUKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 UČIVO: STUDIJNÍ OBOR: PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
Sémantika Tabulka symbolů Intermediální kód Typová kontrola, přetypování Statická a dynamická sémantika. Sémantická analýza.
Sémantická analýza Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 19. listopadu 2009 Definice (Sémantická analýza) Vstup: konstrukce symbolů vytvořená
int ii char [16] double dd název adresa / proměnná N = nevyužito xxx xxx xxx N xxx xxx N xxx N
Struktura (union) - struktura a union jsou složené typy, které "v sobě" mohou obsahovat více proměnných - struktura obsahuje v každém okamžiku všechny své proměnné, union obsahuje (=je "aktivní") pouze
Seminář Java II p.1/43
Seminář Java II Seminář Java II p.1/43 Rekapitulace Java je case sensitive Zdrojový kód (soubor.java) obsahuje jednu veřejnou třídu Třídy jsou organizovány do balíků Hierarchie balíků odpovídá hierarchii
Více o konstruktorech a destruktorech
Více o konstruktorech a destruktorech Více o konstruktorech a o přiřazení... inicializovat objekt lze i pomocí jiného objektu lze provést přiřazení mezi objekty v původním C nebylo možné provést přiřazení
Strukturu lze funkci předat: (pole[i])+j. switch(výraz) velikost ukazatele
Strukturu lze funkci předat: hodnotou i pomocí ukazatele pouze pomocí ukazatele (reference na strukturu) pouze hodnotou (kopie struktury) (pole[i])+j adresa prvku na souřadnicích i, j adresa i-tého řádku
Rekurzivní algoritmy
Rekurzivní algoritmy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA) ZS
Procesy a vlákna (Processes and Threads)
ÚVOD DO OPERAČNÍCH SYSTÉMŮ Ver.1.00 Procesy a vlákna (Processes and Threads) Správa procesů a vláken České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická 2012 Použitá literatura [1] Stallings, W.: Operating
Programovací jazyk Pascal
Programovací jazyk Pascal Syntaktická pravidla (syntaxe jazyka) přesná pravidla pro zápis příkazů Sémantická pravidla (sémantika jazyka) pravidla, která každému příkazu přiřadí přesný význam Všechny konstrukce
Binární vyhledávací strom pomocí směrníků Miroslav Hostaša L06620
Binární vyhledávací strom pomocí směrníků Miroslav Hostaša L06620 1. Vymezení pojmů Strom: Strom je takové uspořádání prvků - vrcholů, ve kterém lze rozeznat předchůdce - rodiče a následovníky - syny.
Obsah přednášky. programovacího jazyka. Motivace. Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup Kontinuace Program
Denotační sémantika programovacího jazyka doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš katedra informatiky, A-1007 59 732 4213 Obsah přednášky Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup
Název předmětu: Školní rok: Forma studia: Studijní obory: Ročník: Semestr: Typ předmětu: Rozsah a zakončení předmětu:
Plán předmětu Název předmětu: Algoritmizace a programování (PAAPK) Školní rok: 2007/2008 Forma studia: Kombinovaná Studijní obory: DP, DI, PSDPI, OŽPD Ročník: I Semestr: II. (letní) Typ předmětu: povinný
2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus pro vyhledání položky v binárním stromu.
Informatika 10. 9. 2013 Jméno a příjmení Rodné číslo 1) Napište algoritmus pro rychlé třídění (quicksort). 2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus
Pole a Funkce. Úvod do programování 1 Tomáš Kühr
Pole a Funkce Úvod do programování 1 Tomáš Kühr (Jednorozměrné) pole u Datová struktura u Lineární u Homogenní = prvky stejného datového typu u Statická = předem určený počet prvků u Pole umožňuje pohodlně
PREPROCESOR POKRAČOVÁNÍ
PREPROCESOR POKRAČOVÁNÍ Chybová hlášení V C# podobně jako v C++ existuje direktiva #error, která způsobí vypsání chybového hlášení překladačem a zastavení překladu. jazyk C# navíc nabízí direktivu #warning,
Paralelní programování
Paralelní programování přednášky Jan Outrata únor duben 2011 Jan Outrata (KI UP) Paralelní programování únor duben 2011 1 / 14 Atomické akce dále nedělitelná = neproložitelná jiným procesem izolovaná =
Reprezentace dat v informačních systémech. Jaroslav Šmarda
Reprezentace dat v informačních systémech Jaroslav Šmarda Reprezentace dat v informačních systémech Reprezentace dat v počítači Datové typy Proměnná Uživatelské datové typy Datové struktury: pole, zásobník,
Sada 1 - Základy programování
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 - Základy programování 06. Proměnné, deklarace proměnných Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284
5. STRUKTURA PLC PROGRAMU
5. STRUKTURA PLC PROGRAMU Struktura PLC programu je navržena s ohledem na co jefektivnější návrh programu při přizpůsobení CNC systému na stroj. 5.1 Moduly jazyka TECHNOL Moduly jazyka PLC836 byly vytvořeny
Programování 2 (NMIN102) Soubory. RNDr. Michal Žemlička, Ph.D.
Programování 2 (NMIN102) Soubory RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Soubor abstrakce vstupního, výstupního či vstupně výstupního zařízení textová, typovaná a netypovaná varianta základní operace: otevření, čtení/zápis,
Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu
1 Podklady předmětu pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana Obsah 2 Obsah předmětu, Požadavky kreditového systému, Datové typy jednoduché, složené, Programové struktury, Předávání dat. Obsah předmětu
O datových typech a jejich kontrole
.. O datových typech a jejich kontrole Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Typová kontrola Programovací techniky O datových typech
VISUAL BASIC. Přehled témat
VISUAL BASIC Přehled témat 1 ÚVOD DO PROGRAMOVÁNÍ Co je to program? Kuchařský předpis, scénář k filmu,... Program posloupnost instrukcí Běh programu: postupné plnění instrukcí zpracovávání vstupních dat
Příkazy preprocesoru - Před překladem kódu překladačem mu předpřipraví kód preprocesor - Preprocesor vypouští nadbytečné (prázdné) mezery a řádky -
Příkazy preprocesoru - Před překladem kódu překladačem mu předpřipraví kód preprocesor - Preprocesor vypouští nadbytečné (prázdné) mezery a řádky - Preprocesor je možné ovládat pomocí příkazů - řádky začínající
Rozklad problému na podproblémy
Rozklad problému na podproblémy Postupný návrh programu rozkladem problému na podproblémy zadaný problém rozložíme na podproblémy pro řešení podproblémů zavedeme abstraktní příkazy s pomocí abstraktních
Systém adresace paměti
Systém adresace paměti Základní pojmy Adresa fyzická - adresa, která je přenesena na adresní sběrnici a fyzicky adresuje hlavní paměť logická - adresa, kterou má k dispozici proces k adresaci přiděleného
DSL manuál. Ing. Jan Hranáč. 27. října 2010. V této kapitole je stručný průvodce k tvorbě v systému DrdSim a (v
DSL manuál Ing. Jan Hranáč 27. října 2010 V této kapitole je stručný průvodce k tvorbě v systému DrdSim a (v současné době krátký) seznam vestavěných funkcí systému. 1 Vytvoření nového dobrodružství Nejprve
IAJCE Přednáška č. 6. logický celek, řešící dílčí část problému Příklad velmi špatného zápisu programu na výpočet obsahu obdélníku
Podprogramy zásady: jednu věc programovat pouze jednou podprogram logický celek, řešící dílčí část problému Příklad velmi špatného zápisu programu na výpočet obsahu obdélníku // nacteni strany 1 double
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7 Statické položky tříd Základy OOP Nikola Beneš 6. listopadu 2018 PB161 přednáška 7: static, základy OOP 6. listopadu 2018 1 / 21 Klíčové slovo static Znáte z
IUJCE 07/08 Přednáška č. 4. v paměti neexistuje. v paměti existuje
Konstanty I možnosti: přednostně v paměti neexistuje žádný ; o preprocesor (deklarace) #define KONSTANTA 10 o konstantní proměnná (definice) const int KONSTANTA = 10; příklad #include v paměti
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7
PB161 Programování v jazyce C++ Přednáška 7 Statické položky tříd Základy OOP Nikola Beneš 6. listopadu 2018 PB161 přednáška 7: static, základy OOP 6. listopadu 2018 1 / 21 Klíčové slovo static Znáte z
Virtuální počítač. Uživatelský program Překladač programovacího jazyka Operační systém Interpret makroinstrukcí Procesor. PGS K.
Virtuální počítač Uživatelský program Překladač programovacího jazyka Operační systém Interpret makroinstrukcí Procesor Virtuální počítač Překladač Překladač : Zdrojový jazyk Cílový jazyk Analytická část:
1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y
1. D Y N A M I C K É DAT O V É STRUKTUR Y Autor: Petr Mik Abychom se mohli pustit do dynamických datových struktur, musíme se nejdřív podívat na datový typ ukazatel. 1. D AT O V Ý TYP U K A Z AT E L Datové
Funkce pokročilé možnosti. Úvod do programování 2 Tomáš Kühr
Funkce pokročilé možnosti Úvod do programování 2 Tomáš Kühr Funkce co už víme u Nebo alespoň máme vědět... J u Co je to funkce? u Co jsou to parametry funkce? u Co je to deklarace a definice funkce? K
Programování v C++ 1, 1. cvičení
Programování v C++ 1, 1. cvičení opakování látky ze základů programování 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled 1 2 Shrnutí procvičených
Pascal. Katedra aplikované kybernetiky. Ing. Miroslav Vavroušek. Verze 7
Pascal Katedra aplikované kybernetiky Ing. Miroslav Vavroušek Verze 7 Proměnné Proměnná uchovává nějakou informaci potřebnou pro práci programu. Má ve svém oboru platnosti unikátní jméno. (Připadne, musí
Přednáška. Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012
Přednáška Správa paměti I. Katedra počítačových systémů FIT, České vysoké učení technické v Praze Jan Trdlička, 2012 Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského
Jazyk symbolických adres
Jazyk symbolických adres 1 Proč programovat v JSA Pro některé procesory resp. MCU jsou překladače JSA dostupnější. Některé překladače vyšších jazyků neumí využít určité speciální vlastnosti procesoru.
přetížení operátorů (o)
přetížení operátorů (o) - pro vlastní typy je možné přetížit i operátory (tj. definovat vlastní) - pro definici slouží klíčové slovo operator následované typem/znakem operátoru - deklarace pomocí funkčního
Programování v C++, 2. cvičení
Programování v C++, 2. cvičení 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled 1 Operátory new a delete 2 3 Operátory new a delete minule
Úvod do programovacích jazyků (Java)
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2007/2008 c 2006 2008 Michal Krátký Úvod do programovacích
DUM 06 téma: Tvorba makra pomocí VBA
DUM 06 téma: Tvorba makra pomocí VBA ze sady: 03 tematický okruh sady: Tvorba skript a maker ze šablony: 10 Algoritmizace a programování určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 18-20-M/01 Informační technologie
7. přednáška - třídy, objekty třídy objekty atributy tříd metody tříd
7. přednáška - třídy, objekty třídy objekty atributy tříd metody tříd Algoritmizace (Y36ALG), Šumperk - 7. přednáška 1 Třída jako zdroj funkcionality Třída v jazyku Java je programová jednotka tvořená
4. Rekurze. BI-EP1 Efektivní programování Martin Kačer
4. Rekurze BI-EP1 Efektivní programování 1 ZS 2011/2012 Ing. Martin Kačer, Ph.D. 2010-11 Martin Kačer Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze
Operační systémy. Přednáška 7: Správa paměti I
Operační systémy Přednáška 7: Správa paměti I 1 Správa paměti (SP) Memory Management Unit (MMU) hardware umístěný na CPU čipu např. překládá logické adresy na fyzické adresy, Memory Manager software, který
1. Programování proti rozhraní
1. Programování proti rozhraní Cíl látky Cílem tohoto bloku je seznámení se s jednou z nejdůležitější programátorskou technikou v objektově orientovaném programování. Tou technikou je využívaní rozhraní
Počítač jako prostředek řízení. Struktura a organizace počítače
Řídicí počítače - pro řízení technologických procesů. Specielní přídavná zařízení - I/O, přerušovací systém, reálný čas, Č/A a A/Č převodníky a j. s obsluhou - operátorské periferie bez obsluhy - operátorský
5 Rekurze a zásobník. Rekurzivní volání metody
5 Rekurze a zásobník Při volání metody z metody main() se do zásobníku uloží aktivační záznam obsahující - parametry - návratovou adresu, tedy adresu, kde bude program pokračovat v metodě main () po skončení
Úvod do programování. Lekce 5
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0289 Úvod do programování Lekce 5 Tento projekt je spolufinancován Evropským
Programovací jazyk. - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi)
Programovací jazyk - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi) Odlišnosti implementace od normy - odchylky např.: nepovinná hlavička programu odlišná
Úvod do programování - Java. Cvičení č.4
Úvod do programování - Java Cvičení č.4 1 Sekvence (posloupnost) Sekvence je tvořena posloupností jednoho nebo více příkazů, které se provádějí v pevně daném pořadí. Příkaz se začne provádět až po ukončení
Programování v C++ 2, 4. cvičení
Programování v C++ 2, 4. cvičení statické atributy a metody, konstruktory 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled Přístupová práva
Obsah. Úvod 11 Základy programování 11 Objektový přístup 11 Procvičování 11 Zvláštní odstavce 12 Zpětná vazba od čtenářů 12 Errata 13
Úvod 11 Základy programování 11 Objektový přístup 11 Procvičování 11 Zvláštní odstavce 12 Zpětná vazba od čtenářů 12 Errata 13 KAPITOLA 1 Na úvod o Javě 15 Počítačový program 15 Vysokoúrovňový programovací