CZ.1.07/2.2.00/

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "CZ.1.07/2.2.00/"

Miluše Šimková
před 6 lety
Počet zobrazení:

1 Lesnická fytocenologie a typologie HS 77b oglejená stanoviště horských poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh HS 39 podmáčená chudá stanoviště Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2 77b 8V podmáčené klenové smrčiny V plochých svahových úžlabinách s prameništi a potůčky, na úpatích svahů, na vyvýšených aluviálních terasách; půda je převážně vlhká. 8O oglejené svěží smrčiny 8P oglejené kyselé smrčiny Na plošinách, velmi mírně skloněných svazích, v plochých úžlabinách a pokleslinách; půda bývá značně ulehlá, na povrchu zrašeliněná.

3 79a 6T, 7T podmáčené chudé jedlové smrčiny (6G) (podmáčené smrkové jedliny) 7G podmáčené jedlové smrčiny 7Vg podmáčené bukové smrčiny V pokleslinách náhorních a podsvahových plošin, v širokých úžlabinách, často poblíž potoků a pramenišť. 79b 8Q podmáčené chudé smrčiny 8T podmáčené zakrslé smrčiny 8G podmáčené smrčiny 8Vg podmáčené klenové smrčiny Na náhorních plošinách, velmi mírných svazích, v terénních pokleslinách a úžlabinách, často v blízkosti rašelinišť a pramenišť; půda je na povrchu většinou zrašelinělá.

4 39 39a 0T chudé březové bory 0Gt podmáčené smrkové bory V plochých pokleslinách a úžlabinách na plošinách s nepříznivými odtokovými poměry, půda převážně písčitá, dospod mokrá. 39c 3R kyselé reliktní smrčiny 5R rašelinné borové smrčiny V pánvích a ve velmi plochých úžlabinách na chudých přechodných rašelinných půdách a zrašeliněných půdách dospod mokrých.

5 PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin: Hlavní determinantní dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), subdominantou je jedle bělokorá (Abies alba), v nižších polohách i borovice lesní (Pinus sylvestris), dále mohou být přimíšeny: bříza pýřitá (Betula pubescens), jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), osika (Populus tremula) a olše lepkavá (Alnus glutinosa).

6 PODMÁČENÉ SMRČINY Skladba synuzie podrostu: Ekologicko-cenotická skladba je charakteristická smíšením druhů oligotrofních a mezotrofních, charakteristický je keříčko-trávovitý vzhled s převládáním druhů snášejících střídavé zamokření až trvalé zamokření půdy. Rašelinné druhy sem pronikají jen výjimečně. Druhy chladnomilné sestupují níže než je tomu na okolních svazích. Hojné jsou: Vaccinium myrtillus (borůvka černá), Calamagrostis villosa (třtina chloupkatá), Equisetum sylvaticum (přeslička lesní). Dále se vyskytují druhy Myosotis palustris (pomněnka bahenní), Crepis paludosa (škarda bahenní), Homogyne alpina (podbělice alpská), Trientalis europaea (sedmikvítek evropský), Blechnum spicant (žebrovice různolistá), Lycopodium annotinum

7 PODMÁČENÉ SMRČINY - Skladba synuzie podrostu: (plavuň pučivá), Carex brizoides (ostřice třeslicovitá), Carex sylvatica (ostřice lesní), Deschampsia caespitosa (metlice trsnatá), Luzula pilosa (bika chlupatá), Avenella flexuosa (metlička křivolaká), Carex pilulifera (ostřice kulkonosná), Oxalis acetosella (šťavel kyselý), Impatiens noli-tangere (netýkavka nedůtklivá), Maianthemum bifolium (pstroček dvoulistý), Dryopteris carthusiana (kapraď osténkatá), Petasites albus (devětsil bílý), Molinia arundinacea a Molinia caerulea (bezkolenec rákosovitý a modrý). Hojné jsou mechorosty, často se uplatňují i druhy rodu Sphagnum (rešeliník), jinak např. Bazzania trilobata (rohozec trojlaločný), Polytrichum formosum (ploník ztenčelý) i Polytrichum commune (ploník obecný), Pleurozium schreberi (pokryvnatec Schreberův), Climacium dendroides (drabík stromovitý) a Hylocomium splendens (rokytník skvělý) aj.

8 PODMÁČENÉ SMRČINY Vazba na abiotické prostředí: Vyskytují se na rovinách, plošinách a mírně svažitých svazích, na bázích svahů vrchovin a hornatin a jejich výskyt je zapříčiněn buď konfigurací terénu nebo vlastnostmi půdních vrstev anebo obojím vždy s výsledkem hromadění vody v půdě, obvykle v depresních tvarech terénu se stékáním studeného vzduchu.

9 PODMÁČENÉ SMRČINY Přehled skupin typů geobiocénů (stg) s geobiocenologickými formulemi: 4 A 4(6) Pini-piceeta sphagnosa rašeliníko-borové smrčiny PiPs 5 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové jedlo-smrčiny Pas inf inferiora 5 AB-B 4 Abieti-piceeta equiseti přesličko-jedlové smrčiny APeq inf inferiora nižšího stupně 6 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa rašeliníkové jedlo-smrčiny Pas sup superiora vyššího stupně 6 AB-B 4 Abieti-piceeta equiseti superiora přesličko-jedlové smrčiny vyššího stupně APeq sup 7 A 4 Piceeta sphagnosa rašeliníkové smrčiny Ps Postavení stg v ekologické mřížce: 4. vs latinsky PiPs 5. vs zamokřené α (r) α/β β βδ βγ γ TŘ zamokřené α (r) α/β β βδ βγ γ stg latinsky r-jd-sm n.st. APeq inf 6. vs stg latinsky r-jd-sm v.st. APeq sup 7. vs stg latinsky r-sm

10 PODMÁČENÉ SMRČINY Edafické kategorie v rámcích stg: PODMÁČENÉ SMRČINY 4. vs stg česky latinsky r-bosm PiPs 5. vs EK Q P (R) P O O L L zamokřené α (r) α/β β βδ βγ γ TŘ zamokřené α (r) α/β β βδ βγ γ EK Q P (R) P O O L L latinsky r-jd-sm n.st. APeq inf stg česky Pas inf p-jdsm n.st. 6. vs stg latinsky r-jd-sm v.st. APeq sup česky Pas sup p-jdsm v.st. 7. vs stg latinsky česky r-sm Ps

11 PODMÁČENÉ SMRČINY Chorologicko-chronologický původ: Základem jsou prvky vegetačních pásů smrku (Picea abies /P/) a buku a jedle (Fagus-Abies /FA/); přimíšeny jsou např. prvky vegetačního pásu modřínu a limby (Larix-Pinus cembra /LPC/) aj.

Podobné dokumenty

CZ.1.07/2.2.00/

CZ.1.07/2.2.00/ Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) PODMÁČENÉ SMRČINY (SMpal) Skladba synuzie dřevin Skladba synuzie podrostu Vazba na abiotické prostředí Přehled skupin typů geobiocénů Přehled stanovištních