Aktualizace lekcí v kapitole č. 6 této knihy podle změn v Trestním zákoníku (vstoupily v platnost ) byla možná jedině díky projektu Právo

Transkript

1 Aktualizace lekcí v kapitole č. 6 této knihy podle změn v Trestním zákoníku (vstoupily v platnost ) byla možná jedině díky projektu Právo pro každý den realizace probačního programu v regionech Jihočeského kraje a kraje Vysočina, č. p. CZ.1.04/3.1.02/ Tento projekt je financován z ESF prostřednictvím OP LZZ a ze státního rozpočtu ČR. Nositelem projektu je občanské sdružení ICOS Český Krumlov.

2 6.1. Úvod TRESTNÍ PRÁVO Důležité pojmy v této kapitole: trestní právo, trestní zákoník, trestní řád, zákon o soudnictví ve věcech mládeže, trestný čin, zločin, přečin, provinění, příprava a pokus o trestný čin, pachatel, spolupachatel, podmínky trestní odpovědnosti, krajní nouze, nutná obrana, polehčující a přitěžující okolnosti, zavinění, trest, výjimečný trest, trest obecně prospěšných prací, mladistvý, způsobená škoda, trestní řízení, orgány činné v trestním řízení, obviněný, obžalovaný, odsouzený Trestní právo je odvětvím práva, jehož funkcí je ochrana práv a oprávněných zájmů všech osob, ochrana společnosti a ústavního zřízení České republiky před kriminalitou tím, že postihuje jednání, která jsou společností považována za nežádoucí a nebezpečná a jsou v podobě trestných činů vyjmenována v Trestním zákoníku. Trestní právo je upraveno trestním zákoníkem a trestním řádem. Trestní řízení s mladistvými pachateli (osoby mezi 15 a 18 rokem věku) je upraveno zvláštním zákonem o soudnictví ve věcech mládeže. Trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.) upravuje tzv. trestní právo hmotné. Dělí se na část obecnou a část zvláštní. Obecná část trestního zákoníku obsahuje ustanovení společná všem trestným činům a jejich pachatelům. Jedná se např. o to, co je to trestný čin, ustanovení upravující základy trestní odpovědnosti, zásady pro ukládání trestů a výkon jednotlivých trestů, zánik trestnosti. Zvláštní část trestního zákoníku obsahuje vyčerpávající výčet a popis skutkových podstat jednotlivých trestných činů. Podle objektu, který je zákonem chráněn, se zvláštní část trestního zákoníku dělí do třinácti hlav: 1. trestné činy proti životu a zdraví 2. trestné činy proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství 3. trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti 4. trestné činy proti rodině a mládeži 5. trestné činy proti majetku 6. trestné činy hospodářské 7. trestné činy obecně nebezpečné 8. trestné činy proti životnímu prostředí 9. trestné činy proti republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci 10. trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných 11. trestné činy proti brannosti a branné povinnosti 12. trestné činy vojenské 13. trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy

3 6.1. Úvod Street Law Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) upravuje tzv. trestní právo procesní, čili postup orgánů činných v trestním řízení při postihování pachatelů trestných činů. Trestní řád stanoví pravidla např. pro zjišťování a vyšetřování trestných činů policií, pro řízení o trestném činu před soudem, o právech obviněného nebo o opravných prostředcích. Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (zákon 218/2003 Sb.) upravuje speciální postup, když trestný čin spáchá dítě (mladší 15 let) a mladistvý (15 až 18 let). Trestný čin spáchaný mladistvým se nazývá provinění. Zákon řeší také jaké tresty (ty se u mladistvých pachatelů nazývají opatření) je jim možno za spáchané provinění uložit a zajišťuje přitom jejich větší ochranu oproti dospělým pachatelům trestných činů. Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákoník označuje za trestný a vykazuje znaky uvedené v trestním zákoníku (vražda, krádež, loupež, padělání a pozměňování peněz...), byl spáchán úmyslně (pokud trestní zákon v ustanovení některé skutkové podstaty neříká výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti), dosahuje určitého stupně škodlivosti pro společnost (např. krádež sáčku bonbónů obchodě bude podle morálních norem společnosti věcí škodlivou, ale tato škodlivost pro společnost nebude tak vysoká, aby bylo nutné pachatele trestně stíhat dle trestního zákoníku, bude postižen dle mimotrestních norem). Trestné činy se dělí na: přečiny všechny trestné činy spáchané z nedbalosti (ne úmyslně) a trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby do pěti let, zločiny všechny ostatní (více závažné) trestné činy a pokud se jedná o trestné činy, za něž trestní zákoník ukládá trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby odnětí svobody nad 10 let pak hovoříme o zvlášť závažných zločinech. Příprava trestného činu je úmyslné jednání, kdy si pachatel před spácháním plánovaného trestného činu opatřuje prostředky a nástroje k jeho spáchání, organizuje plánovaný trestný čin, někoho ke spáchání trestného činu navádí nebo někomu slibuje pomoc, vytváří podmínky pro spáchání trestného činu apod. Příprava trestného činu je trestná u zločinů, kde to trestní zákoník uvádí a u všech zvlášť závažných zločinů (např. příprava vraždy více osob). Pokus o trestný čin je úmyslným jednáním, které směřuje k dokonání trestného činu, pokud pachatel jedná v úmyslu trestný čin spáchat, a) ačkoli k dokonání tohoto jednání ještě nedošlo (bytový zloděj se propilovává do vyhlédnutého bytu, ještě se nedostal dovnitř a na chodbě ho zastaví majitel vedlejšího bytu), b) k dokonání jednání došlo, ale nebyl způsoben zamýšlený následek (bytový zloděj se sice do bytu dostal, ale zjistil, že je doma celá rodina i se psem, takže i když dokonal jednání překonal překážku (zámek), nedošlo k odcizení žádných věcí). Pokus o trestný čin je postihován jako dokonaný trestný čin!

4 6.1. Úvod Osoba, která spáchá trestný čin, je pachatelem trestného činu. Bylo-li pachatelů více, nazývá je trestní zákon spolupachateli. Všichni spolupachatelé jsou za spáchaný trestný čin potrestáni, jako by jej spáchali sami (nelze se vymlouvat, že to ne já, já jenom koukal, zda někdo nejde, to auto vykrádali ostatní ). Trestní zákon pamatuje i na případy, kdy se někdo účastní na trestném činu nebo jeho pokusu, přestože se nepodílí přímo na samotném spáchání činu. Podle povahy takového účastenství rozlišuje: organizátora (ten, kdo spáchání trestného činu zosnoval nebo řídil), návodce (navedl jiného ke spáchání činu), pomocníka (poskytl jinému pomoc ke spáchání trest. činu, zejména opatřením prostředků, odstraněním překážek, radou, utvrzováním v předsevzetí, slibem přispět po trestném činu). K tomu, aby pachatel (spolupachatel, organizátor, návodce, pomocník) mohl být za spáchaný skutek stíhán a potrestán, je nutné, aby byl trestně odpovědný. Trestní odpovědností je souhrn podmínek, při jejichž naplnění vzniká povinnost strpět za spáchaný trestný čin postih stanovený trestním zákoníkem (trest). Podmínky trestní odpovědnosti splní osoba, která: 1. dovršila věk patnácti let (kdo v době spáchání trest. činu nedovršil patnáct let věku, není trestně odpovědný (což ovšem neznamená, že je nepostižitelný!), 2. je příčetná (je schopna rozpoznat škodlivost svého jednání a toto své jednání ovládnout), 3. nejednala v rámci nutné obrany nebo krajní nouze. Trestní odpovědnost nastává následující den po dni patnáctých narozenin. Osoba, která nedovršila věku 15 let (dítě) není trestně odpovědná a nemůže tedy spáchat trestný čin. Proto hovoříme o tom, že toto dítě spáchalo čin jinak trestný (čin by byl za jiných okolností trestným činem). Dítě je možno za tento čin postihnout dle zákona o soudnictví ve věcech mládeže, a to uložením opatření. Dítěti je možno uložit: a) výchovnou povinnost b) výchovné omezení c) napomenutí s výstrahou d) zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu e) dohled probačního úředníka f) ochrannou výchovu. Mladistvého (15 až 18 let), který se dopustil provinění, je možno postihnout těmito opatřeními: Výchovná opatření (dohled probačního úředníka, probační program, výchovné povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou). Ochranná opatření (ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty, ochranná výchova)

5 6.1. Úvod Street Law Trestní opatření obecně prospěšné práce peněžité opatření peněžité opatření s podmíněným odkladem jeho výkonu propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty zákaz činnosti vyhoštění odnětí svobody s podmíněným odkladem jeho výkonu odnětí svobody Zákaz činnosti lze mladistvému uložit jen pokud to není na překážku při přípravě na jeho budoucí povolání (např. nelze uložit trest zákazu řízení motorových vozidel mladistvému, který se v rámci přípravy na povolání automechanika učí řízení těchto vozidel). Trestní sazby odnětí svobody stanovené v trestním zákoníku se u mladistvých snižují na polovinu (tzn. stanoví-li trestní zákon, že za konkrétní trestný čin je možno uložit trest odnětí svobody na jeden rok až pět let, u mladistvého pachatele se tato sazba sníží na šest měsíců až dva a půl roku). Horní hranice sazby však pro mladistvého nesmí překročit pět let a dolní hranice jeden rok (takže pokud zákon stanoví trestní sazbu pět až dvanáct let, je možné uložit mladistvému trest odnětí svobody na jeden až pět let). Pokud mladistvý spáchal zvlášť závažný zločin, za který trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest, může soud mladistvému uložit trest odnětí svobody na pět až deset let. Trestní opatření odnětí svobody se u mladistvých vykonává odděleně od dospělých odsouzených ve zvláštních věznicích. Mladistvým pachatelům se spáchané provinění nezobrazuje ve výpisu z rejstříku trestů, z hlediska jejich dalšího uplatnění ve společnosti jsou pak považováni za bezúhonné. Mladiství jsou oproti dospělým pachatelům více chráněni, veškeré řízení s nimi (i před soudem) je neveřejné. Pro upřesnění často používaných pojmů dodejme, že pojem nezletilý, který označuje osobu od narození do osmnáctých narozenin, trestní zákoník ani zákon o soudnictví ve věcech mládeže nezná. Je nutno rozlišovat termíny dítě mladistvý dospělý pachatel. V souvislosti s polehčujícími okolnostmi, ke kterým soud přihlédne při výměře trestu, trestní zákon užívá termín věk blízký věku mladistvých. Zákon tento věk přesně neurčuje a ponechává na rozhodnutí soudu, o kolik může věk pachatele převýšit věk 18 let pro přiznání této polehčující okolnosti. Krajní nouze a nutná obrana Krajní nouze je tzv. okolnost vylučující protiprávnost. Jde o takovou situaci, kdy někdo svým jednáním sice splní všechny znaky některého trestného činu (např. zmocnil se motorového vozidla, v úmyslu ho přechodně užívat jedná se o trestný čin neoprávněného užívání cizí věci), ale právě vzhledem k okolnostem, za kterých se takový případ stal, není toto jednání jako trestný čin posuzováno (např. vezmu-li si bez dovolení auto, abych odvezl zraněnou osobu do bezpečí, ale počítám s tím, že auto poté vrátím, dopouštím se tím formálně trestného činu nedovoleného užívání cizí věci, ale dělám to pro záchranu lidského života,

6 6.1. Úvod hodnoty jistě vyšší.). Aby mohlo být jednání považováno za jednání v krajní nouzi, musí být splněno několik podmínek: a) musí odvracet nebezpečí hrozící zájmům chráněným zákonem (tedy např. přírodní živel jako povodeň či požár ohrožuje něčí život, zdraví, majetek), b) toto nebezpečí musí hrozit přímo tzn. bezprostředně (tedy nejde o případy, kdy nebezpečí už pominulo, nebo kdy nebezpečí hrozí až ve vzdálené budoucnosti), c) nelze ho za daných okolností odvrátit jinak a d) ten, komu nebezpečí hrozí, jej není povinen snášet (např. vězeň je povinen snášet omezení své osobní svobody). Nejde však o jednání v krajní nouzi, jestliže to, co bylo tímto jednáním způsobeno, je stejně závažné nebo ještě závažnější než to, co původně hrozilo. V krajní nouzi může jednat kdokoliv, ne pouze ten, proti komu nebezpečí směřuje (tedy když např. myslivec uvidí, že je někdo napaden zuřivým psem, může psa zastřelit, i když pes neútočí na něho samotného). Příklad krajní nouze: Vezmu si bez dovolení cizí automobil, abych z povodňové oblasti, kam se řítí další povodňová vlna, odvezl skupinu malých dětí, kterým hrozí, že se utopí. Další z okolností vylučujících protiprávnost je nutná obrana. Její podstatou je odvracení útoku člověka (útočníka) na společenské hodnoty chráněné zákonem (život, zdraví, majetek, bezpečnost...), a to činem, který by byl jinak trestným činem směřujícím proti útočníkovi. Podmínkou je, aby útok přímo hrozil nebo trval (tedy opět nesmí být již po útoku, ani se útok nesmí očekávat teprve ve vzdálenější budoucnosti). Požadavek na přiměřenost obrany je shovívavější než u krajní nouze nutná obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená útoku (např. pokud by byl někdo napaden neozbrojeným kapesním zlodějem, obrana tím, že zloděje zastřelí, bude nepřiměřená a tedy nebude splňovat podmínky pro nutnou obranu). Nebyly-li plně splněny všechny podmínky krajní nouze a nutné obrany, bude jednání posouzeno jako trestný čin a fakt, že byl trestný čin spáchán při odvracení útoku nebo jiného nebezpečí bude posouzen jako polehčující okolnost. Příklad nutné obrany: Útočník napadne v opuštěném parku ženu nožem, ta na svou obranu použije střelnou zbraň a střelí útočníka do nohy. Polehčující a přitěžující okolnosti bere soud v úvahu při rozhodování o druhu trestu a jeho trestu. Zákon uvádí tyto polehčující okolnosti, kdy pachatel: a) spáchal trestný čin poprvé a pod vlivem okolností na něm nezávislých, b) spáchal trestný čin v silném rozrušení, ze soucitu nebo z nedostatku životních zkušeností, c) spáchal trestný čin pod tlakem závislosti nebo podřízenosti, d) spáchal trestný čin pod vlivem hrozby nebo nátlaku, e) spáchal trestný čin pod vlivem tíživých osobních nebo rodinných poměrů, které si sám nezpůsobil, f) spáchal trestný čin ve věku blízkém věku mladistvých, g) spáchal trestný čin odvraceje útok nebo jiné nebezpečí, aniž byly zcela splněny podmínky nutné obrany nebo krajní nouze, anebo překročil meze přípustného rizika nebo meze jiné okolnosti vylučující protiprávnost,

7 6.1. Úvod Street Law h) spáchal trestný čin v právním omylu, kterého se bylo možno vyvarovat, i) trestným činem způsobil nižší škodu nebo jiný menší škodlivý následek, j) přičinil se o odstranění škodlivých následků trestného činu nebo dobrovolně nahradil způsobenou škodu, k) svůj trestný čin sám oznámil úřadům, l) napomáhal při objasňování své trestné činnosti nebo významně přispěl k objasnění trestného činu spáchaného jiným, m) přispěl zejména jako spolupracující obviněný k objasňování trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo ve prospěch organizované zločinecké skupiny, n) trestného činu upřímně litoval, nebo o) vedl před spácháním trestného činu řádný život. Nejčastějšími a nejvýznamnějšími přitěžujícími okolnostmi jsou např., že pachatel: a) spáchal trestný čin s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, b) spáchal trestný čin ze ziskuchtivosti, z pomsty, z národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti nebo z jiné zvlášť zavrženíhodné pohnutky, c) spáchal trestný čin surovým nebo trýznivým způsobem, zákeřně, se zvláštní lstí nebo jiným obdobným způsobem, d) spáchal trestný čin využívaje něčí nouze, tísně, bezbrannosti, závislosti nebo podřízenosti, e) spáchal trestný čin vůči osobě podílející se na záchraně života a zdraví nebo na ochraně majetku, f) spáchal trestný čin ke škodě dítěte, osoby blízké, těhotné, nemocné, zdravotně postižené, vysokého věku nebo nemohoucí, g) svedl k činu jinak trestnému, provinění nebo trestnému činu jiného, zejména dítě mladší patnácti let, mladistvého nebo osobu ve věku blízkém věku mladistvých, h) spáchal trestný čin za krizové situace, živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život, veřejný pořádek nebo majetek, anebo na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace, i) trestným činem způsobil vyšší škodu nebo jiný větší škodlivý následek, j) spáchal více trestných činů, k) byl již pro trestný čin odsouzen. Polehčujícími nebo přitěžujícími okolnostmi však mohou být i okolnosti jiné, než uvádí trestní zákoník a jejich výčet v zákoně tedy není vyčerpávající. Aby bylo možno považovat konkrétní jednání za trestný čin, je třeba prokázat trestněprávně odpovědnému pachateli zavinění. Zavinění je subjektivní postoj pachatele ke svému danému jednání. Trestný čin může být spáchán: 1. úmyslně pachatel věděl, že spáchá trestný čin a chtěl jej spáchat (chtěl zabít zabil, chtěl ublížit na zdraví ublížil), pachatel věděl, že může svým jednáním porušení či ohrožení chráněných zájmů způsobit trestný čin a pro případ, že ho způsobí, s tím byl srozuměn

8 6.1. Úvod (dopravní nehoda v opilosti pachatel ví, že nesmí řídit, že může způsobit škodlivý následek, ale přesto řídil, a tedy byl pro případ způsobení nehody s ní srozuměn), 2. z nedbalosti pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale spoléhal se, že ho nezpůsobí (pachatel věděl, že potraviny, které prodává, mají prošlou záruční lhůtu, nechtěl způsobit zdravotní potíže konzumentům, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že je těmi prošlými potravinami nezpůsobí), pachatel nevěděl, že může svým jednáním porušit či ohrozit chráněný zájem, ačkoliv to vědět měl a mohl (prodej rychle se kazících mléčných výrobků, které ještě neměly prošlou záruční lhůtu, na prudkém slunci pachatel nechtěl způsobit zdravotní potíže konzumentům, výrobky byly v záruční době, ale měl vědět, že na slunci se budou kazit rychleji, než kdyby byly uskladněny v souladu s požadavky výrobce). Trest Trestem rozumíme zákonem stanovený právní následek za určité protiprávní jednání (trestný čin či provinění mladistvého). Účelem trestu by mělo být 1. chránit společnost před pachateli trestných činů, 2. zabránit odsouzenému v dalším páchání trestné činnosti, 3. vychovat odsouzeného k tomu, aby vedl řádný život, 4. působit výchovně i na ostatní členy společnosti. Tresty za spáchané trestné činy ukládá pouze soud, který ovšem může uložit jen takový trest, který mu trestní zákoník uložit umožňuje. Takovými tresty jsou: 1. odnětí svobody, 2. domácí vězení, 3. obecně prospěšné práce, 4. propadnutí majetku, 5. peněžitý trest, 6. propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty, 7. zákaz činnosti, 8. zákaz pobytu, 9. zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, 10. ztráta čestných titulů a vyznamenání, 11. ztráta vojenské hodnosti, 12. vyhoštění. Některé tresty, resp. jejich výkon lze podmíněně odložit na zkušební dobu ( podmínka ), po kterou se odsouzený musí chovat řádně, jinak tento trest vykoná (např. trest odnětí svobody, peněžitý trest). V souvislosti s ukládanými tresty se někdy také mluví o tzv. výjimečném trestu. Poté, co byl k 1. červenci 1990 zrušen trest smrti, rozumí trestní zákoník výjimečným trestem jednak

9 6.1. Úvod Street Law trest odnětí svobody nad 20 do 30 let a trest odnětí svobody na doživotí. Výjimečný trest je tedy trestem odnětí svobody, výjimečnost spočívá v délce jeho trvání. Trest obecně prospěšných prací se někdy nesprávně zaměňuje za veřejně prospěšné práce. Trestem (podle trestního zákoníku) jsou obecně prospěšné práce, což znamená, že odsouzený musí provést práce v rozsahu od 50 do 300 hodin ve prospěch obce nebo jiné obecně prospěšné instituce či státní instituce, například při údržbě veřejného prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiné podobné práce sledující obecný prospěch. Musí je vykonat osobně, bezplatně a ve svém volném čase. Naproti tomu termín veřejně prospěšné práce nejsou trestem, ale jde nabídku pracovního místa, které bylo vytvořeno úřadem práce v dohodě se zaměstnavatelem nebo s obcí pro uchazeče o zaměstnání (taková místa se zřizují např. pro nezaměstnané čerstvé absolventy středních škol, kteří se nedostali na vysokou školu a vzhledem k nedostatku praxe mají jen velmi omezené šance na trhu práce. Vytvořením pracovního místa tzv. veřejně prospěšné práce tak mohou získat praxi, a tím i lepší příležitost k uplatnění.) Důležitou skutečností pro rozhodování o trestu za spáchaný trestný čin je výše způsobené škody. Rozsah jednotlivých kategorií škod je podle trestního zákoníku následující: 1. Škoda nikoliv nepatrná nejméně 5 000,- Kč 2. Nikoliv malá škoda nejméně ,- Kč 3. Větší škoda nejméně ,- Kč 4. Značná škoda nejméně ,- Kč 5. Škoda velkého rozsahu nejméně ,- Kč Pro to, aby bylo jednání trestné, vyžaduje trestní zákoník u majetkových trestných činů, aby škoda způsobená tímto jednáním byla vyšší než nepatrná (tedy Kč). Jednání, kterým byla způsobena škoda nižší, bude postiženo v mimotrestním řízení jako přestupek (správní řízení). U mladistvých trestní zákon vyžaduje, aby způsobená škoda byla vyšší než malá (tedy Kč). Trestní řízení je procedura, která probíhá od zahájení trestního stíhání pachatele až do doby, kdy rozsudek soudu nabude právní moci. (V době od podání trestního oznámení a zahájení trestního stíhání až po podání obžaloby se mluví o přípravném trestním řízení). V právní moci je rozsudek tehdy, když už proti němu nelze podat odvolání a pak je možné jej vykonat (na základě výzvy k nástupu k trestu odnětí svobody musí odsouzený jít do vězení). Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce, vyšetřovatel a policejní orgán. Státní zástupce podává k soudu obžalobu a žaluje spáchaný skutek jménem státu. V trestním řízení proti sobě jako strany nestojí pachatel a poškozený, ale protože byly jednáním pachatele ohroženy hodnoty, na kterých má stát výrazný zájem (život, zdraví, majetek, bezpečnost osob...), stranami řízení jsou pachatel a stát, zastoupený státním zástupcem. Obviněným se podezřelá osoba stává v okamžiku, kdy jí vyšetřovatel policie sdělí obvinění, tzn. kdy jí řekne, že ji bude dále stíhat jako obviněného. To, že je někdo obviněn ze spáchání trestného činu ale neznamená, že tento čin také skutečně spáchal, na základě presumpce

10 6.1. Úvod neviny je třeba na něj hledět jako na nevinného a případné spáchání trestného činu je mu třeba prokázat v řízení před soudem, v tzv. hlavním líčení. Znamená to pouze, že důkazy, které má policejní orgán zatím k dispozici, nasvědčují tomu, že se daného trestného činu dopustil obviněný. Od okamžiku sdělení obvinění již vše, co obviněný policejnímu orgánu vypoví, lze proti němu použít v řízení před soudem. Obžalovaným se obviněný stane, jakmile policejní orgán uzavře své vyšetřování, předá případ státnímu zástupci, který podá k soudu obžalobu a soud nařídí ve věci hlavní líčení. Podezřelá osoba tedy v řízení před soudem už nevystupuje jako obviněný, ale jako obžalovaný. I zde platí, že fakt, že je někdo obžalován ze spáchání trestného činu, ještě nemusí znamenat, že čin skutečně spáchal. Během řízení se mohou objevit důkazy, které potvrdí nevinu obžalovaného. Odsouzeným se obžalovaný stává v okamžiku, kdy odsuzující rozsudek nabude právní moci. O odsuzující rozsudek jde tehdy, když soud rozhodne, že obžalovaný je skutečně vinen a rozhodne také o jeho potrestání. O odsuzující rozsudek nejde např. v případě, že nebylo prokázáno, že skutek spáchal obžalovaný, nebo protože daný skutek není trestným činem (např. se zjistí, že skutečně vzniklá škoda je nižší, než požaduje trestní zákon), pak se jedná o zprošťující rozsudek (obžalovaný byl zproštěn viny.)

11 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem ŘAZENÍ KARTIČEK SE SPOLEČENSKY NEGATIVNÍMI JEVY (LISTY PRO UČITELE) Téma: ZÁJMY CHRÁNĚNÉ TRESTNÍM ZÁKONÍKEM Cíle: seznámit se se zájmy (hodnotami) chráněnými trestním zákoníkem, seznámit se s definicí trestného činu, přečinu, zločinu a se strukturou trestního zákoníku, rozvíjet sebepoznání (členové skupinky konfrontují své představy s představami ostatních), zjišťování postojů ostatních a rozvoj respektu k odlišným názorům, hodnocení vybraných společensky negativních jevů podle svého žebříčku hodnot. Klíčové pojmy: trestný čin, zločin, přečin, druhy trestných činů, trestní zákoník Trvání: 45 minut (15 minut řazení kartiček, 30 minut vyhodnocení a diskuze) Pomůcky: připravené 3 4 sady kartiček se společensky negativními jevy, barevná lepicí páska, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník Metody: skupinová práce, diskuze, prezentace skupinové práce I. Řazení kartiček K této aktivitě je vhodné si předem připravit čtvrtky (velikosti A4 nebo A5), na které učitel/lektor napíše fixem velkými tiskacími písmeny trestné činy a jiné nevhodné způsoby chování (dále v této lekci naleznete jejich seznam). Doporučujeme napsat pro jednu třídu 3 4 sady těchto kartiček (protože studenti budou rozděleni do pracovních skupin), každá sada může být pro odlišení jinou barvou, nebo na jinak barevném papíře. Studentům na kartičky napište pouze název trestného činu nebo negativního jevu (např. krádež, podvod), ostatní informace uvedené v tabulce, jako jsou parafráze zákona, možná výše trestu aj. jsou jen pro rozšíření potřebných informací pro učitele. Při práci s mladšími žáky můžeme zařadit na kartičky i jiné typy chování odpovídající více zkušenostem dětí. Optimální počet kartiček pro skupinovou práci je Postup: Rozdělte studenty do 3 4 skupinek po 4 12 členech. Skupinky vytvořte náhodným dělením tak, aby v jedné skupince nebyli největší kamarádi. Každé skupince rozdejte jednu sadu kartiček, nejlépe pro každou skupinku v jiné barvě. Na každé kartičce je napsán jeden trestný čin nebo společensky negativně hodnocené chování. Přidělte každé skupince místo, na kterém bude samostatně pracovat. Není dobré mít stanoviště skupin příliš blízko u sebe, neboť pak se skupinky navzájem ruší, opisují, dohadují atd. Namalujte křídou, nebo barevnou lepenkou nalepte na podlaze dvě rovnoběžné čáry krajní hranice. Jednu vpředu místnosti, druhou na protilehlém konci. Optimální vzdálenost obou čar je cca 4 metry

12 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem Street Law Zadání úkolu: Pracujte společně ve skupince. Vaším úkolem bude nejprve přečíst společně činy, které jsou na kartičkách napsány. Potom byste se měli společně shodnout na pořadí, jak hodnotíte uvedené činy podle jejich závažnosti od nejméně po nejvíce závažné. Seřaďte kartičky do řady za sebou, žádné dvě nesmí být vedle sebe. Nechte skupiny pracovat samostatně. Někdy bude obtížné, aby se studenti uvnitř skupiny na pořadí shodli. Zdůrazněte skupinkám, že na výsledném seřazení se musí všichni dohodnout. Ověřte si, zda jsou pravidla pro práci jasná. Nejlepší je, pokud skupinky seřadí kartičky na oddělených pracovních místech a teprve potom je vyskládají mezi dvě připravené čáry od jedné krajní hranice k opačné. Výsledkem práce skupinky bude vyskládaná řada kartiček mezi připravenými čarami. Kartička s nejméně závažným trestným činem (společensky negativním jevem) se bude dotýkat čáry na jednom konci místnosti, kartička s nejzávažnějším činem se bude dotýkat čáry na druhém konci místnosti. Vzdálenost mezi jednotlivými kartičkami závisí na skupince (srovnatelné trestné činy/negativní jevy budou blízko u sebe). Dokud studenti pracují, nevysvětlujte jim blíže závažnost trestných činů, ale znovu jim zopakujte zadání. (Cílem není seřadit kartičky podle výše trestu uvedeného v trestním zákoně nebo jiného objektivního kritéria, ale vytvořit vlastní hodnotový žebříček a zamyslet se nad důsledky jednotlivých činů.) Čas na práci a seřazení kartiček určete na 15 minut. II. Vyhodnocení aktivity, společná diskuze Začněte objasněním výsledku práce v první pracovní skupince. Probírejte jednu kartičku po druhé (začnete třeba nejvíce nebezpečnými kartičkami) a dotazy na studenty si ověřte, zda rozumějí všem zmíněným trestným činům. Postupně se každé skupinky zeptejte: Podle jakých kritérií jste kartičky seřadili? Souhlasí všichni ve skupince s uvedeným pořadím? Pokud ne, tak proč? S kterou kartičkou jste měli při zařazení největší problém (rozumíte všem významům)? Jsou všechny činy uvedené na kartičkách definované v trestním zákoníku jako trestné činy? Vyřadili byste některý z uvedených činů z trestního zákoníku, přidali byste tam naopak nějaký čin, který dosud není trestný? Svůj názor odůvodněte. Jak byste definovali trestný čin? Další metodická doporučení Studenti se vás pravděpodobně budou ptát, která skupinka vypracovala zadání správně. Správně to mají všechny skupiny, protože vždy závisí na kritériích, podle kterých je seskládali. Na závěr všechny oceňte a poděkujte za dobrou spolupráci

13 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem III. Rozšiřující aktivita Na základě právě získaných znalostí se studentů ptejte: Jaký je smysl trestního zákona? Jaké jsou zájmy chráněné trestním zákonem? (Zájmy chráněnými zákonem jsou zejména život, zdraví, bezpečí a majetek občanů, státní zřízení a další). Skutkové podstaty trestných činů jsou ve zvláštní části trestního zákoníku sestaveny podle chráněných zájmů do třinácti hlav. Bližší informace k tomuto tématu jsou již uvedeny v úvodu kapitoly o trestním právu lekce 01 Úvod. Ptejte se studentů a diskutujte s nimi: Do které hlavy zákona byste každou kartičku zařadili? Další varianty zadání: V rámci protidrogové prevence můžeme použít jiné sady kartiček, na které napíšeme různé druhy drog a typy chování ve vztahu k závislostem na nich. Nebo pro další témata probíraná v této knize použijeme termíny obsažené jako klíčové v dané lekci (druhy trestů, téma rodinné právo, občanská společnost aj.) Tuto metodu můžeme použít pro všechny věkové kategorie dětí, mládeže i dospělých. Návrhy na trestné a jiné činy napsané na kartičkách Označení činu KRÁDEŽ ZNÁSILNĚNÍ Doplňující informace pro učitele Trestný čin proti majetku (hlava V. tr. zák., 205) Parafráze znění: Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.7 Trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (hlava III. tr. zák., 185) Parafráze znění: Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu styku nebo k jiným sexuálním praktikám nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 5 let. Tento trestný čin je podrobněji popsán v kapitole pak upravuje sexuální nátlak Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování, nebo kdo k tomu zneužije jeho bezbrannosti, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 roky nebo zákazem činnosti

14 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem Street Law NEDOVOLENÉ PŘERUŠENÍ TĚHOTENSTVÍ RVAČKA VRAŽDA TÝRÁNÍ SVĚŘENÉ OSOBY NEPOSKYTNUTÍ POMOCI KUPLÍŘSTVÍ TÝRÁNÍ ZVÍŘAT Trestný čin proti těhotenství ženy (hlava I. tr. zák., 159 nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy a 160 nedovolené přerušení těhotenství se souhlasem těhotné ženy) Parafráze znění: 159 kdo bez souhlasu těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na 2 léta až 8 let; pokud je ženě méně než 18 let, hrozí pachateli 3 10 let. 160 kdo se souhlasem těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství jinak než způsobem přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství, bude potrestán odnětím svobody na 1 5 let nebo zákazem činnosti. Trestný čin ohrožující život nebo zdraví (hlava I. tr. zák., 158) Parafráze znění: Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky, bude potrestán odnětím svobody až na 1 rok. O rvačku podle zákona jde tehdy, účastní-li se jí minimálně 3 lidé, kteří se jak brání, tak i útočí jeden na druhého, a dojde přitom k ublížení na zdraví. Pokud při rvačce nedojde k ublížení na zdraví, ale ke škodě na majetku vyšší než Kč, pak to zákon nehodnotí jako rvačku, ale může se jednat o trestný čin poškozování cizí věci. Trestný čin proti životu (hlava I. tr. zák., 140) Parafráze znění: Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na let. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.20 Trestný čin proti rodině a dětem (hlava IV. tr. zák., 198) Parafráze znění: Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově, bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let. Tento paragraf se netýká pouze dětí, ale též osob zbavených svéprávnosti atd. Trestný čin ohrožující život nebo zdraví (hlava I. tr. zák., 150) Parafráze znění: Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta. Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku je samostatným trestným činem ( 151): řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na které měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na 5 let nebo zákazem činnosti. Trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (hlava III. tr. zák., 189) Parafráze znění: Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z prostituce provozované jiným, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 4 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci. Trestný čin proti životnímu prostředí (hlava VIII. tr. zák., 302) Parafráze znění: Kdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty

15 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem OPILSTVÍ PORUŠENÍ AUTORSKÉHO PRÁVA NEVĚRA LHANÍ ZNEUŽITÍ PRAVOMOCI ÚŘEDNÍ OSOBY TEROR Trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných (hlava X. tr. zák., 360). To, že se někdo opije, není samo o sobě trestné. Trestným činem je, když se někdo opije do nepříčetnosti (myšleno jako medicínský pojem). Protože trestný čin může spáchat jen ten, kdo je příčetný, nemůže být opilý-nepříčetný pachatel stíhán za to, co v opilosti-nepříčetnosti způsobil (ublížení na zdraví, škoda na majetku atd.), ale bude stíhán za opilství. Parafráze znění: Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na 3 léta až 10 let. Pokud spáchá něco, za co trestní zákoník stanoví mírnější trest, bude potrestán tímto mírnějším trestem. To neplatí, pokud se pachatel uvedl do stavu nepříčetnosti, aby byl schopen spáchat trestný čin (napil se tzv. na kuráž ). Pak bude potrestán, jako kdyby trestný čin spáchal ve stavu příčetnosti. Trestný čin hospodářský, celý název Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (hlava VI. tr. zák., 270) Parafráze znění: Kdo neoprávněně zasáhne více než nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Nevěra není podle českého práva trestným činem. Lhaní samo o sobě může být nemorální. Trestní zákon nepostihuje lež jako uvedení jakýchkoliv nepravdivých údajů nebo jako zamlčení údajů. Pokud však uvede nepravdu o konkrétní okolnosti svědek, znalec nebo tlumočník v trestním řízení, nebo pokud takovou okolnost zamlčí, může se jednat o trestné činy křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku ( 346) nebo křivého tlumočení ( 347). Také když někdo lživě obviní jinou osobu z trestného činu, může se jednat o křivé obvinění ( 345). Pokud někdo sdělí o někom jiném nepravdivý údaj, který může značnou měrou ohrozit vážnost tohoto člověka u spoluobčanů, v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy atd., může se jednat o pomluvu ( 184). Kdyby někdo úmyslně způsobil nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím, že by rozšířil poplašnou zprávu, která by nebyla pravdivá, mohlo by se jednat o trestný čin šíření poplašné zprávy ( 357). Trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných (hlava X. tr. zák., 329). Parafráze znění: Úřední osoba, která chce sama sobě nebo jinému opatřit neoprávněný prospěch nebo která chce způsobit někomu jinému škodu, a proto nesplní povinnost, která vyplývá z její pravomoci, nebo svou pravomoc překročí, nebo tuto pravomoc vykonává způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, bude potrestána odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo zákazem činnosti. Trestný čin proti základům České republiky, cizího státu a mezinárodní organizace (hlava IX. tr. zák., 312) Parafráze znění: Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení ČR jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na 15 až 20 let, popř. vedle tohoto trestu též propadnutím majetku, nebo výjimečným trestem

16 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem Street Law PODVOD HANOBENÍ RASY NEDOVOLENÉ OZBROJOVÁNÍ NEDOVOLENÁ VÝROBA OMAMNÝCH A PSYCHO- TROPNÍCH LÁTEK A JEDŮ ŠIKANOVÁNÍ KRÁCENÍ DANĚ Trestný čin proti majetku (hlava V. tr. zák., 209) Parafráze znění: Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nejméně Kč, bude potrestán odnětím svobody až na 2 roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.6 Celý název trestného činu je Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob. Trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných; trestné činy narušující soužití lidí (hlava X. tr. zák., 355) Parafráze znění: Kdo veřejně hanobí některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez vyznání, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.12 Trestný čin obecně nebezpečný (hlava VII. tr. zák., 279) Parafráze znění: Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.11 Celý název trestného činu je Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Trestný čin obecně nebezpečný (hlava VII. tr. zák., 283) Parafráze znění: Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed, bude potrestán odnětím svobody na 1 rok až 5 let nebo peněžitým trestem. Tento trestný čin je podrobněji probrán v kapitole 6.13 Trestní zákon nezná pojem šikana. Jednání, které si obvykle pod tímto pojmem veřejnost představí, bude většinou možno podřadit pod skutkovou podstatu trestného činu vydírání. Parafráze vydírání: Kdo nutí jiného člověka násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy, aby něco konal, opominul nebo trpěl, bude potrestán odnětím svobody až na 3 léta. Trestný čin hospodářský, (hlava VI. trest. zákona, 240). Parafráze znění: Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění nebo úrazové pojištění nebo na nebo jinou jim podobnou platbu, anebo vyláká výhodu na některé z těchto povinných plateb, bude potrestán odnětím svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo zákazem činnosti. Větší rozsah odpovídá tzv. větší škodě, tj Kč

17 6.2. Zájmy chráněné trestním zákoníkem NÁSILÍ PROTI ÚŘEDNÍ OSOBĚ Trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných (hlava X. tr. zák., 325) Parafráze znění: Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo pro výkon pravomoci úřední osoby, bude potrestán odnětím svobody až na 4 léta. (Dříve se tento trest. čin jmenoval: Útok na veřejného činitele). Můžete do seznamu přidat i další kartičky s činy, které nejsou definované v trestním zákoníku, ale zejména děti v mladším věku je velmi dobře znají, např.: nedodržování pravidel při hře, podvádění, kouření, nedodržení daného slova aj. Studenti pak mohou diskutovat o tom, zda by do trestního zákoníku zařadili i některé činnosti, které v současnosti nejsou trestnými činy, nebo zda by naopak některé skutky z trestního zákoníku vyřadili. Co se může stát při společné diskuzi Někdo zásadně nesouhlasí s výsledným pořadím jeho skupinky, má jiný názor než většina. Nevadí, je dobré, aby mohl říci, proč. Dovolte mu, ať se sám přiřadí do jiné skupinky, jejíž pořadí je mu nejbližší. Budete vyzváni jako učitel/ka, abyste kartičky seskládali podle tzv. správného pořadí. Tomu se snažte vyhnout, protože při řazení je důležitá právě volba kritéria, podle kterého stanovujete pořadí. Někdo hodnotí činy podle nebezpečnosti pro celou společnost, jiný podle nebezpečnosti pro jedince. Je řada kritérií, podle kterých lze činy seskupit, všechna jsou možná správná. I u samotných trestných činů, pokud jsou spáchány, soudce zvažuje nejen, co se stalo, ale i další okolnosti, za kterých byl čin spáchán a které mohou ovlivnit i výši trestu. Neexistuje jen jediné správné řešení, vždy je třeba vidět chování v souvislostech, a to je poznatek, který by si studenti měli z této lekce odnést

18 6.3. Podmínky trestní odpovědnosti PŘÍPAD ZTROSKOTANÝCH NÁMOŘNÍKŮ (LISTY PRO UČITELE) Téma: PODMÍNKY TRESTNÍ ODPOVĚDNOSTI Cíle: poznat podmínky trestní odpovědnosti (nutná obrana, krajní nouze), poznat průběh trestního řízení u soudu hlavní líčení, diskutovat o vztahu morálky a práva, diskutovat o účelu trestu, trénink argumentace. Trvání: 45 minut Pomůcky: studentské pracovní listy, archy papíru, fixy, připravené lístečky s rolemi, příp. zákon č. 40/2009 Sb. trestní zákoník, formuláře obžaloby a rozsudku přílohy č. 1 a 2 v lekci 1.9 Metody: skupinová práce, samostatná práce, soud ve trojici, společná diskuze Úvodní motivace: Zeptejte se studentů na úvod: Může být nějaký skutek morálně správný, ale současně protiprávní? Studenti uvádějí příklady z historie, např. atentát na Heydricha, případně přidejte další podobné. I. Případ ztroskotaných námořníků Společně si přečtěte příběh o námořnících (viz studentské pracovní listy této lekce) a poté položte studentům pár otázek na shrnutí textu, abyste si byli jisti, že všichni studenti poslouchali (např. jména námořníků, kolikátý den po ztroskotání metali losem apod.). Potom studenty vyzvěte, aby se na základě uvedených informací pokusili jednání Johna a Stephense právně kvalifikovat (určit, o jaký trestný čin se jedná). Studenti zjistí, že se zde pravděpodobně jedná o trestný čin vraždy. Dále budeme tento případ řešit jako vraždu. II. Příprava soudního jednání Předem si připravte 3 druhy barevných lístečků s nápisy rolí (soudce, obhájce, státní zástupce). Pro práci s příběhem využijte vzorů obžaloby a rozsudku v přílohách za lekcí. Rozdělte třídu do 3 profesních skupin. Studenti se budou v každé skupině společně připravovat na pozdější soudní řešení tohoto příběhu. Každé skupině rozdejte barevné lístečky s napsanými rolemi. Skupina soudců: má za úkol připravit si argumenty pro a proti a prostudovat potřebné právní informace a nakonec vynesou rozsudek podle vzoru rozsudku (viz příloha č. 2 v lekci 1.9). Skupina obhájců: má za úkol připravit si argumenty pro obhajobu svých klientů a zároveň prostudovat potřebné právní informace. Skupina státních zástupců: má za úkol najít co nejvíce argumentů pro obžalobu, prostudovat právní informace a navrhnout trest a jeho výši. Státní zástupci si připraví obžalobu podle vzoru obžaloby (viz příloha č. 1 v lekci 6.7.)

19 6.3. Podmínky trestní odpovědnosti Street Law Studenty seznamte s potřebnými informacemi, jak mají pracovat ve skupině. (Zásady pro skupinovou práci viz Metodická část knihy.) Všechny potřebné právní informace k této aktivitě jsou uvedeny ve studentských pracovních listech. III. U soudu Před zahájením této části hodiny seznamte studenty se skutečností, že v řízení o trestném činu není žalobcem ten, kdo byl trestným činem poškozen. Protože trestné činy jsou činy, které útočí na základní zájmy státu (zdraví, život, bezpečnost, majetek osob), pachatele žaluje stát, který je u soudu zastoupen státním zástupcem. Obviněné v trestním řízení zastupuje obhájce, kterým může být pouze advokát. Pokud jsou obvinění ve vazbě nebo se jedná o trestné činy, za které hrozí trest odnětí svobody nad pět let, musí mít obžalovaní obhájce povinně. Pokud si ho nezvolí, ustanoví jim jej soud ze seznamu advokátů (nutná obhajoba). U méně závažných trestných činů se mohou obhajovat sami. Mladiství musí být vždy zastoupeni obhájcem. Vytvořte nyní nové skupiny trojice. Studenti budou pracovat metodou nazvanou soud ve trojici (zadání této metody viz Metodická část knihy). Každou trojici tvoří: soudce, obhájce a státní zástupce. V trojici proběhne zkrácenou formou soudní řízení. Jak obhájce, tak státní zástupce se snaží svými argumenty přesvědčit soudce. Ten pozorně naslouchá a musí se na základě přednesených argumentů rozhodnout a vynést rozsudek. Vyberte jednu z možných variant soud se řídí: a) zákony platnými v České republice b) zákonem státu, jehož byli John a Stephens občany (viz poslední věta textu). Jednotlivé rozsudky výsledky práce všech trojic ve třídě zapisujte po skončení doby určené pro práci ve trojicích na připravený arch papíru nebo na tabuli. Na konci tohoto cvičení se jednotlivé rozsudky porovnávají. Soudci uvádějí argumenty, které je nejvíce ovlivnily. Po hře a rozsudcích diskutujte: Jak jste se ve svých rolích cítili? Nakolik se shodovalo stanovisko vaší role s vaším osobním postojem? Domníváte se, že podobná situace se skutečně může stát? Informace pro učitele: tento případ se skutečně stal v Anglii za vlády královny Viktorie. Oba námořníci byli podle platných zákonů odsouzeni na doživotí za vraždu, ale nakonec jim královna udělila milost. IV. Závěrečná diskuze Pokud zbude čas v hodině, je možná společná závěrečná diskuze nad otázkami: 1. Jakému účelu by posloužilo odsouzení Johna a Stephense na doživotí? 2. Jaký je v tomto případě vztah mezi právem a morálkou? Co bylo morálně špatného na zabití Petera? 3. Může být nějaký skutek legální (podle zákona), ale současně nemorální? Uveďte příklady

20 6.3. Podmínky trestní odpovědnosti PŘÍPAD ZTROSKOTANÝCH NÁMOŘNÍKŮ (PRACOVNÍ LISTY) V této lekci se na konkrétním případě zamyslíte nad otázkami viny, trestní odpovědnosti a ve hře na soud se seznámíte se základy soudního řízení a pochopíte role soudce, státního zástupce a obhájce. I. Případ ztroskotaných námořníků Přečtěte si následující příběh a pokuste se definovat, zda se jedná o trestný čin, případně ho specifikujte. Tři námořníci ze zaoceánské nákladní lodi byli vrženi napospas větru a vlnám na malém záchranném člunu poté, co jejich loď ztroskotala v rozbouřeném oceánu. Loď se potopila tak náhle, že nestihli ani odvysílat SOS signál. Pokud jim bylo známo, byli jediní, kteří katastrofu přežili. Na člunu nebylo jídlo ani voda. Neměli rybářské náčiní ani jiné vybavení, které by se dalo použít k získání potravy z oceánu. Když se vzpamatovali ze šoku způsobeného ztroskotáním, začali rozebírat svou situaci. John, lodní navigátor, odhadl, že jsou nejméně tisíc mil od pevniny a že je bouře zahnala daleko od oblasti, kudy by mohly projíždět nějaké lodě. Stephens, lodní lékař, uvedl, že bez jídla nemohou přežít déle než třicet dní. Jediná výživa, kterou mohli očekávat, byla dešťová voda, která by snad mohla čas od času napršet do člunu. Dále řekl, že pokud by některý z nich zemřel dříve než ostatní, mohli by se druzí dva udržet déle naživu díky potravě získané z jeho těla. Dvacátý pátý den Peter, třetí námořník, který byl v té době již velmi zesláblý, navrhl, aby všichni tři metali los a ten, který prohraje, byl sněden. Jak John, tak Stephens souhlasili. Následující den losovali a Peter prohrál. V tu chvíli začal protestovat a odmítl se losu podvolit. Nicméně John a Stephens došli k rozhodnutí, že Peter velmi brzy zemře tak jako tak, a pokud si jeho zabitím prodlouží naději na svou záchranu, neudělají tím nic špatného. Poté, co se takto dohodli, Petera skutečně zabili a snědli. Po dalších pěti dnech byli John a Stephens zachráněni lodí, která jela okolo, a odvezeni do přístavu. Tam vysvětlili úředníkům, co se stalo s Peterem. Poté, co se zotavili ze svého strádání, byli obviněni z vraždy a postaveni před soud. Stát, ve kterém byli souzeni, měl tuto právní normu: Jakákoli osoba, která záměrně připraví jinou osobu o život, spáchala vraždu. II. Příprava soudního jednání Představte si, že by John a Stevens byli souzeni podle zákonů platných v České republice. Tento případ se nyní pokusíme vyřešit během zkráceného soudního jednání. Pro tento účel se rozdělte do tří skupin, každá bude zastupovat jednu profesní skupinu:

21 6.3. Podmínky trestní odpovědnosti Street Law Soudci: skupina soudců připraví si argumenty pro i proti, musí se rozhodnout o jaký trestný čin se jedná a určit trest a jeho výši studují potřebné právní informace a nakonec vynesou rozsudek podle vzoru rozsudku (formulář rozsudku viz příloha č. 2 k lekci 6.7.) Obhájci: skupina obhájců si připraví argumenty na obhajobu prostudují potřebné právní informace Státní zástupci: skupina připravuje argumenty pro obžalobu, připraví obžalobu podle vzoru obžaloby (formulář viz příloha č. 1 v lekci 6.7.), navrhne trest a jeho výši studují právní informace Potřebné právní informace pro skupinovou práci Vražda 140 TZ (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na deset až osmnáct let. (Prostá vražda). (2) Kdo jiného úmyslně usmrtí s rozmyslem nebo po předchozím uvážení, bude potrestán odnětím svobody na dvanáct až dvacet let. (Vražda s rozmyslem). (3) Odnětím svobody na patnáct až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, c) na dítěti mladším patnácti let, d) na úřední osobě při výkonu nebo pro výkon její pravomoci, e) na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi v souvislosti s výkonem jejich povinnosti, f) na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zdravotnického zaměstnání nebo povolání směřujícího k záchraně života nebo ochraně zdraví, nebo na jiném, který plnil svoji obdobnou povinnost při ochraně života, zdraví nebo majetku vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, g) na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že je skutečně nebo domněle bez vyznání, h) opětovně, i) zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo j) v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného majetkový prospěch nebo ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný trestný čin nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky. (4) Příprava je trestná. Zabití 141 TZ (1) Kdo jiného úmyslně usmrtí v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného, bude potrestán trestem odnětí svobody na tři léta až deset let. (2) Odnětím svobody na pět až patnáct let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 a) na dvou nebo více osobách, b) na těhotné ženě, nebo c) na dítěti mladším patnácti let