ENERGETIKA vers. ENVIRONMENT

Transkript

1 ENERGETIKA vers. ENVIRONMENT 4. Celostátní Konference Asociace Energetických Auditorů Petr J. Kalaš Úřad vlády 20. května 2008

2 Hlavní temata: A. Energetické a klimatické výzvy v mezinárodním kontextu B. Energie a klima v perspektivě EU C. Národní pohled na propojenost oblasti energie a environmentu

3 A. SVĚTOV TOVÉ ENERGETICKÉ VÝZVY Současný bezprecendentní energetický systém světa se nachází rostoucí měrou na neudržitelném trendu: Hlavní oblasti neudržitelnosti : Rychle rostoucí energetická spotřeba v rozvojových zemích-zabezpečení/spolehlivost energetického zásobování ve světě Energetické náklady (enormní investiční potřeby, ceny energetických nositelů - cenová revoluce ) Výrazné environmentální (klimatické) požadavky ve středně a dlouhodobém horizontu

4 SVĚTOV TOVÉ ENERGETICKÉ VÝZVY (IEA, World Energy Council-WEC): Zdvojnásobení energetické spotřeby v roce 2050 Zdvojnásobení elektrické spotřeby kolem roku 2030 (rozhodující vliv rozvojových zemí) Investiční potřeba do roku 2030: 20 trilionů US dolarů 50%-redukce skleníkových plynů kolem 2030

5

6

7 REGIONÁLN LNÍ DISTRIBUCE EMISÍ

8 KLIMATICKÉ SCÉNÁŘE

9 DLOUHODOBÁ KLIMATICKÁ VÝZVA (IEA) Zamezit business as usual trendu růstu současných emisí (27 Gt CO-2 equivalent v roce 2005) na 48 Gt v roce 2030 Cílová hodnota emisí v roce 2030: 23 Gt (tzv. Stabilizační scénář 2 oc) Doporučená opatření (7 hlavních oblastí): CCS v průmyslu CCS v elektrárenském sektoru (evropský balíček) Obnovitelné zdroje (evropský balíček) Zvýšení účinnosti konečné energetické spotřeby Zvýšení účinnosti využití primárních paliv při E-výrobě Přechod od uhlí na plyn

10 ENERGIE a KLIMA: PŘÍLEŽITOSTI PRO BUSINESS Ekologie/klima vytváří nové trhy: Emisní obrat v EU ETS: >25 mrd. Euro v roce 2007 (rostoucí trend) Světový obchod s ekologickými technologiemi a službami: > 700 mrd. US$/rok (2006) - silně rostoucí trend EU trh: 185 mrd. Euro/rok (2006) CarbonExpo pravidelně od roku 2005 (Kolín n/r. Peking) 2007: 2000 návštěvníků, stovky vystavovatelů, nové technologie, sektorové semináře, účast ČEZu 2008: dále silně stoupající trend průmyslu (nové elementy: finanční instituce, pojišťovny, partnerství)

11 JAK ZMÍRŇOVAT NÁCHYLNOST N K ENERGETICKÝM KRIZÍM (zmírňov ování energetické zranitelnosti) Druh náchylnosti Cíl Opatření Vysoká energ. nároč./ - Snížení energ. náročnosti Nové technologie vysoké emise skl.plynů - Vyšší efektivita E-využití BAT Technol. Jednostranný E-mix - Diverzifikace E- zdrojů a Vyvážená kombinace zrojů (uhlí, plyn, jádro, OZE) Decentralizované E-zásobování - - Diverzifikace výrob.kapacit Přizpůsobení náhlým - Investice Nízko-energ. technologie cenovým výkyvům Schopnost čelit energ. - Plyn Diverzifikace. zdrojů a tras výpadkům > kapacita zásobníků - Ropa Diverzifikace zdrojů - Elektřina Výrobní soběstačnost Propojení přenosových soustav Sdílené výrobní rezervy Decentrální E-zásobování

12 B. EU - ÚZKÉ PROPOJENÍ OBLASTÍ ENERGIE A KLIMATICKÝCH ZMĚN Energie a klima se staly pro EU strategickými prioritami Časový a obsahový souběh současných energetických a klimatických procesů ve světě, v rámci EU i v ČR, vytváří nutnost aktivně a racionálně uchopit toto téma na nejvyšší exekutivní a legislativní úrovni země, ale i v oblasti státních a privátních hospodářských subjektů Propojením hospodářských/energetických a ekologických oblastí vzniká ve světě nový a dynamický trh

13 EU EVROPSKÁ ENERGETIKA V MEZINÁRODN RODNÍM M KONTEXTU Bezprecendentní kumulace souběžných vlivů: cenová revoluce konvenčních nositelů energie (ropa, zemní plyn, uhlí). Důvod: zostřená tržní soutěž o energetické zdroje, způsobená i dramaticky rostoucími energetickými potřebami Číny a Indie a dalších rozvojových zemí (uhlí, ropa) Uvědomění evropské energetické zranitelnosti v důsledku převládající jednostrannosti energetických dovozů (Rusko) Nová dimenze: Propojení oblasti energie a ekologie - vstup klimatických vlivů: uhlíkové povolenky v EU jako faktor investičního rozhodování

14 EU ENERGETICKÉ NEDOSTATKY Nedostatek výrobních elektrárenských kapacit Potřeba retrofitů stávajících elektráren (prodloužení životnosti, zlepšení účinnosti, snížení emisí) Nedostatek nových dopravních kapacit pro dovoz plynu (terminály LNG, plynovody) Obrovská finanční potřeba pro zajištění potřebných investic

15 EU - ÚZKÉ PROPOJENÍ OBLASTÍ ENERGIE A KLIMATICKÝCH ZMĚN: ENERGIE V kontextu EU: Energie je povážována za klíčově důležitý strategický faktor stability a udržitelnosti Závislost na dovozech energie vzroste z 50% (2006) na 65% (2030) Řešení energetické priority se stalo jednou z hlavních priorit EU Snaha o vytvoření společného energetického trhu s cílem zvýšit konkurenceschopnost (pozitivní cenový dopad na spotřebitele) a energetickou bezpečnost (elektřina a plyn)- snadnější v elektr. sektoru, obtížný proces v plynárenství Potřeba společné zahraniční energetické strategie

16 EU HROZBY, RIZIKA A NEJIOSTOTY EVROPSKÉ ENERGETIKY Hlavní riziko: Nejistota ohledně cen energie a budoucí zabezpečenosti dodávek (trend ke krátkodobým smlouvám) Zranitelnost na energetické krize: postupný či skokový nárůst cen dovážených energií Přerušení dodávek energií Nejistý vývoj cen emisních povolenek a pravidel s jejich obchodováním po roce 2012

17 EU - ÚZKÉ PROPOJENÍ OBLASTÍ ENERGIE A KLIMATICKÝCH ZMĚN: ENERGIE Hlavní navržená opatření: (i) Vytvoření společného energetického trhu s cílem zvýšit konkurenci a energetickou bezpečnost (elektrřina a plyn)- snadněji v elektr. sektoru, obtížný proces v plynárenství (ii) Účinnější využití energie: Cíl: snížení energetické spotřeby o 20% v roce Odpovídá finančním úsporám 100 mrd. Euro ročně a redukci emisí CO-2 o 20% (iii) Zvýšení podílu Obnovitelných zdrojů energie (OZE). Cíl: Podíl OZE na energetické spotřebě v roce 2020: 20% (v některých zemích nereálné) (iv) Vypracování (stále chybějící) evropské energetické politiky

18 EU - ÚZKÉ PROPOJENÍ OBLASTÍ ENERGIE A KLIMATICKÝCH ZMĚN: KLIMATICKÉ ZMĚNY Globální klimatické změny se staly pro EU velkou potenciální hrozbou a další strategickou prioritou, podobně jako pro G8, a v poslední době i pro USA Strategické emisní cíle EU: Do 2012: konzolidovat/mírně snížit emise skleníkových plynů v EU (v souladu s Kyotským Protokolem) velmi obtížné splnění pro řadu zemí Do 2020: snížení emisí o 20% (30%) Výhledově do 2050: jednotlivéčlenské státy se zavazují ke snížení emisí o 50-60% (UK, Německo)

19 EU - ÚZKÉ PROPOJENÍ OBLASTÍ ENERGIE A KLIMATICKÝCH ZMĚN: KLIMATICKÉ ZMĚNY Opatření: Postupné vytváření a další rozvoj emisního trhu (UK, EU ETS) - využití principu efektivnosti a ekonomických tržních mechanizmů Národní alokační plány jako impuls ke splnění závazků KP Vyhlášení cíle snížení emisí skleníkových plynů do 2020: o 20%, bio-paliva: 10%-podíl Emisní a OZE cíle mají úzké propojení na strategické cíle EU v oblasti úspor energie: požadovaný podíl OZE se vztahuje na konečnou spotřebu energie (efektivnost opatření v jednotlivých oblastech: úspory energie nebo/či současně zvýšený podíl OZE))

20 EU - ENERGIE a KLIMA: DALŠÍ OPATŘEN ENÍ EU Očekávané doplnění dřívějšího energetickoklimatického balíčku: Zásadní přehodnocení EU ETS (zvýšit efektivitu a transparenci, odstranit nerovnosti a vyloučit neoprávněné výhody: otázka ohledně banking??) Zavedení jednotného systému aukcí (od roku 2013 v hlavních energeticikých sektorech, nebo postupně do roku 2020) Očekávané dopady: Zdražení vysoce emitujících zdrojů energie: uhlí Zvýhodněníčistých energií: OZE, plyn

21 C. ČR - ENERGIE a KLIMA: Energie: DOPADY EU-OPAT OPATŘENÍ Aktualizace národní energetické strategie (Pačesova komise) Důraz na podporu programů energetických úspor (propojení na využití EU fondů): Aktualizace národní studie energetických úspor (potenciál, efektivnost) Podpora využití OZE (EU fondy): existující zákon o výrobě el. energie rozšířit i na oblast výroby tepla Legislativní opatření: Ekologická daňová reforma

22 Klima: ČR - ENERGIE a KLIMA: DOPADY EU-OPAT OPATŘENÍ (i) Mitigace (proces je nastartován): NAPs: Alokační rozdělení na sektory Vytvoření administrativního rámce pro CDM/JI spolupráci na MŽP Green Investment Scheme: Národní emisní přebytky Potenciálně značný finanční příjem státu (kolem 20 mil. t CO-2/rok- 100 milionů t CO-2)-časová urgence Otázka použití výnosů (housing program) Potřebný legislativní rámec pro tržní využití (vlastnictví, správce, využití výnosů-minimalizovat rizika-vyšší prodejní cena) Zohlednit strategické dopady možného zdražení emitujících zdrojů energie ČEZ: role paroplynu (ii) Adaptace (zaostává): - Národní adaptační strategie s uvážením zřetelné vulnerability země (povodně, sucha, kalamity)

23 ČR - ENERGIE a KLIMA: PŘÍLEŽITOST PRO ČR Cenové a emisní limitové impulzy pro zvýšení energetické efektivity hospodářství s pozitivními strategickými dopady (menší dovozy energie) Průmysl (hlavní zdroj emisí-klíčový z hlediska klimatu) Doprava (technologická a palivová opatření-problematika biopaliv: 2. generace) Služby, domácnosti (energetické úspory, nízko-energetické domy) Adresovat vážný problém lokálního znečistění prachovými částicemi (PM 10, PM 2,5) Podpořit vědu a výzkum i v oblastech nízkomateriálových, nízkoenergetických a nízkoemisních technologií Proaktivním přístupem spolutvořit i evropskou strategii

24 ČR - ENERGIE a KLIMA: DOPADY PRO STÁT- PŘEDSEDNICTVÍ EU - ČR bude pověřena vedením agendy EU včetně vysoce prioritních oblastí Energie a Klima - Národní priority nejsou v rozporu s EU agendou: Bezpečná a udržitelná energie a Klimatické změny - Národní postoje v porovnáním pozice EU: - Energie: úzká komplementarita (stejné národní strategické obavy) - Klima: ještěčástečně asymetrické v evropském kontextu (Ale: zásadní postoj o důležitosti klimatických změn PM přijat)

25 ČR -ENERGIE a KLIMA: DOPADY PRO STÁT-PŘEDSEDNICTV EDSEDNICTVÍ EU - Široká evropská ekologická agenda (včetněčistoty ovzduší) - V oblasti klimatu: česká delegace bude pověřena přípravou a vyjednáváním post-kyotského režimu (v úzké spolupráci s Francii a Švédskem) - Jednání s členskými zeměmí EU, USA, Japonskem a skupinou OECD, ale i s Čínou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a se skupinami rozvojových zemí - vyžaduje vyjednávací kredibilitu - Začátek příprav v prosinci na Bali pokračuje za české účasti směrem ke Kodani (prosinec 2009)

26 ČR - ENERGIE a KLIMA: DOPADY PRO BUSINESS Probíhající proces ochrany proti klimatickým změnám vytváří dvojí efekt pro hospodářské subjekty: Splnění nároků vyplývajících z NAP (obranná strategie) Ekonomické příležitosti: export (pro-aktivní strategie) NAP - Strategické volby průmyslu: Úspory energie (první krok, nízkonákladový, 10%úspor bez většího úsilí) Koupit si čas pro provedení energetických a emisních auditů a vypracování podnikové strategie Investice do nízko-materiálových, nízko-energetických, nízkoemisních technologií Obchodování s emisemi (nákup/prodej): EU ETS JI, CDM (nákup i prodej)

27 ENERGIE a KLIMA: PŘÍLEŽITOSTI PRO BUSINESS 33 WIN EFEKT Úzké propojení Energie a Klimatu vytváří pro průmysl (i ostatní energetické spotřebitele) - důležitý 3 WIN efekt úspor energie: Finanční (v důsledku nižších výdajů pro nižší energetickou spotřebu či efektivnější výrobu energie) Lokální redukce emisí a imisí (potřebné zlepšení kvality vzduchu) Globální (redukce emise skleníkových plynů) Energetické úspory: základní klíč i ke klimatické problematice v průmyslu (racionálně obrácená ideologická argumentace)

28 Výchozí pozice České republiky (II.) Energetická náročnost českého HDP je stále enormní.

29 ENERGIE a KLIMA: PŘÍLEŽITOSTI PRO BUSINESS Energetická opatření uvnitř podniků: Materiálové, energetické a emisní audity Podniková emisní strategie (úspory, prodej/nákup JI/CDM, EU ETS) Technologická opatření, inovace, V&V Investiční rozhodování se zahrnutím vlivu cen povolenek (velmi důležité s předstihem u energetických podniků a energeticky náročných odvětví) Výrazné nejistoty s ohledem na budoucí cenu emisí: uhlíková cena

30 ENERGIE a KLIMA: PŘÍLEŽITOSTI PRO BUSINESS Podíl ekologických technologií na českém vývozu: pouze 1,5% (!) Ekologická oblast (hlavní impuls: energie +klima) vytváří velký prostor pro vývoz českých ekologických služeb a technologií Klima jako nový a potenciálně důležitý instrument exportní politiky průmyslu MŽP: Katalog českých ekologických služeb a technologií Zahrnutí ekologických služeb a technologií do Rozvojové spolupráce

31 PRINCIP UDRŽITELN ITELNÉHO ROZVOJE: DALŠÍ PŘÍLEŽITOST PRO BUSINESS PRO BUSINESS Princip UR se stal důležitým konceptem i pro mezinárodní průmysl a business Světová podnikatelská rada pro udržitelný rozvoj (WBCSD) se sídlem v Ženevě sdružuje několik set největších průmyslových firem (BP, GE, Toyota, Alcan, Siemens, Volkswagen, EdF, E.ON,...), banky, a jiné hospodářské obory) Vytváří kodex vyšší (společenské) zodpovědnosti privátní hospodářské sféry: Finanční, sociální, ekologické (lokální environment, klima, biodiversita) udržitelnost a odpovědnost Důležitý aspekt kredibility (kriterium pro kreditní podmínky, poskytování pojištění projektů) PR

32 PRINCIP UDRŽITELN ITELNÉHO ROZVOJE: DALŠÍ PŘÍLEŽITOST PRO BUSINESS Princip Udržitelného rozvoje je v našich podmínkách často opatřován ideologickou (zelenou), idealistickou (altruistickou) nálepkou Oproti tomu princip udržitelnosti v širokém mezinárodním kontextu tvoří: rámec pojetí celé společnosti a národního dialogu (severské země, Švýcarsko, UK, Holandsko, Japonsko) nosný princip a kriterium spolupráce s rozvojovými zeměmi (vlády, Světová banka, UNDP, UNIDO, další)

33 ČR - ENERGIE a KLIMA: POLITICKÁ VÝZVA Zaujmout pro-aktivní postoj ke klimatu - Uchopit problematiku úzkého propojení energie a klimatu jako příležitost v oblasti politické, diplomatické, ale především podnikatelsko-hospodářské EU předsednictví: Důležité priority: Zajištění bezpečného, spolehlivého, konkurenceschopného, ekologicky a sociálně udržitelného energetického zásobování EU je klíčové pro hospodářský a sociální rozvoj EU a jejích jednotlivých států (dimenze strategicko-bezpečnostní, ekonomická, ekologická a sociální): Energetika udržitelná a bezpečná Klimatické změny

34 ČR - MOŽNÉ PŘÍNOSY ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVP EDSEDNICTVÍ V OBLASTI ENERGETIKY A KLIMATU Podpora úsilí o vytvoření společné vnější energetické politiky EU a její naplňování v praxi Příprava podnětů pro další vývoj evropské energetiky (Akční program ) Vyjednávání jménem EU post-kyotský režim (uvnitř EU, Japonsko, USA, Indie, Čína, Rusko, atd.) Energie a Kolima: Důležité průsečíkové téma mezi EU a ČR Koordinace s Francií a Švédskem (společná témata, 18 měsíční časový horizont)

35 ČR - ENERGIE a KLIMA: MOSTY Tema Energie a Klima nabízí zdůrazněníči posílení existujících mostů (souběžných komunikací): Úzká souvislost s prioritou vlády ohledně Inovační platformy (podpora ekologických služeb a technologií) 3-Win efekt: podpora úspor energie, zlepšení lokálního kvality ovzduší, globální přínos (klima) Zdůraznění úzkého propojení mezi ekonomií a ekologií (podpora ekonomický nástrojů v ekologií, B/C, efektivnost, zohlednění nákladovosti ekolog. opatření, snaha zohlednit externality) Využití Evropských fondů pro související priority (OP ŽP: Prioritérní osa 3) Posílení mezirezortního dialogu (MPO, MŽP, doprava, zemědělství) Zdůrazňuje současnou a posiluje budoucí roli energetického poradenství