Středoevropský les přehled vegetačních typů

Transkript

1 Potoční vrbiny Salix fragilis, S. purpurea, S. triandra, S. viminalis, S. eleagnos, Alnus glutinosa, Padus avium V podrostu vlhkomilné druhy potočních břehů a náplavů, snášející disturbance proudící vodou (Phalaris arundinacea, Petasites hybridus, Poa palustris, Ranunculus repens), druhy mokrých luk, především sv. Calthion (Caltha palustris, Filipendula ulmaria, Chaerophyllum hirsutum) a na živiny náročné druhy až ruderální nitrofyty (Aegopodium podagraria, Myosoton aquaticum, Festuca gigantea, Elytrigia canina, Urtica dioica, Galium aparine).

2 Potoční vrbiny Ekologie - stabilně vysoká vlhkost (tj. dostatek vody, ale i nutnost snášet různě dlouhé zaplavení nedostatek kyslíku); - disturbance proudící vodou (tj. nutnost jim odolávat, ale i možnost osídlovat čerstvě obnažené substráty); - dostatek živin přinášených vodou při pravidelných povodních; - dostatek světla strukturně jde převážně o jednoduché nezapojené břehové porosty, na něž obvykle navazuje nivní louka; - podle dominantního druhu mají porosty křovitý (S. triandra, viminalis, purpurea) nebo stromovitý (Salix fragilis, Alnus glutinosa, Padus avium) vzrůst; -počet druhů ve vegetačním snímku: kolem 20.

3 Potoční vrbiny Variabilita Salicetum triandrae křovitá klasika se Salix triandra, S. viminalis, S. fragilis. Salicetum purpureae podhorské vrbové křoví na štěrkových náplavech divočících toků se S. purpurea, S. fragilis, v Karpatech i S. eleagnos, S. daphnoides. Chaerophyllo hirsuti-salicetum fragilis měkké potoční luhy a břehové porosty středních poloh se stromovitou Salix fragilis. Salicetum albae měkké luhy podél nížinných řek se stromovitou Salix alba.

4 Potoční luhy Alnus glutinosa, A. incana, Padus padus, Fraxinus excelsior, Acer pseudoplatanus Vyskytují se vlhkomilné lesní druhy (Carex remota, C.sylvatica, Stellaria nemorum, Impatiens noli-tangere, Chrysosplenium alternifolium, Equisetum sylvaticum, Ficaria verna), stín tolerující druhy vlhkých luk (Crepis paludosa, Caltha palustris, Lysimachia nummularia, Primula elatior, Galanthus nivalis), na živiny náročné druhy (Anthriscus sylvestris, Aegopodium podagraria, Stachys sylvatica); objevují se i některé hajní druhy (Asarum europaeum, Galeobdolon luteum s.l., Pulmonaria officinalis).

5 Potoční luhy Ekologie - rostou na podobných stanovištích jako potoční vrbiny, ale zpravidla jde o souvislé porosty (mnohdy po celé šířce potoční nivy), které znemožňují výskyt vrb a světlomilných druhů bylinného porostu; - disturbance proudící vodou; -většinou dostatek živin přinášených vodou a uvolňovaných z olšového opadu bohatého dusíkem (symbiotické aktinomycety Frankia); - místy přechody do bažinných olšin na místech, kde dochází ke stagnaci vody, na pramenech apod. -celkem častý je výskyt demontánních prvků (horských druhů, jež na příhodných stanovištích sestupují do nižších poloh např. Silene dioica, Veratrum lobelianum, Doronicum austriacum); roli v tom hraje jednak dostatečná vlhkost a specifické klima stanoviště (často jde o dna inverzních údolí), jednak splavování propagulí těchto druhů z vyšších poloh proudící vodou; -počet druhů ve vegetačním snímku: kolem 30.

6 Potoční luhy Variabilita Stellario-Alnetum glutinosae klasické olšové potoční luhy s Alnus glutinosa. Piceo-Alnetum kyselé a chudé horské a podhorské smrkové olšiny s Alnus glutinosa/incana. Alnetum incanae bohaté horské potoční olšiny s Alnus incana a zastoupením horských druhů vlhkých luk a vysokobylinných niv. Carici remotae-fraxinetum prameništní jaseniny středních poloh, často v mozaice nebo komplexu potočních olšin.

7 bledule letní (Leucojum aestivum), kriticky ohrožený druh české flóry, typický pro lužní lesy na jižní Moravě Měkký vrbo-topolový poříční luh Salix alba, Populus nigra, Populus alba, (Quercus robur) Salicetum albae Analogie potočního druhu s některými teplomilnějšími prvky: vlhkomilné pobřežní druhy a druhy náplavů (Phalaris arundinacea, Barbarea stricta, Rorippa palustris), druhy mokrých luk a rákosin (Carex riparia, Iris pseudacorus), liány (Solanum dulcamatra, Humulus lupulus, Calystegia sepium), na živiny náročné druhy až ruderální nitrofyty (Rubus caesius, Urtica dioica, Carduus crispus, Galium aparine). Dnes často invazní druhy (Impatiens glandulifera, Echinocystis lobata, Aster sp. div.).

8 Měkký vrbo-topolový poříční luh Ekologie - stabilně vysoká vlhkost (tj. dostatek vody, ale i nutnost snášet různě dlouhé zaplavení - anoxie); - dostatek živin přinášených při pravidelných povodních; - dostatek světla; - vrby, topoly: r-strategie, rychlá kolonizace - velké množství lehkých, větrem snadno šiřitelných semen, časně na jaře dozrávajících a tedy schopných osídlit čerstvě obnažené substráty; unikají tak konkurenci nejen ostatních dřevin, ale i bylin; vrba křehká a bílá schopnost vegetativního šíření prostřednictvím lámavých větviček; rychlý růst a časná fruktifikace; -počet druhů ve vegetačním snímku: kolem 20.

9 Tvrdý luh Quercus robur, Fraxinus excelsior, F. angustifolia, Ulmus laevis, U. minor, Prunus padus, Sambucus nigra, Euonymus europaea Tvoří přechod mezi společenstvy měkkého luhu, silně ovlivněného činností řeky, a mezofilních lesů na terase nad řekou. Vyskytují se na živiny náročnější hajní druhy (Pulmonaria officinalis, Mercurialis perennis, Asarum) i vyložené nitrofyty (Rubus caesius, Urtica dioica, Lamium maculatum, Glechoma hederacea). Výrazně vyvinutý bývá předjarní (Galanthus, Leucojum vernum) a jarní aspekt (Corydalis cava, C. solida, Anemone ranunculoides, Adoxa moschatellina, Ficaria verna, Allium ursinum).

10 Tvrdý luh Ekologie - krátkodobé přeplavení na jaře, vzácněji jindy, jinak podmínky mezické; - dostatek živin přinášených povodní; - stinné konkurenční prostředí, úplný korunový zápoj -> dub nezmlazuje, výrazná fenologická diferenciace (střemcha, jarní efemeroidy); -počet druhů ve vegetačním snímku: kolem 30.

11 Tvrdý luh Variabilita Pruno-Fraxinetum jasanové luhy podél potoků a menších řek; Ficario-Ulmetum campestris nížinné tvrdé luhy s Quercus robur, Fraxinus excelsior, Ulmus laevis mimo Panonii; Fraxino pannonicae-ulmetum panonské nížinné tvrdé luhy s Quercus robur, Fraxinus angustifolia, Ulmus laevis, Populus alba.

12 Mokřadní olšiny Alnus glutinosa, případně Betula pubescens Lesní vegetace mokrých, zbahnělých, až vodou přeplavených půd. V podrostu převažují stín tolerující druhy rákosin, vysokých ostřic a mokrých luk svazu Calthion (Carex acutiformis, Carex cespitosa, Calamagrostis canescens, Juncus effusus, Lysimachia vulgaris, Caltha palustris, Cardamine amara, Iris pseudacorus). Druhů preferujících olšiny je celkem málo (Carex elongata, Thelypteris palustris, Cicuta virosa, Calla palustris), a i ty mohou růst v rákosinách, což svědčí o ekologické blízkosti obou typů vegetace. Lesních druhů je tu málo (např. Dryopteris carthusiana).

13 Mokřadní olšiny Ekologie - zamokřené až vodou přeplavené půdy (refugia na patách kmenů olší); - substrát mnohdy organogenní; - často prosvětlené stromové patro, přechody do vegetace rákosin a vysokých ostřic; -počet druhů ve vegetačním snímku: kolem 20.

14 Mokřadní olšiny Variabilita Carici elongatae-alnetum bažinné olšiny s mezotrofními až eutrofními druhy eulitorálu (rákosin). Carici acutiformis-alnetum vlhké olšiny s eutrofními druhy epilitorálu (vysoké ostřice, pcháčové louky). Thelypterido palustris-alnetum glutinosae oligotrofní rašelinné olšiny. společenstvo Alnus-Rubus saxatilis sensu Sádlo 2000 oligotrofní olšiny vápnitých substrátů.

15 Dubohabřiny Quercus petraea, Q. robur, Carpinus betulus, Tilia cordata, Acer campestre, Ulmus minor, Corylus avellana, Cornus sanguinea Obvykle druhově bohatá lesní společenstva zonálních, živinami dostatečně bohatých stanovišť nížin a pahorkatin. V podrostu převažuje hajní flóra (Poa nemoralis, Melica nutans, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria offcinalis, Asarum europaeum, Stellaria holostea, Convallaria majalis). Řada druhů je společná s lužními a suťovými lesy (eutrofní lesní druhy) a květnatými bučinami (eutrofní a mezofilní hajní druhy). Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 35.

16 Dubohabřiny Variabilita Galio odorati-carpinetum betuli hercynské květnaté dubohabřiny, absence východních prvků; Tilio cordatae-carpinetum betuli karpatské květnaté dubohabřiny, mezotrofní až eutrofní, s řadou východních hajních prvků (Galium schultesii, Carex pilosa, Euphorbia amygdaloides, Cruciata glabra, Hacquetia epipactis, Dentaria glandulosa); Primulo veris-carpinetum betuli teplomilné dubohabřiny v teplých oblastech Čech a Moravy, příměs teplomilných druhů (Lathyrus niger, Carex montana, Festuca heterophylla, Lithospermum purpurocaeruleum); Stellario-Carpinetum betuli druhově chudé dubohabřiny mezických, bázemi chudých stanovišť; výskyt nenáročných hajních druhů: Stellaria holostea, Anemone nemorosa, Convallaria majalis, Galium sylvaticum/schultesii, Tilia cordata; Tilio-Betuletum druhově chudé dubohabřiny vlhkých, bázemi chudých stanovišť; výskyt druhů oligotrofních střídavě vlhkých půd: Carex brizoides, Molinia caerulea, Frangula alnus.

17 Suťové lesy Acer pseudoplatanus, A. platanoides, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos, Ulmus glabra, Carpinus betulus, Fagus sylvatica Převážně vegetace příkrých svahů a jejich úpatí se skeletovitými půdami (ranker, rendzina), většinou humózními a na živiny velice bohatými. Bylinné patro je tvořeno na živiny a vlhkost náročnými druhy (Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Galium odratum, Dryopteris filix-mas, Impatiens noli-tangere, Actaea spicata, Lunaria rediviva) a nitrofyty (Geranium robertianum, Urtica dioica). Rozlišujeme ovšem i typy na suchých mělkých a skeletovitých půdách, s teplomilnými prvky (Seslerio-Tilietum, Poo-Tilietum). Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 30.

18 Poo nemoralis-tilietum cordatae druhově chudý analog předchozího na kyselých substrátech, typický výskyt Polypodium vulgare s. str. Středoevropský les přehled vegetačních typů Suťové lesy Variabilita Aceri platanoidis-carpinetum betuli klasický suťák nižších poloh s Carpinus betulus, Acer platanoides, A. campestre; častá příměs teplomilných hajních druhů; Mercuriali perennis-fraxinetum excelsioris klasický suťák středních poloh s Acer pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Ulmus glabra a druhy bučin v podrostu; Arunco vulgaris-aceretum typicky prudké stinné svahy nad potokem s Aruncus vulgaris odolný kořenový systém, odolává intenzivním svahovým pochodům; střední až horské polohy; Lunario redivivae-aceretum typicky roklinové lesy středních poloh, ale v extrémních polohách sestupuje dosti nízko; Seslerio albicantis-tilietum cordatae pěchavové lipiny s Tilia platyphyllos a T. cordata na vápenci, mnohdy s reliktními druhy pěchavových trávníků (Sesleria caerulea, Saxifraga paniculata) a teplomilnými druhy suchých trávníků;

19 Kyselé bučiny a jedliny Fagus sylvatica, Abies alba, Picea abies Bučiny a jedliny na bázemi chudých půdách od nižších poloh do hor. V druhově chudém podrostu převládají acidofyty (Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Luzula luzuloides, Prenanthes purpurea, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, hodně mechů). Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 15.

20 Kyselé bučiny a jedliny Variabilita Luzulo luzuloidis-fagetum sylvaticae kyselé bučiny středních poloh; Calamagrostio villosae-fagetum sylvaticae kyselé bučiny horských poloh; Luzulo luzuloidis-abietetum albae mírně kyselé jedliny středních poloh; Vaccinio vitis-idaeae-abietetum albae výrazně kyselé jedliny středních poloh.

21 Květnaté bučiny a jedliny Fagus sylvatica, Abies alba, Picea abies, Acer pseudoplatanus Bučiny a jedliny živinami bohatších substrátů, v podrostu dominují eutrofní a mezotrofní lesní druhy, často společné s habřinami, suťovými a lužními lesy (Galium odratum, Oxalis acetosella, Mercurialis perennis, Galeobdolon luteum, Dryopteris filix-mas, Athyrium filix-femina, Viola reichenbachiana, Senecio ovatus). Pro bučiny typické druhy jsou např. (Hordelymus europaeus, Dentaria bulbifera, Festuca altissima, Prenanthes purpurea). Poněkud odlišné jsou tzv. kalcikolní okroticové bučiny, rostoucí na výslunných svazích především na vápenci, s řadou světlo- a teplomilných prvků. U nás jsou celkem vzácné. Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 25 (velmi záleží na světelných poměrech, v extrémním zástinu vznikají tzv. nahé bučiny).

22 Květnaté bučiny a jedliny Variabilita Galio odorati-fagetum sylvaticae klasické květnaté bučiny; Hordelymo europaei-fagetum sylvaticae květnaté bučiny s druhy suťových lesů; Carici pilosae-fagetum sylvaticae karpatské květnaté bučiny; Aceri pseudoplatani-fagetum sylvaticae horské klenové bučiny s druhy vysokobylinných niv; Galio rotundifolii-abietetum albae květnaté jedliny; Cephalanthero-Fagetum sylvaticae vápnomilné bučiny.

23 Rašelinné bory a smrčiny Pinus sylvestris, P. rotundata, P. mugo + kříženci, Picea abies, Betula pubescens Lesní rašeliniště od nížin do hor. V podrostu vedle rašeliníků dominují keříčky (Vaccinium vitis-idaea, V. myrtillus, V. uliginosum, Ledum palustre), acidotolerantní trávy (Avenella flexuosa, Molinia caerulea, Calamagrostis villosa) a další acidofyty (Melampyrum pratense, Trientalis europaea), a samozřejmě vrchovištní druhy (Eriophorum vaginatum, Carex rostrata, Oxycoccus palustris, Andromeda polifolia). Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 10.

24 Horské smrčiny Picea abies, Sorbus aucuparia V podrostu dominují acidofilní graminoidy (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Luzula sylvatica) a keříčky (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea) jinak se vyskytují četné acidotolerantní horské a boreální druhy (Trientalis europaea, Homogyne alpina, Blechnum spicant, Dryopteris dilatata, Lycopodium annotinum, Melampyrum sylvaticum, Athyrium distentifolium, Streptopus amplexifolius, Gentiana asclepiadea, Galium saxatile). Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 10, bohatší papratkové typy, kam pronikají druhy vysokobylinných niv, kolem 15.

25 Podmáčené smrčiny Picea abies, Abies alba, Alnus glutinosa V podrostu dominují acidofilní trávy (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa) a keříčky (Vaccinium myrtillus, význačný je výskyt vlhkomilných druhů se širší ekologickou amplitudou, které přesahují z olšin a podmáčených jedlin (Equisetum sylvaticum, Deschampsia cespitosa, Ranunculus repens, Carex remota, Juncus effusus, Glyceria fluitans). V západní části ČR se vyskytuje Soldanella montana. Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 20, podrost je poněkud bohatší než v jiných typech smrčin.

26 Kyselé bory Pinus sylvestris, Betula pendula, B. pubescens, Sorbus aucuparia, Populus tremula V podrostu dominují acidofilní trávy (Avenella flexuosa, Molinia caerulea) a keříčky (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea, Calluna vulgaris), přimíšeno bývá pár dalších acidofytů (Pteridium aquilinum, Festuca ovina, Melampyrum pratense, Maianthemum bifolium, Luzula pilosa). V zachovalejšícha a reliktních typech se vyskytují Pyrolaceae (Chimaphila umbellata, Pyrola chlorantha, P. media aj.) Počet druhů ve vegetačním snímku: okolo 10.

27 Map of the Natural Vegetation of Europe Kyselé doubravy Bohn & Neuhäusl 2000 CD-ROM EuroVegMap stromy: Q. petraea, Quercus robur, Pinus sylvestris, Betula pendula, B. pubescens. byliny: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Festuca ovina, Pteridium aquilinum, Agrostis capillaris, Molinia caerulea, Calluna vulgaris, Veronica officinalis, Carex pilulifera, Viola riviniana

28 Rozšíření teplomilných doubrav v ČR

29 Kolby, NPR Pouzdřanská step Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Xerotermní bazifilní doubravy Čechy Lathyro versicoloris- Quercetum Morava Pruno mahaleb- Quercetum pubescentis Quercus pubescens, Carex humilis, Brachypodium pinnatum, Teucrium chamaedrys, Dictamnus albus, Inula ensifolia

30 NPR Děvín, Pálava Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Eutrofní bazifilní doubravy Corno-Quercetum, Torilido-Quercetum Lithospermo- Quercetum Quercus petraea agg., Q. pubescens, Acer campestre, Cornus mas, Ligustrum vulgare, Lithospermum purpurocaeruleum, Pyrethrum corymbosum, Alliaria petiolata, Torilis japonica

31 Dúbrava u Hodonína Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Střídavě vlhké subtermofilní doubravy Potentillo albae- Quercetum Carici fritschii- Quercetum roboris Quercus robur, Q. petraea, Frangula alnus, Poa nemoralis, Carex montana, C. fritschii, Serratula tinctoria, Betonica officinalis, Potentilla alba, Iris variegata

32 Felsötárkány, Bükk, Maďarsko Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Subkontinentální sprašové doubravy Quercetum pubescenti-roboris (Aceri tatarici- Quercetum) Quercus pubescens, Q. robur, Q. petraea agg., Acer campestre, Dictamnus albus, Iris graminea, I. variegata, Phlomis tuberosa Dactylis polygama, Convallaria majalis

33 Bükk, Maďarsko Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Kyselé xerotermní doubravy Genisto pilosae- Quercetum petraeae Q. petraea agg., Genista pilosa, Festuca ovina, Carex humilis, Jasione montana, Rumex acetosella, Linaria genistifolia,

34 NPR Mohlenská hadcová step Rozšíření teplomilných doubrav v ČR Hadcové doubravy Asplenio cuneifolii- Quercetum petraeae Q. petraea agg., Pinus sylvestris, Prunus mahaleb, Carex humilis, Festuca ovina, Potentilla arenaria, Dorycnium germanicum, Genista pilosa