Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013

Transkript

1 Analýza šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů v JmK konaných v letech 2009 až 2013 Centrum vzdělávání všem Brno 2014

2 Obsah Úvod Metodologie Vzdělavatelé Počty zúčastněných subjektů Charakteristiky vzdělavatelů Akreditované rekvalifikační programy Financování programů Frekventovanost programů Účastníci rekvalifikačních kurzů Oborová orientace Široké vymezení oborů Úzké vymezení oborů Podrobné vymezení oborů Profesní kvalifikace Neakreditované vzdělávací programy kurzy bez rekvalifikačního osvědčení Financování programů Účastníci neakreditovaných kurzů Oborová struktura Široké vymezení Úzké vymezení Podrobné vymezení Závěr... 29

3 Úvod Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů je pravidelně realizováno Národním ústavem pro vzdělávání, školským poradenským zařízením a zařízením pro další vzdělávání pedagogických pracovníků. V rámci šetření jsou oslovena všechna vzdělávací zařízení, jež mají u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy registrovanou alespoň jednu platnou akreditaci a veškeré střední školy, vyšší odborné školy a vysoké školy, které také ze zákona mohou realizovat rekvalifikační kurzy. Akreditované rekvalifikační kurzy mají za cíl získání plné kvalifikace k výkonu určité pracovní činnosti, nebo osvojení si pracovních dovedností potřebných pro splnění závěrečné zkoušky profesních kvalifikací vymezených Národní soustavou kvalifikací. Organizovat rekvalifikační kurzy může ze zákona zařízení s uznaným akreditovaným vzdělávacím programem, zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu, škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení, vysoká škola s akreditovaným studijním programem a zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu. Následující dokument se zaměřuje na stav akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů, jež proběhly v roce 2013 na území Jihomoravského kraje. Tato data jsou následně v rámci možností vložena do kontextu dlouhodobého vývoje dalšího vzdělávání v tomto kraji od roku Jako datový materiál bylo využito Šetření akreditovaných a neakreditovaných vzdělávacích programů za rok 2009 až Při porovnávání dat z různých let je třeba vzít v úvahu skutečnost, že výzkumný vzorek respondentů nebyl v každém roce totožný, proto má porovnání dat v rámci vývoje spíše orientační charakter. 1

4 1 Metodologie Údaje týkající se jednotlivých vzdělávacích programů jsou zjišťovány prostřednictvím elektronického dotazníku, který je rozesílán institucím, jež jsou zahrnuty v databázi akreditací MŠMT, databázi DAT CZ, rejstříku škol a školských zařízení a v adresáři vysokých škol. Na rozdíl od ostatních databází je databáze DAT CZ primárně zaměřena na prezentaci vzdělavatelů za účelem oslovení potencionálních uchazečů o rekvalifikační kurz. Subjekty zahrnuté v této databázi, které současně nemají akreditaci MŠMT, byly poprvé do šetření zahrnuty v roce Pro aktuální šetření probíhal sběr dat od do Celkem bylo osloveno subjektů. Z tohoto celkového počtu bylo subjektů s platnou akreditací MŠMT (39,97 %), subjektů bez platné akreditace (41,51 %) a 624 subjektů bez akreditace (18,52 %). Elektronický dotazník vyplnilo vzdělavatelů, což činí 49,91 % z celkového počtu oslovených. Jednalo se o 594 organizací s akreditací MŠMT (44 %), 955 škol bez akreditace (68,3 %) a 132 organizací, které nemají statut školy a ani nevlastní akreditaci (21,15 %). Ve srovnání s minulým rokem se jedná o podstatné navýšení respondentů, kdy dotazník vyplnilo jen 39,76 % dotázaných. Nízká účast respondentů na šetření je ovlivněna zejména absencí zákonné statistické povinnosti zveřejňovat potřebné údaje z oblasti dalšího vzdělávání. Dalším důvodem je neaktuálnost databází, které obsahují zastaralé ové adresy nebo již neexistující vzdělavatele. Odhaduje se, že z těchto důvodů nevyplnilo dotazník přibližně 10 % dotazovaných. V rámci interpretace výsledků je podstatné, že jen 857 zúčastněných subjektů realizovalo v roce 2013 vzdělávací kurz, což činí 50,95 % z celkového počtu respondentů. Tato situace vyplývá zejména z nízké účasti středních a vyšších odborných škol na dalším vzdělávání. Výzkumné šetření se zabývá samotnými vzdělavateli a následně vzdělávacími programy. U vzdělavatelů se šetření zaměřuje na počet pracovníků v organizaci, velikost sídla dle počtu obyvatel a ekonomicko-právní formu. V rámci vzdělávacích kurzů se výzkum zaměřil na financování, hodinové dotace, frekventovanost kurzů, účastníky a zejména na oborovou orientaci jednotlivých kurzů, která je členěna dle ISCED 97. Obory jsou následně vymezeny ve třech úrovních široce, úzce a podrobně. 2

5 2 Vzdělavatelé 2.1 Počty zúčastněných subjektů Výzkumné šetření bylo realizováno ve všech krajích České republiky. Stabilně největší počet zúčastněných subjektů vykazuje hlavní město Praha, kde se podíl ve všech sledovaných obdobích pohybuje přibližně kolem 21 %. Naopak nejnižší počet zúčastněných vzdělavatelů najdeme v Karlovarském kraji s podílem 1,87 %. Tabulka č. 1 představuje zastoupení vzdělávacích institucí, jež se zúčastnily šetření vzdělávacích programů v roce 2013 a Tabulka č. 2 vykazuje počty respondentů, kteří v roce 2012 a 2013 realizovali aspoň jeden vzdělávací kurz. Tabulka č. 1: Zastoupení zúčastněných vzdělávacích institucí. Kraj počet % počet % Praha hl. m , ,22 Středočeský kraj 124 8, ,86 Jihočeský kraj 65 4,7 92 5,47 Plzeňský kraj 55 4,0 60 3,57 Karlovarský kraj 31 2,2 34 2,02 Ústecký kraj 108 7, ,6 Liberecký kraj 44 3,2 53 3,15 Královéhradecký kraj 78 5,6 92 5,47 Pardubický kraj 75 5,4 84 4,99 Kraj Vysočina 64 4,6 91 5,41 Jihomoravský kraj , ,82 Olomoucký kraj 82 5, ,18 Zlínský kraj 67 4,8 76 4,52 Moravskoslezský kraj , ,71 Celkem ,

6 Tabulka č. 2: Zastoupení vzdělávacích institucí, které v roce 2012 a 2013 realizovaly kurzy. Kraj počet % počet % Praha hl. m , ,05 Středočeský kraj 56 7,4 63 7,35 Jihočeský kraj 28 3,7 37 4,32 Plzeňský kraj 29 3,8 38 4,43 Karlovarský kraj 15 2,0 16 1,87 Ústecký kraj 57 7,6 58 6,77 Liberecký kraj 24 3,2 34 3,97 Královéhradecký kraj 46 6,1 44 5,13 Pardubický kraj 36 4,8 45 5,25 Kraj Vysočina 34 4,5 43 5,02 Jihomoravský kraj 78 10, ,79 Olomoucký kraj 36 4,8 52 6,07 Zlínský kraj 43 5,7 42 4,90 Moravskoslezský kraj 92 12, ,09 Celkem , Z tabulek je patrné, že Jihomoravský kraj je v podílu vzdělavatelů, kteří se zúčastnili výzkumného šetření na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Překvapující je ovšem vysoký počet vzdělavatelů, kteří se šetření zúčastnili, ale v minulém roce nerealizovali žádný vzdělávací program. V Jihomoravském kraji činí celkový počet respondentů 182, ale vzdělávací programy probíhaly jen u 101 z nich. Tato skutečnost může být zapříčiněna tím, že výzkumný vzorek byl z velké části tvořen školami (68,3 %), na kterých další vzdělávání většinou neprobíhá. Jak dokazuje graf č. 1, v rámci dlouhodobého vývoje vykazuje počet zúčastněných vzdělavatelů v celé České republice vzrůstající tendenci, která je patrná i v Jihomoravském kraji. 4

7 Graf č. 1: Počet zúčastněných vzdělavatelů v rozmezí let 2011 až JmK Pha ČR 2.2 Charakteristiky vzdělavatelů Výzkumné šetření se v rámci charakteristik jednotlivých vzdělavatelů zaměřilo na velikost sídla podle počtu obyvatel, ekonomicko-právní formu a počty pracovníků. Z hlediska velikosti sídla dle počtu obyvatel je patrné, že přes 50 % vzdělavatelů sídlí ve větších městech nad 50 tisíc obyvatel. Graf č. 2 reprezentuje podíl subjektů dle počtu obyvatel, jenž vyplynul z šetření v roce Daná tendence v rozložení vzdělavatelů dle počtu obyvatel je patrná během celého sledovaného období. Graf č. 2: Rozložení vzdělavatelů dle velikosti sídla. 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% a více až až až až až až do 499 Jak vyplývá z údajů ČSÚ, k spadá v Jihomoravském kraji do skupiny měst nad obyvatel jen krajské město Brno. Následují okresní města Vyškov, Blansko, Břeclav, 5

8 Hodonín a Znojmo, která ovšem spadají až do třetí skupiny měst s více než obyvateli. Do čtvrté skupiny s více než obyvateli můžeme zařadit Boskovice, Kuřim, Kyjov a Veselí nad Moravou. Druhou zjišťovanou charakteristikou je ekonomicko-právní forma vzdělavatelů. Z tabulky č. 3 je patrné, že dlouhodobě největší počet tvoří příspěvkové organizace. Tato skutečnost je způsobena zejména vysokým počtem škol, které se šetření zúčastnily. V roce 2014 dotazník vyplnilo 735 příspěvkových organizací, ale jen 260 z nich realizovalo v roce 2013 nějaký vzdělávací kurz. Na druhém místě je společnost s ručením omezeným, kterých je 461, ale vzdělávání probíhalo jen na 258 z nich. Třetí nejpočetnější skupinou jsou fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku, kterých bylo 197, a dokonce 153 z nich realizovalo v předešlém roce vzdělávací programy. Tabulka č. 3: Struktura vzdělavatelů dle ekonomicko-právní formy. Ekonomicko-právní forma Fyz. os. podnikající dle živn. zák. nezapsaná v OR Fyz. os. podnikající dle živn. zák. zapsaná v OR Fyz. os.podnik.dle jiných zák. než živn. a os sam. hosp. roln. nezapsaní v OR. x 1 3 Veřejná obchodní společnost Společnost s ručením omezeným Společnost komanditní Zájmové sdružení Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Družstvo Státní podnik Organizační složka státu Příspěvková organizace Vysoká škola Školská právnická osoba Veřejná výzkumná instituce Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Organizační jednotka sdružení Komora (s výjimkou profesních komor) Svazek obcí Obec, městská část hlavního města Prahy Kraj Ostatní Celkem Třetí sledovanou charakteristikou u vzdělavatelů je velikost vzdělávací instituce dle počtu pracovníků. Tento údaj vyplňovaly pouze ty instituce, ve kterých v předešlém roce 6

9 vzdělávací programy probíhaly (viz tabulka č. 2). Nejčastěji uváděným počtem pracovníků na organizaci bylo v období 2010 až 2014 tři až pět osob. Na druhém místě se od roku 2010 do roku 2011 objevovaly organizace, které měly jednoho až dva zaměstnance a na třetím místě potom subjekty s šesti až devíti zaměstnanci. Od roku 2012 se ovšem situace změnila a větší počet organizací vykazuje šest až devět zaměstnanců. Graf č. 3: Rozložení vzdělavatelů dle počtu pracovníků. 31 a více 26 až až až až 14 6 až 9 3 až 5 1 až 2 0,00% 5,00% 10,00% 15,00% 20,00% 25,00% 30,00% 35,00% Z šetření vyplývá, že ve všech zúčastněných organizacích (857) pracuje osob. Z tohoto počtu jich je označeno jako externích. Průměrně na jednoho vzdělavatele připadá 6,22 stálých zaměstnanců a 8,22 externistů. V Jihomoravském kraji vykazují zúčastněné subjekty (101) celkem pracovníků, ze kterých je externistů. V takových podmínkách připadá v průměru 22,50 pracovníků na jednu organizaci, což je největší počet ze všech krajů. Z tohoto počtu je 11,97 zaměstnanců stálých a 10,53 externích. 7

10 3 Akreditované rekvalifikační programy Za rekvalifikační vzdělávací programy jsou považovány programy akreditované MŠMT a programy, které uskutečňují školy na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2014 bylo do šetření zahrnuto celkem rekvalifikačních vzdělávacích programů. Z tohoto počtu jich v roce 2013 proběhlo ovšem jen (39,8 %). Z realizovaných programů jich bylo akreditováno MŠMT a 264 jich proběhlo na školách. Každý kurz mohl probíhat opakovaně, proto se také dohromady uskutečnilo rekvalifikačních kurzů, kterých se celkově zúčastnilo osob. Kurz úspěšně dokončilo účastníků. Úspěšnost u kurzů je tedy 93, 94 %. V Jihomoravském kraji bylo zaznamenáno celkem 543 rekvalifikačních programů, ze kterých jich v roce 2013 proběhlo 185 (34,1 %). Jak dokazuje graf č. 4, více programů realizovala jen Praha (306) a Moravskoslezský kraj (227). Graf č. 4: Počty vzdělávacích programů v jednotlivých krajích Neakreditované realizované Akreditované realizované Akreditované nerealizované V rámci dlouhodobého vývoje je v Jihomoravském kraji patrná tendence klesajícího počtu realizovaných vzdělávacích kurzů až do roku 2012, kdy množství dosáhlo svého minima. Tento trend je patrný i v počtu realizovaných kurzů v rámci celé České republiky. Jak vypovídá graf č. 5, mezi léty 2012 a 2013 došlo k navýšení počtu kurzů. 8

11 Graf č. 5: Počet realizovaných akreditovaných rekvalifikačních programů JmK ČR Financování programů Financování rekvalifikačních programů může být zajištěno prostřednictvím úhrady účastníků, úřadem práce, úhradou podniků nebo přes strukturální fondy. Graf č. 6 potvrzuje, že v celorepublikovém průměru je nejčastějším způsobem financování úhrada účastníků (31,96 %). Na druhém místě je příspěvek úřadu práce (29,20 %) a třetím nejčastějším způsobem je využití peněz ze strukturálních fondů (24,19%). Graf č. 6: Způsob financování akreditovaných rekvalifikačních programů. 24,19% 29,20% 1,95% Příspěvek ÚP Úhrada účastníků 12,69% Úhrada od podniků 31,96% Jiné zdroje Strukturální fondy 9

12 V Jihomoravském kraji byl v roce 2013 nejčastějším způsobem financování rekvalifikačních vzdělávacích programů příspěvek od Úřadu práce (32,98 %). Podíl tohoto typu financování je v rámci Jihomoravského kraje nad celorepublikovým průměrem. Druhým nejčastějším způsobem je vlastní úhrada účastníků (31,02 %). Tato hodnota se již přibližuje celorepublikovému průměru. Na třetím místě ve formě financování je použití peněz ze strukturálních fondů (25,20 %). Úhrada od podniku nebo institucí probíhá podstatně méně než již zmíněné formy financování (9,65 %). Na posledním místě je financování z jiných zdrojů (1,15 %). Z hlediska poměru využití jednotlivých typů financování se Jihomoravský kraj přibližuje k celorepublikovému průměru, což znamená, že oproti jiným krajům vykazuje přibližně rovnoměrné využití příspěvku od ÚP, úhrady účastníků a využití strukturálních fondů. Opačná situace je patrná například v kraji Zlínském, kde převládá financování kurzů samotnými účastníky (56,79 %). Příspěvek úřadu práce na kurz je zase nejvíce využíván v kraji Karlovarské (65,17 %). Financování kurzů prostřednictvím strukturálních fondů je nejčastěji využito v Ústeckém kraji (56,35 %). V rámci vývoje během sledovaného období je zjevné vysoké procento financování vzdělávacích akreditovaných programů prostřednictvím úhrady účastníků, které v roce 2012 dosáhlo 43,94 % a v roce 2011 dokonce 45,24 %. 3.2 Frekventovanost programů Dotazníkové šetření se v rámci charakteristik akreditovaných rekvalifikačních programů zaměřilo na frekventovanost programů, což znamená počet opakování jednoho kurzu. Průměrný počet opakování jednoho kurzu činil v roce ,68 opakování. V roce 2012 činil průměrný počet opakování 2,97. Došlo tedy k navýšení o 0,71 opakování. Počet opakování ovšem stále nedosahuje takové hodnoty jako na začátku sledovaného období. V Jihomoravském kraji činí počet opakování jednoho kurzu 4,58, čímž se kraj dostává nad celorepublikový průměr a bylo zde dosaženo nejvyššího mediánu, který dosahuje hodnoty třech opakování. Patrná je také tendence klesajícího počtu opakování od roku 2009 do roku 2012 a následné navýšení během roku Největší frekventovanost programů vykazuje kraj Vysočina (6,97) a naopak nejmenší je v Královéhradeckém kraji (1,93). 10

13 Graf č. 7: Průměrný počet opakování jednoho kurzu ,8 4,5 4,1 3,9 3,94 4,58 3, ,96 2,97 2,7 JmK ČR Účastníci rekvalifikačních kurzů Dle informací poskytnutých vzdělavateli se v roce 2013 zúčastnilo rekvalifikačních kurzů celkem osob. V tomto roce došlo k nárůstu oproti roku minulému, kdy kurzy prošlo účastníků. Tento rozdíl je způsoben vyšším počtem realizovaných kurzů v roce V Jihomoravském kraji bylo zaznamenáno účastníků rekvalifikačních programů. Více vzdělávajících se osob bylo jen v Praze (7 876). Vzhledem k množství realizovaných rekvalifikačních programů vychází na jeden program průměrně 33,63 účastníků. Pokud vezmeme v potaz opakování programů, tak na jeden kurz připadá průměrně 7,35 účastníka. V porovnání s minulým rokem došlo k navýšení počtu účastníků v programech o osob. V roce 2012 připadalo na jeden program průměrně 20,94 účastníků. Přesto konkrétní kurz navštěvovalo průměrně 7,75 osob. Tato skutečnost může souviset s velkým navýšením počtu opakování jednoho kurzu, které během těchto let stouplo o 1,88. Celorepublikový podíl absolventů vzhledem ke všem účastníkům činil v roce ,94 %. Během celého sledovaného období nevykazuje procento úspěšných absolventů přílišné změny. V Jihomoravském kraji dosáhl podíl absolventů v roce ,92 %, čímž se přiblížil k celorepublikovému průměru. Kromě roku 2012 a 2013 byla úspěšnost v Jihomoravském kraji pod hranicí 90 % a zároveň byla i nejhorší ze všech krajů. 3.4 Oborová orientace Oborová orientace je členěna dle ISCED 97 a rozdělena je na široké, úzké a podrobné vymezení oborů. Zjišťování oborové struktury proběhlo jen u programů, jež byly v roce

14 realizovány. Jak již bylo zmíněno, v rámci celé České republiky bylo realizováno rekvalifikačních programů. V Jihomoravském kraji proběhlo 185 programů Široké vymezení oborů V rámci širokého vymezení jsou obory rozděleny na deset základních oborů: 1. Obecné vzdělání 2. Vzdělání a výchova 3. Humanitní vědy a umění 4. Společenské vědy a umění 5. Přírodní vědy, matematika, informatika 6. Technické vědy, výroba a stavebnictví 7. Zemědělství a veterinářství 8. Zdravotnictví a sociální péče 9. Služby 10. Ostatní Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastěji jsou navštěvovány programy orientované na služby (32,25 %). Druhé nejčastěji navštěvované programy jsou orientované na společenské vědy, obchod a právo (24,41 %). Na třetím místě se umístily programy zabývající se technickými vědami, výroba a stavebnictví (14,79 %). Čtvrtým nejčastějším oborem, ve kterém se lidé vzdělávají, jsou přírodní vědy, matematika a informatika (9,33 %). Služby jsou nejčastěji vybíraným oborem v rámci celého sledovaného období. Stejná tendence je také patrná pro společenské vědy, obchod a právo. Od roku 2009 můžeme sledovat nárůst zájmu o technické vědy, výrobu a stavebnictví, jejichž podíl byl v roce ,8 % a v roce ,79%. Naopak klesající podíl je zřejmý v případě přírodních věd, matematiky a informatiky, jež v roce 2009 tvořily 17,40 % a v roce 2013 už jen 9,33 %. Situace za rok 2013 u ostatních oborů je patrná z tabulky č. 8. Graf č. 8: Podíl oborové orientace u rekvalifikačních kurzů v České republice. 40,00% 35,00% 35,25% 30,00% 25,00% 24,41% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% 0,50% 1,01% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova 5,10% 9,33% Humanitní Společenské Přírodní vědy, vědy a umění vědy a umění matematika, informatika 14,79% Technické vědy, výroba a stavebnictví 5,67% 3,66% Zemědělství a Zdravotnictví veterinářství a sociální péče Služby 0,29% Ostatní 12

15 V Jihomoravském kraji kopíruje podíl jednotlivých oborů ve vzdělání celorepublikové tendence. Na prvním místě jsou služby, které tvoří 35,7 % všech kurzů. Druhým nejčastěji voleným oborem byly společenské vědy, obchod a právo (21,6 %). Na třetím místě jsou technické vědy, výroba a stavebnictví (16,2 %). V rámci sledovaného období se v kraji lidé nejčastěji vzdělávají v oblasti služeb. V roce 2009 tvořily kurzy v tomto oboru dokonce 45 % všech programů. Na druhém místě jsou dlouhodobě umístěny obory společenských věd a umění. Stejně jako v rámci celé republiky, tak i v Jihomoravském kraji je ve sledovaném období patrné zvyšování zájmu o technické vědy, výrobu a stavebnictví. V roce 2009 tvořil podíl těchto kurzů 10,5 % a v roce ,2 %. Naopak zájem o přírodní vědy, matematiku a informatiku od roku 2009 klesá. V roce 2009 tvořil podíl těchto programů 15,5 % a v roce 2013 jen 11,4 %. Podíl všech oborů v kraji za rok 2013 je znázorněn v tabulce č. 9. Graf č. 9: Podíl oborové orientace v Jihomoravském kraji (2013). 40,0% 35,0% 35,7% 30,0% 25,0% 21,6% 20,0% 15,0% 11,4% 16,2% 10,0% 5,0% 0,0% 0,0% 0,5% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova 4,9% 7,6% 1,6% Humanitní Společenské Přírodní vědy, Technické Zemědělství a Zdravotnictví vědy a umění vědy a umění matematika, vědy, výroba veterinářství informatika a stavebnictví a sociální péče Služby 0,5% Ostatní U oborů, které vykazují malý podíl, je patrná závislost na množství respondentů, kteří v daném roce v této oblasti působili. Z tohoto důvodu se jejich podíl na akreditovaných rekvalifikačních programech podstatně proměňuje Úzké vymezení oborů Úzké rozdělení vymezuje celkem 20 oborů. Jak je patrné z tabulky č. 3, nejčastěji se lidé vzdělávají v oboru osobní služby. Tato skutečnost je patrná v rámci celé České republiky (28,07 %) i v Jihomoravském kraji (29,7 %). Na druhém místě jsou obchod, řízení a správa. Celorepublikově tvoří podíl těchto kurzů 24,12 % a na krajské úrovni 21,1 %. Na třetím místě se pohybuje obor informatika, která má přibližně kolem 10 %. Dále se k této hranici přibližují jen technické obory a to jen v Jihomoravském kraji (9,7 %). Nejméně jsou navštěvovány kurzy z oblasti humanitních věd, práva, matematiky a statistiky, osobních dovedností žurnalistiky a informací a ochrany životního prostředí. 13

16 Tabulka č. 3: Oborová struktura realizovaných programů v ČR a JmK v roce Úzce vymezené obory ČR Jmk Osobní dovednosti 0,5% 0,0% Příprava učitelů a pedagogika 1,0% 0,5% Umění 3,2% 3,8% Humanitní vědy 1,9% 1,1% Žurnalistika a informace 0,2% 0,5% Obchod, řízení a správa 24,1% 21,1% Právo 0,1% 0,0% Matematika a statistika 0,1% 0,0% Informatika 9,3% 11,4% Technické vědy a obory 6,2% 9,7% Výroba a zpracování 3,2% 3,2% Architektura a zpracování 5,5% 3,2% Zemědělství, lesnictví a rybářství 5,7% 7,6% Zdravotnictví 2,3% 1,1% Sociální péče 1,4% 0,5% Osobní služby 28,1% 29,7% Přepravní služby a spoje 4,2% 4,3% Ochrana životního prostředí 0,4% 0,0% Bezpečnostní služby 2,7% 1,6% Ostatní 0,3% 0,5% Z dlouhodobého hlediska je patrná preference kurzů v oblasti osobních služeb a obchodu, řízení a správě. Na třetím a čtvrtém místě se meziročně střídají informatika a technické obory. V Jihomoravském kraji je také patrné vyšší procento programů z oblasti zemědělství, které v roce 2012 tvořily 8,06 % vzdělávací nabídky respondentů, čímž tento obor zaznamenal vyšší podíl než technické obory (7,26 %) Podrobné vymezení oborů Podrobné vymezení přináší celou řadu oborů, které jsou rozděleny do skupin dle vymezení 1. úrovně. Z hlediska dlouhodobého vývoje je bohužel problematické srovnání s předchozími roky z důvodu malého množství dat pro dané obory. Ze získaných údajů je ovšem patrná větší preference některých oborů, která se projevuje každoročně. Jedná se zejména o kurzy v oboru kadeřnické a kosmetické služby, účetnictví a daně, které se tradičně pohybují na 10 %. Zájem je také o kurzy, které se týkají obsluhy počítačů. V roce 2013 tvořil jejich podíl 7 % a v roce ,05 %. Tabulka č. 4 obsahuje podíl jednotlivých oborů v rámci vzdělávací nabídky respondentů na celorepublikové úrovni a v Jihomoravském kraji. Následně jsou představeny jednotlivé obory v dané oblasti širokého vymezení s údaji za rok 2013, jež jsou probrány v grafu č

17 Tabulka č. 4: Podrobně vymezené obory v ČR a JmK. Podrobné vymezeni ČR JmK Osobní dovednosti 0,5% 0,0% Příprava učitelů a pedagogika 0,9% 0,5% Příprava učitelů odborných předmětů 0,1% 0,0% Umění 0,1% 0,0% Hudba a divadelní umění 0,3% 2,2% Audiovizuální technika, mediální výroba, produkce 1,6% 1,6% Design 0,5% 0,0% Uměleckořemeslné dovednosti 0,7% 0,0% Humanitní vědy 0,1% 0,0% Cizí jazyky 1,0% 0,5% Mateřský jazyk 0,7% 0,5% Historie a archeologie 0,1% 0,0% Knihovnictví, informace a archivnictví 0,2% 0,5% Obchod, řízení, správa 0,9% 0,0% Velkoobchod, maloobchod 2,3% 3,2% Marketing a propagace 0,8% 0,5% Peněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví 0,3% 0,0% Účetnictví a daně 11,6% 11,4% Management a správa 5,8% 4,3% Sekretářské, kancelářské práce 2,4% 1,6% Právo 0,1% 0,0% Matematika 0,1% 0,0% Počítačové vědy 2,5% 4,3% Užití počítačů 6,8% 7,0% Technické vědy a obory 0,2% 0,5% Strojírenství, kovovýroba, metalurgie 4,7% 9,2% Elektrotechnika, energetika 0,7% 0,0% Elektronika, automatizace 0,1% 0,0% Chemické výroby 0,1% 0,0% Motorová vozidla, lodě, letadla 0,4% 0,0% Výroba a zpracování 0,1% 0,0% Potravinářství 0,8% 0,0% Výroba textilu, oděvů, obuvi 1,2% 2,2% Výroba a zpracování materiálu 1,2% 1,1% Stavebnictví a inženýrské stavitelství 5,5% 3,2% Zemědělství, lesnictví, rybářství 0,7% 1,1% Rostlinná a živočišná výroba 0,4% 0,0% Zahradnictví 2,3% 5,4% Lesnictví 2,3% 1,1% Zdravotnictví 0,2% 0,0% 15

18 Ošetřovatelství a pečovatelství 1,8% 1,1% Terapie a rehabilitace 0,3% 0,0% Péče o děti a mládež 1,2% 0,5% Sociální práce a poradenství 0,1% 0,0% Osobní služby 0,5% 1,1% Hotelnictví, restaurace, stravování 3,7% 3,2% Cestování, turismus, volný čas 0,1% 0,5% Sporty 0,1% 0,0% Služby pro domácnost 1,2% 0,5% Kadeřnické a kosmetické služby 22,5% 24,3% Přepravní služby a spoje 4,2% 4,3% Ochrana životního prostředí 0,1% 0,0% Technologie ochrany životního prostředí 0,2% 0,0% Přírodní prostředí a přirozené formy života 0,1% 0,0% Bezpečnostní služby 0,1% 0,0% Ochrana osob a majetku 2,1% 1,6% BOZP 0,5% 0,0% Ostatní programy 0,29% 0,5% Obecné vzdělání V oblasti obecného vzdělání bylo v roce 2013 realizováno 7 programů v oboru osobní dovednosti. V Jihomoravském kraji nebyl realizován žádný program Vzdělávání a výchova V této skupině proběhlo celkem 14 akreditovaných vzdělávacích programů. Z hlediska podrobného vymezení se lidé vzdělávali jen ve dvou oborech. Prvním oborem je příprava učitelů a pedagogika širší programy, který tvořil 92,86 % nabídky. Druhým oborem je příprava učitelů odborných předmětů. Zde byl realizován jen jeden program (7,14 %). Na krajské úrovni byl zaznamenán jen jeden program k přípravě učitelů v rámci širších programů Humanitní vědy a umění V humanitních vědách a umění se lidé nejčastěji vzdělávali v oboru audiovizuální technika, mediální výroba a produkce (30,99 %). Na druhém místě si zájemci o kurz volili cizí jazyky (19,72 %). Shodné množství podílu zaznamenaly kurzy v oblasti uměleckořemeslných dovedností a mateřského jazyka (14,08 %). Těsně pod hranicí desíti procent se umístil obor design (9,86 %). V Jihomoravském kraji probíhalo vzdělávání jen v oboru hudba a divadelní umění (4 programy) a audiovizuální technika, mediální výroba a produkce (3 programy). Po jednom programu mají cizí jazyk a jazyk mateřský Společenské vědy, obchod a právo V této skupině oborů podstatně převažují programy z oblasti účetnictví a daní (47,65 %). Preference kurzů s daným zaměřením je patrná i z minulých let. Vysokého procenta tyto programy dosahují v rámci celé republiky i v Jihomoravském kraji. Na druhém místě se 16

19 umístily programy v oboru management a správa (23,82 %). U hranice 10 % se objevují programy zabývající se sekretářskými a kancelářskými pracemi. Těsně pod touto hranicí jsou kurzy vztahující se k maloobchodu a velkoobchodu (9,41 %). Naopak nejméně vyhledávané byly kurzy knihovnictví a archivnictví (0,88 %) a z oblasti práva (0,29 %). Graf č. 10: Oborová skladba programů ve skupině Společenské vědy, obchod a právo. 23,82% 0,88% 0,29% 3,53% 10% 9,41% 3,24% 1,18% 47,65% Knihovnictví, informace a archivnictví Obchod, řízení, správa Velkoobchod, maloobchod Marketing a propagace Pěněžnictví, bankovnictví, pojišťovnictví Účetnictví a daně Management a správa Sekretářské, kancelářské práce Právo Přírodní vědy, matematika a informatika V rámci této skupiny oborů byly uskutečňovány jen tři druhy kurzů. Nejčastěji se lidé vzdělávali v oblasti užití počítačů (72,31 %). Na druhém místě jsou kurzy z oblasti počítačových věd (26,92 %). Malý počet respondentů v minulém roce organizoval kurzy z oblasti matematiky (0,77 %). První dva obory byly nejvyhledávanější i v roce Preference v oblasti kurzů k obsluze počítačů je patrná i na krajské úrovni, kdy tento obor tvoří 7 % celé vzdělávací nabídky respondentů Technické vědy, výroba a stavebnictví Nejčastěji navštěvovaným oborem z této skupiny je stavebnictví a inženýrské stavitelství (36,89 %). Takto vysokého podílu dosáhly jen kurzy z oblasti strojírenství, kovovýroby a metalurgie (31,55 %). K hranici deseti procent se přiblížily obory potravinářství (5,34 %), výroba textilu, oděvů a obuvi (7,77 %) a výroba a zpracování materiálu (7,77 %). Ostatní obory se vyznačují jen malým podílem. 17

20 Graf č. 11: Oborová skladba programů ve skupině technické vědy, výroba a stavebnictví 1,46% Technické vědy a obory 36,89% 31,55% Strojírenství, kovovýroba, metalurgie Elektrotechnika, energetika Elektronika, automatizace Chemické výroby 7,77% 7,77% 5,34% 4,85% 0,49% Motorová vozidla, lodě, letadla Výroba a zpracování Potravinářství 0,49% 2,91% 0,49% Výroba textilu, oděvů, obuvi Zemědělství a veterinářství V této kategorii probíhalo v roce 2013 vzdělávání ve čtyřech oborech. Shodně největší procento tvořily obory zahradnictví a lesnictví (40,51 %). Zbývající dva obory jsou zemědělství, lesnictví, rybářství (11,39 %) a rostlinná a živočišná výroba (7,59 %). V Jihomoravském kraji byl největší počet programů evidován v oboru zahradnictví Zdravotnictví a sociální péče Ve skupině zdravotnictví a sociální péče převažují obory ošetřovatelství a pečovatelství (49,02 %) a péče o děti a mládež (33,33 %). Zbývající obory nedosáhly ani hranice deseti procent. Jedná se o terapie a rehabilitace (7,84 %) a širší programy z oblasti zdravotnictví (5,88 %). Nejmenší zastoupení má sociální práce a poradenství (3,92 %) Služby Služby mají na celé vzdělávací nabídce největší podíl a také mají nejvíce vyučovacích oborů. Stejně jako v předešlých letech byly nejnavštěvovanější programy zaměřené na kadeřnické a kosmetické služby (63,75 %). Tato tendence je zjevná i na krajské úrovni, kdy tyto kurzy tvoří 24,3 % veškeré vzdělávací nabídky respondentů. Nad deset procent se ještě umístily kurzy z oblasti přepravních služeb a spojů (11,81 %) a hotelnictví, restaurace a stravování (10,39 %). Vyššího procenta účasti také dosáhly kurzy z oblasti ochrany osob a majetku (5,91 %). 3.5 Profesní kvalifikace Z celkového počtu rekvalifikačních akreditovaných kurzů, jich 551 vedlo k získání profesní kvalifikace. Ovšem pouze 257 programů bylo realizováno. Celkem v těchto programech bylo uskutečněno 689 kurzů, kterými prošlo dohromady osob. 18

21 V Jihomoravském kraji bylo realizováno 42 programů z celkových 94, které vedou k získání profesní kvalifikace. V počtu těchto programů se Jihomoravský kraj umístil na třetím místě za Prahou (124) a Moravskoslezským krajem (112). Profesní kvalifikace byly v roce 2013 nejvíce nabízeny vzdělavateli s ekonomickoprávní formou společnost s ručením omezením. Druhým nejčastějším vzdělavatelem byly příspěvkové organizace. V rámci oborové struktury 1. úrovně probíhaly nejčastěji kurzy vedoucí k profesní kvalifikaci v technických vědách, výrobě a stavebnictví (35,40 %). Druhým nejčastějším oborem vzdělávání byly služby (30,40 %). Jak dokazuje graf č. 12, nad hranicí deseti procent se umístily už jen obory zemědělství a veterinářství (12,10 %) a společenské vědy, obchod a právo (13,60 %) Graf č. 12: Oborová struktura programů vedoucích k profesní kvalifikaci. 0,78% 1,17% 2,72% Obecné vzdělání Humanitní vědy a umění 30,40% 13,60% Společenské vědy a umění 3,89% 12,10% 35,40% Technické vědy, výroba a stavebnictví Zemědělství a veterinářství Zdravotnictví a sociální péče Služby 19

22 4 Neakreditované vzdělávací programy kurzy bez rekvalifikačního osvědčení Jedním z cílů výzkumného šetření bylo zjistit, zda vzdělavatelé s akreditací organizují i vzdělávací kurzy bez akreditace. V roce 2014 uvedlo 423 z celkového počtu vzdělávacích institucí, že neakreditované kurzy organizují. Jihomoravský kraj se v počtu realizovaných kurzů umístil na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem, jak dokazuje tabulka č. 5. Celkem zde proběhlo kurzů v 86 oborech. V roce 2012 činil počet neakreditovaných kurzů 2041, došlo tedy ke snížení jejich počtu. Tabulka č. 5: Počty neakreditovaných vzdělávacích programů. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj 141 Plzeňský kraj 277 Karlovarský kraj 36 Ústecký kraj 776 Liberecký kraj 696 Královéhradecký kraj 313 Pardubický kraj 465 Vysočina 261 Jihomoravský kraj Olomoucký kraj 438 Zlínský kraj 401 Moravskoslezský kraj Celkem V roce 2013 bylo celkem realizováno kurzů, což je 4,5 krát více než realizovaných akreditovaných kurzů (3 370). V roce 2012 proběhlo u respondentů neakreditovaných kurzů. Z grafu č. 13 je patrné, že Jihomoravský kraj se v průměrném počtu kurzů na jednu instituci umístil na pátém místě. Oproti roku 2012 došlo ke snížení průměrného počtu kurzů, kdy na jednoho vzdělavatele připadalo 47,47 kurzů. 20

23 Graf č. 13: Průměrný počet kurzů na instituci v roce ,6 55,14 52,91 33,14 32,28 27,71 19,91 19,38 16,47 15,42 14,58 12,43 8,81 4,5 35,82 Dle ekonomicko-právní formy vzdělavatele pořádaly v roce 2013 největší množství neakreditovaných kurzů společnosti s ručením omezeným, které realizovaly celkem kurzů. Na druhém místě se umístily akciové společnosti, ve kterých proběhlo kurzů. Třetím vzdělavatelem v počtu pořádaných kurzů jsou fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku, jež realizovaly kurzů. Tabulka č. 6 zaznamenává vývoj v počtu pořádaných kurzů u nejčastějších vzdělavatelů od roku 2011 do roku Tabulka č. 6: Počty neakreditovaných vzdělávacích programů dle ekonomicko-právní formy. Ekonomicko-právní forma Fyz. os. podnikající dle živn. zák. nezapsaná v OR Fyz. os. podnikající dle živn. zák. zapsaná v OR. 270 Společnost s ručením omezeným Akciová společnost Obecně prospěšná společnost Příspěvková organizace Vysoká škola Školská právnická osoba x Sdružení (svaz, spolek, společnost, klub aj.) Celkový počet pořádaných kurzů v daném roce Financování programů V roce 2013 byly neakreditované programy nejčastěji financovány podniky a institucemi (35,74 %). U neakreditovaných kurzů je tento podíl podstatně vyšší než u kurzů akreditovaných (12,69 %). Druhou nejčastější formou financování byla úhrada od samotných účastníků (34,65 %). Jak ilustruje graf č. 14, dalším způsobem úhrady bylo 21

24 využití financí ze strukturálních fondů Evropské unie (18,90 %). Vyšší procento než v případě akreditovaných kurzů vykazují i financování prostřednictvím blíže neurčených zdrojů (5,76 %). Nejnižší podíl na placení neakreditovaných vzdělávacích kurzů má Úřad práce ČR (4,94 %). V roce 2012 měli největší podíl na financování neakreditovaných programů samotní účastníci. Druhým nejčastějším způsobem byla úhrada od podniků nebo institucí. Dále probíhalo financování prostřednictvím strukturálních fondů, z blíže neurčených zdrojů a úřadu práce Graf č. 14: Způsob financování neakreditovaných programů v ČR (2013). 5,76% 18,90% 4,94% 34,65% Příspěvek úřadu práce Úhrada účastníka 35,74% Úhrada od podniků/isntitucí Jiné zdroje Strukturální fondy V roce 2013 byly v Jihomoravském kraji neakreditované kurzy nejčastěji financovány samotnými účastníky (40,85 %) a podniky nebo institucemi (31,22 %). Preference těchto dvou typů financování je patrná v rámci celého sledovaného vývoje, kdy se tyto formy střídají na prvních dvou pozicích. Třetí nejčastější formou financování v roce 2013 bylo využití strukturálních fondů EU (14,21 %). Tento způsob financování vykazoval od roku 2009 (7,8 %) do roku 2011 (25,7 %) vzrůstající tendenci. Od roku 2011 ovšem podíl tohoto financování klesá. Jiné zdroje se na financování neakreditovaných kurzů v roce 2013 podílely 10,2 %. Ve srovnání s rokem 2012 došlo ke snížení, kdy daný druh financování tvořilo 16,48 %. Financování kurzů prostřednictvím úřadu práce vykazuje malý podíl v rámci celého sledovaného období. 22

25 Graf č. 15: Způsob financování neakreditovaných programů v JmK (2013) 14,21% 3,52% Příspěvek úřadu práce 10,20% 31,22% 40,85% Úhrada účastníka Úhrada od podniků/isntitucí Jiné zdroje Strukturální fondy 4.2 Účastníci neakreditovaných kurzů V roce 2013 navštívilo neakreditované vzdělávací kurzy celkem osob. Na krajské úrovni se do kurzů, dle respondentů, zapsalo celkem osob. Jak nasvědčuje tabulka č. 7, od roku 2009 docházelo v celé republice k navyšování účastníků až do roku 2011, kdy začal počet klesat. V Jihomoravském kraji byl největší počet účastníků zaznamenán v roce 2010 a paradoxně nejmenší počet o rok později. Roky 2012 a 2013 vykazují stejnou tendenci jako na celorepublikové úrovni. Tabulka č. 7: Počty účastníků u neakreditovaných kurzů. Rok ČR JmK Z hlediska úspěšnosti dokončení kurzu vykazuje celorepublikový průměr 96,81 %. Jihomoravský kraj se v procentu absolventů neakreditovaných kurzů umístil pod celorepublikovým průměrem s hodnotou 95,33 %. V předchozích letech se úspěšnost účastníků v kraji pohybovala nad celorepublikovým průměrem kolem hranice 98 %. Jedinou výjimkou je rok 2010, kdy úspěšnost dosahovala 90,5 %. 4.3 Oborová struktura Oborová struktura je členěna dle ISCED 97 na tři úrovně široké, úzké a podrobné. Do určení oboru bylo celkem zahrnuto realizovaných neakreditovaných kurzů. 23

26 4.3.1 Široké vymezení ISCED 97 úrovně 1 vymezuje deset základních oborů: 1. Obecné vzdělání 2. Vzdělání a výchova 3. Humanitní vědy a umění 4. Společenské vědy a umění 5. Přírodní vědy, matematika, informatika 6. Technické vědy, výroba a stavebnictví 7. Zemědělství a veterinářství 8. Zdravotnictví a sociální péče 9. Služby 10. Ostatní Jak ilustruje graf č. 16, největší množství kurzu bylo zaměřeno na obecné vzdělání (3 619). Tato tendence je patrná po celé pozorované období. Nad počet kurzů za rok 2013 se ještě dostaly obory přírodní vědy, matematika, informatika (2 845), společenské vědy, obchod a právo (2 595) a humanitní vědy a umění (2 108). Více než tisíc kurzů proběhlo v oborech technické vědy, výroba a stavitelství (1 661) a služby (1 338). Nejméně kurzů proběhlo v oborech vzdělávání a výchova (105), zemědělství a veterinářství (123) a zdravotnictví a sociální péče (296). Graf č. 16: Oborová struktura neakreditovaných vzdělávacích kurzů v České republice Obecné vzdělání 105 Vzdělání a výchova Humanitní vědy a umění Společenské vědy a umění Přírodní vědy, matematika, informatika V Jihomoravském kraji je oborová struktura kurzů za rok 2013 mírně odlišná od celorepublikového podílu. Největší počet kurzu byl zaznamenán v oboru společenské vědy, obchod a právo (23,3 %). Na druhém místě se umístily služby (12,8 %) a na místě třetím technické vědy, výroba a stavebnictví (14 %). Nad hranicí deseti procent se umístily už jen kurzy v oblasti obecného vzdělání (10,5 %). Jak potvrzuje graf č. 17, ostatní obory už byly pod hranicí osmi procent Technické vědy, výroba a stavebnictví 123 Zemědělství a veterinářství 296 Zdravotnictví a sociální péče Služby Ostatní Celkem 24

27 Graf č. 17: Oborová struktura neakreditovaných vzdělávacích kurzů v JmK. 12,8% 4,7% 10,5% 7,0% Obecné vzdělání Vzdělání a výchova Humanitní vědy a umění 7,0% 5,8% 14,0% 8,1% 23,3% 7,0% Společenské vědy a umění Přírodní vědy, matematika, informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví Zemědělství a veterinářství Zdravotnictví a sociální péče Služby Během sledovaného období prokazuje oborová struktura v závislosti na respondentech značné změny. Například v roce 2012 byly nejvíce rozšířeny kurzy z oblasti technických věd, výroby a stavebnictví (18 %). V roce 2011 zase největší procento zaujímaly kurzy z oblasti obecného vzdělání (22 %). Tyto změny jsou determinovány počty respondentů, kteří pořádají kurzy v daném oboru Úzké vymezení Úzké vymezení pracuje celkem s dvaceti obory. Jak je patrné z tabulky č. 8, nejvíce kurzů bylo realizováno v oblasti obchodu, řízení a správě (12 %). Tento obor zaujal první místo i v případě akreditovaných vzdělávacích programů. Nad hranicí deseti procent se dále umístily obory technické vědy a technické obory (11,7 %), informatika (11,26 %) a osobní dovednosti (10,07 %). Nad pěti procenty se ještě umístily humanitní vědy (7,7 %) a osobní služby (6,81 %). Z tabulky č. 8 vyplývá patrný rozdíl mezi neakreditovanými a akreditovanými programy, které tvořily 28,07 % vzdělávací nabídky respondentů. Tabulka č. 8: Rozdíl v nabídce akreditovaných a neakreditovaných kurzů. Úzce vymezené obory Akreditované Neakreditované Osobní dovednosti 0,50% 10,07% Příprava učitelů a pedagogika 1,01% 4,30% Umění 3,16% 3,26% Humanitní vědy 1,94% 7,70% Společenské vědy 0,00% 2,81% Žurnalistika a informace 0,22% 0,00% Obchod, řízení a správa 24,12% 12,00% Právo 0,07% 3,26% Matematika a statistika 0,07% 1,48% Informatika 9,26% 11,26% 25

28 Technické vědy a obory 6,17% 11,70% Výroba a zpracování 3,16% 3,56% Architektura a zpracování 5,46% 1,93% Zemědělství, lesnictví a rybářství 5,67% 3,11% Zdravotnictví 2,30% 3,11% Sociální péče 1,36% 3,11% Osobní služby 28,07% 6,81% Přepravní služby a spoje 4,16% 1,48% Ochrana životního prostředí 0,36% 1,48% Bezpečnostní služby 2,66% 2,22% Ostatní 0,29% 4,30% V Jihomoravském kraji byly v roce 2013 nejnavštěvovanější kurzy z oboru obchod, řízení a správa (14 %). Jak je patrné z tabulky č. 9, v roce 2012 se jako první umístily kurzy z oboru technických věd, které se nyní umístily na druhém místě (11,6 %). Shodný podíl 10,5 % mají kurzy z oblasti osobních dovedností a osobních služeb. Ostatní obory se umístily pod hranicí 10 %. Tabulka č. 9: Oborová struktura neakreditovaných programů v JmK. Úzké vymezení oborů Osobní dovednosti 12,90% 10,50% Příprava učitelů a pedagogika 3,20% 7,00% Umění 1,60% 1,20% Humanitní vědy 9,70% 5,80% Společenské vědy 0,00% 4,70% Obchod, řízení a správa 11,30% 14,00% Právo 1,60% 4,70% Matematika a statistika 1,60% 1,20% Informatika 9,70% 7,00% Technické vědy a obory 14,50% 11,60% Výroba a zpracování 0,00% 0,00% Architektura a zpracování 3,20% 0,00% Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,20% 2,30% Zdravotnictví 4,80% 5,80% Sociální péče 4,80% 4,70% Osobní služby 6,50% 2,30% Přepravní služby a spoje 1,60% 10,50% Ochrana životního prostředí 3,20% 0,00% Bezpečnostní služby 1,60% 2,30% Ostatní 4,80% 0,00% 26

29 V celém sledovaném období se na prvním místě v počtu neakreditovaných programů umísťovaly kurzy v oboru osobního rozvoje. V roce 2011 tvořily tyto kurzy dokonce 22 % celkové vzdělávací nabídky respondentů a v roce 2010 tvořil jejich podíl 19,2 %. Jako druhý nejčastější obor si zájemci o kurz volili obchod, finance, řízení a administrativa. V roce 2011 dosahovaly kurzy z tohoto oboru podílu 15,4 %. O rok později však jejich podíl klesl na 12 % Podrobné vymezení Výzkumné šetření bohužel nezahrnuje podrobné vymezení oborů pro neakreditované kurzy na krajské úrovni. Proto nastíníme jen situaci na celorepublikové úrovni pro rok Vzhledem k roku 2012 lze v podílu jednotlivých oborů pozorovat podobné tendence ve výběru kurzů i jejich četnosti Obecné vzdělání V rámci této skupiny oborů proběhlo celkem kurzů. Všechny realizované kurzy spadají do oboru osobní dovednosti Vzdělání a výchova V této skupině bylo u respondentů pořádáno celkem 105 kurzů. Každý kurz byl ovšem orientován na přípravu učitele a pedagogiku Humanitní vědy a umění V humanitních vědách a umění proběhly dva druhy kurzů. Větší podíl zaujímají kurzy z oblasti humanitních věd (90,80 %). Na druhém místě jsou kurzy z oboru umění (9,20 %) Společenské vědy, obchod, právo V rámci této skupiny oborů bylo celkem realizováno kurzů. Největší procento z nich tvořily kurzy se zaměřením na obchod, řízení a správu (72,83 %). Zbylé obory jsou společenské vědy a vědy o lidském chování (12,64 %) a právo (14,53 %) Přírodní vědy, matematika, informatika Největší množství kurzů se v této skupině konalo v oboru informatika, ve kterém proběhlo kurzů (97,19 %). Zbývající obory se vyučovaly jen minimálně. Jedná se o vědy o živé přírodě (0,04 %), vědy o neživé přírodě (0,81 %) a matematiku a statiku (1,97 %) Technické vědy, výroba a stavitelství V této skupině lidé nejčastěji navštěvovali technické vědy a technické obory (87,3 %). Druhým nejčastějším oborem byla výroba a zpracování (8,01 %) Zemědělství a veterinářství V rámci oborů zemědělství a veterinářství proběhlo jen 123 kurzů a celých 97,56 % z nich se zaměřovalo na zemědělství, lesnictví a rybářství. Veterinářství tvořilo jen 2,44 % Zdravotnictví a sociální péče V rámci této skupiny jsou vymezeny dva obory. Prvním oborem je zdravotnictví, jež tvořil 59,46 % vzdělávací nabídky respondentů. Druhým oborem je sociální péče, která zaujímá 40,54 % podílu. 27

30 Služby V rámci této skupiny proběhlo celkem kurzů, které lze rozdělit do čtyř oborů. Nejnavštěvovanějším oborem v roce 2013 byly bezpečnostní služby (51,05 %). Vysokého procenta také dosáhly služby osobní (38,04 %). Pod hranicí deseti procent se umístily obory ochrana životního prostředí (6,43 %) a přepravní služby a spoje (4,48 %) Ostatní V této kategorii, která sloužila pro nezařaditelné programy, proběhlo dle respondentů 462 kurzů. Jedná se o 4,30 % celé vzdělávací nabídky respondentů. 28

31 Závěr V závěru se zaměříme na tendence, které jsou patrné z hlediska dlouhodobého vývoje. Nejdříve se budeme věnovat vzdělavatelům a následně akreditovaným a neakreditovaným programům. Z hlediska celého sledovaného vývoje je pozitivní tendencí každoroční nárůst respondentů podílejících se na výzkumném šetření. Bohužel ovšem narůstá procento vzdělavatelů, kteří se šetření zúčastní, ale vzdělávací kurzy nerealizují. Jihomoravský kraj se v počtu zúčastněných respondentů umisťoval pravidelně na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Největší procento vzdělavatelů sídlí v městech, které mají nad obyvatel. Z hlediska ekonomicko-právní formy mají subjekty nejčastěji statut příspěvkové organizace a společnosti s ručením omezeným. Po celé sledované období má nejvíce vzdělavatelů v průměru tři až pět zaměstnanců. V počtu realizovaných akreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj umístil na třetím místě za Prahou a Moravskoslezským krajem. Celkové počty realizovaných akreditovaných programů dosáhly svého maxima v roce 2010 a až do roku 2012 klesaly. Na krajské úrovni klesal počet realizovaných akreditovaných programů už od roku 2009 do roku Od roku 2012 došlo k celkovému navýšení realizovaných kurzů. Stejnou tendenci vykazuje i průměrný počet opakování jednoho kurzu. Akreditované vzdělávací programy jsou v Jihomoravském kraji nejčastěji financovány Úřadem práce ČR a následně samotnými účastníky. Čtvrtina programů je také financována prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie. V rámci oborové orientace jsou dlouhodobě nejnavštěvovanějšími kurzy z oboru služeb, společenských věd a umění a technických věd, výroby a stavebnictví. Během sledovaného období je patrný nárůst zájmu o kurzy z poslední jmenované oblasti. Naopak zájem o kurzy z oboru přírodních věd, matematiky a informatiky od roku 2009 klesá. Během sledovaného období byl v Jihomoravském kraji také patrný vyšší podíl kurzů zaměřených na zemědělství než na celorepublikové úrovni. Při pohledu na podrobné vymezení oborů volí lidé nejčastěji kurzy z oblasti kadeřnických a kosmetických služeb a účetnictví a daní. Preference těchto vzdělávacích programů se projevuje na celorepublikové i krajské úrovni. V počtu nekreditovaných vzdělávacích programů se Jihomoravský kraj pravidelně umisťuje do čtvrtého místa. Největší množství programů vykazuje Praha a Moravskoslezský kraj. Nejčastější ekonomicko-právní formou vzdělavatelů realizujících neakreditované programy jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. V rámci celého 29

32 sledovaného období jsou neakreditované kurzy nejčastěji financovány úhradou od podniků a institucí a úhradou samotného účastníka. Největší zájem projevovali lidé o neakreditované kurzy z oblasti společenských věd a umění. Z hlediska úzkého vymezení oborů jsou nejčastěji voleny kurzy z oblasti osobních dovedností, obchodu, řízení a správy, technických věd a přepravních služeb a spojů. Z hlediska počtu respondentů se dá v dalším roce očekávat opět jejich nárůst. Pokud bude pokračovat tendence, která započala v roce 2012, v dalším roce by měli respondenti vykázat i větší množství realizovaných kurzů. Oborová struktura jednotlivých vzdělávacích programů by měla dále vykazovat stejnou preferenci oborů jako v minulých letech, kdy také nedocházelo ke změnám. 30