Svante Arrhenius nositel Nobelovy ceny za chemii

Transkript

1 Možnosti a limity jednotlivce při zmírňování změn klimatu Miloslav Lapka, Jan Vávra, Eva Cudlínová Ekonomická fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

2 Struktura prezentace Změny klimatu jako vědecký problém Změny klimatu jako politický problém Dynamika emisí CO 2 svět Uhlíková stopa Česká republika, Slečna Zelená a její přátelé změny chování a změny systémové Závěry?

3 Joseph Fourier 1824, skleníkový efekt Fourier J (1824). "Remarques Générales Sur Les Températures Du Globe Terrestre Et Des Espaces Planétaires". Annales de Chimie et de Physique 27: Svante Arrhenius nositel Nobelovy ceny za chemii 1896 souvislost mezi rostoucím množstvím oxidu uhličitého v atmosféře a posilováním skleníkového efektu. "On the Influence of Carbonic Acid in the Air upon the Temperature of the Ground Philosophical Magazine 41, (1896) If the quantity of carbonic acid [CO 2 ] increases in geometric progression, the augmentation of the temperature will increase nearly in arithmetic progression. Pozitivní dopad oteplování na zemědělství Odhaduje nárůst teploty na 2,1 C, (1906), IPCC ,5 4,5 ⁰C 3000 let zdvojnásobení CO 2, nyní 100 let (Teplota méně, CO 2 více)

4 Změny klimatu jako vědecký problém Text IPCC 5. hodnotící zpráva(2014) o Human influence on the climate system is clear, and recent anthropogenic emissions of greenhouse gases are the highest in history. Recent climate changes have had widespread impacts on human and natural systems. o Anthropogenic greenhouse gas emissions have increased since the pre industrial era, driven largely by economic and population growth, and are now higher than ever. This has led to atmospheric concentrations of carbon dioxide, methane and nitrous oxide that are unprecedented in at least the last 800,000 years. Their effects, together with those of other anthropogenic drivers, have been detected throughout the climate system and are extremely likely to have been the dominant cause of the observed warming since the mid-20th century. (IPCC, 2014)

5 Změny klimatu jako vědecký problém Mechanismy CO 2 H 2 O land-use vodní páry, evaporace krajiny Kromě CO 2, CH 4 a N 2 O, jejichž emise budou porovnávány k roku 1990, se emise skleníkových plynů týkají hydrogenovaných fluorovodíků (HFCs), polyfluorovodíků (PFCs) a fluoridu sírového (SF 6 ) (zahrnuto v Kjótu) Oteplování x Globální klimatické změny (GKZ) V září 2013 Pátá zpráva klimatického panelu OSN přiznala, že oteplování má pauzu (tzv.hiatus). A trend oteplování za roky 1998 až 2012 se pohybuje kolem nuly (-0,5 C až +0,15 C) Problém antropogenního vlivu Metastudie vědeckých článků o GZK o Cook et al. (2013) analýza článků( ): 0,7 % popíráantropogenní GZK; 0,3 o nejistých Powell (2013) analýza článků ( ) : 0,16 % popírá antropogenní GZK Cook, J., et al. (2013). Quantifying the consensus on anthropogenic global warming in the scientific literature. Environmental Research Letters, 8. Powell, J. (2013). Consensus: 99.84% of peer-reviewed articles support the idea of global warming. The Contributor.

6 Změny klimatu jako politický problém 1979 Ženeva WMO Klimatologická konference 1990 Sumarizace výsledků 1992 Rámcová úmluva OSN Rio, do Kjótský protokol 5,2% úhrnné snížení emisí CO2 oproti Kjótský protokol Vstupuje v platnost Dodatek I, 55% všech emisí Výsledek: 37 zemí Dodatku splnilo s rezervou Emise vzrostly o 50%, svět se změnil 2007 Bali Emisní limity nedohodnuty 2008 Poznaň, Adaptační fond OSN prodloužení Kjóta 2009 Kodaň OSN kdo naplní Adaptační fond? 2010 Cancún Klimatický fond 2011 Dubran, Zelený klimatický fond, mld USD fondu ze Západu, do 2015 Kjóto 2012 Dauhá Kjóto II Ratifikovaly státy produkující jen 15% planetárních emisí 2013 Varšava Proměna energetiky a ekonomiky vyspělých států 2014 New York Čistší, adaptabilnější ekonomika

7 Dynamika emisí CO 2 svět Proměny odpovědnosti v globálním měřítku ,00 Emise skleníkových plynů , ,00 miliony tunco 2 /rok , , , ,00 IEA (2013) 0,00 Svět OECD mimo OECD Kyoto Annex I USA EU-27 Čína Německo Indie

8 Dynamika emisí CO 2 svět Proměny odpovědnosti v globálním měřítku Emise skleníkových plynů na osobu tunyco 2 /osoba/rok IEA (2013) USA Česko Německo Kyoto Annex I OECD EU-27 Svět mimo OECD Čína Indie

9 Proměny odpovědnosti v globálním měřítku Historické emise skleníkových plynů( ) miliony tunco USA Čína Rusko Německo Velká Británie Japonsko Indie Francie Kanada Ukrajina Česko Vaughan(2009), IEA (2013)

10 Uhlíková stopa ČR Celkové emise 10,73 t CO 2 o Domácnosti, průmysl, energetika, doprava, atd. Emise domácností o Data získána v rámci 7. RP EU GILDED o Sociologické šetření 500 respondentů v Jihočeském kraji v roce 2010 o Kalkulačka uhlíkové stopy 6 kategorií emisí Vytápění Elektřina Automobil Veřejná doprava Létání Potraviny Více viz

11 Uhlíková stopa Jihočecha v mezinárodním srovnání (Zdroj: GILDED, 2013) 7 EmiseCO 2 jednotlivcezarok 6 tunyco 2 -ekv/osoba/rok Potraviny Létání Veřejná doprava Automobil Elektřina Vytápění 1 0 Nizozemí Německo Česko

12 Jak přispět ke snížení emisí CO 2? Dietz et al. (2009) odhaduje, že domácnosti mohou změnami chování a investicemi (izolace, úsporné spotřebiče apod.) ušetřit 20 % emisí (7,4 % emisí státu) v případě USA. Individuální změny chování: o o o Mírný pokrok v mezích zákona (pan Spořivý) Bydlí ve městě na sídlišti, méně topí (-10 % oproti průměru), šetří elektřinou (-15 %), méně jezdí autem (-20 %), více jezdí veřejnou dopravou (+20 %), létání ani jídelní zvyklosti nemění. Důsledná změna životního stylu slečna Zelená) Bydlí ve městě na sídlišti s centrálním vytápěním, méně topí ( -10%), šetří elektřinou a navíc odebírá tu z OZE (-92 %), autem jezdí minimálně jen jako spolujezdec (-80 %), více používá veřejnou dopravu (+200%), nelétá, nejí maso a kupuje lokální a sezónní potraviny (-27 %). Změna vytápění (paní Lipová) Bydlí na venkově, nezmění svou spotřebu elektřiny, dopravní ani jídelní zvyklosti, pouze bude topit dřevem místo uhlím (-86%). Dietz, T., et al. (2009). Household actions can provide a behavioral wedge to rapidly reduce US carbon emissions. Proceedings of the National Academy of Sciences, 106(44), p

13 Dopady individuálních rozhodnutí 7 Emise CO 2 jednotlivce za rok po individuálních změnách 6-8,8 % tunyco 2- ekv/osoba/rok ,1 % -29,2 % Potraviny Létání Veřejná doprava Automobil Elektřina Vytápění 1 0 Česko město venkov pan Spořivý slečna Zelená paní Lipová

14 Jak přispět ke snížení emisí CO 2? Systémové a individuální změny: o Nahrazování hnědého uhlí v teplárnách biomasou a zemním plynem, snižování výroby elektřiny z hnědého uhlí (nyní 48 %). Pan Nový (město) o Městská teplárna spaluje pouze zemní plyn (-50%), výroba elektřiny z hnědého uhlí klesá (-33 %), dopravní a jídelní zvyklosti zůstaly nezměněny. Pan Spořivý (město) o Viz pan Nový. Navíc ještě méně topí (-10 %), šetří elektřinou (-15 %), méně jezdí autem (-20 %), více jezdí veřejnou dopravou (+20 %), létání ani jídelní zvyklosti nemění. Slečna Zelená (město) o Viz pan Nový. Méně topí ( -10 %), šetří elektřinou a navíc odebírá tu z OZE (-92 %), autem jezdí minimálně jen jako spolujezdec (-80 %), více používá veřejnou dopravu (+200 %), nelétá, nejí maso a kupuje lokální a sezónní potraviny (-27 %). Paní Lipová (venkov) o Topení dřevem místo uhlím (-86 %), výroba elektřiny z hnědého uhlí klesá (-33 %), dopravní a jídelní zvyklosti zůstaly nezměněny.

15 Dopady systémových i individuálních změn Emise CO 2 jednotlivce za rok po všech změnách 7 6-8,8% tunyco 2 -ekv/osoba/rok ,1 % -29,2 % -23 % -29,3 % -53,4 % -37,2 % Potraviny Létání Veřejná doprava Automobil Elektřina Vytápění 1 0 Česko město venkov pan Spořivý slečna Zelená paní Lipová pan Nový pan Spořivý+ slečna Zelená+ paní Lipová+

16 Co z toho plyne? Robustnost energetického systému Omezené přímé možnosti Paradoxy postojů x chování Řízení, infrastruktura, životní styl a spotřeba energie: Evropské post-uhlíkové komunity (anglicky Governance, Infrastructure, Lifestyle Dynamics and Energy Demand: European Post- Carbon Communities-GILDED)

17 Aberdeen Aberdeenshire Assen Municipality Assen Potsdam Potsdam-Mittelmark Debrecen Cesky Budejovice Cesky Krumlov Neudržitelnost dosavadního ekonomického systému Kritika systému X Ochota jen malých změn v rámci tohoto systému Očekávání pozitivní pro-environmentální vazby od státu Hajdu-Bihar

18 Děkuji za Vaši pozornost! Miloslav Lapka Ekonomická fakulta Jihočeské univerzity