Konvergované služby v elektronických komunikacích
|
|
- Monika Horáčková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Informačních technologií a elektronického obchodování Konvergované služby v elektronických komunikacích Diplomová práce Autor: Jaroslav Beneš Informační technologie a Management Vedoucí práce: Ing. Jiří Kosnar Praha Duben, 2009
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze dne 7. dubna 2009 Jaroslav Beneš
3 Poděkování: Rád bych poděkoval mému vedoucímu práce panu Ing. Jiřímu Kosnarovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při psaní této diplomové práce.
4 Anotace Konvergované služby jsou výsledkem (procesem) propojování a slučování pevného a mobilního světa telekomunikací. Ve své diplomové práci na téma Konvergované služby v elektronických komunikacích se zaměřuji na současný stav telekomunikací v České republice. Dále poukazuji na slabá místa v regulaci českého telekomunikačního trhu a další rozvoj konvergovaných služeb a konvergovaných sítí. Tato diplomová práce shrnuje současný stav využívání konvergovaných služeb v České republice a naznačuje možný budoucí směr využívání těchto služeb. Annotation Convergent services are the result (process) of interconnecting and merging fixed and mobile telecommunication worlds. This diploma thesis Convergent Services in Electronic Communication is aimed at the present state of telecommunication in the Czech Republic.The weak parts in the regulation of the Czech telecommunication market and further development of convergent services and convergent networks are also discussed. The present diploma thesis summarizes the current state of using convergent services in the Czech Republic and outlines a possible future development in their usage.
5 Obsah 1. Základní telekomunikační služby (pevná a mobilní telefonie) Historie konvergovaných služeb Historie telefonních sítí Historie datových sítí Propojení telefonní a datové sítě síť ISDN Struktura telefonní sítě Historie paketových (datových) sítí Historie mobilních sítí První generace mobilní sítě Druhá generace mobilní sítě Rozšíření druhé generace mobilní sítě Třetí generace mobilní sítě Pevná telefonie Druhy signalizace Účastnická signalizace Základní přípojka Primární přípojka Architektura protokolu DSS Druhy provozu Reference volání Příklad protokolu pro spojení (přepojování okruhů) Síť SS Součásti sítě SS Pevná IP telefonie Mobilní telefonie GSM Přihlášení mobilního telefonu do sítě UMTS Uživatelský terminál Přístupová síť Základnová stanice Řídící jednotka rádiové sítě Páteřní síť Vznik konvergovaných služeb a konvergovaných sítí Úvod - definice konvergence Konvergence hlas a data Konvergence IP Typy konvergence Marketingová konvergence Skutečná konvergence (služby, sítě a systémy) Propojení konvergovaných sítí Shrnutí - návratnost investic Platforma pro konvergované služby NGN Architektura NGN Výhody NGN Možnosti stávajících a budoucích prostředí pro konvergované služby Konvergence v České republice Český telekomunikační úřad (ČTÚ)
6 6.3 Zákazníci - současné komunikační řešení Nabídky konvergovaných služeb pro zákazníky Společnost T-Mobile - služba ProfiNet Společnost Telefonica O2 - služba OnePort Společnost Vodafone - služba ONENET Shrnutí poskytovatelů konvergovaných služeb Rozvoj konvergovaných služeb doporučení dalšího vývoje Motivace a příležitosti konvergence Architektura konvergovaných sítí Kvalita pevné telefonie a IP telefonie Rychlejší zavedení QoS Nasazení videa v síti Napájení po Ethernetu IP komunikace pro menší společnosti Elastičnost vzdálených pracovišť Rychlé řešení problémů Jeden terminál
7 Úvod konvergované služby v elektronických komunikacích V posledních letech jsme všichni svědky rychlého vývoje oborů telekomunikací, informační technologie, počítačů, atd. Termín konvergence označuje vzájemné sbližování - propojení pevného a mobilního světa telekomunikací. Účelem této diplomové práce je podat přehled o vývoji a možnostech konvergovaných služeb. V první části diplomové práce se seznámíme s počátky telefonní, datové a mobilní sítě a s počátky konvergovaných sítí a služeb. Dále pak s technologickým zázemím těchto sítí a jejich dalším rozvojem. Ukážeme si aspekty současného řešení v porovnání s novým (konvergovaným) řešením, které pro zákazníky přináší komplexnější a levnější služby. V poslední části diplomové práce jsou uvedeny vlastní návrhy rozvoje konvergovaných služeb a sítí, které budeme blízké budoucnosti zcela určitě využívat. Cíl práce (max. 3 řádky): Seznámit s počátky konvergovaných služeb, s jejich historickým vývojem, rozvojem, včetně dalšího rozšiřování do jiných oblastí, než jsou pouze počítačové sítě a telekomunikace. Poznámka: V diplomové práci se vyskytuje velké množství zkratek a technických termínů (pojmů). Zkratky a pojmy uvedené v textu jsou vysvětleny v příloze č. 2 v Malém telekomunikačním slovníku. V příloze č. 1 je uveden seznam obrázků a tabulek. 3
8 1. Základní telekomunikační služby (pevná a mobilní telefonie) 1.1 Historie konvergovaných služeb Pro telekomunikační sítě bylo po dlouhou dobu charakteristické, že byly budovány vždy pro jeden určitý způsob komunikace. Po mnoho let tedy vedle sebe existovaly nezávisle na sobě síť telefonní, určená pro hlasovou komunikaci a síť telegrafní (nyní datová), určená pro komunikaci textovou. Z pohledu poskytovaných služeb byla tedy telefonní síť využívána pro telefonní službu, telegrafní síť pro službu účastnického dálnopisu (Telex) a službu telegramovou. Tomu byly podřízeny technické a provozní vlastnosti těchto sítí, tj. specifikace signálů v koncových bodech sítě, charakteristiky přenosových cest, parametry spojovacích zařízení, celkové uspořádání sítě, její provozní kapacity atd. Hlavní směry rozvoje a technických inovací zpravidla určovala síť telefonní vzhledem ke svému plošnému rozšíření, počtům účastníků a objemům provozu. Již od samého počátku bylo patrné víceúrovňové hierarchické uspořádání této sítě. Důvody jsou celkem zřejmé: 1) prvním z nich je přirozené rozložení objemů provozu v závislosti na vzdálenosti účastníků, 2) další pak byly důvody technického a ekonomického charakteru, tzn. vlastnosti a schopnosti spojovacích a přenosových systémů a relace mezi náklady na výstavbu a provoz telefonních ústředen a přenosových cest. Telefonní sítě používaly standard CS (Circuit switching - přepojování okruhů), sloužící k přenosu hlasu a obrazu a datové sítě používaly efektivnější standardy založené na PS (Packet switching - přepojování a přenos paketů). Pro každý standard byl určen jiný způsob účtování. Přepojování okruhů používalo účtování dle času a přepojování paketů za přenesená data nebo ještě výhodněji paušální tarif s neomezeným množstvím dat (v současnosti). Z historie známe však úspěch v konvergování, a to ISDN (Integrated Service Digital Network). Podstatou byla tehdy představa služby počítačů přestěhovat do světa telekomunikací. To se podařilo, ačkoliv byl tento pokus odsouzen k nezdaru, protože se předpokládalo, že by telekomunikace výrazně zdražil. Avšak standardu ISDN nyní používáme naprosto běžně. 4
9 Druhý pokus se tolik neujal, předpokladem tehdy bylo obě služby nasadit na společnou platformu, sítě ATM, které pracovaly na pomezí mezi přepojováním okruhů a používání paketů. Tento pokus se nezdařil, protože jeho nevýhodou je velká režie a provoz přenosových protokolů vyšších úrovní. Tento typ sítě používají telekomunikační operátoři, ale i zde je již na ústupu. Současným trendem hlasové telefonieje migrace na datové sítě. 1.2 Historie telefonních sítí Hlavní motivací v rozvoji telekomunikací vždy byly narůstající potřeby komunikace, projevující se růstem počtů účastníků a zvětšováním objemů provozu. Spolu s řešením problému, jak zajistit potřebné přípojné kapacity telefonních ústředen bylo třeba hledat možnosti, jak dosáhnout co nejlepšího využití kapacit přenosových médií, tj. zejména draze budovaných kabelových tras. Na této linii vývoje lze najít několik významných bodů, které vždy znamenaly zásadní kvalitativní skok. Prvním z nich je praktické využití vynálezu pulzní kódové modulace - PCM, tzn. nahrazení analogového přenosu hovorového signálu přenosem digitálním. V procesu, který začal někdy v 60. letech tak byly ze sítí postupně vytlačeny analogové přenosové systémy a globálně nasazeny přenosové systémy digitální. Operace se signálem v digitálním tvaru pak byly později aplikovány i ve spojovacích systémech, kde tzv. spojování v časové doméně resp. časové spojovací pole nahradilo spojovací pole prostorové. Tím byly položeny základy k úplné digitalizaci sítě. Dalším z těchto významných momentů, který ostatně ovlivnil prakticky všechny technické i netechnické obory, byl pokrok v technice polovodičů, v miniaturizaci a integraci součástek a zejména v technice mikroprocesorů a jejich aplikací. Průnik těchto moderních technologií do telekomunikačních systémů vedl ke zmenšení jejich prostorových a energetických nároků, ale navíc přinesl i možnosti realizace nových postupů a funkcí, které s dřívějšími technologiemi ani nebyly možné. Dalším, možná kvalitativně nejvýraznějším krokem byla aplikace principů počítačových systémů, zejména programového řízení, ve spojovacích zařízeních. A konečně v oblasti přenosových technologií přinesl zásadní obrat pokrok ve vývoji optických vláken a optoelektronických součástek, který vedl k poměrně rychlé výměně podstatné části klasických přenosových médií - kabelů s kovovými vodiči - za kabely optické, a to ve všech úrovních sítí, a k získání dříve nepředstavitelných přenosových kapacit v řádu Gbit/s. 5
10 Telekomunikační technologie posledních dekád minulého století lze tedy souhrnně charakterizovat několika klíčovými vlastnostmi: 1. Vysoká koncentrace spojovacích kapacit podřízených jednomu systému řízení spojovacích funkcí. 2. Změněné cenové relace mezi přenosovými médii, přenosovými systémy a spojovacími systémy. 3. Určitý stupeň integrace digitálních spojovacích a přenosových systémů. 4. Výrazně nižší nároky na prostor, energii a údržbu. 1.3 Historie datových sítí Další obor, který zasáhl do rozvoje oboru telekomunikací, a který má původ v oboru informačních technologií. jsou dálkové datové komunikace přenos dat. Nejprve telegrafní, vzápětí pak i telefonní síť a v nich vyčleněné pevné okruhy začaly být využívány k přepravě dat mezi místy jejich vzniku, zpracování a použití, později pak i k přímé komunikaci uživatelů s počítači a počítačů mezi sebou. Tyto sítě byly dvojího typu. V datových sítích s komutací okruhů byl použit klasický princip spojování (přepojování okruhů), stejný jako v síti telegrafní a telefonní. Dokonce zpočátku byly některé datové ústředny jen určitou modifikací některých typů ústředen telegrafních nebo telefonních. Zcela novým typem telekomunikační sítě se pak stala datová síť s přepojováním paketů, tj. s principem spojování, který vznikl v prostředí souběžně se rozvíjejícího oboru informačních technologií. Zatímco budování datových sítí s komutací okruhů se v krátké době ukázalo jako neperspektivní, princip přepojování paketů se stal pro datovou komunikaci základem dalšího rychlého rozvoje. Přináší totiž dvě významné přednosti: A) Mnohonásobně lepší využití kapacity přenosových cest (tras). B) Možnost komunikace téměř doslova "každého s každým". Tato možnost vyplývá právě z principu paketového přenosu, při kterém komunikace mezi účastníky neprobíhá v reálném čase, ale pakety jsou předávány z paměti do paměti koncových a síťových zařízení v následných časových intervalech. Existence několika typů telekomunikačních sítí vedle sebe, jejich současné využívání pro datovou komunikaci a neustále se zvyšující nároky uživatelů si vynutilo řešení nového, do té doby neznámého problému, a sice propojení sítí různého druhu a zajištění jejich 6
11 spolupráce tak, aby byla možná vzájemná komunikace jejich účastníků. Současně, v důsledku narůstajících potřeb i dalších druhů tzv. nehovorové komunikace - komunikace textové a obrazové - vznikaly nové telekomunikační služby, přizpůsobené požadovanému způsobu komunikace a vlastnostem sítí, ve kterých byly poskytovány a specifické i příslušnými koncovými zařízeními. V těchto službách se poprvé propojily obory informatiky a telekomunikací a vzniklo pro ně i nové zvláštní označení - služby telematické. 1.4 Propojení telefonní a datové sítě síť ISDN Tato situace vedla ke vzniku myšlenky a konceptu jediného společného síťového prostředí pro všechny druhy dálkové komunikace, sítě označované ISDN (Integrated Services Digital Network) - digitální sítě integrovaných služeb. Základem této sítě je integrovaná digitální síť IDN (Integrated Digital Network), což je telefonní síť, postavená na digitálním přenosovém prostředí s použitím digitálních ústředen s časovým spojováním a programovým řízením, ve kterých je integrován nejnižší stupeň přenosové technologie. Použitím signalizace SS7 v této síti a využitím prostředků pro zřizování digitálních účastnických přípojek pak vzniká ISDN - síť, která v koncovém bodě nabízí digitální účastnické rozhraní, umožňující současné připojení různých koncových zařízení a přístup k řadě telekomunikačních služeb pro různé způsoby komunikace hovorové i nehovorové. Přínosem pro zákazníky měly být dvě základní přednosti: 1. Přístup ke všem komunikačním možnostem na jediné síťové přípojce. 2. Vysoké kvalitativní parametry poskytovaných služeb dané digitálním přenosem po celé délce spojení mezi koncovými body sítě. Slabinou však od začátku byly a zůstaly relativně vysoké ceny těchto služeb zejména pro koncové uživatele Struktura telefonní sítě Do té doby klasické hierarchické členění telefonních sítí ztrácí opodstatnění a bývalé tři úrovně - místní, uzlová, tranzitní - se fakticky redukují na dvě tím, že ve spojovacích systémech splývá úroveň místní a národní (tranzitní) - viz obr. 1. Důsledným využitím výhradně digitálních spojovacích i přenosových systémů vzniká integrovaná digitální telefonní síť - IDN. 7
12 Obr. 1 - Dvouúrovňové uspořádání digitální telefonní sítě Zdroj: interní materiály GTS Novera, a.s., vlastní úpravy 1.5 Historie paketových (datových) sítí Jako nejlepší pro účely datové komunikace se ukázal princip paketového přenosu (komunikace) resp. přepojování paketů. Paketová komunikace, která v sobě shrnuje principy časového multiplexoru, koncentrátoru a přepojování zpráv (střadačového spojování) byla poprvé prakticky aplikována v USA v počítačové síti ARPA (původní síť dnešního Internetu). V historii datové komunikace přinesla významný obrat jak v oboru informačních technologií, tak v oboru telekomunikací. Vedle markantního zvýšení efektivnosti využití přenosových cest a zlepšení kvalitativních parametrů komunikace v uživatelských datových sítích se stala jedním ze základů filozofie otevřených systémů a jejich propojování, reprezentované referenčním modelem jednotné síťové architektury - OSI modelem. Cílem vytvoření této jednotné síťové architektury bylo zajistit, aby jakákoliv uživatelská koncová zařízení, vyhovující mezinárodně přijatým požadavkům, byla volně připojitelná k síti, vytvořené podle pravidel a specifikací jednotné síťové architektury. 8
13 Při zpracování rozsáhlého souboru normativních dokumentů, došlo i zde k významnému propojení oborů informačních a telekomunikačních technologií, které následně ovlivnilo další vývoj nejen v oblasti veřejných datových sítí, ale i ostatních moderních telekomunikačních sítích a služeb. Vrstvový referenční model OSI se stal společným základem pro nová koncepční řešení síťových systémů, služeb a uživatelských zařízení a tvorbu příslušných mezinárodních normativních dokumentů v obou oborech. Zařízení pro datové IP (Internet Protocol) sítě se neustále zdokonalují a jejich parametry, zejména uživatelské přenosové rychlosti a provozní kapacity přepojovacích zařízení dosahují již takových hodnot, že přenosové služby v těchto sítích mohou za příznivých okolností poskytnout kvalitu srovnatelnou s přenosovými službami v digitálních sítích s komutací okruhů. Jestliže se spojí tyto možnosti paketových datových sítí s novými, neustále zdokonalovanými metodami digitálního zpracování akustických a obrazových signálů je možné toto síťové prostředí využít i pro audio a video komunikaci v reálném čase. Nasazování technologie IP sítí se postupně stalo jedním z nástrojů k dosahování konkurenceschopnosti jak nových telekomunikačních operátorů, kteří se zpravidla orientují na určité vybrané druhy a soubory služeb, tak i tradičních velkých operátorů klasických rozsáhlých telekomunikačních sítí. Velcí operátoři, kteří zpravidla ovládají základní síťové infrastruktury, využívají IP technologie k získání potřebné pružnosti v odezvě na aktuální požadavky uživatelů a poptávku po nových službách a k dosažení lepšího využití přenosových kapacit, které mají ve svých sítích vybudovány. Pro nové poskytovatele služeb je technologie IP sítí v řadě hledisek výhodnější než klasické telekomunikační technologie. Pokud se orientují na služby datové komunikace, pak se u nich zužitkují výhody vysoké flexibility IP technologií jak z hlediska přizpůsobení provozních kapacit systému aktuálnímu zájmu zákazníků, tak z hlediska implementace různých uživatelských služeb a jejich konkrétních parametrů. Nezanedbatelné přitom jsou i relativně příznivé cenové relace u IP technologií. Jestliže pak jsou tito provozovatelé schopni nabídnout ve své síti i služby hlasové komunikace s přijatelnou kvalitou, získávají výhodné konkurenční pozice proti poskytovatelům klasické telefonní služby. 9
14 1.6 Historie mobilních sítí Veřejné mobilní sítě jsou používány pouze cca 20 let. Po celou tuto dobu procházejí bouřlivým rozvojem a jejich vývoj se neustále zrychluje, v poslední době se velmi rozšiřují dokonce na úkor pevných telefonních sítí. Současným trendem je zejména rozšiřování možností datové komunikace a přístupu na Internet První generace mobilní sítě První generaci mobilních systémů lze charakterizovat jako analogové radiotelefonní mobilní systémy, které využívají na radiovém rozhraní. Příkladem těchto systémů jsou systémy NMT (Nordic Mobile Telephony). NMT systémy se nejvíce používají v Evropě, ve Skandinávských státech. První sítě s tímto systémem byly zprovozněny na začátku osmdesátých let. NMT systémy využívají na radiovém rozhraní frekvencí v pásmu 450 nebo 900 MHz. Zajímavou vlastností těchto systému, je že na rozdíl od řady dalších systémů první generace umožňují mezinárodní roaming Druhá generace mobilní sítě Druhou generaci mobilních systému lze charakterizovat jako digitální buňkové mobilní radiotelefonní systémy. Typickým příkladem tohoto systému je GSM (Global System for Mobile Communication). V porovnání se systémy první generace jde o pokročilejší způsob komunikace vyznačující se hlavně vyšší kapacitou systému, vysokou odolností proti odposlechu a rušení, možností jednoduché realizace mezinárodního roamingu, menšími a úspornějšími terminály, větší nabídkou funkcí, větší kompatibilitou s pozemními systémy atd. Systémy GSM se ve světě používají od roku Jejich rozšíření není omezeno pouze na jeden světadíl či jeho část. Pro GSM se využívá různých frekvenčních pásem 900, 1800, 1900 MHz.. Principy, typy rámců, protokoly používané všemi uvedenými odnožemi GSM jsou shodné. Jediná odlišnost je právě ve frekvenčním pásmu používaném pro přenos signálu mezi mobilní stanici a mobilní sítí, tedy na radiovém rozhraní. V GSM se na radiovém rozhraní používá pro každý rádiový kanál ještě časové dělení a princip TDMA (Time Division Multiple Access). Tento princip se nazývá TDMA over FDMA (Frequency Division Multiple Access). 10
15 V TDMA rámci se přenáší kromě užitečných dat od několika uživatelů také řídící informace. Z hlediska přenosu dat je na tom druhá generace mnohem lépe než první generace. Druhá generace používá již z principu pro přenos hlasu v celé síti digitální tvar signálu. Základní rychlost mezi mobilní stanici a sítí je 13 kbit/s obousměrně. Tento kanál lze bez větších potíží užít pro přenos dat, běžně rychlostí 9,6 kbit/s Rozšíření druhé generace mobilní sítě Dále se často hovoří o dvou a půlté generaci, tedy vylepšených mobilních systémech druhé generace. Tyto systémy jsou charakteristické digitálním přenosem signálu v rámci celé mobilní sítě s možností vyšších přenosových rychlostí než 9,6 kbit/s a případně využitím paketového způsobu přenosu na principu GPRS (General Packet Radio Service). Zavádí do prostředí mobilních systémů IP protokol s přímým standardizovaným připojením do Internetu teoreticky až rychlostí 192 kbit/s. Do této skupiny lze zařadit i GSM s rychlým přenosem dat pomocí přepojování okruhů HSCSD (High Speed Circuit Switched Data). HSCSD umožňuje přenosové rychlosti až 57,6 kbit/s (součet v obou směrech přenosu). Další zvyšování přenosových rychlostí je možné použitím systému EDGE (Enhanced Data for GSM Evolution), který představuje konečný vývoj datových komunikací uvnitř standardu GSM. V porovnání s klasickým GSM je zde použit jiný druh modulace. Celkové rychlosti datových přenosů se pohybují kolem 384 kbit/s Třetí generace mobilní sítě Pro označení třetí generaci mobilních systémů se používá zkratka UMTS (Universal Mobile Telecommunications System). Jde o systémy, které pracují v pásmu 2 GHz a které sjednocují různé bezdrátové přístupové technologie současnosti do jedné pružné a výkonné infrastruktury schopné nabídnout široký rozsah multimediálních služeb s garantovanou kvalitou. V praxi to znamená plnou mezinárodní interoperabilitu a přístup k pokročilým službám, jako jsou např. videokonference a datové přenosy 384 kbit/s s plnou mobilitou (v dopravních prostředcích do 120 km/hod) a až 2 Mbit/s s omezenou mobilitou (pohyb chůzí méně než 10 km/hod). 11
16 Systém třetí generace UMTS podporuje všechny služby zamýšlené pro pevné širokopásmové sítě (ISDN). Na rozhraní mezi mobilní stanicí a sítí se využívá pro přenos dat na principu CDMA (Code Division Multiple Access). Jedná se o metodu, kde je možné celé frekvenční pásmo ve stejném čase sdílet více účastníky pomocí kódového dělení. Zajímavá vlastnost UMTS je také to, že jako první systém umožňuje mezinárodní handover. Tabulka 1 sumarizuje přenosové rychlosti využitelné pro uživatele dosažitelné různými mobilními systémy. Tabulka 1 - Přehled rychlostí mobilních systémů Technologie Komerčně zprovozněno Přenosové rychlosti GSM ,6 kbit/s HSCSD ,4 kbit/s GPRS kbit/s EDGE kbit/s UMTS kbit/s až 2 Mbit/s Zdroj: vlastní úprava Sbližování a prolínání informačních (počítačových) a telekomunikačních (pevná a mobilní) technologií se v poslední dekádě minulého století stalo významným faktorem, který začal vlastními specifickými impulzy ovlivňovat další vývoj v obou oborech. Proto si tento proces vysloužil i vlastní pojmenování - KONVERGENCE. Při bližším zkoumání tohoto oboru (procesu) můžeme rozlišit dvě linie - konvergenci sítí a konvergenci služeb. 12
17 2. Pevná telefonie Pojem pevná telefonie - signalizační systémy je spojen se zavedením automatizovaných telefonních systému. V digitálních spojovacích systémech a v sítích s těmito systémy je nutný přenos signalizace jak pro spojení uvnitř digitální sítě, tak i pro spojení mezi účastníky, z nichž jeden je připojen např. na digitální ústřednu a druhý na ústřednu analogovou (ústředny 2. a 3. generace). V souvislosti s digitalizací sítě je nutné řešit jednak signalizaci pro spolupráci analogových a digitálních ústředen, jednak signalizace v samotné digitální síti. 2.1 Druhy signalizace Každé telefonní spojení zahrnuje tři druhy signalizace: 1. Signalizaci mezi účastníky a ústřednou. 2. Signalizaci uvnitř ústředen. 3. Signalizaci mezi ústřednami. Obr. 2 - Klasická struktura telefonní soustavy Telefonní ústředna A Telefonní ústředna B Zdroj: vlastní znalosti V telefonní síti se nejvíce využívají systémy ISDN (Integrated Services Digital Network), a proto se zaměříme na účastnickou a meziústřednovou signalizaci těchto systémů. 13
18 2.2 Účastnická signalizace Tato signalizace probíhá mezi účastnickým terminálem (koncovým zařízením) a ústřednou, na kterou je tento terminál připojen. Účastnická signalizace u analogových přípojek je velmi jednoduchá a v minimálně změněné podobě se používá od počátku zavedení automatického spojování. Tato signalizace používá k detekci požadavku změnu elektrických parametrů připojeného terminálu. Přenos číselné volby se provádí pomocí tónové volby. Zbývající informace účastník dostává v podobě odpovídajících kombinací tónů, které odpovídají konkrétnímu stavu spojení. ISDN je založena na digitální spojovací technice telefonních sítí a jejím cílem je integrace všech služeb do jediné univerzální sítě. Jednoduchá přípojka ISDN (základní přístup) může přes jednotné rozhraní připojit až 8 různých nebo stejných terminálů (telefon, fax, datový terminál (modem), videotelefon, atd.). V běžném případě je možné terminály různých služeb dosáhnout jedním volacím telefonní číslem přípojky. Každá jednoduchá ISDN přípojka má k dispozici dva přenosové kanály (každý o rychlosti 64 kbit/s) provozované na běžném měděném dvouvodičovém vedení. Síť ISDN má pro účastníka výhodu v tom, že všechny telekomunikační služby je možné provozovat na jediné přípojce, a tím na jediném vedení. Integrovaná síť ISDN není podle stavu specifikací (ITU-T, ETSI) žádnou přísně jednotně specifikovanou sítí, ale vytváří rámec, v němž mohou jednotliví provozovatelé národních sítí rozvíjet služby ISDN podle vlastních požadavků. 2.3 Základní přípojka Nejdůležitější přípojka ISDN systémů se nazývá základní nebo také přípojka se základním přístupem - Basic Access. Umožňuje použití dvou signálních kanálů (kanál B), každý s přenosovou rychlostí 64 kbit/s pro transportní digitální přenos signálních informací (hovor, data, text a obraz). Signalizace se přenáší v přídavném datovém kanálu 16 kbit/s (kanál D). Základní přípojka je běžná účastnická přípojka v síti ISDN (viz obr. 3). 14
19 Obr. 3 - Základní přípojka ISDN Zdroj: Digitální komunikační sítě, skripta 2.4 Primární přípojka Účastnická zařízení s velkými požadavky na přenosovou kapacitu, jako např. pobočkové telefonní ústředny nebo datová zařízení, mohou být připojena do veřejné telefonní sítě přes zvláštní síťový přístup tzv. primární přistup - Primary Rate Access. Primární přípojka umožňuje připojení 30 kanálů B každý s přenosovou rychlostí 64 kbit/s a jednoho signalizačního kanálu D (64kbit/s). Spojení mezi účastnickým zařízením a veřejnou telefonní sítí je čtyřdrátové tzn. pro primární přípojky jsou zapotřebí 2 páry měděného vedení (viz obr. 4). Obr. 4 - Primární přípojka ISDN Zdroj: Digitální komunikační sítě, skripta 15
20 Účastnická signalizace v ISDN má označení DSS1. Tato signalizace ctí veškeré vlastnosti referenčního modelu OSI a je zařazená do skupiny pod označením protokoly. Potom hovoříme o protokolu DSS1 kanálu D Architektura protokolu DSS1 Signalizace v kanálu D je definovaná pro spodní tři vrstvy OSI modelu a její průběh (protokol) je založen na doporučení ITU-T. V následujících odstavcích je popsán protokol DSS1 a protokol E-DSS1 pro ISDN, který z těchto doporučení vychází. Obr. 5 - Architektura protokolu v kanále D Zdroj: Digitální komunikační sítě, skripta Úkoly spodních tří vrstev: 1. Fyzická vrstva (Physical Layer), tj. vrstva 1, zajišťuje synchronizaci přenosu digitálních signálů v kanálech mezi terminály a telefonní sítí současně v obou směrech rozhraní U a S (doporučení I.430 a I431). 2. Spojová vrstva (Data Link Layer), tj. vrstva 2, zabezpečuje správnost přenosu informací vrstvy 3 mezi terminály a místní ústřednou. Ve vrstvě 2 se dále předpokládá i paketový přenos dat (doporučení Q.920 a Q.921). 3. Síťová vrstva (Network Layer), tj. vrstva 3, přenáší vlastní signalizaci mezi terminály a telefonní ústřednou (doporučení Q.930 a Q.931). 16
21 Poznámka: Uvedená architektura protokolu platí pouze pro kanál D. Funkce obou kanálů B je zajišťovaná pouze vrstvou Druhy provozu Podle druhu nosných služeb je možné rozlišovat tři druhy propojování: 1. Spojení s přepojováním okruhů (kanál B). 2. Spojení s přepojováním paketů v kanále B. 3. Spojení s přepojováním okruhů v kanále D. Podle použitého druhu nosné služby se rozlišuje signalizace a její zpracování v síti. Jako příklad možné konfigurace je dále uveden referenční model pro spojení s přepojováním okruhů. Spojení s přepojováním okruhů Spojení s přepojováním okruhů se používá u všech telefonních a u většiny datových spojení. Kanály B s přenosovou rychlostí 64 kbit/s se přenášejí transparentně mezi terminály (v koncovém provozu). Ve spojovacích polích jednotlivých telefonních ústředen se dané B kanály propojují na základě signalizace v kanále D. Spojení s přepojováním okruhů popisuje referenční model OSI obr. 6, v němž jsou jednotlivé kanály znázorněny odděleně. Protokol vrstvy 1: Pro přenos kanálů B se v síti ISDN využívají pouze funkce vrstvy 1. Kanál D využívá vrstvy 1 a 2 odděleně pro každý úsek připojených vedení. Vrstva 1 zajišťuje přenos mezi koncovým zařízením a telefonní ústřednou jedné základní přípojky. Vrstva 2 zabezpečuje správnost přenosu pro jeden úsek spojení (vedení) mezi terminálem a telefonní ústřednou. 17
22 Obr. 6 - Referenční model ISDN pro spojení s přepojováním okruhů Zdroj: Digitální komunikační sítě, skripta Protokol vrstvy 2: Vrstva 2 zajišťuje zabezpečení přenosu zpráv vrstvy 3 v kanále D a případně i paketový přenos dat pro data vrstvy 3. Vrstva 2 přitom vyžívá principu přenosu HDLC-LAPD. Ten vychází ze základního přenou HDLC-LAPB, který se využívá pro paketový přenos dat (X.25) a je rozšířen o specifické požadavky ISDN. Podobně jako při každém principu HDLC se i u HDLC-LAPD přenášejí zprávy vrstvy 3 v tzv. blocích (rámcích), které jsou opatřeny pořadovým vysílacím číslem a na konci bloku kontrolní bitovou kombinací pro zabezpečení přenosu. 18
21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM
21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn
VíceMobilní komunikace. Semestrální úloha GSM stručný přehled
Mobilní komunikace Semestrální úloha GSM stručný přehled Jméno: Jan Melich Datum měření: 27.2.2006 1.Úvod: GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci Jedná se
VíceČeské vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická
České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Semestrální práce z předmětu 37MK UMTS Rychlík Ondřej Úvodem Od roku 1986 pracoval ITU na definici nového systému, který umožňuje celosvětový roaming
VíceStruktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura
Struktura sítě GSM 1 Buňková struktura Síť GSM je jedním z celulárních (buněčných) systémů. Základní idea je taková, že obsluhovanou oblast rozdělíme na 14 šestiúhelníkových buněk, které tvoří dva svazky
VíceRadiové rozhraní UMTS
České Vysoké Učení Technické Fakulta elektrotechnická Seminární práce Mobilní komunikace Radiové rozhraní UMTS Michal Štěrba Alokace spektra UMTS Spektrum se skládá z jednoho párového pásma (1920-1980
Více37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace
37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto
VíceMobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
Mobilní sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Mobilní sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky
VíceDatové přenosy CDMA 450 MHz
37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple
VíceDatové přenosy GPRS, EDGE
37MK Datové přenosy GPRS, EDGE Semestrální práce Martin Štorek 17. 5. 2007 Obsah 1 Jak přenášet data v sítích GSM... 2 2 Základní rozdělení datových přenosů v GSM... 2 2.1 CSD (Circuit Switched Data)...
Víceco to znamená pro mobilního profesionála?
funkce Vstupte do širokopásmové sítě WWAN Vstupte do širokopásmové sítě WWAN: co to znamená pro mobilního profesionála? Bezporuchové, vysokorychlostní připojení je ve vzrůstající míře základní podmínkou
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS Vypracoval: Pavel Mach Úvod Sítě třetí generace budou implementovány do existujících sítí druhé generace. Koncept využití mobilních sítí třetí generace
VíceOčekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE
Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE 1 Co umožní LTE? LTE (Long Term Evolution 4G mobilní sítě) Inzerované rychlosti v hodnotách 60, 75,100 Mbit/s Jaká bude realita?
VícePB169 Operační systémy a sítě
PB169 Operační systémy a sítě Řízení přístupu k médiu, MAC Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Řízení přístupu k médiu Více zařízení sdílí jednu komunikační linku Zařízení chtějí nezávisle komunikovat a posílat
VíceMobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová
Mobilní komunikace Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G Petra Píšová Mobilní síť: GSM - Globální Systém pro Mobilní komunikaci, Global System for Mobile communications - digitální buňková radiotelefonní
VícePoužité pojmy a zkratky
Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) asymetrická digitální účastnická linka ARPU ukazatel stanovující průměrný měsíční výnos ze služeb připadající na
VícePřipojení k rozlehlých sítím
Připojení k rozlehlých sítím Základy počítačových sítí Lekce 12 Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod Telefonní linky ISDN DSL Kabelové sítě 11.10.2006 Základy počítačových sítí - lekce 12 2 Telefonní linky Analogové
VíceSemestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005
Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného
VíceTechniky sériové komunikace > Synchronní přenos
Fyzická vrstva (PL) Techniky sériové komunikace (syn/asyn, sym/asym ) Analogový okruh (serial line) Přenos v přeneseném pásmu (modem) Digitální okruh (ISDN) Techniky sériové komunikace > Synchronní přenos
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
VíceRádiové rozhraní GSM fáze 1
Mobilní komunikace Semestrální práce Rádiové rozhraní GSM fáze 1 Martin Klinger 22.5.2007 V průběhu 80.let Evropa zaznamenává prudký nárůst analogových celuárních systémů, bohužel každá země provozuje
VíceY32PMK Projekt č.3 Protokol z měření
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření Autor: Tomáš Dlouhý Úloha: Sítě UMTS, CDMA datové přenosy Akademický rok: 2009/2010 Cvičení a paralelka:
VíceMobilní komunikace GSM
Mobilní komunikace GSM 1.Úvod GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci. Jde o plně digitální systém, který byl budován jako celoevropský systém na celulární
VíceRádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška
MOBILNÍKOMUNIKACE X32MKO MOBILNÍKOMUNIKAČNÍSYSTÉMY X32MKS Mobilnísítě 2007/2008 Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška Jiří Chod CHOD@FEL.CVUT.CZ Mobilní stanice Současnost
VíceVývoj GSM I. 1986 testy technologií digitálního vysílání v Paříži (TDMA a FDMA) 1987 12 zemí sepsalo memorandum o technologii GSM (MoU)
Lekce 4 Vývoj GSM I 1982 CEPT zakládá skupinu GSM (Groupe Spécial Mobile) jejímž úkolem je navrhnout panevropský systém s následujícími kritérii: kvalitní přenos lidské řeči digitální ISDN kompatibilní
VíceSítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE
X32MKS - Mobilní komunikační systémy Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE Měřící skupina č. 2 Vypracovali: Tomáš Nemastil, Jan Sadílek, Jan Hlídek, Jaroslav Jureček, Putík Petr Zadání 1) Odeslání
VíceModerní technologie linek. Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA
Moderní technologie linek Zvyšování přenosové kapacity Zvyšování přenosové spolehlivosti xdsl Technologie TDMA Technologie FDMA Zvyšování přenosové kapacity Cílem je dosáhnout maximum fyzikálních možností
VíceZákladní komunikační řetězec
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní
VíceStandard IEEE
Standard IEEE 802.11 Semestrální práce z předmětu Mobilní komunikace Jméno: Alena Křivská Datum: 15.5.2005 Standard IEEE 802.11 a jeho revize V roce 1997 publikoval mezinárodní standardizační institut
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VícePopis výukového materiálu
Popis výukového materiálu Číslo šablony III/2 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_I.2.14 Autor Předmět, ročník Tematický celek Téma Druh učebního materiálu Anotace (metodický pokyn, časová náročnost, další pomůcky
VíceMetody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH
Metody multiplexování, přenosové systémy PDH a SDH KIV/PD Přenos dat Martin Šimek O čem přednáška je? 2 Vzorkování lidského hlasu Multiplexace kanálů PDH SDH Digitalizace lidského hlasu 3 Při telefonním
VíceZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
VíceHiPath Cordless Office pro HiPath 3000
HiPath Cordless Office pro HiPath 3000 HiPath Cordless Office je integrované řešení pro IP komunikační systémy HiPath 3000 pro bezšňůrovou komunikaci s komfortními účastnickými a systémovými funkcemi.
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-50
Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - standardy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si
VíceZáklady spojovací techniky
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Telefonní sítě
Více37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM
37MK - Semestrální práce - Signalizace v GSM Vypracoval: Václav Outerský Signalizace je u sítě GSM nedílnou součástí komunikace. Stará se o navazování hovoru, ostatní servisní komunikaci s mobilními terminály
VíceRozdíl mezi ISDN a IDSL Ú ústředna K koncentrátor pro agregaci a pro připojení k datové síti. Pozn.: Je možné pomocí IDSL vytvořit přípojku ISDN.
xdsl Technologie xdsl jsou určeny pro uživatelské připojení k datové síti pomocí telefonní přípojky. Zkratka DSL (Digital Subscriber Line) znamené digitální účastnickou přípojku. Dělí se podle typu přenosu
VíceZÁKLADY INFORMATIKY VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ. Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ ZÁKLADY INFORMATIKY Ing. Roman Danel, Ph.D. Ostrava 2013 Ing. Roman Danel, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava ISBN 978-80-248-3052-0
VíceESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky. Penosové systémy 3 generace 37MK
ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky Penosové systémy 3 generace 37MK Student: kvten 2007 Jaroslav Ržika Tetí generace mobilních systém Pro oznaení tetí generaci
VíceZáklady spojovací techniky
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základy spojovací techniky PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206 Funkce účastnické
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován
VíceSignalizační systém číslo 7 v mobilních sítích GSM
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Semestrální práce do předmětu 37MK Signalizační systém číslo 7 v mobilních sítích GSM Jaroslav Vrána Signalizační systém číslo 7 v mobilních
VícePočítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík
Počítačové sítě Teoretická průprava II. Ing. František Kovařík SPŠE a IT Brno frantisek.kovarik@sspbrno.cz ISO_OSI 2 Obsah 1. bloku Vrstvový model Virtuální/fyzická komunikace Režie přenosu Způsob přenosu
Víceíta ové sít baseband narrowband broadband
Každý signál (diskrétní i analogový) vyžaduje pro přenos určitou šířku pásma: základní pásmo baseband pro přenos signálu s jednou frekvencí (není transponován do jiné frekvence) typicky LAN úzké pásmo
VícePrincipy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VícePředstavíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.
10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola
VícePříloha č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí přístupu k veřejné komunikační síti Vodafone formou národního roamingu. Příloha č. 1. Služby
Příloha č. 1 Služby 1. Rozsah 1.1 Vodafone se zavazuje poskytovat NR partnerovi služby přístupu do své mobilní komunikační sítě (dále jen Služby ), které jsou specifikovány v článku 1.2, a NR partner se
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-04
Identifikátor materiálu: ICT-3-04 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Mobilní sítě Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí vývoj mobilních sítí.
VícePřístupové sítě nové generace - NGA. Jiří Vodrážka
Přístupové sítě nové generace - NGA Jiří Vodrážka Definice NGA Co jsou přístupové sítě nové generace? Doporučení Komise 2010/572/EU: kabelové přístupové sítě, které sestávají zcela nebo zčásti z optických
VíceAd) Komunikační kanály a cesty
28. Komunikační kanály a cesty. Komunikace na okruzích a paketová komunikace. Principy přenosových a spojovacích systémů. Pevné a mobilní rádiové služby. Ad) Komunikační kanály a cesty o Kanál (telekomunikační
VíceEXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním ICS 35.240.60 materiálem o normě. Dopravní telematika Vyhrazené spojení krátkého rozsahu (DSRC) Datová
VíceEXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura
VíceČeský telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610. Čl. 1 Úvodní ustanovení
Český telekomunikační úřad Praha dne 27. 9. 2002 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 6968/2002-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.
Více9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST
9. PRINCIPY VÍCENÁSOBNÉHO VYUŽITÍ PŘENOSOVÝCH CEST Modulace tvoří základ bezdrátového přenosu informací na velkou vzdálenost. V minulosti se ji využívalo v telekomunikacích při vícenásobném využití přenosových
VíceStátnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť:
Státnicová otázka 31 PRAXE: Pojem telekomunikační síť, Telekomunikační sítě analogová, IDN, ISDN. Techniky v telekomunikačních sítích. (CREATED BY SUNSHINE, ICQ: 280766356) Pojem telekomunikační síť: Pro
VíceX.25 Frame Relay. Frame Relay
X.25 Frame Relay Frame Relay 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy X.25, Frame relay _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr.
VíceProtokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá :
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá : vrstvu fyzickou (standardy xxbasexxxx např. 100BASE TX) vrstvu datových spojů: Definice logického rozhraní specifikace IEEE 802.2 Specifikace
VíceAnalogové mobilní systémy AMPS 463 467,5 453 457,5 25 180 NMT 450 869 894 824 849 30 832 TACS 935 950 890 905 25 1000
37MK - Semestrální práce NMT 450 síť první generace v ČR Vypracoval: Vojtěch Šprongl Analogové systémy 1.generace První generací mobilních systémů jsou analogové radiotelefonní mobilní systémy, které využívají
VíceSíťový plán signalizace Příloha 4. Technická specifikace ISUP Dodatek 1
Síťový plán signalizace Příloha 4 Technická specifikace ISUP Dodatek 1 Doplnění signalizace ISUP pro podporu tísňových volání z mobilních sítí do sítě ČESKÝ TELECOM, a.s. 1 Parametr číslo volaného účastníka
VíceMobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách. 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr
Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách Agenda: 1. Představení
VíceNázev Kapitoly: Přístupové sítě
Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické
VíceČeský telekomunikační úřad V Praze dne 3. října 2001 Sokolovská 219, Praha 9 Č.j. 26485/2001-610
Český telekomunikační úřad V Praze dne 3. října 2001 Sokolovská 219, Praha 9 Č.j. 26485/2001-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) vydává podle 95 bodu 6 písm. b) a k provedení 42 a 68 zákona
VíceCCNA I. 3. Connecting to the Network. CCNA I.: 3. Connecting to the network
CCNA I. 3. Connecting to the Network Základní pojmy Konvergence sítí (telefony, TV, PC, GSM) SOHO (Small Office and Home Office) nabídka a prodej produktů evidence objednávek komunikace se zákazníky zábava
VíceZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ
ZÁKLADY DATOVÝCH KOMUNIKACÍ Komunikační kanál (přenosová cesta) vždy negativně ovlivňuje přenášený signál (elektrický, světelný, rádiový). Nejčastěji způsobuje: útlum zeslabení, tedy zmenšení amplitudy
VíceSystémy pozemní pohyblivé služby
Lekce 1 Systémy pozemní pohyblivé služby umožňují komunikaci pohyblivých objektů během pohybu (mobilní) nebo při zastávkách (přenosné) veřejné neveřejné veřejné radiotelefonní sítě (GSM) dispečerské sítě
VíceDruhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné
7. Přenos informací Druhy sdělovacích kabelů: kroucené metalické páry, koaxiální, světlovodné A-PDF Split DEMO : Purchase from www.a-pdf.com to remove the watermark MODULACE proces, při kterém se, v závislosti
VíceTechnologie GSM. Telekomunikační systémy. Bc. Petr Luzar
Technologie GSM Telekomunikační systémy Bc. Petr Luzar Semestrální práce 2011 OBSAH ÚVOD...3 1 POČÁTKY KOMUNIKACE...4 2 GENERACE MOBILNÍCH SÍTÍ...7 2.1 SÍŤ PRVNÍ GENERACE...7 2.2 SÍŤ DRUHÉ GENERACE...9
VíceFakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky. prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc v Brně
Vysoké učení technické v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Ústav radioelektroniky Autor práce: Vedoucí práce: prof. Ing. Stanislav Hanus, CSc. 3. 6. 22 v Brně Obsah Úvod Motivace
VíceModemy a síťové karty
Modemy a síťové karty Modem (modulator/demodulator) je zařízení, které konvertuje digitální data (používané v PC) na analogové signály, vhodné pro přenos po telefonních linkách. Na druhé straně spojení
VíceSPOJENÍ SE SVĚTEM VÍCEBUŇKOVÉ TELEFONNÍ SYSTÉMY SIP DECT SPOLEČNOSTI PANASONIC
SPOJENÍ SE SVĚTEM VÍCEBUŇKOVÉ TELEFONNÍ SYSTÉMY SIP DECT SPOLEČNOSTI PANASONIC TELEFONNÍ SYSTÉM DECT SPOLEČNOSTI PANASONIC, ZALOŽENÝ NA PROTOKOLU SIP Komunikační systémy, založené na protokolu SIP, přinesly
Vícea metody jejich měření
Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Sítě LTE v ČR a metody jejich měření 1 Co umožní LTE? LTE (Long Term Evolution 4G mobilní sítě) Inzerované rychlosti v hodnotách 60, 75,100 Mbit/s Jaká bude realita? Cíle
Více1. Základy bezdrátových sítí
1. Základy bezdrátových sítí Bezdrátová síť (WLAN) Je to typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými účastníky sítě uskutečňováno pomocí elektromagnetických vln. Z hlediska funkčnosti a
VíceKroucená dvojlinka. potah. 4 kroucené páry. STP navíc stínění
Fyzická vrstva Kroucená dvojlinka původně telefonní kabel, kroucením sníženo rušení pro sítě začalo používat IBM (Token Ring) nestíněná (Unshielded Twisted Pair, UTP) stíněná (Shielded Twisted Pair, STP)
VíceWi-Fi aplikace v důlním prostředí. Robert Sztabla
Robert Sztabla Robert Sztabla Program Páteřní síť Lokalizace objektů Hlasové přenosy Datové přenosy v reálném čase Bezpečnost Shrnutí Páteřní síť Wi-Fi aplikace v důlním prostředí Spolehlivé zasíťování
VíceČeský telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/2003-610
Český telekomunikační úřad Praha dne 4. září 2003 se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 Č.j.: 22780/2003-610 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad ) jako příslušný orgán státní správy podle 95 bodu 6 písm.
VíceX32MKO - Mobilní komunikace. projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření
31.10.2007 X32MKO - Mobilní komunikace projekt č.1 Sítě DECT, přenos hlasu, výstavba sítě a její rozšíření měřící skupina č.3 středa 14:30-16:00 Zadání: 1. Vybudování DECT sítě Vybudujte síť DECT podle
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 35.240.60; 03.220.01 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
VíceTémata profilové maturitní zkoušky
Obor: 18-20-M/01 Informační technologie Předmět: Databázové systémy Forma: praktická 1. Datový model. 2. Dotazovací jazyk SQL. 3. Aplikační logika v PL/SQL. 4. Webová aplikace. Obor vzdělání: 18-20-M/01
VíceMetodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o provozu v sítích elektronických komunikací TP (ČTÚ) 1-02
Metodické vysvětlivky k pololetnímu výkazu o provozu v sítích elektronických komunikací TP (ČTÚ) 1-02 Oddíl I: Provoz veřejné pevné telefonní sítě Ve sloupcích 1 a 2 se uvede celkový objem provozu v tisících
Více17. Spojovací systém SEL ALCATEL 100 S12
Spojovací soustavy přednáška č.12. Studijní podklady k předmětu Spojovací soustavy pro studenty katedry elektroniky a telekomunikační techniky Spojovací soustavy, verze 1.2 Strana 1 miroslav.voznak@vsb.cz
VíceProjekt IEEE 802, normy ISO 8802
Projekt IEEE 802, normy ISO 8802 Petr Grygárek rek 1 Normalizace v LAN IEEE: normalizace aktuálního stavu lokálních sítí (od roku 1982) Stále se vyvíjejí nové specifikace ISO později převzalo jako normu
VícePŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH
S t ř e d n í š k o l a t e l e k o m u n i k a č n í O s t r a v a PŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH ROČNÍKOVÁ MATURITNÍ PRÁCE Z TELEKOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Autor: Vít Gruner Třída: 4.A Školní rok: 2006/2007
VíceSpráva rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení
Správa rádiových kmitočtů v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz po výběrovém řízení Martin Hanuš Český telekomunikační úřad Odbor správy kmitočtového spektra Obsah 2 Průběh a výsledky výběrového řízení
VíceČeské vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra radioelektroniky Přenosové formáty mobilních systémů 1. generace - semestrální práce z předmětu 37MK - autor semestrální práce: Stanislav
VíceZáklady mobilních sítí. Ivan Pravda
Základy mobilních sítí Ivan Pravda Autor: Ivan Pravda Název díla: Základy mobilních sítí Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha
VíceModerní rádiové prvky v sítích pro Mobilní komunikaci
Moderní rádiové prvky v sítích pro Mobilní komunikaci Karel Mikuláštík Úvod Mobilní sítě možnost telefonovat a přistupovat k internetu, téměř odkudkoliv Rozvoj 3G a 4G sítí 10 let => zvýšení uživatelských
VíceID listu: DATA_VPN _ (poslední dvojčíslí označuje verzi listu)
ID listu: DATA_VPN _001.05 (poslední dvojčíslí označuje verzi listu) Označení služby Stručný popis služby Popis vlastností služby Použitelné technologie Lokalizace služby Monitoring služby Podmíněno službami
VícePROVOZNÍ PODMÍNKY SLUŽEB COPROSYS Ústí spol. s r.o.
PROVOZNÍ PODMÍNKY SLUŽEB COPROSYS Ústí spol. s r.o. Platnost od 1.7.2011 Strana 1 (celkem 6) 1. Zřizování, změny a rušení služeb 1.1 Zřízení služby 1.1.1 Typická doba zřízení služeb Doba zřízení služeb
VíceSítě UMTS a CDMA datové přenosy
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 3 Sítě UMTS a CDMA datové přenosy Vypracoval: Jan Hlídek Spolupracovali: Tomáš Nemastil, Petr Putík, Jaroslav Jureček, Honza Sadílek
VícePROVOZNÍ PODMÍNKY SLUŽEB ALFA TELECOM s.r.o.
PROVOZNÍ PODMÍNKY SLUŽEB ALFA TELECOM s.r.o. 1. Zřizování, změny a rušení služeb 1.1 Zřízení služby 1.1.1 Typická doba zřízení služeb Typická doba zřízení služeb je popsána v následující tabulce: Doba
VíceZávěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém úseku 451,3 455,74/461,3 465,74 MHz
Závěry přezkoumání, zda stále trvají důvody pro omezení počtu práv k využívání rádiových kmitočtů v kmitočtovém úseku 451,3 455,74/461,3 465,74 MHz Dne 7. 2. 2011 skončila platnost přídělu rádiových kmitočtů
VícePozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění.
N Á V R H Pozn. Revizemi jsou vyznačeny významové změny ve výrokové části oproti stávající verzi všeobecného oprávnění. Praha xx 2019 Čj. ČTÚ-8 933/2019-613 Český telekomunikační úřad (dále jen Úřad )
VíceBezdrátový přenos dat
Obsah Počítačové systémy Bezdrátový přenos dat Miroslav Flídr Počítačové systémy LS 2007-1/21- Západočeská univerzita v Plzni Obsah Obsah přednášky 1 Úvod 2 IrDA 3 Bluetooth 4 ZigBee 5 Datové přenosy v
VícePočítačové sítě Implementace RM OSI. Počítačové sítě - Vrstva datových spojů 1
Implementace RM OSI Počítačové sítě - 1 Protokoly, architektura Otevřené systémy Otevřené pro další standardizaci Definují širší kategorie funkcí pro každou funkční úroveň Nedefinují způsob implementace
VíceInovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávání v informačních a komunikačních technologií
VY_32_INOVACE_31_20 Škola Název projektu, reg. č. Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Téma Tematická oblast Název Autor Vytvořeno, pro obor, ročník Anotace Přínos/cílové kompetence Střední
VíceČíslování a číslovací plány v telefonní síti
EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Číslování a číslovací plány v telefonní síti PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL CZ.2.17/3.1.00/36206
VíceZáklady počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly
Základy počítačových sítí Model počítačové sítě, protokoly Základy počítačových sítí Lekce Ing. Jiří ledvina, CSc Úvod - protokoly pravidla podle kterých síťové komponenty vzájemně komunikují představují
VícePROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/ PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM
PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0010 PŘEDMĚT PRÁCE S POČÍTAČEM Obor: Studijní obor Ročník: Druhý Zpracoval: Mgr. Fjodor Kolesnikov PROJEKT ŘEMESLO - TRADICE A BUDOUCNOST
Více