Seminární práce. Sokotra. Lenka Kloučková ČVUT, Fsv, Geodézie a kartografie, 3. ročník datum : kontakt : klouckova.l@seznam.

Transkript

1 Seminární práce Sokotra Lenka Kloučková ČVUT, Fsv, Geodézie a kartografie, 3. ročník datum : kontakt : klouckova.l@seznam.cz

2 Obsah : Klíčová slova Abstrakt Abstrakt v aj Úvod A) Geografie 1) Poloha 2) Vývoj názvu 3) Historie 4) Podnebí 5) Příroda 6) Vegetační stupně 7) Tragický požár palmérie B) Obyvatelstvo 1) Historie osídlení 2) Obyvatelstvo 3) Doprava 4) Hadibo 5) Turismus C) Legendy 1) Ohnivé hnízdo bájného Fénixe 2) Legenda o ptáku ohniváku 3) Legenda o vzniku stromu Dračí krve 4) Legenda o zničení palem D) Flóra a fauna 1) Flóra 2) Strom Dračí krve 3) Fauna E) Kát 1) Popis 2) Vědecká fakta 3) Místo a čas žvýkání 4) Nákup 5) Příprava 6) Meditace, žvýkání 7) Účinky 8) Léčba kátcoviny F) Projekty 1) První etapa 2) Druhá etapa 3) Třetí etapa 4) Cíle G) Závěr H) Zdroje I) Obrázky

3 Klíčová slova : Jemen, Socotra, Dracaena cinnarari, strom Dračí krve, Catha edulis, qát Abstrakt : V této práci jsou uvedené základní údaje o přírodních podmínkách, historii, obyvatelstvu, legendách, flóře i fauně ostrovu Sokotra. Větší pozornost je věnována endemitickému stromu Dračí krve a rozšířenému žvýkání kátu. Abstrakt v aj : This essay provides information about nature, history, population, legends, flora and fauna of the island of Socotra. In this essay, there is a lot of information about Dracaena cinnarari and Catha edulis. Úvod : V této práci bych chtěla čtenáře seznámit s jedinečným, unikátním ostrovem Sokotra, který donedávna nebyl moc známý. Díky staleté izolaci se zde vyskytuje mnoho endemitických druhů rostlin a živočichů, některých dosud nepopsaných. Mírumilovní lidé zde žijí v souladu s přírodou, o kterou se zajímá stále více a více lidí, turistů i vědců. Práce se hlavně věnuje výzkumu, jak reprodukovat stromy Dračí krve a také velmi rozšířenému žvýkání rostliny kát, protože lidé žvýkáním dokážou trávit celá odpoledne.

4 A) Geografie 1) Poloha Sokotra je malé souostroví čtyř hlavních ostrovů a dále neobydlených malých skalních výchozů jako Ka'l Fir'awn a Sābūnīyah, které jsou důležité pro mořské ptáky. Souostroví se nachází v Adenském zálivu mezi Arabským mořem a Indickým oceánem. Největší ostrov se také nazývá Sokotra a tvoří asi 95% pevniny souostroví. Leží asi 240 km východně od nejvýchodnějšího výběžku Afriky a 380 km jižně od pobřeží Arabského poloostrova. Ostrovy Rozloha [km 2 ] Délka [km] Šířka [km] Počet obyvatel (r.2004) Sokotra Abd al Kuri Samhah Darsah neobydleno Sokotra je pevninského původu, vznikla oddělením od Afrického kontinentu, takže je geograficky považována za součást Afriky, ale politicky je součástí Jemenské republiky. Geologickým vývojem celé oblasti patří více k Africe k somálsko-masajskému regionu než k Arabskému poloostrovu. 2) Vývoj názvu Název Sokotra může pocházet z arabského suq-qutra znamenající obchod s mízou nebo říše pryskyřice. Může pocházet také z hindského Diu Sukutura nebo z indického sanskrtu Dvipa Sukhadhara, což znamená ostrov blaha, požehnání. 3) Historie Ostrov leží na severovýchodním výběžku sokotránské platformy tvořené krystalickými žulami (granity) prekambrického stáří ( milionů let). Před miliony let byla součástí afroarabské části východní Gondwany. Ve třetihorách ležela celá oblast pod hladinou mělkého moře, jen část nejvyšších vrcholků byla vynořena, a postupně se vytvářel zlom, příkopová propadlina a vznikal Adenský záliv. Sokotra se začala od afro-arabské pevniny izolovat už v nejstarších třetihorách. Ve starších čtvrtohorách hladina moře hodně kolísala, což ovlivňovalo velikost ostrova, jeho vzdálenost od pevniny i vývoj druhového složení rostlin a živočichů. Ve starších čtvrtohorách se střídavě spojovaly a oddělovaly jednotlivé ostrovy souostroví. 4) Podnebí Ostrov leží v oblasti suchých tropů, podnebí ovlivňuje jihozápadní letní, severovýchodní zimní monzun a dvě suchá přechodová období. Rozlišují 7 ročních dob. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 28 C na pobřeží, 18 C v nejvyšších oblastech a vlhkost vzduchu dosahuje 100%. Monzunové období trvá od května do září. V této době je velký úhrn srážek, hojné jsou povodně a také fouká silný vítr. Suchá hluboká vádí, která tvoří říční síť, jsou při povodních zalita vodou. Monzuny znemožňují jak rybolov, tak i cestování. 5) Příroda Ostrovy omývá průzračné a čisté Sokoterské moře. Pláže s korálovým pískem na jedné straně tvoří sto metrů dlouhé mořské dno, na druhé straně stoupá k vrcholům hor díky monzunům. U pláže Ras Ersel na jihu ostrova se nachází tzv. Švýcarsko na Sokotře. Z nedaleké hory vyvěrá pramen minerální vody, který tvoří potůček s tůňkami tekoucí do moře. Kolem potůčku roste travnatý porost s kvetoucími květinami, které vyživuje minerální voda.

5 Největší jeskyně Hoq se nachází na východním konci severního pobřeží Sokotry ve vápencových stěnách. Do chladné jeskyně se chodí chladit skupiny krav. Jeskyně je zdobena krápníkovými závoji a svícny. Pod špičatým pohořím Haghier se nachází hluboký kaňon Dirhor. Na přechody vnitrozemských hor nebo celého ostrova si lidé musí vzít místního průvodce, který stojí YR. Je také možnost si vypůjčit velblouda za 4000 YR (380 Kč). 6) Vegetační stupně Vegetační stupňovitost je závislá na teplotách ovzduší a půdy a na množství a časovém rozložení atmosférických srážek. Přechody vegetačních stupňů jsou obvykle plynulé, pouze v členitém terénu jsou hranice ostré. Na jižních expozicích vystupují geobiocenózy nižších vegetačních stupňů do vyšších nadmořských výšek a na expozicích severních je to naopak. Na základě terénního pozorování byla vegetace ostrova Sokotra zařazena do pěti vegetačních stupňů hlavně podle nadmořské výšky, expozice, svahu, půdním podmínkám a základním fytocenologickým charakteristikám. V prvním vegetačním stupni je typická keřovitá vegetace především s Croton socotranus a Jatropha unicostata. Ve druhém vegetačním stupni jsou opadavé háje dřevin z čeledi Burseraceae. Ve třetím vegetačním stupni se nachází vegetace vždyzelených dřevin jako Dracaena cinnabari, ve čtvrtém a pátém (montánním a vysokohorském) vegetačním stupni rostou lesy se vždyzelenými dřevinami Dracaena cinnabari, Euclea balfourii, Euphorbia socotrana. V aridní zóně tropů se rozdíly ve vegetační stupňovitosti nestírají a pojmenování vegetačních stupňů dle dominant lze považovat za nejvhodnější. 7) Tragický požár palmérie V červnu roku 2011 došlo k největšímu požáru za několik posledních desetiletí. Oheň vypukl v palmovém háji vesnice Debnah u známé pláže Deleisha beach. Palmérie Debnah byla s 10 tisíci palmami největší na Sokotře. Oheň se rozšířil z ohniště, na kterém žena vařila oběd. Celkové škody 127 miliónů jemenských riálů: shořelo 4521 datlových palem, vybuchlo 100 vodních pump, 4 rybářské lodi uskladněné na souši se roztavily, 130 koz spáleno na uhel, popelem lehlo 5 přístřešků z palmových větví a sítí natažených kolem palmérie pro zabránění vstupu koz. Pomoc přislíbila sokotránská pobočka Environment Protection Authority i projekt UNDP, sdružení Friends of Socotra a další. B) Obyvatelstvo 1) Historie osídlení Nejstarší důkazy osídlení pocházejí z období 1000 let př. Kr. Prvními obyvateli pravděpodobně byly jihoarabské kmeny. Na Sokotře se mluví sokotránštinou, což je jazyk semitského původu, který nemá psanou formu. Jazyk je izolovaný a neovlivněný moderní arabštinou. Nejzachovalejší formu jazyka používají horské kmeny v centru ostrova. Sokotra se kolem roku 500 př. Kr. stala centrem vývozu aloe, rumělky a kadidla. 300 let př. Kr. byla Sokotra přístav pro obchodníky. Obyvatelstvo bylo nahrazováno řeckými obyvateli, kteří zde pěstovali aloe. 100 let př. Kr. byl ostrov obydlen řeckými, indickými a arabskými zemědělci, rybáři, sběrači a obchodníky s pryskyřicí. Bylo sem přivezeno křesťanství a křesťané a muslimové žili dlouho na ostrově společně. Kolem roku 700 byl ostrov součástí islámského státu. Dnes je Sokotra muslimská, v horských oblastech obyvatelé vyznávají animismus, což je přisuzování duše všemu živému i neživému v přírodě.

6 2) Obyvatelstvo Ostrov byl po staletí naprosto izolován a dodnes místní obyvatelé, kterých v roce 2004 bylo okolo a dnes ještě více, žijí tak trochu pravěkým způsobem života. Jsou to z části afro-arabové, hovoří místním prastarým jazykem, který nemá písmo a nikde jinde na světě není znám. Sokotřané se zdraví tak, že se dotýkají navzájem nosy, při srdečném pozdravu se ještě nosem dotýkají stisknutých pravic. Hlavním městem je Hadibo s 8500 obyvateli (z roku 2004). Dalšími velkými městy jsou Qulansiyah (cca 4000 obyvatel) a ādub (cca 1000 obyvatel), která se nacházejí na severním pobřeží ostrova. Na ostrovech Abd al Kuri a Samha žije jen několik stovek lidí a ostrov Darsa a další ostrůvky souostroví jsou neobydlené. Sokotra politicky patří k Jemenské republice, která je rozdělena na 21 gubernií. Sokotra patří do gubernie Hadhramaut, která je rozdělena na dvě části Hadibo a Abd al Kuri. Část Hadibo s největším městem Hadibo se rozkládá na východních dvou třetinách ostrova Sokotra a žije zde pře lidí (r. 2004). Druhá část se sídlem ulansiyah se rozkládá na západní třetině hlavního ostrova a menších ostrovech a žije zde okolo obyvatel. Měna na Sokotře je Jemenský Rial, v přepočtu je 1 Kč přibližně 10,6 YR. Na Sokotře není žádný veřejný internet. Elektřina z centrálních dieselových generátorů běží od setmění do úsvitu, malé vesničky elektrifikované nejsou. Sokotřané mluví sokotránsky a arabsky. Jsou velmi mírumilovní a přátelští. Ženy se zahalují do krásných pestrobarevných látek, zakrývají si i šátkem obličej. Šátky si sundávají, když jsou ve společnosti samých žen nebo příbuzných mužů. Sokotřané si tělo často zdobí tetováním hennou. Hlavní obživou Sokotřanů je rybolov u pobřeží, lov divokých koz ve vnitrozemí a sběr bylinek, plodů a pryskyřic z myrhovníků a Dračích stromů. Jejich stravu tvoří hlavně vařené rybí nebo kozí maso doplněné plody datlových palem. Jiná práce než sběr a lov je prý proti jejich tradicím. První obchody a jídelny vznikly na ostrově až s příchodem Jemenců. Sokotřané si staví kamenné domky na pobřeží a ve vnitrozemí bydlí v jeskyních. Žijí prostým způsobem života. Jejich častou náplní dne je pozorování cizinců a kolemjdoucích. 3) Doprava Letecké spojení na ostrov není časté, dříve dokonce hrozilo, že Jemen zruší linku pro nedostatek cestujících, ale v posledních letech zájem o Sokotru rychle stoupá. Z České republiky se může letět do hlavního města Jemenu, San a, poté do Al Mukkaly a odtud to létá na Sokotru, k hlavnímu městu. Zpáteční letenka do Mukally stojí cca 160 USD (3300 Kč). Další možností je letět do Sharjah ve Spojených arabských emirátech a odtud přímo na Sokotru. Ostrov měl dříve silnici jen mezi letištěm vybudovaným v roce 1999, hlavním městem Hadibo a přístavem, ale dnes jsou nové perfektní silnice téměř kolem celého ostrova, jen na východní části jsou terénní cesty. Z Hadibo jezdí minibusy na západ, některé až do ulansíyah. Z letiště do Hadibo je to 12 km, minibusem cesta stojí 50 YR (5 Kč). Stopování na ostrově není nejlepší způsob cestování, protože hustota dopravy je velmi malá a obsazenost aut velká. Nejvýhodnější je půjčit si auto s řidičem za YR/den (945 Kč), dvoudveřové auto 6500 YR/den (615 Kč). 4) Hadibo Na Sokotře je všechno trochu dražší než na pevnině. V hlavním městě je pár hotelů střední třídy, nejlevnější je Sokotra Tourist Hotel za 2500 YR/lůžko. Stanovat se na ostrově může kdekoliv. V centru města je několik jídelen, pekárna a obchody s potravinami. Dnes hodně potravin dovážejí z Jemenu z Al Mukally. 5) Turismus V roce 2004 navštívilo Sokotru 400 lidí, ale od té doby se návštěvnost stále zvyšuje. Pomohl tomu i zápis do seznamu UNESCO v roce Cestovní kanceláře pořádají poznávací zájezdy na Sokotru nebo do Jemenu s krátkou návštěvou Sokotry. Za 10 dní na Sokotře průvodci provedou

7 návštěvníky po botanicky nejbohatších lokalitách jako je pohoří Haggier, planina Firmihin, kaňon Dirhur, jeskyni Hoq a mnoho dalších. Dále se návštěvníci podívají do měst i rybářských vesnic a poznají unikátní sokotránskou kulturu např. u sběračů medu či hrnčířů. C) Legendy 1) Sokotra byla ohnivým hnízdem bájného Fénixe,,Bájný pták Fénix opouštěl své ohnivé hnízdo jednou za 500 let, aby oblétl lidská obydlí, kde svými žhavými perutěmi obdarovával obyvatelstvo životodárným ohněm. I stalo se, že lidé přestávali ve Fénixe a jeho ohnivou moc věřit. Král lidu vypravil se k moudrému starci, který mu pravil, že kouzelná jiskra z Fénixovy ohnivé síly sídlí v neznámém poddaném. Král zvěstoval mudrcovo poselství svému lidu a vida, jak člověk jeden k druhému úcty nabyl s vírou, že jiskra Fénixova ukrývá se v něm. Toto království záhy neznalo již zla a člověk člověku stal se pravým bratrem. Něco však králi zamlčeno zůstalo. Jiskra ohně velkého Fénixe není zakleta v jednom poddaném, nýbrž každý z nás ji v srdci svém nese. Je na nás budeme-li hledati tuto sílu v bližních našich nebo v nás samých." 2) Legenda o ptáku ohniváku - Sokotra bývá nazývána ostrovem Dračí krve,,v arabské říši žila princezna Siham, dcera sultána, která však onemocněla. Princ Hasan ze vzdáleného království se ji rozhodl vyléčit. Od starého rybáře znal pověst o ostrovu požehnání, kde roste mnoho vzácných stromů, ale nejvzácnější je jabloň Rehina, která plodí léčivá zlatá jablka. Tento kouzelný strom se nachází na jediném místě ostrova v zahradě strážené bájným ptákem Fénixem. Dosud všechny, kterým se podařilo utrhnout jediné jablko, zabil. Princ Hasan však nad ním zvítězil, jablko utrhl a princeznu vyléčil. Z kapek krve zraněného Fénixe dopadlých na zem vyrostly podivuhodné stromy - Dračí krve." 3) Legenda o vzniku stromu Dračí krve,,bylo, nebylo, v každém případě velmi dávno se na ostrově utkali v boji slon a drak. Během zápasu se drakovi podařilo vysát slonovi většinu krve a ten, v poslední bojové křeči, srazil draka k zemi a rozdrtil jej. Jejich společná krev potřísnila půdu, ze které vzápětí vyrostl strom Dračí krve." 4) Legenda o zničení palem,,sokotránci skladují datle v kozích kůžích, kde tak vydrží celé roky. Za dob sultána musel každý kmen odevzdávat určité množství kůží pro skladování sultánských datlí. Jednoho roku sultán požádal jednu z horských vesnic o 100 kůží. Tím by ale vesnice přišla o všechny své kozy. Prosila sultána o snížení počtu, ale sultán přesto trval na stovce s tím, že je potřebuje na datle z palmérie Debnah. Vesničané tedy vybili své stádo, aby postoupili požadovaný počet kůží. Jejich šejch přitom vyslovil kletbu: Ať sultánovi v Debnah každý rok zemře stejný počet palem, kolik my jsme museli obětovat koz! D) Flóra a fauna Díky tomu, že byl ostrov po staletí izolován od pevniny, je většina flóry a fauny na ostrově endemitická, nevyskytuje se nikde jinde na světě. Proto si ostrov vysloužil označení "Galapágy Indického oceánu." Patří mezi 10 ostrovů světa s nejvyšším podílem endemitických druhů. Roste zde 825 dosud popsaných druhů rostlin, z toho je 37% endemitických. Dále 90% plazů a 95% suchozemských šneků zde žijících se nevyskytují nikde jinde na světě. Vyskytuje se zde 192 druhů ptáků, včetně některých ohrožených. Mořský život je také velmi bohatý. Je zde 253 druhů korálů, 730 druhů ryb, 300 druhů krabů, humrů a krevet. Souostroví díky své jedinečné biodiversitě bylo v roce 2008 na konferenci v Kanadě zapsáno na seznam světového přírodního bohatství organizace UNESCO.

8 Sokotřané si ustálili některá pravidla využívání stromů. Nikdy se nekácely živé stromy. Ke stavebním účelům a jako palivo sloužily vždy jen stromy suché. Díky tomu je na ostrově zachovalá příroda. V dnešní době však rychle roste počet obyvatel díky lepší zdravotní péči a dovozu potravin. Pro obživu je potřeba stále více dobytka, kterému endemitické druhy slouží jako potrava. Pastva znemožňuje přirozenou obnovu a dochází k poškozování přírody. Chovají se zde nejvíce kozy, které nemají přirozené nepřátele. Méně je zde oslů, ovcí a velbloudů, kteří působí velké škody na vegetaci. 1) Flóra Rozšířenými druhy stromů jsou myrhovníky, kadidlovníky, lahvovníky a okurkovníky. Vzhledem k tropickým teplotám a velkým zásobám podzemní vody si tyto stromy vytvořily ve svém kmeni zásobník, jakýsi sud s vodou, na jehož vrcholku je botanická specialita (např. Pouštní růže). Kadidlovníky a myrhovníky mohou růst roztroušeně ve stromovém patře mezi stromy Dračí krve. V nižších polohách s vysokými křovinami se vyskytují lahvovníky a okurkovníky a dračince jen roztroušeně. 2) Strom Dračí krve - Dračinec rumělkový (Dracaena cinnabari) Dračinec je nejznámější strom ostrova. Vypadá jako velká houba, která má na koruně dlouhé, husté, zelené jehlice a žije z rosy, která na jehlice v noci spadne. Stromy jsou staré stovky let a téměř se nereprodukují. Většina stromů je starých let. Strom Dračí krve je prastará jednoděložná dřevina, která se na ostrově vyvíjela miliony let. Patří k nejstarším ekosystémům na Zemi a nejvíce byla rozšířena ve třetihorách. Dračí krev se lidově nazývá její pryskyřice, která na vzduchu tuhne na červenohnědou hmotu. Červená míza se používá jako desinfekce, léčivo nebo barvivo. V období sucha se listy, květy i plody používají jako krmivo pro dobytek. Listy se používají na výrobu provazů, květy na med, duté dřevo na výrobu okapů a úlů a suché dřevo na topení. Dračince rostou pouze ve východní polovině ostrova v několika izolovaných skupinách. Najdeme je v nadmořských výškách od 250 m n. m. až do nejvyšších poloh. V nejvyšších a nejnižších polohách tvoří jen příměs, dračincové háje a lesy se vyskytují na vápencových plošinách m n. m. Jedině na strmých skalnatých svazích můžeme najít stromy Dračí krve i v mladším vývojovém stádiu, protože terén je nedostupný pro kozy. Nejvzácnější vegetační typ je dračincový les, který se nachází na obtížně přístupné vápencové plošině tvaru kosočtverce o rozloze 3 km 2 nazývané Firmihin. Plošinu lemují 200 m hluboké kaňony a nejvyšší pohoří ostrova. S narůstající vzdáleností od Firmihinu dračincové lesy přecházejí na háje s přestárlými jedinci a ty přecházejí na roztroušené stromy. Dračincové lesy intenzivní pastvou postupně degradují a je znemožněna přirozená obnova. Dračinec rumělkový dosahuje maximálně výšky 11 m a odvod kmene má do 3,5 m. Nejtěžší je zjistit jejich délku životního cyklu a odhadnout jejich stáří. Jedná se o jednoděložnou dřevinu, která nevytváří kambium mezi lýkovou a dřevní částí kmene, proto nelze využít letokruhů ke zjištění stáří stromů. U stromů Dračí krve se využívá opakovaného procesu kvetení a větvení, kterým vzniká charakteristická deštníkovitá koruna. Zjistilo se, že u mladých stromů trvá vykvetení déle a postupně se zkracuje. První sekce trvá 29 let a 25. již jen 10 let. Nejtěžší je zjistit věk stromu do prvního vykvetení. Jedná se o desetiletí až staletí. Bylo zjištěno, že stromy Dračí krve na Firmihinu stárnou, ale nehrozí akutní nebezpečí jejich odumření. Je nezbytné řešit absenci přirozené regenerace, proto vznikají projekty pro záchranu a reprodukci stromů Dračí krve. Jedna možnost ochrany je oplotit území, kde chceme přirozenou obnovu, a chránit území, dokud neodrostou nebezpečí okusu. Další možností je dračince pěstovat ve školkách, vysazovat je na vhodná místa a také chránit proti okusu. Zatím není známo, jak dlouho se musí mladé stromy Dračí krve chránit před okousáním, ale několik školek už je na ostrově založeno a lidé se o mladé stromky starají.

9 3) Fauna Na plážích s korálovým pískem žije mnoho krabů, kteří si hloubí nory a vyhrabaný písek tvoří mini pyramidy. Staletá izolace ostrova, žádný průmysl a šestiměsíční monzuny znemožňující rybolov i lodní dopravu vytváří ideální podmínky pro výskyt bohatého podmořského světa. Při rybaření lze ulovit strakatou chobotnici, která se rychle omotá kolem ruky a musí se jí vrazit prsty do jejích útrob a vyrvat jí srdce. Usmrcená chobotnice se poté podrží nad vodou, aby ve smrtelné křeči mohla vypustit obranný inkoust. Dále je možné ulovit fosforeskující oliheň nebo malou hnědou rybu, která se v nebezpečí nafukuje. Vyhledávanou rybářskou trofejí jsou zde hejna barakud (Sphyraena barracuda). Jsou to štíhlé ryby s dlouhou, špičatou tlamou a velkými, ostrými zuby. Dlouhé mohou být půl metru i více než metr a půl. Želví genocida Každý rok mezi květnem a srpnem připlouvají Karety obecné k sokotránskému pobřeží, aby zde nakladly vejce. V minulých letech probíhal program ochrany želv. Nejdelší a nejsnadněji přístupnou pláž adamah v noci střežily placené hlídky, aby želvy uchránily před domorodci, kterým želví maso chutná. V noci na pláži v malých loďkách vyčkávají muži na kořist, až naklade vejce, aby ji otočili na krunýř, naložili na loďku a odvezli do vesnice, kde mají později hody. Sokotránci vědí, že je to nelegální, neloví želvy proto, že by měli nedostatek jídla nebo na prodej želvoviny, ale želví maso jim prostě chutná. Loví dokonce i želvy, které mají na předních ploutvích registrační známky vydané v Ománu, kde běží dlouhodobý program ochrany želv. E) át Názvy : kát, lat. Catha edulis, česky Kata jedlá Kát je nezkrotná vášeň a zkáza jemenského národa, rostlina, která patří ke každodennímu životu Jemenců i Sokotránců. Žvýká asi 95% mužů a 50% žen. Lidé za kát utrácejí většinu svých peněz, pytlík běžné kvality stojí YR. Život Jemenců se odpoledne utlumuje, protože všichni žvýkají kát. 1) Popis Kát je stále zelený keř nebo nízký strom dorůstající výšky až 5 m. Listy má vstřícné i střídavé, krátce řapíkaté. Z úžlabí listů vyrůstají květy. Jemen je hlavním pěstitelem s terasovitými plantážemi na horských svazích zabírajících 20% obhospodařované půdy. 2) Vědecká fakta Droga Kát je národní katastrofou. Každodenním žvýkáním se zvyšuje krevní tlak, narušuje se sliznice, ničí zubní sklovina. Kvůli obsahu kathidinu a d-nor-pseudoefedrinu mohou lidé trpět podvýživou. Kát vytlačil pěstování kávy a má špatný vliv na národní hospodářství. K potížím však dochází každodenním, mnohaletým žvýkáním u lidí, kteří zanedbávají zubní hygienu a správnou výživu. 3) Místo a čas žvýkání Žvýká se po velmi vydatném obědě. Čím vydatnější oběd, tím je prožitek ze žvýkání lepší a minimalizují se potíže jako pálení žáhy. Žvýká se v nejpohodlnější poloze v sedě či pololeže. Jsou k tomu zařízeny ty největší místnosti v domě, které jsou po obvodu vyložené matracemi, polštáři, opěrkami. Vším se musí dát hýbat, aby si člověk zajistil pohodlí a mohl měnit polohy. Mafradž se nazývá žvýkací místnost umístěná v podkroví nebo na střeše domu s výhledem do dáli pro zbystření mysli. Madžlis se nazývá žvýkací místnost kdekoli jinde v nižších patrech. Lidé však žvýkají i v práci, autě, autobuse, obchodě, ale z toho už není takový požitek. Jemenci se bojí nastydnutí v průvanu, proto při žvýkání jsou všechna okna zavřená. Některé moderní místnosti mají větráčky na odvětrání cigaretového a dýmkového kouře.

10 4) Nákup Súky jsou trhy s kátem, kde je v poledne velmi rušno a cizincům je doporučováno kupovat kát jedině s místním, protože cizincům se prodává ten nejméně kvalitní kát. Při nakupování je umění usmlouvat cenu a vybrat kvalitní kát. V Jemenu roste přes 30 druhů kátu s různými účinky, vzhledem a cenou. Prodávají se nejlepší listy, průměrné listy i ty nejméně kvalitní. Důležité je koupit čerstvý kát, protože den starý má jen poloviční účinky. Kát se prodává na dlouhých větvičkách nebo natrhané oddenky v sáčku. V suchých horkých oblastech se balí do kůry banánovníku, aby neoschl. 5) Příprava Nejprve se kát musí pořádně umýt. Vloží se na 5 minut do mísy s vodou a solí, poté se vymění voda, aby se rostlina očistila od soli, pak se zabalí do ručníku nebo do pračky. Nakonec se nechá kát úplně doschnout na rozloženém ručníku. Jemenci tvrdí, že kát po umytí ztrácí tu správnou chuť, ale neumytý může po několikahodinovém žvýkání způsobovat otoky či pupínky. Po umytí se kát žvýká až úplně suchý, protože mokrý způsobuje afty. 6) Meditace, žvýkání Ke žvýkání je třeba mít dostatek vody, protože kát jako sazenice i žvýkací hmota absorbuje velké množství vody. Ke žvýkání se nejčastěji pije voda, ovocné šťávy nebo zázvorové pivo. Žvýkají se pouze mladé měkké výhonky a jejich stonky. Ostatní se vyhazuje. Kát může být nasládlý, hořký, trpký i jiné chuti. Kát se v puse musí důkladně rozžvýkat, pak se posune jazykem do tváře a to se opakuje tak dlouho, až se ve tváři vytvoří velká kátová boule. Poté se jen přežvykuje, saje se kátová šťáva a když se boule trochu zmenší, doplní se novými lístky, aby se boule udržovala ve stejné velikosti. 7) Účinky Prvním příznakem je nával tepla a pocení. Všechny pocity záleží na atmosféře v místnosti, tématech rozhovoru a rozpoložení jedince. Člověk je stále při plném vědomí a neztrácí kontrolu. Po vyplivnutí kátu je možné hned pokračovat v práci. Lidé mohou být na chvíli trochu vláční nebo hyperaktivní. 8) Léčba kátcoviny Na konci se kátová boule vyplivne a ústa se pořádně vypláchnou vodou nebo teplou vodou se solí, která léčí sliznici. Po kátu je třeba také hodně pít. Kát zostřuje chutě, dochází ke zvýšení tlaku a prokrvení všech orgánů a hodně lidí nemůže usnout. F) Projekty : 1) První etapa - výzkumná ( ) Od roku 1999 byl v rámci programu zahraniční rozvojové pomoci České republiky řešen projekt s názvem: Tvorba ekologické sítě a agrolesnická, kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra. Cílem českého projektu bylo ověření současného stavu ostrovních biotopů, vymezení ekologicky významných krajinných segmentů a vytvoření návrhu pro vymezení ekologické sítě pro zachování endemických druhů rostlin a zvířat. Ve výzkumné neboli objevitelské fázi se zaměřili na poznání sociokulturních a přírodních poměrů ostrova a jejich ovlivnění člověkem, především pastvou dobytka, která je dlouhodobě hlavním zdrojem obživy místní populace. Bylo třeba poznat taxonomii rostlin, jejich rozšíření na ostrově, nalezení fragmentů zachovalých ekosystémů. Pro poznání klimatických poměrů na ostrově byla nainstalovaná automatická klimatická stanice Emset a mikroklimatická čidla od firmy EMSBrno. Klimatická data pomohla objasnit chod počasí na ostrově, což je potřebné pro úspěšnou obnovu dřevin. Výchovné aktivity byly soustředěny především na děti, pro které byla připravena brožura o vysazování stromů.

11 V 1. etapě probíhala : Analýza hlavních abiotických podmínek pro růst dřevin: půdní a geologické průzkumy meteorologická měření Průzkumy vegetace: výzkum diverzity dendroflóry průzkum zachovalých původních ekosystémů charakteristika vegetační stupňovitosti průzkum aktuálních typů vegetace první mapa Land Cover ostrova populační analýzy porostů dračinců, myrhovníků a kadidlovníků 2) Druhá etapa - první agrolesnické projekty ( ) V této etapě byla provedena geobiocenologická typizace ostrova, bylo popsáno 5 vegetačních stupňů, trofické a hydrické řady, typy biotopů a rekonstruovány hlavní typy potenciální vegetace. Dále byla vytvořena mapa vegetačních stupňů a klasifikace typů biotopů s využitím dat dálkového průzkumu Země, na základě výsledků z první etapy byly rozpracovány agrolesnické aktivity a také se pokračovalo ve výzkumech stromových populací, především dračinců. Spolupracovalo se i s týmy jiných projektů např. projektem ochrany světové biologické rozmanitosti GEF/UNDP a projektem zabývajícím se dynamikou rostlinných společenstev královské botanické zahrady Edinburgh (RBGE). V 2. etapě probíhalo : budování školek se zahradníky se stálým platem za účelem vypěstování semenáčků autochtonních i ovocných druhů dřevin a zeleniny systém distribuce sazenic místním obyvatelům budování pilotních domácích zahrad a pěstování domácích druhů dřevin výchova k pěstování a péči o autochtonní dřeviny výchova dětí ve školách projekt kreslíme stromy 3) Třetí etapa - pokročilé agrolesnické projekty Další projekty v roce 2006 a 2007 podporovala kanadská organizace CIDA a zapojili se zaměstnanci z MZLU. Ve 3. etapě probíhaly: výsadby endemických dřevin do oplocenek výsadby dřevin do volné krajiny s individuální ochranou materiální podpora (zemědělské nářadí, závlaha zahrad, oplocení) přívod vody do 10 vesnic na náhorní plošině Dixam v souvislosti se závlahami výsadeb socioekonomická pozorování trvalé vzdělávání a osvěta (terénní školení domorodců a prezentace) 4) Cíle a výstupy projektů Cílem projektů byla záchrana ohrožených endemických druhů dřevin pomocí jejich rozmnožování a vysazování. Bylo obtížné přesvědčit tradiční pastevce, že je třeba začít sázet stromy. Od roku 2002 byly budovány školky s vyškoleným personálem a zdrojem vody. Již funguje osm školek s desetitisíci sazenic ze semen i z řízků. Zahradníci mají trvalý měsíční plat, sazenice jsou distribuovány zájemcům zdarma. Pěstují se zde autochtonní druhy dřevin jako Dracaena cinnabari,

12 ovocné druhy dřevin jako papája, banánovník, datlová palma i zelenina jako bámie, batáty, cizrna, chilli, rajčata, fazole. Nejdříve místní lidé vysazovali dřeviny do svých zahrádek, autochtonní i pěstované druhy společně. Hodně se ujaly autochtonní dřeviny, protože se za ně nejdříve platilo, později lidé dostávali materiální podporu jako hadice na vodu, pletivo, beton, nářadí. Takto bylo vysázeno ve stovkách zahrad tisíce stromů. Distribuce sazenic ovocných dřevin a semen zeleniny je psychologickou náhradou za oplocenou půdu obětovanou výsadbám planě rostoucích druhů, která je pro pastevce nesmírně cenná. Po šestileté zkušenosti se pokusili vysadit stromy ve volné krajině. Vznikl první uměle vysazený les dračince na ostrově na rozloze 1 hektar. Celý les se musel oplotit a musela se přivést voda z deseti kilometrů vzdálených horských pramenů. Voda slouží k závlaze výsadeb i pro vesnici. Díky pravidelné závlaze sazenice úspěšně odrůstají. A dračince se už také vysazují jednotlivě ve volné krajině s individuální ochranou proti okusu z kamenné zídky a občasnou závlahou donášenou vodou. Takto bylo vysázeno přes 200 sazenic. Na jižním pobřeží ostrova byl používán jiný způsob, protože příbřežní rovina Noghet se geomorfologicky i pedologicky výrazně liší od Shibhonu. V rovinatém sprašové území byla použita kotlíková metoda obnovy, kdy 5 až 10 sazenic většinou myrhovníků bylo společně oploceno pletivem. Takto bylo vysázeno dvacet kotlíků v návaznosti na zachovalý starý řídký porost myrhovníku. Domorodci se naučili znát cenu stromu, vážit si jich a aktivně je vysazovat. Cílem projektů je po zmíněných pokusech proniknout s výsadbami do volné krajiny, zvýšit kvantitu a zapojit do zalesňovacích aktivit více vesnic. Jemenská strana je s výsledky projektů nadmíru spokojena. Zavedený systém dosáhl i značného mezinárodního ohlasu, přímo na místě je cílem řady zahraničních odborných i politických exkurzí. Jemenské ministerstvo životního prostředí a vody, prostřednictvím své agentury ochrany přírody (Environmnetal Protection Authority) požádalo české ministerstvo zemědělství o pokračování rozvojové pomoci a o její rozšíření o další chráněné území (NP Bura), tentokrát na kontinentě. G) Závěr : Na Sokotře probíhaly výzkumy z České zemědělské university i Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Výzkumy se zaměřují na unikátní životní prostředí, popsání nových endemitických druhů rostlin i živočichů. Vytváří zde ekoturistické trasy s podrobným popisem, instalují čističky odpadních vod a získávají pitnou vodu z mořské. Sokotra je nádherné místo, které donedávna bylo téměř nedotčené moderním světem, ale myslím si, že silným vlivem zvenčí se ze Sokotry stane turistická atrakce, protože zde probíhá masové budování silnic, snaha o turistické využití a rozsáhlá stavba v hlavním městě Hadibo. G) Zdroje : Maděra P. : Záchrana dračince rumělkového - endemitického druhu ostrova Sokotra, Živa, 2011 Česká televize - fotografie, letáky a prospekty, informace z cesty při natáčení Cestománie Šťastný K., Bejček V., Pražan B. : Sokotra - Galapágy Indického oceánu. I. Krajina a vegetace, 2002 Šťastný K., Bejček V., Pražan B. : Sokotra - Galapágy Indického oceánu. II. Fauna, 2002 Bejček V., Šťastný K. : Tradiční hospodaření na Sokotře. Krajina téměř nedotčená moderním vývojem, Vesmír 82,

13 H) Obrázky : 1) Mapa 2) Hotel v Hadibo 3) Mini pyramidy 4) Strakatá chobotnice 5) Barakuda 6) Lahvovník 7) Strom Dračí krve 8) át 9) átová boule

14

15

16