Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech

Transkript

1 Využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech Regionální dějepisně zeměpisný katalog Třeboňska Zpracováno v rámci projektu " Vzdělávání pro konkurenceschopnost - konkurenceschopnost pro Třeboňsko", registrační číslo CZ.1.07/1.1.10/

2 Hrad a zámek Jindřichův Hradec (s.š.: 49 08' S, v.d.: 15 00' 01.88"J) Jindřichův Hradec leží v Jihočeském kraji ve výšce 478 m nad mořem. Na rozloze 74,27 km 2 bydlí přibližně 24 tisíc obyvatel. Město je obohaceno významnými kulturními památkami, jako je hrad a zámek. Dnešní areál jindřichohradeckého hradu a zámku se rozkládá na ploše tří a půl hektarů. Ukrývá 320 místností, k jejichž otevření je potřeba mít přes 500 klíčů. Sídlo bylo původně přemyslovské hradiště, postavené v 10. století na skále nad soutokem řeky Nežárky a Hamerského potoka. Lidskou rukou zde vznikla vodní nádrž později rybník Vajgar, sloužící k obraně této důležité pevnosti. Vítkovci Na přelomu 12. a 13. století se území jihovýchodních Čech dostává do rukou Vítkovců. Podle pověsti rozdal nejmocnější známý předek Vítkovců Vítek z Prčice patero růží mezi pět svých synů. Nestarší syn Jindřich dostal zlatou růži v modrém poli a hradecké panství. Vybudoval zde

3 Novum castrum (Nový hrad, později Nova domus Nový dům) a udělal z něj své sídlo. První zmínku o hradu máme už z roku Významné přestavby a panovníci Díky Jindřichu IV. se na konci 15. století z románsko-gotické hradní pevnosti stal honosný gotický hrad. Byla postavena kaple, arkády, černá kuchyně a zdokonalena Černá věž. Největší změny sídlo prodělalo v 16. století. Začal s nimi už Adam I. (syn Jindřicha IV.), pokračoval jeho syn Jáchym z Hradce a dokončil je až jeho vnuk Adam II. na konci 16. století. Gotický hrad se začal měnit. Vybudovalo se nové zámecké křídlo a třetí nádvoří. Okolo 3. nádvoří postupně vyrostl skvostný renesanční zámek. Panovníci nechali postavit Adamovo křídlo, Španělské křídlo, Zelené pokoje, Malé arkády a mnoho dalšího. Interiér byl a dodnes je nádherný. Nejhonosnější však zůstává skvostná kašna před Malými arkádami z konce 16. století. Ta patří k nejkrásnějším výtvorům českého uměleckého kovářství. V letech nechal Adam II. postavit renesanční rondel. Inspirace pro tuto stavbu přišla z Itálie. Jde o jemnou kruhovitou stavbu s kuželovitou střechou a lucernou. Altánek neboli rondel sloužil nejen k reprezentaci, ale i k zábavě. Zámecká kapela hrála pod rondelem, odkud se hudba rourou přenášela až dovnitř stavby. Interiér je vyzdoben bohatými reliéfy a dekoracemi. Nešetřilo se, a tak můžeme dodnes obdivovat krásu zlatem pokrytých stěn. Dále můžeme na nástěnných obrazech spatřit příběh o Adamovi a Evě. Kopuli zdobí erb Adama II. z Hradce a jeho manželky Kateřiny. Na konci 17. století získala zahrada u rondelu ještě jednu ozdobu, kamennou kašnu ve tvaru vítkovské pětilisté růže. Za vlády Adama II. vrcholí politická i hospodářská moc rodu.

4 Slavatové Pětilistá růže na chodníku před vstupem do areálu hradu a zámku Roku 1602 přešel zámek do rukou Slavatů sňatkem mezi Lucií Otýlií (dcerou Adama II. z Hradce) a Vilémem Slavatou z Chlumu a Košumberka. Vilém Slavata Vilém Slavata postupně získal řadu úřadů. Stal se královským místodržícím. Jako přívrženec habsburského trůnu byl spolu s Bořitou z Martinic a sekretářem Filipem Fabriciem 23. května 1618 vyhozen protestantskými stavy z okna České kanceláře na Pražském hradě. Jednalo se o druhou pražskou defenestraci, která odstartovala třicetiletou válku. Vilém nezemřel následkem pádu z okna, ale až po kariéře roku Po jeho smrti ztratilo sídlo na politickém významu. Hradec však stále odolával a zůstával druhým největším městem v Čechách. Rodu Slavatů patřil zámek do konce 17. století a během jejich vlivu nedošlo k žádným zásadním změnám. Černínové Roku 1694 se poslední dědička Slavatů provdala za Heřmana Jakuba Černína z Chudenic. Hrad a zámek už nikdy neměl takové postavení jako za vlády pánů z Hradce. Během sedmileté války

5 se z něj stala vojenská nemocnice a roku 1773 vyhořel. Při tomto požáru došlo k poškození velké části zámku. Objekt chátral. Byl využíván jako hospodářské středisko panství, z velkých arkád byly zřízeny stáje, rondel sloužil jako dřevník a sklad zvěřiny i jako chlév. Menší rekonstrukce se dočkal zámek až za Evžena Karla Černína. Jeho potomkům patřil zámek až do roku 1945, kdy se stal státním majetkem. Pohled z Malých arkád na 3. nádvoří. (Zleva: Adamovo křídlo, Malé arkády, Španělské křídlo a kašna) Z minulosti do přímosti V roce 1976 byla zahájena generální rekonstrukce, která s přestávkami trvala sedmnáct let. Nákladem 120 milionů korun byl zámecký komplex zachráněn a v roce 1993 zpřístupněn veřejnosti. V roce 1996 byl soubor budov hradu a zámku v Jindřichově Hradci prohlášený za národní kulturní památku.

6 Současnost Dnes je památkový komplex třetím nejrozsáhlejším v České republice. Je pod správou Národního památkového ústavu územního odborného pracoviště České Budějovice. Zajímavostí je, že jako jeden z mála objektů nebyl komplex nikdy prodán, vždy přešel do rukou dalšího rodu dědictvím. Zámek je do dnes přístupný veřejnosti. Významné památky Bílá paní Se všemi vítkovskými hrady a zámky je spojena postava Bílé paní Perchty z Rožmberka. Žila mezi lety 1429 až Svým otcem byla v roce 1449 provdána za Jana z Lichtenštejna. Perchta byla nucena prožít 23 let manželství bez radosti a bez zájmu její vlastní rodiny. Přežila Jana jen o tři roky, přestože byla o 24 let mladší než on. Podle pověsti je příčinou zjevování Bílé paní Perchty z Rožmberka kletba Jana z Lichtenštejna. Na svém smrtelném loži měl Perchtu prosit za odpuštění, avšak Perchta mu odpustit odmítla. Jan nad ní proto před smrtí vynesl kletbu. Perchta se měla pro svou zatvrzelost jako přízrak zjevovat na panstvích svých předků, dokud se v prach nerozpadnou. Bílá paní prý předpovídala i budoucnost. Když byla viděna v černých rukavičkách, upozorňovala na požár. Černá kuchyně Jindřichohradecká černá kuchyně je jednou z nejstarších a nejlépe dochovaných hradních kuchyní u nás. Je spojena s mnoha tradicemi, z nichž nejznámější je rozdávání sladké kaše chudým vždy o Zeleném čtvrtku. Tuto tradici začala Markéta z Hardeggu, která žila ve 14. století. Sladká kaše byla postním jídlem, jehož příprava vyžaduje díky přísadám určité zkušenosti. Základem kaše byla pšeničná krupice svařená s pivem. Chuť jí dodával med a vydatnost makový olej. Zvyk byl zrušen až roku 1782 na příkaz císaře Josefa II. Zachovalý stav kuchyně umožňuje předvést ji v provozu. Vždy dvakrát do roka se během adventních oslav a vánočních trhů zatopí pod kotlem. Legenda sv. Jiří Významnou uměleckou památkou je nástěnná malba zdobící jednu z nejstarších místností gotického paláce. Malířskou výzdobu dal v roce 1338 pořídit Oldřich III. Z Hradce. V tuto dobu se na panovnickém dvoře i na venkovských sídlech nejvyšší české šlechty pěstovala a rozvíjela vyspělá rytířská kultura. Oblíbenými hudebními produkcemi potulných pěvců byly hrdinské eposy či

7 legendy o statečnosti a utrpení křesťanských mučedníků. Hrdinný život patrona všech rytířů sv. Jiří je zde neznámým malířem převyprávěn v téměř 50 samostatných výjevech. K výjevům legendy se v dolním pásu připojuje 19 vedle sebe řazených erbů. Jedná se o znaky příslušníků české šlechty, které tvoří s legendou jednotný celek. Madona z Jindřichova Hradce K nejpozoruhodnějším středověkým památkám hradu a zámku patří deskový obraz Madony z Jindřichova Hradce. Dílo vzniklo zřejmě za panování Jindřicha IV. z Hradce okolo roku Obraz představuje postavu Madony s dítětem na zlaceném pozadí a čtyřmi evangelisty. Deska je vsazena do dřevěného rámu s osmi malovanými výjevy z Mariina a Kristova života. Výjevy jsou odděleny postavami proroků s nápisovými páskami se zkratkami proroctví. Jindřichohradecká Madona náleží do skupiny jihočeských mariánských obrazů z doby po roce Zdroje: Malý Vajgar s hradem a zámkem Jindřichova Hradce Jindřichův Hradec: Wikipedie Otevřená encyklopedie [online] [cit ]. Dostupné z:

8 Hrady.cz cestujte s přehledem: Jindřichův Hradec [online] [cit ]. Dostupné z: Jindřichův Hradec národní kulturní památka: Státní hrad a zámek [online] [cit ]. Dostupné z: Jindřichův Hradec národní kulturní památka: Historie [online] [cit ]. Dostupné z: FURBACH, František. Historie. Jindřichův Hradec: Město nad Vajgarem. První. 2002, 126 s. ISBN VRBKOVÁ, Stanislava a Bohuslav NUNVÁŘ. Jindřichohradecko: Průvodce turistickým regionem. První.Jindřichohradecko, 2003, 37 s. JIRÁSKO, Luděk. Jindřichův Hradec: Panoramatická mapa, M PLAN MÍKA, 1997 Google: Mapy, Jindřichův Hradec [online]. [cit ]. Dostupné z: