Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století

Transkript

1 ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121 Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/ Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století Vytvořila PhDr. Jana Omastová, Školní rok 2009/2010 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2 Náboţenské poměry, jezuité V Jindřichově Hradci bylo hodně protestantů (to je členů nekatolických církví, např. utrakvisté, kališníci) a vrchnost je tolerovala Vilém Slavata a jeho manţelka začali podporovat katolickou církev a jezuity, jejich vliv byl zpočátku malý 1595 Adam II. z Hradce a jeho manţelka Kateřina z Montfortu zaloţili jezuitskou kolej kolej, zaloţená jako čtvrtá v Čechách, patřila jezuitům (Tovaryšstvu Jeţíšovu) 180 let v centru města bylo kvůli její stavbě zbořeno víc jak 20 domů, původní fara i starý špitál německých rytířů s kaplí Maří Magdaleny součástí areálu koleje, který se svou rozlohou mohl poměřovat se zámkem, se stal také nový kostel Maří Magdaleny, která spolu s kostelem sv. Jana Křtitele patří k jindřichohradeckým stavbám raného baroka

3 1607 prohlásil Vilém Slavata za majetek jezuitů také kostel sv. Trojice, hřbitov u něj dal přehradit a určil utrakvistům k pohřbívání část za kostelem během českého stavovského povstání začal Jindřichův Hradec podporovat stavovská vojska, protestanté nabyli převahy jezuité na čas z města odešli, vrátili se spolu s Vilémem Slavatou po bitvě na Bílé hoře, městu byla odňata privilegia, během třicetileté války přišly hradecké kostely o zlaté předměty, které kostely zdobily, např. dva velké a dva malé svícny, kropenku a jiné Slavatou a jezuity je prosazováno katolictví

4 navrácení privilegií městu v roce 1625 svázal Slavata s poţadavkem, aby se všichni občané stali katolíky na radnici privilegia donesli dva Slavatovi synové obec darovala z vděčnosti staršímu synovi šestispřeţí s povozem čalouněným aksamitem, mladšímu krásného jezdeckého koně v r obdrţela jindřichohradecká fara od papeţe Urbana VIII. výsady probošství - právo pouţívat berly a mitry při slavnostních bohosluţbách

5 Osobnosti, jejichţ činnost je spojena s jezuity Bohuslav Balbín působil v J. Hradci v letech Adam Václav Michna z Otradovic *1600? 1676

6

7 od roku 1595 působilo při koleji také jezuitské gymnázium původní stavba u Neţárecké brány v r vyhořela, dokončení celého areálu s vnitřním nádvořím ve tvaru čtverce se datuje do r v budově školy se učil také mladičký Bedřich Smetana, který bydlel v sousedství učebny jezuitské koleje nestačily, proto 16. října 1664 koupil rektor hradecké koleje tzv. Tranchymantův dům na místě, kde dnes stojí Masné krámy, sem se také přestěhovalo jezuitské gymnázium dům č. 82/I a dům č. 66/I byl upraven pro potřebu jezuitských škol po zrušení jezuitského řádu r byly prostory jindřichohradecké jezuitské koleje adaptovány pro vojenské účely, tehdy zmizely četné nástropní malby dnes je na místě koleje Národní muzeum fotografie

8 r po nátlaku evropských panovníků zrušil papeţ Klement XV. Řád jezuitů, ale řád fakticky nikdy nezanikl úplně a r jej papeţ Pius VII. obnovil po zrušení jezuitského řádu r byly prostory jindřichohradecké jezuitské koleje adaptovány pro vojenské účely, tehdy zmizely četné nástropní malby dnes je na místě koleje Národní muzeum fotografie

9 vnitřní výzdoba jezuitské koleje, rozsáhlá nástěnná dekorace s freskou, která vyvolává iluzi vysokých stropů

10

11 Rozvoj města v roce 1654 proběhlo sčítání lidu, podle něhoţ měl Jindřichův Hradec 405 osídlených domů, coţ v té době řadilo Hradec na druhé místo za Prahou před Plzeň a Kutnou Horu v roce 1668 měl 456 domů, z toho na Starém Městě 145, na Novém Městě 123, Svatováclavská čtvrť 99, Neţárka 89 domů díky dobře zavedené soukenické výrobě se Hradec řadil na 2. místo za severočeský Liberec, v r se mezi jihočeskými městy počtem obydlených domů (505) řadilo na 1. místo, a to i před České Budějovice (494) a Písek (225) v roce 1774 celkem 592 domů, z toho na Starém městě 178 domů, na Novém Městě 164, ve Svatováclavské čtvrti 140, na Neţárce 110 domů

12 Významné návštěvy se zde čtyřikrát zastavil císař Leopold I.

13 Několikrát Jindřichův Hradec navštívil Karel VI. a císařovna Marie Kristina

14 r přijeli do Hradce Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský

15 podle pověsti prý tajně navštívil Hradec v roce 1765 Josef II. a vypil si v domě č. 133 Pod Vrchy krajáček mléka

16 při příjezdu panovníků a jiných významných osobností pořádalo město velké slavnosti: např byl u brány shromáţděn magistrát města, městský písař Johann Fleischer uvítal císaře latinskou řečí, císaři byly předány symbolické pozlacené klíče od města, celý magistrát políbil císaři ruku, kterou podával z kočáru, cestou zněly zvony, pro pobavení byla přichystána jízda na lodičkách po Vajgaru

17 tyto návštěvy byly velmi nákladné a okázalé, např. průvod císaře Leopolda činil 555 koní v roce 1702 bylo jako pohoštění pro císaře připraveno toto pohoštění: 2 velcí jeleni, 4 srnci, 6 mladých kolouchů, 30 baţantů, 48 koroptví, 2 krmní voli, 16 telat, 18 jehňat, 6 krocanů, 24 kapounů, 6 kohoutů, 2 centnýře sádla, 2 centnýře másla, 4 strychy mouky, pivo z pivovarů z Ţatecka, mělnické víno a šampaňské kdyţ jela přes Hradec císařovna Alţběta Kristina, osvětlovalo při té příleţitosti zámek 600 svíček

18 Tiskaři 1. doloţená zpráva o příchodu tiskaře do města je z roku 1513, byl to Jan Václav Svoboda další známá jména tiskařů jsou Jan Bedřich Jakeš, František Antonín Schönstein od r vlastnila tiskárnu rodina Hilgartnerů, pro ni zakoupil František Petr Hilgartner rohový dům na náměstí jeho syn Ignác Vojtěch Hilgartner se soustředil hlavně na vydávání zábavné a modlitební literatury,vydával i naučnou literaturu tisky prováděl v češtině, ale i v němčině a latině Hilgartner měl i důleţité postavení ve městě, byl členem městské rady a několik let purkmistrem v r tiskárnu koupil Josef Landfras

19 Zlatý nebeský klíč vydaný Hilgartnerovou tiskárnou

20 Černínové od r patřil Jindřichův Hradec Černínům, Hradec ztrácel charakter rezidenčního sídla, Černínové sem dojíţděli pouze na příleţitostné návštěvy, jejich zájem se víc soustřeďoval na stavbu loveckého zámečku v Jemčině hradecký zámek se nedočkal velkých úprav v r a 1723 se jednalo jen o opravy barokní je jen přestavba a zařízení zámecké kaple z r přínos Černínů je hlavně ve vnitřním zařízení zámku, které sem bylo přestěhováno z prodaného paláce v Praze, z nesmírného obrazového bohatství Černínů se však zachoval jen zlomek, pohádkový rozsah a vzácnost rodových sbírek se rozplynul v darech, v dědictví a v draţbě

21 černínská jídelna na jindřichohradeckém zámku

22 velká loţnice v Jindř. Hradci z 2. poloviny 18. století, jsou zde portréty Marie Terezie a její dcery Marie Antoinetty

23 gobelínový pokoj dostal název podle cenného nástěnného koberce z r utkaného ve Francii, hlavním motivem jsou navarrské a bourbonské znaky, stěny zdobí portréty Slavatů a Černínů

24 Poţáry Hradec zaţil mockrát velké poţáry r vyhořelo 70 domů, mlýn, pivovar, děkanství, starý kostel M. Magdalény a seminář jezuitů obyvatelé prý poţáru přihlíţeli dost lhostejně, coţ ukazovalo jejich vztah k jezuitům 1721 vyhořela část zámku, pivovar, mlýn a další domy v okolí poţár v roce 1773 zničil 47 domů na Václavském předměstí a velkou část zámku s jeho přepychovými renesančními interiéry a uměleckými sbírkami, také střechu, kapli sv. Ducha, dva pivovary, hořela i dřevěná hráz Vajgaru tento poţár trval 8 dní ve stejném roce vznikl poţár ještě jednou zámek byl těţce poškozen, jeho rozsáhlou rekonstrukci zahájil aţ Eugen Černín v roce 1906

25 Bývalý divadelní sál ve Španělském křídle, první zámecký prostor upravený v Čechách pro divadelní účely, slouţil od poloviny 17. století, sál prostupoval dvěma podlaţími a pro diváky byly zřízeny lóţe, byl zničen poţárem v r. 1773

26 Poţár 1801 poţár v r byl nejničivější začal o výročním trhu v domě kotláře Hiebera č. p. 158 a 159/I na náměstí údajně vznícením fermeţe silný vítr rychle přenesl poţár na okolní domy bylo zničeno celé náměstí, celé Novoměstí, tři kostely, kasárna, školy, radnice, seminář, chrám P. Marie, probošství, střelnice, klášteříček, asi 318 domů, o ţivot přišlo asi 30 lidí jen sousoší Nejsvětější trojice zůstalo nepoškozeno město hořelo tři dny, ještě po týdnu vyšlehovaly doutnající oharky sedláci z okolních vesnic přinášeli postiţeným své úspory dvorním dekretem ze byla vyhlášena sbírka po celé říši arcivévoda Karel daroval zlatých, arcivévoda Jan 100 dukátů, kníţe Schwarzenberg dal měr vápna o výnos dobročinné sbírky před zlatých se nejvíc přičinil Jan Rudolf Černín, sám věnoval 5000 zlatých a cihel a slíbil kaţdému aspoň 1/3 potřebného dříví na krovy

27 náměstí Míru po poţáru v roce 1801

28 náměstí Míru v současnosti

29 Materiály: Nováková Stanislava, Významné návštěvy v městě, Jindřichův Hradec , Sborník statí k sedmistému výročí Jindřichově Hradce, INpress České Budějovice, 1992, 253 s. Podrobný průvodce zámkem Jindřichův Hradec, nakladatelství ATP Jihlava, Kresby Tomáš Rygl, vydavatelství UNIOS České Budějovice, 2001 Jirásko Luděk Jindřichův Hradec, Zmizelé Čechy, Paseka Praha Litomyšl, 2007, tiskárnafinidr Český Těšín, vyd. 1, 112 stran textu, 175 černobílých fotografií Charvátová Ema, Jindřichův Hradec, 27. svazek Edice památky, fotografovali Vladimír Fyman, Vladimír Hyklík, Odeon Praha 1974, 1. vyd., vytiskla Polygrafia n.p.praha, 240 s Teplý František, Dějiny města Jindřichova Hradce díl I., svazek 4., nákladem obce Hradecké, tiskem A. Landfasa syna v Jindřichově Hradci, 1936, 332 stran + přílohy hradec/ Kolektiv autorů, Jindřichův Hradec, město nad Vajgarem, vydalo město Jindřichův Hradec, 2. upravené a rozšířené vyd., Jindřichův Hradec