Mechanické rizikové geofaktory:
|
|
- Barbora Kovářová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vzhledem k činnosti člověka a jejímu dopadu na životní prostředí můžeme také geofaktory dělit na přírodní a antropogenní. Tím lze uvedenou základní klasifikaci rozšířit, protože každá vlastnost, každý jev i každý proces probíhající v horninovém prostředí může být čistě přírodní nebo antropogenní či kombinací obou. Obvyklé je, že přírodní geofaktory mohou být pozměněny geofaktory antropogenními, přičemž v mnoha regionech mohou antropogenní geofaktory zcela převládnout. Typickým příkladem toho je severočeská hnědouhelná pánev, kde současný reliéf - tedy jevy na zemském povrchu - je z 95 % antropogenního původu.* Geofaktory lze dále dělit na příznivé a nepříznivé. Toto je dělení výhradně z hlediska životního prostředí. Příznivými geofaktory je neporušený reliéf, nekontaminované podzemní vody či vhodné zdroje ekologické geotermální energie. Nepříznivé geofaktory jsou všechny takové, které působí negativně na životní prostředí. Jsou jich desítky - od vlivů těžby přes zrychlenou erozi a sedimentaci, svahové pohyby, kontaminaci hornin, půd a vod chemickými látkami až po vlivy ukládání odpadů. Působení nepříznivých geofaktorů může dosáhnout určité hranice, za kterou se stávají pro populaci hrozbou, a v tom případě je nazýváme geofaktory rizikovými. Cítíme ovšem určitou slabinu této přijímané definice, neboť stanovení té překročené hranice, kdy jde o geofaktory rizikové, je velmi subjektivní, protože všechny nepříznivé geofaktory nemusejí být ještě rizikové. V této publikaci se soustřeďujeme na ty, které za rizikové považujeme. Rizikové geofaktory výrazně narušují horninové prostředí, proto se jejich studiu věnuje obzvláštní pozornost. Zároveň se počítá s jejich vtělením do nového geologické zákona a stanoví se limity, při jejichž překročení nastane ohlašovací povinnost Ministerstvu životního prostředí nebo jím pověřené organizaci. Nejdůležitější rizikové geofaktory zde vyjmenujeme. Jde ovšem výhradně o takové, které mají vztah k území naší republiky. Proto je vynecháno riziko vulkanické, které je naopak v jiných zemích na jednom z prvních míst. Mechanické rizikové geofaktory: I. Rychlý pokles zemského povrchu II. Zrychlená eroze půd, zvětralin a hornin III. Zrychlená sedimentace IV. Svahové (gravitační) pochody V. Narušení režimu podzemních vod VI. Rychlé seizmotektonické pochody VII. Změny reliéfu způsobené povrchovou těžbou nerostných surovin a stavebními pracemi VIII.Vliv hlubinné těžby nerostných surovin a prací pod povrchem včetně jejich projevů na povrchu
2 Globální přehled: katastrofy Katastrofa je závažným narušením fungování společnosti s rozsáhlými lidskými a materiálními ztráty a s poškozením životního prostředí, kterou postižená společnost není schopna zvládnout vlastními prostředky. (UNDHA, 2001) Katastrofy se vyskytují jako přímý důsledek dopadů přírodních nebo člověkem způsobených rizik. Mezi přírodní rizika patří zemětřesení, vulkanická aktivita, sesuvy půdy, mohutné přílivové vlny tsunami, tropické cyklóny a silné bouře, tornáda a silné větrné smrště, prudké přívalové deště, říční a pobřežní povodně, lesní požáry, sucha, písečné bouře, sněhové bouře, zamoření létajícím hmyzem (sarančata, komáři atd.), zavlečené nebezpečné infekce (různé typy hemorrhagické horečky, jako je virus Ebola. Mezi člověkem způsobená rizika patří buď úmyslná rizika, jako je nezákonné vypouštění ropy do vody, teroristické útoky, anebo nehody, jako jsou ropné havárie, úniky jedovatých látek do vody a ovzduší a havárie jaderných reaktorů. Všechna rizika ohrožují lidi, ekosystémy, flóru a faunu. Nejvíce ohroženi jsou chudí obyvatelé, protože mají menší prostředky se před riziky chránit a následně se z katastrofy zotavit. Lidé a životní prostředí stále více trpí důsledky přírodních katastrof. Existuje řada příčin, jako je přírůstek světové populace, narůstající hustota obyvatel, migrace obyvatel, neřízená a neplánovaná urbanizace, degradace životního prostředí a zřejmě také globální změny klimatu. Rostoucí počet a rozsah přírodních katastrof postupně vedl k zájmu vlád o řešení rizik v moderní společnosti. V 80. letech 20. století byl počet lidí usmrcených přírodními a nepřírodními katastrofami vyšší (86328 lidí ročně) než v 90. letech (75252 lidí ročně). V 80. letech však bylo katastrofami postiženo 147 miliónů a v 90. letech 211 miliónů lidí ročně. Zatímco počet geofyzikálních katastrof (tektonické a vulkanické) zůstává ročně zhruba stejný, počet hydrometeorologických katastrof (způsobených větrem a vodou) trvale roste. V 90. letech 20. století 90% lidí usmrcených při přírodních katastrofách zahynulo při hydrometeorologických katastrofách, jako jsou sucha, tornáda, mořské bouře a povodně. Ačkoliv povodně postihly více než 2/3 lidí postižených přírodními katastrofami, na úmrtí lidí se podílejí 15%. (IFRC, 2001) Sociální a ekonomické dopady přírodních katastrof se značně liší a lze je obtížně globálně odhadovat. Pojišťovny mají obvykle tendence odhady ekonomických dopadů katastrof přeceňovat. Škody způsobené povodněmi v roce 1999, které postihly Rakousko, Německo a Švýcarsko, byly nejméně ze 42,5% pokryty pojištěním proti přírodním katastrofám. Ve stejném roce byly povodně ve Venezuele pokryty pojištěním jen ze 4%. (CRED-OFDA, 2002) Dosud chybí spolehlivá a systematická data o katastrofách, která by umožnila vyhodnotit jejich sociální a ekonomické dopady a dopady na životní prostředí v krátkém a dlouhém časovém horizontu. Přestože rozvojové země jsou postihovány četnými lokálními katastrofami, jako jsou požáry, menší povodně, sucha, zamoření létajícím hmyzem, tyto katastrofy se ve statistikách neobjevují. Z čistě finančního a ekonomického hlediska jsou nejdražšími katastrofami povodně, zemětřesení a tornáda. Na druhé straně sucha a hladomory mají největší dopady na obyvatele. Zemětřesení v 90. letech 20. století způsobila asi 30% hmotných škod a asi 9% úmrtí způsobených přírodními katastrofami. Sucha v 90. letech 20. století způsobila asi 4% hmotných škod a asi 42% úmrtí způsobených přírodními katastrofami. Odhaduje se, že v roce 1999 přírodní katastrofy způsobily globální ztráty, které překročily 100 miliard dolarů. Počet velkých přírodních katastrof se v 90. letech 20. století zvýšil asi třikrát ve srovnání se 60. léty.
3 Finanční ztráty způsobené velkými přírodními katastrofami za stejné období vzrostly téměř devětkrát. (Munich Re, 2001) Důsledky přírodních katastrof v letech 1995 až 1997 byly ve Spojených státech amerických odhadnuty na nejméně 50 miliard dolarů ročně. (IDNR, 199a) Ekonomické ztráty Spojených států amerických způsobené v letech 1997 až 1998 klimatickým jevem El Niňo byly odhadnuty na 1,96 miliardy dolarů, tedy 0,03% hrubého národního příjmu. Ecuador utrpěl za stejné období ztráty ve výši 11,4% hrubého národního příjmu. Rozsáhlé povodně v Číně v letech 1991, 1994 až 1995 a 1998 způsobily škody ve výši 20 až 45 miliard dolarů. (CNC, IDNDR, 1999) Roční ztráty v Číně způsobené přírodními katastrofami za období let 1989 až 1996 byly odhadnuty na 3 až 6% hrubého národního příjmu. V prosinci 1999 hurikány Anatol, Lothar a Martin způsobily v severní Evropě ztráty ve výši 5 až 6 miliard dolarů. (Munich Re, 2001) Méně rozvinuté země s omezenou různorodostí ekonomiky a chudou infrastrukturou jsou odkázány na zahraniční pomoc a jejich ekonomiky potřebují více času na zotavení. Ve vyspělých zemích vlády, společenství a jednotlivci mají větší možnosti překonat důsledky katastrof. Ekonomické ztráty se v různorodé ekonomice lépe rozdělí. 24 ze 49 nejméně rozvinutých zemí světa je přírodními katastrofami značně ohroženo. Nejméně 6 z nich bylo postiženo dvěma až osmi velkými katastrofami ročně od roku 1985, což má dlouhodobé důsledky na rozvoj společnosti v těchto zemích. (UNDP, 2001) Od roku 1991 více než polovina hlášených katastrof se vyskytla v zemích s nízkou nebo střední životní úrovní. 2/3 všech usmrcených lidí při přírodních katastrofách pocházelo ze zemí s nízkou životní úrovní a 4% všech usmrcených lidí ze zemí s nejvyšší životní úrovní. Ekonomická úroveň zemí při přírodních katastrofách hraje rozhodující úlohu. Na jednu hlášenou přírodní katastrofu připadá průměrně 22,5 lidí z vyspělých zemí, 145 lidí ze zemí se střední životní úrovní a 1052 lidí ze zemí s nízkou životní úrovní. (IFRC, 2001) Řada odborníků přisuzuje současný rostoucí počet extrémních meteorologických jevů růstu průměrné globální teploty. Mnoho částí světa trpí velkými vlnami veder, záplavami, přívalovými dešti, dlouhodobými suchy a dalšími extrémními meteorologickými jevy. Zatímco jednotlivé jevy, jako je klimatický jev El Niňo, nelze přímo přisoudit lidské činnosti, četnost a intenzita těchto typů jevů souvisejí s globálními změnami klimatu. Změny průměrné globální teploty velmi pravděpodobně určují četnost a intenzitu srážek, rychlost větru, vypařování půdy a vegetační pokryv, které ovlivňují výskyt bouří, hurikánů, přívalových dešťů, povodní a sucha. (IPCC, 2001) Rozsah škod způsobených mořskými bouřemi přímo souvisí s růstem hladiny světových moří a oceánů. Globální změny klimatu a jeho proměnlivost však samy o sobě nemohou vysvětlit rostoucí dopady přírodních katastrof. Označení "přírodní" může být pro katastrofy, jako jsou povodně, sucha a cyklóny, poněkud zavádějící. Dlouhodobým úkolem je přesvědčit veřejnost a politiky, že kořeny těchto katastrof spočívají v lidské činnosti a že je nutné dospět ke změnám politiky ochrany životního prostředí. Například ničení přírodního prostředí neudržitelnou těžbou dřeva a nevhodným využitím půdy kvůli krátkodobým ekonomickým tlakům je jednou z hlavních příčin povodní a bahnotoků, k jakým došlo v prosinci 1999 ve Venezuele. Podobně stěhování venkovských obyvatel do městských a pobřežních oblastí zvyšuje hustotu obyvatel ve městech, přetěžuje městskou infrastrukturu, vede k zástavbě poblíž potenciálně nebezpečných průmyslových provozů a k zástavbě v místech ohrožených povodněmi. Přírodní katastrofy následně postihují více lidí a způsobují větší ekonomické škody. Přestože například seismická aktivita zůstává v čase zhruba stejná, důsledky zemětřesení pro městskou populaci jsou stále závažnější.
4 Katastrofy antropogenně podmíněné Řada velkých havárií spojených s únikem chemického nebo radioaktivního materiálu do půdy, vody nebo ovzduší vyvolaly zájem veřejnosti o rizika v dopravě a v chemických a jaderných provozech. Důsledky těchto havárií často překračují národní hranice. Je třeba také zdůraznit, že problémy technologické bezpečnosti se netýkají pouze vyspělých zemí. Některé katastrofy následně vedly k dobrovolným nebo povinným opatřením a omezením s cílem zabránit jejich opakování. Zájem veřejnosti vyvolala v roce 1976 exploze v chemické továrně na výrobu pesticidů v italském Sovesu, kdy do ovzduší unikl jedovatý 2,3,7,8- tetrachlordibenzo-p-dioxin. Tato havárie vedla v roce 1982 k přijetí Evropské direktivy o rizicích velkých havárií v určitých průmyslových činnostech. Podobně havárie v indickém Bhópálu v roce 1984, kdy do ovzduší unikl prudce jedovatý methyl- isokyanid, a požár továrny v roce 1989 v Basileji ve Švýcarsku vedl v řadě zemí k přijetí právních opatření na kontrolu chemické výroby a ochranu před haváriemi. Katastrofa v Bhópálu mimo jiné vedla Mezinárodní úřad práce (International Labour Office) v roce 1993 k vypracování Konvence o prevenci velkých průmyslových havárií č. 174 (Convention Concerning the Prevention of Major Industrial Accidents) a k vypracování Doporučení o prevenci velkých průmyslových havárií č. 181 (Prevention of Major Industrial Accidents Recommendation). Tyto dokumenty vyzývají vlády k mezinárodní výměně relevantních informací, k přípravě opatření na řešení rizik havárií a jejich důsledků a k analýzám, zda případná velká havárie může mít závažné dopady na lidské životy a životní prostředí. Závažné jaderné havárie, jako byla v roce 1979 havárie v jaderné elektrárně Three Mile Island ve Spojených státech amerických a v roce 1986 havárie v Černobylu v Sovětském svazu, vedly nejen k akcím na posílení jaderné bezpečnosti, ale také v řadě zemí k zastavení nebo výraznému omezení rozvoje jaderného průmyslu. Po havárii v Černobylu byly přijaty dvě významné mezinárodní smlouvy: Konvence o pomoci v případě jaderné havárie nebo radiologické nepředvídané události (Convention on Assistance in the Case of Nuclear Accident or Radiological Emergency) a Konvence o včasném oznámení jaderné havárie (Convention on Early Notification of Nuclear Accident). V roce 1994 byla přijata Konvence o jaderné bezpečnosti (Convention on Nuclear Safety), která zavazovala účastnické státy k vyšší jaderné bezpečnosti, a v roce 1997 byly přijata Konvence o bezpečném nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečném nakládání s radioaktivním odpadem (Convention on the Safety of Spent Fuel Management and on the Safety of Radioactive Waste Management). V roce 1989 došlo k havárii supertankeru Exxon Valdez na Aljašce a k úniku ropy do moře, který způsobil rozsáhlé škody na životním prostředí a rozsáhlé ekonomické škody. Tato havárie vedla k vypracování "Valdezských principů", dobrovolných pravidel pro zodpovědné chování k životnímu prostředí. Tato pravidla vypracovala Koalice pro ekologicky zodpovědnou ekonomiku (CERES, Coalition for Environmentally Responsible Economics). (Adams, 1994)
5 MEZINÁRODNÍ ZODPOVĚDNOST Až do 70. let 20. století mezinárodní společenství považovalo katastrofy za výjimečné situace, kdy dochází k vyčerpání místních možností tyto situace řešit a je nezbytná vnější pomoc. Termín "zvládnutí katastrofy" byl obecně chápán jako "řešení důsledků katastrofy", které spadalo do výlučné pravomoci organizací jako Červený kříž, Společnost červeného půlměsíce nebo institucí národní civilní obrany. V roce 1971 byla založen Úřad Organizace spojených národů pro pomoc při katastrofách (United Nations Disaster Relief Office), který se dnes nazývá Úřad Organizace spojených národů pro koordinaci humanitárních záležitostí (UNOCHA, United Nations Office for the Coordination of Humanitarian Affairs) s cílem v případě katastrofy zajistit a koordinovat záchranné akce ze všech zdrojů. Během 70. a 80. let 20. století postupně vznikal koncept připravenosti na katastrofy, který zahrnoval přípravu a výcvik na záchranu a pomoc během katastrofy a následnou obnovu společnosti po katastrofě. Avšak ani velmi pesimistické prognózy nebyly schopny předpovědět narůstající socio-ekonomické důsledky přírodních katastrof v 90. letech 20. století. V 90. letech 20. století byla vyhlášena iniciativa Mezinárodního desetiletí na omezení přírodních katastrof (IDNDR, International Decade for Natural Disaster Reduction). Jedním z hlavních cílů této iniciativy se stalo posilování prevence pomocí známých vědeckých a technologických nástrojů a lepšího informování veřejnosti. Nejdůležitější úlohou ze střednědobého a dlouhodobého hlediska se stalo především posílení a rozšíření programů, které omezí počet katastrof a jejich důsledky. Prevence je nejen humánnější než řešení důsledků, ale také je levnější. (IDNDR, 1999b) Iniciativa IDNDR úspěšně prosadila programy na omezení rizik do politických programů účastnických zemí. Stále více vlád a mezinárodních organizací vidí v omezení rizik jediné udržitelné řešení pro zmenšení společenských, ekonomických a ekologických dopadů katastrof. Strategie na omezení rizik katastrof zahrnují: zmapování zranitelných oblastí a skupin obyvatelstva, určení oblastí bezpečných pro osídlení a rozvoj, přijetí stavebních předpisů založených na výstavbě dostatečně odolné vůči katastrofám a na hodnocení lokálních rizik, prosazování těchto plánů a předpisů ekonomickými a jinými pobídkami. Na globální úrovni Organizace spojených národů vypracovala Mezinárodní strategii na omezení katastrof (ISDR, International Strategy for Disaster Reduction). Tato strategie je globální platformou na pomoc všem zemím a společenstvím, aby byly schopny vzdorovat důsledkům přírodních katastrof. Jejím cílem je posun od ochrany proti rizikům k integraci prevence rizik do udržitelného rozvoje společnosti. Tato strategie odráží mezioborový přístup a koordinovanou spolupráci mezi různými sektory společnosti při omezování katastrof. Strategie je založena na partnerství mezi vládami, nevládními organizacemi, úřady Organizace spojených národů, vědeckým společenstvím a dalšími rozhodujícími složkami společnosti a je integrální součástí úsilí k dosažení udržitelného rozvoje. Také je nedílným prvkem při hledání řešení rostoucí hrozby přírodních rizik. (ISDR, 1999)
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci
Irena Smolová, Martin Jurek Katedra geografie Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci Přednášky, aktuální přehled Zkouška: písemná + ústní část Esej na vybrané téma, bude součástí hodnocení zkoušky zadání
VíceTest pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva.
Test pro přijímací zkoušky do magisterského navazujícího studia (prezenční i kombinované) studijní modul Ochrana obyvatelstva Varianta B 1. Mezi rozsáhlé živelní pohromy nepatří: (2) a) sesuvy půdy vyvolané
VíceHodnocení hrozeb spojených s dopady klimatické změny na města a regiony (na příkladu z Hradce Králové)
Hodnocení hrozeb spojených s dopady klimatické změny na města a regiony (na příkladu z Hradce Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Typy hrozeb spojených se
VícePřehled přírodních rizik a hazardů
Požadavky Přehled přírodních rizik a hazardů Přednáška 2/0 Zakončení: zkouška Písemná + ústní část Základ: přednášky + aktuální monitoring Irena Smolová Katedra geografie Irena.smolova@upol.cz Písemná
VíceKoncepce environmentální bezpečnosti
Koncepce environmentální bezpečnosti Důvody zpracování Bezpečnostní strategie ČR Koncepce ochrany obyvatelstva Usnesení vlády č. 165/2008 Požadavky ES Úkol z usnesení vlády připravit koncepci environmentální
VícePraktická stránka přípravy města na adaptaci. (příklad -Hradec Králové)
Praktická stránka přípravy města na adaptaci a Evropské fondy (příklad -Hradec Králové) doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D., Mgr. Michael Pondělíček, Ph.D. Vysoká škola regionálního rozvoje Typy
VíceKLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě. Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010
KLIMA A CHUDOBA - DOPADY NA ROZVOJOVÝ SV Ě T Jan Doležal, Glopolis Globální změna klimatu fikce a fakta Brno, 4.5. 2010 Chudoba ve světě Klimatické změny a chudoba Jedna z největších výzev 21. století
VíceLETNÍ ŠKOLA Zdravých měst
LETNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Moravská Třebová, 7. června 2017 www.zdravamesta.cz/ls2017 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Analýza hrozeb klimatické změny v obcích pro
VíceMartin Jurek přednáška
Martin Jurek přednáška 11. 12. 2014 (angl. anthropogenic hazards, human-made hazards) hrozby související s lidskou chybou, zanedbáním či záměrným poškozením, případně se selháním lidmi vytvořené konstrukce
VícePřírodní katastrofy. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis
Přírodní katastrofy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 23. 11. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si zopakují a rozšíří vědomosti o možných příčinách a důsledcích
VíceVY_32_INOVACE_Z6 15. Téma: Lidé v ohrožení. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda. Vzdělávací obor: Zeměpis. Tematický okruh: Přírodní krajiny Země
VY_32_INOVACE_Z6 15 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Zeměpis Tematický okruh: Přírodní krajiny Země Téma: Lidé v ohrožení Jméno autora: Mgr. Lucie Racková Datum ověření materiálu ve
VícePROJEVY KLIMATICKÉ ZMĚNY JAKO FAKTORY A LIMITY ROZVOJE REGIONŮ (INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ)
PROJEVY KLIMATICKÉ ZMĚNY JAKO FAKTORY A LIMITY ROZVOJE REGIONŮ (INSPIRACE ZE ZAHRANIČÍ) Mgr. Michael Pondělíček, Ph. D. doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph. D. Změna klimatu se projevuje měnící se
VíceVY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova
VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
Více= tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů
TSUNAMI = tsunami je jedna, nebo série po sobě jdoucích obrovitých vln. - Před příchodem voda ustoupí o stovky metrů - Na moři rychlost až 700 km/h - Pohybuje se celou svou hloubkou - Na moři má výšku
VícePředstavení tématu. Viktor Třebický CI2, o. p. s.
Představení tématu Viktor Třebický CI2, o. p. s. CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz http://adaptace.ci2.co.cz/ Kateřinská 26, Praha 2 1 CI2, o.p.s. www.ci2.co.cz indikatory.ci2.co.cz
VíceVýskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Výskyt extrémů počasí na našem území a odhad do budoucnosti Jaroslav Rožnovský Projekt EHP-CZ02-OV-1-035-01-2014 Resilience a adaptace
VíceZměna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci
Změna klimatu, její dopady a možná opatření k její eliminaci Ing. Martin Kloz, CSc. konference Globální a lokální přístupy k ochraně klimatu 8. 12. 2014 Strana 1 Skleníkový efekt a změna klimatu 1 Struktura
VíceZákladní dělení mimořádných událostí
Základní dělení mimořádných událostí Mimořádná událost Krizová situace Základní dělení mimořádných událostí Základní dělení přírodních mimořádných událostí Základní dělení antropogenních mimořádných události
VícePŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE Tomáš Ježek
PŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE 2017 Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina: Meteorologická
VíceGlobální rizika. Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech
Globální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risk Report ročenka analyzující globální rizika vydává Světové ekonomické fórum
VíceČlověk působí na Zemi
Člověk na Zemi 1 Literatura: Beazley, M.: Anatomie Zeme. Mladé letá, Bratislava 1988, 129 s.brigges, D. a kol.: Horká, H.: Výchova pro 21. Století. Koncepce globální výchovy v podmínkách české školy. Brno:
VíceHAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..!
HAVÁRIE. POHROMA? KATASTROFA..! KONCEPCE ENVIRONMENTÁLNÍ BEZPEČNOSTI základní strategický dokument vztahuje se na krizové situace (katastrofy) analyzuje současnost a navrhuje opatření ke zlepšení ZDROJE
VíceMIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A SITUACE
MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A MIMOŘÁDNÉ SITUACE MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST náhlá závažná událost, která způsobila narušení stability systému anebo probíhajících dějů a činností, případně ohrozila jejich bezpečnost anebo
VíceHumanitární pomoc České republiky Bc. Zuzana Dietrichová
Ochrana & Bezpečnost 2014, ročník III., č. 1 (jaro) (2014-2015_A_07), ISSN 1805-5656 Vydává: Ochrana a bezpečnost o. s. IČ: 22746986, Lamačova 825/11, 152 00 Praha 5 http://ochab.ezin.cz, ochab@email.cz
VíceCo je to CO 2 liga? Víš, co je to CO 2??? Naučil/a jsi se něco nového???
Co je to CO 2 liga? Je to celorepubliková soutěž, která je učena pro týmy 3-10 studentů ve věku cca 13-18 let (ZŠ, SŠ). Zabývá se tématy: klimatické změny, vody, energie a bydlení, jídla, dopravy. Organizátorem
VíceOD KONFERENCE KE KONFERENCI ANEB ROK 2017 V KATASTROFÁCH. Tomáš Ježek
OD KONFERENCE KE KONFERENCI ANEB ROK 2017 V KATASTROFÁCH Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina:
VícePLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE
PLÁN PŘIPRAVENOSTI OBCE při vzniku mimořádné události a vyhlášení krizových stavů 1.2 Zdroje rizik a analýza ohrožení 1.2.1 Průmyslové havárie, únik nebezpečné látky Na území obce Oznice se nenacházejí
VíceOchrana životního prostředí Ochrana veřejného zdraví
Soubor 100 zkušebních otázek pro ústní část zkoušky odborné způsobilosti podle 19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování
VíceRada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 20. listopadu 2014 (OR. en) 15831/14 PROCIV 100 COHAFA 120 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Příjemce: Č. předchozího dokumentu: Předmět: Generální sekretariát Rady Výbor stálých
VíceDOPORUČENÍ KOMISE. ze dne o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU)
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 16.9.2011 K(2011) 6362 v konečném znění DOPORUČENÍ KOMISE ze dne 16.9.2011 o výzkumné iniciativě společného plánování Zdravá a produktivní moře a oceány (2011/EU) DOPORUČENÍ
VíceMetodické pokyny k pracovnímu listu č třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT
Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 6 7. třída JADERNÁ ENERGIE A NEBEZPEČÍ RADIOAKTIVITY PRO ŽIVOT DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 minut INFORMACE K TÉMATU: JADERNÁ ENERGIE A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Za normálního
VíceSmart Life = schopnost přežít hlavní rizika
Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento
VíceMaturitní témata. Školní rok: 2016/2017. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová
Maturitní témata Školní rok: 2016/2017 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A 8 Mgr. Václav Krejčíř IV. A Mgr.
VíceHasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín
Hasičský záchranný sbor Zlínského kraje Oddělení ochrany obyvatelstva a plánování Přílucká 213, 760 01 Zlín Úloha starosty obce při řešení mimořádných událostí a krizových situací METODICKÁ POMŮCKA pro
VíceTémata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu
Témata k opravným zkouškám a zkouškám v náhradním termínu Marcela Pohanková EKP 1.A Organismus a prostředí - abiotické faktory, biotické faktory - populace, vztahy mezi populacemi, společenstva, ekosystém
VíceMEDICÍNA KATASTROF ÚRAZOVÁ NEMOCNICE BRNO 3. února 2011
MEDICÍNA KATASTROF ÚRAZOVÁ NEMOCNICE BRNO 3. února 2011 1 Způsobilost zdravotnických pracovníků a mimořádné situace MUDr.Josef ŠTOREK, Ph.D. Katedra urgentní medicíny a medicíny katastrof, IPVZ Praha Katedra
VícePŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST. Proč jsou pro vás důležité?
PŘÍRODA A BIOLOGICKÁ ROZMANITOST Proč jsou pro vás důležité? Biologická rozmanitost odráží různorodost života na naší planetě, posiluje naši prosperitu i hospodářství Na přírodě jsme závislí, ať jde o
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
OCHRANA A DEGRADACE PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy 10. přednáška Ochrana půdy: zachování půdy jako výrobního prostředku a součásti životního prostředí zachování nebo obnova funkcí půdy zabránění
VíceNebezpečné procesy Přírodní katastrofy a rizika
Nebezpečné procesy Přírodní katastrofy a rizika Extrémy v chování přírody působí výrazně na vývoj civilizace a současné obyvatelstvo. Riziko ve vztahu člověk-planeta. - existovaly vždy (záplavy, zemětřesení,
VíceKlima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.
Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije
VíceZranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze
Zranitelnost vůči dopadům klimatické změny v Praze Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Seminář Návrh Strategie adaptace
VíceSoučasný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové. PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města
Současný přístup měst kadaptaci příklad Statutárního města Hradce Králové PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D. náměstek primátora pro rozvoj města Rizika v HK Bezpečnostní rizika se vyskytují v sociální, ekonomické,
VíceŽivotní prostředí jako potenciální cíl chemického útoku
Životní prostředí jako potenciální cíl chemického útoku Ing. Pavel DOBEŠ, Ph.D. a kol. pavel.dobes@vsb.cz Laboratoř výzkumu a managementu rizik VŠB-TU Ostrava, FBI Konference: Úmluva o zákazu chemických
VíceČást A2 PŘEHLED MOŽNÝCH ZDROJŮ RIZIK A ANALÝZY OHROŽENÍ OBSAH. Příloha krizového plánu ORP Žamberk
Příloha krizového plánu Část A2 PŘEHLED MOŽNÝCH ZDROJŮ RIZIK A ANALÝZY OHROŽENÍ OBSAH 1 Úvod... 2 2 Přehled možných zdrojů rizik a analýza ohrožení... 3 3 Souhrnný přehled možných rizik dle jednotlivých
VíceStres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Stres v jádře, jádro ve stresu. Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Otázky k zamyšlení: K čemu člověk potřebuje energii, jak a kde ji pro své potřeby vytváří? Nedostatek energie; kdy, jak
VíceCÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY
CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství
Víceudržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí)
VEŘEJNÁ SPRÁVA udržitelný rozvoj území (rovnováha mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) zajišťuje osvětu a informovanost obyvatel ve vztahu ke změně klimatu, ochraně zdraví a prevenci rizik,
VíceKoncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky
Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky Ing. Pavel Marták Suché období 2014 2017: vyhodnocení, dopady a opatření 30. května 2018 Strategické dokumenty řešící sucho Strategie přizpůsobení
VíceEvropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu
Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané
VíceLegislativní změny v oblasti chemických látek a směsí a prevence závažných havárií
Legislativní změny v oblasti chemických látek a směsí a prevence závažných havárií Změny pro léta 2016-2017 Chemické látky a směsi Nařízení (ES) 1278/2008 CLP plně účinné od 1.června 2015 zbývá poslední
Více5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav
5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji
VíceGLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA
GLOBÁLNÍ- SVĚTOVÉ PROBLÉMY LIDSTVA JEDNÁ SE O CELOSVĚTOVÉ PROBLÉMY, KTERÉ NEJEN KOMPLIKUJÍ, NARUŠUJÍ A ZHORŠUJÍ LIDEM ŽIVOT, ALE I SAMOTNOU EXISTENCI ŽIVOTA NA ZEMI.. soulad v konání, dodržování mezinárodních
Víceends/pictures/f10_1.gif
GLOBÁLNÍ PROBLÉMY LIDSTVA Environmentální problémy Půdní degradace, odlesňování a eroze biodiverzity Bc. Hana KUTÁ, Brno, 2011 OSNOVA Klíčové pojmy 1. PŮDNÍ DEGRADACE Půda základní charakteristika Člověk
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceSjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.
--- Základy bezpečnostní politiky --- Základy bezpečnostní politiky --- Sjednocení terminologie Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Sjednocení terminologie 1) Nebezpečí 2) Ohrožení x hrozba 3) Riziko Nebezpečí Nebezpečí
VíceGlobální rizika Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech
Globální rizika 2018 Neočekávané události, které mohou negativně ovlivnit státy a jejich ekonomiky v dalších 10 letech Global Risks Report 2018 byl vydán před Světovým ekonomickým fórem (WEF), které začalo
VíceEnergetické zdroje budoucnosti
Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2013/2174(INI)
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Hospodářský a měnový výbor 25. 9. 2013 2013/2174(INI) NÁVRH ZPRÁVY o pojištění pro případ přírodních a člověkem způsobených katastrof (2013/2174(INI)) Hospodářský a měnový
VíceMaturitní témata. Školní rok: 2018/2019. Předmětová komise: Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová
Maturitní témata Školní rok: 2018/2019 Ředitel školy: PhDr. Karel Goš Předmětová komise: Zeměpis Předseda předmětové komise: Mgr. Ivana Krčová Předmět: Zeměpis VIII. A8 Mgr. Radomil Juřík VIII. B8 Mgr.
VíceTémata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola
Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická
VíceVláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení. podzemní vody
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Jaroslav Rožnovský Vláhová bilance krajiny jako ukazatel možného zásobení podzemní vody Mendelova univerzita, Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
VíceEnergetické problémy
Energetické problémy Zdroje energie 1) Obnovitelné zdroje energie, které jsou prakticky nevyčerpatelné částečně a nebo úplně se obnovují (sluneční energie, voda, vítr, biomasa) Zdroje energie 2) Neobnovitelné
VíceČinnost jednotek požární ochrany při povodních. plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje
Činnost jednotek požární ochrany při povodních plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje 1 Bezpečnost komplexně Úkolem vlády ČR a orgánů všech územních samosprávných celků
Více9383/17 el/kno 1 DG C 1
Rada Evropské unie Brusel 19. května 2017 (OR. en) 9383/17 VÝSLEDEK JEDNÁNÍ Odesílatel: Generální sekretariát Rady Datum: 19. května 2017 Příjemce: Delegace Č. předchozího dokumentu: 9417/17 Předmět: DEVGEN
VíceStřední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49
Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř. 17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Přírodovědné
VíceRozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů
Rozvoj urbánních adaptačních strategií s využitím ekosystémově založených přístupů Eliška K. Lorencová, David Vačkář, Adam Emmer, Zuzana V. Harmáčková a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i.
VíceAdaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce
Adaptace měst na změnu klimatu: metodika pro města a obce Josef Novák CI2, o. p. s. VII. NÁRODNÍ SETKÁNÍ STAROSTŮ, PRIMÁTORŮ A HEJTMANŮ ČESKÉ REPUBLIKY PRAHA, HOTEL STEP**** 15. Září 2016 CI2, o.p.s. http://www.ci2.co.cz
VíceFebruary 22, 2013. UM102 Energii potřebujeme, ale...notebook. Opakování pojmů Z9. Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale. 1.
Přírodní zdroje a energii potřebujeme, ale 1. Písemné opakování 2. Výklad Opakování pojmů Z9 A B 1. Jmenuj rozdělení krajin 3. Práce s grafem 4. Procvičení pojmů 5. Křížovka 6. Témata na referáty podle
VícePředmět: Návrh závěrů Rady o zvyšování informovanosti o civilní ochraně - přijetí
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. května 2009 (19.05) (OR. en) 9976/09 PROCIV 77 JAI 302 COCON 15 RELEX 473 SAN 126 TELECOM 112 COHAFA 28 POZNÁMKA K BODU I/A Odesílatel: Generální sekretariát Příjemce: Coreper/Rada
VíceRozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení
Rozvoj adaptačních strategií ve městech s využitím přírodě blízkých řešení David Vačkář, Eliška Krkoška Lorencová, Adam Emmer, a kol. Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. (CzechGlobe) Projekt UrbanAdapt
VíceNávrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu
Návrh Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu jednání s výbory Rady vlády pro udržitelný rozvoj Praha, září 2016 Linda Franková odbor obecné ochrany přírody a krajiny Adaptační strategie Strategie
VíceMožné dopady klimatické změny na dostupnost vodních zdrojů Jaroslav Rožnovský
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Kroftova 43, 616 67 Brno e-mail:roznovsky@chmi.cz http://www.chmi.cz telefon: 541 421 020, 724 185 617 Možné dopady klimatické změny na dostupnost vodních
VíceGymnázium Ivana Olbrachta Semily Nad Špejcharem 574, příspěvková organizace, PSČ 513 01
M A T U R I T N Í T É M A T A Květen 2013 GIO SEMILY ZE ZEMĚPISU 1. Základní poznatky o Zemi Země jako součást vesmíru,planeta Země,rotační a oběžný pohyb,hlavní důsledky oběhu a rotace Země,slapové jevy,zeměpisné
VícePřehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro
PŘÍLOHA 13 Počet listů : 4 Přehled zdrojů a pravděpodobných mimořádných událostí, včetně možnosti jejich vzniku, rozsahu a ohrožení pro ÚZEMÍ OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ STŘÍBRO Obec / město Zdroj mimořádné
VíceRočník IX. Zeměpis. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Průřezová témata. Mezipřed. vztahy. Kompetence Očekávané výstupy
Obyvatelstvo světa IX. Charakteristika demografického vývoje Žák vysvětlí, proč rychlý růst světového obyvatelstva, vyvolal mezi vědci i politiky znepokojení z perspektiv dalšího vývoje. Uvede příčiny
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ VODA 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - voda V této kapitole se dozvíte: Jaké složky znečišťují vodu. Příčiny znečištěné vody. Nástroje ke snížení
VíceObrana pojetí a aktuální vývoj. Ing. Eduard Bakoš, Ph.D.
Obrana pojetí a aktuální vývoj Ing. Eduard Bakoš, Ph.D. 1 Literatura Relevantní legislativa a dokumenty viz dále (Ústava, Bezpečnostní strategie, resortní zákony) webové stránky příslušných institucí (např.
VíceNárodní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov
Adaptace budov na změnu klimatu Národní akční plán adaptace na změnu klimatu role budov Praha, 14. prosince 2016 Jakub Horecký odbor obecné ochrany přírody a krajiny Národní adaptační strategie Strategie
VíceUdržitelné rozvojové cíle a EU
Evropský hospodářský a sociální výbor Udržitelné rozvojové cíle a EU Kulatý stůl o infrastruktuře a industrializaci v rámci Evropského roku rozvoje 2015 dne 16. 3. 2015, Praha Ivan Voleš Udržitelné cíle
VíceDecentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS. Havlíčkův Brod
Decentralizace adaptace aneb co nám brání v realizaci prvků resilience v místních rozvojových strategiích MAS Havlíčkův Brod 16. 3. 2016 Koncepce ochrany obyvatelstva do roku 2020 s výhledem do roku 2030
VícePočet stran: 7. Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení
C1 Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení Všechny níže uvedené právní předpisy je třeba vnímat ve znění pozdějších předpisů. 1. ÚSTAVNÍ POŘÁDEK ČESKÉ REPUBLIKY
VíceMír a bezpečnost v roce 2019: Přehled činností EU a výhled do budoucna
Mír a bezpečnost v roce 2019: Přehled činností EU a výhled do budoucna (Peace and Security in 2019: Overview of EU action and outlook for the future) Zdroj: https://www.europarl.europa.eu/regdata/etudes/stud/2019/637894/eprs_stu(2019)6378
VícePhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP
Priority MŽP M P pro období 2014+ VODA FÓRUM F 2012 PhDr. Ivo Hlaváč NM a ředitel sekce technické ochrany ŽP Obsah prezentace Evropský a mezinárodní kontext Národní kontext Priority MŽP pro období 2014+
VíceOCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
VícePředmluva Hodnota biodiverzity 71 Ekologická ekonomie 74 Přímé ekonomické hodnoty 79
Předmluva 13 1 Definice biologie ochrany přírody 15 Podstata a původ biologie ochrany přírody 17 Filozofické základy biologie ochrany přírody 19 Význam biologie ochrany přírody 22 Mezioborový přístup -
VíceJak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby?
Jak hodnotit zranitelnost území MAS a vybrat nejzávažnější hrozby? 15. 3. 02016 Havlíčkův Brod Ing. Jakub Dlabka, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Fakulta bezpečnostního inženýrství
VíceCÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY
CÍL ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ RACIONÁLNÍ VYUŽITÍ KRAJINY výstavba (urbanizace) doprava zemědělské a lesnické hospodaření rozvoj a ochrana těžby nerostných surovin, vodních a energetických zdrojů vodní hospodářství
VíceRozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996
Povodně 95/96 (1) Cíl studie: Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996 Určení příčin povodní a jejich: - Analýza - Souhrn následků (Popis škod na objektech a v povodí) - Návrh
VíceČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ
Greenpeace International ČERNOBYL PŘÍČINY, NÁSLEDKY, ŘEŠENÍ Zpráva Greenpeace, duben 1996 1 Úvod Katastrofa v Černobylu byla nazvána "největší technologickou katastrofou v historii lidstva". Způsobila
VíceKRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA
KRIZOVÝ PLÁN MĚSTA HORŠOVSKÝ TÝN 3. VÝČET A HODNOCENÍ MOŽNÝCH KRIZOVÝCH RIZIK NA ÚZEMÍ ORP HORŠOVSKÝ TÝN ANALÝZA VZNIKU MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTÍ A Z TOHO VYPLÝVAJÍCÍCH OHROŽENÍ území obce s rozšířenou HORŠOVSKÝ
VícePRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR
PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence
VíceVelké ekologické katastrofy příčiny, důsledky
Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Člověk a příroda 8.ročník červenec 2012 Velké ekologické katastrofy příčiny, důsledky Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_ Čap-Z 8.,9.34 Vzdělávací oblast:
VíceENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030
ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo
VíceUdržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce
Udržitelná města a obce pro rozvoj Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce Co je humanitární pomoc? Definice humanitární pomoci Souhrn činností, jejichž cílem je zamezit ztrátám na životech a újmě na
VíceÚloha starosty obce s rozšířenou působností. při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich řešení
Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje odbor ochrany obyvatelstva a krizového řízení Úloha starosty obce s rozšířenou působností při přípravě na mimořádné události a krizové situace a při jejich
VíceENVIRONMENTALISTIKA GYM
ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,
VíceJ i h l a v a Základy ekologie
S třední škola stavební J i h l a v a Základy ekologie 14. Energie klasické zdroje Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Tomáš Krásenský
VíceZnečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1. Připravil: Tomáš Valenta
Znečištění životního prostředí radionuklidy po zničení jaderné elektrárny Fukushima 1 Připravil: Tomáš Valenta Umělé (antropogenní) radionuklidy, které se mohou potencionálně uvolnit při nehodě jaderného
VícePŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE Tomáš Ježek
PŘEHLED SVĚTOVÝCH KATASTROF V ROCE 2018 Tomáš Ježek vyuka@zzskhk.cz SKUPINY - POČET VÝSKYTU? Skupina: Biologická Skupina: Klimatologická Skupina: Geofyzikální Skupina: Hydrologická Skupina: Meteorologická
Více