Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D.

Transkript

1 Veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. V Brně dne 16. února 2016 Sp. zn.: 3028/2015/VOP/EH Vážený pane řediteli, dovoluji si Vás informovat o výsledku šetření podnětu, který podal pan V. R. ve věci invalidního důchodu. Stěžovatel v něm poukazuje na svou nepříznivou sociální situaci odvíjející se od skutečnosti, že již od doby studia trpí vážným psychickým onemocněním, které způsobilo jeho invaliditu, invalidní důchod mu však byl přiznán v minimální částce. Zjistila jsem, že Česká správa sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ ) rozhodnutím ze dne 2. května 2012 přiznala stěžovateli ode dne 15. dubna 2012 invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně v částce 3.040,- Kč. Dle posudku posudkové lékařky Městské správy sociálního zabezpečení Brno (dále jen MSSZ Brno ) ze dne 15. března 2012 se stal invalidním ke dni 21. února 2012, přičemž z posudku vyplývá, že vznik invalidity byl stanoven datem uplatnění nároku. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele s nejvýznamnějším dopadem na pokles jeho pracovní schopnosti bylo označeno zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy a poruchy chování), položce 3 (schizofrenie, schizofrenní poruchy a poruchy s bludy), písm. e (zvlášť těžké postižení) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 70 %. Z podkladů ve spisu vyplývá, že stěžovatel onemocněl paranoidní schizofrenií, pro kterou byl uznán invalidním, již v průběhu vysokoškolského studia. Léčba jeho onemocnění započala hospitalizací na Psychiatrické klinice FNB od 11. října do 4. prosince Poté pokračoval v ambulantním léčení u MUDr. O., další hospitalizace proběhla v roce V průběhu pokračující ambulantní léčby se mu podařilo úspěšně dokončit studium. Krátce po nástupu do zaměstnání však došlo opětovně ke zhoršení jeho zdravotního stavu, musel být proto hospitalizován na téže psychiatrické klinice, kde byl v léčbě od 13. října do 23. listopadu Vzhledem k trvajícímu vážnému zdravotnímu stavu a pracovní neschopnosti požádal dne 27. ledna 2011 o invalidní důchod. Znovu zhoršený zdravotní stav stěžovatele si vzápětí vyžádal i jeho další hospitalizaci od 14. února do 2. března Proti rozhodnutí ČSSZ o přiznání invalidního důchodu námitky nepodal. Neučinil tak právě z důvodu svého vážného zdravotního stavu. Jelikož jsem již z podnětu a písemností k němu přiložených pojala pochybnost ohledně správnosti stanoveného data vzniku invalidity stěžovatele, požádala jsem Vás o vyjádření k případu. Následně jste mě informoval, že ČSSZ zpracovala v součinnosti s odborem lékařské posudkové služby recenzi zdravotního stavu stěžovatele. Pokud jde o zdravotní anamnézu v období před vznikem invalidity v roce 2012, uvedl jste k věci následující: První kontakt jmenovaného s psychiatrií byl zaznamenán koncem roku 2009, kdy byl od 11. října do 4. prosince 2009 hospitalizován cestou Krizového centra

2 (jednalo se o první ataku psychotického onemocnění) na Psychiatrické klinice FNB, do té doby zvládal studium bez větších problémů. V roce 2010 proběhla kontrolní hospitalizace se závěrem, že se jedná o kvalitní remisi (přechodné vymizení příznaků nemoci), dále byl léčen již jen ambulantně. Další hospitalizace se uskutečnila na doporučení psychiatrické ambulance od 13. října 2011 do 23. listopadu 2011 pro druhou ataku schizofrenie (předcházelo jednorázové užití THC, po němž se vrátily psychické obtíže, vadila mu i práce ve směnném provozu, došlo ke změně depotního antipsychotika z Risperdalu na Invegu), akutní fáze byla zvládnuta olanzapinem, poté byl převeden na risperidon a posléze na jeho dlouhodobou depotní formu, bylo dosaženo velmi kvalitní remise. K dekompenzacím zdravotního stavu, které si vyžádaly opakovanou psychiatrickou hospitalizaci po roce 2010, došlo buď z důvodu nedodržení léčebného režimu pacientem, změnou medikace, případně nesprávným léčebným postupem ošetřujícího lékaře. Po úpravě medikace a vyloučení ostatních příčin akutní fáze poměrně rychle odezněla. Dle Vašeho vyrozumění ČSSZ dospěla k závěru, že datum vzniku invalidity bylo stanoveno správně, přezkoumání zdravotního stavu stěžovatele v rámci kontrolní lékařské prohlídky by tedy bylo neúčelné a nepřineslo by jiný posudkový závěr. S tímto hodnocením jsem se neztotožnila, i když ze své pozice nejsem oprávněna posuzovat zdravotní stav a hodnotit, zda je či byl žadatel o důchod invalidní, od kterého data a v jakém stupni, neboť k tomu nemám zákonné kompetence ani odborné medicínské znalosti. V rámci svého šetření jsem však hodnotila postup orgánu sociálního zabezpečení. Podle ustanovení 5 písm. a) bodu 1 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, rozhoduje ČSSZ o dávkách důchodového pojištění, pokud není v tomto zákoně stanoveno, že o nich rozhoduje jiný orgán sociálního zabezpečení, a zařizuje výplaty těchto dávek. Podle ustanovení 108 zákona se na řízení ve věcech důchodového pojištění vztahuje zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, pokud zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení nestanoví jinak. Dle ustanovení 3 správního řádu je správní orgán povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti (zásada materiální pravdy), a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v ustanovení 2 správního řádu (zásada legality, zákazu zneužití pravomoci, šetření práv nabytých v dobré víře, proporcionality, ochrany veřejného zájmu, nestranného postupu a rovného přístupu a ochrany legitimního očekávání). K tomu, aby byl zjištěn skutkový stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti, si musí opatřit nezbytné důkazní prostředky ( 50 odst. 2 správního řádu). Při hodnocení podkladů je povinen přihlížet ke všemu, co v řízení v dané věci vyšlo najevo. Judikatura správních soudů se shoduje v tom, že datum vzniku invalidity by mělo být stanoveno ke dni, v němž u pojištěnce došlo ke vzniku zdravotního postižení způsobujícího dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Vznik invalidity je objektivně existujícím stavem, a nelze ho proto stanovit na základě nahodilých skutečností, jakými v konkrétních případech mohou být např. počátek hospitalizace, datum lékařského vyšetření, datum podání žádosti o invalidní důchod, datum skončení výplaty nemocenského, jestliže podle zdravotních změn a vyšetření je možno spolehlivě usoudit, ke kterému datu invalidita skutečně vznikla. Pokud nelze datum vzniku invalidity stanovit alespoň s vysokou pravděpodobností, např. vznikla-li invalidita postupně, je třeba tuto skutečnost blíže zdůvodnit a uvést den, kdy již byla 2

3 její existence nepochybná. 1 Nárok na důchod vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených zákonem pro daný druh důchodu. V případě invalidního důchodu vzniká, jestliže se pojištěnec stal invalidním a získal potřebnou dobu pojištění. Zjistila jsem, že dle posudku MSSZ Brno ze dne 15. března 2012 byl stěžovatel uznán invalidním dnem 21. února 2012, přičemž posudková lékařka za okamžik vzniku invalidity označila datum uplatnění nároku. Mám za to, že invalidita stěžovatele vznikla s nejvyšší pravděpodobností dříve než k uvedenému datu, jak se pokusím vysvětlit dále. V daném případě se jedná o nahodilé datum, které neodráží zdravotní stav stěžovatele, jak je zřejmé i z konstatování posudkové lékařky. Datum 21. února 2012 se navíc ani neshoduje s datem uplatnění nároku, jak lze ověřit ze žádosti stěžovatele o invalidní důchod ze dne 27. ledna Dle mého zjištění odráží pravděpodobně datum sepsání lékařského nálezu praktickou lékařkou pro posouzení zdravotního stavu. I toto datum lze však ve vztahu ke zdravotnímu stavu stěžovatele označit za nahodilé. Před uvedeným datem byl stěžovatel z důvodu onemocnění, pro něž byl shledán invalidním, již čtyřikrát hospitalizován, poprvé v roce 2009 s diagnózou akutní schizoformní psychotická porucha, dle pozdějších lékařských zpráv první ataka schizofrenie, další hospitalizace proběhly v letech 2010, 2011 a V mezidobí probíhala ambulantní léčba onemocnění, které již bylo diagnostikováno jako paranoidní schizofrenie. Dle stanoveného data měla invalidita stěžovatele vzniknout až v průběhu jeho čtvrté hospitalizace (uskutečnila se od 14. února 2012 do 2. března 2012), přičemž byl rovnou uznán invalidním ve třetím stupni. Posudek MSSZ Brno ze dne 15. března 2012 obsahuje následující posudkové zhodnocení: Od roku 2009 v léčení psychiatrie pro závažné psychické onemocnění paranoidní schizofrenii. Od roku 2009 dosud vyžadoval zdravotní stav posuzovaného opakovanou léčbu za hospitalizace, tato se dosud uskutečnila třikrát, poslední v letošním roce. Dle doložených odborných nálezů jsou časté ataky, s funkčně residuální symptomatikou se závažným narušením výkonu. Stupeň postižení hodnocen jako těžký se závažným narušením výkonu. Jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který významnou měrou narušuje pracovní potenciál posuzovaného, dosahující invalidity třetího stupně. Po tomto zhodnocení posudková lékařka pouze konstatovala vznik invalidity datem uplatnění nároku a označila je dnem 21. února I když v posudkovém zhodnocení opakovaně uvedla, že léčba onemocnění probíhala od roku 2009, nezabývala se nikterak blíže obdobím od počátku léčby do jara 2012 a možností dopadu onemocnění na pracovní schopnost stěžovatele v předchozím období. Z výčtu lékařských zpráv, které posudková lékařka shromáždila dle posudku před posouzením zdravotního stavu a data vzniku invalidity stěžovatele, navíc vyplývá, že neměla k dispozici zprávu z hospitalizace stěžovatele v roce 2010 ani zdravotnickou dokumentaci z jeho ambulantní léčby, která probíhala mezi hospitalizacemi. Nedošlo tak ke shromáždění úplné zdravotnické dokumentace týkající se vývoje zdravotního 1 např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 6 Ads 61/ , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 Ads 118/ , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 3 Ads 6/ , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 Ads 32/ , rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 4 Ads 61/ , 3

4 stavu stěžovatele. Strohé označení data vzniku invalidity, mimoto nesprávně označené jako datum uplatnění nároku, nelze vnímat jako přesvědčivé odůvodnění okamžiku vzniku invalidity stěžovatele. 2 Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá, že vzhledem k tomu, že posudek tvoří v podstatě jediný podklad pro posouzení zdravotního stavu, respektive splnění podmínky invalidity, musí být jeho závěry především řádně odůvodněny a posudkový lékař je povinen se přesvědčivě vypořádat se všemi zjištěnými skutečnostmi, které by mohly být významné pro posouzení zdravotního stavu. Posudek, který neobsahuje náležité odůvodnění posudkových závěrů, nelze vzít za přesvědčivý. 3 Pokud posudkové závěry týkající se invalidity a okamžiku jejího vzniku nesplňují požadavek úplnosti a přesvědčivosti, došlo k vadě správního řízení o žádosti stěžovatele. Stěžovatel je nadále invalidní ve třetím stupni, což potvrdil i posudek MSSZ Brno ze dne 13. března I z tohoto posudku vyplývá, že stěžovatel byl v léčení psychiatrie od roku 2009 pro závažné psychické onemocnění (paranoidní schizofrenii) a jeho zdravotní stav vyžadoval od roku 2009 opakovanou léčbu za hospitalizace. Dle posudku se jedná o velmi těžké funkční postižení s chronickým průběhem, s vysokým rizikem dekompenzace. Z Vašeho vyjádření k případu též vyplynulo, že dle ČSSZ u stěžovatele došlo v předchozím období opakovaně k dekompenzacím jeho zdravotního stavu. Vypovídají o tom i zdravotnické nálezy. Ačkoliv tato skutečnost mohla způsobit dřívější vznik dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu stěžovatele, ČSSZ se k této možnosti blíže nevyjádřila, pouze zmínila pravděpodobné důvody zhoršení příznaků onemocnění. Jelikož skutková zjištění vztahující se k odůvodnění data vzniku invalidity stěžovatele nejsou úplná a datum 21. února 2012 je ve vztahu k příčině jeho dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nahodilé, považuji za pravděpodobné, že dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav stěžovatele mající vliv na jeho pracovní schopnost mohl vzniknout už před označeným datem. Vzhledem k charakteru onemocnění stěžovatele, neúplnosti a nepřesvědčivosti posudku se domnívám, že je nezbytné doplnění podkladů týkajících se léčby stěžovatele, pečlivé zhodnocení vývoje jeho zdravotního stavu a okamžiku vzniku invalidity posudkovým lékařem s odborností psychiatrie a jeho přesvědčivé odůvodnění. Co možná nejspolehlivější určení data vzniku invalidity je přitom zásadní skutečností pro posouzení podmínek vzniku nároku na invalidní důchod. V daném konkrétním případě má zásadní vliv i na výši přiznaného důchodu. Ten byl v případě stěžovatele s ohledem na stanovené datum vzniku invalidity přiznán v souladu s platnými právními předpisy v minimální částce 3.040,- Kč měsíčně. Pokud by však byl stěžovatel shledán invalidním ve třetím stupni například již v roce 2010, kdy již u něho probíhala léčba paranoidní schizofrenie, výpočet jeho důchodu by byl u něj jakožto pojištěnce mladšího 28 let pozitivně ovlivněn ustanovením o minimální výši invalidního důchodu v mimořádných případech. 4 ČSSZ by pak při výpočtu vycházela 2 ustanovení 7 písm. g) vyhlášky č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity 3 např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j. 5 Ads 94/ , 4 ustanovení 42 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění 4

5 z tzv. všeobecného vyměřovacího základu, který pro každý kalendářní rok stanoví právní předpis, a to ve výši průměrné měsíční mzdy. Po zhodnocení postupu ČSSZ v případě stěžovatele jsem shledala pochybení spočívající v nedostatečně zjištěném skutkovém stavu věci a nepřesvědčivém odůvodnění stanovení data vzniku jeho invalidity, což mohlo mít vliv i na výši přiznaného invalidního důchodu. S ohledem na zjištěné pochybení Vás v souladu s ustanovením 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, žádám, abyste se k závěrům obsaženým v této zprávě do 30 dnů od jejího doručení vyjádřil a informoval mě o tom, jaké opatření v dané věci ČSSZ přijme. 5