Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Kladno

Transkript

1 Bohemia centralis, Praha, 15: , 1986 Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) okresu Kladno Die Laufkäferarten (Coleoptera, Carabidae) vom Kladno-Kreis Vladimír SKOUPÝ ÚVOD Přírodní poměry okresu Kladno se v posledních desetiletích nebývale mění. Kromě všeobecně známého negativního vlivu hutnického průmyslu v Kladně a důlní činnosti v jeho okolí zde probíhají neméně závažné změny, které s sebou přináší rozvoj zemědělské výroby. Po 2. světové válce se začaly scelovat zemědělské pozemky, přičemž zároveň se rušily meze, ale někdy i protierozní terasy, remízky a rybníky. V posledních letech charakter krajiny pozměňují úpravy toků, při kterých se odstraňují břehové porosty, a následné meliorace přilehlých polí a luk. Díky tomu se velmi mění vodní režim. Proto se více dbá na rekultivaci starých sadů a bývalých pastvin, aby se získala nová orná půda, nebo se dbalo na zakládání nových zahrádkářských kolonií. K těmto vlivům je nutno přidat ještě aplikaci velkého množství chemických přípravků jak v zemědělství, tak i v lesním hospodářství. Všechny tyto zásahy do přírodních poměrů nevyhnutelně vyvolávají výrazné změny v druhovém složení fauny a flóry. Jednou z hospodářsky důležitých složek hmyzí fauny je skupina převážně masožravých, a tedy z velké části užitečných brouků - čeleď Střevlíkovití (Carabidae). Přes poměrně značný zájem entomologů o tuto čeleď nebyla dosud zpracována souborná práce, která by se zabývala faunistikou této skupiny v rámci našeho okresu. Proto jsem se rozhodl shrnout a zhodnotit současný stav poznatků do této práce. 113

2 Chtěl bych využit tuto příležitost, abych poděkoval všem kolegům, kteří mi laskavě poskytli údaje ze svých soukromých sbírek, zejména panu O. Voříškovi, F. Hujovi, J. Steifovi, RNDr. S. Vaňkovi, J. Dalihodovi, V. Šilhovi, J. Morozinskému, RNDr. V Lapáčkovi a dalším. LITERÁRNÍ ÚDAJE První prací, která obsahuje výčet druhů čeledi Carabidae užšího kladenského okolí, je práce Drobní střevlíčci na Kladensku (VOŘÍŠEK 1957). Autor v ní zveřejňuje své nálezy 192 druhů střevlíkovitých z let z okruhu přibližně 20 km kolem Kladna. Některé uvedené lokality však již leží mimo území dnešního okresu Kladno /např. Křivoklát nebo Mšec/. V další práci Střevlíci na lokalitě Hostouň u Kladna (HUJA 1973) jsou shrnuty zajímavé výsledky intenzivního průzkumu lučního biotopu na břehu Sulovického potoka. V letech byl na hektarové ploše zjištěn výskyt 91 druhů čeledi Carabidae. V příspěvcích (VYSOKÝ 1975a, b) jsou publikovány údaje o výskytu 7 druhů z území okresu Kladno. V roce 1984 byly v periodiku Bohemia centralis zveřejněny dvě práce týkající se území okresu Kladno. První z nich, Střevlíkovití Vinařické hory (SKOUPÝ et STEIF 1984), zpracovává údaje o výskytu střevlíkovitých na Vinařické hoře v letech Druhá práce, Střevlíci rodu Dromius BON. přezimujicí na jedlích (SKOUPÝ et RÉBL 1984), se zabývá kvalitativním a kvantitativním rozborem složení zimujících populaci střevlíků rodu Dromius ve zbytcích jedlových porostů v širším okolí Kladna. Zkoumané lokality zasahují do sousedních okresů Rakovník a Beroun. VYMEZENÍ SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ V okrese Kladno, který zaujímá rozlohu 692 km 2, žije více než 155 tisíc obyvatel. Hranice okresu tvoři katastrální území obci Sazená, Uhy, Velvary, Olovnice, Otvovice, Zákolany, Libochovičky, Zájezd, Makotřasy, Hostouň, Pavlov, Unhošť, Malé Kyšice, Bratronice, Běleč, Lhota, Žilina, Tuchlovice, Stochov, Čelechovice, Hradečno, Drnek, Jedomělice, Pozdeň, Hřešice, Bilichov, Zíchovec, Hořešovice, Klobuky, Vrbičany, Vraný, Lukov, Jarpice, Šlapanice, Kmetiněves, Hospozín, Černuc a Chržín. Katastrální území obce Běleč a části katastrálních území obcí Malé Kyšice, Horní Bezděkov, Bratronice, Lhota a Žilina patři do CHKO Křivoklátsko. Kromě toho se na území okresu nachází 6 vyhlášených chráněných území a několik dalších je v návrhu na různém stupni schvalovacího řízení. 114

3 Podle rozdělení území ČSSR pro faunistické práce čeledi Carabidae zkoumané území z větší části patří do subareálu 2e Středočeská pahorkatina - Rakovnická plošina, z menší části pak do areálu 1 Polabská nížina (PULPAN 1969). PŘÍRODNÍ POMĚRY Území okresu se rozkládá ve dvou klimatických oblastech, a to v teplé a mírně teplé oblasti. Teplá klimatická oblast se nachází v severovýchodním výběžku okresu až po trasu Černuc, Bratkovice, Velvary, Neuměřice a Olovnice. Tento okrsek je charakterizován jako teplý, mírně suchý, s mírnou zimou. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 500 mm, minimum připadá na únor /22 mm/ a maximum se dostavuje v červnu a červenci /71 mm/. Průměrná teplota vzduchu je 8,5 C, nejnižší připadá na leden /-2,4 C/ a maximum je v červenci /18,7 C/. Zbytek okresu, prakticky 9/10 území, spadá do mírně teplé oblasti, reprezentované dvěma okrsky B 1 a B 2. Klimatický okrsek tvoří sever, střed a východ okresu po trasu Hořešovice, Řisuty, Kladno a Hostouň. Je to okrsek mírně teplý, suchý, s mírnou zimou. Roční úhrn srážek leží v rozmezí mm. Nevýrazné minimum je v únoru, maximální hodnoty jsou též nevýrazné v červnu a červenci. Teplota vzduchu v ročním průměru dosahuje 8 C s minimem v lednu /-1,9 C/ a maximem v červenci /18,2 C/. Klimatický okrsek B2, který zaujímá západní, jihozápadní a jižní část okresu, lze charakterizovat jako mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Atmosférické srážky se pohybují mezi mm, a to s minimem v únoru a lednu a maximem v červenci. Teplota vzduchu v ročním průměru klesá slabě pod 8 C, minimum je v lednu /-2,7 C/ a maximum v červenci. Na území zpravidla převládá západní, popřípadě jihozápadní nebo severozápadní směr větrů. Území okresu Kladno z geomorfologického hlediska tvoří v severní a jihovýchodní části plošiny, ve střední a jižní pahorkatiny. Severní a severovýchodní část zaujímá Slánská plošina. Celkový sklon plošiny je východní, směrem k Vltavě. Nejnižší bod okresu, 173 m n. m., se nachází v údolí Bakovského potoka u Sazené. Plošinu tvoří křídové sedimenty, opuky, pískovce a lokality slínů. U Chržína se setkáváme s mocnými vrstvami štěrkopískových teras. Střed okresu vyplňuje Kladenská pahorkatina o výškovém rozmezí m n. m. Jako mateční substrát se značně uplatňují permokarbonské sedimenty ve formě lupků a pískovců. Západní, většinou zalesněný okraj tvoří opuky, které se vyskytují i ve střední části pahorkatiny. Jihozápadně a severovýchodně od Slaného se v méně členitém terénu vyskytuje 115

4 oblast spraší. Lánská pahorkatina zaujímá nejjižnější část okresu a je nejvýše položenou geomorfologickou oblastí okresu, kde se nachází také nejvyšší bod okresu, a to vrch Tuchonín 488 m n. m. Tuto členitou oblast tvoří převážně algonkické břidlice s ojedinělými výchozy buližníků a spilitů. Jihovýchodní část území okresu tvoří mírně zvlněná Bělohorská plošina s výškou m n. m. Křídové podloží s výchozy algonkia je kryto mocnějšími pokryvy spraší. Území okresu spadá do dvou povodí - celý sever a střed do povodí dolní Vltavy a jih a západ do povodí Berounky. Uvedené sběrné toky neprobíhají územím okresu. Osou povodí Berounky je na území okresu Kladno potok Kačák s drobnými přítoky. Převážnou část okresu patřící k povodí Vltavy odvodňuje síť potoků tekoucích na Slánsku od západu k východu /Vranský, Zlonický, Bakovský a Červený potok/, které se v okolí Velvar spojují v jeden tok a vlévají se do Vltavy. Vody ze střední části odvádějí potoky Knovízský, Týnecký a Zákolanský, které tekou od jihozápadu k severovýchodu a po splynutí se v Kralupech vlévají do Vltavy. Vodních ploch je na okrese poměrně málo. S menšími plochami rybníků se setkáváme na Červeném potoce a na Vranském potoce. Na Kačáku u Kamenných Žehrovic vznikly vlivem poklesu terénu při poddolování větší vodní plochy, tzv. Záplavy. Dnešní ráz vegetačního krytu okresu Kladno vznikl přeměnou původních rostlinných společenstev. Nejteplejší a nejsušší nížinnou část okresu původně pokrývaly stepi a lesostepie které tvořily hlavně porosty teplomilných trav s hojným výskytem stepní pontickopannonské bylinné vegetace a teplomilných doubrav. Dnes se tyto původní prvky zachovaly pouze na malých plochách na Slánsku, v okolí Zákolan, Vinařic apod. Zbytek okresu byl kryt dubohabrovými lesy s bohatou druhovou skladbou dřevin a travního porostu. V této formě se původní les zachoval na špatně přístupných svazích podél Kačáku v okolí Unhoště a v SPR Vaznice. Jinde je druhové složení původních lesů značně pozměněno a nahrazeno smrkovými a borovými monokulturami. Toky s vytvořenou inundační nivou doprovázely lužní lesy, které byly již v prehistorické době vymýceny a přeměněny na louky. Dnes jsou již na území okresu zastoupeny velmi málo (NĚMEČEK 1964). Vzhledem k původnímu rostlinnému krytu je nutno dále uvést, že mnoho lesních nebo lučních ploch bylo přeměněno a i v současné době je přeměňováno v ornou půdu. Vliv těžební činnosti obohatil území okresu o značné množství ruderálních ploch. Kromě cihelen, pískoven a lomů jsou to především odvalové haldy kamenouhelných dolů a kalová rybníky. Druhově specifickým biotopem/botanicky i 116

5 zoologicky/ jsou skládky domovního odpadu rozmístěné u lidských sídel po celém území okresu. METODIKA SBĚRU Tato práce shromažďuje údaje, které byly získány většinou více nebo méně nahodilým sběrem bez dlouhodobější koncepce. Rovněž výběr lokalit a biotopů na území okresu byl dán zájmem a zkušeností jednotlivých sběratelů. Proto některé tradiční lokality, jako např. Vinařická hora nebo Záplavy u Srb, jsou poměrně podrobně prosbírány, kdežto většina území na severu okresu je po entomologické stránce málo známa. Při sběru byly použity běžné metody užívané pro terrikolní skupiny hmyzu. Kromě individuálního sběru v úkrytech pod kameny, padlými kmeny a kůrou se použilo především prosívání, polévání a vyšlapávání břehů vod a méně i sklepávání a smýkání. Na některých lokalitách, např. v okolí Kovář a na Vinařické hoře, byl použit sběr do zemních pastí s návnadou pivo-etylénglykol. V Žilině jsem na zahradě záměrně vytvořil kupky sena, které osídlovali někteří zástupci rodu Amara /např. A. nitida a A. montivaga/. U rybníků hledali v připravených hromádkách nařezaného rákosu zimní úkryt zástupci rodů Odacantha, Demetrias a Europhilus. Celkem bylo zpracováno zhruba nálezů uložených ve sbírkách 0. Voříška, J. Steifa, V. Huji, RNDr. S. Vaňka, J. Morozinského, V. Šilhy, J. Dalihoda, RNDr. V. Lapáčka, VI. Skoupého a u některých dalších sběratelů a čelné nálezy běžných druhů, které autor pouze evidoval. Determinace byla provedena převážně podle Kultovy práce (KULT 1947), ve speciálních případech podle dalších prací (FREUDE et col. 1976, REŠKA 1967, REŠKA 1972). Revizi determinace většiny materiálu provedl pan Pulpán, za což mu jménem všech sběratelů srdečně děkuji. Názvosloví bylo upraveno podle nejnovější práce (PULPÁN et HŮRKA 1984) a rovněž bylo akceptováno v této práci publikované zařazení dříve samostatné čeledi Cicindelidae jako podčeleď Cicindelinae do čeledi Carabidae. ROZDĚLENÍ BIOTOPŮ Na území okresu lze rozlišit tyto hlavní biotopy: 1. Břehy vodních toků - nejčastěji se vzorky sbíraly podél Zákolanského, Bakovského a Týneckého potoka - a stojatých vod - Záplavy mezi obcemi Kamenné Žehrovice a Srby. 2. Louky - především rozmístěné podle jmenovaných vodotečí a vodních ploch. 117

6 3. Úhory a xerotermní pastviny - vyskytují se zejména na Slánsku, Vinařické hoře, v okolí Kovář a Veselov u Družce. 4. Pole a chmelnice - obhospodařované kulturní stepi, kde nejčastější plodiny jsou cukrovka, obilniny, kukuřice a pícniny; chmelnice jsou v okolí Zlonic a Hořešovic. 5. Lesy - smrkové a borové monokultury, méně smíšený les nebo zbytky bukových a dubohabrových porostů. 6. Umělé biotopy - několik různorodých biotopů, např. cihelny /Třebichovice/, pískovny /Rozdělov, Pchery, Klobuky/, odvalové haldy dolů a odkalovací nádrže /okolí Libušina/, železniční náspy a skládky domovního odpadu. Získané údaje jsou uspořádány v tabulce 5. NÁLEZY VÝZNAČNĚJŠÍCH DRUHŮ V této kapitole uvádím bližší údaje o nálezech vzácných druhů nebo údaje, které jsou zajímavé z faunistického nebo bionomického hlediska. Pokud není uvedeno jinak, následuje za místem a datem nálezu jméno sběratele, který druh chytil a má ve své sbírce. Cicindela hybrida - Stochov Skoupý. Carabus problematicus problematicus - Drnek a Steif; Drnek Šilha. Carabus glabratus - Kladno Skoupý. Carabus cancellatus cancellatus - Drnek Steif, Malíkovice Skoupý. Carabus arcensis arcensis - Drnek Steif. Carabus violaceus violaceus - Stochov Šilha. Calosoma inquisitor - Horní Bezděkov Skoupý; Hostouň Huja; Stochov , Morozinski. Nothiophilus aquaticus - Drnek Steif. Nothiophilus hypocrita - Vinařice, vřesoviště 2 exempláře Steif. Elaphrus uliginosus - Dobrá Skoupý; Švermov Steif. Dyschirius tristis- Hostouň Skoupý; Stochov , Morozinski. Bembidion obliquum - Srby Huja; Stochov Huja; Ledce Steif. Bembidion semipunctatum - Libušín, odkalovací rybník Dolu Nejedlý I Skoupý. Bembidion stephensii - Libušín, odkalovací rybník Dolu Nejedlý I , Skoupý. Bembidion assimile - Srby Skoupý; Švermov Huja. Bembidion quadripustulatum - Srby Huja; Stochov , , Morozinski. 118

7 Bembidion octomaculatum - Srby leg. Kučera, coll. Voříšek; Hostouň Huja. Bembidion biguttatum - Srby , , Skoupý; Hostouň Huja; Slatina Dalihod. Bembidion unicolor - Srby Voříšek; Hostouň Huja; Švermov Steif. Bembidion guttula - Srby Huja; Hostouň , Huja. Tachys bistriatus - Srby Voříšek; Hostouň Huja. Tachys quadrisignatus - Kladno Voříšek; Stochov , Morozinski. Tachyta nana - Stochov Morozinski. Trechus rubens - Srby , na břehu Velkých Záplav 1 ex. Steif. Trechus obtusus - Srby ex., ex. Skoupý; Stochov Morozinski; Brandýsek prosev u rybníka Čabárna 1 okřídlený exemplář Skoupý, SPR Vůznice, ex. v etylenglykolové pasti Skoupý. Trechus austriacus - Vinařice, halda Dolu Gottwald II Steif. Trechoblemus micros - Hostouň Skoupý; Hostouň Huja; Kladno Dalihod. Lasiotrechus discus - Hostouň více sběratelů; Švermov Steif. Patrobus assimilis - Stochov Morozinski. Panagaeus cruxmajor - Srby Huja; Švermov Huja; Hostouň Huja. Chlaenius nigricornis - Hostouň , Huja; Hostouň Steif; Stochov Morozinski. Badister meridionalis - Hostouň a Huja. Badister sodalis - Hostouň ex. Huja; Kováry Skoupý; Stochov Šilha. Badister anomalus - Srby Voříšek, det. Kult. Licinus cassideus - Vinařice Steif; Vinařice ex. Huja. Licinus depressus - Vinařice Skoupý; Vinařice Steif; Hostouň Steif; Hostouň Huja; Švermov Steif; Kyšice Skoupý. Ophonus sabulicola - Vinařice , Skoupý; Vinařice Steif; Vinařice Dalihod. Ophonus obscurus - Hostouň , Huja. Ophonus punctatulus - Hostouň , Steif; Hostouň Huja. Ophonus cordatus - Vinařice , , , Steif. Ophonus melletii -Hostouň Huja; Vinařice , Steif. Ophonus puncticeps - Švermov Steif; Kováry Skoupý; Unhošť Štěpánek. Ophonus signaticornis - Švermov Steif. Harpalus smaragdinus - Vinařice Voříšek. 119

8 Harpalus caspius roubali - Vinařice , , Voříšek. Harpalus luteicornis - Dobrá Skoupý; Hostouň Huja; Stochov 4. až Morozinski a Šilha. Harpalus quadripunctatus - Hostouň , ex. Huja; Vinařice, Steif. Harpalus serripes - Vinařice , Skoupý; Vinařice , Dalihod; Klobuky Skoupý. Harpalus anxius - Hostouň Huja; Vinařice, halda Dolu Gottwald II, Steif. Trichotichnus laevicollis - Švermov Steif. Acupalpus dorsalis - Kladno Voříšek; Stochov Steif. Acupalpus interstitialis - Vinařice Voříšek. Stenolophus mixtus - Stochov Steif. Bradycellus ruficollis - Vinařice, vřesoviště více immaturních exemplářů, Skoupý. Bradycellus verbasci - Kyšice, skládka Skoupý; Stochov , Morozinski. Bradycellus csikii - Hostouň Skoupý; Kyšice Skoupý, oba nálezy na rumišti. Trichocellus placidus - Libušín , Skoupý; Kamenné Žehrovice Skoupý; Kladno Skoupý; Srby , Skoupý vše na vlhkých loukách v prosevu, Hostouň Huja; Vinařice Dalihod, Vinařice Steif; Stochov Šilha. Dicheirotrichus rufithorax - Hostouň Huja, Švermov Steif; Cvrčovice Steif; Stochov , , Morozinski. Amara nitida - Žilina 8., na zahradě v kupkách sena, asi 40 ex. Skoupý. Amara pseudocommunis - Dobrá Voříšek;Stochov Morozinski. Amara spreta - Kladno Voříšek; Hostouň Huja. Amara lucida - Hostouň Skoupý; Stochov Morozinski. Amara tibialis - Dobrá Voříšek. Amara cursitans - Vinařice, okolí ohniště Dalihod a Steif více exemplářů; Kyšice skládka , , Skoupý více exemplářů; Švermov Steif. Amara fulva - Švermov Steif; Stochov Morozinski. Amara majuscula - Hostouň , , Skoupý, Huja a Steif; Švermov Steif; Stochov , Morozinski; Stochov Šilha. Amara crenata - Vinařice Steif; Vinařice Huja. Amara convexiuscula - Hostouň Steif; Hostouň Skoupý; Třebichovice, Skoupý; Srby Steif; Švermov Steif; Pchery Skoupý; Stochov Morozinski; Unhošť Štěpánek. Pterostichus longicollis - Vinařice Steif; Vinařice Skoupý. Pterostichus macer - Vinařice , , , , Skoupý; Steif; Dalihod; Třebichovice Skoupý. 120

9 Pterostichus angustatus - Švermov Steif; Drnek Steif; Kladno-Rozdělov Steif; Stochov Morozinski; Hostouň Huja; Žilina Skoupý. Pterostichus brunneus - Srby Voříšek; Kyšice Štěpánek. Pterostichus sethiops - Běleč Skoupý. Pterostichus burmeisteri -Doksy Skoupý;Švermov Steif; Hradečno Skoupý. Molops elatus - Vinařice Dalihod; Švermov , Steif; Libušín, Skoupý; Kladno Habarta. Molops piceus piceus - Vinařice Dalihod; Švermov Steif. Dolichus halensis - Osluchov Bradka. Calathus ambiguus - Vinařice Skoupý. Calathus mollis - Hostouň Huja; Vinařice Steif. Pristonichus terricola - Švermov, sklep Steif. Olisthopus rotundatus - Kyšice, vřesoviště Skoupý. Agonum gracilipes - Vinařice Steif. Agonum obscurum - Hobšovice Skoupý; Kováry , Skoupý. Masoreus wetterhallii - Vinařice , , Steif; Skoupý. Demetrias imperialis - Srby Skoupý; Srby , Šilha; Olšany, , Steif; Olšany Skoupý. Dromius linearis - Kladno Dalihod. Dromius angustus - Žilina na borovici, jedli a smrku, Skoupý; Poteplí, na jedli, Skoupý; Žilina na jedli, Skoupý; SPR Vůznice, na jedli, Skoupý. Dromius kuntzei-poteplí na jedli, Skoupý; Doksy na dubu, Skoupý. Cymindis axillaris - Vinařice Dalihod; Vinařice , Steif; Vinařice Skoupý. Cymindis angularis - Vinařice více údajů např Skoupý; Kladno , Skoupý; Hostouň , Huja. Odacantha melanura - Srby Skoupý; Srby Huja; Olšany Steif;Olšany Skoupý; Slatina Dalihod. DISKUSE V práci Verzeichnis der tschechoslowakischen Laufkäfer /Coleoptera - Carabidae/ (PULPÁN et HŮRKA 1984) uvádějí autoři pro Čechy výskyt 418 druhů čeledi Carabidae včetně podčeledi Cicindelinae. Z tohoto počtu jsem pro území okresu Kladno zaznamenal celkem 252 druhů, z čehož literární údaj o výskytu Demetrias atricapillus (VOŘÍŠEK 1957) je vzhledem k současným poznatkům málo pravděpodobný a je nutno jej potvrdit. Ze 74 druhů, u kterých byl zjištěn výskyt ve 121

10 všech oblastech a podoblastech ČSSR (PULPÁN et REŠKA 1971), nebyl zatím zaznamenán pro území okresu druh Pterostichus ovoideus (STURM) a u druhů Broscus cephalotes a Bembidion punctulatum jsou známé pouze starší literární údaje. Z 31 druhů, u nichž byl zjištěn výskyt ve více než 75 % oblastí a podoblastí, nebyl zaznamenán druh Europhilus micans (NIC.) a druh Anisodactylus nemorivagus je znám ze staršího literárního údaje. Výskyt všech těchto druhů je tedy možno na území okresu předpokládat. Ve srovnání s prací Drobní střevlíčci na Kladensku (VOŘÍŠEK 1957), která uvádí pro okres Kladno výskyt 192 druhů, nebylo již později zjištěno těchto 25 druhů /v citované práci je uvedena pouze lokalita a měsíc sběru/: Blethisa multipunctata - Srby, 5; Broscus cephalotes - Doksy, 5; Elaphrus aureus - Smečno /rybník Srnčák/, 6; Bembidion punctulatum - Kladno, 7; Bemb. bipunctatum - Srby, 5; Bemb. monticula - Srby, 5; Bemb. minimum - Srby, 6; Bemb. tenellum - Srby, 6; Bemb. doris - Srby, 4; Tachys parvulus - Srby, 5; Chlaenius tristis - Srby, 6; Badister dilatatus - Srby, 5; Pseudoophonus calceatus -Kladno, 7; Harpalus tenebrosus centralis - Vinařice, 8; Stenolophus skrimshiranus - Srby, Doksy, 6; Diachromus germanus - Srby, 4; Anisodactylus nemorivagus - Srby, 4; Amara chaudoiri incognita - Srby, 6; Amara pulpani - Družec, 3; Amara infima - Libochovičky, 7; Pterostichus guentheri - Srby, 4; Agonum versutum - Srby, 4-5; Europhilus piceus - Srby, 4-5; Europhilus gracilis,-srby, 7; Demetrias atricapilus - Srby, 7. Uvedené druhy, které tvoří 10 % z celkově zjištěného počtu, ukazují na změny v životním prostředí, postihující zejména stenobiontní živočichy. Například lokalita Srby, tj. území vodních nádrži Velké a Malé Záplavy, byla zhruba asi před 15 lety velmi pozměněna rekultivací severních břehů a asanací části obce Srby s následnou navážkou a výstavbou. Není ovšem vyloučeno, že některé tyto druhy budou objeveny na jiných lokalitách nebo že jde o druhy žijící skrytě nebo druhy s dlouhou periodou výskytu. Naproti tomu zaznamenávám nálezy 60 druhů neuvedených v této práci. ZÁVĚR Z území okresu Kladno uvádím na základě vlastních sběrů a dalších údajů ze soukromých sbírek i literárních údajů výskyt 252 druhů čeledi Carabidae, tj. asi 60 % všech druhů známých z Čech. Výskyt 25 druhů /10 %/ je znám pouze na základě literárního údaje (VOŘÍŠEK 1957), výskyt dalších 90 druhů /36 %/ byl zatím zjištěn na 1-3 lokalitách vzácně nebo velmi vzácně. Literární údaj o výskytu druhu Demetrias atricapillus by bylo třeba potvrdit. Předpokládat lze výskyt druhů Pterostichus ovoideus a Europhilus micans. U jednotlivých druhů jsou v tabulce 5 zaznamenány 122

11 údaje o výskytu během roku a o biotopu, na kterém byl druh zjištěn. U druhů vyskytujících se vzácně až velmi vzácně jsou nálezy konkrétně upřesněny. K nejzajímavějším je možno řadit nálezy druhů Trechus austriacus, Masoreus wetterhallii a Dromius kuntzei. Zjištěné poznatky mohou být dále prohlubovány průzkumem málo známé severní části okresu. Výskyt vzácnějších druhů na skládkách /Amara cursitans, Amara municipalis, Licinus depressus, Bradycellus csikii/, druhů Cicindela sylvicola, Bembidion stephensii, Chlaenius nitidulus a Chlaenius vestitus na březích nebo nezatopených plochách odkalovacích rybníků kamenouhelných dolů, popřípadě nálezy druhů Harpalus honestus, Calathus erratus a Trechus austriacus na poměrně sterilních výsypkách dolů naznačují zajímavé přizpůsobování některých druhů životu na lokalitách devastovaných antropogenními vlivy. Zde je také zatím takřka nedotčené pole působnosti pro další bádání. Území kladenského okresu je z hlediska životního prostředí řazeno mezi velmi postižené oblasti. Protože nebylo dosud z pohledu faunistiky čeledi Carabidae toto území zpracováno, může předkládaná práce sloužit jako podklad k pozdějšímu zhodnocení antropogenního vlivu na zkoumané území i na některé z hlediska ochrany přírody významné lokality. Zusammenfassung Auf Grund meiner eigenen Sammelnarbeiten und auf Grund der Zahlreichen Angaben, die mir meine Kollegen ihren privaten Sammlungen nach vermittelt haben, sowie aus den Literaturquellen, führe ich in dieser Studie 250 Artender Familie Carabidae, die im Kreis Kladno vorkommen, an; diese Zahl repräsentiert cca 63 % aller in Böhmen bekannten Laufkäferarten. 25 Arten dieser Übersicht sind nur den älteren schriftlichen Angaben nach bekannt. Annehmbar ist das Vorkommen der Arten Pterostichus ovoideus und Platynus micans; denselben Quellen nach kann das Vorkommen der Arten Broscus cephalotes, Bembidion punctulatum und Anisodactylus nemorivagus bestätigt werden. Bei den einzelnen Arten sind in der Tabelle Angaben über ihr Vorkommen im Laufe des Jahres, sowie über den Biotop in welchem betreffende Art gefunden wurde, angeführt. Mehr wie ein Drittel der festgestellten Arten /90/ ist im Kreis selten oder sehr selten zu finden, d. i. an 1-3 Lokalitäten. Bei diesen Arten sind die Angaben noch genauer konkretisiert. Zu den meist interessantesten Funden kann man die Arten Trechus austriacus, Masoreus wetterhallii, Dromius kuntzei, und andere zahlen. Die veröffentlichten Angaben kann man zur Auswertung des untersuchten Gebietes, bzw. der einzelnen Lokalitäten /z. B. vom 123

12 Standpunkt des Naturschutzes/, oder als Unterlage zu anderen Vergleichsarbeiten, ausnutzen. Literatura FREUDE,H., HARDE,K.W., LOHSE.G.A., 1976: Die Käfer Mitteleuropas, Band 2, Adephaga 1 - Carabidae, Krefeld. HUJA,F., 1973: Střevlíci na lokalitě Hostouň u Kladna /Carabidae, Coleoptera/. - Zprávy Čs. spol. ent. 9/2-4/: Praha. KULT,K., 1947: Klíč k určování brouků čeledi Carabidae Československé republiky. - Praha, 198 pp. NĚMEČEK,J., 1964: Průvodní zpráva okresu Kladno komplexního průzkumu půd ČSSR. - Ústav geodesie a kartografie, Praha. PULPÁN,J., 1969: Stanovení areálů a subareálu československa vzhledem k faunistice brouků čeledi Carabidae /Coleoptera/. - Acta Mus. Reginaehradec, ser. B., /1968/ 9:95-146, Hradec Králové. PULPÁN,J., 1973: Dodatek ke stanovení některých subareálu vzhledem k faunistice československých druhů čeledi Carabidae /Coleoptera/. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 12/1971/: 81-83, Hradec Králové. PULPÁN,J., REŠKA,M., 1973: Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae /Coleoptera/ v Československu. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 12 /1971/: , Hradec Králové. PULPÁN,J., HŮRKA,K., 1984: Verzeichnis der tschechoslowakischen Laufkäfer /Coleoptera - Carabidae/. Zpravodaj západočes. pob. čs. spol. ent. při ČSAV v Plzni 1: 28 pp, supplementum, Plzeň. REŠKA,M., 1967: Příspěvek k poznání československých druhů rodu Dromius Bonneli /Coleoptera, Carabidae/ v Československu. - Acta rer. natur. Mus. Nat. Slov., Bratislava 13-2: REŠKA,M., 1972: Klíč československých druhů rodu Badister Clairville /Coleoptera, Carabidae/. - Acta Mus. Reginaehradec, s. A. 13: , Hradec Králové. SKOUPÝ,V., RÉBL,K., 1984: Střevlíci rodu Dromius Bon. /Coleoptera, Carabidae/ přezimující na jedlích. - Bohemia centr. 13: , Praha. SKOUPÝ,V., STEIF,J., 1984: Střevlíkovití /Coleoptera, Carabidae/ Vinařické hory. - Bohemia centr. 13: , Praha. VOŘÍŠEK,0., 1957: Drobní střevlíčci na Kladensku. - Zprávy okresního vlastivědného muzea a konzervátora st. ochrany přírody 3: 18-23, Kladno. VYSOKÝ,V., 1975a: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae Československa /Coleoptera/ I. Harpalinae. - Zprávy čs. spol. ent. 11/2/: 55-58, Praha. VYSOKÝ,V., 1975b: Příspěvek k faunistice čeledi Carabidae československa /Coleoptera/ II. Amarinae. - Zprávy Čs. spol. ent. 11/3-4/: 95-98, Praha. Adresa autora: Vladimír Skoupý Žilina 149, Kamenné Žehrovice 124

13 Tabulka 5 Přehled zjištěných druhů Tabulka 5 Druh Měsíc Biotop Hojnost Cicindela campestris L ,6d H - C. hybrida L d H - C. sylvicola DEJ abd H - Carabus convexus FAB ,6d J - Literární údaj C. problematicus roblematicus HBST v - C. glabratus PAYK v - C. hortenesis L ,5 H 6 C. nemoralis 0. P. M&LL H 6 C. cancellatus cancellatus L R - C. granulatus L ,6c 0 - C. arcensis arcensis HBST R - C intricatus L ,6b H 6 C coriaceus coriaceus L J - C violaceus violaceus L R - Calosoma inquisitor (L.) v - Leistus ferrugineus (L.) ,4 0 1,2,6 Nebria brevicollis (FAB.) v 1 Nothiophilus pusillus G. R. WATERH J 1,2 N. aquaticus (L.) R 1 N. palustris (DFT.) ,2,6 N. hypocrita CURTIS R - N. biguttatus (FAB.) H 1,2 Blethisa multipunctata (L.) ! Elaphrus uliginosus FAB a R 1 Elaphrus cupreus DFT a, 6a H 1 E. riparius (L.) a, 6a 0 1,2 E. aureus PH. C^LL ! Loricera pilicornis (FAB.) ,5 0 1,2,6 Clivina fossor (L.) lab,2 H 1,2

14 Druh Měsíc Biotop Hojnost Literární údaj Clivina collaris (HBST.) ab,2 J 1.2 Dyschirius aeneus (DEJ.) a H 1 D. tristis STBPH a R - D. globosus (HBST.) a H 1,2 Broscus cephalotes (L.) ! Asaphidion flavipes (L.) o 1,2 Bembidion lampros (HBST.) o 1,2,6 B. properans STEPH H 1,2 B. punctulatum DRAP ! B. bipunctatum (L.) ! B. dentellum (THUNB.) ab H 1 B. varium (OLIV.) ab H 1 B. obliquum STURM ab R 1 B. semipunctatum (DONOV.) a R - B. tibiale (DFT.) b V = B. monticula STURM ! B. nitidulum (MARSH.) a,6ad H - B. stephensii CROTCH a v 1 B. decorum (ZENK. in PANZ.) b,6c R - B. bruxellense WESMABL ab H 1 B. tetracolum SAY ab o 1.2 B. femoratum STURM ab H 1 B. tetragrammum illigeri NET ab, 2 o 1 B.gilvipes STURM a H 1,2 B. assimile GYLL a v 1 B. minimum (FAB.) ! B. tenellum ER ! B. quadripustulatum AUD.-SERV a v 1,2 B. quadrimaculatum (L.) ab,6abc 0 1,2,6 B. doris (PNZ.) ! 126

15 Měsíc Biotop Hojnost Literární údaj Bembidion articulatum (PNZ.) ab 0 3, B. octomaculatum (GOEZE) ab R 1 B. obtusum AUD.-SERV a 0 1,2,6 B. biguttatum (FAB.) la V 1,2 B. unicolor CHAUD b R 2 B. guttula (FAB.) a R 1 B. lunulatum (FOURCR.) ab H 1.2,6 Tachys bistriatus (DFT.) a R 1,2 T. parvulus (DEJ.) ! T.quadrisignatus (BFT.) R 1 Tachyta nana (GYLL.) R 1 Trecus secalis (PAYK.) ,4 H 1,2 T. rubens (FAB.) a R -= T. quadristriatus (SCHRNK.) ,4,6c 0 1,2,6 T. obtusus ER ab,2 J - T. austriacus DEJ b R - Trechoblemus micros (HBST.) V 2 Lasiotrechus discus (FAB.) V 2 Patrobus atrorufus (STURM) a,5 H 1.2 P. assimilis CHAUD a R - Panagaeus cruxmajor (L.) = b V 2 P. bipuatulatus (FAB.) ,6e J 1,6 Callistus lunatus (FAB.) ,6d J 1 Chlaenius vestitus (PAYK.) ab, 6a H 1,2,6 Ch. nitidulus (SCHRNK.) ab, 6a H 1.2,6 Ch. nigricornis (FAB.) ab v 1,2 Ch. triatis (SCHALL.) Oodes helopioides (FAB.) a J 1 Badister lacertosus STURM ab, 2 J 2 B. meridionalis PUEL b R 2 B. bipustulatus (FAB.) ab H 1.2,6 B. sodalis (DFT.) V 2 127

16 Druh Měsíc Biotop Hojnost Badister dilatatus CHAUD ! B. anomalus (PERR.) b R - Licinus depressus (PAYK.) ,6c J 6 L. cassideus (FAB.) ,6e ' V 1,6 Ophonus sabulicola (PNZ.) v 1,3,6 0. obscurus (FAB.) R - 0. punctatulus (DFT.) v 2 0. rupicola (STURM) ,6d H 1,6 0. seladon (SCHAUB.) H 1,2,6 0. schaubergerianus PUEL j,6de E 1,2,6 0. cordatus (DFT.) R 6 0. azureus (FAB.) H 1,6 0. puncticollis (PAYK.) ,4,6e H 1,2 0. melletii HEER R 2,6 0. pucticeps STEPH R - 0. signaticornis (DFT.) V 1 Pseudoophonus rufipes (DE6.) ,6c 0 1,2,6 P. griseus (PNZ.) ,4 R 1 P. calceatus (DFT.) S Literární údaj Harpalus aeneus (FAB.) ,6bcde 0 1,2,6 H. distingeundus (DFT.) ,6c H 2 H. smaragdinus (DFT.) R 6 H. caspius roubali SCHAUB R 1 H. atratus LATR J 1,6 H. tenebrosus centralis SCHAUB ! H. latus (L.) ,4,6e 0 1,2 H. luteicornis (DFT.) , V 2 H. quadripunctatus DEJ v 1,6 H. rubripes (DFT.) ,4,6e 0 1,2,6 H. honestus (DFT.) ,4,6b 0 1,6 H. rufitarsis (DFT.) ,5 J 1 128

17 Druh Měsíc Biotop Hojnost Literární údaj Harpalus serripes (QUENS. in SCHONH.) ,6d v 1,6 H. tardus (PNZ.) ,6 H. anxius (DFT.) b v 1,2 Ho subcylindricus DEJ E 1,2,6 H. vernalis (FAB.) H 1,6 Trichotichnus laevicollis (DFT.) R 1 Acupalcus flavicollis (STURM) J 1,2 A. meridianus (L.) ,6c J 1,2,6 A. dorsalis (FAB.) a R 1 A. interstitialis REITT R 1,3 Stenolophus teutonus (SCHRNK a H 1.2 S. skrimshiranus STEPH ! S. mixtus (HBST.) a R 1.3 Bradycellus ruficollis (STEPH.) V 1,6 B. verbasci (DFT.) c R 3 B. harpalinus (AUD.-SERV.) b V 1,2 B. caikii LASZÓ b R - B. collaris (PAYK.) ,4 H 1,2,6 Trichocellus placidus (GYLLJ H 1,2,3,6 Dicheirotrichus rufithorax (C H. SAHLB.) H 2 Diachromus germanus (L.) ! Anisodactylus binotatus (FAB.) ab, 4 0 1,2 A. nemorivagus (DFT.) ! Amara chaudorii incognita FASS ! A. plebeja (GYLL.) ,6 A. similata (GYLL.) ,6c 0 1,2,6 A. ovata (FAB.) H 1,2,6 A. montivaga STURM J 6 A. nitida STURM V 1 129

18 Druh Měsíc Biotop Hojnost Amara convexior STEPH H 1,6 A. communis (PNZ.) H 1,2,6 A. pulpani KULT H A. pseudocommunis BURÁK R 1 A. lunicollis SCHI0DTE R - A. curta DEJ ,6e J 1,6 A. litorea C. G. THOMS J 1.2,6 A. aenea (DEG.) ,6c 0 1,2,6 A. spreta DEJ R - A. eyrinota (PNZ.) ,6c A. familiaris (DFT.) ,6e 0 1,2,6 A. lucida (DFT.) R A. tibialis (PAYK.) R - A. ingenua (DFT.) c H 2 A. cursitans (ZIMM.) ,6c V 6 A. municipalis (DFT.) c e J 1,2 A. bifrona (GYLL.) ,2,6 A. infima (DFT.) ! A. fulva (0. F. MOLL.) R 1 A. consularis (DFT.) s6b 0 1,2,6 A. apricaria (PAYK.) ,2,6 A.. majuscula (CHAUD.) V 2,4 A. crenata DEJ R 1,6 A. aulica (PNZ.) ,6c 0 1,2,6 Literární údaj A. convexiuacula (MARSH.) ,4,6d H 2,4 A. equestris (DFT.) j 1,6 Zabrus tenebrioides (GOEZE) ,4 j 1,6 Stomis pumicatus pumicatus (PNZ.) ,2,6 Poecilus virens (0. F. MOLL.) j 1 P. cupreus (L.) ,6ce 0 1,2,6 P. versicolor STURM ,5 J 1,2,6 130

19 Druh Měsíc Biotop Hojnost Literární údaj Pterostichus longicollis (DFT.) R 1,6 P. vernalis (PNZ.) H 1,6 P. macer (MRSH.) ,6d V 1,6 P. oblongopunctatus (FAB.) ab, 5 0 1,6 P. angustatus (DFT.) J - P. niger (SCHALL.) ab,6c 0 1,2,6 P. melanarius (ILLIG.) ,4,6ce 0 1,2,6 P. anthracinus (ILLIG.) ab J 1,2,6 P. nigrita (FAB.) ab,4,5 0 1,2 P. guentheri (STURM) ! P. brunneus (STURM) R 1 P. strenuus (PNZ.) ab, 2 0 1,2,6 P. diligena (STURM) ab, 2 H 1 P. aethiops (PNZ.) R ^ P. melas (CREUTZ.) ,4 H 2 P. burmeisteri HEER v - Abax parallelepipedus (PILL.-MITT.) ,6c 0 1,6 A. parallelus (DFT.) H 6 A. ovalis (DFT.) J 1 A. carinatus (DFT.) ,6d J 1,6 Molops piceus piceus (PNZ.) R - M. elatus (FAB.) J - Dolichus halensis (SCHALL.) V - Calathus fuacipes (GOEZE) ,4,6e 0 1,2,6 C. erratus (C R. SAHLBERG) ,6b H 1,6 C. ambiguus (PAYK.) R 1,6 C. melanocephalus (L.) ,4 0 1,2,6 C. micropterus (DFT.) H 1 C.mollis (MARSH.) R 1,2,6 Pristonichus terricola (HBST.) R - Synuchus nivalis (PNZ.) H 2 131

20 Druh Měsíc Biotop Hojnost Olisthopus rotundatus (PAYK.) R - Agonum sexpunctatum (L.) J 1,6 A. gracilipes (DFT.) R 1,6 A. marginatum (L.) a, 4 H 1 A. muelleri (HBST.) O 1,2,6 A. moestum (DFT.) ab H 2 A. viduum (PNZ.) ab H 1,2 A. versutum STURM ! A. albipes (FAB.) ab H 1,2 A. obscurum (HBST.) ab V 6 A. dorsale (PONT.) ,4 O 1,2,6 Europhilus piceus (L.) ! E. graciiis (STURM) ! E. fuliginosus (PNZ.) ab O 1,2 E. pelidnus (PAYK.) ab H 1,2 Platynus assimilis (PAYK.) ab,5, 6a O 1,2,6 Masoreus wetterhallii (GYLL.) V 6 Lebia chlorocephala (HOFFM.) ,4 J 1,2,6 Demetrias atricapillus (L.) ! D. imperiális (GERM.) a V 1 Dromius linearis (OLIV.) R - D. agilis (FAB.) O 1,5,6 D. angustus BRULLÉ V 5 D. schneideri CROTCH H 1,5 D. fenestratus (FAB.) H 1,5 D. kuntzei POLENTZ R 5 D. quadrimaculatus (L.) O 5,6 D. spilotus (ILLIG.) O 5 D. notatus STEPH H 1,6 Syntomus truncatellus (L.) J 1 S. foveatus (GEOFFR.) R 1,6 Microlestes maurus (STURM) J 1,6 Literární údaj 132

21 Druh Měsíc Biotop Hojnost Microlestes minutulus (GOEZE) J 1,6 Cymindis humeralis (GEOFFR.) ,6e H 1,6 C. axillaris (FAB.) R 1,6 C. angularis (GYLL.) v 1,6 Odacantha melanura (L.) la V - Brachinua crepitans (L.) H 1,6 B. explodens DFT H 1,6 Literární údaj Vysvětlivky: a) V prvních sloupcích jsou uvedeny u jednotlivých druhů údaje o výskytu v jednotlivých měsících: + značí ano, - ne. b) Biotop: la - břehy stojatých vod, lb - břehy vodních toků, 2 - nivy, louky v údolích podél toků, 3 - úhory a xerothermní pastviny, 4 - pole a chmelnice, 5 - lesy, 6 - umělé biotopy, 6a odkalovací rybníky uhelných dolů, 6b odvalové haldy dolů, 6c skládky, 6d lomy, cihelny, pískovny, 6e železniční náspy. c) Pro vyjádření hojnosti byly použity tyto symboly: R - velmi vzácný, tj. druh zaznamenaný z 1-3 lokalit, chyceno 1-10 exemplářů, V - vzácný, tj. druh zaznamenaný z 1-3 lokalit, chyceno více než 10 exemplářů, J - ojedinělý, tj. druh zaznamenaný z 3-10 lokalit, ale vždy jednotlivě, tzn. v počtu 1-5 exemplářů z jedné lokality, H - hojný, tj. druh vyskytující se na 3-10 lokalitách, většinou ve větším počtu exemplářů než 5 z jedné lokality, 0 - obecný, tj. druh žijící prakticky po celém území okresu, zaznamenaný z více než 10 lokalit, chytaný ve větším počtu exemplářů než 5 z jedné lokality. d) čísla uvedená ve sloupci literární údaje odkazují na zmínku o uvedeném druhu v následujících pracích: 1 - Voříšek 1957, 2 - Huja 1973, 3 - Vysoký 1975a, 4 - Vysoký 1975b, 5 - Skoupý, Rébl 1984, 6 - Skoupý, Steif 1984.! - výskyt druhu na okrese zaznamenán pouze na základě příslušného literárního údaje. 133

22 134