Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

Transkript

1 SVALSTVO

2 Typy svalové tkáně: 1. Hladké svalstvo Stavba je tvořeno jednojader. b. jádro je tyčinkovité, leží uprostřed buňky Nachází se: v trávicí trubici v děloze v močovodech v moč. měchýři ve vejcovodech Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

3 2. Příčně pruhované svalstvo je aktivní částí opěrně-pohybového systému můžeme jej rozdělit na svalstvo podkožní a kosterní Tento typ svalstva je ovladatelný vůlí!

4 3. Srdeční svalstvo Stavba je tvořeno jedno až dvojjadernými útvary kolem vlákna jsou uloženy příčně pruhované myofibrily vlákna jsou spojena příčnými můstky mezi můstky jsou schodovité hranice (interkalární disky) Srdce má vlastní automacii!

5 Příčně pruhované svalstvo kosterní svalstvo Počet a objem: v těle je cca 600 svalů (většina je párových) hmotnost svalů - 36 až 42 % z celkové hmotnosti rozložení svalů na těle - 56 % dolní konč % horní konč % hlava a trup Hlavní části : bříško svalové - masitá část svalu šlacha - šlašitá část svalu

6 Masitá část svalu - bříško svalové má červeno-hnědou barvu základní anatomickou a funkční jednotkou je SVALOVÉ VLÁKNO

7 Stavba: Svalové buňky splynutí Myoblasty splynutí Svalové vlákno Primární snopečky Sekundární snop. spojení endomysium spojení perymysium Svalové bříško

8 Stavba svalového vlákna: Tvar: protáhlý mnohojaderný útvar Krytí: na povrchu blanka (SARKOLEMA) Uvnitř: protoplazma (SARKOPLAZMA) Obsah protoplazmy (SARKOPLAZMY): rezervní látky potřebné pro stah (enzymy, kyslík vázaný na myoglobin, meziprodukty látkové přeměny) mitochondrie sarkotubulární systém MYOFIBRILY

9 Myofibryla Počet: v každém sv. vlákně několik set až tisíc Složení: anizotropní úseky - silně dvojlomné izotropní úseky - slabě dvojlomné Z telofragma - uprostřed izotropních úseků (tmavší destička), vytvářejí ve svalovém vláknu příčné membrány a udržují rovnovážnou polohu myofibryl SARKOMER - úsek ohraničený 2 Z destičkami = základní jednotka stažlivosti H zónaz - uprostřed anizotropních úseků (je světlá) Myofilamenta (bílkovinná vlákna) - silnější z myozinu, tenká z aktinu

10 Sarkotubulární systém Jedná se o membránové struktury. jeví se jako váčky a kanály Skládá se ze 2 částí: T - systém - souvisí s membránou svalového vlákna. Jeho funkcí je rychlý přenos akčního potenciálu z buněčné membrány ke všem fibrilám ve svalu Sarkoplazmatické retikulum - mávztah k přesunům vápníku a ke svalovému metabolismu

11 Schéma stavby svalu:

12 Uložení (krytí) jednotlivých svalových struktur: Jedná se o vazivové obaly: svalová vlákna - ENDOMYSIUM primární snopečky - PERIMYSIUM svalové bříško - FASCIE (svalová povázka) celý sval - EPIMYSIUM

13 Typy svalových vláken: a) Dle funkce (Seliger, Vinařický a Trefný, 1983) Extrafusální Uskutečňují svalovou kontrakci zajišťují hybnost Intrafusální Několik těchto vláken tvoří svalové vřeténko b) Dle množství myoglobinu Červená Větší množství myoglobinu Řidší pruhování a více jader Statická práce = kontrakce pomalá, ale vytrvale

14 Bílá Méně myoglobinu Hustší příčné žíhání a menší počet jader Rychlostní pohyby = rychlá kontrakce, rychlejší unavitelnost

15 Inervace svalu: Motorická (hybná) vlákna - neurity motorických buněk (motoneuronů) Jsou zakončena na každém svalovém vlákně na nervosvalové nebo-li motorické ploténce. Senzitivní (citná) vlákna vedou podněty do CNS vycházejí ze svalových vřetánek a dalších receptorů Motorická jednotka - skupina sval. vláken inervovaná jediným motoneuronem

16 Šlacha Nachází se na začátku a konci masité části svalu Funkce: Šlachou se upíná sval na kost Barva: Bělavá Stavba: Základní stavební jednotkou jsou kolagenní vlákna, jejich svazky probíhají paralelně (někdy tvoří ažspirály) Elastických vláken je do 5 % Cévní zásobení: Je v porovnání ze svalovým bříškem chudé Inervace: Nervy senzitivní, začínají ve šlachových vřetánkách (golgiho tělíska)

17 Schopnost protažení: Asi o 4 % své délky Ploché svaly: Ploché šlachy - aponeurózy

18 Typy svalových kontrakcí: Izometrická Délka svalu se nemění Jedná se o statickou svalovou činnost Izokinetická (izotonická) Stah při kterém probíhá pohyb a mění se vzdálenost začátku a úponu svalu (délka svalu) Rozlišujeme: Kontrakci koncentrickou Kontrakci ekcentrickou

19 Kontrakce koncentrická Zvětšuje se objem svalového bříška Sval se zkracuje Úpony se přibližují do středu Př. Flexe v loketním kloubu Kontrakce ekcentrická Sval se prodlužuje, protahuje Úpony se od středu oddalují Výsledkem je pohyb, převážně brzdící Př. Extenze v loketním kloubu

20 Typy svalů podle zapojení do pohybu: Agonisté Sval který provádí daný pohyb Př. Flexe v loketním kloubu m. biceps brachii Antagonisté Sval vykonává opačný pohyb než agonista Př. Flexe v loketním kloubu m. biceps brachii proti působí m. triceps brachii (provádí extenzi = je antagonistou) Synergisté Svaly které spolupracují při pohybu Př. Extenze dolní končetiny Hlavní sval (agonista) m. gluteus maximus Pomocné svaly (synergisté) m. biceps femoris, m. semitendinosus, m.semimembranosus

21 Vývoj příčně pruhovaného svalstva Vznik: Z mezodermu První kontrakce: Objevují se v první polovině těhotenství Od 5. měsíce je pociťuje těhotná žena Jak se liší od svalů dospělých: Svaly dětí mají větší obsah vody = větší citlivost na poruchy látkové přeměny Citlivější na poruchy hormonální Snadněji se unaví Vývoj: Předškolní věk a předpubertální = vývojový klid (až chabost) Mladší školní věk = nejprve krátkodobé výkony (malý nárok na přesnost) rozvoj postupný Starší školní věk = svalstvo mohutní, zpřesnění koordinace