Sociální služby v kontextu služeb v obecném hospodářském zájmu

Transkript

1 Sociální služby v kontextu služeb v obecném hospodářském zájmu Zpracoval(a): Ing. Hana Doleželová, Ph.D. Datum:

2 Služby a vnitřní trh EU Tržní služba nabývá se na trhu za tržní cenu, čistě soukromý statek, rozhoduje se individuální volbou, není spojen veřejný zájem. Služba v obecném zájmu nehospodářské povahy čistý veřejný statek či smíšený veřejný statek, z větší části financován z veřejných prostředků, rozhoduje se veřejnou volbou, cena není sjednávána na trhu - bezplatně, či za drobnou úplatu. Služba v obecném hospodářském zájmu se spotřebou je spojen veřejný zájem, o produkci a spotřebě se rozhoduje individuální volbou. Dochází k interakci nabídky a poptávky na více či méně funkčních trzích. Cena je sjednávána na trhu, může být ale regulována, příp. z části subvencována z veřejných rozpočtů tzv. quasitržní cena - dochází tedy ke zkreslení cen.

3 Povaha poskytování sociálních služeb Služby v obecném hospodářském zájmu (SOHZ): Každá ekonomická činnost, která spadá pod závazek veřejné služby, tzn. závazek poskytovatele, který jej přijal ve veřejném zájmu a který by jej jinak pro jeho ekonomickou nevýhodnost nepřijal (nebo přijal pouze z části). Za závazek poskytovateli může být poskytnuta veřejná podpora (např. finanční z veřejných rozpočtů) Je dán zájem EU/členského státu, aby byly (ko)financovány z veřejných zdrojů.

4 Povaha poskytování sociálních služeb Sociální služby spadají do kategorie služeb obecného hospodářského zájmu Sdělení Komise č. 2012/C 8/02 o použití pravidel EU v oblasti státní podpory na vyrovnávací platbu udělenou za poskytování služeb obecného hospodářského zájmu Dopis předsedy ÚOHS ministryni práce a sociálních věcí č.j.: ÚOHS-C 10/ /2013/420/TEh ze dne

5 Veřejná podpora Není veřejnou podporou Veřejná zakázka s otevřeným zadávacím řízením V režimu de minimis (200 tis. EUR za poslední 3 roky) V režimu de minimis pro SOHZ (rozšířené, až 500 tis. EUR za poslední 3 roky) Je veřejnou podporou slučitelnou s vnitřním trhem EU S pověřením k výkonu SOHZ formou vyrovnávací platby

6 Veřejná podpora a MPSV Zásady pro dotační řízení 2016 (z kapitoly 313 státního rozpočtu) by měly dle MPSV obsahovat minimálně následující: popis způsobu (mechanismu) stanovení krajské sítě sociálních služeb, včetně její aktualizace, popis výpočtu vyrovnávací platby na sociální službu - parametrů pro výpočet vyrovnávací platby, popis mechanismu poskytnutí vyrovnávací platby poskytovateli sociální služby, včetně harmonogramu její výplaty poskytovatelům služeb, popis mechanismu pro kontrolu a přezkoumání vyrovnávací platby a opatření k zamezení a vrácení jakékoli nadměrné vyrovnávací platby. (stejně tak i pro IP kraje)

7 Veřejná podpora a MPSV Předpokladem: stanovená krajská síť sociálních služeb (součást SPRSS, vícestupňová) dle předpokladů MPSV má být pro služby v síti jednotné pověření k výkonu SOHZ (formou smlouvy o závazku veřejné služby) přistoupení ostatních zadavatelů služeb (obce) a poskytovatelů finanční podpory k tomuto pověření (pověření na IČ a identifikátory) jednotný způsob výpočtu vyrovnávací platby pro všechny služby v krajské síti

8 Financování formou vyrovnávací platby Obecně: VP = pokrytí čistých nákladů vynaložených při plnění závazků veřejné služby. VP slouží jako kompenzace poskytovateli sociální služby, tzn. celková výše prostředků z veřejných rozpočtů (včetně prostředků z ESF), kterou sociální služba potřebuje k zajištění dostupnosti poskytování sociální služby (k dokrytí svých provozních potřeb) vedle prostředků, které získá vlastní činností.

9 Vyrovnávací platba V případě jednotného pověření ze strany kraje, je kraj orgánem, který musí zamezit vzniku nadměrné vyrovnávací platby. Po ukončení dotačního roku bude provedeno vyúčtování a posouzení vyrovnávací platby na úrovni kraje posouzení veškerých nákladů a zdrojů ve vztahu k základním činnostem sociální služby (jejichž realizací je poskytovatel pověřen v rámci závazku veřejné služby). Případná nadměrná vyrovnávací platba musí být vrácena do rozpočtu pověřovatele (kraje).

10

11 Vyrovnávací platba Posouzení vyrovnávací platby: Po ukončení dotačního roku a provedení účetní závěrky nejpozději do následujícího roku Pro jednotlivé sociální služby (v pověření závazkem veřejné služby): Posouzení skutečných nákladů do výše maximálně přípustných provozních nákladů + příp. investiční náklady Porovnání se skutečně obdrženými zdroji

12 Vyrovnávací platba Rozdíl mezi skutečnými zdroji a náklady v jednotlivých službách může být: nulový skutečné náklady související s poskytováním služby jsou ve stejné výši jako skutečné příjmy (zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu, záporný skutečné náklady související s poskytováním služby jsou vyšší než skutečné příjmy (zdroje) služby, nejedná se o nadměrnou vyrovnávací platbu, kladný skutečné náklady související s poskytováním služby nižší než skutečné příjmy (zdroje) služby, může se jednat o nadměrnou vyrovnávací platbu. Tyto rozdíly u jednotlivých služeb jsou následně posuzovány společně v rámci jednoho pověřovacího aktu (za jednoho poskytovatele). Kladný výsledek i v rámci společného posouzení = nadměrná vyrovnávací platba VRACÍ SE DO ROZPOČTU POVĚŘOVATELE

13 Dotační řízení MSK (kapitola MPSV) Obdobný mechanismus výpočtu dotace jako v předchozím roce. Dotace je jedním ze zdrojů sociální služby a vstupuje do posouzení vyrovnávací platby. Dotaci může obdržet pouze registrovaná sociální služba zařazená v základní síti sociálních služeb MSK, s pověřením k výkonu služby v obecném hospodářském zájmu.

14 Děkuji za pozornost