MEMORANDUM K BUDOVÁNÍ PLNĚ PROFESIONÁLNÍCH OZBROJENÝCH SIL. Petr NEČAS

Transkript

1 MEMORANDUM K BUDOVÁNÍ PLNĚ PROFESIONÁLNÍCH OZBROJENÝCH SIL Petr NEČAS Obsah: Úvod Strategické prostředí a vojenské trendy Systém výcviku, profesionální přípravy a vzdělávání Systém aktivních záloh Struktura resortu MO a AČR Lidské zdroje Finanční a materiální zdroje Etapy profesionalizace ozbrojených sil Závěr Praha, červenec

2 Úvod Toto memorandum si nečiní nároky být vyčerpávajícím popisem struktury a cesty k profesionální armádě. Je však logickým výsledkem mnohaletého uvažování a analyzování armádní problematiky na půdě ODS. Přesvědčení o nutnosti armádu výrazně zmenšit a plně profesionalizovat vyústilo v první analytický materiál ODS zdůvodňující cestu k plně profesionální armádě z února Od té doby byla zpracována celá řada textů na toto téma prezentovaných na ideových konferencích ODS v letech i na půdě různých nestranických konferencí či seminářů a také v podobě mediálních výstupů. Cesta k plně profesionální armádě nebude jednoduchá a ani levná. Ekonomické a sociální dopady na život řady obcí, měst, rodin i jednotlivců budou nezanedbatelné. Proto vyžaduje rozsáhlou politickou a veřejnou podporu. Memorandum chce přispět k veřejné a politické diskusi na toto téma, protože jen prostřednictvím debaty lze vytvořit veřejnou a politickou podporu této náročné cestě. Memorandum nechce suplovat práci stovek úředníků a důstojníků ministerstva obrany a generálního štábu. Chce však nezištně nabídnout některé názory, pohledy, analýzy, ale i nápady. Nikdo nejsme neomylní a bezchybní a není takovým ani autor tohoto memoranda. Proto přivítám jakýkoliv námět, komentář či připomínku na toto téma i na adresu memoranda samotného. Jen tak se rozproudí tolik potřebná veřejná diskuse. V tomto memorandu bylo použito množství dokumentů a údajů z ministerstva obrany, odborné literatury, stranických odborných materiálů ODS, zahraničních studií, apod., které byly syntetizovány do podoby tohoto dokumentu. Proto si autor nečiní nárok na to, aby každá zde prezentovaná myšlenka byla považována za jeho původní nápad. 2

3 Strategické prostředí a vojenské trendy Česká republika čelí novým výzvám a novým rizikům. Při jejich řešení a eliminaci bude dávat přednost politickým prostředkům a mírovému řešení. Zahraničně-bezpečnostní politika a obranná politika musí být založena na aktivitě, angažovanosti a plnění spojeneckých závazků. Zásadou obranné politiky je princip přiměřenosti, věrohodného odstrašení a akceptace přijatelných rizik. Žádná země, a tedy ani Česká republika, nemá dost obranných zdrojů, aby dokázala eliminovat všechny potencionální hrozby. Hrozby jsou charakterizovány jejich pravděpodobností, předpokládaným časem výstrahy a závažností dopadů na životní zájmy České republiky. Hrozby musí být pečlivě analyzovány a klasifikovány. Část hrozeb může být za použití dostupných zdrojů eliminována, ale vždy budou existovat hrozby, na jejichž eliminaci nebude, při dodržení zásady přiměřenosti, dostatek zdrojů. Pak je třeba zodpovědně a vědomě přijmout odpovědnost za přijatelné riziko. Část těchto hrozeb bude eliminována i za pomoci spojeneckých závazků. Současné strategické prostředí je charakterizováno velmi nízkou pravděpodobností vzniku globálního konfliktu. Nízká je i pravděpodobnost rozsáhlého regionálního konfliktu či menšího regionálního konfliktu na teritoriu Aliance, který by vyžadoval operaci českých ozbrojených sil v souladu s článkem 5 Washingtonské smlouvy. Pravděpodobnost regionálního či lokálního konfliktu v okolí Aliance, či v její zájmové sféře je střední. Mezi vojenské hrozby je třeba zařadit i proliferaci zbraní hromadného ničení a raketových technologií. Hrozí, že se nějaký diktátorský či autoritativní režim dostane k vhodným technologiím pro výrobu zbraní hromadného ničení a balistických raket. Pod nálepkou zbraně hromadného ničení si nesmíme představovat pouze mediálně zajímavé nukleární zbraně, ale také zbraně chemické či biologické. Tedy zbraně poměrně snadno vyrobitelné v řadě např. chemických provozů pro výrobu farmaceutik, pesticidů či jiných látek. Jsou to technologie poměrně snadno dostupné a využitelné. A není bez zajímavosti, že řada zemí nepodepsala Konvenci o chemických zbraních, která omezuje jejich vývoj, výrobu, skladování a použití. Velmi zneklidňující je, že se jedná o státy jako Irák, Libye, Severní Korea či Sýrie. Tedy země často spojované s podporou mezinárodního terorismu. Stejné státy Irák, Libye, Severní Korea a Sýrie spolu s Čínou a Iránem najdeme na seznamu zemí, které se neúčastní Mezinárodního kontrolního režimu raketových 3

4 technologií. Otázkou je také export raketových technologií z Ruska, Číny či Severní Korey do zemí jako je Irán či Libye. Kombinace diktátorského režimu, tedy toho, čemu říkáme nezdárný či gangsterský stát, a biologické, chemické či nukleární zbraně s balistickou raketou je smrtelně nebezpečná směs. Vůči ní nesmíme zůstat lhostejní a především bezbranní. Proto je nezbytné podpořit budování alianční protiraketové obrany a aktivně se tohoto projektu zúčastnit. Mezi nevojenské hrozby pro bezpečnost státu patří například nekontrolovaná migrace, mezinárodní organizovaný zločin, terorismus, náboženský, etnický či politický extremismus. Patří sem i přírodní a ekologické katastrofy. Druh hrozby Pravděpodobnost Doba výstrahy globální konflikt velmi nízká velmi vysoká rozsáhlý regionální konflikt nízká vysoká menší regionální konflikt nízká vysoká rozsáhlý/menší regionální konflikt + střední nízká lokální konflikt (mimo čl.5 Washingtonské smlouvy) proliferace ZHN vysoká střední přírodní/ekologické katastrofy nepředvídatelná mizivá ostatní nevojenské hrozby vysoká velmi nízká Zdrojem vojenských i nevojenských hrozeb bude především oblast bývalého SSSR, Balkánu, Blízký a Střední Východ, a také oblast severní a střední Afriky. Proliferační hrozbu představuje především Rusko, Čína, Severní Korea, Irán, Irák, Sýrie a Libye. Posláním ozbrojených sil je: 1. Zajistit věrohodné odstrašení potencionálního protivníka. 2. V případě selhání odstrašení bránit životní zájmy České republiky, tedy její existenci, suverenitu územní celistvost, principy demokracie, základní funkce státu a zajištění základních podmínek pro život občanů. 3. Věrohodně plnit spojenecké svazky v rámci NATO, především kolektivní obranu aliančního teritoria. 4. V souladu s českými národními zájmy a mezinárodními závazky se účastnit mezinárodních mírových, humanitárních a záchranných operací. 5. Poskytnout podporu orgánům veřejné správy, případně mezinárodním institucím při řešení dalších nevojenských hrozeb či krizovém managementu. 4

5 Pro zabezpečení svého poslání musí být Armáda České republiky schopna plnit následující úkoly: 1. Udržovat síly vysoké pohotovosti ve složení popsaném v dalším textu v části týkající se struktury AČR. Tyto síly musí být udržovány ve vysokém stupni připravenosti, schopné plného nasazení, interoperabilní, rozmístitelné a udržitelné, připravené k obraně státu, plnění spojeneckých a mezinárodních závazků při operacích v rámci článku 5 Washingtonské smlouvy i mimo něj, při prevenci konfliktů, mírových, humanitárních a záchranných misích. 2. Udržovat síly nižší pohotovosti ve složení popsaném v další části týkající se struktury AČR. Tyto síly budou schopny zajišťovat obranu státu, přispívat do operací NATO a zabezpečovat, podporovat a posilovat síly vysoké pohotovosti a zajišťovat jejich rotaci. 3. Udržovat dlouhodobě budované síly, které budou mobilizačně vytvářené pro obranu státu a plnění spojeneckých a mezinárodních závazků podle požadavků konkrétní hrozby, konkrétní operace a konkrétních úkolů v souladu s předpokládaným časem výstrahy. 4. Udržovat schopnost pro příjem spojeneckých posil a poskytovat hostitelskou podporu v případě, že si to vyžádá situace. 5. Připravit se na poskytnutí podpory orgánům veřejné správy a mezinárodním organizacím v souladu s příslušnými zákony, konkrétními požadavky, národními zájmy a mezinárodními závazky. Pro rozsáhlý regionální konflikt v oblasti bezprostředně ohrožující území ČR, podle článku 5, musí být válečně rozvinutá AČR schopna začlenění do operačního seskupení NATO podle kategorií přidělení. Síly budou rozvinovány podle kategorií připravenosti. Síly pod národním velením budou zajišťovat obranu a ochranu teritoria mimo oblast operace NATO, podporovat jednotky AČR vyčleněné pro operační seskupení NATO a zabezpečovat podporu hostujících vojsk na území ČR. Pro rozsáhlý regionální konflikt, podle článku 5, mimo oblasti bezprostředně ohrožující území ČR musí být válečně rozvinutá AČR schopna poskytnout obrněnou divizi, modul lehkých sil divizního typu a příslušné jednotky vzdušných sil, logistické podpory a všestranného zabezpečení. Pro menší regionální konflikt, podle článku 5, musí mít připraveny 2 prapory těžkých sil a 2 prapory lehkých sil, jedno brigádní velitelství s příslušným brigádním kompletem druhů vojsk. Souběžně musí mít připravenou jednotku praporního typu pro operace mimo článek 5 mírového, humanitárního či záchranného typu. 5

6 Jednotky expedičních sil budou podpořeny národním podpůrným prvkem a nezbytnými jednotkami zabezpečení. Jednotky nevyslané mimo území ČR zabezpečují obranu a ochranu teritoria, podporu expedičních jednotek a podporu hostujících vojsk. Na území ČR působí i záchranné skupiny, jejichž činnost bude probíhat v souladu s Dodatkovým protokolem k Ženevským úmluvám. Pro operace mimo článek 5 Washigtonské smlouvy budou připraveny 2 kontingenty v celkovém počtu do osob, včetně logistické podpory a zabezpečení pro 2 mírové, humanitární či záchranné operace. Typ, velikost a složení obou kontingentů bude na míru šit dané operaci. Oba kontingenty musí mít zajištěnu dlouhodobou rotaci zabezpečující naši účast po dobu až tří let v jedné operaci. Nepominutelným faktem je i změna geopolitické a strategické pozice České republiky po jejím vstupu do NATO společně s Maďarskem a Polskem. Naše země je zcela obklopena buď aliančními spojenci nebo spřátelenými státy. Z hlediska přímého vojenského ohrožení by mohl případný protivník dosáhnout našeho území pouze přes teritorium těchto států. Došlo také k výrazným posunům: - od obrany státu na vlastním území k obraně státu mimo vlastní území (na území spojenců) - od obrany individuální k obraně kolektivní - od obrany území k obraně zájmů - od obrany ČR k obraně spojenců - od vojenské obrany k ochraně mezinárodního řádu a k podpoře a pomoci při mírových, humanitárních a záchranných misích. Vojenské operace na území ČR se stávají málo pravděpodobné. Naopak, prudce roste pravděpodobnost operací vedených mimo naše území. Válečné operace jsou dnes vedeny jako nelineární (bez klasických frontových linií), s vysokou mobilitou a účinností palby. Jsou to zpravidla operace za účasti a spolupráce všech druhů vojsk. Klíčovým z hlediska současnosti i budoucnosti je multinacionalita vojenských operací. Charakter operací vyžaduje i vysokou strategickou (na stovky až tisíce kilometrů) a operační (na desítky až stovky kilometrů) mobilitu. 6

7 Cílem operací již není obsazení či udržení určitého území, ani snaha v opotřebovávací bitvě či válce uštvat materiální a lidské zdroje protivníka, ale snaha přesnými a cílenými údery narušit soudržnost (kohezi) nepřátelské sestavy a tím snížit protivníkovu vůli či schopnost klást odpor a pokračovat v boji. Vedle válečných operací roste i role operací jiných než válka jako jsou různé mírové operace, humanitární, záchranné mise apod. Roste také asistenční role armády v operacích proti mezinárodnímu terorismu, organizovanému zločinu, při ochraně hranic apod. Vždy však musí platit, že armáda je určena primárně k válečným a bojovým misím. Charakter válečných i neválečných operací klade nároky i na strukturu vojsk. Ta musí být dostatečně flexibilní, s vysokým stupněm modularity, aby umožnila vytvořit účelové seskupení, které bude na míru šito konkrétním požadavkům dané válečné nebo neválečné operace. Operační aspekty povedou také k většímu významu lehkých a mobilních sil. Trendy v technické oblasti kladou důraz na schopnost vést operace ve dne i v noci, za všech povětrnostních podmínek. Nutná je vysoká pohyblivost, zvýšený důraz je kladen na operační a strategickou mobilitu (transportní letouny a helikoptéry) a dlouhodobou udržitelnost a rozmístitelnost sil v místě operace. Zvýšenou roli budou hrát i požadavky tzv. informačního válčiště, které povedou k systémům pracujícím v reálném čase a poskytujícím obraz reálného válčiště. To bude vyžadovat vybavit techniku a mnohdy i jednotlivé vojáky systémy jako jsou identifikace vlastní cizí (IFF), globální poziční systémy (GPS), digitální komunikace a informační systémy. Nezbytným doplňkem se musí stát systémy zvyšující účinnost a přesnost palby a umožňující používání sofistikovaných přesných zbraní. Modernizace musí klást důraz na systémy velení, řízení, spojení a průzkumu, na schopnost vést operace za všech podmínek, se zvýšenou mobilitou a účinností palby. Jednotky bojové podpory a podpory bojových služeb musí být schopny svou kapacitou, účinností a mobilitou poskytovat dostatečnou podporu bojovým jednotkám. 7

8 Systém výcviku, profesionální přípravy a vzdělávání Výcvik je prováděn především prostřednictvím tzv. aplikačních škol, které zajišťují vševojskový a odborný výcvik všech vojáků i příslušníků Sboru aktivních záloh bez ohledu na jejich zařazení do hodnostního sboru. Výcvik v dané odbornosti je koncentrován a centralizován do příslušné aplikační školy, ve které probíhá odborný výcvik poddůstojníků, rotmistrů a praporčíků i důstojníků. Výcvikové kapacity jsou tak účelněji využity. Je např. umožněn vícesměnný provoz techniky i personálu, dochází k úsporám a efektivnímu provozu. Součástí aplikačních škol jsou i poddůstojnické školy. Aplikační školy zajišťují základní a zdokonalovací odborný výcvik, poddůstojnickou školu, aplikační rotmistrovské, praporčické a důstojnické kurzy, kurzy specialistů, zdokonalovací a přeškolovací kurzy. Současně tvoří rámcový útvar, který v případě doplnění příslušníky Sboru aktivních záloh vytváří při mobilizačním rozvinutí taktický svazek, zpravidla ve velikosti praporu. Aplikační školy jsou v podřízenosti výcvikových základen brigádního typu, které jsou zařazeny pod velení Velitelství teritoriálních sil. Jednou z aplikačních škol je i jediná armádní centralizovaná autoškola - aplikační škola řidičů. Základní vševojskový výcvik není prováděn u jednotlivých útvarů, ale je centralizován ve dvou aplikačních školách pěchoty zajišťujících základní 6 týdenní vševojskový výcvik pro všechny vojenské odbornosti a hodnostní sbory. Pro základní 6 týdenní odborný výcvik jsou vojáci základní hodnosti převeleni do odborné aplikační školy (mechanizované pěchoty, dělostřelectva, spojovacího vojska, obrněného vojska, ženijního vojska, logistiky apod.) Po jeho absolvování pokračuje 3 měsíční zdokonalovací odborný výcvik, po něm následuje zařazení k bojovému útvaru. Poddůstojnická škola trvá 9 měsíců, včetně základního vševojskového výcviku v aplikační škole pěchoty a základního a zdokonalovacího odborného výcviku v příslušné aplikační škole. Poddůstojnická škola připravuje vojáky pro výkon funkcí v hodnosti desátník a četař. Vstupními požadavky je střední vzdělání (vyučen v oboru), vojenské, fyzické a psychické schopnosti. Absolventi jsou připraveni pro výkon funkcí odpovídající staršímu specialistovi, vedoucímu specialistovi a zástupci velitele družstva (obsluhy, posádky). Rotmistrovské odborné kurzy absolvují v příslušné aplikační škole absolventi poddůstojnické školy. Kurzy v trvání 3-8 týdnů připravují absolventy pro konkrétní funkci a vojenskou odbornosti v hodnostech rotný, rotmistr a štábní rotmistr. Požadavky jsou stejné jako u poddůstojníků. 8

9 Příslušníci rotmistrovského sboru slouží jako velitelé družstev, zástupci velitelů čet, výkonní rotmistři, asistenti a vedoucí asistenti štábní či odborné služby. Praporčíci jsou kombinovaně připravováni v aplikačních školách a Vojenské akademii. Vstupními požadavky jsou úplné středoškolské vzdělání a vojenské, fyzické a psychické schopnosti. Praporčická škola Vojenské akademie zajišťuje všeobecnou vojenskou přípravu a příslušná aplikační škola přípravu v dané odbornosti. Příprava příslušníka praporčického sboru trvá 12 měsíců. Praporčíci však povinně nastupují do základních rotmistrovských funkcí. Vztah mezi praporčickým a rotmistrovským sborem je analogický vztahu mezi sborem vyšších a nižších důstojníků, kdy pro získání vyšší důstojnické hodnosti je nezbytné projít všemi stupni sboru nižších důstojníků. Současně musí existovat prostupnost se sborem nižších důstojníků, na který mohou aspirovat úspěšní praporčíci či rotmistři s úplným středoškolským vzděláním, kteří absolvovali praporčické vzdělání. Příprava důstojníků probíhá buď na Důstojnické škole Vojenské akademie nebo na Důstojnickém institutu University obrany. Vojenská akademie organizuje Důstojnickou školu, Praporčickou školu, základní, pokračovací a vyšší štábní kurzy, praporčické štábní kurzy a další školení. Ke studiu Důstojnické školy jsou přijímáni absolventi civilních středních škol s úplným středoškolským vzděláním, rotmistři a praporčíci s úplným středoškolským vzděláním. Budoucí důstojníci přicházející z civilu absolvují napřed 3 měsíce vševojskový výcvik s výcvikem mechanizované pěchoty, který je následován 9 měsíčním studiem akademie a 6 měsíčním kurzem na příslušné aplikační škole. Absolventi školy mohou zastávat funkce do hodnosti kapitána. V průběhu kariéry se u většiny z nich předpokládá získání nejméně bakalářského vzdělání na Univerzitě obrany. Působení důstojníků se středoškolským vzděláním je určitě věcí hodnou diskuse, ale měli bychom se k němu přiklonit. Umožňuje v prvé řadě průnik s praporčickým sborem. Motivuje poddůstojníky, rotmistry i praporčíky k růstu, delší službě, dalšímu akreditovanému i vojenskému vzdělávání. Také vytváří prostor pro kvalitnější personální práci prostřednictvím poskytování vysokoškolského vzdělání v průběhu kariéry. 9

10 Vysokoškolské vzdělání je možno získat na Univerzitě obrany. Ta se skládá z Technické fakulty, Fakulty společenských a ekonomických věd, Vojenského lékařského institutu, Institutu strategických a obranných studií a Důstojnického institutu. Veškeré obory současné Vojenské akademie Brno a Vysoké vojenské školy pozemního vojska jsou důsledně převedeny na úroveň plnohodnotného akreditovaného vzdělání srovnatelného s civilní vysokou školou. Univerzita obrany je vyňata z režimu vysokoškolského zákona zvláštním zákonem. Akademičtí funkcionáři univerzity i jednotlivých fakult a institutů jsou jmenováni ministrem obrany. Jmenovány jsou i akademický senát a vědecké rady. Výuka na univerzitě je součástí kariérního řádu profesionálních vojáků. Všechny technické obory jsou soustředěny s příslušnými katedrami do jediné Technické fakulty University obrany, která zajišťuje studium strojního, elektrotechnického, stavebního případně chemického inženýrství pro potřeby AČR. Obory jsou plnohodnotně srovnatelné s civilními vysokými školami. Mizí tak studium oborů jako inženýr - průzkumník apod. Technické obory a katedry jsou samozřejmě posunuty blíže k vojenským aplikacím a týkají se spíše specializací, které nelze studovat na civilních vysokých školách. Katedry s vojenskými obory jsou soustředěny do Důstojnického institutu. Ten zajišťuje studium vojenských předmětů pro studenty fakult University obrany a také důstojnické kurzy pro absolventy či studenty civilních vysokých škol. Studium Důstojnického institutu je velmi podobné současnému modelu přípravy vojenských lékařů, kteří jsou přijímáni ke studiu civilní lékařské fakulty a současně Vojenské lékařské akademie. Základ vzdělávání lékaře absolvují na civilní fakultě, VLA zajišťuje "doplňkové" vojenské obory. Vojenská lékařská akademie se bude transformovat do Vojenského lékařského institutu University obrany. Analogicky probíhá studium u technických oborů. Student je přijat ke studiu na Důstojnickém institutu a současně Technické fakultě. V tomto případě s rozdílem toho, že obě instituce jsou součástí téže vysoké školy. Technická fakulta poskytuje plnohodnotné "civilní" technické studium, byť zaměřené spíše na armádní aplikace, a Důstojnický institut zajišťuje výuku "doplňkových" vojenských oborů nezbytných pro kvalifikaci důstojníků. Jedná se však především o všeobecné vojenské obory, protože příprava pro konkrétní druh vojska a konkrétní vojenskou odbornost proběhne v příslušné aplikační škole po dosažení bakalářského vzdělání. 10

11 Důstojnický institut může pracovat i v kombinaci se studiem civilní vysoké školy, například při potřebě specialistů v oborech, které není možné zajistit Universitou obrany. Zde je model úplně totožný se současným i budoucím modelem přípravy vojenských lékařů. Bakalářské studium na počátku kariéry probíhá zpravidla na Technické fakultě, případně na civilní vysoké škole. Bakalářské studium v průběhu kariéry probíhá zpravidla na Fakultě společenských a ekonomických věd. Bakalářské studium je důsledně odděleno od magisterského či inženýrského. Probíhá zásadně trimestrálním způsobem. Studium na počátku kariéry je předcházeno tříměsíčním vševojskovým výcvikem a výcvikem mechanizované pěchoty. Vedle Technické fakulty je nezbytné vybudovat i Fakultu společenských a ekonomických věd. Je třeba opustit model, že co vysokoškolsky vzdělaný důstojník, to inženýr. Základem této fakulty jsou současné ekonomické a finanční obory, nově doplněné o obory psychologie, výchova a vzdělávání dospělých, politologie. Pro tuto fakultu by mělo být získáno i mezinárodně akreditované studium Master of Bussines Administration. Podíl důstojníků, kteří obdrží vysokoškolské vzdělání v bakalářském stupni na počátku kariéry by neměl přesáhnout 40 %. Drtivá většina ostatních důstojníků získá vysokoškolské vzdělání v průběhu kariéry do hodnosti kapitána. Magisterský či inženýrský stupeň je vyžadován od hodnosti plukovníka. I absolventi Fakulty společenských a ekonomických věd slouží ve velitelských a štábních funkcích ve všech druzích vojsk a vojenských odbornostech. Je tedy opuštěn model, kdy absolventi ekonomických a finančních oborů slouží pouze na štábních kancelářských pozicích, aniž projdou základními velitelskými posty na úrovni četa a rota. Institut strategických a obranných studií zajišťuje akademické kurzy (hodnost podplukovník), vyšší akademické kurzy (pro hodnost plukovník) a akademické kurzy generálního štábu (pro důstojníky generálního štábu od hodnosti majora výše). Vedle toho zajišťuje i vědecko výzkumnou činnost v oboru obranné a bezpečnostní politiky a strategických studií. Diskutabilní je otázka současného systému vojenských středních škol. Po zralé úvaze se navrhuje současný systém zachovat při posílení možnosti získání úplného středoškolského vzdělání v průběhu kariéry jako silného motivačního prvku. Předpokladem je ale samozřejmost, se kterou absolventi vojenských 11

12 středních škol nastupují do základních funkcí na úrovni hodnosti rotného a postupně stoupají až na praporčické funkce. Dalším důvodem je výrazné posílení zastoupení praporčíků ve štábních funkcích a v zabezpečovacích útvarech na úkor důstojníků. Systém aktivních záloh Jako nezbytný doplněk plně profesionálních ozbrojených sil je nezbytné vytvořit systém tzv. aktivních záloh. Proto se součástí Armády České republiky stane i Sbor aktivních záloh. Příslušníci sboru pracují ve svých civilních profesích. Jsou pravidelně povoláváni k vojenským cvičením. Po dobu cvičení je na ně pohlíženo jako na vojáky z povolání a jsou podle toho i zabezpečeni. Vedle toho jsou i finančně motivováni pro službu ve sboru. V případě potřeby jsou povoláváni k aktivní vojenské službě u nás i v zahraničí. Po dobu výkonu vojenské služby jsou placeni a zabezpečeni oni i jejich rodiny stejným způsobem, jako vojáci z povolání. V období své služby jim nadále plyne jejich mzda v civilním povolání. Zaměstnavatel je povinen uvolnit příslušníka sboru pro výkon cvičení i případného operačního nasazení. Mzda vyplacená příslušníkovi sboru jeho zaměstnavatelem v době povolání na cvičení či k operačnímu nasazení je posuzována jako zaplacená záloha na daň z příjmu zaměstnavatele. Po dobu služby ve sboru je jeho příslušníkovi placena částka 500,- Kč měsíčně do jím zvoleného fondu penzijního připojištění. Příslušník má dále právo na využití vojenských zdravotnických zařízení pro sebe i své rodinné příslušníky. V případě operačního nasazení má příslušník v daném roce právo využít pro sebe i svou rodinu i služeb vojenských lázeňských a rekreačních zařízení. V posledním kalendářním měsíci je příslušníkovi sboru vyplacena v případě splnění všech podmínek a vojenských cvičení odměna v podobě tzv. kompenzační náhrady za službu ve Sboru aktivních záloh. Výše náhrady odpovídá 1,5 násobku průměrné čisté mzdy profesionálního vojáka v odpovídající funkci a hodnosti a její výše je stanovena zákonem. Náhrada nepodléhá zdanění ani platbě zdravotního a sociálního pojištění. Aktivní zálohy se dělí na povinné a dobrovolné. Povinné zálohy jsou tvořeny bývalými profesionálními vojáky, součástí jejichž kontraktu je i povinnosti služby v aktivních zálohách po dobu 5 let u poddůstojníků a 12

13 rotmistrů a 7 let u praporčíků a důstojníků. Závěr aktivní vojenské služby je věnován přeškolovacímu či zdokonalovacímu výcviku odpovídajícímu zařazení na konkrétní tabulku ve sboru. Dobrovolné zálohy jsou tvořeny civilisty, kteří se dobrovolně přihlásí do sboru a prodělají nezbytný základní výcvik a postupně i výcvik odborný. V prvním roce absolvují 6týdenní základní vševojskový výcvik. V dalších letech postupně absolvují nezbytný odborný výcvik. Příslušníci sboru jsou určeni ke službě buď v tzv. zařazené záloze, tj. ke konkrétní službě na konkrétní pozici a tabulce v konkrétní záložní jednotce nebo v tzv. náhradní záloze, do které jsou určení příslušníci sboru prodělávající základní vševojskový a odborný výcvik a další příslušníci nezařazení na konkrétní tabulky. Každoročně jsou příslušníci sboru povoláváni ke čtyřem víkendovým cvičením zahrnujícím vševojskový výcvik, týdennímu odbornému výcviku a dvoutýdennímu polnímu cvičení, tj. celkem 25 dní. Personální výdaje spojené s provozováním 30tisícového Sboru aktivních záloh (tedy příspěvek na důchodové připojištění a kompenzační náhrada) dosahují cca 1 mld. Kč. Další prostředky je třeba vynaložit v případě operačního nasazení aktivních záloh. Pro personální, administrativní a finanční zabezpečení sboru je zřízen Hlavní úřad Sboru aktivních záloh, který je součástí Velitelství teritoriálních sil a jejich operačního štábu. Ředitel úřadu podléhá náčelníkovi personální správy G-1. Jednotlivé jednotky aktivních záloh jsou podřízeny konkrétním taktickým a operačním velitelstvím. Z příslušníků sboru jsou vytvářeny či doplňovány následující jednotky předurčené pro Velitelství teritoriálních sil a Velitelství operačních sil: - 2 mechanizované brigády včetně 4 strážních ochranných praporů (SOP) - obrněná brigáda včetně 2 SOP - brigáda palebné podpory - 3 ženijní, ženijně-záchranné a pontonové brigády - brigáda podpory velení - 3 letištní zabezpečovací a ochranné prapory pro vrtulníkovou brigádu - brigáda logistické podpory - zdravotnická brigáda - dopravní brigáda - brigáda NBC ochrany - roty vojenské polní policie - 3 letištní zabezpečovací prapory 13

14 - 5 letištních ochranných praporů, včetně jednotek PVO leteckých základen Struktura resortu Ministerstva obrany a Armády České republiky Ministerstvo obrany je ústředním orgánem státní správy ve věcech obrany a ozbrojených sil. Je místem koncepčního plánování a řízení obrany České republiky a místem strategického řízení ozbrojených sil. V jeho čele stojí ministr obrany. Vrchním velitelem ozbrojených sil je v souladu s Ústavou České republiky její prezident. Ozbrojené síly jsou tvořeny Armádou České republiky, jejíž součástí je i Hradní stráž. Vojenská kancelář prezidenta republiky je organizační složkou Kanceláře prezidenta, do které jsou vysíláni ke službě vojáci AČR. Součástí resortu Ministerstva obrany je Vojenská zpravodajská služba řízená jejím ředitelem, který je v přímé podřízenosti ministra obrany. Vojenská zpravodajská služba plní úkoly národní zpravodajské služby, je tedy jedinou ofensivní rozvědkou v ČR. V její kompetenci jsou i oblasti elektronického a signálního zpravodajství. Ve VZS slouží civilní zaměstnanci a vojáci AČR vyslaní ke službě do VZS. V jejím čele stojí voják v hodnosti brigádního generála, jeho 1. náměstkem je civilista, zpravidla s rozsáhlými zkušenostmi ze státní správy a diplomatické služby. Kontrarozvědná ochrana resortu obrany přechází, s výjimkou kontrarozvědné ochrany v prostoru operačního nasazení jednotek AČR, do kompetence BIS. Ministerstvo obrany jako integrovaný ústřední orgán státní správy je tvořeno Ústředním úřadem Ministerstva obrany v čele s náměstkem ministra - generálním sekretářem ministerstva a Hlavním štábem ozbrojených sil v čele s jeho náčelníkem. Náčelník hlavního štábu odpovídá za vojensko-odborné řízení ozbrojených sil. Ústřední úřad a Hlavní štáb jsou důsledně budovány bez duplicit. Proti současnému postavení generálního štábu má Hlavní štáb ozbrojených sil výrazně posílené kompetence, především v oblasti personalistiky, logistiky, bezpečnosti a kontrarozvědné ochrany. Integrované ministerstvo má o třetinu nižší stavy proti současné situaci. Proběhne výrazná redukce podřízených úřadů, agentur a zařízení. Ústřední úřad tvoří civilní složku ministerstva a hlavní štáb složku vojenskou. Přejmenování generálního štábu má být návratem blížeji k prvorepublikové terminologii. 14

15 Prvním zástupcem ministra je 1. náměstek - státní tajemník, který je politicky jmenován. Náměstek ministra - generální sekretář je nejvyšší civilní úředník resortu. Jako svůj osobní štáb má ministr k dispozici kabinet ministra v čele s tajemníkem kabinetu. Ministr obrany má tedy pět přímých podřízených: státního tajemníka, generálního sekretáře, náčelníka Hlavního štábu, ředitele VZS a tajemníka kabinetu ministra. Ústřední úřad MO se člení na sekce: sekci obranné politiky, sekci vyzbrojování, sekci finanční, sekci prezidiální a sekci kontroly, inspekce a supervize. V čele sekce stojí její vrchní ředitel. Sekce obranné politiky v sobě zahrnuje následující odbory: obranného a krizového plánování, plánování zdrojů, obranné a bezpečnostní politiky, mezinárodního práva a legislativy. Vrchní ředitel sekce vyzbrojování plní úlohu národního ředitele pro vyzbrojování v rámci NATO (national armanent director). Jeho sekce zahrnuje odbory akviziční politiky, projektového managmentu, řízení výzkumu, vývoje a jakosti. V podřízenosti vrchního ředitele sekce vyzbrojování jsou i restrukturalizované vojenské technické stavy a Hlavní úřad pro standardizaci, katalogizaci a státní kontrolu jakosti. Finanční sekce v sobě zahrnuje odbory rozpočtu a finančního zabezpečení osob. Do podřízenosti jejího vrchního ředitele spadá i Hlavní finanční úřad a Vojenský úřad sociálního zabezpečení. Prezidiální sekce se skládá z odborů právního, zabezpečení a prezidiálního, jehož součástí je i malé osobní oddělení mající na starosti personalistiku civilních zaměstnanců v Ústředním úřadu a jeho přímo podřízených úřadech a zařízeních. Personalistika zbývajících civilních zaměstnanců a kompletní personalistika vojáků spadá do kompetence Hlavního štábu! V podřízenosti vrchního ředitele sekce je i Vojenský úřad právního zastupování, Úřad zabezpečení zahraničních aktivit a Úřad vztahů s veřejností. Sekce kontroly, inspekce a supervize zahrnuje odbory lidských práv, vojenské inspekce, ekonomické kontroly a supervize veřejných zakázek. Hlavní štáb ozbrojených sil se člení na inspektoráty v čele s inspektory, které se skládají z odborů v čele s přednosty. 15

16 J-1 Inspektorát personalistiky: personální, vzdělávací, školská, sociální politika, problematika tělesné přípravy a sportu. J-2 Inspektorát zpravodajství: problematika průzkumu, elektronického boje, psychologických operací, situační centrum. Neřídí však Vojenskou zpravodajskou službu! J-3 Inspektorát operací: problematika operačního plánování, pozemních a vzdušných sil, letecké služby pátrání a záchrany (SAR), mobilizační plánování, zeměpisná, geografická a topografická služba. J-4 Inspektorát logistiky: problematika správy majetku, infrastruktury, plánování a výstavby logistiky, nákupy materiálu a služeb, vojenské újezdy, lázeňská a rekreační zařízení. J-5 Inspektorát výcviku a doktríny: problematika analýzy vojenských trendů, válčiště a vojenských operací, otázky výcviku a doktríny jednotlivých druhů a složek vojsk či služeb. J-6 Inspektorát velení, řízení a spojení: problematika rozvoje systémů velení a řízení, komunikačních a informačních systémů, operačně-taktických systémů velení a řízení, bezpečnosti informací, šifrovací služba. J-7 Inspektorát vojenské zdravotnické služby: problematika zdravotnického zabezpečení, vojenské farmacie, veterinární služby. Inspektor řídí, navrhuje a koordinuje ústřední vojenskou lékařskou komisi, národní zdravotní styčné týmy (NMLT 1 a 2), ústav leteckého zdravotnictví a vojenské nemocnice Praha a Olomouc (ostatní vojenské nemocnice převést pod Ministerstvo zdravotnictví). J-8 Inspektorát vojenské policie a bezpečnosti: problematika vojenské policie a bezpečnostního úřadu. Inspektor je současně bezpečnostním ředitelem Ministerstva obrany. Inspektorát odborně řídí vojenskou polní policii, která je v podřízenosti jednotlivých operačních a taktických stupňů velení. Podléhá mu také Hlavní úřad vojenské bezpečnostní policie mající na starosti službu kriminální policie v resortu Ministerstva obrany a v podobě speciální složky také kontrarozvědnou ochranu v prostoru operačního nasazení jednotek AČR mimo území republiky. Jednotkám Armády České republiky velí dvě operační velitelství: Velitelství operačních sil a Velitelství teritoriálních sil. Obě velitelství jsou umístěna ve stejné posádce (Stará Boleslav). 16

17 Jednotky AČR jsou dále členěny na síly vysoké pohotovosti, síly nižší pohotovosti a dlouhodobě budované síly. Velitelství operačních sil má ve své podřízenosti drtivou většinu sil vysoké a nižší pohotovosti pozemních a vzdušných sil. Velitelství teritoriálních sil má ve své podřízenosti dlouhodobě budované síly, výcvikové jednotky a jednotky a zařízení logistické podpory, vojenskou administrativu a vojskovou zdravotní službu. Velitelství operačních sil současně plní při nasazení AČR mimo území ČR úkoly společného velitelství expedičních sil AČR, včetně zajištění logistické, zdravotnické, policejní či zpravodajské podpory expedičních sil. Veliteli operačních sil jsou podřízeny v mírové době velitelé kontingentů AČR zapojených do mírových, humanitárních a záchranných misí mimo území ČR. Štáb Velitelství operačních sil je tvořen jednotlivými správami: G-1 Personální správa G-2 Zpravodajská správa G-3 Operační správa (včetně vytváření operačního konceptu CONOP a operačního plánu OPLAN) G-4 Logistická správa G-6 Správa velení, řízení, spojení a informačních systémů Vedle tohoto "klasického" rozčlenění jsou zřízeny i další tři "atypické" správy: G-5 Správa civilně-vojenských vztahů CIMIC G-7 Správa vzdušných operací G-8 Správa aeromobilních a speciálních operací Správa G-5 řídí činnost CIMIC týmů v místě operačního nasazení jednotek AČR mimo území ČR. Správy G-7 a G-8 tvoří oddělitelné moduly. Správa G-7 řídí činnost jednotek vzdušných sil zařazených pod velitelství, včetně národního střediska vzdušné suverenity, řízení protivzdušné obrany státu a zapojení do integrovaného systému protivzdušné obrany NATO a řízení letového provozu. Správa G-8 řídí činnost výsadkových, vrtulníkových, aeromobilních a speciálních jednotek. V případě potřeby může tvořit základní modul velitelství vyšší taktické jednotky lehkých sil divizního typu. Z tohoto modulu je vytvářen základ štábu divize lehkých sil, vznikne-li potřeba jejich nasazení. 17

18 Velitel operačních sil má vedle svého 1. zástupce a náčelníka štábu k dispozici i zástupce pro vzdušné operace, který v případě potřeby velí komponentům vzdušných sil zůstávajících na území ČR v případě nasazení operačních sil mimo území ČR a zástupce pro aeromobilní a speciální operace, který se stává v případě potřeby velitelem divizního uskupení lehkých sil. Základní bojovou složkou pozemních sil je obrněná divize (velitelství v Havlíčkově Brodě) složená ze 2 obrněných brigád, brigády palební podpory a divizního kompletu druhů vojsk. Nové označení obrněných jednotek je zavedeno pro útvary a svazky vyzbrojené tanky a bojovými vozidly pěchoty, aby byly odlišeny od mechanizovaných jednotek vyzbrojených pouze BVP či obrněnými transportéry. Divizní komplet je vytvářen ženijními, spojovacími, zdravotnickými, chemickými, průzkumnými a logistickými jednotkami ve velikosti praporu. V případě potřeby je možné divizní komplet doplňovat dalšími jednotkami (především mobilizačně vytvářenými), tak aby jeho struktura byla na míru šita konkrétní operaci. Podobně může být sestava divize doplněna komponenty lehkých sil podle požadavků konkrétní operace. Struktura obrněných brigád vyzbrojených tanky T-72 a BVP-2 je tvořena 3 obrněnými prapory složenými z tankových a mechanizovaných rot a roty palebné podpory (minometné, protitankové a protiletadlové čety), dělostřeleckého oddílu s třemi bateriemi samohybných kanónových houfnic a brigádního kompletu druhů vojsk ve velikosti rot (průzkumná, spojovací, logistická, protiletadlová, protichemická, ženijní). Jednotky brigádního kompletu mohou být podle požadavků konkrétní operace posíleny na příslušný odřad praporního typu (např. průzkumný, ženijní, logistický). Brigáda může být dle potřeby posílena i o další komponenty dělostřelectva či lehkých sil. Brigáda palebné podpory je tvořena dvěma oddíly samohybných kanónových houfnic (každý s třemi bateriemi a jednotkami velení, průzkumu a zabezpečení), oddílem tažených houfnic (vyčleňovaným pro uskupení lehkých sil), raketometným oddílem a dvěma protiletadlovými raketovými oddíly (každý s třemi bateriemi a prvky velení, vzdušného průzkumu a zabezpečení). Obrněné brigády (2. a 7.) jsou dislokovány v posádkách Strašice, Janovice, Písek, Přáslavice, Lipník, Hranice. Brigáda palebné podpory (1.) je dislokována v posádkách Jince a Slaný. Uskupení lehkých sil je tvořeno výsadkovou mechanizovanou brigádou, brigádou aeromobilních a speciálních operací a vrtulníkovou brigádou. 18

19 Výsadková mechanizovaná brigáda vznikne reorganizací brigády rychlého nasazení do podoby 3 monotypizovaných výsadkových mechanizovaných praporů vyzbrojených vzduchem přepravitelnými (váha do 18 t) kolovými obrněnými transportéry, každý s 3 výsadkovými rotami, rotou palebné podpory a rotou velení a zabezpečení. Dalšími jednotkami jsou dělostřelecký oddíl složený ze tří baterií tažených houfnic táže 105 mm a prvků velení, průzkumu a zabezpečení, prapor palebné podpory vyzbrojený kanónovými systémy ráže mm na kolových obrněných transportérech, protitankovými a minometnými (120 mm) systémy, brigádní komplet druhů vojsk ve velikosti rot (ženijní, průzkumná, spojovací, logistická, apod.). Velitelství brigády bude dislokováno v Táboře, výsadkové mechanizované prapory v Táboře, Benešově a Bechyni (reorganizací 4. průzkumného praporu), prapor palebné podpory (reorganizací 4. ženijního praporu) a dělostřelecký oddíl v Bechyni, brigádní komplet v Táboře a Českém Krumlově (průzkumná rota). Brigáda aeromobilních a speciálních operací vznikne reorganizací 6. speciální brigády, 43. výsadkového mechanizovaného praporu a 33. základny vrtulníkového letectva. Bude složena ze 2 aeromobilních praporů (každý s 2 údernými výsadkovými rotami, 3 vrtulníkovými rotami a jednotami velení a zabezpečení), praporu průzkumu, rotou palebné podpory a skupinou speciálních operací, jejíž jednotky či celá skupina je od brigády oddělitelná. V mírovém stavu jsou vrtulníkové roty bitevních a transportních vrtulníků organizovány z důvodu výcviku a logistiky do vrtulníkové skupiny (16 bitevních a 12 transportních vrtulníků). Zásadou činnosti je vysoká pohyblivost a palebná síla úderných výsadkových rot, jejich přepravitelnost vrtulníky jedním koloběhem, robustní kapacita v oblasti průzkumu a elektronického boje, včetně bezpilotních průzkumných prostředků, úzká součinnost a spolupráce vojáků na zemi a vrtulníků. Základem praporu průzkumu jsou 4 průzkumné roty, z nichž 2 jsou vyčleňovány pro obrněnou divizi. Naopak, ze sestavy brigády podpory velení jsou pro potřebu brigády aeromobilních a speciálních operací vyčleňovány 2 roty elektronického boje a rota bezpilotních prostředků. Skupina speciálních operací bude tvořena střediskem velení, rotou speciálních sil, střediskem speciálního průzkumu, střediskem speciálních sil a střediskem logistické podpory. Prvky psychologických operací budou převedeny do inspektorátu zpravodajství hlavního štábu. 19

20 Brigádní komplet bude tvořen spojovací a logistickou rotou, rotou velení a rotou palebné podpory. Velitelství brigády bude dislokováno v Prostějově, stejně jako skupina speciálních sil, průzkumný prapor a část brigádního kompletu. Vrtulníková skupina bude dislokována v Pardubicích, aeromobilní prapory a rota palebné podpory v Chrudimi. Vrtulníková brigáda vznikne reorganizací zbývající části 33. základny vrtulníkového letectva a postupným doplňováním novými vrtulníky. Bude členěna na 2, a po doplnění dalšími stroji na 3, vrtulníkové skupiny. Každá bude mít vrtulníkový odřad složený z 3-5 rot bitevních, transportních a lehkých vrtulníků (12-20 vrtulníků v odřadu), prapor velení a zabezpečení a mobilizačně vytvářený letištní ochranný a zabezpečovací prapor. Posádku bude mít v Přerově. V podřízenosti Velitelství operačních sil bude dále brigáda podpory velení zahrnující spojovací jednotky nezbytné k zabezpečení činnosti velitelství a správ G-7 a G-8, jednotky elektronického boje, z nichž část je vyčleňována pro obrněnou divizi (2 roty), obrněné brigády (po 1 rotě), pro brigádu aeromobilních a speciálních operací (2 roty), jednotky bezpilotních průzkumných prostředků (2 roty vyčleněné pro obrněnou divizi a brigádu aeromobilních a speciálních operací) a provozní prapory. Výše popsané brigády jsou součástí sil vysoké a nižší pohotovosti. Šest obrněných praporů rotuje v šesti šestiměsíčních výcvikových periodách, z nichž jsou dvě periody v závěru celého cyklu vyčleněny pro síly vysoké pohotovosti. Dva obrněné prapory jsou tak operačně použity pro síly vysoké pohotovosti a čtyři prapory pro síly nižší pohotovosti. Zbývající části obrněných brigád a obrněné divize jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Analogicky rotují i komponenty lehkých sil: 3 výsadkové mechanizované prapory, 2 aeromobilní prapory a prapor průzkumu brigády aeromobilních a speciálních operací. Dva prapory lehkých sil jsou tak zařazeny k silám vysoké pohotovosti, čtyři prapory k silám nižší pohotovosti. Skupina speciálních operací je součást sil vysoké pohotovosti, ostatní komponenty brigád lehkých sil jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Letištní ochranné a zabezpečovací prapory vrtulníkových skupin jsou zařazeny k dlouhodobě budovaným silám. Vzdušné síly řízené správou G-7 Velitelství operačních sil se skládají ze 2 taktických leteckých křídel, křídla dopravního a speciálního letectva, protiletadlové raketové brigády a brigády velení, řízení a průzkumu. Na základně v Čáslavi bude umístěno taktické letecké křídlo tvořené 2 taktickými letkami nadzvukových letounů (24 kusů) a taktickou letkou 20

21 podzvukových letounů (12 kusů). Na základně v Náměšti budou umístěny 2 taktické letky podzvukových letounů (36 kusů) a výcviková letka podzvukových letounů (12 kusů) tvořící další taktické letecké křídlo. Křídlo dopravního a speciálního letectva na základně Pardubice bude tvořeno 2-3 letkami dopravních letadel a letkou pátrací a záchranné služby SAR. Vrtulníky budou ke křídlu zařazeny pouze v omezeném množství (do 6 kusů) pro účely přepravy ústavních činitelů a provoz 2 středisek SAR a 1 střediska letecké záchranné služby (detašovaná střediska Líně a Přerov). Výcvik na lehkých vrtulových letounech, lehkých dopravních letounech a lehkých vrtulnících bude zajištěn na základě ekonomické analýzy na komerčním principu mimo AČR. Výcvik pro taktické letouny zajistit na základě ekonomické analýzy u zahraničních partnerů. V případě neekonomičnosti výše navrhovaného řešení začlenit cvičné letky do křídla dopravního a speciálního letectva. Protiletadlová raketová brigáda bude vedle stávajících systémů KUB vybavena moderními systémy velení a řízení, novými mobilními protiletadlovými systémy pro velké výšky HSAM a novými systémy krátkého dosahu SHORAD. Umístěna bude v posádkách Slaný, Rožmitál, Strakonice. Brigáda velení, řízení a průzkumu bude vybavena systémy velení a řízení, informačními systémy, soustavou třídimenzionálních radarů včetně radarů dalekého dosahu a pasivními sledovacími systémy. Brigáda bude řídit činnost ve vzdušném prostoru v rámci integrovaného systému protivzdušné obrany NATO. Z hlediska operačního použití budou do sil vysoké pohotovosti zařazeny: brigáda velení, řízení a průzkumu, letka nadzvukových letounů, letka podzvukových letounů, část sil SAR, protiletadlová raketová baterie. Ostatní jednotky jsou zařazeny do sil nižší pohotovosti. Letištní zabezpečovací a ochranné prapory, včetně PVO leteckých základen, jsou zařazeny do dlouhodobě budovaných sil. K nim jsou zařazeny i nezbytné chemické, ženijní a strážní jednotky. Velitelství teritoriálních sil má ve své podřízenosti dlouhodobě budované síly, výcvikové jednotky a jednotky a zařízení logistické podpory, vojenskou administrativu a vojskové zdravotnictví. Velitelství teritoriálních sil současně plní při nasazení operačních sil mimo území ČR úkoly společného velitelství sil na území ČR. Velitelství je tvořeno dvěma hlavními složkami: operačním štábem a štábem logistiky, každý se svým náčelníkem. 21

22 Operační štáb: G-1 Správa personální a vojenské administrace, včetně Hlavního úřadu Sboru aktivních záloh a Hlavního úřadu vojenské administrace G-3 Operační správa G-6 Správa velení, řízení, spojení, informačních systémů a zpravodajství Štáb logistiky: G-4 Správa logistiky včetně národních prvků logistické podpory. G-7 Správa vojskového zdravotnictví Velitel teritoriálních sil má tak k dispozici koncentrované zdroje pro podporu a zabezpečení operačního uskupení mimo území ČR, včetně logistické podpory, i pro ochranu a obranu důležitých objektů a prostorů na území ČR a podporu hostujících vojsk na území ČR. Výcvikové jednotky tvoří základ dlouhodobě vytvářených sil. Jsou řízeny operačním štábem Velitelství teritoriálních sil a strukturovány do podoby výcvikových brigád. Do podřízenosti operačního štábu velitelství jsou zařazeny výcvikové brigády složené zpravidla z praporu velení a zabezpečení včetně štábu brigády a 1-3 výcvikových praporů v podobě aplikačních škol či školních praporů. Každý výcvikový prapor je složen ze 2-4 výcvikových, zabezpečovacích a velitelských rot. Jedná se o následující jednotky: - Výcviková mechanizovaná brigáda (Stříbro, Podbořany) složená z praporu velení a zabezpečení, aplikační školy pěchoty (zabezpečuje základní vševojskový výcvik) a aplikační školy mechanizované pěchoty (zabezpečuje pokračovací výcvik mechanizované pěchoty, včetně protitankových a minometných jednotek). Válečně vytváří, po doplnění aktivními zálohami, 3 mechanizované prapory (z toho 2 z aplikačních škol), 2 strážní a ochranné prapory (SOP) a brigádní komplet druhů vojsk tvořící mechanizovanou brigádu. - Výcviková mechanizovaná brigáda (Jihlava) složená z praporu velení a zabezpečení, školního praporu Vojenské akademie a školního praporu Důstojnického institutu. Školní prapory jsou tvořeny posluchači Vojenské akademie a Důstojnického institutu Univerzity obrany. Jejich velení je tvořeno zkušenými důstojníky pozemních sil na úrovni praporu, rot i čet. V případě válečného rozvinutí posluchači odcházejí k jednotkám či dokončují podle potřeby výcvik a vzdělání. Velitelská a štábní struktura školních praporů vytváří po doplnění aktivními zálohami mechanizované prapory. 22

23 Válečně se vytváří po doplnění aktivními zálohami 3 mechanizované prapory, 2 SOP a brigádní komplet tvořící mechanizovanou brigádu. - Výcviková obrněná brigáda (Vyškov) složená z praporu velení a zabezpečení, aplikační školy pěchoty (zabezpečuje základní vševojskový výcvik), aplikační školy tankového a mechanizovaného vojska (kompletní výcvik posádek tanků, BVP a obrněných transportérů všech odborností a hodnostních sborů - řidiči, střelci, velitelé) a aplikační školy řidičů (centralizovaná ústřední armádní autoškola). Válečně se vytváří po doplnění aktivními zálohami 3 obrněné prapory, 2 SOP a brigádní komplet tvořící obrněnou brigádu. - Výcviková brigáda palebné podpory (Jince) složená z praporu velení a zabezpečení a aplikační školy dělostřelectva. Válečně vytváří 2 oddíly samohybných kanónových houfnic a smíšený oddíl palebné podpory složený ze 2 baterií tažených houfnic, raketometné baterie a protiletadlové raketové baterie. - Výcviková brigáda podpory velení složená z praporu velení a zabezpečení a aplikační školy spojovacího a elektronického vojska. Válečně vytváří po doplnění aktivními zálohami spojovací prapory, prapory elektronického boje a provozní prapory tvořící brigádu podpory velení. - Výcvikové ženijní a záchranné brigády složené z prvků velení a zabezpečení, aplikační školy ženijního vojska a 2 aplikačních škol záchranných jednotek. Po doplnění aktivními zálohami vytváří 2 ženijně - záchranné brigády složené z praporů ženijního vojska a skupin záchranných operací (Rakovník, Bučovice) a pontonovou brigádu. - Výcviková brigáda NBC ochrany založené na aplikační škole a praporu velení a zabezpečení, po doplnění aktivními zálohami vytvářející brigádu NBC ochrany. Dále operační štáb zabezpečuje z aktivních záloh vytvoření 3 letištních zabezpečovacích a ochranných praporů (pro vrtulníkovou brigádu) a 3 letištních zabezpečovacích praporů a 5 letištních ochranných praporů pro základny letectva, protiletadlovou raketovou brigádu a brigádu velení, řízení a průzkumu. Vytváří se i nezbytný počet rot vojenské polní policie, které jsou pak podřízeny jednotlivým velitelům na taktické a operační úrovni. Štáb logistiky Velitelství teritoriálních sil řídí stacionární prvky systému logistiky složení z logistických základen, multiskladů materiálu a ústřední opravárenské základny. Pro síly s vysokou a nižší pohotovostí jsou vytvořeny 23