Gotika znaky, stavební typy a články

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Gotika znaky, stavební typy a články"

Rudolf Hruška
před 8 lety
Počet zobrazení:

1 Gotika znaky, stavební typy a články Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: únor 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis

2 Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění v období gotiky a to ve vazbě na její znaky, stavební typy a články. Obsah či rozsah předkládaných informací není ani úplným výčtem aktuálního poznání v příslušném oboru, ani nejnutnějším minimem informací s ohledem na danou vzdělávací oblast. Digitální vzdělávací materiál si na relativním množství ukázek uměleckých děl klade za cíl fixovat u žáků znalost základních rysů umění dané epochy a vytvořit u nich dovednost jejich rozpoznávání v kontextu dalšího vývoje výtvarného umění a to ve vazbě na politické a kulturní dějiny.

3 Charakteristické znaky gotiky 1. Zdivo - Kvalitní zdivo z přesně opracovaných kvádrů bylo vyhrazeno pro reprezentativní stavby (kostely, Hradní paláce, brány). - Většina staveb musela vystačit s nepravidelným lomovým kamenem. Toto běžné zdivo pojila často nekvalitní malta. - Namáhané části budov stavěné z lomového kamene však byly ždy zpevňovány opracovanými kvádry (rohy a římsy budov, ostění oken a dveří atd.) - V období vrcholné a pozdní gotiky se stále více se užívá i cihel a to především na vyzdívky klenebních polí, ale i ke stavbě staveb, jejichž zdivo zůstalo neomítnuté (např. klášterní kostel Panny Marie Na Starém Brně). Příklad zdiva z přesně opracovaných kamenných kvádrů. Příklad zdiva z lomového kamene zpevněného na namáhaných místech opracovanými kvádry. Příklad cihlového zdiva s kamenným ostěním a kamennými okny. 2. Klenba a opěrný systém Nejcharakterističtějšími znaky gotiky jsou lomený oblouk a z něj vycházející klenba a opěrný systém staveb poskytující interiérům gotických chrámů neobyčejnou lehkost a vzdušnost. Ta je umožněna přesunutím váhy a tlaků klenby do vnějšku stavby. Pro klenby a opěrný systém jsou typické tyto vlastnosti: - základní technologický principem gotiky je žebrová klenba spojovaná nejčastěji do klenby křížové (v pozdní gotice do velmi komplikovaných útvarů), - žebra plní nosná funkci stavby, čímž je odlehčeno výplňové zdivo,

- Namáhané části budov stavěné z lomového kamene však byly ždy zpevňovány opracovanými kvádry (rohy a římsy budov, ostění oken a dveří atd.

4 - lehčí klenba mohla tak mít větší rozpětí, nižší váhu, žebra mohly nést štíhlé sloupy a pilíře, - zdivo mezi sloupy a pilíři nahradila velká okna, - hlavní nosné prvky jsou vysunuté mimo vnitřní prostor, čímž vzniká vnější opěrný systém, - pilíře nesoucí hl. tlaky klenby jsou k vnějším stěnám přisazeny zvenčí, stojí samostatně, nebo vystupují nad střechu nižších vnějších lodí nebo kaplí. Tlak klenby hl. lodi se na pilíře přenáší opěrnými oblouky. Příklad jednoduché křížové žebrové klenby Příklad složité žebrové klenby pozdní gotiky

tlaky klenby jsou k vnějším stěnám přisazeny zvenčí, stojí samostatně, nebo vystupují nad střechu nižších vnějších lodí nebo kaplí.

5 Schematický řez gotickou katedrálou. Ze schématu je patrná gotická opěrná soustava odlehčující velkorysé zaklnutí vnitřního prostoru systémem opěrných pilířů a oblouků. Dále je zde patrné prosvětlení chrámu velkoplošnými okny v nejvyšším patře chrámové lodi. Schéma dále zachycuje i ochoz obíhající celou stavbu. Stavební typy 1. Katedrála Nejtypičtější gotický typ stavby vůbec. Přestože obecně pojem katedrála označuje obecně biskupský nebo arcibiskupský kostel (tedy nikoli nutně gotický chrám), je slovo katedrála natolik sepjaté s gotikou, že jej užíváme zcela samozřejmě pro označení velkých gotických chrámů, ať už sídelními kostely biskupů sou nebo ne. Ze stavebního hlediska je tedy katedrále chrámem s těmito znaky: - troj nebo pětilodní kostel s příčnou lodí a vysokým chorem (prostor oddělená pro oltář a kněze) lemovaným mnohoúhelníkovým ochozem, do něhož ústí věnec kaplí, - bohatý vnější opěrný systém Katedrála s pohledu od východu na chór s věncem kaplí a opěrným systémem

Katedrála Nejtypičtější gotický typ stavby vůbec.

6 2. Halový (stejnolodní kostel) Typ kostela, který má všechny lodi stejně vysoké. Tyto lodě jsou odděleny štíhlými sloupy. Halový kostel umožnil nebývalé sjednocení prostoru do velkolepé síně. Halový kostel je typický pro pozdní gotiku. Příklad halového kostela (chrám sv. Mořice v Olomouci). Z pohledu do interiéru je zcela patrná stejná výška lodí. 3. Hrad Hrady spojujeme s gotikou právě tak, jako katedrály. Jsou sysmbilem středobvěku. Gotické hrady jsou na rozdíl od románských donjonů komplikocvané pevnosti s tzv. palácem na nejbezpečnějěším místě hradu. Palác byla rozsáhlá budova sloužícví k bydlení hradního pána. Smyslem hradu byla ochrana určitého území a obyvatelstva před nepřátely v době válek. Současně sloužil hrad jako správbní střediko panství (u šlechticvkých hradů) či státu (u královských hradů). Příklad středověkého hradu Na spodním obrázku vidíme rozsáhlý fortifikační systém (systém opevnění) i palác (nejvyšší bod hradu.

Hrad Hrady spojujeme s gotikou právě tak, jako katedrály. Jsou sysmbilem středobvěku. Gotické hrady jsou na rozdíl od románských donjonů komplikocvané pevnosti s tzv.

7 4. Měšťanské domy a radnice V období gotiky se poprvé stávají staviteli kamenných budov mimo krále, šlechtu a církev i neurození měštané. Hospodářská síla měst se tak odráží nejen v jejich vlastních domech, ale také v radnicích a městských kostelích, které mají v Evropě často rozměry katedrál u nás jsou sice (až na výjimky, např. kostel sv. Barbory v Kutné hoře) skromější, ale i tak velmi impozantní. Půdorys gotického domu 1. Mazhaus; 2. Průjezd; 3. Černá kuchyně Průčelí výstavného gotického měšťanského domu.

Hospodářská síla měst se tak odráží nejen v jejich vlastních domech, ale také v radnicích a městských kostelích, které mají v

8 Stavební články 1. Vnější opěrný systém - snaha odhmotnit vnitřní prostor - pilíře jsou vysunuté vně stavby - pilíře vnějších stěn se vypínají nad úroveň střechy - vnější pilíře propojují šikmé oblouky Příklady opěrného systému obrázky jasně ukazují přenos tlaku kleneb mimo interiér vně stavby; prostřední obrázek ukazuje přenášení tlaku vysoké klenby centrální lodě katedrály na systém sloupů a podpěr nad boční lodí. Ukázka složitého opěrného systému klenby centrální lodě nad věncem kaplí v chóru katedrály 2. Klenební žebra sloupy a hlavice Klenební žebra - nesou váhu klenby a přenáší ji do vnějšího opěrného systému - nejprve masivní profil přechází v pozdní gotice do profilů elegantních, tenkých a složitých - v křížení zdobí často žebra ozdobný svorník

Příklady opěrného systému obrázky jasně ukazují přenos tlaku kleneb mimo interiér vně stavby; prostřední obrázek ukazuje přenášení tlaku vysoké klenby centrální lodě katedrály na systém

9 - u volných sloupů nesla žebra často zdobná hlavice (viz hlavice) - klenební žebra, která nepřecházela v kanely pilířů a sloupů, ale končila slepě ve zdi, svírala zdobená konzola - pokud žebra pokračovala připnutá ke zdi až k zemi, pak o tomto svazku žeber mluvíme jako o tzv. přípoře (jde vlastně o jakousi gotickou obdobu pilastrů), která mohla být i zdobená hlavicí a patkou Žebrová klenba Konzola Přípora Svorník Sloupy - vynikají hladkými válcovými dříky - jsou členěny do svazků podle profilů žeber - nosné sloupy jsou většinou bez hlavic (zásadní rozdíl oproti všem ostatním slohům) a přechází plynule v klenební žebra Hlavice - jsou většinou štíhlé ve tvaru kalichu, byť mohou mít nejroztodivnější tvary (v pozdní gotice často zcela mizí, např. kostel sv. Víta v Českém Krumlově) - častou jsou hlavice zastoupeny profilovou římsou Sloup s hlavicí (krásný sloh) Zdobná hlavice sloupu s motivy draků Kalichovité hlavice na konzole 3. Okna - vysoké, zakončené lomeným obloukem - často dvoj nebo třídílné

přípoře (jde vlastně o jakousi gotickou obdobu pilastrů), která mohla být i zdobená hlavicí a patkou Žebrová klenba Konzola Přípora Svorník Sloupy - vynikají hladkými válcovými dříky - jsou členěny

10 - prosklené barevnou vitráží - specifickým znakem je tzv. kružba, tj. dekorativní dělení horní část okna a to - v rané gotice ve tvaru trojlistů, - ve vrcholné nejčastěji s kruhovou rozetou a - v pozdní gotice s tzv. plaménkovou kružba plnou volných křivek - zcela specifickým oknem byla rozeta, tj. okno kruhového tvaru (připomínající květ růže odtud název), které postupně nabývalo obrovských rozměrů a stalo se typickou součástí průčelí katedrál Jednoduché dvoudílné okno zakončené kružbou Čtyřdílné okno zakončené kružbou a plaménkovou kružbou Rozeta 4. Portály - gotický portál navazuje na tradice románského ústupkovitého portálu - postupně se však prohlubuje a stává se členitějším s bohatou sochařskou výzdobou na sloupcích členících portál - k ústupkovitému portálu přidává gotika zdobnější horní část tzv. vimperk, tj. vysoký trojúhelníkový štít Jednoduchý portál zakončený vimperkem Složitý katedrální ústupkovitý portál (Týnský chrám v Praze) Zdobný portál pozdní gotiky, žebra portálu volně přerůstají ve dvojitý vimperk provázaný s fiálami a sochařskou výzdobou (Brněnská radnice)

plaménkovou kružba plnou volných křivek - zcela specifickým oknem byla rozeta, tj.

11 5. Dekorativní prvky - gotika měla v oblibě množství dekorativních prvků nejrůznějších motivů (révové listy, květy, figurální motivy, karikatury postav lidí a zvířat, postavy démonů atd.). Mezi nejznámější dekorativní prvky patří: - Krab nerozevřený tučný list, zdobí výrazné šikmé prvky - Kytka okrasné zakončení hrotů sloupů apod. - Fiála, věžička na vrcholech volně stojících vnějších pilířů opěrného systému často zdobená kraby a kytkou - Chrliče okapové vody, často byly tvarovány jako fantastická zvířata, draci, ďáblové. Symbolizovaly vypuzení démonů z chrámů. Kytka zakončení fiály Sochařská výzdoba domu Fiála Chrlič v podobě nestvůry

Mezi nejznámější dekorativní prvky patří: - Krab nerozevřený tučný list, zdobí výrazné šikmé prvky - Kytka okrasné zakončení hrotů sloupů apod.

12 Seznam použité literatury: Pijoan, J.: Dějiny umění/4, Praha 1998 Mráz, M.: Dějiny výtvarné kultury 1, Praha 1995 Bauer, A.: Dějiny výtvarného umění, Praha 2001 Dvořáček, P.: Architektura českých zemí. Gotický sloh, Praha 2005 Suckale, R.: Gotika, Praha 2007 Rolf, T. (ed.): Gotika, Praha 2005 Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Plaček, M., Prix, D., Razim, L.: Deset století architektury. Architektura gotická, Praha 2001 Handbuch der Kunstgeschichte, Bd. 3., Leipzig 1912 Seznam použitých webových stránek:

(ed.): Gotika, Praha 2005 Benešová, K., Chotěbor, P., Durdík, K., Plaček, M., Prix, D., Razim, L.: Deset století architektury.

Podobné dokumenty

Románský sloh architektonické články

Románský sloh architektonické články Autor: Mgr. Přemysl Dvorský, Ph.D. Datum tvorby: leden 2013 Ročník: sedmý Vzdělávací oblast: dějepis Anotace: Digitální učební materiál seznamuje žáky s dějinami umění