Základy biologie dítěte a zdravotní prevence

Transkript

1 Základy biologie dítěte a zdravotní prevence Školní rok: 2009/2010 Semestr: zimní Ročník: 1. Týdenní počet hodin: 2/0, kurz 8 hod. Vyučující: RNDr. Martina Hrušková, Ph.D. Zakončení: Zp, ZP Počet kreditů: 2 syllabus

2 Přednášky 1. Úvod. Kosterní a svalová soustava dítěte. Vadné držení těla a vady páteře v dětském věku. Plochá noha. Onemocnění kloubů. Význam tělesné práce, tělesné výchovy a sportu pro vývin kostí a svalstva. 2. Oběhová soustava. Onemocnění krve a oběhové soustavy v dětském věku. Zástava krvácení. Lymfatický a imunitní systém. Význam aktivní a pasivní imunizace. Nakažlivé nemoci ochrana před jejich šířením a boj s nimi. Alergie. 3. Trávicí soustava. Přeměna látek a energií. Zásady správné výživy v dětském věku. Poruchy v příjmu potravy u dětí a mladistvých. Onemocnění žaludku, jater a střev v dětském věku. 4. Dýchací a vylučovací soustava. Péče o dýchací ústrojí ve školní praxi. Onemocnění dýchací soustavy v dětském věku. Kapénková infekce ve školských zařízeních. Onemocnění vylučovací soustavy v dětském věku Soustava nervová. Stres v kontextu vztahu učitel-žák. Hygiena duševní činnosti. Onemocnění nervové soustavy v dětském věku. 8. Smyslová soustava. Onemocnění oka. Krátkozrakost, dalekozrakost. Bolest. Soustava kožní. Péče o kůži. Onemocnění kůže v dětském věku. 9. Soustava žláz s vnitřní sekrecí. Vliv účinku hormonů na růst a vývoj v mladším a starším školním věku. 10. Reprodukce člověka Ontogenetický vývoj člověka, věkové zvláštnosti a na ně vázané nejčastější onemocnění, vývojové poruchy a jejich projevy Hygiena pracovní činnosti. Zdraví a nemoc. Civilizační choroby v dětském věku. Vliv prostředí na zdraví, problematika drogových závislostí.

3 Praktický blok 8 hod. (v průběhu listopadu) MUDr. J. Gutvirth a další zdravotníci: První pomoc při život ohrožujících stavech (krvácení, šok, bezvědomí, zástava dýchání a krevního oběhu, kardiopulmonární resuscitace), první pomoc při úrazech(hlava, páteř a mícha, hrudník, břicho, pohybový aparát, rány, tepelná poranění, úraz elektrickým proudem, tonutí), první pomoc při neúrazových naléhavých stavech (horečka, stav dušnosti, anafylaktický šok, záchvat křečí, mdloba, invazivní meningokové onemocnění, opilost, naléhavé stavy při cukrovce, bolesti břicha, náhlé příhody břišní, nežádoucí reakce po očkování, cizí těleso v těle dítěte), první pomoc při otravách, obsah lékárničky, obsah lékárničky na akcích pro děti. MUDr. J. Gutvirth (Zdravotnická záchranná služba Jihočeského kraje): konkrétní případy ze školských zařízení (školyvpřírodě, výlety atp.), nejčastější chyby přilaické první pomoci, zodpovězení dotazů.

4 Literatura základní: Machová, J.: Biologie člověka pro učitele. Univerzita Karlova, Praha, Srnský, P.: První pomoc u dětí. Grada, Praha, Literatura doporučená: Dylevský, I.: Somatologie. Epava, Olomouc, Bydžovský, J.: První pomoc. Grada, Praha, Kantor, M. : Základy somatopatologie pro studenty učitelství a bakalářského studia sociální práce 1, 2. Učební text. ZČU Plzeň, Klementa, J. a kol: Somatologie a antropologie. SPN, Praha, Literatura k získání přehledu v tématu biologie člověka: Novotný I., Hruška M.: Biologie člověka pro gymnázia. Fortuna, Praha, 2006.

5 Požadavky k zápočtu: Podmínkou pro udělení zápočtu je úspěšné zvládnutí kurzu první pomoci zakončeného zápočtovým testem. Požadavky k písemné zkoušce: Okruhy otázek ke zkouškovému testu (min. 60% úspěšnost) viz témata jednotlivých přednášek. syllabus další materiály

6 Kosterní a svalová soustava. Anatomie pohybového aparátu. Vadné držení těla a vady páteře v dětském věku. Plochá noha. Onemocnění kloubů.

7 Anatomie pohybového aparátu. Vadné držení těla a vady páteře v dětském věku. Plochá noha. Onemocnění kloubů.

8 Kosterní (opěrná) soustava Kosti tvoří oporu i ochranu (např. mozek a smyslové orgány, srdce, plíce). Pojivová tkáň Vazivo šlachy, vazy Chrupavka Kost

9 Faktory ovlivňující růst a vývoj kostí Endokrinní žlázy (hypofýza, štítná žláza a příštítná tělíska), sluneční záření, Ca, P a vitamín D v potravě, Předpověď TV v dospělosti Průměrná TV současných mužů a žen

10 Osteoporóza

11 Spojení kostí Pevné (více kostí vytváří ochranu)

12 Spojení kostí Pohyblivé - kloub Stavba kloubu v podélném řezu. [3] 1 kloubní pouzdro 2 a 4 chrupavka na kloubní hlavici a jamce 3 dutina kloubu

13 Onemocnění kloubů Artróza degenerativní onemocnění Artritida zánětlivé onemocnění

14 Vývoj páteře, vadné držení těla, vady páteře Kyfotický oblouk krční lordóza bederní lordóza Předškolní věk 10 % dětí Mladší školní věk (6,7-11 let) nejvýraznější zhoršení Po nástupu do školy - vadné držení těla (svalovým úsilím lze vyrovnat) 40 až 80 % dětí (škola, televize, PC): dětská kulatá záda,, předsunutou hlavu, odstálé lopatky, skoliotické držení páteře, zvýšené bederní prohnutí Starší školní věk (12-14 let) Vznik vadného držení, vznik vad páteře (odchylka od správného držení těla, kterou nelze vyrovnat svalovým úsilím). Vady páteře: skolióza (především dívky), kulatá záda (zejména chlapci) Novorozenec. Dítě ve 2 měsících věku. Dítě ve věku 6-8 měsíců a měsíců. skolióza kulatá záda

15 Nožní klenba noha nese hmotnost těla, ale zároveň umožňuje přesun těla - chůzi, lokomoci. noha má tři opěrné body: hrbol patní kosti, hlavičku prvního metatarzu a hlavičku pátého metatarzu. Příčná klenba nohy je mezi hlavičkami 1. až 5. metatarzu. Podélná klenba nohy je výrazně vytvořena na vnitřním okraji nohy. Na zevním okraji je podstatně nižší. Vzniká přeložením vnitřního podélného paprsku přes vnější paprsek (kost hlezenní na kosti patní). Oba paprsky podélné klenby se vějířovitě rozbíhají. Udržení podélné a příčné klenby je závislé na třech faktorech: celkovém tvaru kostry nohy a architektonice jednotlivých kostí, vazivovém systému nohy, a svalech nohy.

16 Podélná klenba průběh zatížení a pokles klenby 1. až 3. stupeň

17 Příčně plochá noha V důsledku přenesení váhy na přední část nohy (obuv s vysokým podpatkem, zvýšení hmotnosti, ochabnutí svalů tvořících klenbu, ) Ortopedické vložky

18 Deformity nohou Zejména nošením nevhodné obuvi

19 Svalová soustava Podle mikroskopické stavby 3 druhy svalstva: hladké srdeční příčně pruhované (svalová soustava, kosterní svaly) svalové buňky splývají ve svalová vlákna, která tvoří masitou část svalu, pomocí šlachy sval připojen na kostru (dále cévy, nervy) Buňky hladkého svalstva. Buňky srdečního svalu. Svalová vlákna příčně pruhovaného svalstva.

20 Antagonisté, synergisté Inervace svalu Vlákna motorická (z mozku a míchy ke svalům, odstředivá) aktivní svalový pohyb (na nervový vzruch reaguje sval stahem, ve svalovém vákně se bílkovinná vlákna aktinu zasunou mezi vlákna myozinu za spotřeby ATP a přítomnosti Ca), nervosvalová ploténka příčinou únavy vyčerpání energie, zejména ATP, a nahromadění zplodin metabolismu, nastávají problémy při přenosu vzruchu (ochranný význam pro organismus) následně bolest svalů zapříčiněná kyselinou mléčnou příčina posmrtné ztuhlosti vyčerpání ATP a únik Ca z vláken 1-6 hodin po smrti píchání v boku při běhu zejména u netrénovaných, malé svalové křeče v bránici, prevence: pitný režim, přizpůsovit stravování, konverzační tempo běhu, pomoc: zhluboka dýchat, zastavit, protáhnout, zhluboka dýchat v mírném předklonu svalstvo je schopno činnosti od 5. měsíce nitroděložního vývoje, motorický vývoj po narození odráží dozrávání NS, přibývá svalových vláken a zvětšuje se jejich tloušťka Vlákna senzitivní (z receptorů ve svalech a šlachách do míchy a mozku, dostředivá) udržení vzpřímeného postoje, správná poloha těla v klidu i při pohybu, svalová vřeténka (také vlákna motorická) a šlachová tělíska

21 Svaly hlavy Mimické Kost kůže obličeje nebo spojení kožních úseků Fce: ovládání okolí čidel, začátku TS, DS; mimika obličeje, růst a formování čelistí Sval čelní, týlní, kruhový sval oční, sval tvářový,.. Žvýkací svaly Fce: pohybují dolní čelistí Zevní sval žvýkací (jařmový oblouk, zevně dolní čelist, rozmělňování potravy), sval spánkový (z jámy spánkové, pod jařmovým obloukem před čelistní kloub, dolní čelist přitahuje, zadní snopce posun dozadu)

22 Chůze Plavání Jízda na kole