Struktura programu v době běhu
|
|
- Věra Štěpánková
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Struktura programu v době běhu Miroslav Beneš Dušan Kolář Struktura programu v době běhu Vztah mezi zdrojovým programem a činností přeloženého programu reprezentace dat správa paměti aktivace podprogramů parametry rekurze Struktura programu v době běhu 2 Systém řízení běhu programu Inicializace programu převzetí parametrů od systému alokace paměti pro data otevření standardních souborů (Pascal) Finalizace programu uzavření souborů uvolnění paměti předání stavového kódu Systém řízení běhu programu Zpracování chyb přerušení a výjimky (definované uživatelem, systémové a aplikační chyby,...) automatické kontroly (přetečení zásobníku, ukazatele, indexy, parametry,...) Dynamické přidělování paměti zásobník volná paměť Struktura programu v době běhu 3 Struktura programu v době běhu 4 1
2 Systém řízení běhu programu Komunikace s operačním systémem soubory, čas, Volací a návratové posloupnosti Podpora pro ladění programu Podprogramy Procedury jméno -> příkaz Funkce jméno -> výraz + parametrizace Struktura programu v době běhu 5 Struktura programu v době běhu 6 Příklad void main() { int fib(int n) { if( n < 2 ) return 1; return fib(n-2) + fib(n-1); } void print(int n) { for(int k = 1; k <= n; k++) printf( %d: %d, k, fib(k)); } int max; scanf( %d, &max); print(max); } Definice podprogramu Jméno Formální parametry (parametry) jméno typ způsob předávání Tělo Struktura programu v době běhu 7 Struktura programu v době běhu 8 2
3 Aktivace podprogramu Skutečné parametry (argumenty) Doba života aktivace od zavolání podprogramu po návrat zpět obvykle se nepřekrývají nebo jsou do sebe vnořeny (výjimka: vlákna, procesy) Rekurzivní podprogramy nová aktivace se může spustit před ukončením předcházející Příklad fib(4) fib(0) fib(1) fib(3) fib(1) fib(0) fib(1) Doba života aktivace Struktura programu v době běhu 9 Struktura programu v době běhu 10 Úroveň zanoření Příklad Statická úroveň zanoření je definována zdrojovým programem C, Java pouze jedna úroveň Dynamická úroveň zanoření je definována zanořováním aktivací kolik aktivací je současně rozpracováno fib(3) fib main 0 print 1 main print(5) fib(4) fib(5) Statické zanoření Dynamické zanoření Úroveň zanoření je dána vzdáleností uzlu od kořene stomu fib(3) fib(0) fib(1) fib(1) 3 4 Struktura programu v době běhu 11 fib(0) fib(1) 5 Struktura programu v době běhu 12 3
4 Lokální data aktivace Aktivační záznam lokální proměnné (+dočasné proměnné) návratová adresa uschovaný obsah registrů Jazyky bez rekurzivních podprogramů aktivační záznamy mohou být alokovány staticky v době překladu (FORTRAN) Lokální data aktivace Jazyky s rekurzivními podprogramy zásobník aktivačních záznamů řídicí zásobník obsahuje všechny aktivační záznamy od kořene stromu aktivací až po aktivní uzel (podprogram) Struktura programu v době běhu 13 Struktura programu v době běhu 14 Příklad Struktura paměti fib(0) fib(4) print(5) Cílový program program, konstanty Statická data Řídicí zásobník aktivační záznamy (lokální proměnné) Volná paměť globální a statické proměnné dynamicky alokovaná paměť (hromada heap) main Struktura programu v době běhu 15 Struktura programu v době běhu 16 4
5 Schéma obsazení paměti Metody přidělování paměti heap řídicí zásobník statická neinicializovaná data inicializovaná Vytváří se během inicializace programu. Přiděleno pro běh programu Statické přidělování v době překladu Přidělování na zásobníku Přidělování z volné paměti (heap) cílový program Uloženo ve spustitelném souboru Struktura programu v době běhu 17 Struktura programu v době běhu 18 Přidělování paměti pro aktivační záznamy Statické přidělování paměti adresy všech proměnných jsou známy v době překladu lokální proměnné mohou přežít volání programu (viz static v C) počet a velikost prvků musíme znát v době překladu omezená možnost rekurze (sdílení proměnných) obsahy předchozích aktivačních záznamů můžeme odkládat na zásobník Přidělování paměti pro aktivační záznamy Přidělování na zásobníku vhodné pro jazyky s rekurzí paměť se přidělí v okamžiku volání uvolnění paměti proběhne při návratu relativní adresování proměnných offsety jsou známy v době překladu neznáme-li velikost parametrů -> deskriptor [adresa, délka] Příklad: řetězce, otevřená pole Struktura programu v době běhu 19 Struktura programu v době běhu 20 5
6 Přidělování paměti pro aktivační záznamy Přidělování z volné paměti lokální proměnné mohou přežít aktivaci podprogramu, resp. aktivace volaného podprogramu může přežít aktivaci volajícího podprogramu -> nelze použít zásobník alokace paměti při inicializaci aktivace, finalizace až ve chvíli, kdy není potřebná implementace paralelních jazyků Volací a návratové posloupnosti Definice adresy aktivačního záznamu Uložení stavu (registry, příznaky, návratová adresa) Inicializace lokálních dat Uložení výsledku Obnovení předchozího stavu Obnovení adresy aktivačního záznamu volajícího Návrat za místo volání Struktura programu v době běhu 21 Struktura programu v době běhu 22 Přístup k nelokálním datům Schéma - Příklad Lokální data uložena v aktivačních záznamech Globální data uložena staticky Lokální data staticky nadřazeného podprogramu přístupové ukazatele display dynamická vazba fib(4) print(5) table statická vazba fib(4) print(5) table display Struktura programu v době běhu 23 přístupové ukazatele struktura display Struktura programu v době běhu 24 6
7 Předávání parametrů Hodnotou, výsledkem, hodnotou a výsledkem parametr je lokální proměnnou v těle podprogramu hodnota se kopíruje z (do) argumentu během volání (návratu) void p(int x) { { volání p(a) x = x+1 nezmění prom. a } {a=10} p(a) {a=10} Předávání parametrů Odkazem parametr se předá jako ukazatel na argument změna parametru se projeví ihned změnou argumentu ekvivalentní předávání adresy hodnotou jako v C/C++ void p(int& x); {a=10} p(a) {a=11} Jaký je rozdíl mezi předáváním odkazem a hodnotou/výsledkem? Struktura programu v době běhu 25 Struktura programu v době běhu 26 Předávání parametrů Jménem parametr se vyhodnocuje při každé referenci podobné jako makrodefinice procedure p(name x:integer) begin j:=1; x:=x+1 end; Algol 60 p(a[j]) j:=1 a[j]:=a[j]+1 Podprogramy jako parametry procedure A; var m:real; procedure B(procedure P); begin P end; m je viditelné procedure C; var x:real; procedure D; begin end; procedure E; begin B(D) end; begin E end; D může použít m, x begin C end; Struktura programu v době běhu 27 Struktura programu v době běhu 28 7
8 Podprogramy jako parametry Kromě adresy parametru se předává ukazatel na aktivační záznam volajícího deskriptor podprogramu = adresa + okolí Podobné předávání parametru jménem předává se adresa podprogramu, který vyhodnotí parametr Proměnné typu funkce/procedura problémy s platností deskriptoru Reprezentace datových typů Primitivní datové typy: char, int, double výčet, interval stejně jako int Pole A[0] A[1] A[2] Záznamy, struktury Struktura programu v době běhu 29 zarovnání Struktura programu v době běhu 30 Reprezentace datových typů Soubory Struktura (objekt) s těmito údaji: adresa a velikost vyrovnávací paměti současná pozice pro čtení/zápis vazba na OS - file handle příznaky - eoln, eof, Množina posloupnost bitů Reprezentace datových typů Ukazatel adresa reference Procedura/Funkce deskriptor [adresa, okolí] = closure Struktura programu v době běhu 31 Struktura programu v době běhu 32 8
Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické
Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě
Metody přidělování paměti Základní způsoby: -Statické (přidělění paměti v čase překladu) -Dynamické (přiděleno v run time) v zásobníku na haldě Důležitá hlediska jazykových konstrukcí: Dynamické typy Dynamické
Sdílení dat mezi podprogramy
Sdílení dat mezi podprogramy Datové objekty mohou být mezi podprogramy sdíleny pomocí ne-lokálních referenčních prostředí, která jsou vytvářena na základě æ explicitních modifikací (formální parametry
4. Rekurze. BI-EP1 Efektivní programování Martin Kačer
4. Rekurze BI-EP1 Efektivní programování 1 ZS 2011/2012 Ing. Martin Kačer, Ph.D. 2010-11 Martin Kačer Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze
Více o konstruktorech a destruktorech
Více o konstruktorech a destruktorech Více o konstruktorech a o přiřazení... inicializovat objekt lze i pomocí jiného objektu lze provést přiřazení mezi objekty v původním C nebylo možné provést přiřazení
Vyučovací hodina. 1vyučovací hodina: 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny. Procvičení nové látky
Vyučovací hodina 1vyučovací hodina: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové látky Shrnutí 5 min 20 min 15 min 5 min 2vyučovací hodiny: Opakování z minulé hodiny Nová látka Procvičení nové
Správné vytvoření a otevření textového souboru pro čtení a zápis představuje
f1(&pole[4]); funkci f1 předáváme hodnotu 4. prvku adresu 4. prvku adresu 5. prvku hodnotu 5. prvku symbolická konstanta pro konec souboru je eof EOF FEOF feof Správné vytvoření a otevření textového souboru
ISU Cvičení 7. Marta Čudová
ISU Cvičení 7 Marta Čudová Supercomputing Technologies Research Group Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole icudova@fit.vutbr.cz Osnova
Funkce pokročilé možnosti. Úvod do programování 2 Tomáš Kühr
Funkce pokročilé možnosti Úvod do programování 2 Tomáš Kühr Funkce co už víme u Nebo alespoň máme vědět... J u Co je to funkce? u Co jsou to parametry funkce? u Co je to deklarace a definice funkce? K
type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik;
Vícerozměrné pole type Obdelnik = array [1..3, 1..4] of integer; var M: Obdelnik; M[2,3] := 3145; - počet indexů není omezen (v praxi obvykle nejvýše tři) - více indexů pomalejší přístup k prvku (počítá
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod
8 Třídy, objekty, metody, předávání argumentů metod Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost třídám a objektům, instančním
Správa paměti. Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016
Správa paměti Karel Richta a kol. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze Karel Richta, 2016 Objektové modelování, B36OMO 10/2016, Lekce 2 https://cw.fel.cvut.cz/wiki/courses/xxb36omo/start
Ukazatel (Pointer) jako datový typ - proměnné jsou umístěny v paměti na určitém místě (adrese) a zabírají určitý prostor (počet bytů), který je daný
Ukazatel (Pointer) jako datový typ - proměnné jsou umístěny v paměti na určitém místě (adrese) a zabírají určitý prostor (počet bytů), který je daný typem proměnné - ukazatel je tedy adresa společně s
IUJCE 07/08 Přednáška č. 6
Správa paměti Motivace a úvod v C (skoro vždy) ručně statické proměnné o datový typ, počet znám v době překladu o zabírají paměť po celou dobu běhu programu problém velikosti definovaných proměnných jak
Tabulka symbolů. Vazba (binding) Vazba - příklad. Deklarace a definice. Miroslav Beneš Dušan Kolář
Vazba (binding) Tabulka symbolů Miroslav Beneš Dušan Kolář vazba = spojení mezi entitou a vlastností okamžik vazby (binding time) při návrhu jazyka při implementaci jazyka během překladu/spojování/zavádění
Rekurze. Pavel Töpfer, 2017 Programování 1-8 1
Rekurze V programování ve dvou hladinách: - rekurzivní algoritmus (řešení úlohy je definováno pomocí řešení podúloh stejného charakteru) - rekurzivní volání procedury nebo funkce (volá sama sebe přímo
Správa paměti. doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 /
Správa paměti doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Obsah přednášky Motivace Úrovně správy paměti. Manuální
Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PROGRAMOVÁNÍ 1. Algoritmus a jeho vlastnosti algoritmus a jeho vlastnosti, formy zápisu algoritmu ověřování správnosti
Obsah. Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15
Předmluva 13 Zpětná vazba od čtenářů 14 Zdrojové kódy ke knize 15 Errata 15 KAPITOLA 1 Úvod do programo vání v jazyce C++ 17 Základní pojmy 17 Proměnné a konstanty 18 Typy příkazů 18 IDE integrované vývojové
Abstraktní datové typy: zásobník
Abstraktní datové typy: zásobník doc. Ing. Miroslav Beneš, Ph.D. katedra informatiky FEI VŠB-TUO A-1007 / 597 324 213 http://www.cs.vsb.cz/benes Miroslav.Benes@vsb.cz Abstraktní datové typy omezené rozhraní
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena
Úvod do programování - Java. Cvičení č.4
Úvod do programování - Java Cvičení č.4 1 Sekvence (posloupnost) Sekvence je tvořena posloupností jednoho nebo více příkazů, které se provádějí v pevně daném pořadí. Příkaz se začne provádět až po ukončení
14.4.2010. Obsah přednášky 7. Základy programování (IZAPR) Přednáška 7. Parametry metod. Parametry, argumenty. Parametry metod.
Základy programování (IZAPR) Přednáška 7 Ing. Michael Bažant, Ph.D. Katedra softwarových technologií Kancelář č. 229, Náměstí Čs. legií Michael.Bazant@upce.cz Obsah přednášky 7 Parametry metod, předávání
Začínáme vážně programovat. Řídící struktury Přetypování Vstupně výstupní operace Vlastní tvorba programů
Začínáme vážně programovat Řídící struktury Přetypování Vstupně výstupní operace Vlastní tvorba programů Podmínky a cykly Dokončení stručného přehledu řídících struktur jazyka C. Složený příkaz, blok Pascalské
int ii char [16] double dd název adresa / proměnná N = nevyužito xxx xxx xxx N xxx xxx N xxx N
Struktura (union) - struktura a union jsou složené typy, které "v sobě" mohou obsahovat více proměnných - struktura obsahuje v každém okamžiku všechny své proměnné, union obsahuje (=je "aktivní") pouze
ZPRO v "C" Ing. Vít Hanousek. verze 0.3
verze 0.3 Hello World Nejjednoduší program ukazující vypsání textu. #include using namespace std; int main(void) { cout
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Strukturované proměnné Struktura, union Jazyk C České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická A8B14ADP Jazyk C - Strukturované proměnné Ver.1.10 J. Zděnek 20151 Struktura
Rekurzivní algoritmy
Rekurzivní algoritmy prof. Ing. Pavel Tvrdík CSc. Katedra počítačových systémů Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické v Praze c Pavel Tvrdík, 2010 Efektivní algoritmy (BI-EFA) ZS
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
IUJCE 07/08 Přednáška č. 4. v paměti neexistuje. v paměti existuje
Konstanty I možnosti: přednostně v paměti neexistuje žádný ; o preprocesor (deklarace) #define KONSTANTA 10 o konstantní proměnná (definice) const int KONSTANTA = 10; příklad #include v paměti
Základy programování (IZP)
Základy programování (IZP) Šesté počítačové cvičení Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole Petr Veigend, iveigend@fit.vutbr.cz 6. týden
Čtvrtek 8. prosince. Pascal - opakování základů. Struktura programu:
Čtvrtek 8 prosince Pascal - opakování základů Struktura programu: 1 hlavička obsahuje název programu, použité programové jednotky (knihovny), definice konstant, deklarace proměnných, všechny použité procedury
Operační systémy. Cvičení 4: Programování v C pod Unixem
Operační systémy Cvičení 4: Programování v C pod Unixem 1 Obsah cvičení Řídící struktury Funkce Dynamická alokace paměti Ladění programu Kde najít další informace Poznámka: uvedené příklady jsou dostupné
Pole a Funkce. Úvod do programování 1 Tomáš Kühr
Pole a Funkce Úvod do programování 1 Tomáš Kühr (Jednorozměrné) pole u Datová struktura u Lineární u Homogenní = prvky stejného datového typu u Statická = předem určený počet prvků u Pole umožňuje pohodlně
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Pointery II. Jan Hnilica Počítačové modelování 17
Pointery II 1 Pointery a pole Dosavadní způsob práce s poli zahrnoval: definici pole jakožto kolekce proměnných (prvků) jednoho typu, umístěných v paměti za sebou int pole[10]; práci s jednotlivými prvky
Programování v C++ 1, 1. cvičení
Programování v C++ 1, 1. cvičení opakování látky ze základů programování 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled 1 2 Shrnutí procvičených
Michal Krátký. Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký 1 Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2006/2007 c 2006 Michal Krátký Úvod do programovacích jazyků
Programování v C++ 2, 4. cvičení
Programování v C++ 2, 4. cvičení statické atributy a metody, konstruktory 1 1 Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská České vysoké učení technické v Praze Zimní semestr 2018/2019 Přehled Přístupová práva
NMIN102 Programování /2 Z, Zk
NMIN102 Programování 2 --- 2/2 Z, Zk Pavel Töpfer Katedra softwaru a výuky informatiky MFF UK MFF Malostranské nám., 4. patro, pracovna 404 pavel.topfer@mff.cuni.cz http://ksvi.mff.cuni.cz/~topfer Pavel
O datových typech a jejich kontrole
.. O datových typech a jejich kontrole Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Typová kontrola Programovací techniky O datových typech
Úvod do jazyka C. Ing. Jan Fikejz (KST, FEI) 28. prosince Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra softwarových technologií
9 Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra softwarových technologií 28. prosince 2009 Struktury Struktury heterogenní struktura položky mohou být různých datových typů vystupuje jako jediný objekt
Zpracování deklarací a přidělování paměti
Zpracování deklarací a přidělování paměti Účel deklarací -pojmenování objektů -umístění objektů v paměti Tabulka symbolů -uchovává informace o objektech -umožňuje kontextové kontroly -umožňuje operace
Rekurze. doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava. Prezentace ke dni 12.
Rekurze doc. Mgr. Jiří Dvorský, Ph.D. Katedra informatiky Fakulta elektrotechniky a informatiky VŠB TU Ostrava Prezentace ke dni 12. září 2016 Jiří Dvorský (VŠB TUO) Rekurze 161 / 344 Osnova přednášky
Dynamické datové struktury III.
Dynamické datové struktury III. Halda. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz Katedra aplikované geoinformatiky a kartografie, Přírodovědecká fakulta UK. Tomáš Bayer bayertom@natur.cuni.cz (Katedra aplikované
2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus pro vyhledání položky v binárním stromu.
Informatika 10. 9. 2013 Jméno a příjmení Rodné číslo 1) Napište algoritmus pro rychlé třídění (quicksort). 2) Napište algoritmus pro vložení položky na konec dvousměrného seznamu. 3) Napište algoritmus
Ukazatele #2, dynamická alokace paměti
Ukazatele #2, dynamická alokace paměti BI-PA1 Programování a Algoritmizace 1 Miroslav Baĺık, Ladislav Vagner a Josef Vogel Katedra teoretické informatiky a Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních
dovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice
Podprogramy dovolují dělení velkých úloh na menší = dekompozice Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
5. Dynamické programování
5. Dynamické programování BI-EP1 Efektivní programování 1 ZS 2011/2012 Ing. Martin Kačer, Ph.D. 2010-11 Martin Kačer Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologií České vysoké učení technické
IAJCE Přednáška č. 6. logický celek, řešící dílčí část problému Příklad velmi špatného zápisu programu na výpočet obsahu obdélníku
Podprogramy zásady: jednu věc programovat pouze jednou podprogram logický celek, řešící dílčí část problému Příklad velmi špatného zápisu programu na výpočet obsahu obdélníku // nacteni strany 1 double
Je n O(n 2 )? Je n 2 O(n)? Je 3n 5 +2n Θ(n 5 )? Je n 1000 O(2 n )? Je 2 n O(n 2000 )? Cvičení s kartami aneb jak rychle roste exponenciála.
Příklady: Je n O(n 2 )? Je n 2 O(n)? Je 3n 5 +2n 3 +1000 Θ(n 5 )? Je n 1000 O(2 n )? Je 2 n O(n 2000 )? Cvičení s kartami aneb jak rychle roste exponenciála. Další pojmy složitosti Složitost v nejlepším
Funkce, procedury, složitost
Funkce, procedury, složitost BI-PA1 Programování a Algoritmizace 1 Miroslav Baĺık, Ladislav Vagner a Josef Vogel Katedra teoretické informatiky a Katedra softwarového inženýrství Fakulta informačních technologíı
Pokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Třídy v C++
Pokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Třídy v C++ Třídy v C++ Třídy jsou uživatelsky definované typy podobné strukturám v C, kromě datových položek (proměnných) však mohou obsahovat i funkce
Programování 2 (NMIN102) Soubory. RNDr. Michal Žemlička, Ph.D.
Programování 2 (NMIN102) Soubory RNDr. Michal Žemlička, Ph.D. Soubor abstrakce vstupního, výstupního či vstupně výstupního zařízení textová, typovaná a netypovaná varianta základní operace: otevření, čtení/zápis,
Definice funkcí a procedur. Mnoho operací provozujeme opakovaně, proto je hloupé programovat je při každém použití znovu.
Definice funkcí a procedur Mnoho operací provozujeme opakovaně, proto je hloupé programovat je při každém použití znovu. Definice funkcí a procedur Mnoho operací provozujeme opakovaně, proto je hloupé
Strukturu lze funkci předat: (pole[i])+j. switch(výraz) velikost ukazatele
Strukturu lze funkci předat: hodnotou i pomocí ukazatele pouze pomocí ukazatele (reference na strukturu) pouze hodnotou (kopie struktury) (pole[i])+j adresa prvku na souřadnicích i, j adresa i-tého řádku
Časová a prostorová složitost algoritmů
.. Časová a prostorová složitost algoritmů Programovací techniky doc. Ing. Jiří Rybička, Dr. ústav informatiky PEF MENDELU v Brně rybicka@mendelu.cz Hodnocení algoritmů Programovací techniky Časová a prostorová
Obsah přednášky. programovacího jazyka. Motivace. Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup Kontinuace Program
Denotační sémantika programovacího jazyka doc. Dr. Ing. Miroslav Beneš katedra informatiky, A-1007 59 732 4213 Obsah přednášky Princip denotační sémantiky Sémantické funkce Výrazy Příkazy Vstup a výstup
Funkce, intuitivní chápání složitosti
Příprava studijního programu Informatika je podporována projektem financovaným z Evropského sociálního fondu a rozpočtu hlavního města Prahy. Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Funkce, intuitivní
Programování v Javě I. Únor 2009
Seminář Java Programování v Javě I Radek Kočí Fakulta informačních technologií VUT Únor 2009 Radek Kočí Seminář Java Programování v Javě (1) 1/ 44 Téma přednášky Datové typy Deklarace třídy Modifikátory
Jazyk symbolických adres
Jazyk symbolických adres 1 Proč programovat v JSA Pro některé procesory resp. MCU jsou překladače JSA dostupnější. Některé překladače vyšších jazyků neumí využít určité speciální vlastnosti procesoru.
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace
Střední škola pedagogická, hotelnictví a služeb, Litoměříce, příspěvková organizace Předmět: Vývoj aplikací Téma: Pole Vyučující: Ing. Milan Káža Třída: EK3 Hodina: 14 Číslo: V/5 Programování v jazyce
Systém adresace paměti
Systém adresace paměti Základní pojmy Adresa fyzická - adresa, která je přenesena na adresní sběrnici a fyzicky adresuje hlavní paměť logická - adresa, kterou má k dispozici proces k adresaci přiděleného
DUM 06 téma: Tvorba makra pomocí VBA
DUM 06 téma: Tvorba makra pomocí VBA ze sady: 03 tematický okruh sady: Tvorba skript a maker ze šablony: 10 Algoritmizace a programování určeno pro: 4. ročník vzdělávací obor: 18-20-M/01 Informační technologie
Programování v Javě I. Leden 2008
Seminář Java Programování v Javě I Radek Kočí Fakulta informačních technologií VUT Leden 2008 Radek Kočí Seminář Java Programování v Javě (1) 1/ 45 Téma přednášky Datové typy Deklarace třídy Modifikátory
Pokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Operátory new a delete, virtuální metody
Pokročilé programování v jazyce C pro chemiky (C3220) Operátory new a delete, virtuální metody Dynamická alokace paměti Jazyky C a C++ poskytují programu možnost vyžádat si část volné operační paměti pro
Opakování programování
Opakování programování HW návaznost - procesor sběrnice, instrukční sada, optimalizace rychlosti, datové typy, operace (matematické, logické, podmínky, skoky, podprogram ) - paměti a periferie - adresování
Výpočet v módu jádro. - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení. v důsledku událostí
Výpočet v módu jádro v důsledku událostí - přerušení (od zařízení asynchronně) - výjimky - softvérové přerušení řízení se předá na proceduru pro ošetření odpovídající události část stavu přerušeného procesu
7. přednáška - třídy, objekty třídy objekty atributy tříd metody tříd
7. přednáška - třídy, objekty třídy objekty atributy tříd metody tříd Algoritmizace (Y36ALG), Šumperk - 7. přednáška 1 Třída jako zdroj funkcionality Třída v jazyku Java je programová jednotka tvořená
Objektově orientované programování
10. října 2011 Pragmatické informace Volitelný předmět, zápočet: zápočtový program(s dokumentací), aktivní účast na cvičení(body v CodExu), praktický test, zkouška: zkoušková písemka na objektový návrh
Sémantika Tabulka symbolů Intermediální kód Typová kontrola, přetypování Statická a dynamická sémantika. Sémantická analýza.
Sémantická analýza Šárka Vavrečková Ústav informatiky, FPF SU Opava sarka.vavreckova@fpf.slu.cz Poslední aktualizace: 19. listopadu 2009 Definice (Sémantická analýza) Vstup: konstrukce symbolů vytvořená
Úvod do programovacích jazyků (Java)
Úvod do programovacích jazyků (Java) Michal Krátký Katedra informatiky VŠB Technická univerzita Ostrava Úvod do programovacích jazyků (Java), 2007/2008 c 2006 2008 Michal Krátký Úvod do programovacích
Pascal. Katedra aplikované kybernetiky. Ing. Miroslav Vavroušek. Verze 7
Pascal Katedra aplikované kybernetiky Ing. Miroslav Vavroušek Verze 7 Proměnné Proměnná uchovává nějakou informaci potřebnou pro práci programu. Má ve svém oboru platnosti unikátní jméno. (Připadne, musí
09. Memory management. ZOS 2006, L.Pešička
09. Memory management ZOS 2006, L.Pešička Správa paměti paměťová pyramida absolutní adresa relativní adresa počet bytů od absolutní adresy fyzický prostor adres fyzicky k dispozici výpočetnímu systému
IAJCE Přednáška č. 8. double tprumer = (t1 + t2 + t3 + t4 + t5 + t6 + t7) / 7; Console.Write("\nPrumerna teplota je {0}", tprumer);
Pole (array) Motivace Častá úloha práce s větším množstvím dat stejného typu o Př.: průměrná teplota za týden a odchylka od průměru v jednotlivých dnech Console.Write("Zadej T pro.den: "); double t = Double.Parse(Console.ReadLine());
Předmluva k aktuálnímu vydání Úvod k prvnímu vydání z roku Typografické a syntaktické konvence... 20
Obsah 5 Obsah Předmluva k aktuálnímu vydání 15 1 Úvod k prvnímu vydání z roku 2000 16 Typografické a syntaktické konvence................ 20 2 Základní pojmy 21 2.1 Trocha historie nikoho nezabije................
1. Programování proti rozhraní
1. Programování proti rozhraní Cíl látky Cílem tohoto bloku je seznámení se s jednou z nejdůležitější programátorskou technikou v objektově orientovaném programování. Tou technikou je využívaní rozhraní
24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) HODINOVÁ DOTACE: 1
24-2-2 PROMĚNNÉ, KONSTANTY A DATOVÉ TYPY TEORIE AUTOR DOKUMENTU: MGR. MARTINA SUKOVÁ DATUM VYTVOŘENÍ: 23.7.2013 KLÍČOVÁ AKTIVITA: 02 UČIVO: STUDIJNÍ OBOR: PROGRAMOVÁNÍ 2. ROČNÍK (PRG2) INFORMAČNÍ TECHNOLOGIE
NPRG030 Programování I, 2015/16 1 / :25:32
NPRG030 Programování I, 2015/16 1 / 21 22. 10. 2015 13:25:32 Podprogramy Příklad: Vytiskněte tabulku malé násobilky ve tvaru XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX X X 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 X
8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu
8. Laboratoř: Aritmetika a řídicí struktury programu Programy v JSA aritmetika, posuvy, využití příznaků Navrhněte a simulujte v AVR studiu prográmky pro 24 bitovou (32 bitovou) aritmetiku: sčítání, odčítání,
Reprezentace dat v informačních systémech. Jaroslav Šmarda
Reprezentace dat v informačních systémech Jaroslav Šmarda Reprezentace dat v informačních systémech Reprezentace dat v počítači Datové typy Proměnná Uživatelské datové typy Datové struktury: pole, zásobník,
Seminář Java II p.1/43
Seminář Java II Seminář Java II p.1/43 Rekapitulace Java je case sensitive Zdrojový kód (soubor.java) obsahuje jednu veřejnou třídu Třídy jsou organizovány do balíků Hierarchie balíků odpovídá hierarchii
Distanční opora předmětu: Programování v jazyce C Tématický blok č. 6: Dynamická alokace paměti, typové konstrukce Autor: RNDr. Jan Lánský, Ph.D.
Distanční opora předmětu: Programování v jazyce C Tématický blok č. 6: Dynamická alokace paměti, typové konstrukce Autor: RNDr. Jan Lánský, Ph.D. Obsah kapitoly 1 Dynamická alokace paměti 2 Organizace
Algoritmizace a programování
Algoritmizace a programování Jazyk C funkce České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická A8B14ADP Algoritmizace a programovaní -Jazyk C -Ver.1.00 funkce J. Zděnek 20151 Funkce Funkce - černá (programová)
6. lekce Úvod do jazyka C knihovny datové typy, definice proměnných základní struktura programu a jeho editace Miroslav Jílek
6. lekce Úvod do jazyka C knihovny datové typy, definice proměnných základní struktura programu a jeho editace Miroslav Jílek 1/73 https://en.cppreference.com internetová stránka s referencemi https://gedit.en.softonic.com/download
IAJCE Přednáška č. 7. řízení semaforu na křižovatce = přepínání červená/oranžová/zelená
Výčtový typ Motivační příklad řízení semaforu na křižovatce = přepínání červená/oranžová/zelená const int CERVENA = 0; const int ORANZOVA = 1; const int ZELENA = 2; int prististav = CERVENA; while (true)
Programovací jazyk. - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi)
Programovací jazyk - norma PASCAL (1974) - implementace Turbo Pascal, Borland Pascal FreePascal Object Pascal (Delphi) Odlišnosti implementace od normy - odchylky např.: nepovinná hlavička programu odlišná
Základy programování (IZP)
Základy programování (IZP) Páté počítačové cvičení Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 1/2, 612 66 Brno - Královo Pole Petr Veigend, iveigend@fit.vutbr.cz 5. týden
Systém souborů (file system, FS)
UNIX systém souborů (file system) 1 Systém souborů (file system, FS)! slouží k uchování dat na vnějším paměťovém médiu a zajišťuje přístup ke struktuře dat! pro uživatele možnost ukládat data a opět je
konstruktory a destruktory (o)
konstruktory a destruktory (o) - slouží k ovlivnění vzniku (inicializace) a zániku (úklid) objektu - základní myšlenkou je, že proměnná by měla být inicializována (nastavena do počátečního stavu) a zároveň
Ukazatele, dynamická alokace
Ukazatele, dynamická alokace Karel Richta a kol. katedra počítačů FEL ČVUT v Praze Přednášky byly připraveny s pomocí materiálů, které vyrobili Ladislav Vágner, Pavel Strnad, Martin Mazanec Karel Richta,
Úvod do programování. Lekce 5
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Inovace a zvýšení atraktivity studia optiky reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0289 Úvod do programování Lekce 5 Tento projekt je spolufinancován Evropským
7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech
7 Formátovaný výstup, třídy, objekty, pole, chyby v programech Studijní cíl Tento studijní blok má za cíl pokračovat v základních prvcích jazyka Java. Konkrétně bude věnována pozornost formátovanému výstupu,
Generování vnitřní reprezentace programu
Generování vnitřní reprezentace programu Miroslav Beneš Dušan Kolář Možnosti překladu Interpretace Okamžité provádění programu Překlad do instrukcí procesoru Závislost na konkrétním typu procesoru Překlad
1 Nejkratší cesta grafem
Bakalářské zkoušky (příklady otázek) podzim 2014 1 Nejkratší cesta grafem 1. Uvažujte graf s kladným ohodnocením hran (délka). Definujte formálně problém hledání nejkratší cesty mezi dvěma uzly tohoto
Datové typy a struktury
atové typy a struktury Jednoduché datové typy oolean = logická hodnota (true / false) K uložení stačí 1 bit často celé slovo (1 byte) haracter = znak Pro 8-bitový SII kód stačí 1 byte (256 možností) Pro
Koncepce (větších) programů. Základy programování 2 Tomáš Kühr
Koncepce (větších) programů Základy programování 2 Tomáš Kühr Parametry a návratová hodnota main Již víme, že main je funkce A také tušíme, že je trochu jiná než ostatní funkce v programu Funkce main je
11. Přehled prog. jazyků
Jiří Vokřínek, 2016 B6B36ZAL - Přednáška 11 1 Základy algoritmizace 11. Přehled prog. jazyků doc. Ing. Jiří Vokřínek, Ph.D. Katedra počítačů Fakulta elektrotechnická České vysoké učení technické v Praze
Aplikovaná informatika. Podklady předmětu Aplikovaná informatika pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana. Obsah. Obsah předmětu
1 Podklady předmětu pro akademický rok 2006/2007 Radim Farana Obsah 2 Obsah předmětu, Požadavky kreditového systému, Datové typy jednoduché, složené, Programové struktury, Předávání dat. Obsah předmětu