Studenti vysokých škol v ČR 1

Transkript

1 203,5 30,1 220,2 31,2 243,7 33,0 264,8 38,4 44,3 289,5 53,5 316,2 63,6 343,9 73,2 81,7 368,1 88,1 93,0 389,0 396,0 392,1 381,0 93,9 367,9 91,7 347,3 88,1 Studenti vysokých škol v ČR 1 Lidské zdroje ve vědě a technologiích jsou podle OECD (Canberra manuál, 1997) definovány jako (i.) osoby s ukončeným terciárním vzděláním, (ii.) osoby pracující ve vědeckých a technických povoláním a (iii.) tzv. jádro lidských zdrojů ve vědě a technologiích, které zahrnuje terciárně vzdělané osoby zaměstnané na pozicích vědeckých a technických odborníků. Podle statistik studentů a absolventů českých vysokých škol lze odhadovat, o jaké množství osob v budoucnu dané kategorie rozšíří. Následující text poskytuje přehled statistik vysokoškolských studentů a absolventů s ohledem na jejich základní charakteristiky, pohlaví, typu studijního programu, studijního oboru, státní příslušnosti, místa výuky a místa bydliště. Statistiky studentů doktorských programů českých vysokých škol jsou uvedeny zvlášť, což je dáno okolností, že o těchto studentech se lze s vyšší pravděpodobností domnívat, že svou budoucí profesní dráhu spojí s oblastí vědy. Počet studentů na českých vysokých školách od roku 2001 do roku 20 rostl. Zatímco v roce 2001 navštěvovalo vysokou školu téměř 204 tisíc osob, v roce 20 jich bylo 396 tisíc. Od roku 20 vysokoškolských studentů ubývá, v roce 2014 byl jejich počet zhruba o 50 tisíc nižší než v roce 20. Vztáhneme-li tyto počty studentů k celkové populaci osob ve věku 20 až 29 let, zjistíme, že v období posledních sedmi let měla zhruba čtvrtina osob této věkové kategorie status vysokoškolského studenta. Na počátku sledovaného období, v roce 2001, dosahoval podíl studentů na populaci osob tohoto věkového rozmezí pouze 12 %. Postupem času se tedy hodnota tohoto ukazatele přibližně zdvojnásobila. Absolventů českých vysokých škol v průběhu let přibývá. Během sledovaných čtrnácti let se jejich počet ztrojnásobil (jedná se o navýšení z 30 tisíc v roce 2001 na téměř 90 tisíc v roce 2014). Tento výrazný nárůst počtu absolventů může být do jisté míry způsoben tím, že od roku 2001 se magisterský stupeň vzdělávání rozdělil na stupně dva (bakalářský a navazující magisterský) a velká část absolventů bakalářského stupně dále pokračuje studiem stupně navazujícího magisterského. Graf 1: Studenti a absolventi vysokých škol v ČR 450,0 375,0 300,0 225, ,0 75,0 5 0, Studenti VŠ (tis.) Absolventi VŠ (tis.) Podíl studentů VŠ na populaci ve věku let (v %) 1 Údaje o počtech studentů a absolventů pocházejí z datových zdrojů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (databáze SIMS). 1

2 15,4 16,4 17,7 20,7 48,0 24,5 52,9 56,7 29,8 57,3 56,0 53,5 35,5 41,7 98,4 8,0 120,7 134,7 150,7 167,8 185,9 202,6 216,4 221,5 219,6 214,3 206,6 194,9 Výrazně vzrostly také absolutní počty studentek a absolventek vysokých škol. V případě studujících žen došlo při srovnání let 2001 a 2014 ke zdvojnásobení jejich počtu, v případě žen absolvujících některou z českých vysokých škol se jedná o více než trojnásobné zvýšení během tohoto období. Podíl žen na celkovém počtu studentů v průběhu let také vzrostl v posledních šesti letech odpovídá 56 %. Mezi absolventy vysokých škol rovněž mírně převažují ženy, od roku 20 je jejich podíl ustálen nad hodnotou 60 %. Tato skutečnost může naznačovat, že ženy mají při dokončování vysokoškolského studia vyšší úspěšnost. Graf 2: Ženy studující a absolvující vysoké školy v ČR 300,0 250,0 200,0 150,0 0,0 50,0 0, Studentky (tis.) Absolventky (tis.) Podíl žen na celk. počtu studentů (v %) Podíl žen na celk. počtu absolventů (v %) V roce 2001 byla zavedena třístupňová struktura vysokoškolského studia, která nahradila dosavadní 4-6leté vysokoškolské studium. V současné době tedy ve většině oborů probíhá výuka v bakalářských, magisterských a doktorských programech 2. Tato změna je dobře patrná z grafu 3. Ještě v roce 2002 tvořili studenti magisterských oborů největší část studentské populace, po úplném dokončení transformace struktury vysokého školství početně dominují studenti bakalářských programů. Podíl doktorských studentů je v průběhu let stabilní, pohybuje se mezi šesti až osmi procenty. Podrobnější analýze studentů a absolventů doktorských programů se věnuje následující odstavec. 2 Magisterské programy jsou dvojího typu navazující, v nichž studenti pokračují po absolvování bakalářských programů, a tzv. dlouhé, které se týkají např. studia medicíny, veterinárního lékařství nebo architektury, u nichž rozdělení na dva stupně neproběhlo. 2

3 1,1 1,4 1,5 1,8 2,0 2,1 2,3 2,4 2,4 2,2 2,4 2,7 2,4 2,4 16,5 18,1 20,0 21,4 22,3 23,3 24,0 24,5 25,5 25,9 25,6 24,8 24,7 24,3 Graf 3: Struktura studentů vysokých škol v ČR podle typu studijního programu bakalářský magisterský doktorský % 34% 7% % 32% 6% 20 62% 32% 6% % 32% 7% % 36% 7% % 46% 8% % 65% 8% Studenti a absolventi doktorského stupně vzdělávání Doktorský stupeň obsahuje terciární programy vzdělávání, které jsou zaměřeny na prohloubení studia, výzkumnou činnost a vedou k udělení diplomu vědeckého stupně. Nejedná se tedy pouze o účast na výuce, ale vyžaduje se také aktivní zapojení do výzkumných aktivit a předložení výsledků bádání na konci studia. Předpokládá se, že osoby s tímto vzděláním se zapojí do výzkumu a vývoje ve státním i soukromém sektoru a budou působit jako pedagogové na vysokých školách. Graf 4: Studenti a absolventi doktorského studia 35,0 32,5 30,0 27,5 25,0 22,5 20,0 17,5 15,0 12,5,0 7,5 5,0 2,5 0,0 8,1 8,2 8,2 8,1 7,7 7,4 7,0 7,0 6,7 6,6 6,5 6,5 6,5 6, Studenti doktorského programu (tis.) Podíl doktorandů na celkovém počtu studentů (v %) Absolventi doktorského programu (tis.) Počet doktorských studentů na českých vysokých školách se od roku 2001 zvyšoval, v posledních letech se pohybuje okolo 25 tisíc. Podíl doktorandů na celkovém počtu studentů je naproti tomu poměrně stabilní, v roce 2014 činil 7 %. Studenti doktorského programu představují 1,8 % populace ve věku 20 až 29 let. V případě absolventů doktorského studia došlo rovněž ke zvýšení jejich absolutního počtu (jedná se o nárůst o 1,3 tisíc, srovnáváme-li rok 2001 a 2014). Nicméně, od roku 2007 je počet těchto absolventů relativně 3

4 0,4 0,5 0,5 0,6 0,7 0,7 0,8 0,9 0,9 0,9 1,1 1,1 1,0 1,1 6,0 6,5 7,2 7,9 8,5 9,2 9,6,1,8 11,1 11,0,9 11,0,8 stabilní. V roce 2014 představovali absolventi doktorských programů 2,8 % všech vysokoškolských absolventů. Graf 5: Studentky a absolventky doktorského studia 14,0 12,0,0 8,0 6,0 4,0 2,0 0,0 6,1 6,1 6,0 5,9 5,7 5,5 5,2 5,0 5,0 5,0 5,0 5,1 5,3 5, ,5 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 0,5-0,5 Studentky doktorského programu (v tis.) Podíl doktorandek na celkovém počtu studentek (v %) Absolventky doktorského programu (tis.) Absolutní počty studentek doktorských programů vzrůstaly až do roku 20 (z 6,0 tisíc v roce 2001 na 11,1 tisíc v roce 20), poté se ustálily na hodnotě okolo 11 tisíc. Stejně tak absolutní počty absolventek doktorského studia jsou v posledních čtyřech letech stabilizovány na úrovni 1,1 tisíce. Podíl doktorandek na celkovém počtu vysokoškolských studentek se dlouhodobě pohybuje okolo 5 %. Studenti vysokých škol v ČR podle oborů vzdělávání Klasifikace ISCED 2011 rozlišuje osm oborů vzdělávání (viz graf 5). Z takto definovaných oborů byl mezi studenty v roce 2014 největší zájem o obor Společenské vědy, obchod a právo (zahrnoval více než 9 tisíc studentů, tj. asi jedna třetina všech studujících viz graf 6). Popularita tohoto oboru v průběhu sledovaných let výrazně vzrostla, počet jeho studentů se mezi roky 2001 a 2014 zvýšil více než dvojnásobně. Srovnatelně výrazné zvýšení počtu studentů zaznamenaly také obory Přírodní vědy, matematika a informatika, Zdravotnictví a sociální péče a. Růst počtu studentů Přírodních věd je patrně dán zvyšujícím se zájmem studentů o IT obory, které jsou řazeny právě do skupiny přírodních věd. V roce 2014 tak studenti Přírodních věd, matematiky a informatiky tvořili 14 %, studenti Zdravotnických věd % a studenti oboru Služeb 6 % celkového počtu studentů. 4

5 Graf 6: Studenti vysokých škol podle oborů vzdělávání (v tis.) Společenské vědy, obchod a právo Technické vědy, výroba a stavebnictví 53,2 52,1 50,2 9,2 Vzdělávání a výchova 37,0 29,2 Přírodní vědy, matematika a informatika Humanitní vědy a umění 21,4 19,8 35,6 47, Zdravotnictví a sociální péče 18,2 36,6 Zemědělství a veterinářství 7,3 13,9 8,4 21,1 Naopak k nejmenšímu nárůstu počtu studentů (1,9 tisíc) došlo u oborů ve skupině Technických věd, výroby a stavebnictví. Tyto obory v roce 2014 navštěvovalo 52,1 tisíc osob. Na celkovém počtu studentů se podílely 15 %, co je o procentních bodů méně než v roce Mezi obory, které dlouhodobě studuje nejmenší počet studentů, patří obory orientované na a Zemědělství a veterinářství. Jedná se o 21,1, resp. 13,9 tisíc studentů v roce 2014, což odpovídá podílům 6 % a 4 % na celkovém počtu studentů. Graf 7: Struktura studentů vysokých škol podle oborů vzdělávání, 2014 (v %) 4%* 6% Společenské vědy, obchod a právo 31% Vzdělávání a výchova % Humanitní vědy a umění % Technické vědy, výroba a stavebnictví 15% Zdravotnictví a sociální péče % Přírodní vědy, matematika a informatika 14% * Zemědělství a veterinářství 5

6 Studenti doktorských programů podle oborů vzdělávání Na rozdíl od studentů všech stupňů vysokoškolského studia, patří mezi nejoblíbenější obory studentů doktorských programů Přírodní vědy, matematika a informatika, které v roce 2014 studovalo více než 7 tisíc doktorandů. Druhým nejpopulárnějším oborem se mezi těmito studenty staly Technické vědy, výroba a stavebnictví s téměř 5 tisíci studujícími. Podobným počtem doktorandů (3,6, resp. 3,7 tisíc) se v roce 2014 vyznačovaly obory Společenské vědy, obchod a právo a Humanitní vědy a umění. Relativně málo doktorských studentů najdeme v roce 2014 v oborech Zemědělství a veterinářství, Vzdělávání a výchova a. Graf 8: Studenti doktorských programů podle oborů vzdělávání (v tis.) Přírodní vědy, matematika a informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví Společenské vědy, obchod a právo Humanitní vědy a umění Zdravotnictví a sociální péče Zemědělství a veterinářství Vzdělávání a výchova 0,9 0,8 0,9 0,5 0,8 0,4 2,7 2,1 2,3 1,7 3,6 3,6 3,7 4,9 4,6 7, Studenti vysokých škol podle pohlaví Z hlediska studovaných oborů lze mezi muži a ženami zaznamenat poměrně velké rozdíly. Největší podíl mužů i žen studuje obor Společenské vědy, obchod a právo, v případě žen se jedná o 34 % všech studentek, v případě mužů o 27 % všech studentů-mužů. Druhým nejoblíbenějším oborem mezi studentkami je Vzdělávání a výchova (15 %) a třetím Zdravotnictví a sociální péče (14 %). Nejnižší zastoupení mají mezi studentkami obory Zemědělství a veterinářství (4 %), (5 %) a Technické vědy (7 %). Muži volí ke studiu Technické vědy častěji než ženy, téměř jedna čtvrtina všech studujících mužů se věnuje oborům Technických věd. Nejméně oblíbenými obory potom jsou mezi muži Vzdělávání a výchova, Zemědělství a veterinářství (shodně 4 %) a Zdravotnictví a sociální péče (6 %). Největší rozdíl vidíme tedy v případě technických věd mužů studujících tento obor bylo o 17 procentních bodů více než studentek tohoto oboru. Shodně 4 % mužů i žen studují Zemědělství a veterinářství. 6

7 Graf 9: Struktura vysokoškolských studentů podle oborů vzdělávání a pohlaví, 2014 Vzdělávání a výchova Společenské vědy, obchod a právo Technické vědy, výroba a stavebnictví Zdravotnictví a sociální péče Humanitní vědy a umění Přírodní vědy, matematika a informatika Zemědělství a veterinářství ženy 15% 12% 34% 9% 7% 4% 14% 5% muži 4% 8% 27% 19% 24% 4% 6% 8% Lze také zjišťovat, jaký je vzájemný podíl studujících mužů a žen v rámci jednotlivých oborů (graf ). Výrazně více studentek než studentů najdeme v oborech Vzdělávání a výchova (82 %) a Zdravotnictví a sociální péče (74 %). Naopak v oborech Technických a přírodních věd mají mezi studenty vyšší zastoupení muži než ženy (72 %, resp. 62 %). Graf : Struktura vysokoškolských studentů podle pohlaví a oborů vzdělávání, 2014 muži ženy Vzdělávání a výchova Zdravotnictví a sociální péče Humanitní vědy a umění Společenské vědy, obchod a právo Zemědělství a veterinářství 18% 26% 33% 38% 40% 82% 74% 67% 62% 60% Přírodní vědy, matematika a informatika Technické vědy, výroba a stavebnictví 56% 62% 72% 44% 38% 28% Studenti vysokých škol cizí státní příslušnosti V roce 2014 studovalo vysokou školu v ČR 41,2 tisíc osob cizí státní příslušnosti a jejich podíl na celkovém počtu studentů byl v tomto roce téměř 12 %. V roce 2001 tento podíl činil 4 %. Absolventů českých vysokých škol cizí státní příslušnosti bylo v roce ,3 tisíce, což představuje 9 % všech absolventů. Od roku 2001 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů. Tento nárůst zastoupení absolventů cizí státní příslušnosti je způsoben zvyšujícím se počtem cizinců, zvláště Slováků, kteří do ČR přicházejí studovat. Obory, kterým se studenti cizí státní příslušnosti nejčastěji na území ČR vzdělávali, spadaly do Společenských věd, obchodu a práva. Tyto obory studovala více než třetina všech zahraničních studentů. Zahraniční studenti často navštěvovali také Přírodní vědy a Zdravotnictví. Relativně malý zájem byl ze strany 7

8 zahraničních studentů o studijní obory zaměřené na, Zemědělství a veterinářství a Vzdělávání a výchovu. Graf 11: Struktura vysokoškolských studentů cizí státní příslušnosti podle oborů vzdělávání, % 18% 17% 13% % 4% 3% 1% Společenské vědy, obchod a právo Přírodní vědy, matematika a informatika Zdravotnictví a sociální péče Technické vědy, výroba a stavebnictví Humanitní vědy a umění Zemědělství a veterinářství Vzdělávání a výchova sledujeme-li zastoupení zahraničních studentů v jednotlivých studijních oborech, vidíme, že nejvyšší podíl zahraničních studentů byl v oborech ve Zdravotnictví a sociální péči, v němž studenti-cizinci tvoří pětinu všech studujících (graf 12). Nejmenší podíl zahraničních studentů, pouze 2 %, se vyskytoval mezi studenty oboru Vzdělávání a výchova. Graf 12: Podíly studentů cizí státní příslušnosti v jednotlivých studijních oborech českých vysokých škol, % 16% 13% 11% % 8% 8% 2% Zdravotnictví a sociální péče Přírodní vědy, matematika a informatika Společenské vědy, obchod a právo Humanitní vědy a umění Technické vědy, výroba a stavebnictví Zemědělství a veterinářství Vzdělávání a výchova Vysokoškolští studenti podle místa výuky, 2014 Nejvíce studentů českých vysokých škol studovalo v roce 2014 v Praze. Jejich počet (130 tisíc) byl téměř dvojnásobný než v Jihomoravském kraji a téměř čtyřnásobný ve srovnání s Moravskoslezským krajem, což jsou regiony s druhým a třetím nejvyšším počtem studentů 3. V Olomouckém, Jihočeském a Plzeňském kraji 3 Kraje jsou srovnány podle počtu studentů sledovaných na základě místa výuky. 8

9 studovalo v roce 2014 srovnatelné množství studentů. Srovnání šesti krajů s nejvyššími počty studentů zobrazuje graf 13. Graf 13: Počty VŠ studentů podle místa výuky (kraje ČR s nejvyššími počty studentů, v tis.) 160,0 135,1 146,3 140,4 130,0 Praha 1,0 60,0,0 8,6 81,9 80,5 76,2 73,3 61,0 39,2 41,5 38,1 31,3 33,3 21,9 23,9 23,2 22,5 17,0 19,8 18,5 17,3 16,9 18,7 17,3 17,1 14,8,7 14, Jihomoravský Moravskoslezský Olomoucký Jihočeský Plzeňský Odlišný pohled na skupinu studentů technických oborů přináší graf 14 zobrazující jejich podíly v jednotlivých krajích. Nejvyšší množství vysokoškolských studentů se logicky koncentruje v regionech s největšími českými vysokými školami. Z tohoto důvodu se nejvyšší podíl vysokoškolských studentů v roce 2014 nacházel v Praze (37 %), Brně (tj. Jihomoravském kraji, 21 %) a Moravskoslezském kraji ( %). Více než čtyřprocentního podílu studentů navštěvuje výuku v Olomouckém, Jihočeském a Plzeňském kraji. V ostatních krajích podíl vysokoškolských studentů nepřekročil 3 %, v grafu 14 je proto uveden součet podílů v těchto krajích. Graf 14: Podíly vysokoškolských studentů v krajích (v %, podle místa výuky), % 21% 17% % 6% 5% 4% 9

10 Vysokoškolští studenti podle bydliště, 2014 Nejvíce studentů českých vysokých škol mělo v roce 2014 trvalé bydliště v Praze (40,9 tisíc). Vysoké počty vysokoškolských studentů (přes 30 tisíc osob) najdeme i v dalších nejlidnatějších českých krajích Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském. Krajem s nejvyšším podílem vysokoškolských studentů na počtu osob ve věku let se stal Zlínský kraj, kde studenti vysokých škol tvořili 27 % tamější populace daného věku. Naopak nejnižší podíl studentů na této skupině obyvatel najdeme v Ústeckém kraji a Karlovarském kraji (18, resp. 17 %). Graf 15: Vysokoškolští studenti podle bydliště, , , ,4 34, ,5 19,9 19, ,7 16,4 16,1 15, ,0,9 17 6, Celkový počet VŠ studentů (tis.) Podíl VŠ studentů na celkovém počtu osob ve věku let (v %)