Plán péče o Přírodní rezervaci Rybníky v Trnávce

Transkript

1 Plán péče o Přírodní rezervaci Rybníky v Trnávce na období Zpracovatel: Mgr. Michal Krátký, ing. Marian Horváth SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Křelov 2013

2 1. Základní údaje o zvláště chráněném území 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: 2172 kategorie ochrany: přírodní rezervace název území: Rybníky v Trnávce druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: Nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad Nový Jičín číslo předpisu: 2/2002 datum platnosti předpisu: 15. února 2002 datum účinnosti předpisu: 2. března Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území: Moravskoslezský Nový Jičín Kopřivnice Příbor Trnávka Trnávka u Nového Jičína Povinná příloha: Příloha č. M1: Orientační mapa PR Rybníky v Trnávce 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Parcelní vymezení viz Příloha č. T4: Vymezení území PR a ochranného pásma Ochranné pásmo: Ochranné pásmo je extra vyhlášené. Parcelní vymezení viz Příloha č. T4: Vymezení území PR a ochranného pásma Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku ZCHÚ plocha v 0,0000 ha lesní pozemky 2,6746 0,901 OP - vyhlášené plocha v 0,0000 ha Způsob využití pozemku vodní plochy 2, zamokřená plocha trvalé travní porosty 0,537 6,2395 rybník nebo nádrž vodní tok ZCHÚ plocha v 0,0000 ha orná půda 7, zemědělské 0,9346 pozemky ostatní ostatní plochy 1,0389 1,7725 neplodná půda 0,062 ostatní způsoby využití 0,9769 2

3 zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem v 0,0000 ha 0,075 0, , Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita: není není není není není Příloha č. M1: Orientační mapa s vyznačením území 1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Vodní a mokřadní ekosystém rybníků, významná lokalita výskytu zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav A. ekosystémy název společenstva podíl plochy popis ekosystému v ZCHÚ (%) V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních vod 15 vodní plochy rybníků převážně s výskytem nepukalky plovoucí L2.2 Údolní jasanoolšové luhy 18 doprovodné lesní porosty vodních toků B. druhy rostliny název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nepukalka plovoucí početnost rozkolísaná, (Salvinia natans) v roce 2013 stovky až tisíce jedinců dlouhodobě se snižující lakuštník okrouhlý stupeň ohrožení C2 popis biotopu druhu vodní plocha rybníků, především litorál dolního rybníka (Batrachium circinatum) desítky jedinců C4a vodní plocha horního rybníka kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) roztroušeně v lesních porostech C4a populace vázaná na lesní část ZCHÚ. stupně ohrožení dle červeného seznamu C2 silně ohrožený druh, C4a druh vyžadující pozornost 3

4 živočichové název druhu aktuální početnost stupeň popis biotopu druhu nebo vitalita ohrožení populace v ZCHÚ čolek obecný (Triturus NT v horním rybníku, pravděpodobně i ostatní vulgaris) desítky až stovky rybníky ropucha obecná (Bufo NT bufo) početná rozmnožuje se ve všech třech rybnících rosnička zelená (Hyla arborea) jednotlivě až nižší desítky NT horní a prostřední rybník a přilehlá dřevinná vegetace skokan hnědý (Rana NT temporaria) nižší desítky jedinců rozmnožuje se v rybnících skokan krátkonohý (Rana VU lessonae) nižší desítky jedinců rozmnožuje se v rybnících skokan zelený (Rana NT klepton esculenta) nižší stovky jedinců rozmnožuje se v rybnících skokan skřehotavý (Rana NT ridibundus ) desítky rozmnožuje se v rybnících ještěrka obecná (Lacerta agilis) relativně početný NT okolí cesty u středního a horního rybníku, louky v severovýchodní části PR ještěrka živorodá (Zootoca NT vivipara) ojediněle na okraji horního rybníku a na louce slepýš křehký (Anquis fragilis) ojediněle LC výskyt především vázán na sušší louky a okraje lesů na dílčí ploše 5 užovka obojková (Natrix natrix) početný výskyt LC horní a prostřední rybník a přilehlé luční partie, okraje vodních toků čáp bílý (Ciconia ciconia) 1 pár NT hnízdí mimo PR na elekrickém sloupu cca 50 m od dolního rybníku. ledňáček říční (Alcedo atthis) jen na tahu VU druh na lokalitě loví potravu racek chechtavý (Larus ridibundus) druh na lokalitě nehnízdí VU druh na lokalitě sbírá potravu slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) 2 hnízdící páry NT litorální vegetace především na dolním rybníce Ohrožení dle Červených seznamů EN ohrožený, LC - druhy málo dotčené, NT - druhy téměř ohrožené, VU - druhy zranitelné, NE - nevyhodnocený 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu Území není v překryvu s EVL ani PO. 1.9 Cíl ochrany Dlouhodobým cílem ochrany je zachování vodního a mokřadního ekosystému rybníky, luk, přirozeně meandrujícího toku Trnávky s doprovodným břehovým porostem potočního luhu. Cílem je také zachování výskytu a místa rozmnožování pro obojživelníky, plazy a vodní ptáky. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Přírodní poměry 4

5 PR Rybníky v Trnávce se nachází v intravilánu obce Trnávka v nivě stejnojmenné říčky v nadmořské výšce m.n.m. (Toman 2001) Geologie Geologickým podkladem jsou kvarterní sprašové hlíny. (Toman 2001) Geomorfologie Z geomorfologického hlediska náleží PR do soustavy Vnějších Západních Karpat, podsoustavy Západobeskydsképodhůří, celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Příborské pahorkatiny a okrsku Staříčská pahorkatina (Demek 2006). Pedologie Pedologicky se v území nachází fluvizem glejová v okolí toku Trnávky, v okolí potoku východně rybníků je zastoupena pseudoglej modální a na zbytku území se vyskytuje pak kambizem modální. Klima PR leží dle Quitta (1971) v mírně teplé klimatické oblasti MT10. Hydrologie Z pohledu hydrologie náleží hodnocené území k povodí řeky Trnávky, která je vlévá do pravostranného přítoku Odry Lubiny. (Toman 2001) Rybníky jsou napájeny jednak přítokem z povodí a také přítokem z dvou drenážních skupin. Fytogeografie Fytogeograficky řadíme studovanou lokalitu do okresu 84a Beskydské podhůří, tedy mezi oblasti Karpatského mezofytika. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří lipová dubohabřina Tilio- Carpinetum. (Toman 2001) Vodní vegetaci PR tvoří porosty eutrofních vod zasoupené druhy rdest hřebenitý (Potamogeton pectinatus), nepukalka plovoucí (Salvinia natans), růžkatec ostnitý (Ceratophyllum demersum), lakuštník okrouhlý (Batrachium circinatum), rdest plovoucí (Potamogeton natans). V litorálech a při březích jsou více či méně vyvinuty společenstva bahnitých substrátů a rákosin s druhy šípatka střelolistá (Sagittaria sagitifolia), halucha vodní (Oenanthe aquatica), bahnička jehlovitá (Eleocharis acicularis), orobinec širokolistý (Typha latifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima), žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), pryskyřník litý (Ranunculus sceleratus), kosatec žlutý (Iris pseudacorus) a sítina rozkladitá (Juncus effusus). Na březích rybníků a loukách se vyskytují společenstva pcháčových a ovsíkových luk v různém stupni zachovalosti. Lesní poroty tvoří zejména společenstva údolních jasanoolšových luhů a dubohabřin doprovázející tok Trnávky. Zoologie Dle zoogeografického členění leží lokalita na území provincie listnatých lesů eurosibiřské podoblasti palearktické zoogeografické oblasti. Bohatý je výskyt řady níže jmenovaných druhů obojživelníků a plazů, někteří však na území PR nemají ideální podmínky pro rozmnožování kuňka obecná, kuňka žlutobřichá a ropucha zelená. Poměrně hojně se v území vyskytují vážka s velkou druhovou rozmanitostí s výskytem vzácnějších druhů šidélko znamenané (Erythromma viridulum), šidélko ruměnné (Pyrrhosoma nymphula), klínatka vidlitá (Onychogomphus forcipatus), šídlo červené (Aeshna isoceles), šídlo tmavé (Anax parthenope), vážka červená (Crocothemis erythraea), vážka bělořitná (Orthetrum albistylum) a vážka žíhaná (Sympetru striolatum). V minulosti byly ze zvláště chráněných druhů zjištěny vážky Leucorrhinia albifrons, L. pectoralis a L. rubicunda. (Jeziorski 2010). 5

6 Méně druhově zastoupená je skupina vodních brouků díky malé ploše litorálních porostů a příkrých břehů na rybnících. Z hlediska avifauny je území PR využíváno ptactvem, které zde hnízdí nebo je využíváno ke sběru potravy. Na rybníce hnízdí labuť velká, která se částečně podílí na redukci litorálních porostů. Z vodních ptáků zde hnízdí dále například slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a Lyska černá (Fulica atra). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ nepukalka plovoucí (Salvinia natans) početnost rozkolísaná, v roce 2013 stovky až tisíce jedinců dlouhodobě se snižující stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. KO popis charakteru výskytu vodní plocha rybníků, především litorál dolního rybníka Přehled zvláště chráněných druhů živočichů název druhu aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ vážka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis) čolek obecný Triturus vulgaris) stupeň ohrožení podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. popis charakteru výskytu čmelák zemní (Bombus terrestris) do 10 jedinců O dvě hnízda v louce v severní části PR v minulosti odchycen 1 jedinec, aktuálně pravděpodobné rozmnožování druhu nepotvrzen horním rybníku kuňka obecná (Bombina bombina) ropucha obecná (Bufo bufo) ropucha zelená (Bufo viridis) rosnička zelená (Hyla arborea) skokan krátkonohý (Rana lessonae) skokan zelený (Rana klepton esculenta) skokan skřehotavý (Rana ridibundus ) ještěrka obecná (Lacerta agilis) ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) slepýš křehký (Anquis fragilis) užovka obojková (Natrix natrix) desítky až stovky dříve do 10 jedinců, v roce 2010 nepotvrzen početná dříve jednotlivě, v roce 2010 nepotvrzen jednotlivě až nižší desítky nižší desítky jedinců nižší stovky jedinců desítky ojediněle ojediněle ojediněle početný výskyt čáp bílý (Ciconia ciconia) 1 pár O O NT O horní rybník, pravděpodobně i ostatní rybníky výskyt vázán především na horní rybník druh nemá nejvhodnější podmínky rozmnožuje se ve všech třech rybnících rozmnožování v rybnících možné avšak druh nemá nejvhodnější podmínky horní rybník a přilehlá dřevinná vegetace rozmnožuje se v rybnících rozmnožuje se v rybnících rozmnožuje se v rybnících okolí cesty u středního a horního rybníku, louky v severovýchodní části PR na okraji horního rybníku a na louce výskyt především vázán na sušší louky a okraje lesů na dílčí ploše 5 horní a prostřední rybník a přilehlé luční partie, okraje vodních toků hnízdí mimo PR na elekrickém sloupu cca 50 m od dolního rybníku. 6

7 krahujec obecný (Accipiter nisus) nehnízdí druh využívá lokalitu při lovu potravy ledňáček říční (Alcedo atthis) jen na tahu druh na lokalitě loví potravu lejsek šedý (Muscicapa striata) 1 hnízdící pár O vázán na listnaté porosty a parky žluva hajní (Oriolus oriolus) 1 hnízdící pár porosty dřevin podél toku Trnávky netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus s. s. ) 8 jedinců 7 pozorován při západním a severním okraji rybníka netopýr rezavý (Nyctalus noctula) poměrně početně pozorován v okolí PR netopýr vodní (Myotis daubentoni) 14 jedinců lovící nad velkým rybníkem netopýr večerní (Eptesicus serotinus) 5 jedinců pozorován v okolí obecního úřadu veverka obecná (Sciurus vulgaris) početnost neznámá Ohrožení dle vyhlášky 395/1992 Sb - druhy silně ohrožené, O - druhy ohrožené, Údaje převzaty z Kočvara (2006) a Jeziorski (2010). O v lesním porostu na okraji PR 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Od roku 2002 je v území vyhlášeno maloplošné ZCHÚ s cílem ochránit vodní a mokřadní biotopy ohrožených druhů rostlin a živočichů. b) lesní hospodářství Druhová skladba a prostorová struktura lesů v ZCHÚ má více méně přirozený charakter. Jedná se převážně o starší porosty 2. a 3. vegetačního stupně doprovázející meantrující tok Trnávky a jejího bezenmenného pravostranného přítoku. c) zemědělské hospodaření Travní porosty v PR a ochranném pásmu jsou pravidelně sečeny. Sečení zabezpečuje akciová společnost Moravan a.s (PR půdní blok 8701/2 + OP půdní blok 8803/3) a Jaroslav Lys z Kareřinic (OP půdní blok 9806). Louky v PR i v OP jsou negativně poznamenány odvodněním. Pozemky byly v minulosti kejdovány, což se částečně negativně projevilo degradací travních porostů a splachy do rybníků. d) rybníkářství Dolní a prostřední rybník jsou rybnikářsky využívány pro odchov násady kapra, horní nejmělčí rybník má charakter spíše tůně bez rybí obsádky a slouží jako sedimentační nádrž na přítoku do rybníků. Dolní a prostřední rybník jsou nasazvány násadou kapra K2 s doplněním několika kusů generačního lína pro výtěr. V rybnících se vyskytuje poměrně četně invazní střevlička východní (Pseudorasbora parva), která negativně působí svým vyžíracím tlakem a nekontrolovaně doplňuje rybí obsádku. Pro ochranu obojživelníků byly v rámci revitalizační akce instalovány dřevěné ohrádky chránící části litorálu dolního a prostředního rybníka a naváděcí zábrany k podchodům pod silnicí na hrázi dolního rybníka. V současné době jsou tyto ohrádky, hrázky a palisádové zpevnění nefunkční a potřebují revizy a opravu. Na dolním a prostředním rybníku dochází jen zřídka k rozvoji submerzní vegetace především rdestu hřebenitého (Potamogeton pectinatus). Na dolním rybníce jsou vytvořeny litorální porosty jen v části ohrazené pod hrází prostředního rybníka a jsou dosti rozvolněné až redukované. Na prostředním rybníce se prakticky litorální porosty nevyskytují. Toto je důsledek nefunkčních

8 ohrádek litorálních porostů, nadměrného výskytu nepůvodní střevličky východní a vyžíracím tlakem násady kapra. Na horním rybníce se plně rozvíjí submerzní a litorální vegetace zastoupená růžkatcem ostnitým (Ceratophyllum demersum), lakuštníkem okrouhlým (Batrachium circinatum), rdestem plovoucím (Potamogeton natans), šípatkou střelolistou (Sagittaria sagitifolia) a haluchou vodní (Oenanthe aquatica). e) myslivost PR je součástí uznané honitby č Trnávka Kateřinice. V území je instalován pouze starý nefunkční záhod pod hrází prostředního rybníka. f) rybářství Tok Trnávky je součástí pstruhového rybářského revíru Trnávka 1 ve správě MO Příbor a je součástí chráněné rybí oblasti bez sportovního rybolovu. Na PR nemá negativní vliv. g) rekreace a sport Součástí OP PR je i zámecký park sloužící k rekreaci místních občanů s děstkým hřištěm a na části louky v jižní části je zřízeno sportoviště místní školy. Tlak na využití území není příliš velký. Kolem rybníků jsou instalovány informační tabule NS Sovinec. Na vybraných státních znacích jsou instalovány tabulky s QR kody pro možnost stažení dalších informací do mobilních telefonů. V zimním období je Dolní rybník využívaný pro bruslení. h) ostatní způsoby využití V jižní části lesních porostů jsou do ledního porostu a břehové partie Trnávky ukládány odpady ze zahrad přilehlých domů a negativně ovlivňují lesní podrost. V toku Trnávky se vyskytují pomístně odhozené odpadky splavené z povodí nad PR. V okolí lavičky na jižním břehu se vyskytují odhozené odpadky od návštěvníků území. 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy LHP LHC Frenštát pod Radhoštěm. Platnost (pokud bude takto schválen). LHO Nový Jičín. Platnost (pokud bude takto schválen) LHO Kopřivnice. Platnost (pokud bude takto schválen) Územní plán obce Trnávka ze dne Provozní a manipulační řád rybniční soustavy Trnávka, schváven OÚ Nový Jičín dne pod č.j. ŽP-5120,6541/02-Ko-231/2, platnost od do Povolení nakládaní z vodami, schváveno OÚ Nový Jičín dne pod č.j. ŽP-4344/2000- Ko-231/2, dokument má neurčitou dobu platnosti. 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje o lesích Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek Frenštát pod Radhoštěm Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 0,19 Období platnosti LHP Organizace lesního hospodářství Lesy ČR s.p., LS Frenštát pod Radhoštěm Nižší organizační jednotka revír Hukvaldy Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek LHP Obec Trnávka Výměra LHC v ZCHÚ (ha) 2,58 Období platnosti LHP

9 Přírodní lesní oblast 39 Podbeskydská pahorkatina Lesní hospodářský celek / LHO Kopřivnice zařizovací obvod Výměra zařizovacího obvodu 0,59 v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHO Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů (SLT) přírodní lesní oblast: 39 Podbeskydská pahorkatina soubor lesních typů (SLT) název SLT hypotetická přirozená dřevinná skladba pro SLT dle PLÍVY, OPRL (2001) výměra (ha) podíl (%) 2L potoční luh duby 2 (50 %) jasan ztepilý (30 %) jilmy (10 %) javor mléč (10 %) olše lepkavá (+) 2,01 58,09 3B bohatá dubová bučina buk lesní (60 %) duby 2 (20 %) habr obecný (10 %) jedle bělokorá (+) lípy (+) 0,47 13,58 3D obohacená dubová bučina buk lesní (60 %) lípy (20 %) duby 2 (20 %) javor mléč (+) jedle bělokorá (+) 0,76 21,97 3U javorová jasenina jasan ztepilý (40 %) buk lesní (30 %) jedle bělokorá (20 %) javor mléč (10 %) duby 2 (+) smrk ztepilý (+) 0,22 6,36 celkem 3, Porovnání hypotetické přirozené a současné skladby lesa název dřeviny současný podíl (ha) listnáče současný podíl (%) hypotetický přirozený podíl (ha) hypotetický přirozený podíl (%) buk lesní Fagus sylvatica 0,03 0,92 0,80 23,23 dub letní & d. zimní Quercus robur & Q. petraea agg. 0,76 23,32 1,25 36,22 javor klen, j. mléč & j. babyka Acer pseudoplatanus, A. platanoides & 0,67 20,45 0,23 6,65 A. campestre jasan ztepilý Fraxinus excelsior 0,24 7,36 0,69 19,97 jilmy Ulmus sp ,20 5,81 lípa srdčitá & l. velkolistá Tilia cordata & T. platyphyllos 0,96 29,17 0,16 4,53 olše lepkavá Alnus glutinosa 0,18 5,44 0,02 0,58 habr obecný Carpinus betulus 0,17 5,12 0,05 1,36 9

10 bříza bělokorá Betula pendula 0,12 3, vrby Salix sp. 0,07 2, Jehličnany jedle bělokorá Abies alba ,06 1,63 smrk ztepilý Picea abies 0,04 1,27 + 0,06 modřín opadavý Larix decidua 0,04 1, celkem 3, , pozn.: 1 Výměra porostní půdy lesnicko-hospodářsko-úpravnicky zařízených lesních pozemků (dle LHP). 2 Výměra lesnicko-typologicky klasifikované lesní půdy. Povinná příloha: Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. 5: Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha č. 4: Lesnická mapa typologická Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název rybníka (nádrže) Katastrální plocha Využitelná vodní plocha Plocha litorálu Průměrná hloubka Maximální hloubka Postavení v soustavě Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení - Dolní rybník 2,0802 ha 1,95 ha cca 0,2 ha 1,2 m 2 m dolní v současné době není v platnosti žádný manipulační řád v současné době není v platnosti žádný hospodářsko provozní řád jednohorkový cyklus extenzivní není jedná se o rybník IV. kategorie Název rybníka (nádrže) Prostřední rybník Katastrální plocha 0,65 ha Využitelná vodní plocha 0,445 ha Plocha litorálu cca 300 m 2 Průměrná hloubka 0,6 m Maximální hloubka 0,93 m Postavení v soustavě prostřední Obec Trnávka Český rybářský svaz, místní organizace Stará Ves nad Ondřejnicí není 10

11 Manipulační řád Hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Výjimka k aplikaci látek znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Uživatel rybníka Rybářský revír Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení - v současné době není v platnosti žádný manipulační řád v současné době není v platnosti žádný hospodářsko provozní řád jednohorkový cyklus extenzivní není jedná se o rybník IV. kategorie Obec Trnávka, Český rybářský svaz místní organizace Stará Ves nad Ondřejnicí Český rybářský svaz místní organizace Stará Ves nad Ondřejnicí není Název rybníka (nádrže) Horní rybník Katastrální plocha 0,06 ha Využitelná vodní plocha 0,03 ha Plocha litorálu 10 m 2 Průměrná hloubka 0,4 m Maximální hloubka 0,91 m Postavení v soustavě horní Manipulační řád v současné době není v platnosti žádný manipulační řád Hospodářsko provozní řád v současné době není v platnosti žádný hospodářsko provozní řád Způsob hospodaření bez rybí obsádky Intenzita hospodaření - Výjimka k aplikaci látek není znečišťujících vodu (krmiva, hnojiva) Parametry zvláštních povodní (u jedná se o rybník IV. kategorie rybníků III. kategorie) Vlastník rybníka Český rybářský svaz místní organizace Stará Ves nad Ondřejnicí Uživatel rybníka Český rybářský svaz místní organizace Stará Ves nad Ondřejnicí Rybářský revír - Správce rybářského revíru - Zarybňovací plán - Průtočnost doba zdržení - Stav výpustních objektů všech tří rybníků je v dobrém provozuschopném stavu, rybníky nemají bezpečnostní přepad vzhledem k malému povodí a velkému retenčnímu prostoru. Ve špatném stavu jsou ohrádky oddělující litorály Dolního a Prostředního rybníka. Dílčí plochy rybníků jsou rozděleny na následující podplochy: 11

12 2a hráz Dolního rybníka 2b vodní plocha Dolního rybníka 2c litorální pásmo Dolního rybníka 2d požerák Dolního rybníka 3a hráz Prostředního rybníka 3b vodní plocha Prostředního rybníka 3c litorální pásmo Prostředního rybníka 3d požerák Prostředního rybníka 4a hráz Horního rybníka 4b vodní plocha Horního rybníka 4c požerák Horního rybníka Název vodního toku Trnávka Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou 5,6-6,2 km (řkm od do) Charakter toku lososové vody Příčné objekty na toku - Manipulační řád - Správce toku Povodí Odry s.p. Správce rybářského revíru ČRS, MO Stará Ves nad Ondřejnicí Rybářský revír Trnávka 1 - MO Stará Ves nad Ondřejnicí Zarybňovací plán součást chráněné rybí oblasti, zarybňovací plán 100 ks PO2 vysazován do toku nad Starou vsí, do toku v PR se nevysazuje z důvodu nízkých stavů vody. Příloha: Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů (na podkladě mapy SMO 1:5000 nebo podrobnější) Základní údaje nelesních pozemcích Povinná příloha: Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů (na podkladě mapy SMO 1:5000 nebo podrobnější) 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V rámci péče o území byly za období platnosti předchozího plánu realizovány následující zásahy V roce 2000 byla provedena revitalizace rybníků spočívající ve vybudování ohrádek pro vytvoření litorálních porostů a podchodu pro obojživelníky pod silnicí na hrázi dolního rybníka. V současné době naváděcí oplůtky a ohrádky litorálu jsou nefunkční a potřebují opravu. 12

13 Byly pravidelně sečeny luční porosty ve východní části PR a v ochranném pásmu hospodařícími subjekty kromě plochy 7 a 8, které jsou ponechány ladem a postupně zarůstají náletovými dřevinami. Plochy ponechané ladem je vhodné začít opětovně obhospodařovat dle podrobné specifikace v příloze T2. Hráze rybníků jsou pravidelně sečeny 2x ročně obcí Trnávka Instalované zábrany u silnice na hrázi dolního rybníka jsou již díky času částečně rozpadlé Na rybnících dochází k ústupu litorální vegetace i populace nepukalky plovoucí pro jejich obnovu by bylo vhodné provés částečné zimování a částečné letnění rybníků, obnovu ohrádek litorálů a zlikvidovat výskyt invazní střevličky východní dle specifikace v rámcových směrnicích a příloze T Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem ochrany přírody je zachování místa rozmnožování obojživelníků, výskytu vodní kapradiny nepukalky plovoucí, meandrující tok Trnávky, místo pro vážky a ptáky vázané na vodní a lesní prostředí. Možné kolize lze očekávat v případě možného zimování a částečného letnění rybníků pro obnovu litorální vegetace a populace nepukalky plovoucí s dobou rozmnožování obojživelníků a ptáků. Toto negativní ovlivnění některých předmětů ochrany (obojživelníci a ptáci) při zásazích pro prioritní obnovu litorálu bude jen dočasné a ve výsledku prospěje všem předmětům ochrany. Ostatní zájmy ochrany přírody lze v péči o území skloubit, a proto se další kolize zájmů ochrany v území nepředpokládají. 3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcová směrnice péče o les je v Příloze č. T3. Povinná příloha: Příloha č. T3: Rámcové směrnice péče o les podle SLT Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rámcová směrnice péče o rybníky Název rybníka (nádrže) Způsob hospodaření Intenzita hospodaření Manipulace s vodní hladinou Způsob letnění nebo zimování Dolní a Prostřední rybník Jednohorkové Extenzivní V případě zimování a částečného letnění manipulace s hladinou viz níže, jinak udržovat na hladině stálého nadržení dle minulého manipulačního řádu. Hladiny stáleho nadržení: Dolní rybník 247,7 m. n. m Prostřední rybník 248,20 m. n. m Pro obnovu litorálů a eliminaci střevličky východní by bylo vhodné alespoň jednou za čas dle potřeby (3-5 let) provést 13

14 Způsob odbahňování Způsoby hnojení Způsoby regulačního přikrmování Způsoby použití chemických látek Rybí obsádky částečné zimování a letnění. Mimo toto řízené letnění a zimování je nežádoucí snížení vodní hladiny během vegetační sezóny v období od do a úplné zimování je nežádoucí z důvodu zimování obojživelníků v nádržích.. V období platnosti tohoto plánu péče neodbahňovat. Nehnojit Nepřikrmovat nepoužívat chemické látky V rybnících používat extenzivní obsádku převážně mladšího kapra a lína bez výskytu nepůvodních býložravých (amur, tolstolobik a tolstolobec) a dravých druhů ryb (sumec, štika, candát, okoun). Nežádoucí je i výskyt menších kaprovitých ryb (střevlička východní, perlíni, plotice) vzhledem k nemožnosti jejich eliminace obsádkami dravých ryb při jejich nadměrném výskytu s ohledem na obojživelníky. V případě nadměrného nárostu vodní submerzní vegetace (především růžkatec a stolístek) je možno použít se souhlasem orgánu ochrany přírody meliorační obsádku kapra (K2, K3), případně amura. Hektarové výnosy obsádek maximálně 350 kg/ha, u meliorační obsádky je možné zvýšení až na 600 kg/ha při výlovu. Termín výlovu bude od 15. října do 10. listopadu a bude oznámen orgánu ochrany přírody nejméně 14 dní předem. Termín je nutno dodržovat, aby mohl být rybník ihned napouštěn. Při výlovu provést zcela odlov ryb tak, aby byly sloveny i nepůvodní druhy ryb (zejména střevlička východní). Pro její eliminaci by bylo vhodné ponechat nějaký čas rybníky (cca 1 měsíc) vypuštěny případně ošetřit lokálně louže vyvápněním po výlovu (nutná výjimka z ochranných podmínek). Po výlovu bude nejpozději do měsíce zaslána produkční karta orgánu ochrany přírody. Termíny zarybnění a složení ryní obsádky budou každoročně předkládány ke schválení orgánu ochrany přírody. Vhodný termín pro zarybnění je od 1. dubna do 15. května dle druhového složení rybí obsádky. Rybí obsádka popsaná v rámcové směrnici je pouze orientační, nasazení je třeba meziročně přizpůsobit (korigovat) aktuálnímu stavu a rozvoji vodní vegetace a průhlednostem vody především v první polovině vegetační sezóny. Průhlednost vody v rybnících udržovat minimálně 30 cm. Pro obnovu litorální vegetace by bylo vhodné krátkodobě (1 2 sezóny) provést částečné zimování s následným částečným letněním (do 20.6). Při zimování snížit hladinu cca o 40 cm od hladiny stálého nadržení tak, aby byly litorály na suchu, od dubna pak snížit hladinu od hladiny stálého nadržení o cca cm tak, aby část ohrazených litorálů byla na mělké vodě do 5 cm umožňující rozvoj populace nepukalky plovoucí. Při realizaci letnění provést opakovaně kontrolu rozvoje litorální vegetace a populace nepukalky plovoucí v litorálech, případně lehce zvýšit hladinu. Pro dobrou kontrolu a měřitelnost snížení hladiny je třeba vyznačit barvou hladiny stálého nadržení na objektech požeráků. Rozsahu litorálů by bylo vhodné obnovit na Dolním rybníce po stávající ohrádku, na Prostředním rybníce vzhledem k nivelitě dna je možné litorál obnovit jen v mělčích příbřežních částech. Při kalamitním výskytu střevličky východní při neúšpěchu její eliminace vyvápněním louží po výlovu a ponechání rybníka vypuštěného (případně vyzimovaného) je krátkodobě na 1 rok po souhlasu orgánu ochrany přírody nasadit candáta ročka pro její eliminaci. 14

15 Koryto toku Trnávky ponechat v přirozeném meandrujícím stavu. Neovlivňovat chod a sedimentaci plavenin a neprovádět stabilizace drobných břehových nátrží v ZCHÚ. Průběžně provádět odstraňování naplaveného odpadu. c) péče o nelesní pozemky Dílčí plocha 7 Typ managementu sečení lehkou mechanizací s odstraněním biomasy Vhodný interval 2x ročně. Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře lehká lištová nebo rotační sekačka, křovinořez Kalendář pro management červen - červenec, srpen - září Upřesňující podmínky posečenou biomasu odstranit mimo PR Dílčí plocha 5 Typ managementu sečení těžkou mechanizací a odstraňování biomasy Vhodný interval 2x ročně. Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře traktor Kalendář pro management květen - červen, srpen - září Upřesňující podmínky posečenou biomasu odstranit mimo PR, vynechávat neposečené pásy cca 3 5 metrů široké pro živočichy a meziročně tyto pásy střídat (rozsah cca 10% výměry) Dílčí plocha 2, 3, 4, 6 Typ managementu sečení břehových travních porostů Vhodný interval 2x ročně (červen, srpen září) Minimální interval 1x ročně (srpen) Prac. nástroj/hosp. zvíře křovinořez Kalendář pro management června, 20. srpna 10. září Upřesňující podmínky posečenou biomasu odstranit mimo PR Dílčí plocha 7 Typ managementu odstranění náletových dřevin Vhodný interval jednorázově Minimální interval jednorázově Prac. nástroj/hosp. zvíře motorová pila, křovinořez Kalendář pro management říjen - březen Upřesňující podmínky Odstranění náletu dřevin do louky, vyřezanou biomasu zpracovat mimo území PR nebo na vhodném místě plochy. Pravidelně kontrolovat ve spolupráci s vlastníky pozemků stav dřevin a odstraňovat suché větve a havarijní stromy v okolí cest a v parcích tak, aby byla zajištěna bezpečnost návštěvníků území. Jako náhradu za odstraněné jedince vysadit 10 ks stromů do břehových partií a do parku okolo obecního úřadu. Výsadbu sazenic stromů provést v podzimním či jarním termínu dle aktuálního stavu počasí, na výsadbu použít sazenice dřevin přirozené druhové skladby. Pro stabilizaci sazenice osadit tři kůly spojené příčkami. Sazenice v následujících dvou sezónách v suchém období zalévat 20 litry vody na sazenici dle potřeby. 15

16 d) péče o rostliny V rámci péče o nepukalu plovoucí nejsou navrhovány specifiská opatření mimo zásad stanovených rámcovou směrnicí péče o rybníky. Intenzivnější rybí obsádky eliminují její výskyt na rybnících a mají vliv i na redukci litorálních porostů. e) péče o živočichy V rámci péče o luční plochy ponechávat pruhy neposečené jako pastvu pro hmyz. Tyto pruhy meziročně střídat tak, aby byly alespoň jedenkrát za dva roky posečeny. V rámci péče o obojživelníky provádět kontrolu a opravy ohrádek v rybníce i naváděcích ohrádek k migračnímu podchodu pod silnicí. V současné době je potřeba kompletní rekonstrukce ohrádek litorálů a naváděcích zábran Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Povinná příloha: Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich d) nelesní pozemky Povinná příloha: Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Dílčí plocha 12, 16, 17 Typ managementu sečení těžkou mechanizací a odstraňování biomasy Vhodný interval 2x ročně. Minimální interval 1x ročně Prac. nástroj/hosp. zvíře traktor Kalendář pro management květen - červen, srpen - září Upřesňující podmínky posečenou biomasu odstranit mimo OP, na plochách 16 a 17 vynechávat neposečené pásy cca 3 5 metrů široké pro živočichy a meziročně tyto pásy střídat (rozsah cca 10% výměry) Zásady využívání ploch v ochranném pásmu jsou uvedeny v tabulce T1 a T Zaměření a vyznačení území v terénu Území PR je v terénu řádně označeno hranečníky se státním znakem. Pruhové značení je v některých částech nezřetelné nebo zcela chybí a proto jej bude nutné v nejbližší době doplnit a následně ještě jednou za platnost plánu péče obnovit. Za období platnosti plánu péče bude potřeba provést nátěr dřevěných stojanů (dle potřeby cca 1x za 5 let). 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Na aplikaci vápna do kaluží po výlovu je třeba výjimka z ochranných podmínek PR. V současné době nemají nádrže platný manipulační řád, je proto nutno jej zpracovat a schválit (provede uživatel rybníků). Do manipulačního řádu zapracovat doporučení vyplývající z tohoto plánu péče. 16

17 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Nejsou. 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na vybraných státních znacích jsou instalovány tabulky s popisem předmětu ochrany PR a územím prochází naučná stezka. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Před koncem platnosti plánu péče je nutné zopakovat botanický, herpetologický, batrachologický inventarizační průzkum a průzkum zaměřený na vážky. 4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy) Náklady za rok (Kč) Náklady za období platnosti plánu péče (Kč) Jednorázové a časově omezené zásahy Obnova a doplnění pruhového značení Nátěr stojanů státních znaků Oprava ohrádek litorálů a tahových cest obojživelníků Odstranění náletu dřevin Výsadba 10 ks stromů 3000 Inventarizační průzkumy C e l k e m (Kč) Opakované zásahy Sečení luk 2x ročně C e l k e m (Kč) Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS: Rezervační kniha PR Rybníky v Trnávce. Ms. Dep. in Krajský úřad Moravskoslezského kraje. Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky, Enigma, Praha 1996, 347 PR. Demek J., Mackovčin P. [ed.] (2006): Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno. Háková A., Klaudisová A., Sádlo J. [eds.] (2004): Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura Planeta XII, 3/

18 Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (eds.) (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha Jeziorski Petr (2010): Zoologický průzkum na území PR Rybníky v Trnávce. - Daphne ČR Institut aplikované ekologie, Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje]. Kočvara R. (2006): Zoologický průzkum přírodní rezervace Rybníky v Trnávce. Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje]. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J., Štěpánek J. [Eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 p. Míchal I. a Petříček V. eds. (1998): Péče o chráněná území.ii., Praha, 714 PR. Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočes. Přír., suppl. 1995: Litoměřice. Neuhäuselová a kol. (1998) Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky Academia Praha. Petříček V. [ed.] et al (1999): Péče o chráněná území I., Praha, 452 pp. Quitt E. (1971): Klimatické oblasti Československa. Academia, Brno. Toman V. (2001): Plán péče o přírodní rezervaci Rybníky v Trnávce na období , Ms. [Depon. in: Krajský úřad Moravskoslezského kraje]. Weissmannová H. et al., 2004: Ostravsko. In: Mackovčin P. & Sedláček M. [eds.]: Chráněná území ČR, Svazek 10. AOPK ČR a Eko Centrum Brno, Praha, 456 pp. 4.3 Seznam používaných zkratek EVL evropsky významná lokalita ZCHÚ zvláště chráněné území OP ochranné pásmo PP přírodní památka KÚ Krajský úřad GIS geografické informační systémy NS naučná stezka QR kód - Quick Response, tedy kód rychlé reakce, Kódy jsou určeny pro počítačové zpracování PO2 pstruh obecný dvouletý 4.4 Plán péče zpracoval Mgr. Michal Krátký, ing. Marian Horváth SAGITTARIA Sdružení pro ochranu přírody střední Moravy Lipové náměstí 3, Křelov tel./fax: , mobil: , sagittaria@volny.cz Dne:

19 5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území Základní identifikační údaje1.1 Základní identifikační údaje Údaje o lokalizaci území Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Výměra území a jeho ochranného pásma Překryv území s jinými chráněnými územími Kategorie IUCN Předmět ochrany ZCHÚ Předmět ochrany podle zřizovacího předpisu Hlavní předmět ochrany ZCHÚ současný stav Cíl ochrany Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů... 4 Tok Trnávky je součástí pstruhového rybářského revíru Trnávka 1 ve správě MO Příbor a je součástí chráněné rybí oblasti bez sportovního rybolovu. Na PR nemá negativní vliv Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch Základní údaje nelesních pozemcích Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Plán zásahů a opatření Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Zaměření a vyznačení území v terénu Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Návrhy na vzdělávací využití území Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Závěrečné údaje Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Použité podklady a zdroje informací Seznam používaných zkratek Plán péče zpracoval Obsah Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy Příloha č. T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T2: Popis dílčích ploch a objektů na nelesních pozemcích a výčet plánovaných zásahů v nich Příloha č. T3: Rámcová směrnice péče o les podle SLT Příloha č. T4: Vymezení území PR a ochranného pásma Příloha č. M1: Orientační mapa území Příloha č. M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha č. M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha č. M4: Lesnická mapa typologická Příloha č. M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů 19