VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2008/2009

Transkript

1 VÝROČNÍ ZPRÁVA O STAVU A ROZVOJI VZDĚLÁVACÍ SOUSTAVY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI ZA ŠKOLNÍ ROK 2008/2009 Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Ostrava, únor 2010

2 Obsah Úvod Stav a vývoj vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji Demografický vývoj Základní údaje o školách a školských zařízeních Předškolní vzdělávání Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Základní vzdělávání a povinná školní docházka Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Střední vzdělání Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s maturitní zkouškou Vzdělávání v konzervatoři Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vyšší odborné vzdělávání Vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Vysokoškolské vzdělávání Základní umělecké vzdělávání Jazykové vzdělávání Školská zařízení Školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Školská poradenská zařízení Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Střediska volného času Školní kluby a školní družiny Školská účelová zařízení Výchovná a ubytovací zařízení Zařízení školního stravování Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Další vzdělávání pedagogických pracovníků Další vzdělávání v rámci celoživotního učení Další vzdělávání ve školách Soutěže a přehlídky Organizace a zabezpečení soutěží a přehlídek v Moravskoslezském kraji Úspěchy v celostátních a mezinárodních soutěžích Oceňování nejúspěšnějších žáků středních škol v Moravskoslezském kraji Oceňování pedagogických pracovníků škol a školských zařízení Moravskoslezského kraje při příležitosti Dne učitelů Pracovníci ve školství Účast škol a školských zařízení v rozvojových a mezinárodních programech Naplňování cílů a opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje Podpora kurikulární reformy Vytváření podpůrných mechanismů k tvorbě školních vzdělávacích programů Podpora dalších oblastí souvisejících s kurikulární reformou Podpora rozvoje odborného vzdělávání Podpora rozvoje technického vzdělávání Modernizace odborného vzdělávání Rozvoj spolupráce škol se zaměstnavateli Podpora využívání ICT a zlepšování komunikace v cizích jazycích Zajištění přístupu k ICT a podpora inovativních metod ve výuce s využitím ICT Zlepšování jazykových dovedností pedagogů a žáků

3 2.4 Vytváření krajského systému kvality vzdělávání Podpora měření výsledků vzdělávání v základních a středních školách, reforma maturitní a závěrečné zkoušky Provádění hodnocení škol zřizovatelem, systematická podpora škol a jejich zřizovatelů při zajišťování kvality vzdělávání Systematická podpora provádění vlastního hodnocení (autoevaluace) základních a středních škol Rovné příležitosti v přístupu ke vzdělávání Podpora dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání pedagogických pracovníků k problematice dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Podpora národnostního školství Vytváření krajského systému poradenství Rozvoj diagnostických a pedagogicko-psychologických služeb, včetně výchovného poradenství ve školách Systematická podpora kariérového poradenství Systematická podpora prevence rizikových projevů chování u dětí a mládeže Zvyšování profesionality pedagogických pracovníků Podpora vytváření nabídky vzdělávání pedagogických pracovníků základních škol Podpora vytváření nabídky vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol a vyšších odborných škol Rozvoj dalšího vzdělávání ve školách Rozšíření vzdělávací nabídky dalšího vzdělávání ve školách Zvýšení účasti v dalším vzdělávání Podpora kvality a efektivity dalšího vzdělávání Hodnocení souladu DZ Moravskoslezského kraje s DZ České republiky Ekonomická část Rozpočet kraje v oblasti školství Hospodaření příspěvkových organizací zřízených MSK za rok 2009 včetně dosažených výsledků hospodaření Výdaje na soukromé školy, předškolní a školská zařízení v roce Počet zaměstnanců a úroveň odměňování v roce 2009 ve školách a školských zařízeních zřizovaných obcemi a krajem Závěr Přílohy Příloha č. 1 Výčet úspěchů žáků a studentů MSK v ústředních kolech soutěží Příloha č. 2 Projekty příspěvkových organizací zřízených Moravskoslezským krajem Příloha č. 3 Výsledky hospodaření příspěvkových organizací za rok 2009 v Kč Příloha č. 4 Reprodukce majetku akce školství za rok 2009 v Kč Seznam použitých zkratek Seznam tabulek Seznam grafů

4 Úvod Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2008/2009 (dále jen výroční zpráva) je zpracována v souladu s ustanovením 10 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanoveními 4 6 vyhlášky č. 15/2005 Sb., kterou se stanoví náležitosti dlouhodobých záměrů, výročních zpráv a vlastního hodnocení školy, ve znění pozdějších předpisů. Rámcová struktura a obsah výroční zprávy jsou dány zmíněnou vyhláškou č. 15/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zpráva je rozdělena do tří klíčových tematických částí: 1. Stav a vývoj vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji Tato kapitola především sleduje změny ve vzdělávací soustavě, ke kterým došlo ve srovnání se školním rokem 2007/2008; věnuje se specifikům demografického vývoje, který významným způsobem ovlivňuje projekci dalšího vývoje vzdělávací soustavy v kraji; poskytuje přehled o situaci v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků; o realizaci dalšího vzdělávání v kraji; informuje o specifických krajských aktivitách oceňování pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, oceňování nejúspěšnějších žáků středních škol v kraji; podává informace o úspěších v mezinárodních a celostátních soutěžích. 2. Naplňování cílů a opatření Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje V této části je věnována pozornost zejména vyhodnocení plnění strategických cílů Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje v roce 2008/2009, včetně hodnocení souladu tohoto dokumentu s Dlouhodobým záměrem vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR. 3. Ekonomická část Tato část poskytuje ekonomické informace o regionálním školství. Výroční zpráva je zpracována s využitím statistických dat a informací Českého statistického úřadu, Ústavu pro informace ve vzdělávání, Národního ústavu odborného vzdělávání, Odboru školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a dalších uvedených zdrojů. Vysvětlivky Ležatá čárka ( - ) v tabulce na místě čísla značí, že se jev nevyskytoval nebo počet se nevykazuje. Výraz z toho značí neúplný výčet z celku. Výraz v tom značí úplný výčet z celku. Podkladem pro srovnávání ročních údajů v tabulkách (zdroj ÚIV) jsou Statistická ročenka školství 2008/2009 Výkonové ukazatele v porovnání se Statistickou ročenkou školství 2007/2008 Výkonové ukazatele, databáze ÚIV (Sběr dat regionální školství). V tabulkách jsou zahrnuty pouze školy a školská zařízení, které vykazovaly v příslušném školním roce děti, žáky nebo studenty přihlášené ke vzdělávání (s výjimkou škol při zdravotnických zařízeních, jejichž děti nebo žáci jsou přihlášeni ke studiu u příslušné kmenové školy). Údaje v tabulkách a grafech vykazují v případě škol (mimo VŠ) a přípravného stupně základní školy speciální skutečnost ke ve srovnávaných letech 2007 a 2008 a v případě školských zařízení k taktéž v letech 2007 a U VŠ se porovnává stav k a k (tabulka č. 38). U některých školských zařízení se příslušné statistické údaje sledují zpětně za předchozí školní rok, proto se v tabulkách č. 41, 42, 44, 45, 48, 49, 61, 64, 67, 70 a 73 porovnávají školní roky 2006/2007 a 2007/2008. Zdroj dat ČSÚ - stav k příslušného roku. 4

5 1 Stav a vývoj vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji 1.1 Demografický vývoj Jedním ze stěžejních předpokladů zajištění dostupnosti, rozmanitosti, kvality a udržitelnosti vzdělávací nabídky v kraji je znalost demografického vývoje. Demografické ukazatele patří mezi určující faktory plánování struktury a kapacity vzdělávací soustavy. Věková a vzdělanostní struktura populace, perspektivy populačního vývoje, úroveň migrace a další demografické procesy významným způsobem předurčují předpokládané vzdělávací potřeby, které jsou jedním z klíčových východisek vzdělávací a školské politiky. V zásadě dlouhodobě setrvalý pokles počtu osob v populačních ročnících (s výjimkou nově narozených a 3-5letých dětí) spolu se změnami v charakteru společenské poptávky po vzdělávání a s měnícími se požadavky zaměstnavatelů předznamenávají výrazné změny ve vzdělanostní a oborové struktuře budoucích žáků a absolventů a s tím související potřebu kvantitativní i kvalitativní transformace vzdělávací soustavy. Mění se nejen samotný svět práce a spolu s ním i požadavky na obsah a formu vzdělávání, aby více odpovídaly potřebám člověka a společnosti 21. století, v souvislosti s tím se pozvolna mění také pojetí škol od výhradně školských institucí po centra celoživotního vzdělávání. Spolu s rostoucím tlakem trhu práce na kvalifikaci a flexibilitu zaměstnanců lze do budoucna očekávat další rozšíření kapacit škol do oblasti poskytování programů celoživotního vzdělávání a nově i uznávání kvalifikací a zapojení širších skupin obyvatelstva do dalšího vzdělávání. V následujícím textu se budeme zabývat zejména demografickým vývojem v kraji ve vztahu k počátečnímu vzdělávání. Trend porodnosti Budoucí poptávka po počátečním vzdělávání je do značné míry determinována vývojem porodnosti. Trend porodnosti od počátku devadesátých let dvacátého století nebyl v České republice příliš příznivý, zvrat přinesl až rok 2002, kdy poprvé dochází k růstu počtu živě narozených dětí. V Moravskoslezském kraji (dále jen MSK) dochází ke zvýšení natality již od roku 2001 a v následujících letech tento pozitivní jev meziročního růstu počtu živě narozených dětí pokračuje. V roce 2007 se v MSK narodilo dětí, proti roku 2006 to znamená nárůst o 948, tj. o 7,6 %. Rok 2008 znamenal pokračování, byť výrazně pozvolnější, této vzrůstající tendence v tomto roce se narodilo dětí, což bylo o 29 více než v roce předchozím, tj. jen o 0,2 %. Nejvyšší nárůst počtu dětí zaznamenal okres Ostrava, a to o 101 dětí, tj. o 2,8 %, následně okres Karviná o 68 dětí, tj. o 2,5 %, dále okres Opava o 16 dětí, tj. o 0,8 %. U ostatních okresů došlo k poklesu počtu živě narozených dětí. Tab. č. 1 Vývoj počtu živě narozených dětí v okresech MSK Rok Okres Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem MSK Zdroj: ČSÚ 5

6 Graf č. 1 Vývoj počtu živě narozených dětí v MSK celkem počet živě narozených dětí rok Zdroj: ČSÚ Příznivý obrat demografického vývoje potvrzuje také vývoj ve věkové skupině 3-5letých; počet dětí v roce 2007 stoupl proti roku předchozímu o 2,5 %, v roce 2008 pak v meziročním srovnání o 2,3 %. Naopak stálý pokles od roku 1997 vykazuje v MSK věková skupina 6 14letých. V roce 2008 se ve srovnání s předešlým rokem jedná o cca 4% pokles počtu příslušníků uvedené věkové kategorie. Rovněž u skupiny 15-18letých dochází, s výjimkou roku 2003, k trvalému úbytku, v roce 2008 se jedná o meziroční pokles o 2,2 %. Po mírném meziročním nárůstu (o 0,5 %) v roce 2007, došlo v roce 2008 v kategorii let k poklesu o cca 1 % ve srovnání s rokem předchozím. Uvedené skutečnosti detailně ilustrují tabulka č. 2 a graf č. 2. Tab. č. 2 Demografický vývoj v MSK dle věkových skupin Věk. Rok skupina 3-5 let let let let Zdroj: ČSÚ Graf č. 2 Demografický vývoj v MSK dle věkových skupin počet osob příslušné věkové skupiny rok 3-5 let 6-14 let let let Zdroj: ČSÚ 6

7 Demografický vývoj 15letých Početnost obyvatel ve věku ukončení povinné školní docházky je nejenom indikátorem poptávky po středním vzdělávání, je také jedním z faktorů ovlivňujících kapacitu a strukturu středoškolské vzdělávací nabídky. Graf č. 3 Demografický vývoj 15letých v Moravskoslezském kraji počet osob ve věku 15 let Skutečnost k Oficiální projekce z roku 2002 Zdroj: ČSÚ Na základě údajů z projekce Českého statistického úřadu (2002) lze celorepublikově označit období let za období očekávaného velkého propadu počtu mladých lidí ve věku 15 let, během těchto tří let se jejich počet v krajích dle projekce ČSÚ sníží cca o %. 1 V Moravskoslezském kraji oscilují hodnoty odhadů tohoto propadu pro rok 2010 v meziročním srovnání kolem 10,5 %, v roce 2011 pak kolem 4,4 %. Zvrat uvedeného trendu je odhadován na rok Roční relativní změny v počtu 15letých osob v Moravskoslezském kraji ilustruje následující graf. Graf č. 4 Roční relativní změny v počtu 15letých osob v Moravskoslezském kraji dle predikce ČSÚ Zdroj: NÚOV (2009) na základě dat ČSÚ 1 Zdroj NÚOV na základě projekce ČSÚ. 2 Všechny tyto projekce jsou podmíněny budoucím vývojem migračních toků obyvatelstva. 7

8 1.2 Základní údaje o školách a školských zařízeních Rozmanitost a dostupnost vzdělávací nabídky patří ke klíčovým prioritám rozvoje vzdělávací soustavy. Vzdělávací soustavu, dle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen školský zákon), tvoří školy a školská zařízení. 3 MSK disponuje širokou nabídkou škol a školských zařízení. Ve školním roce 2008/2009 na jeho území uskutečňovalo vzdělávání a poskytovalo školské služby škol a školských zařízení, z tohoto počtu bylo škol (o 3 školy méně ve srovnání s loňským rokem) a školských zařízení. Celkový počet dětí, žáků a studentů, kteří se v MSK účastnili vzdělávání ve školách v uvedeném školním roce byl , což je oproti předchozímu školnímu roku o cca 2 % méně. Tab. č. 3 Vzdělávací soustava MSK - školy a školská zařízení všech zřizovatelů Školní rok 2007/ /2009 Vzdělávací soustava Počet škol nebo školských zařízení poskytujících příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / posluchačů / klientů / uživatelů / účastníků Průměrný počet na školu nebo školské zařízení Počet škol nebo školských zařízení poskytujících příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / posluchačů / klientů / uživatelů / účastníků Průměrný počet na školu nebo školské zařízení Druh školy Typy školských zařízení Mateřské školy* , ,7 Základní školy* , ,5 Střední školy* , ,3 Konzervatoře* , ,0 Vyšší odborné školy* , ,4 Základní umělecké školy , ,6 Jazykové školy s právem SJZ , ,3 Jazykové školy ostatní , ,3 Celkem * , ,3 Pedagogicko-psychologické poradny , ,2 Speciálně pedagogická centra , ,9 Střediska volného času , ,4 Školní družiny , ,5 Školní kluby , ,6 Školní hospodářství Střediska praktického vyučování , ,7 Školní knihovny , ,1 Přípravný stupeň základní školy speciální * , ,2 Domovy mládeže , ,8 Internáty , ,5 Zařízení školního stravování , ,8 3 Školský zákon vymezuje v 7: škola uskutečňuje vzdělávání dle vzdělávacích programů. Školské zařízení poskytuje služby a vzdělávání, které doplňují nebo podporují vzdělávání ve školách nebo s ním přímo souvisejí, nebo zajišťuje ústavní a ochrannou výchovu anebo preventivně výchovnou péči. Podmínkou výkonu činnosti školy nebo školského zařízení je zápis do školského rejstříku. 8

9 Školní rok 2007/ /2009 Vzdělávací soustava Počet škol nebo školských zařízení poskytujících příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / posluchačů / klientů / uživatelů / účastníků Průměrný počet na školu nebo školské zařízení Počet škol nebo školských zařízení poskytujících příslušné vzdělání nebo školskou službu Počet dětí / žáků / studentů / posluchačů / klientů / uživatelů / účastníků Průměrný počet na školu nebo školské zařízení Dětské domovy , ,7 Dětské domovy se školou , ,0 Diagnostické ústavy , ,5 Výchovné ústavy , ,5 Střediska výchovné péče , ,0 Krajské zařízení pro DVPP a informační centrum Celkem: , ,42 Poznámka: Zdroj: ÚIV * Počet dětí, žáků a studentů, kteří jsou vykázáni v počtu celkem souhlasí s počtem celkem v tab. č. 4. Tab. č. 4 Vzdělávací soustava v MSK dle zřizovatele Zřizovatel Obec Kraj Soukromník Církev MŠMT MV Celkem 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 právnických osob* dětí, žáků, studentů ** Poznámky: Zdroj: ÚIV * Počet všech právnických osob zapsaných k září příslušného roku do rejstříku škol a školských zařízení. ** Počet dětí, žáků, studentů, kteří se vzdělávají ve školách poskytujících příslušné vzdělání (předškolní, základní, střední, vzdělávání v konzervatoři a vyšší odborné vzdělávání). Počet Ve školním roce 2008/2009 působilo na území MSK 981 právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, což je proti předešlému školnímu roku o 10 právnických osob méně. Nejvíce právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení bylo zřizováno obcemi (652). Kraj zřizoval 225 škol a školských zařízení. Graf č. 5 Poměr jednotlivých zřizovatelů u právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení v MSK za školní rok 2008/2009 8,26% 1,53% 0,71% 0,10% obec kraj 22,94% 66,46% soukromník církev MŠMT MV 9 Zdroj: ÚIV

10 1.3 Předškolní vzdělávání Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Úkolem institucionálního předškolního vzdělávání je doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání se poskytuje především dětem od 3 do 6 let, i když není výjimkou přijmout do tohoto vzdělávání i mladší děti (2,5 roku), pokud má rodič zkrácenou rodičovskou dovolenou, či starší dítě, pokud má odklad školní docházky. Institucemi, které plní předškolní vzdělávání, jsou mateřské školy (dále jen MŠ), kam chodí děti nepovinně. Vzdělávání v posledním ročníku se v mateřských školách zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí poskytuje bezúplatně. Základním pedagogickým dokumentem, který stanovuje požadavky na výchovu a vzdělávání, je Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání (RVP PV). Následující tabulka uvádí vývoj v této věkové skupině dětí v jednotlivých okresech MSK. Tab. č. 5 Demografický vývoj 3-5letých dětí v okresech MSK Okres Rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem MSK Zdroj: ČSÚ Graf č Demografický vývoj 3-5letých v MSK celkem Počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ 10

11 Demografický vývoj věkové skupiny 3-5letých dětí vykazuje v roce 2008 mírně rostoucí trend, a to 2,3% nárůst oproti roku 2007 (v roce 2007 činil tento nárůst 2,5 %). Největší kladný rozdíl v počtu dětí této věkové skupiny zaznamenal v předmětném roce okres Ostrava, a to o 405 dětí, což je 4,4 %, naopak okres Karviná jako jediný vykázal úbytek, a to o 61 dětí, tj. o 0,8 %. Počet škol a dětí Tab. č. 6 Předškolní vzdělávání v MSK Předškolní vzdělávání Počet škol tříd dětí dětí na třídu dětí na školu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 MŠ běžné ,18 23,37 74,91 77,33 MŠ pro děti se SVP ,53 9,44 30,72 30,69 MŠ celkem ,66 22,91 73,22 75,74 Zdroj: ÚIV Ve školním roce 2008/2009 vzrostl počet dětí proti předcházejícímu roku o dětí, tj. o 3,2 %, ovšem počet dětí v mateřských školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami klesl o 11,2 % (62 dětí). Ve školním roce 2008/2009 dvě mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami (dále SVP) začaly vyučovat také v běžných třídách, proto jsou klasifikovány ÚIV jako běžné MŠ. Tři běžné MŠ byly zrušeny a dvě zahájily činnost k V běžných mateřských školách meziročně vzrostl počet tříd o 38, což koresponduje s celkovým zvýšeným počtem dětí. Z toho vyplývá rovněž vyšší průměrný počet dětí na mateřskou školu, který vzrostl o 3,2 %, tj. na 77 dětí na školu. V mateřských školách pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami klesl počet tříd celkově o 6, přičemž průměrný počet dětí na třídu se téměř nezměnil. Tab. č. 7 Mateřské školy běžné podle zřizovatele Školní rok Zřizovatel Počet škol tříd dětí dětí na třídu dětí na školu Obec ,22 75, / /2009 Kraj ,33 70,00 Soukromník ,89 61,56 Církev ,75 31,67 Celkem ,18 74,91 Obec ,38 78,11 Kraj ,33 82,00 Soukromník ,76 64,00 Církev ,75 34,33 Celkem ,37 77,33 Zdroj: ÚIV Obce byly zřizovateli 95,6 % běžných mateřských škol, což je oproti loňskému roku o 1 mateřskou školu více, v nichž je meziročně o 38 tříd více. Soukromé subjekty stejně jako ve školním roce 2007/2008 zřizovaly 16 mateřských škol, kraj byl zřizovatelem 1 a církev 3 mateřských škol. 11

12 1.3.1 Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami Výchova a vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je realizována prostřednictvím individuální nebo skupinové integrace v mateřských školách, případně docházkou do mateřské školy zřízené pro děti s určitým druhem postižení. Dlouhodobě se projevuje zájem rodičů o začlenění dětí se zdravotním postižením předškolního věku do kolektivu ještě před plněním povinné školní docházky. Odborná péče, která je věnována dětem v rámci mateřských škol pro děti s postižením, ale také péče věnovaná dětem integrovaným v běžné mateřské škole, usnadňuje jejich vstup do systému základního vzdělávání. V případě nápravy nebo zmírnění postižení mohou děti po docházce do mateřské školy navštěvovat běžnou základní školu. Tab. č. 8 Mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami podle zřizovatele Školní rok Zřizovatel Počet škol tříd dětí dětí na třídu dětí na školu Obec ,67 38,00 Kraj ,63 34, /2008 Soukromník ,00 4,00 Církev ,00 15,00 Celkem ,53 30,72 Obec ,00 0,00 Kraj ,89 35, /2009 Soukromník ,00 6,00 Církev ,00 15,00 Celkem ,44 30,69 Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny školy při zdravotnických zařízeních. Zdroj: ÚIV Z meziročního srovnání je patrný pokles počtu dětí navštěvujících mateřské školy a také pokles počtu tříd, který je důsledkem zájmu rodičů o individuální integraci v běžných mateřských školách. Průměrný počet dětí na třídu a školu mírně poklesl. Nejvíce dětí se speciálními vzdělávacími potřebami tradičně navštěvuje školy zřizované krajem. Počet mateřských škol pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami klesl o 2 zařízení, která aktuálně zajišťují výchovně vzdělávací činnost také v běžných třídách (proto je ÚIV neklasifikuje jako mateřské školy pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, ale jsou uvedeny mezi mateřskými školami běžnými). Tab. č. 9 Děti ve speciálních třídách a individuálně integrované děti podle postižení Počet dětí Druh postižení individuálně integrovaných ve speciálních třídách Počet speciálních tříd 2007/ / / / / /2009 Mentální postižení z toho středně těžké postižení z toho těžké postižení Sluchové postižení z toho neslyšící Zrakové postižení z toho nevidomí Vady řeči z toho těžké postižení Tělesné postižení z toho těžké postižení

13 Počet dětí Druh postižení individuálně integrovaných ve speciálních třídách Počet speciálních tříd 2007/ / / / / /2009 Souběžné postižení více vadami z toho hluchoslepé Vývojové poruchy Autismus Celkem Zdroj: ÚIV Celkový počet dětí zařazených do speciálních tříd mateřských škol se zvýšil oproti minulému roku o 2,7 %. Z hlediska jednotlivých druhů postižení je znatelný nárůst u individuálně integrovaných dětí s vadami řeči. Také počet speciálních tříd pro děti s tímto postižením se meziročně zvýšil. Počet individuálně integrovaných dětí s mentálním postižením se o 10 zvýšil, zatímco počet dětí ve speciálních třídách o 3 klesl. Klesl také počet speciálních tříd. Ve srovnání s minulým školním rokem nebyly vykázány žádné individuálně integrované děti se sluchovým ani zrakovým postižením, všechny navštěvovaly speciální třídy. Zvýšil se počet individuálně integrovaných dětí s autismem a zároveň také jejich počet ve speciálních třídách, počet speciálních tříd pro tyto děti se o 1 zvýšil. Tab. č. 10 Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním Přípravné třídy pro děti se sociálním znevýhodněním Počet škol tříd děti dětí na třídu dětí na školu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 v ZŠ běžné ,77 10,95 15,24 14,18 v ZŠ pro děti se SVP ,75 10,20 10,75 10,20 Celkem ,52 21,15 25,99 24,38 Zdroj: ÚIV Při základních školách jsou zřizovány přípravné třídy pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí, které zde docházejí v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Během pobytu v této třídě jsou děti systematicky připravovány na vstup do základní školy. Zřizování těchto tříd je nedílnou součástí vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Počty škol zřizujících přípravné třídy i počty tříd meziročně stouply o 1. U tří škol, dvou obecních (Základní škola Krnov, Smetanův okruh 4, okres Bruntál, ; Základní škola Ostrava - Zábřeh, Chrjukinova 12, ) a jedné krajské (Základní škola, Příbor, Dukelská 1346, příspěvková ) byla nově zřízena přípravná třída. Základní škola Krnov, náměstí Míru 13, okres Bruntál,, byla k zrušena, Základní škola Orlová-Lutyně Školní 862 okres Karviná,, již děti v těchto přípravných třídách nevzdělává. V celkovém pohledu poklesl počet dětí zařazených do těchto tříd o 3,3 % (počet dětí v ZŠ pro děti se SVP stoupl o 8). 1.4 Základní vzdělávání a povinná školní docházka Jedním z hlavních cílů základního vzdělávání je vést žáky k osvojení potřebných strategií učení a na jejich základě k motivaci k celoživotnímu učení a tvořivému myšlení. Cílem základního vzdělávání je také naučit žáky řešit přiměřené problémy, účinně komunikovat a spolupracovat, chránit své fyzické a duševní zdraví, vytvářet hodnoty a vztah k životnímu prostředí, být ohleduplní a tolerantní k jiným lidem, k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, poznávat své schopnosti a reálné možnosti a uplatňovat je s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o své další životní dráze a svém profesním uplatnění. Pro uskutečňování oboru základního vzdělávání je v souladu se školským zákonem vydán Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Tento dokument platný pro tvorbu školních vzdělávacích programů v základním vzdělávání je určen všem základním školám, včetně těch, které vzdělávají žáky s lehkým mentálním postižením, a víceletým gymnáziím. Každá škola má vytvořen vlastní školní 13

14 vzdělávací program (dále ŠVP) a realizuje výuku podle tohoto programu v souladu s postupem kurikulární reformy. Ve školním roce 2008/2009 se v základních školách vyučovalo v jednotlivých ročnících podle těchto vzdělávacích programů: Ročník Vzdělávací program (zdroj: MŠMT ČR) Přípravné třídy RVP PV 1. ročník RVP ZV 2. ročník RVP ZV 3. ročník RVP ZV (pouze při zahájení výuky podle ŠVP ve školním roce 2005/2006 nebo 2006/2007) Základní škola Obecná škola Národní škola 4. ročník RVP ZV (pouze při zahájení výuky podle ŠVP ve školním roce 2005/2006) Základní škola Obecná škola Národní škola 5. ročník Základní škola Obecná škola Národní škola 6. ročník RVP ZV 7. ročník RVP ZV 8. ročník RVP ZV (pouze při zahájení výuky podle ŠVP ve školním roce 2005/2006 nebo 2006/ 2007) Základní škola Obecná škola Národní škola 9. ročník RVP ZV (pouze při zahájení výuky podle ŠVP ve školním roce 2005/ 2006) Základní škola Obecná škola Národní škola Graf č. 7 Demografický vývoj 6-14letých v MSK celkem počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ 14

15 Demografický vývoj počtu obyvatel ve věkové skupině 6-14letých měl i v roce 2008 stále klesající tendenci. V porovnání s rokem 2007 došlo k poklesu počtu příslušníků této skupiny o dětí, tj. o 3,9 %. Pro srovnání - meziroční pokles v roce 2007 činil 4 %. Porovnáme-li pokles počtu dětí této věkové skupiny v jednotlivých okresech MSK, pak největší pokles vykazuje okres Karviná (4,5 %), nejmenší okres Opava (3,2 %). Tab. č. 11 Demografický vývoj 6-14letých v okresech MSK Rok Okres Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem MSK Zdroj: ČSÚ Počet škol a žáků Tab. č. 12 Základní vzdělávání a plnění povinné školní docházky ve středních školách a konzervatořích v MSK Základní vzdělávání a plnění povinné školní docházky Počet škol tříd žáků žáků na třídu žáků na školu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Základní školy ,58 19,41 232,65 223,52 v tom základní školy (běžné) ,67 20,50 252,59 242,60 základní školy pro žáky se ,91 7,96 72,71 71,22 SVP Plnění PŠD ve SŠ a konzervatoři ,79 28,69 127,03 122,94 v tom víceletá gymnázia ,49 28,42 129,52 125,38 taneční konzervatoř* Celkem ,82 19,67 225,38 216,38 Poznámky: V tabulce nejsou uvedeny školy při zdravotnických zařízeních *Konzervatoře nečlení žáky do tříd. Zdroj: ÚIV Školní docházka je povinná po dobu devíti školních roků, nejvýše však do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnáctého roku věku (dále jen povinná školní docházka). Dle 39 školského zákona žák, který byl v průběhu plnění povinné školní docházky přijat ke střednímu vzdělávání, pokračuje v plnění povinné školní docházky ve střední škole nebo konzervatoři. Povinnou školní docházku v MSK plnilo ve školním roce 2008/2009 o žáků méně oproti předešlému roku, tj. o 4,2 %, což kopíruje demografickou křivku 6-14letých obyvatel v MSK. Počet žáků v základních školách poklesl meziročně proti školnímu roku 2007/2008 o žáků, což je o 4,3 %. Ve víceletých gymnáziích plnilo školní docházku o 11 žáků méně, v konzervatoři (obor vzdělání tanec) jich bylo o 5 méně. Ve školním roce 2008/2009 zahájila výuku oboru osmiletého gymnázia škola IUVENTAS - Soukromé gymnázium a Střední odborná škola s. r. o. Zároveň došlo ke snížení počtu základních škol o 2. 15

16 Tab. č. 13 Základní školy běžné podle zřizovatele* Zřizovatel škol tříd Počet žáků 1. stupeň 2. stupeň Celkem na třídu na školu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Obec ,76 20,58 254,46 245,41 Kraj ,00 11,20 0,00 112,00 Soukromník ,18 11,27 83,50 42,25 Církev ,58 16,68 187,00 196,00 Celkem ,67 20,50 252,59 242,60 Poznámka: Zdroj: ÚIV *Základní škola s minimálně jednou běžnou třídou (tj. třídou, která není samostatně zřízena pro žáky se zdravotním postižením dle 16 odst. 8 školského zákona ani se nejedná o třídu ve škole při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Základní školy běžné jsou zřizovány v 98 % obcemi. Ve sledovaném období došlo k výmazu 4 obecních škol z rejstříku škol a školských zařízení, současně došlo k poklesu počtu tříd o 183 (3,7 %) a také ke snížení počtu žáků o 4 616, tj. o 4,5 %. MSK, který je zřizovatelem většiny ZŠ speciálních, je zřizovatelem jedné základní školy běžné (Základní škola, Ostrava-Mariánské Hory, Karasova 6, ), která vzdělává žáky ve speciálních i běžných třídách, proto je z důvodu dodržení jednotné metodiky ÚIV klasifikována jako běžná základní škola. V MSK dále poskytují vzdělání 4 ZŠ soukromého zřizovatele, což je o 2 školy více než v předchozím školním roce (Základní škola Monty School v Ostravě a Soukromá základní škola GALILEO SCHOOL, s.r.o., ve Frýdku-Místku). Počet žáků se však meziročně zvýšil jen mírně - o 1,2 %. Církevní byly stejně jako v předchozím roce zřizovateli 4 běžných základních škol, tyto zaznamenaly nárůst počtu žáků o 4,8 %. Tab. č. 14 Podíl počtu žáků ZŠ odcházejících do víceletých gymnázií Školní rok na ZŠ a následně prima na SŠ v 5. ročnících Počet žáků přijatých do 8letého G % odcházejících z 5. tříd v 7. ročnících Počet žáků přijatých do 6letého G % odcházejících z 7. tříd 2000/ / , , / / , , / / , , / / , , / / , , / / , , / / , , / / , ,15 Zdroj: ÚIV Meziroční srovnání ukazuje pokles počtu žáků v 5. ročnících o 3,1 % a v 7. ročnících o 12,4 %. Naproti tomu počet žáků přijatých z těchto ročníků do prim víceletých gymnázií se snížil jen minimálně, celkově o 6 žáků (z na 1 230). Procentuální podíl žáků, kteří odešli do víceletých gymnázií činil 10,4 %, což znamená mírné překročení (o 0,4 %) parametru stanoveného v DZ MSK

17 Tab. č. 15 Žáci plnící školní docházku podle 38, 41 a 42 školského zákona Zřizovatel 2007/ / Obec Kraj Církev Celkem Poznámky: 41 školského zákona individuální vzdělávání 38 školského zákona vzdělávání v zahraničí nebo zahraniční škole 42 školského zákona vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením Zdroj: ÚIV Školský zákon připouští také plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území ČR ( 38 školského zákona) a jiný způsob plnění povinné školní docházky, kterým se rozumí individuální vzdělávání ( 41 školského zákona) a vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením ( 42 školského zákona). Individuální vzdělávání se v MSK týkalo 35 žáků, což je proti předcházejícímu školnímu roku o 8 žáků více. V zahraničí nebo v zahraniční škole plnilo povinnou školní docházku 356 žáků (nárůst o 81 žáků, tj. 29,5 %). Podle 42 školského zákona - vzdělávání žáků s hlubokým mentálním postižením - se vzdělával 1 žák, meziročně se jedná o pokles o 5 žáků. Tab. č. 16 Kurzy pro získávání základů vzdělání a základního vzdělání Školní rok 2007/ /2009 Počet kurzů a žáků Základy vzdělání v základní škole Základní vzdělání ve střední škole kraj církev celkem obec kraj kraj celkem Kurzy z toho v denní formě v tom Žáci v denní formě ve večerní a kombinované formě v dálkové formě v distanční formě Kurzy z toho v denní formě v tom Žáci v denní formě ve večerní a kombinované formě v dálkové formě v distanční formě Zdroj: ÚIV Těm občanům, kteří nezískali základní vzdělání v době plnění povinné školní docházky, umožňuje ustanovení 55 odst. 3 školského zákona doplnit si základní vzdělání v kurzu pro získání základního vzdělání. Tyto kurzy mohou organizovat vybrané základní a střední školy. Podrobnosti o organizaci kurzu a o konání zkoušek na závěr kurzu jsou uvedeny v ustanoveních 12 a 13 vyhlášky č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky, ve znění pozdějších předpisů. Pro osoby s těžkým mentálním postižením, více vadami nebo autismem, které nezískaly základy vzdělání, může základní škola speciální organizovat kurzy k jejich získání. Ve školním roce 2008/2009 bylo organizováno 6 kurzů pro získání základů vzdělání, ve kterých se vzdělávalo 26 žáků. Z meziročního porovnání údajů vyplývá, že narostl počet kurzů o 3 a počet žáků o 6. Kurzy pro získání základního vzdělání byly organizovány 2, celkem pro 32 žáků, všechny v dálkové 17

18 formě. V porovnání s rokem 2007/2008 se jedná o pokles o 3 kurzy, tj. o 60 %, přičemž bylo vzděláváno o 49 žáků méně Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou v základních školách vzděláváni formou individuální nebo skupinové integrace, případně jejich vzdělávání probíhá v základních školách samostatně zřízených pro žáky se zdravotním postižením (smyslovým, tělesným nebo mentálním). Tab. č. 17 Základní školy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami podle zřizovatele Zřizovatel škol tříd Počet žáků 1. stupeň 2. stupeň Celkem na třídu na školu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Obec ,00 8,71 49,00 61,00 Kraj ,09 8,18 81,50 79,82 Soukromník ,60 7,35 59,50 67,60 Církev ,83 5,77 23,33 25,00 MŠMT ,75 6,58 45,00 31,25 Celkem ,91 7,96 72,71 71,22 Zdroj: ÚIV Počty základních škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami se ve sledovaném období v celkovém počtu neměnily. K základním školám pro žáky se SVP, které jsou zřízené MŠMT, lze doplnit, že i v předešlém školním roce v rejstříku škol a školských zařízení figurovaly 4 právnické osoby vykonávající činnost základní školy, jedna z těchto škol však nevykazovala žáky a není proto v přehledu pro rok 2007/2008 uvedena. Celkový počet žáků v těchto školách klesl o 2 %, což je mírnější snížení než meziroční pokles demografické křivky příslušné věkové skupiny. Obecní i církevní školy zaznamenaly dokonce nárůst počtu svých žáků. V závislosti na poklesu počtu žáků klesá také počet tříd. Nárůst o 1 třídu je patrný u škol zřizovaných církví. Celkové počty žáků vzdělávajících se ve školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami meziročně klesl o 2 %. Tab. č. 18 Žáci ve speciálních třídách a individuálně integrovaní žáci podle postižení Druh postižení individuálně integrovaných Počet žáků ve speciálních třídách Počet speciálních tříd 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Mentální postižení z toho středně těžké postižení těžké postižení hluboké postižení Sluchové postižení z toho neslyšící Zrakové postižení z toho nevidomí Vady řeči z toho těžké postižení Tělesné postižení z toho těžké postižení Souběžné postižení více vadami z toho hluchoslepí

19 Druh postižení individuálně integrovaných Počet žáků ve speciálních třídách Počet speciálních tříd 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Vývojové poruchy učení Vývojové poruchy chování Autismus Celkem Poznámka: Zdroj: ÚIV V tabulce nejsou zahrnuti žáci škol zřizovaných ministerstvy. Z tabulky je patrné, že počet individuálně integrovaných žáků meziročně vzrostl o 4,7 %, počet žáků ve speciálních třídách ve srovnání s předchozím rokem poklesl o 5,3 %, zaznamenáváme rovněž pokles o 25 speciálních tříd. Z porovnání jednotlivých druhů postižení je patrný nárůst počtu individuálně integrovaných žáků s mentálním postižením, pokles počtu žáků s tímto postižením zařazených do speciálních tříd a zároveň také snížení počtu speciálních tříd pro mentálně postižené žáky. Tyto změny se týkají zejména těžkého mentálního postižení. Jedná se především o žáky zařazené do tříd s rehabilitačním vzdělávacím programem, kteří se v těchto speciálních třídách vzdělávají. Ve školním roce 2008/2009 došlo ke změnám statistických výkazů, vedle těžkého mentálního postižení se nově vykazuje středně těžké mentální postižení. U některých škol mohla nastat situace, že z kategorie těžké postižení byli žáci nově vykázáni v kategorii středně těžké postižení a tím došlo k poklesu tříd u žáků s rehabilitačním programem. To vysvětluje vysoké rozdíly mezi počtem tříd. K výraznějšímu nárůstu počtu speciálních tříd i počtu žáků v nich umístěných dochází u vad řeči. Naopak pokles počtu speciálních tříd je největší u vývojových poruch učení, což je důsledkem individuální integrace i odchodu žáků těchto tříd na střední školy. 1.5 Střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Střední vzdělávání rozvíjí vědomosti, dovednosti, schopnosti, postoje a hodnoty získané v základním vzdělávání důležité pro osobní rozvoj jedince. Poskytuje žákům obsahově širší všeobecné vzdělání nebo odborné vzdělání spojené se všeobecným vzděláním a upevňuje jejich hodnotovou orientaci. Střední vzdělávání dále vytváří předpoklady pro plnohodnotný osobní a občanský život, samostatné získávání informací a celoživotní učení, pokračování v navazujícím vzdělávání a přípravu pro výkon povolání nebo pracovní činnosti. Úspěšným ukončením příslušného vzdělávacího programu středního vzdělávání dosahují žáci těchto stupňů vzdělání: a) středního vzdělání, b) středního vzdělání s výučním listem, c) středního vzdělání s maturitní zkouškou. Střední školy na území MSK vzdělávají žáky v oborech všech stupňů vzdělání. Vedle středních škol poskytují střední vzdělání s maturitní zkouškou v tomto kraji také konzervatoře. Typy středních škol jsou mj. gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště (podrobné vymezení udává vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři). Žákům se speciálními vzdělávacími potřebami poskytují střední vzdělávání jednak samostatně zřízené speciální střední školy, jednak jsou tito žáci individuálně, příp. skupinově integrováni buď v běžných středních školách nebo ve speciálních středních školách pro žáky s jiným druhem postižení. 19

20 Tab. č. 19 Demografický vývoj 15-18letých v okresech MSK Okres Rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem MSK Zdroj: ČSÚ Graf č. 8 Demografický vývoj 15-18letých v MSK celkem počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ Z výše uvedené tabulky a grafu je zřejmé, že v počtu 15 18letých došlo v porovnání s rokem 2007 opět k výraznějšímu úbytku populace v této věkové skupině, a to o 2,3 %. Tento demografický pokles počtu osob ve srovnání s poměrně vyrovnanými počty 15-18letých v předešlých letech byl předem znám a předpokládá se, že úbytek příslušníků této věkové kategorie bude pokračovat i v následujících letech. Pokles zaznamenaly všechny okresy MSK, z nich nejvýznamněji okresy Opava a Ostrava-město (shodně o 2,8 %) a nejméně okres Nový Jičín (o 1,7 %). Počet škol a žáků Tab. č. 20 Střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři v MSK Střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři Počet škol žáků tříd žáků na školu žáků na třídu 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Střední školy celkem ,7 457,29 24,54 24,54 z toho v tom denní forma vzdělávání ,43 422,79 24,78 24,76 ostatní formy vzdělávání ,30 89,72 21,73 22,15 střední školy (běžné)* střední školy pro žáky se SVP ** Konzervatoře z toho denní forma vzdělávání ostatní formy vzdělávání Celkem*** Poznámka: *Škola s minimálně jednou běžnou třídou (tj. třídou, která není samostatně zřízena pro žáky se zdravotním postižením ani se nejedná o třídu ve škole při školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy). ** Škola složená výhradně z tříd pro žáky se SVP. *** "Celkem" neodpovídá součtu počtu konzervatoří a středních škol. V počtu středních škol je započteno také gymnázium, které od tvoří jednu právnickou osobu s konzervatoří zřízenou krajem. Zdroj: ÚIV 20

21 Počet středních škol a konzervatoří ve školním roce 2008/2009 nedoznal změn, došlo však k poklesu počtu žáků středních škol v denní formě vzdělávání, a to o žáků (1,8 %). V ostatních formách vzdělávání byl naopak evidentní nárůst počtu žáků, a to o 494 osob (10,1 %). Důvodem je mj. skutečnost, že počet škol, které v těchto formách žáky vzdělávaly, vzrostl o 4. Dvě krajské střední školy sice přestaly ve školním roce 2008/2009 vyučovat žáky v ostatních formách vzdělávání (dále také OFV), zároveň však dalších šest subjektů žáky ke vzdělávání nově přijalo, z toho dvě střední školy krajské a čtyři soukromé. Ve všech formách vzdělávání celkem došlo k poklesu počtu žáků středních škol o 698 žáků, tj. o 1 %. Pokles celkového počtu žáků byl doprovázen poklesem celkového počtu tříd o 28, tj. o 1 %. Tab. č. 21 Střední školy a konzervatoře podle zřizovatele Školní rok Zřizovatel Školy Střední školy Žáci Nově přijatí Absolventi za minulý školní rok Školy Konzervatoře Žáci Nově přijatí Absolventi za minulý školní rok 2007/ /2009 Obec Kraj Soukromník Církev MŠMT MV Celkem Obec Kraj Soukromník Církev MŠMT MV Celkem Zdroj: ÚIV Počet právnických osob vykonávajících činnost škol uskutečňujících střední vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři zůstal ve školním roce 2008/2009 beze změny. Ve středních školách a konzervatořích se v MSK vzdělávalo žáků, tj. o 722 žáků méně (o 1 %) než ve školním roce 2007/2008, dále tak pokračoval postupný pokles celkového počtu žáků v těchto školách. Na uvedeném poklesu o 722 žáků se podílelo snížení počtu žáků ve středních školách zřizovaných MSK o 686 žáků (1,1 %), ve středních školách soukromých zřizovatelů o 60 žáků (0,6 %), procentuálně nejvýraznější je pokles počtu žáků konzervatoří o 24 žáků (5,5 %). Počet žáků církevních středních škol se naopak zvýšil o 30 žáků (5,7 %). Tab. č. 22 Celkový počet žáků ve středních školách a konzervatořích dle stupně vzdělání Stupeň dosaženého vzdělání Kategorie vzdělání Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / /2009 Vyšší odborné vzdělání N v konzervatoři Celkem Střední vzdělání s maturitní zkouškou K L z toho nástavbové studium M z toho zkrácené studium Celkem

22 Stupeň dosaženého vzdělání Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání Kategorie vzdělání Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / /2009 H z toho zkrácené studium E Celkem C J Celkem Celkem Poznámka k tabulkám 22 až 33: Zdroj: ÚIV Označení kategorií vzdělání a skupin oborů je dle nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. V tabulkách nejsou zahrnuti žáci škol zřizovaných ministerstvy. Nejvyšší pokles počtu žáků zaznamenaly obory středního vzdělání s výučním listem (kategorie E, H), ve kterých se meziročně vzdělávalo o žáků méně (o 8,9 %), přičemž pokles počtu žáků v této skupině v předešlém roce činil 7 %. V oborech středního vzdělání s maturitní zkouškou se počet žáků naopak zvýšil o 702 žáků (tj. 1,3 %), na tomto zvýšení se nejvíce podílelo nástavbové studium v ostatních formách vzdělávání (růst o 363 žáků, tj. 12,3 %). V kategorii M (obory středního vzdělání s maturitní zkouškou bez odborného výcviku) došlo ke zvýšení celkového počtu žáků o 280 (1 %), v kategorii L (obory středního vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem a nástavbové studium) přibylo 409 žáků (3,9 %), v kategorii K (gymnázia) pak 13 žáků (0,1 %). Přijímací řízení Tab. č. 23 Počet žáků nově přijatých do 1. ročníku středních škol a konzervatoří dle stupně vzdělání Stupeň dosaženého vzdělání Kategorie vzdělání Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / /2009 Vyšší odborné vzdělání N v konzervatoři Celkem Střední vzdělání a maturitní zkouškou Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání K L z toho nástavbové studium M z toho zkrácené studium Celkem H z toho zkrácené studium E Celkem C J Celkem Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV U žáků nově přijatých ke vzdělávání ve středních školách a konzervatořích byl ještě více patrný rozdíl mezi denní formou a ostatními formami vzdělávání. Do denní formy bylo přijato o 2,6 % méně a naopak do ostatních forem o 10,5 % více žáků v porovnání s předešlým rokem. Ve školním roce 2007/2008 bylo do 1. ročníku středních škol a konzervatoří přijato celkem žáků, ve školním 22

23 roce 2008/2009 to bylo žáků, tj. o 260 žáků méně (1,3 %). Snížil se počet žáků přijatých ke vzdělávání v gymnáziích o 105 žáků (3,1 %) a naopak, ke zvýšení počtu nově přijatých žáků došlo u oborů kategorie M o 371 žáků (5,1 %) a u kategorie L o 64 žáků (1,5 %). Mezi příčiny zvýšeného zájmu o odborné vzdělávání s maturitní zkouškou patřil zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání absolventů těchto oborů. Počet nově přijatých žáků v oborech středního vzdělání s výučním listem (kategorie H a E) se opět výrazně snížil, a to o 584 žáků (10,8 %) Střední vzdělání Počet žáků v oborech Ve školním roce 2008/2009 se v oborech středního vzdělání (jedná se o obory vzdělání bez výučního listu i bez maturitní zkoušky) vzdělávalo 226 žáků ve skupinách oborů Pedagogika, učitelství a sociální péče a Obecně odborná příprava. Vzhledem k předcházejícímu školnímu roku došlo v tomto stupni vzdělání ke zvýšení počtu žáků o 6 (o 2,7 %). Tab. č. 24 Celkový počet žáků ve skupinách oborů středního vzdělání Skupina oborů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / / Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV V denní formě se vzdělávali žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, a to v jednoletém a dvouletém oboru praktické školy (viz kapitola 1.5.5). V dálkové formě vzdělávání byli připravováni žáci dvouletého oboru středního vzdělání J/001 Pedagogika pro asistenty ve školství. Přijímací řízení Do 1. ročníku oborů středního vzdělání nastoupilo ve školním roce 2008/2009 o 16 žáků (tj. o 15,8 %) více, než v roce předchozím, jak dokládá následující tabulka. Do denní formy vzdělávání byli přijímáni zejména žáci se speciálními vzdělávacími potřebami, jež budou vyučováni v praktických školách (kap ), v dálkové formě pokračoval dvouletý obor vzdělání J/001 Pedagogika pro asistenty ve školství. Tab. č. 25 Počet žáků nově přijatých do 1. ročníku skupin oborů středního vzdělání Skupina oborů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / / Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV 23

24 1.5.2 Střední vzdělání s výučním listem Počet žáků v oborech Ve školním roce 2008/2009 se vzdělávalo v MSK v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s výučním listem celkem žáků. Počet žáků v tomto stupni vzdělání se ve srovnání s rokem 2007/2008 snížil o žáků (o 8,9 %), přičemž pokles počtu žáků v této skupině v roce předcházejícím činil 7 %. Tím i nadále pokračoval několik let trvající trend poklesu počtu žáků v uvedeném stupni vzdělání. Tab. č. 26 Celkový počet žáků ve skupinách oborů středního vzdělání s výučním listem Skupina oborů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / / Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Osobní a provozní služby Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Počet žáků ze zvýšil ve skupinách oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (o 7,9 %) a Osobní a provozní služby (o 1,9 %). V menší míře klesly počty žáků ve skupinách Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (0,9 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (1,1 %). K většímu snížení počtu žáků došlo ve skupinách oborů Zemědělství a lesnictví (6,1 %), Zdravotnictví (7,7 %), Stavebnictví, geodézie a kartografie (8,8 %), Doprava a spoje (9,1 %) a Gastronomie, hotelnictví a turismus (10,6 %). K výraznému snížení počtu žáků došlo ve skupinách Obchod (15,3 %), Potravinářství a potravinářská chemie (16,9 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (16,6 %) a Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů (17,5 %). Nejvýznamnější pokles počtu žáků zaznamenaly obory skupiny Textilní výroba a oděvnictví, a to o 43,8 %. 24

25 Přijímací řízení Ke vzdělávání v oborech poskytujících střední vzdělání s výučním listem bylo ve školním roce 2008/2009 přijato žáků, což je o 584 žáků (10,8 %) méně než v roce předcházejícím. Tab. č. 27 Počet žáků nově přijatých do 1. ročníku skupin oborů středního vzdělání s výučním listem Skupina oborů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / / Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Osobní a provozní služby Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV K nárůstu počtu žáků nově přijatých ke vzdělávání došlo ve skupinách oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství (o 108 %), a to zejména díky úspěšnému zahájení výuky oboru Hutník ve Střední škole, Bohumín,, Osobní a provozní služby (o 17,4 %), Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (o 5,1 %) a Zemědělství a lesnictví (o 1,1 %). Úplným ukončením výuky jsou v MSK ohroženy skupiny oborů Doprava a spoje (obor Železničář) a Textilní výroba a oděvnictví (obory Krejčí a Šití oděvů). K velkému poklesu počtu přijatých žáků došlo rovněž ve skupinách oborů Zdravotnictví (33,3 %), Potravinářství a potravinářská chemie (23,4 %), Obchod (20,7 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (13,8 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (11,6 %), Stavebnictví, geodézie a kartografie (o 11,3 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (10,8 %) Střední vzdělání s maturitní zkouškou Počet žáků v oborech Struktura oborů poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou byla v kraji zastoupena celkem 26 skupinami oborů. Nově byla oproti předchozímu roku vytvořena skupina 18 Informatické obory, která zahrnuje některé obory původně zařazené do skupin oborů 26 a 63 (konkrétně se jedná v kategorii M o obory: M/002 Elektronické počítačové systémy, M/003 Informační technologie aplikace osobních počítačů, M/004 Správce informační systémů, M/006 Počítačové elektronické systémy, M/040 Informatika v ekonomice). Změna nastala od

26 Tab. č. 28 Celkový počet žáků ve skupinách oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou Skupina oborů Denní forma vzdělávání (bez NS) Denní nástavbové studium OFV (bez NS) OFV nástavbové studium Celkový počet žáků 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 16 Ekologie a ochrana životního prostředí Informatické obory Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Obecná příprava Umění a užité umění Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Ve školním roce 2008/2009 se v MSK v oborech poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou připravovalo celkem žáků, což bylo více (o 702 žáků, tj. 1,3 %), než v předchozím školním roce. Nejvíce žáků se vzdělávalo ve skupině oborů Obecná příprava (obory gymnázií). V této oborové skupině bylo ve všech formách vzdělávání celkem žáků (o 13, tj. o 0,1 % více, než v roce předchozím), tj. 30,9 % z celkového počtu žáků ve všech formách vzdělávání oborů vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou. Dalšími skupinami oborů s vysokým počtem žáků a podílem na celkovém počtu žáků jsou: Podnikání v oborech a odvětvích (5 149 žáků, tj. 9,1 %), Ekonomika a administrativa (4 779 žáků, tj. 8,5 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (4 723 žáků, tj. 8,4 %), Obecně odborná příprava (3 967 žáků, tj. 7,0 %) a Strojírenství a strojírenská výroba (3 456 žáků, tj. 6,1 %). Celkový počet žáků v jednotlivých skupinách oborů se ve srovnání s předešlým školním rokem většinou výrazněji nelišil, až na tyto výjimky: k významnějšímu nárůstu počtu žáků o 7,9 % proti předchozímu školnímu roku došlo u skupin oborů Podnikání v oborech, odvětví (o 375 žáků), Strojírenství a strojírenská výroba (o 255 žáků), Obecně odborná příprava (o 288 žáků, tj. 7,8 %) a skupiny oborů Speciální a interdisciplinární obory (o 143 žáků, tj. 34,8 %). 26

27 Stejně jako v předcházejících letech byl i ve školním roce 2008/2009 zaznamenán pokles celkového počtu žáků ve skupinách oborů Technická chemie a chemie silikátů (o 37 žáků, tj. 12,4 %), Ekonomika a administrativa (o 148 žáků, tj. 3 %) a Zemědělství a lesnictví (o 101 žáků, tj. 10 %), Zdravotnictví (o 177 žáků, tj. 9,4 %) a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (o 128 žáků, tj. 2,6 %). Přijímací řízení Tab. č. 29 Počet žáků nově přijatých do 1. ročníku skupin oborů středního vzdělání s maturitní zkouškou Skupina oborů Denní forma vzdělávání (bez NS) Denní nástavbové studium OFV (bez NS) OFV nástavbové studium Celkový počet žáků 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 16 Ekologie a ochrana životního prostředí Informatické obory Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika 28 Technická chemie a chemie silikátů Potravinářství a potravinářská chemie Textilní výroba a oděvnictví Zpracování dřeva a výroba hudebních nástrojů 34 Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie Stavebnictví, geodézie a kartografie Doprava a spoje Speciální a interdisciplinární obory Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Osobní a provozní služby Publicistika, knihovnictví a informatika Pedagogika, učitelství a sociální péče Obecně odborná příprava Obecná příprava Umění a užité umění Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Celkem bylo ve školním roce 2008/2009 přijato do 1. ročníku žáků, což představuje proti roku 2007/2008 nárůst o 330 žáků, tj. 2,2 %. Pozitivně se v porovnání s předchozím školním rokem vyvíjel počet žáků nově přijatých do ostatních forem vzdělávání ostatní formy vzdělávání bez nástavbového studia zaznamenaly nárůst o 11,4 %, ostatní formy vzdělávání nástavbového studia o 14,1 %. Největší počet přijatých do 1. ročníku byl, stejně jako v předchozím roce, ve skupině oborů Obecná příprava (obory gymnázií). Zde se však projevila klesající demografická křivka 15letých a počet přijatých žáků se snížil o 105, tj. o 3,1 % ve srovnání se školním rokem 2007/

28 Dále se pokles celkového počtu nově přijatých žáků zejména projevil ve skupinách oborů Zdravotnictví (o 122 žáků, tj. 24,5 %), Obecně odborná příprava (o 71 žáků, tj. 6,7 %), Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (o 65 žáků, tj. 4,7 %) a Textilní výroba a oděvnictví (o 54 žáků, tj. 42,5 %). Naopak zvýšení zájmu o vzdělávání se odrazilo v celkovém počtu nově přijatých žáků ve skupinách oborů Podnikání v oborech a odvětví (o 223 žáků, tj. 11,6 %) hlavně díky zájmu o studium v ostatních formách vzdělávání, Strojírenství, strojírenská výroba (o 223 žáků, tj. 22,5 %) a Polygrafie, zpracování papíru, filmu a fotografie (o 64 žáků, tj. 237 %). Na růst počtu žáků v této skupině oborů mělo vliv také zahájení výuky (od školního roku 2008/2009) v oboru Polygrafie ve Střední škole hotelové a obchodně podnikatelské, Český Těšín, příspěvkové organizaci. Významné je také zvýšení zájmu o vzdělávání ve skupině oborů Hornictví a hornická geologie, hutnictví a slévárenství, celkem o 59 žáků, tj. o 78,7 % Vzdělávání v konzervatoři Konzervatoř je školou poskytující všeobecné vzdělání a připravující žáky pro výkon náročných uměleckých nebo umělecko-pedagogických činností v oborech Hudba, Tanec, Zpěv a Hudebně dramatické umění. Úspěšným ukončením vzdělávacího programu v konzervatoři se dosahuje těchto stupňů vzdělání: a) středního vzdělání s maturitní zkouškou, b) vyššího odborného vzdělání v konzervatoři. Střední vzdělání s maturitní zkouškou získá žák úspěšným ukončením odpovídající části vzdělávacího programu konzervatoře, tzn. nejdříve po 4 letech v denní formě vzdělávání v šestiletém vzdělávacím programu nebo po 8 letech v osmiletém vzdělávacím programu. Vyšší odborné vzdělání získá žák úspěšným ukončením šestiletého nebo osmiletého vzdělávacího programu. Tab. č. 30 Celkový počet žáků ve skupině oborů vyššího odborného vzdělání v konzervatoři Skupina oborů 82 Umění a užité umění Druh vzdělání Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků 2007/ / / / / / Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Druh vzdělání : 31 - Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři pro absolventy základní školy (Hudba, Zpěv, Hudebně dramatické umění) 32 Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři pro absolventy 5. ročníku základní školy (obor vzdělání Tanec). Ve školním roce 2008/2009 působily na území MSK dvě konzervatoře, a to Janáčkova konzervatoř a Gymnázium v Ostravě, a Církevní konzervatoř Opava. Celkem se v obou školách vzdělávalo 456 žáků v denní formě vzdělávání, což představuje proti předchozímu školnímu roku pokles o 26 žáků, tj. o 5,4 %. V ostatních formách vzdělávání se ve školním roce 2008/2009 zvýšil počet žáků na 38, tj. o 2 žáky (5,6 %). Tab. č. 31 Počet žáků nově přijatých do 1. ročníku skupiny oborů vyššího odborného vzdělání v konzervatoři Skupina oborů 82 Umění a užité umění Druh Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání Celkový počet žáků vzdělání 2007/ / / / / / Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Druh vzdělání: 31 - Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři pro absolventy základní školy (Hudba, Zpěv, Hudebně dramatické umění) 32 Vyšší odborné vzdělávání v konzervatoři ro absolventy 5. ročníku základní školy (obor vzdělání Tanec). 28

29 Do denní formy vzdělávání bylo přijato ve školním roce 2008/2009 celkem 74 žáků, tedy o 5 žáků méně než v předchozím školním roce, tj. o 6,3 %. V ostatních formách vzdělávání došlo k podstatnému snížení počtu přijatých o 17 žáků, tj. o 85 % méně než v předchozím období Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Tab. č. 32 Praktické školy Školní rok 2007/2008 Obory vzdělání Počet škol tříd žáků Praktická škola jednoletá Praktická škola dvouletá Praktická škola jednoletá /2009 Praktická škola dvouletá Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV V meziročním srovnání se nezměnil počet škol, v nichž se vzdělávali žáci v oborech vzdělání Praktická škola jednoletá a Praktická škola dvouletá. Celkový počet žáků v praktických školách se ve školním roce 2008/2009 zvýšil na 172 žáků, tedy o 9 žáků (tj. 5,5 %). Tab. č. 33 Žáci ve speciálních třídách a individuálně integrovaní žáci podle postižení/znevýhodnění v denní formě vzdělávání Druh postižení Konzervatoř individuálně integrovaných na K Počet žáků individuálně integrovaných na SŠ Střední škola ve speciálních třídách SŠ Počet speciálních tříd 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Mentální postižení z toho středně těžké postižení z toho těžké postižení Sluchově postižení z toho neslyšící Zrakově postižení z toho nevidomí Vady řeči z toho těžké postižení Tělesně postižení z toho těžké postižení Souběžné postižení více vadami z toho hluchoslepí Vývoj. poruchy učení Autismus Celkem Poznámka: viz poznámka pod tabulkou č. 22, část 1.5 Zdroj: ÚIV Ve školním roce 2008/2009 bylo v konzervatořích a středních školách individuálně integrováno celkem 740 žáků, tj. o 59 žáků více než v minulém školním roce. Největší podíl individuálně integrovaných žáků tvořili žáci s vývojovými poruchami učení (76,4 %) a tělesně postižení žáci (10 %). V nejmenší míře byli individuálně integrováni žáci s autismem (0,8 %) a vadami řeči (0,4 %). Počet speciálních tříd ve srovnání s minulým školním rokem poklesl ze 185 na 161, tj. o 24 tříd (o 13 %). Došlo rovněž k poklesu žáků v těchto třídách, a to z na 1 532, tj. o 222 žáků (o 12,7 %). Nejvíce se snížil počet mentálně postižených žáků (o 254 žáků, tj. 16,3 %). Naopak došlo 29

30 ke zvýšení počtu žáků postižených více vadami (o 26 žáků, tj. 55,3 %). Zřejmý je také nárůst počtu postižených žáků ve speciálních třídách s autismem o 9 žáků a sluchově postižených o 5 žáků. Důvod celkového poklesu počtu žáků lze spatřovat jednak v tom, že po ukončení základní školy se řada žáků se speciálními vzdělávacími potřebami hlásí do běžných středních škol a jednak ve stále se zpřesňující diagnostice těchto žáků. 1.6 Vyšší odborné vzdělávání Vyšší odborné vzdělávání rozvíjí a prohlubuje znalosti a dovednosti studenta získané ve středním vzdělávání a poskytuje všeobecné a odborné vzdělání a praktickou přípravu pro výkon náročných činností. Úspěšným ukončením příslušného akreditovaného vzdělávacího programu se dosáhne stupně vyššího odborného vzdělání. Studium je určeno absolventům všech typů středních škol, kteří své vzdělávání ukončili maturitní zkouškou a je zakončeno absolutoriem. Délka vyššího odborného vzdělávání činí v denní formě 3 roky včetně odborné praxe, u zdravotnických oborů vzdělání až 3,5 roku (dříve 2 až 3,5 roku). Vyšší odborné školy rozšiřují vzdělávací nabídku v oblasti odborně orientovaného terciárního vzdělávání a jako součást vzdělávací soustavy poskytující samostatný stupeň vzdělání existují od školního roku 1996/1997. Tab. č. 34 Demografický vývoj 19-21letých v okresech MSK Okres Rok Bruntál Frýdek-Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava Celkem MSK Zdroj: ČSÚ U všech okresů, až na Frýdek-Místek, kde počet obyvatel vzrostl o 98, tj. 1,1 %, byl zaznamenán pokles počtu mladých lidí ve věku let. Stejně jako v předchozím období k nejvýraznějšímu úbytku došlo v okrese Karviná (o 282, tj. 2,4 %), dále také v okrese Ostrava o 178 obyvatel, tj. o 1,3 %. Graf č Demografický vývoj 19-21letých v MSK celkem počet obyvatel rok Zdroj: ČSÚ 30

31 Demografický vývoj v MSK ukazuje, že po výrazném poklesu do roku 2002 následovala stagnace v počtu 19 21letých a v rozmezí let 2006 a 2007 mírný nárůst této věkové skupiny, a to o 272 (tj. o 0,5 %). Po tomto růstu však následovalo opět znatelné snížení, a to o 547 (tj. o 1 %). Tab. č. 35 Vyšší odborné školy Školní rok Zřizovatel Počet škol Denní forma vzdělávání Počet studentů Ostatní formy vzdělávání Celkem 2007/ /2009 Kraj Soukromník Ministerstvo vnitra Celkem Kraj Soukromník Ministerstvo vnitra Celkem Zdroj: ÚIV Počet vyšších odborných škol zůstal oproti předešlému školnímu roku nezměněn. Také ve školním roce 2008/2009 bylo na území MSK 11 vyšších odborných škol, přičemž zřizovatelem 5 z nich je MSK. Stejný počet byl zřizován soukromými subjekty, zřizovatelem 1 vyšší odborné školy bylo Ministerstvo vnitra ČR. Oproti roku 2007/2008 byl zaznamenán pokles počtu studentů ve všech formách vzdělávání o 32 (tj. o 1,3 %). Zájem o studium VOŠ v ostatních formách vzdělávání stále stoupá, ve sledovaném roce konkrétně o 75 studentů, tj. o 10,4 %, naopak v denní formě vzdělávání byl opět zaznamenán pokles, tentokrát o 107 studentů, tj. o 6 %. Tab. č. 36 Počet studentů ve skupinách oborů vyššího odborného vzdělání Skupiny oborů Celkem Počet studentů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání 2007/ / / / / / Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telek. a výpočetní technika Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Celkem Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny počty studentů VOŠ, která je zřizována ministerstvem vnitra. Zdroj: ÚIV Ve vyšších odborných školách se ve školním roce 2008/2009 vzdělávalo celkem studentů, což představuje proti školnímu roku 2007/2008 pokles o 32 studentů (tj. o 1,3 %). V denní formě vzdělávání se vzdělávalo studentů (pokles o 107) a v ostatních formách vzdělávání došlo k nárůstu počtu studentů o 75 (tj. o 11,5 %). Na poklesu celkového počtu studentů v denní formě vzdělávání se nejvíce podílely skupiny oborů Ekonomika a administrativa (o 55, tj. 16,9 %), Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 36, tj. 5,1 %) a Pedagogika, učitelství a sociální péče (o 29, tj. 12,5 %). Oproti tomu u téže formy vzdělávání byl zaznamenán narůst počtu studentů ve skupinách oborů Zemědělství a lesnictví (o 20, tj. 52,6 %) a Zdravotnictví (o 19, tj. 8,2 %). 31

32 Celkový nárůst počtu studentů v ostatních formách vzdělávání je nejvyšší ve skupinách oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 39, tj. 45,3 %), Ekonomika a administrativa (o 25, tj. 19,5 %) a Zdravotnictví (o 18, tj. 23,7 %). Jedinou skupinou oborů, která v ostatních formách vzdělávání zaznamenala úbytek studentů je Pedagogika, učitelství a sociální péče (o 30, tj. 13 %). Graf č. 10 Počet studentů ve skupinách oborů vyššího odborného vzdělání počet studentů celkem šk. rok 2007/2008 šk. rok 2008/ skupina oborů Zdroj: ÚIV Nejpočetněji zastoupenou skupinou oborů vyššího odborného vzdělávání ve všech formách vzdělávání byla ve školním roce 2008/2009 skupina oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus, ve které se vzdělávalo 793 studentů, následovala Ekonomika a administrativa s 423 studenty, Pedagogika, učitelství a sociální péče s 404 studenty a dále Zdravotnictví s 344 studenty. Nejméně početně zastoupenými skupinami oborů byly Zemědělství a lesnictví s 41 studenty, Strojírenství a strojírenská výroba s 35 studenty a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika s 22 studenty. Přijímací řízení Tab. č. 37 Nově přijatí studenti do 1. ročníku skupin oborů vyššího odborného vzdělání Skupiny oborů Celkem Počet studentů Denní forma vzdělávání Ostatní formy vzdělávání 2007/ / / / / / Strojírenství a strojírenská výroba Elektrotechnika, telek. a výpočetní technika Zemědělství a lesnictví Zdravotnictví Ekonomika a administrativa Podnikání v oborech, odvětví Gastronomie, hotelnictví a turismus Obchod Právo, právní a veřejnosprávní činnost Pedagogika, učitelství a sociální péče Celkem Poznámka: V tabulce nejsou uvedeny počty studentů VOŠ, která je zřizována ministerstvem vnitra. Zdroj: ÚIV 32

33 V meziročním srovnání došlo ve školním roce 2008/2009 v souhrnu všech forem vzdělávání k celkovému snížení počtu nově přijatých studentů do 1. ročníku skupin oborů vyššího odborného vzdělávání o 153 studentů (tj. o 14,9 %). Při rozlišení podle forem vzdělávání počet nově přijatých do 1. ročníku v denní formě vzdělávání poklesl o 126 studentů (17,3 %), pokles byl zaznamenán i v ostatních formách vzdělávání, a to o 27 studentů (9,1 %). Nejvíce se na tomto snížení v denní formě vzdělávání podílely skupiny oborů Gastronomie, hotelnictví a turismus (o 102, tj. 30,4 %) a Ekonomika a administrativa (o 38, tj. 33,6 %). V denní formě byl zaznamenán nárůst ve čtyřech skupinách oborů, zejména Zdravotnictví (o 23, tj. 36,5 %) a Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika (o 9, tj. 128,6 %). V ostatních formách vzdělávání poklesl počet nově přijatých do 1. ročníku u skupin oborů Ekonomika a administrativa (o 42, tj. 50 %), Zdravotnictví (o 19, tj. 33,3 %) a Právo, právní a veřejnosprávní činnost (o 6, tj. 28,6 %) Vzdělávání studentů se speciálními vzdělávacími potřebami Ve školním roce 2008/2009 nebyli v MSK dle údajů ve statistických výkazech ve vyšších odborných školách vzděláváni studenti se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních skupinách, 2 studenti se zdravotním postižením byli individuálně integrováni v běžných skupinách. 1.7 Vysokoškolské vzdělávání Vysokoškolské vzdělávání je jednou z klíčových strategických oblastí rozvoje lidských zdrojů ve společnosti. Vysoké školy plní nezastupitelnou funkci ve vědeckém, kulturním, sociálním a ekonomickém rozvoji. Vysokoškolské vzdělání má pochopitelně nezastupitelný význam také z pohledu jednotlivce je významným předpokladem vzestupné sociální mobility člověka. Bylo dostatečně prokázáno, že s rostoucí úrovní vzdělání se zvyšují šance člověka na plnohodnotné uplatnění ve společnosti, klesá riziko dlouhodobé nezaměstnanosti a sociální exkluze. Dostupnost vysokoškolského vzdělávání, odpovídající účast populace na vysokoškolském vzdělávání, výchova, stabilizace nových vědeckých kapacit i uplatnitelnost vysokoškolských absolventů patří mezi klíčová témata této problematiky. V Moravskoslezském kraji realizovaly ve školním roce 2008/2009 vysokoškolské vzdělávání tři veřejné univerzity a dvě soukromé vysoké školy neuniverzitního typu se sídlem v Moravskoslezském kraji. Veřejné univerzity: Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Ostravská univerzita v Ostravě Slezská univerzita v Opavě Soukromé vysoké školy: Vysoká škola podnikání, a.s. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. 33

34 Tab. č. 38 Počet studentů na vysokých školách v MSK Studenti (fyzické osoby) celkem 3) v prezenčním studiu v distančním a kombinovaném studiu Školní rok Vysoká škola Celkem Celkem v typu studijního programu bakalářském magisterském 2) navazujícím magisterském 1) doktorském Celkem v typu studijního programu bakalářském magisterském 2) navazujícím magisterském 1) doktorském 2007/ /2009 Ostravská univerzita Slezská univerzita VŠB - TU Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s Celkem Ostravská univerzita Slezská univerzita VŠB - TU Ostrava Vysoká škola podnikání, a.s VŠ sociálně-správní, ICV Havířov o.p.s Celkem Poznámky: Zdroj: ÚIV 1) Magisterské studium v délce 1-3 roky, které je pokračováním studia bakalářských programů. 2) Magisterské studijní programy v délce 4-6 let. 3) Celkový součet nemusí souhlasit se součtem za VŠ/fakulty, formy studia, typy studijních programů. Na těchto školách studovalo celkem studentů, tj. v meziročním srovnání o studentů (6,4 %) více než v předchozím roce. V prezenční formě studia studovalo studentů, v porovnání s předešlým rokem o 3 % více. Větší zájem byl rovněž o studium v distanční a kombinované formě, v meziročním srovnání se jednalo o 13,2% nárůst studentů. Studijní obory v bakalářském studijním programu studovalo ve školním roce 2008/2009 celkově studentů (z toho v prezenčním studiu), proti roku předchozímu se jedná o nárůst o studentů (tj. o 8 %). V magisterských studijních oborech (magisterských a navazujících magisterských) studovalo studentů, což je o 241 studentů více než v předchozím roce (tj. nárůst o 2,3 %). V doktorském studijním programu studovalo v prezenční i distanční a kombinované formě celkem studentů, což je o 100 studentů více než v roce předchozím (to představuje nárůst o 4,9 %). Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava VŠB - TU Ostrava 4 je univerzitní veřejnou vysokou školou technicko-ekonomického zaměření. Zájemci o studium zde mohou studovat v rámci univerzitních studijních programů a na některé ze sedmi fakult. Univerzita nabízí bakalářské, magisterské a doktorské studijní programy, další formy vzdělávání. VŠB-TUO realizuje vzdělávání na fakultách: ekonomické; stavební; bezpečnostního inženýrství; elektrotechniky a informatiky; strojní; hornicko-geologické; metalurgie a materiálového inženýrství. Vedle těchto fakult vyvíjejí činnost celoškolské katedry: společenských věd; jazyků; tělesné výchovy a sportu; matematiky a deskriptivní geometrie, učitelství odborných předmětů. V rámci univerzity dále působí dva vysokoškolské ústavy - Centrum nanotechnologií a Výzkumné energetické centrum. Mezi celoškolská pracoviště mj. patří Centrum environmentálních technologií, Centrum pokročilých 4 Údaje o vysoké škole jsou čerpány ze Statistické ročenky školství 2008/2009 Výkonové ukazatele, Statistické ročenky školství 2007/2008 Výkonové ukazatele, z Výroční zprávy o činnosti vysoké školy za rok 2008 a z informací zveřejněných na webových stránkách školy. 34

35 a inovačních technologií, Ústav soudního znalectví, Audiovizuální centrum, Centrum informačních technologií, Regionální centrum celoživotního vzdělávání. Z dalších pracovišť je třeba zmínit např. Podnikatelský inkubátor VŠB-TUO, Centrum transferu technologií nebo Centrum operačních programů či Středisko vzdělávání (Computer training center). Na vysoké škole se uskutečňuje celoživotní vzdělávání, které je poskytováno jak jednotlivými fakultami univerzity, tak samostatnými pracovišti. Na oblast technického vzdělávání se specializuje Regionální centrum celoživotního vzdělávání, na ekonomické vzdělávání se pak soustřeďuje Institut doktorských a manažerských studií ekonomické fakulty. Na Vysoké škole báňské Technické univerzitě Ostrava studovalo ve školním roce 2008/2009 celkem studentů, což představuje v meziročním srovnání nárůst o 591 studentů. V bakalářských studijních programech se celkově vzdělávalo studentů. V navazujících magisterských programech studovalo studujících, 186 studentů se vzdělávalo v magisterských programech (proti předchozímu školnímu roku se jedná o výrazný pokles způsobený ústupem od nenavazujících magisterských programů) studentů bylo ve školním roce 2008/2009 zapsáno do doktorských studijních programů. Ostravská univerzita v Ostravě Ostravská univerzita v Ostravě 5 realizuje vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech společenskovědního, přírodovědného, ekonomického, pedagogického i uměleckého zaměření. Vzdělávací programy nabízejí fakulty: sociálních studií; umění; zdravotnických studií; filozofická fakulta; pedagogická fakulta a přírodovědecká fakulta. Vedle těchto fakult univerzita zřizuje také Ústav pro výzkum a aplikace fuzzy modelování. Na Ostravské univerzitě studovalo v akademickém roce 2008/2009 celkem studentů, z toho v bakalářském studiu, v navazujícím magisterském studiu, v magisterském studiu pak studentů. V doktorských studijních programech bylo zapsáno 272 studentů. Výsledkem spolupráce Ostravské univerzity se zahraničními vysokými školami v Evropě a výsledkem snah o prohloubení výzkumu v sociální práci bylo v roce 2007 uzavření dohod o založení Evropského výzkumného institutu sociální práce se sídlem na Ostravské univerzitě. Ostravská univerzita realizuje v rámci fakulty sociálních studií, fakulty umění, fakulty zdravotnických studií, filozofické fakulty, pedagogické fakulty a přírodovědecké fakulty několik desítek kurzů celoživotního vzdělávání. Na pedagogické fakultě působí Centrum dalšího vzdělávání, které je akreditovaným centrem pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a které se věnuje zejména doplňujícímu, rozšiřujícímu a specializačnímu studiu. Současně se věnuje základnímu výzkumu v oblasti vzdělávání dospělých. Na pedagogické fakultě působí mj. také Centrum pro výzkum edukačních procesů, které se zabývá základním i aplikovaným výzkumem v oblasti edukačních procesů a souvisejícími činnostmi zejména v oblasti speciální a sociální pedagogiky, pedagogické evaluace a andragogiky, probíhající reformou ve vzdělávání a dalšími tématy. Celoživotní vzdělávání je institucionálně zastřešeno také na přírodovědecké fakultě, která zřizuje Centrum celoživotního vzdělávání. Ostravská univerzita je rovněž zakladatelem obecně prospěšné společnosti Metodické a evaluační centrum (MEC), která se zabývá otázkami zvyšování efektivnosti vzdělávání. Primárním cílem je zvyšování kvality jednotlivých škol, učitelů, managementu škol a v neposlední řadě žáků a studentů. Ostravská univerzita zřizuje Akademické informační centrum. Působí zde rovněž poradenské pracoviště Pyramida - centrum podpory studentům se speciálními potřebami, jehož cílem je nabídnout odborné služby a vytvořit podmínky ke studiu v akreditovaných studijních oborech pro studenty se speciálními vzdělávacími potřebami. Vedle informačně poradenských služeb a pedagogického poradenství zabezpečuje rovněž např. zprostředkování tlumočnických a asistenčních služeb, zajišťuje např. pomoc při vyhledávání v databázích atp. Informační, poradenské a vzdělávací akce jsou realizovány rovněž pro zaměstnance. 5 Údaje o vysoké škole jsou čerpány ze Statistické ročenky školství 2008/2009 Výkonové ukazatele, Statistické ročenky školství 2007/2008 Výkonové ukazatele, z Výroční zprávy Ostravské univerzity v Ostravě za rok 2008 a z informací zveřejněných na webových stránkách školy. 35

36 Slezská univerzita v Opavě Slezská univerzita v Opavě 6 nabízí vzdělávání v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech společenskovědního, přírodovědného, ekonomického, pedagogického i uměleckého zaměření. Univerzita realizuje vysokoškolské vzdělávání v rámci fakult: filozoficko-přírodovědecké; obchodně-podnikatelské; fakulty veřejných politik. Mezi univerzitní pracoviště patří dále Matematický ústav, Vzdělávací centrum Krnov. V rámci univerzity působí mj. rovněž Centrum celoživotního vzdělávání a Centrum řízení projektů. V rámci fakult i Vzdělávacího centra v Krnově univerzita realizuje celoživotní vzdělávání vč. univerzity třetího věku. Vzdělávací centrum v Krnově je akreditovaným pracovištěm MV ČR pro vzdělávání ve veřejné správě, MŠMT pro realizaci DVPP a také MPSV pro vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb. Projekt celoživotního vzdělávání probíhá na Slezské univerzitě v Opavě od roku V rámci filozoficko-přírodovědecké fakulty je zřízeno poradenské centrum poskytující služby psychologického poradenství. Poradenské centrum pracuje rovněž při obchodně-podnikatelské fakultě. V akademickém roce 2008/2009 studovalo na Slezské univerzitě studentů studentů bylo zapsáno v bakalářských studijních programech, což představuje meziroční nárůst o 1313 studentů. V navazujících magisterských studijních programech studovalo studentů, tedy o 437 více než v předchozím roce, do programů magisterského studia bylo zapsáno 522 studentů. Doktorské studium v tomto roce realizovalo 221 studentů. Vysoká škola podnikání, a.s. Vysoká škola podnikání, a.s. 7 je soukromou vysokou školou neuniverzitního typu nabízející bakalářské a navazující magisterské studium zejména v ekonomicky orientovaných oborech. Vysoká škola vyvíjí svou činnost v rámci kateder: podnikání; informatiky a internetu v podnikání; podnikání a managementu v obchodu; podnikání a managementu v životním prostředí; klíčových kompetencí v podnikání; cizích jazyků. S cílem zvýšit dostupnost kombinovaného bakalářského i magisterského studia pro studenty zřídila vysoká škola ve vybraných regionech konzultační střediska s odpovídajícím materiálním a technickým vybavením. V současné době disponuje škola šesti konzultačními středisky se sídlem v Bruntále, Jeseníku, Olomouci, Písku, Praze a Třinci. V Novém Jičíně funguje pobočka poskytující kombinované i prezenční bakalářské studium. V akademickém roce 2008/2009 bylo ke studiu zapsáno studentů, z toho v bakalářském studiu, v navazujícím magisterském studiu pak 465 studentů studentů studovalo v distančním a kombinovaném studiu. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání o.p.s. Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov, o.p.s. 8 je soukromou vysokou školou neuniverzitního typu. Vysoká škola uskutečňuje bakalářský studijní program v oblasti sociálního managementu a veřejné správy, její součásti jsou katedry: sociálních věd a práva; veřejné ekonomiky a správy; ekonomie a evropské integrace; kvantitativních metod a informatiky. V akademickém roce 2008/2009 zde studovalo 170 studentů, všichni v bakalářském studijním programu, z toho 149 studentů v distančním a kombinovaném studiu. 6 Údaje o vysoké škole jsou čerpány ze Statistické ročenky školství 2008/2009 Výkonové ukazatele, Statistické ročenky školství 2007/2008 Výkonové ukazatele, z Výroční zprávy o činnosti Slezské univerzity v Opavě za rok 2008 a z informací zveřejněných na webových stránkách školy. 7 Údaje o vysoké škole jsou čerpány ze Statistické ročenky školství 2008/2009 Výkonové ukazatele, Statistické ročenky školství 2007/2008 Výkonové ukazatele, z výroční zprávy o činnosti Vysoké školy podnikání, a.s. za rok 2008 a z informací zveřejněných na webových stránkách školy. 8 Údaje o vysoké škole jsou čerpány ze Statistické ročenky školství 2008/2009 Výkonové ukazatele a z informací zveřejněných na webových stránkách školy. 36

37 1.8 Základní umělecké vzdělávání Základní umělecké školy mají významný podíl na formování osobnosti svých žáků, rozvíjení jejich individuálních schopností a talentu. Připravují je na neprofesionální uměleckou činnost nebo na studium ve středních a vysokých školách uměleckého nebo pedagogického zaměření a také na studium v konzervatořích. Ve školním roce 2008/2009 pokračovaly na centrální úrovni (MŠMT) práce na dokončení Rámcového vzdělávacího programu pro umělecké obory základního uměleckého vzdělávání. Tab. č. 39 Základní umělecké školy Učitelé Žáci v oborech Školní rok Zřizovatel Počet škol Pobočky* Fyzické osoby Přepočteno na plné úvazky Celkem hudební % z celku taneční % z celku výtvarný % z celku literárnědramatický 2007/ /2009 % z celku Obec , , , , ,49 Kraj , , , , ,44 Soukromník , , , , ,36 Církev , ,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Celkem , , , , ,26 Obec , , , , ,54 Kraj , , , , ,68 Soukromník , , , ,16 Církev , ,00 0 0,00 0 0,00 0 0,00 Celkem , , , ,45 Poznámka: Zdroj: ÚIV *Pobočky místa poskytovaného vzdělávání mimo sídlo školy, ze zdroje dat nelze rozčlenit dle zřizovatelů. Vývoj v Moravskoslezském kraji kopíruje celorepublikový trend, kdy pokračuje zvyšování zájmu o základní umělecké vzdělávání, což dokládá zvýšený celkový počet žáků (o 506, tj. 2 %). Tradičně největší zájem byl o hudební obor, mírný nárůst se projevuje i v literárně-dramatickém a tanečním oboru, mírný pokles naopak ve výtvarném oboru. V návaznosti na zvýšený počet žáků se zvýšil i počet učitelů (o 11, tj. 0,8 %) vyučujících na základních uměleckých školách. Nárůst se projevuje i v počtu nových míst poskytovaného vzdělávání (o 18, tj. 17 %). 1.9 Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání poskytuje jazykové vzdělání v cizích jazycích. Jazykové vzdělávání podle školského zákona se uskutečňuje v jazykové škole s právem státní jazykové zkoušky a může být ukončeno státní jazykovou zkouškou základní, státní jazykovou zkouškou všeobecnou a státní jazykovou zkouškou speciální. 37

38 Tab. č. 40 Jazykové školy Jazyková škola Zřizovatel Druh kursu 2007/ /2009 Počet škol Počet kurzů Počet žáků Počet škol Počet kurzů Počet žáků Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Kraj Soukromník Ostatní soukromé jazykové školy* základní kurzy střední kurzy přípr. kurzy ke SJZ konverzační kurzy speciální kurzy jednoleté kurzy jiné kurzy základní kurzy střední kurzy přípr. kurzy ke SJZ konverzační kurzy speciální kurzy Celkem jednoleté kurzy Celkem *Zahrnuty jsou pouze realizující jednoleté kurzy cizích jazyků v souladu s vyhláškou č. 322/2005 Sb. Zdroj: ÚIV Ve školním roce 2008/2009 poskytovaly v MSK jazykové vzdělávání čtyři jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky. Jmenovitě se jednalo o dvě školy zřizované MSK - Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, Frýdek-Místek, příspěvkovou organizaci a Jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, Ostrava, Na Jízdárně 4, příspěvkovou organizaci, dále dvě soukromé jazykové školy Linguistic - Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky v.o.s. (Orlová) a AGENTURU POZNÁNÍ - jazykovou školu s právem státní jazykové zkoušky, s.r.o. (Kopřivnice). Celkem se ve školním roce 2008/2009 vzdělávalo v jazykových školách posluchačů, což představuje proti předchozímu roku pokles o 13,3 %. V tomto počtu jsou zahrnuti i posluchači v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou realizovaných na základě vyhlášky č. 322/2005 Sb., o dalším studiu, popřípadě výuce, které se pro účely státní sociální podpory a důchodového pojištění považují za studium na středních nebo vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů. Výuka v těchto kurzech probíhala kromě jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky i v dalších 12 vzdělávacích zařízeních zaměřených na výuku cizích jazyků. V porovnání se školním rokem 2007/2008 došlo k poklesu počtu posluchačů o 74, tj. na 388 posluchačů Školská zařízení Školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků Další vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje MSK především prostřednictvím jím zřizované Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, (dále jen KVIC). Hlavním předmětem její činnosti je realizace dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, poskytování poradenství v otázkách metodiky a řízení škol a školských zařízení, zprostředkování informací o nových směrech a postupech ve vzdělávání a zajištění koordinace podpůrných činností pro školy a školská zařízení, rozvojových programů a projektů. Uvedené činnosti realizuje KVIC prostřednictvím pracovišť v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě. Podrobněji je aktivitám této věnována pozornost v kapitole 1.11 Další vzdělávání pedagogických pracovníků. 38

39 Školská poradenská zařízení Školská poradenská zařízení - pedagogicko-psychologické poradny a speciálně pedagogická centra poskytují standardní poradenské služby dětem, žákům, studentům, jejich zákonným zástupcům, školám a školským zařízením. Moravskoslezský kraj je zřizovatelem šesti pedagogicko-psychologických poraden (dále jen PPP) a devíti speciálně pedagogických center (dále jen SPC). Pedagogicko-psychologické poradny PPP poskytuje služby pedagogicko-psychologického a speciálně pedagogického poradenství, zajišťuje psychologickou a speciálně pedagogickou diagnostiku, psychologickou a speciálně pedagogickou intervenci včetně kariérového poradenství, informační a metodické činnosti. Dále napomáhá při rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů, podílí se na činnostech v oblasti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Tab. č. 41 Počet pedagogicko-psychologických poraden a jejich klientů Školní rok 2006/ /2008 Počet PPP 6 6 Počet odloučených pracovišť Celkem klientů z mateřských škol ze základních škol ze středních škol z konzervatoří 2 5 z vyšších odborných škol 15 7 z rodin a školsky nezařazení Zdroj: ÚIV Počet pedagogicko-psychologických poraden ani jejich pracovišť se nezměnil. Síť poradenských služeb je dlouhodobě kvalitně pokryta. Ve sledovaném období klesly celkové počty klientů především v kategorii základních škol (o 535, tj. o 4,1 %), což je důsledkem nepříznivého demografického vývoje minulých let. Naopak v kategorii středních škol došlo k mírnému nárůstu (o 57 klientů, tj. 2,6 %). Tab. č. 42 Přehled činností pedagogicko-psychologických poraden Školní rok Činnosti Individuální činnost pro klienty komplexní vyšetření ostatní individuální péče* Služby pedagogům metodické konzultace kurzy, semináře Ostatní odborné činnosti Pobytové akce Odborné podklady pro vzdělávací opatření 2006/ / Poznámky: * Počet setkání, jejichž účelem byla konzultace, terapie, kontrola, reedukace apod. Zdroj: ÚIV Činnost poradny se uskutečňuje ambulantně na pracovišti poradny a návštěvami zaměstnanců poradny ve školách a školských zařízeních. Z porovnání četnosti a druhu výkonů v posledních dvou letech vyplývá nárůst výkonů v oblasti komplexních vyšetření, zpracování odborných podkladů pro vzdělávací opatření a pobytových akcí. Počty kurzů a seminářů se nezměnily, v oblasti ostatní individuální péče a ostatních odborných činností byl zaznamenán pokles počtu výkonů. 39

40 Tab. č. 43 Odborní pracovníci pedagogicko-psychologických poraden Školní rok Pracovníci Celkem psychologové pedagogové z toho sociální pracovníci ostatní Přepočteno na plně zaměstnané 2007/ ,9 2008/ ,8 Zdroj: ÚIV Týmy pracovníků poraden tvoří psychologové, speciální pedagogové, metodici prevence a sociální pracovníci. Celkový počet pracovníků poraden se meziročně nezměnil, v rámci jednotlivých profesí došlo k poklesu počtu o 1 psychologa a k nárůstu počtu o 2 speciální pedagogy. Počet sociálních pracovníků zůstává nezměněn, počet ostatních zaměstnanců se snížil o jednoho. Speciálně pedagogická centra Speciálně pedagogická centra (dále jen SPC) poskytují poradenské služby žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním integrovaným ve školách a školských zařízeních, žákům se zdravotním postižením a žákům se zdravotním znevýhodněním ve školách a třídách s upravenými vzdělávacími programy, žákům se zdravotním postižením v základních školách speciálních a dětem s hlubokým mentálním postižením. Tab. č. 44 Počet speciálně pedagogických center a jejich klientů Školní rok 2006/ /2008 Počet SPC 9 9 Počet odloučených pracovišť 2 1 Celkem klientů Mentální Sluchové Zrakové Vady řeči Tělesné Více vad Autismus Ostatní Zdroj: ÚIV Počet center se nezměnil, došlo pouze k úbytku počtu pracovišť o 1. Došlo k nárůstu celkového počtu klientů o 172, tj. 4 %, z hlediska druhu postižení se jedná o klienty s mentálním postižením (o 242, tj. 17,5 %), tělesným postižením (o 61, tj. 13,7 %) a lékařskou diagnózou autismus (o 94, tj. 38,5 %). K poklesu počtu klientů došlo nejvýrazněji v kategorii souběžného postižení více vadami (o 130, tj. o 55,3 %), s vadou řeči (o 100, tj. o 7,4 %) a sluchového postižení (o 24, tj. 14,3 %). Každé SPC je zaměřeno na klienty s určitým druhem postižení, klienti se souběžným postižením více vadami mohou být proto šetřeni v několika SPC s ohledem na konkrétní druhy vad. Tato skutečnost ovlivňuje jejich statistické vykazování. 40

41 Tab. č. 45 Přehled činností speciálně pedagogických center Školní rok Činnosti Individuální činnost s klienty komplexní vyšetření ostatní Skupinové činnosti s klienty Služby pedagogům Poradenská činnost se zákonnými zástupci Ostatní odborné činnosti Pobytové akce Odborné podklady pro vzdělávací opatření Individuální vzdělávací plány 2006/ / Zdroj: ÚIV Činnost SPC se uskutečňuje ambulantně na pracovišti centra a návštěvami pedagogických pracovníků centra ve školách a školských zařízeních, případně v rodinách a zařízeních pečujících o žáky se zdravotním postižením. Z meziročního srovnání je patrný nárůst v oblasti individuálních činností s klienty, především činností ostatních, kam spadají např. terapie, reedukace či konzultace. Nárůst je zřejmý také u služeb pedagogům, poradenské činnosti se zákonnými zástupci, ostatních odborných činností a zpracování odborných podkladů pro vzdělávací opatření. Zvýšení počtu vykázaných činností souvisí s nárůstem počtu klientů SPC. Tab. č. 46 Odborní pracovníci speciálně pedagogických center Školní rok Pracovníci Pracovníci celkem speciální pedagogové psychologové z toho sociální pracovníci ostatní Přepočteno na plně zaměstnané 2007/ ,8 2008/ ,3 Zdroj: ÚIV Celkový počet pracovníků center se zvýšil o 3 pracovníky, došlo k nárůstu počtu o 6 speciálních pedagogů a poklesu o 3 v kategorii ostatních pracovníků. Přepočtený počet zaměstnanců se zvýšil o 2,5. Zvýšení počtu pracovníků souvisí se zvýšením počtu klientů Školská zařízení pro zájmové vzdělávání Zájmové vzdělávání poskytuje účastníkům naplnění volného času různorodou zájmovou činností. Uskutečňuje se ve školských zařízeních pro zájmové vzdělávání, především ve střediscích volného času, dále ve školních družinách a školních klubech Střediska volného času Střediska volného času vytvářejí širokou nabídku aktivit pro vhodné využívání volného času dětí a mládeže nejen v průběhu školního roku, ale i o prázdninách. Podílejí se rovněž na další péči o nadané děti, žáky a studenty, zabezpečují organizaci soutěží a přehlídek ve spolupráci se školami a dalšími institucemi. Jejich činnost probíhá podle školních vzdělávací programů, které slouží jako podklady pro roční plány činnosti těchto školských zařízení. Tab. č. 47 Pravidelná činnost středisek volného času Počet Z celkového počtu zapsaných účastníků Zřizovatel SVČ zájmových útvarů účastníků děti žáci studenti ostatní 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Kraj Obec Soukromník Církev Celkem Zdroj: ÚIV 41

42 V krajské síti středisek volného času došlo ve sledovaném období ke změně u Střediska volného času, Orlová, příspěvkové (dříve součást Krajského střediska volného času Juventus, Karviná, ), jehož zřizovatelem se stalo město Orlová. Zvýšil se tedy počet SVČ zřizovaných obcemi z 22 na 23. V pravidelné činnosti došlo k mírnému navýšení počtu zájmových útvarů (o 9, tj. 0,5 %), ale současně k mírnému snížení počtu účastníků (o 1 037, tj. 4 %), zejména studentů (o 512, tj. o 31,5 %). Tab. č. 48 Příležitostné a další činnosti zájmového vzdělávání a soutěže vyhlašované a spoluvyhlašované MŠMT Zřizovatel Příležitostná činnost Soutěže MŠMT Počet akcí Účastníci Počet soutěží Účastníci 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 Kraj Obec Soukromník Církev Celkem Zřizovatel Počet účastníků v další činnosti zájmového vzdělávání osvět.a informační individuální spontánní ostatní 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 Kraj Obec Soukromník Církev Celkem Zdroj: ÚIV Pokračoval nárůst příležitostné činnosti zájmového vzdělávání (počet akcí o 1 104, tj. o 11,9 %, počet účastníků o , tj. o 14,2 %). Zájem byl zejména o otevřená hřiště, horolezecké stěny, centra lanových aktivit atd. Ve sledovaném období došlo k poklesu počtu soutěží vyhlašovaných MŠMT o 9, přesto se zvýšil počet účastníků soutěží v rámci kraje o , což je o 26,3 %. Tab. č. 49 Táborová činnost a pobytové akce Zřizovatel Tábory Městské tábory Počet akcí Účastníci Počet akcí Účastníci 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 Kraj Obec Soukromník Církev Celkem Zřizovatel Pobytové akce Celkem táborová činnost Počet akcí Účastníci Počet akcí Účastníci 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 06/07 07/08 Kraj Obec Soukromník Církev Celkem Zdroj: ÚIV Údaje v tabulce dokládají trvalý zájem o tento druh činnosti, došlo sice k mírnému snížení počtu táborů o 4, ale zvýšil se počet účastníků o 81. Mírný nárůst akcí i účastníků se projevoval i u pobytových akcí a městských táborů. 42

43 Tab. č. 50 Pracovníci středisek volného času Druh pracovníků Pedagogičtí pracovníci Ostatní pracovníci Zřizovatel fyzické osoby interní externí Celkem interní přepočteni na plně zaměstnané 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Kraj ,0 38,0 Obec ,3 140,9 Soukromník ,0 1,0 Církev ,5 18,0 Celkem ,8 197,9 Kraj ,6 37,3 Obec ,6 123,7 Soukromník ,1 16,5 Církev ,0 0,0 Celkem ,3 177,5 Zdroj: ÚIV Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu pracovníků, k mírnému nárůstu počtu interních pedagogů o 2, současně k podstatnému nárůstu externích pedagogů o Školní kluby a školní družiny Školní družina a školní klub pracují v kontextu dalších subjektů nabízejících volnočasové aktivity mimo vyučování. Jejich hlavním posláním je zabezpečení zájmové činnosti, odpočinku a relaxace žáků. Vhodné střídání volnočasových aktivit a odpočinku přispívá k odstranění únavy a učí žáky kvalitně využívat volný čas a rozvíjet jejich kulturní potřeby. Tab. č. 51 Pravidelná činnost školních družin a školních klubů Druh zařízení Zřizovatel počet oddělení zapsaní účastníci útvary účastníci útvarů 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 Kraj Školní družiny Školní kluby Obec Soukromník Církev MŠMT Celkem Kraj Obec Soukromník Církev MŠMT Celkem Zdroj: ÚIV Ve sledovaném období se projevuje tendence demografického vývoje příslušných věkových skupin, kdy roste počet žáků na 1. stupni (počet účastníků školních družin se zvýšil o 941 žáků, tj. o 3,8 %), současně klesá počet žáků na 2. stupni (počet účastníků školních klubů se snížil o 129 žáků, tj. 5,4 %). Počet školních družin se snížil o šest zařízení. Konkrétně k byly z rejstříku škol a školských zařízení vymazány 3 školy zřízené obcemi, při nichž působily školní družiny, další 3 (1 krajská a 2 soukromé) neměly k zapsány žádné účastníky. Počet školních klubů se snížil o 1. 43

44 Školská účelová zařízení Školská účelová zařízení podle účelu, k němuž byla zřízena, napomáhají školám a školským zařízením při jejich činnosti, zajišťují materiálně technické služby, poradenské, informační nebo ekonomicko-administrativní služby, poskytují odborné, studijně pracovní, knihovnické a informační služby pro žáky, studenty, popřípadě zaměstnance, zajišťují praktické vyučování a výchovu mimo vyučování nebo vytvářejí podmínky pro praktické vyučování žáků a jejich zájmovou činnost. Školní hospodářství Školní hospodářství jsou určena k zajišťování praktického vyučování žáků středních škol v oblasti zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství podle školních vzdělávacích programů příslušných škol. Na území MSK v průběhu školního roku 2008/2009 působila celkem čtyři školní hospodářství, všechna zřizovaná krajem. Z nich jediným samostatným byl Školní statek, Opava,. K dalším patří školní zahradnictví při Střední zahradnické škole, Ostrava,, školní hospodářství při Obchodní akademii a Střední zemědělské škole, Bruntál, příspěvková a školní statek při Střední škole zemědělské, Český Těšín,. Střediska praktického vyučování Tab. č. 52 Střediska praktického vyučování Školní rok Počet středisek Počet v tom v ročníku v denní formě vzdělávání žáků celkem Počet pedagogických pracovníků Fyzické osoby Přepočtení na plně zaměstnané 2007/ ,6 2008/ ,6 Zdroj: ÚIV V MSK působila 3 střediska praktického vyučování (dále jen SPV), která zajišťovala praktické vyučování žáků středních škol podle učebních plánů příslušných oborů vzdělání, a to v oborech vzdělání Obchodník (108 žáků), Prodavač smíšené zboží (43 žáků) a Uměleckořemeslné zpracování dřeva - práce truhlářské (43 žáků). Všechna tři SPV mají soukromé zřizovatele. Význam tohoto typu školských účelových zařízení se stal spíše jen okrajovým, neboť praktické vyučování svých žáků si střední školy většinou zajišťují jiným způsobem. Počet pedagogických pracovníků v SPV klesl o 1 pracovníka. Přípravný stupeň základní školy speciální V přípravném stupni základní školy speciální se vzdělávají děti s těžkým zdravotním postižením, zpravidla těžkým mentálním postižením, s více vadami a s lékařskou diagnózou autismus. V Moravskoslezském kraji aktuálně zajišťuje vzdělávání v přípravném stupni základní školy speciální sedm zařízení. Tab. č. 53 Školní rok Zřizovatel Přípravný stupeň - počet zařízení, tříd a dětí, nově zařazení a ukončení Zařízení Tříd Děti, které ukončily docházky v předešlém školní roce Z celku v ročníku Z toho z toho odešly do Počet Dětí celkem prvním druhém nově zařazené celkem ZŠ speciální ZŠ praktické jiné ZŠ 2007/ /2009 Kraj Soukromník Církev Celkem Kraj Soukromník Církev Celkem Zdroj: ÚIV 44

45 Počet zařízení zajišťujících vzdělávání dětí v přípravném stupni základní školy speciální stoupl o 1, jedná se o soukromé zařízení Mateřská škola a Základní škola DUHA, s.r.o., kde probíhá vzdělávání dlouhodobě, ale ne každý rok je přípravný stupeň otevřen. Počet tříd meziročně vzrostl o 1 třídu, počet dětí však klesl o 4. Po ukončení docházky odcházejí děti nejčastěji do základních škol speciálních či základních škol praktických, případně jiných základních škol. Tab. č. 54 Počet tříd a dětí dle postižení v přípravném stupni Druh postižení Počet tříd Počet dětí 2007/ / / /2009 Mentální postižení Souběžné s více vadami Autismus Celkem Zdroj: ÚIV Z hlediska druhu postižení jsou v přípravném stupni nejpočetněji zastoupeny děti s mentálním postižením, dále děti s autismem. Celkový počet všech dětí zařazených do přípravného stupně klesl oproti minulému školnímu roku o 4 děti, tedy o 13,8 % Výchovná a ubytovací zařízení Výchovná a ubytovací zařízení zapsaná v rejstříku škol a školských zařízení zajišťují dětem, žákům a studentům (podle účelu, k němuž byla zřízena) vzdělávání, sportovní a zájmové činnosti v době mimo vyučování, celodenní výchovu, ubytování a stravování, popř. zotavovací pobyty dětí a žáků ve zdravotně příznivém prostředí bez přerušení vzdělávání. Ve školním roce 2008/2009 bylo v Moravskoslezském kraji provozováno celkem 53 výchovných a ubytovacích zařízení. Z tohoto počtu bylo 46 zařízení (42 domovů mládeže, 4 internáty) provozováno příspěvkovými mi zřízenými krajem, 5 výchovných a ubytovacích zařízení provozovaly zřízené soukromníkem a 2 zařízení byla provozována církevními mi. Výchovné a ubytovací služby byly poskytovány celkem pro dětí, žáků a studentů. Zařízení provozovaná příspěvkovými mi kraje poskytovala školské ubytovací služby pro děti, žáky a studenty ze 117 škol (87 MSK, 2 církev, 28 soukromník). Nižší počet obsazených lůžek ze stávající kapacity jednotlivých zařízení byl v tomto školním roce způsoben především úbytkem žáků oborů středního vzdělání s výučním listem (o 1 428), jejichž podíl na počtu ubytovaných je vysoký. Domovy mládeže Výchovné a ubytovací zařízení typu domov mládeže poskytuje žákům středních škol a studentům vyšších odborných škol ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost středních škol a vyšších odborných škol a zajišťuje školní stravování. Domov mládeže rovněž vede žáky a studenty k plnohodnotnému využívání volného času formou zájmových činností. Tab. č. 55 zřizovatel z toho Domovy mládeže počet, kapacita, pracovníci Školní rok 2007/ /2009 Počet domovů celkem Kraj Soukromník 5 5 Církev 1 2 Lůžková kapacita* Počet pokojů Počet nevybavených žádostí 0 9 Pracovníci domovů mládeže fyzické osoby přepočet na plně přepočet na plně fyzické osoby zaměstnané zaměstnané Počet pracovníků celkem , ,1 vychovatelé , ,9 pracovníci sociální péče 6 2,2 6 2,2 asistenti pedagogů 5 5,0 4 4,0 Poznámky: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektovaného nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoliv podle skutečného počtu ubytovaných. 45

46 Výchovné a ubytovací služby byly ve školním roce 2008/2009 zajišťovány ve 49 domovech mládeže (zřizovatelem 42 byl MSK, 5 soukromník, 2 církev) zahájil činnost domov mládeže, který byl vybudován při Církevní konzervatoři Opava, současně došlo k výmazu 1 domova mládeže zřizovaného krajem. V průběhu školního roku byly sníženy počty lůžek u 3 domovů mládeže provozovaných příspěvkovými mi kraje. Lůžková kapacita se v důsledku výše uvedených změn snížila o 456 lůžek, což představuje pokles o 9,4 %. Z původních se počet pokojů snížil o 73, to představuje snížení o 4,2 %. Péči o ubytované zajišťovalo celkem 182 pracovníků (fyzických osob), v přepočtu na plně zaměstnané se jednalo o 170,1 pracovníků. V meziročním srovnání se v důsledku poklesu ubytovaných projevil pokles o 10 pracovníků fyzických osob (o 5,2 %), což v přepočtu na plně zaměstnané pracovníky představuje pokles o 7 pracovníků (o 4 %). Tab. č. 56 Počet ubytovaných žáků/studentů v domovech mládeže v tom ze Zřizovatel Celkem kraj soukromník církev Školní rok 2007/ / / / / / / /2009 Celkem žáků/studentů základních škol středních škol konzervatoří VOŠ Počet ubytovaných jiných osob z toho studenti VŠ Celkem Zdroj: ÚIV Školské výchovné a ubytovací služby byly ve školním roce 2008/2009 poskytovány v domovech mládeže žákům a studentům. V meziročním srovnání se projevil pokles o 219 ubytovaných, což činí o 7,2 % méně než v předchozím školním roce. Nejvyšší pokles ubytovaných (o 211) byl vykázán u zařízení provozovaných příspěvkovými mi kraje, což představuje snížení o 7,7 %. Rovněž u domovů mládeže provozovaných mi, jejichž zřizovatelem jsou soukromé subjekty, došlo k poklesu počtu ubytovaných o 43 (o 17,9 %). U zařízení provozovaných mi zřízenými církví došlo k nárůstu o 35 ubytovaných (o 50,7 %) z důvodu zápisu nově vybudovaného domova mládeže. Úbytek ubytovaných žáků středních škol (o 110, tj. 4,4 %) a studentů vyšších odborných škol (o 111, tj. 24,9 %) koresponduje s celkovým snížením počtu studujících na středních a vyšších odborných školách. Snížení počtu zájemců o ubytování z řad žáků a studentů řešili provozovatelé domovů mládeže například snížením kapacity domova mládeže a nabídkou volné lůžkové kapacity zařízení k ubytování jiných osob v rámci doplňkové činnosti. Především vzrostl v meziročním srovnání o 43 počet ubytovaných vysokoškoláků (o 14,7 % více). 46

47 Internáty Výchovné a ubytovací zařízení - internát poskytuje dětem a žákům škol samostatně zřízených pro děti a žáky se zdravotním postižením a dětem přípravného stupně základní školy speciální ubytování a výchovně vzdělávací činnost navazující na výchovně vzdělávací činnost těchto škol a školských zařízení. Současně internát zajišťuje těmto dětem a žákům školní stravování. Tab. č. 57 Internáty počet, kapacita, pracovníci Školní rok 2007/ /2009 Počet internátů (zřizovatel kraj) 4 4 Lůžková kapacita * Počet pokojů Počet nevybavených žádostí 0 0 Pracovníci internátů fyzické osoby přepočet na plně zaměstnané fyzické osoby přepočet na plně zaměstnané Počet pracovníků celkem 25 18, ,9 v tom vychovatelé 14 10, ,0 pracovníci sociální péče 3 2,2 5 3,8 asistenti pedagogů 8 6,6 9 6,1 Poznámka: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektovaného nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoliv podle skutečného počtu ubytovaných. Ve školním roce 2008/2009 byla v Moravskoslezském kraji provozována příspěvkovými mi kraje 4 výchovná a ubytovací zařízení typu internát. O 66 ubytovaných dětí a žáků pečovalo 27 pracovníků, což je o 2 více než v předchozím školním roce. Nárůst se projevil především u sociálních pracovníků a asistentů pedagoga; u vychovatelů byl naopak vykázán pokles o jednu fyzickou osobu, v přepočtu na plně zaměstnané se však jedná jen o pokles o 0,1. Příčinou vyššího počtu pracovníků (při poklesu počtu ubytovaných dětí a žáků) je změna struktury ubytovaných a nárůst počtu žáků s těžším mentálním postižením i žáků s více vadami, což klade zvýšené nároky na sociální služby a činnost asistentů pedagoga. Tab. č. 58 Počet ubytovaných dětí/žáků v internátech Školní rok 2007/ /2009 Celkový počet dětí/žáků v internátech mateřských škol 7 4 v tom ze přípravného stupně 0 1 základních škol středních škol 3 4 Počet ubytovaných jiných osob 0 0 z toho studenti VŠ 0 0 Celkem Zdroj: ÚIV Ve výchovných a ubytovacích zařízeních typu internát byly ve školním roce 2008/2009 poskytovány služby 66 ubytovaným (4 děti z MŠ, 57 žáků ze ZŠ a 4 žáci ze SŠ, 1 z přípravného stupně). V meziročním srovnání se projevil především úbytek dětí z mateřských škol (o 3). Počty ubytovaných ze základních škol rovněž poklesly o 3 žáky. Zvýšil se počet ubytovaných žáků středních škol a přípravného stupně (o 2). 47

48 Zařízení školního stravování Školním stravováním se rozumí poskytování stravovacích služeb pro děti, žáky, studenty a další osoby, jimž je poskytováno stravování v rámci hmotného zabezpečení, plného přímého zaopatření, nebo v rámci preventivně výchovné péče formou celodenních služeb nebo internátních služeb. Tab. č. 59 Zařízení školního stravování Zřizovatel Celkem obec kraj soukromník církev MŠMT Školní rok 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/08 08/09 07/0808/0907/08 08/09 Počet zařízení šk. strav. celkem* Děti/žáci/studenti celkem v tom mateřské školy přípravný stupeň, přípravné třídy stupeň ZŠ stupeň ZŠ nižší stupeň víceletých gymnázií a konzervatoří střední školy konzervatoře vyšší odborné školy zařízení ústavní výchovy Ostatní pravidelně stravovaní Celkem strávníků % stravovaných dětí/žáků/studentů 63,1% 64,3% z celkového počtu dětí/žáků/studentů Poznámka: Zdroj: ÚIV *Jedno zařízení školního stravování může souběžně realizovat činnost ve více typech zařízení (školní jídelna, školní jídelna vývařovna, školní jídelna výdejna). Celkový počet zařízení školního stravování nezahrnuje náhradní stravování. Ve školním roce 2008/2009 bylo v Moravskoslezském kraji provozováno 849 zařízení školního stravování. V meziročním srovnání byl vykázán pokles o 4 zařízení, což představuje snížení o 0,5 %. Školské stravovací služby byly zajišťovány celkem pro dětí, žáků a studentů. V meziročním srovnání se celkově projevil pokles o 130 stravovaných (o 0,1 %), přičemž nejvýrazněji tomu tak bylo u stravovaných žáků 2. stupně základních škol provozovaných obcí - o (snížení o 6,4 % stravovaných). Tuto skutečnost je možné chápat jako negativní, jelikož klesající podíl strávníků v této věkové kategorii může souviset nejen s demografickým vývojem, ale také s tím, že část žáků ve věku let nevolí stravování ve školních jídelnách s kontrolovaným spotřebním košem s potenciálními důsledky na zdravý vývoj dětí a mládeže. U strávníků - žáků 1. stupně základních škol došlo naopak k nárůstu počtu stravovaných o (3,3 %), což odpovídá rovněž demografickému vývoji v této věkové kategorii. Pozitivně lze hodnotit nárůst počtu stravovaných také v kategorii žáků středních škol provozovaných příspěvkovými mi kraje, o Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy zajišťují nezletilé osobě, a to zpravidla ve věku od 3 do 18 let, případně zletilé osobě do 19 let, na základě rozhodnutí soudu o ústavní výchově nebo ochranné výchově nebo o předběžném opatření náhradní výchovnou péči v zájmu jejího zdravého vývoje, řádné výchovy a vzdělávání. Školská zařízení pro preventivně výchovnou péči - diagnostické ústavy (dále DÚ) a střediska výchovné péče (dále SVP) umožňují předcházet vzniku a rozvoji negativních projevů v chování dětí nebo narušení zdravého vývoje dítěte, rovněž pomáhají zmírňovat či odstraňovat příčiny a důsledky již vzniklých poruch chování a přispívají ke zdravému osobnostnímu vývoji dítěte. 48

49 Dětské domovy a dětské domovy se školou Účelem dětského domova (dále jen DD) je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které nemají závažné poruchy chování. Ve vztahu k dětem plní zejména úkoly výchovné, vzdělávací a sociální. Do DD mohou být umisťovány děti ve věku zpravidla od 3 do nejvýše 18 let, rovněž se zde umísťují nezletilé matky spolu s jejich dětmi. Pro děti s výraznými poruchami chování jsou určeny mj. dětské domovy se školou (dále jen DDsŠ). Účelem těchto zařízení je zajišťovat péči o děti s nařízenou ústavní výchovou, které mají závažné poruchy chování nebo které pro svou přechodnou nebo trvalou duševní poruchu vyžadují výchovně léčebnou péči. V DDsŠ jsou umísťovány také děti s uloženou ochrannou výchovou. Dále jsou zde umisťovány nezletilé matky splňující podmínky pro umístění v DDsŠ a jejich děti, které nemohou být vzdělávány ve škole, jež není součástí DDsŠ. Tab. č. 60 Dětské domovy Školní rok Zřizovatel Počet domovů Lůžková kapacita* Počet dětí před zahájením PŠD** v tom plnící PŠD po ukončení PŠD 2007/ /2009 Kraj Církev Celkem Kraj Církev Celkem Poznámka: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektovaného nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích, přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoli podle skutečného počtu ubytovaných. **PŠD povinná školní docházka MSK byl ve školním roce 2008/2009 zřizovatelem 20 DD, církevní subjekt zřizoval jeden DD. K došlo ke sloučení dvou DD ve Frýdku- Místku. Tato skutečnost se však ve statistických údajích promítne až k Lůžková kapacita v jednotlivých DD poklesla o 19 lůžek (tj. celkem o 2,5 %), naopak k mírnému nárůstu došlo u počtu dětí umístěných v DD, a to celkem o 1 dítě. Konkrétně se navýšil počet dětí před zahájením povinné školní docházky o 12 (tj. o 27,9 %), ke snížení naopak došlo jak u dětí plnící povinnou školní docházku o 7 (tj. o 1,8 %), tak u dětí po ukončení povinné školní docházky o 4 (tj. o 1,9 %). Tab. č. 61 Přijetí a odchody z dětských domovů v tom z toho Školní rok Zřizovatel Nové přijetí ze základních ze středních škol škol a konzervatoří ostatní Odchody celkem uskutečněné adopce do pěstounské péče svěřenci propuštěni trvale svěřenci propuštěni podmínečně 2006/ /2008 Kraj Církev Celkem Kraj Církev Celkem Zdroj: ÚIV Negativním jevem je meziroční nárůst počtu dětí přijatých do DD, a to o 18 (tj. o 11,5 %). Proti předchozímu roku byly uskutečněny 3 adopce dětí a také mírně vzrostl počet dětí úspěšně umístěných 49

50 do pěstounské péče (o 3 děti v meziročním srovnání) v zařízeních zřizovaných Moravskoslezským krajem. Tab. č. 62 Pracovníci dětských domovů Školní rok 2007/2008 Zřizovatel Počet pracovníků (fyzické speciální osoby) pedagogové vychovatelé vč. ved. Vychovatelů v tom asistenti zdravotničtí Psychologové pedagogů pracovníci sociální pracovníci ostatní odborní pracovníci Přepočet na plně zaměstnané Kraj ,9 Církev ,5 Celkem ,4 2008/2009 Kraj ,0 Církev ,1 Celkem ,1 Zdroj: ÚIV Ve školním roce 2008/2009 došlo v DD, proti předchozímu školnímu roku, ke zvýšení počtu pracovníků o 16, tj. o 4,8 %. Tento mírný nárůst je způsoben posílením funkcí asistentů pedagoga, sociálních pracovníků, psychologa a speciálních pedagogů, naopak došlo ke snížení počtu ostatních pracovníků. Tab. č. 63 Dětské domovy se školou Školní rok Počet domovů se školou Lůžková kapacita* Počet dětí před zahájením PŠD** v tom plnící PŠD po ukončení PŠD 2007/ / Poznámka: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektovaného nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích, přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoli podle skutečného počtu ubytovaných. **PŠD povinná školní docházka MŠMT je zřizovatelem obou DDsŠ. Jeden z nich nevykazoval ve školním roce 2007/2008 děti, proto v tomto období není zahrnut do počtu domovů uvedených v tabulce. Lůžková kapacita v DDsŠ byla 50 lůžek, ve školním roce 2008/2009 zde bylo umístěno 34 dětí, z čehož vyplývá, že skutečná naplněnost činila 68 %. Tab. č. 64 Přijetí a odchody z dětských domovů se školou Školní rok Nové přijetí ze základních škol v tom se středních škol a konzervatoří ostatní Odchody celkem uskutečněné adopce do pěstounské péče z toho svěřenci propuštěni trvale svěřenci propuštěni podmínečně 2006/ / Zdroj: ÚIV V průběhu školního roku 2007/2008 bylo nově přijato do DDsŠ 20 dětí, což je o 2 méně než v předchozím školním roce. 19 dětí během školního roku 2007/2008 DDsŠ opustilo. 50

51 Tab. č. 65 Pracovníci dětských domovů se školou Školní rok Počet pracovníků vychovatelé (fyzické speciální vč. ved. osoby) pedagogové vychovatelů asistenti pedagogů v tom psychologové zdravotničtí pracovníci sociální pracovníci ostatní pracovníci Přepočet na plně zaměstnané 2007/ / ,7 Zdroj: ÚIV V DDsŠ pracovalo 34 pracovníků celkem, z toho 19 vychovatelů, 8 asistentů pedagoga, 1 psycholog, 3 sociální pracovníci a 3 speciální pedagogové. K navýšení počtu došlo u vychovatelů, asistentů pedagoga a u speciálního pedagoga a sociálního pracovníka. S navýšením počtu DDsŠ došlo také k navýšení počtu pracovníků o 14 osob, v meziročním srovnání činí rozdíl 13,7 úvazku. Diagnostické ústavy Diagnostický ústav (dále jen DÚ) je zařízení, které přijímá děti dle zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. DÚ poskytuje po dobu nezbytně nutnou péči zejména dětem s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou. Na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dítěte a volné kapacity jednotlivých zařízení je pak umisťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Pobyt dětí v diagnostickém ústavu trvá po dobu nezbytného komplexního vyšetření, zpravidla 8 týdnů. Po ukončení vyšetření jsou děti umístěny v zařízeních s dlouhodobějším pobytem. Tab. č. 66 Diagnostické ústavy Školní rok Počet ústavů Lůžková kapacita* Počet dětí před zahájením PŠD** v tom plnící PŠD po ukončení PŠD 2007/ / Poznámka: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektového nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích, přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoli podle skutečného počtu ubytovaných. Pobyt dětí v diagnostickém ústavu trvá po dobu nezbytného komplexního vyšetření, zpravidla 8 týdnů. Po ukončení vyšetření jsou děti umístěny v zařízeních s dlouhodobějším pobytem. ** PŠD povinná školní docházka V MSK se nachází dva DÚ, a to Dětský diagnostický ústav, základní škola a školní jídelna, Bohumín - Šunychl 463 a Diagnostický ústav pro mládež, středisko výchovné péče a školní jídelna, Ostrava - Kunčičky, Škrobálkova 16. Zřizovatelem výše uvedených školských zařízení je MŠMT. Meziročně byla navýšena kapacita zařízení o 2 lůžka, také se zvýšil počet umístěných dětí v meziročním srovnání o 33 dětí, tj. o 32,4 %. Tab. č. 67 Přijetí do diagnostických ústavů a následné rozmístění Školní rok Celkem přijaté děti soudního rozhodnutí s výchovou ústavní V tom na základě V tom na základě z toho do soudního rozhodnutí s výchovou ochrannou předběžného opatření žádosti rodičů či zákonných zástupců Celkem rozmístěné děti komplexního vyšetření admin. rozhodnutí výchovných ústavů dětských dětských domovů domovů se školou 2006/ / Zdroj: ÚIV 51

52 V průběhu školního roku 2007/2008 zaznamenaly DÚ v počtu nově přijatých dětí 10% meziroční nárůst (tj. o 22 dětí). Počet dětí rozmístěných z DÚ se meziročně snížil o 80 dětí (tj. o 18,6 %) na celkový počet 350 dětí umístěných z DÚ do výchovných ústavů, DD nebo DD se školou. Tab. č. 68 Pracovníci diagnostických ústavů Školní rok Počet pracovníků vychovatelé (fyzické speciální vč. ved. osoby) pedagogové vychovatelů asistenti pedagogů v tom psychologové zdravotničtí pracovníci sociální pracovníci ostatní pracovníci Přepočet na plně zaměstnané 2007/ ,9 2008/ ,5 Zdroj: ÚIV Počet pracovníků diagnostických ústavů meziročně nezaznamenal změnu. V přepočtu na plně zaměstnané došlo k mírnému navýšení o 2,6 úvazku. Výchovné ústavy Výchovný ústav zpravidla pečuje o děti starší 15 let se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Plní především úkoly výchovné, vzdělávací a sociální a zřizuje se odděleně pro děti s nařízenou ústavní a uloženou ochrannou výchovou. Pobyt dětí v diagnostickém ústavu trvá po dobu nezbytného komplexního vyšetření, zpravidla 8 týdnů. Po ukončení vyšetření jsou děti umístěny v zařízeních s dlouhodobějším pobytem. Tab. č. 69 Výchovné ústavy Školní rok Počet ústavů Lůžková kapacita* Počet dětí před zahájením PŠD** v tom plnící PŠD po ukončení PŠD 2007/ / Poznámka: Zdroj: ÚIV *Lůžková kapacita je stanovena podle projektového nejvyššího počtu lůžek v jednotlivých ložnicích, přípustného podle platných hygienických předpisů, nikoli podle skutečného počtu ubytovaných **PŠD povinná školní docházka V MSK jsou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR zřízeny oba výchovné ústavy (Výchovný ústav a školní jídelna, Ostrava - Hrabůvka, Slezská 23 a Výchovný ústav, střední škola a školní jídelna, Nový Jičín, Divadelní 12) s lůžkovou kapacitou 108 lůžek. Meziročně bylo zaznamenáno navýšení počtu umístěných dětí o 4 (tj. o 3,8 %). Tab. č. 70 Přijetí a odchody z výchovných ústavů z toho Školní rok Nově přijatí Odchody uskutečněné adopce do pěstounské péče děti propuštěné trvale děti podmínečně propuštěné mimo zařízení 2006/ / Zdroj: ÚIV Počet nově přijatých dětí v průběhu školního roku 2007/2008 se meziročně zvýšil o 8 (tj. o 8,6 %). Počet jedinců, kteří opustili výchovné ústavy meziročně nevýrazně vzrostl (o 3, tj. o 3,4 %). 52

53 Tab. č. 71 Pracovníci výchovných ústavů Školní rok Počet pracovníků vychovatelé (fyzické speciální vč. ved. osoby) pedagogové vychovatelů asistenti pedagogů z toho psychologové zdravotničtí pracovníci sociální pracovníci ostatní pracovníci Přepočet na plně zaměstnané 2007/ ,3 2008/ ,3 Zdroj: ÚIV Celkový počet pracovníků výchovných ústavů se téměř nezměnil a ani z hlediska úvazků nedošlo k významným změnám Další vzdělávání pedagogických pracovníků Významným prostředkem ke zvyšování kvality profesního výkonu učitelů je podpora jejich dalšího vzdělávání. Předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich další vzdělávání a kariérní systém je upraven zákonem č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Další vzdělávání pedagogických pracovníků (dále jen DVPP) se realizuje zejména na základě vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška pak rozděluje druhy dalšího vzdělávání na: - studium ke splnění kvalifikačních předpokladů (studium v oblasti pedagogických věd, studium pedagogiky, studium pro asistenty pedagoga, studium pro ředitele škol a školských zařízení, studium k rozšíření odborné kvalifikace); - studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů (studium pro vedoucí pedagogické pracovníky, studium pro výchovné poradce, studium k výkonu specializovaných činností); - studium k prohlubování odborné kvalifikace. Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín, Jak již bylo uvedeno v kapitole Školská zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, oblast dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků zajišťuje MSK zejména prostřednictvím vlastní příspěvkové Krajské zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a informační centrum, Nový Jičín,. 53

54 Graf č. 11 Poměr účastníků DVPP k počtu pedagogických pracovníků ve školním roce 2008/2009 Zdroj: KVIC Ve srovnání s předchozím školním rokem 2007/2008 poklesl ve školním roce 2008/2009 počet realizovaných aktivit o 8,4 %, taktéž došlo k poklesu účastníků DVPP o 11,3 %. Počet hodin na účastníka se snížil z 11,9 na 9,6 hodin. V souladu s vyhláškou č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, realizoval KVIC v období 2005 až 2009 následující studia (zdroj statistika KVIC). Tab. č. 72 Přehled dlouhodobých studií dle vyhlášky č. 317/2005 Sb. v letech 2005 až 2009 Zdroj: KVIC Dalšími významnými subjekty v oblasti dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků jsou Národní institut pro další vzdělávání, Ostravská univerzita v Ostravě a Slezská univerzita v Opavě. Národní institut pro další vzdělávání (NIDV) V Moravskoslezském kraji působí krajské pracoviště NIDV. Vzdělávací programy realizované NIDV využívají mj. finančních zdrojů MŠMT a ESF. 54