TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "TRESTNÍ PRÁVO. Objektivní stránka trestného činu. Mgr. Petr Čechák, Ph.D."

Jiří Esterka
před 7 lety
Počet zobrazení:

1 TRESTNÍ PRÁVO Objektivní stránka trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Objektivní stránka trestného činu charakterizována jednáním a jeho následkem Obligatorní znaky: jednání, následek a příčinná souvislost (kauzální průběh) Fakultativní znaky: čas spáchání, použitý způsob či prostředek aj. Jednání projev vůle pachatele ve vnějším světě jako vědomá činnost zaměřená na dosažení konkrétního výsledku, cíle (základní složka objektivní stránky trestného činu) - nutná zde jednota fyzické a psychické složky (vůle) (jednáním nejsou mimovolní pohyby - např. v křeči - ani tzv. vis absoluta) - trestný není jen pouhý úmysl (myšlenka) ale až čin jednat může i osoba mladší 15 let či osoba nepříčetná

3 Jednání (trestný čin) může mít formu jak konání tak opomenutí Konání - vůlí řízený pohyb Opomenutí - vůlí řízené zdržení se pohybu Opomenutí trestné pouze tehdy, pokud byla povinnost jednat, musela zde být vzhledem k okolnostem i možnost konat 1) obecná povinnost konat vyplývá přímo z ustanovení TZ, stanovících sankci za nekonání ( 150 TZ či 368 neoznámení trestného činu) odpovědnost jen za porušení povinnosti konat (ne za výsledek) 2) zvláštní povinnost konat ( 112 TZ) povinnost konat existovala již v době spáchání, neboť vyplývá z existence vztahu, který vznikl již dříve odpovědnost ne jen za nekonání ale i za jím vyvolaný výsledek (např. smrt osoby, o niž měl pachatel povinnost pečovat)

4 Zvláštní povinnost jednat musí vyplývat: 1) ze zákona či jiného právního předpisu (např. povinnost rodičů pečovat o své děti - 31 a 85 zákona o rodině) 2) z úředního rozhodnutí (výroku) (např. povinnosti ustanoveného opatrovníka) 3) ze smlouvy (např. porušení povinnosti při správě cizího majetku TZ) 4) v důsledku dobrovolného převzení povinnosti konat 5) z předchozího ohrožujícího jednání toto jednání nemusí být samo trestné (např. odvezení jiné osoby na poušť či chromé osoby na vrcholek skály trestné až ponecháním jej zde) trestné být může (např. svázání jiného bez úmyslu mu ublížit ponechání jej bez pomoci může ohrozit jeho život) 112 TZ připouští i další možné skutečnosti zakládající povinnost konat (např. neodstranění závadného obsahu z internetové stránky provozovatelem této stránky) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

5 Dělení trestných činů podle možného způsobu spáchání 1) Komisivní delikty lze spáchat pouze konáním 2) Pravé (čistě) omisivní delikty lze spáchat pouze opomenutím konání zde jen obecná povinnost jednat (neposkytnutí pomoci TZ či 151 TZ, neoznámení trestného činu) 3) Nepravé (výsledečné) omisivní delikty lze spáchat konáním i opomenutím trestné zde až vyvolání účinku nikoli jednání samo; musí dojít ke změně v předmětu útoku či jeho ohrožení (vražda, těžké ublížení na zdraví; obecné ohrožení TZ a 273 TZ) kde podmínkou trestnosti konkrétní konání (např. padělání či pozměňování listin), nemůže jít o opomenutí podle 112 TZ Omisivní jednání může být úmyslné i nedbalostní ( 272 TZ a 273 TZ) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., 22662@vsfs.cz ::

6 Následek (obligatorní znak musí být dán vždy) porušení nebo ohrožení zájmu chráněného TZ (lze odlišovat trestné činy poruchové a ohrožovací) hlavní primární následek druhotný sekundární následek vztahuje se ke kvalifikovaným skutkovým podstatám a nebo situací, kdy je do určitého individuálního objektu zasaženo pouze velmi vzdáleně závažnost následku má zásadní význam pro určení povahy a závažnosti trestného činu promítá se do výše trestu Účinek projev trestného činu vůči jeho předmětu

7 Příčinný vztah podmínkou trestnosti příčinný vztah mezi jednáním a následkem, i mezi jednáním a účinkem jednání může mít i formu opomenutí 1) Teorie podmínky - příčinnou je každý jev, bez něhož by jiný jev vůbec nenastal, a nebo nenastal způsobem, kterým nastal - takto určený okruh jednání a jevů je příliš široký (nutnost korekce tomu slouží podmínky uvedené ad 2) a ad 3) musí být splněny současně) 2) Zásada umělé izolace jevů - trestní odpovědnost je podmíněna tím, že daná osoba svým jednáním, které naplňuje znaky trestného činu skutečně způsobila - relevantní je jen vztah mezi konkrétním jednáním pachatele a následkem 3) Zásada umělé gradace jevů - jednotlivé příčiny a podmínky nemají pro způsobení následku stejný význam (při krádeži větší význam jednání toho, kdo cizí věci reálně odcizuje, než toho, kdo mu při tom dělá zeď, věci poté ukryje apod.) - musí jít o příčinu dostatečně významnou, aby byla trestněprávně relevantní

8 Vývoj příčinné souvislosti musí být zahrnut zaviněním alespoň v hrubých rysech. - úmyslné trestné činy pachatelovo zavinění musí zahrnovat daný příčinný průběh jako možný (vzhledem ke způsobu útoku musí pachatel vnímat daný účinek jako možný a být s ním pro tem případ srozuměn nemusí zamýšlet právě daný účinek) - nedbalostní trestné činy pachatel si měl a mohl představit, že se příčinný průběh může takto rozvinout Zamýšlel-li pachatel následek a ten nenastane nezávisle na jeho konání může být odpovědný za pokus (tzv. nezpůsobilý pokus např. pokus vraždy na mrtvole) ve vztahu k těžšímu následku se vyžaduje zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti pachatel nevěděl, že ten může nastat, vědět to ale měl a mohl

9 Teorie přerušení (přetržení) příčinné souvislosti příčinná souvislost se přeruší, jestliže do příčinného průběhu vstoupí další výlučná a samostatná příčina, která vyvolá účinek i bez jednání pachatele, pokud ten u - úmyslných trestných činů nepředpokládal takovýto průběh jako možný (a nebyl s ním srozuměn) - nedbalostních trestných činů takový průběh předvídat neměl ani nemohl Není odpovědnost za dokonaný čin - může být pouze za pokus (oběť přežije útok pokus o vraždu, zemře však v nemocnici v důsledku útoku heparinového vraha ten původce původního útoku nemohl ani předvídat) Pokud však k příčině vyvolané pachatelem přistoupí jiná okolnost, která spolupůsobí při vyvolání následku, bez jednání pachatele jej však nevyvolala k přerušení nedochází (oběť útok přežije v nemocnici však zemře v důsledku zdravotních komplikací, které se přidali k následkům útoku nebýt jeho, dotyčný by nezemřel)

10 Fakultativní znaky objektivní stránky (jsou podmínkou trestnosti či použití vyšší sazby jen u některých skutkových podstat) 1) místo spáchání na palubě, na zvláště chráněném území - 293/1 TZ 2) čas spáchání činu v době nouzového stavu TZ 3) způsob spáchání činu hromadně účinným způsobem - 304/2 d) TZ zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem - 140/3 písm. i) TZ 4) účinek těžká újma na zdraví - 145/1 TZ, smrt - 145/3 TZ 5) použitý prostředek se zbraní - 175/2 písm. c) TZ spáchá-li čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí atd /3 písm. b) TZ Zvláštní význam v trestním právu má účinek - odstupňování výše škody TZ (svůj význam toto má zejména u majetkové trestné činnost)

11 Pojmy k zapamatování: Jednání, následek, příčinná souvislost Konání vs. opomenutí Obecná a zvláštní povinnost konat Komisivní, pravé a nepravé omisivní delikty Podmínky existence příčinné souvislosti

Podobné dokumenty

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

TRESTNÍ PRÁVO. Vývojová stádia trestné činnosti. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. TRESTNÍ PRÁVO Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Trestní postih pouze za konání (netrestá se pouhá myšlenka) Trestné jsou pouze: a) příprava (u některých trestných činů) b) pokus c) dokonaný trestný