Dvě desetiletí existence se už naplňují

Transkript

1 Srpen 2011 Ročník 16/4 QUIDQUID DISCIS, TIBI DISCIS (PETRONIUS) Dvě desetiletí existence se už naplňují Nahoře vlevo památné shromáždění na Ostré hůrce nad Hájem ve Slezsku, kde byl v květnu 1990 poprvé za účasti premiéra vlády ČR Petra Pitharta proklamován požadavek vzniku Slezské univerzity (SU); nahoře vpravo ze slavnostního zahájení výuky na Filozofické fakultě v Opavě v říjnu děkan karvinské Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Emanuel Šustek, poslankyně Jaroslava Moserová, předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředseda české vlády Milan Lukeš, náměstek ministra školství Libor Pátý; uprostřed vlevo z návštěvy prezidenta Václava Havla na opavské akademické půdě na jaře 1991 (s hlavou státu zleva opavský primátor Jiří Staněk a děkan opavské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Zdeněk Stuchlík); uprostřed vpravo první doktorská promoce na SU v roce 1996; dole vlevo prezident Václav Klaus na OPF v roce 2006; dole vpravo zpěv komorního pěveckého sboru doprovází život akademické obce SU už 20 let. Nadcházejícímu dvacetiletí se budeme více věnovat v příštím vydání novin Foto archiv

2 strana 2 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Harmonogram akcí ke 20. výročí univerzity Řadou odborných, společenských a kulturních akcí si Slezská univerzita (SU) v Opavě letos připomíná historické okamžiky svého vzniku. Přijetím zákona České národní rady č. 314/1991 Sb. z 9. července 1991 (účinnosti nabyl 28. září 1991) vyvrcholilo velké úsilí opavských a karvinských iniciátorů myšlenky vybudovat na území historického českého Slezska nové vysoké učení. Za jejím naplněním se vydali nedlouho po 17. listopadu 1989 a již září Výstava Současná krajina studentů Institutu tvůrčí fotografie Karviná září 19. ročník konference konzervátorů-restaurátorů konaný ve spolupráci s Asociací muzeí a galerií ČR, Technickým muzeem v Brně a Slezským zemským muzeem na půdě Slezské univerzity Opava září Výstava Institutu tvůrčí fotografie Vilnius září Slavnostní otevření nově vybudovaného gastronomického centra Ústavu lázeňství, gastronomie a turismu Opava 13. září Mezinárodní workshop relativistických astrofyziků RAGtime 13 Opava září Přednáška Okna vesmíru pořádaná Ústavem fyziky v rámci festivalu Bezručova Opava Opava 14. září Vernisáž výstavy fotografií Zdeňka Stuchlíka Opava 15. září Jazzový koncert absolventa studia na Ústavu fyziky Jakuba Říčana Opava 15. září Mezinárodní konference Aktuální trendy pro rozvoj ekonomiky podnikání v Evropské unii Karviná září Adaptační kurz Prvákoviny pořádaný studentskou organizací AIESEC pro budoucí studenty prvních ročníků všech oborů Obchodně podnikatelské fakulty Karviná září Závody na inline bruslích Akademické mistrovství ČR, závod Českého poháru, Slezská brusle a bruslička pořádané Univerzitním sportovním klubem Slezské univerzity Opava 18. září Workshop Dobrovolnictví u nás a v nás pořádaný Ústavem pedagogických a psychologických věd Opava 20. září říjen Celostátní zahájení akademického roku Opava 3. října v akademickém roce dokázali pod gescí Masarykovy univerzity zahájit výuku na fakultách v Opavě a v Karviné. K příležitosti 20. výročí existence se SU dostalo cti spoluorganizovat celostátní slavnostní zahájení akademického roku K této významné události dojde v Opavě 3. října, ale už dlouho před ní a ještě po ní proběhne pod hlavičkou dvacetiletí řada dalších setkání. Pro vaši informaci přinášíme jejich harmonogram. Představení multimediální ročenky studijního oboru Multimediální techniky na Ústavu fyziky Opava 5. října 13th International Conference on Finance and Banking spolupořádaná katedrou financí Obchodně podnikatelské fakulty Ostrava října Konference Proměny rodiny - multidisciplinární péče o dítě a rodinu pořádaná Ústavem pedagogických a psychologických věd Opava 20. října Mezinárodní konference OpenSource řešení sítí pořádaná za spolupráce Ústavu informačních technologií Obchodně podnikatelské fakulty a Centra informačních technologií Slezské univerzity Karviná 21. října

3 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 3 Mezinárodní konference k 15. výročí vzniku ostravsko-opavské diecéze Opava 26. října říjen, listopad Výstava fotografií z tvorby studentů oboru Multimediální techniky pořádaná Ústavem fyziky Opava listopad Setkání významných absolventů Filozoficko-přírodovědecké fakulty Opava 3. listopadu Mezinárodní konference doktorandů a mladých vědeckých pracovníků pořádaná Ústavem doktorských studií Obchodně podnikatelské fakulty Karviná 4. listopadu Studentský filmový půlmaraton; přehlídka snímků z mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jeden svět pořádaná Ústavem pedagogických a psychologických věd Fakulty veřejných politik Opava 9. listopadu Prezentační akce Kariéra pro studenty Obchodně podnikatelské fakulty pořádaná studentskou organizací AIESEC Karviná 9. listopadu Festival studentského divadla Na cestě pořádaný studenty oboru Kulturní dramaturgie se zaměřením na divadlo vyučovaném na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Opava listopadu Mezinárodní konference Právo v podnikání v členských státech Evropské unie pořádaná katedrou práva Obchodně podnikatelské fakulty Karviná listopadu Mezinárodní konference Analýzy sociální reality v česko-polském příhraničí po vstupu do Evropské unie pořádaná Ústavem veřejné správy a regionální politiky Opava 11. listopadu Seminář Autonomní systémy pro posluchače doktorského studia na Ústavu informatiky Opava 14. listopadu Mezinárodní konference Uplatnění absolventů v ošetřovatelské praxi pořádaná Ústavem ošetřovatelství Opava 23. listopadu Den prevence a den otevřených dveří pro veřejnost města na Ústavu ošetřovatelství Opava 23. listopadu Prezentace kolektivní monografie Rozumíme si navzájem? Možnosti reflexe minulosti v současnosti v české a polské literatuře, jazyce a kultuře 20. století pořádaná Ústavem bohemistiky a knihovnictví Opava 30. listopadu prosinec Konference Zvládání současných sociálně patologických jevů a rizikového chování pořádaná Ústavem pedagogických a psychologických věd Opava 1. prosince Seminář studentů oboru Veřejná správa a sociální politika Proměny sociální reality česko-polského příhraničí Opava 13. prosince Prezentace nového literárněvědného periodika Litteraria opaviensia pořádaná Ústavem bohemistiky a knihovnictví Opava 14. prosince Oficiální partneři projektu VIENNA INSURANCE GROUP

4 strana 4 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Archeolog Stanislav Stuchlík doktorem věd Mezi jedenácti osobnostmi, jimž 13. června předal předseda Akademie věd České republiky prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c., diplom doktora věd (DSc.), byl také prof. PhDr. Stanislav Stuchlík, CSc., z Ústavu archeologie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Prestižní vědeckou hodnost získal rozhodnutím Vědecké rady Akademie věd ČR ze dne 3. března letošního roku na základě řízení ukončeného obhajobou disertace s názvem Borotice. Mohylové pohřebiště z doby bronzové. Doktorem historických věd se stal dále s ohledem na skutečnost, že patří k našim předním specialistům na archeologii doby bronzové a pravěký pohřební ritus. Je též iniciátorem tradičních sympozií o starší době bronzové v českých zemích a na Slovensku, jejichž počet překročil vloni už dvě desítky. Zájem o archeologii u mě vzklíčil podvakrát, reaguje prof. Stuchlík na otázku po začátku cesty, která ho přivedla až k uvedenému titulu. Poprvé ještě v útlém věku, kdy jsem jedním dechem přečetl knihu Josefa Poulíka, podruhé na střední škole, připomíná zlínský rodák (1945) s tím, že jeho největší tužbou se stalo studium egyptologie. Ta se sice nenaplnila, stejně jako přání věnovat se klasické archeologii, ale nakonec zvoleného studia archeologie rozhodně nelituje. Do Egypta jsem se podíval jako turista, usmívá se absolvent Filozofické fakulty J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita) v Brně, který svou praxi zahájil na konci šedesátých let v Muzeu jihovýchodní Moravy v Gottwaldově a po třech letech přešel do Archeologického ústavu ČSAV. Tam prošel postupně posty odborného a vědeckého pracovníka a od roku 1984 po získání kandidatury vedoucího pravěkého oddělení. K habilitaci mě dotlačil prof. Vladimír Podborský a nedlouho poté, kdy jsem ji ukončil, přišla nabídka z Opavy. A tak od roku 1997 zajíždím na Slezskou univerzitu, ohlíží se iniciátor myšlenky vydávat tu Acta archaeologica Opaviensia, jehož připravovaný 4. svazek bude věnován únorové konferenci o pohřebním ritu, o níž sám prof. Stuchlík píše na jiném místě. Profesorem byl S. Stuchlík jmenován v dubnu 2001, a zatímco tehdy v Karolinu sdílel své dojmy z předávání jmenovacích dekretů společně s vedle stojícím Zdeňkem Stuchlíkem z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty a jejím tehdejším i současným děkanem, ve dvoraně Knihovny Akademie věd ČR byl jeho nejbližším spolupracovníkem prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který externě přednáší také na opavském Ústavu archeologie. Ten má Ze slavnostního aktu, který se 13. června uskutečnil ve dvoraně Knihovny Akademie věd České republiky - prof. Stanislav Stuchlík přebírá z rukou prof. Jiřího Drahoše diplom doktora věd Foto Stanislava Kyselová tedy nyní doktory věd dva (prof. Přichystal disertaci věnoval problematice kamenných surovin v pravěku východní části střední Evropy). Za dobu svého působení v Opavě si S. Stuchlík pochopitelně rád připomíná zvláště ty absolventy, kteří v oboru zůstali a získané poznatky dále zhodnotili. Z absolventů bakalářů mohu zmínit Ladislava Šmejdu, odborného asistenta katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, z absolventů magistrů pak Jiřího Juchelku z opavského pracoviště Archeologického ústavu Akademie věd České republiky v Brně, posluchače doktorského studia v Brně, který u nás na částečný úvazek přednáší, vypočítává, ale na mnohem vyšší počty studentů, než jaké byly v době, kdy studoval sám, nahlíží střízlivě. Pamatuji si přesně, že nás studovalo pět, zato jsme všichni v oboru zůstali. Mám-li tuto skutečnost porovnat se současným stavem, vychází to prakticky nastejno, potvrzuje zkušenosti v tom ohledu, že uplatnit se úspěšně v praxi se ani zdaleka každému z absolventů nepodaří. Jaké další plány prof. Stuchlík nyní má? Získání titulu DSc. považuji za dosažení jednoho z dalších stupňů své vědecké dráhy. Určitě ale zatím nebilancuji, konstatuje a jako důkaz předkládá k tisku připravenou práci Zlato v pravěku Moravy a českého Slezska, unikátně dokládající sociální stratifikaci tehdejší společnosti. Vznikla řešením grantu Grantové agentury ČR a Slezská univerzita ji má vydat ještě letos. Rovněž by se jednou chtěl vrátit k tematice psích hřbitovů, jíž se v minulosti popularizační formou věnoval z popudu své manželky. Po její smrti to cítím jako velký morální závazek a navíc, pojednat o pozůstatcích psa od nejstarších dob až po středověk, je téma velmi zajímavé, potvrzuje šíři odborného záběru, přičemž nezapomíná ani na ostatní koníčky, k nimž, pokud zbude čas, patří především cestování. Vizitku prof. Stuchlíka nelze zakončit lépe, než jeho pohledem na to, jaké poselství přináší archeologický výzkum dnešní společnosti v obecné rovině. Myslím, že je zcela průkazné. V čase, jímž se už od své diplomové práce věnované sídlištím únětické kultury na Moravě ve starší době bronzové zabývám, přece jen nebyly mezi lidmi tak obrovské sociální rozdíly, naopak existovaly lepší vztahy mezi nimi. A do třetice by měl být pro nás v mnohém poučný jejich poměr k přírodě, jejich filozofie - moderně řečeno - udržitelnosti života na Zemi. Zdá se vám to snad málo? Vždyť je to víc než dost, uzavírá prof. Stuchlík. Ivan Augustin

5 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 5 Matematika Zdeňka Kočana profesně naplňuje To, co mu dvě desetiletí strávená studiem a následným působením na Matematickém ústavu (MÚ) Slezské univerzity v Opavě přinesla, Zdeněk Kočan na podzim 1991, kdy do Opavy po účasti ve druhém kole přijímacího řízení až ze západního konce naší vlasti (Karlovy Vary) přišel, nemohl ani v nejmenším tušit. Tam, kam jsem jít původně studovat chtěl, mě nevzali, a tak došlo na zužitkování zachycené informace o možnosti přihlásit se na magisterskou učitelskou kombinaci matematika - fyzika pro střední školy na Slezské univerzitě, konstatuje lakonicky. Hned první reakcí tak naplňuje mínění některých kolegů, že mluví sice málo, ale to, co po úvaze řekne, pak sedí. Pro rozhovor není sice takový stav úplně tou nejlepší výchozí pozicí, v Kočanově případě je ovšem nutné se s ní vyrovnat. Důvody k tomu trochu ho vyzpovídat a něco říct i za něj se totiž nabídly samy. Ještě donedávna RNDr. Zdeněk Kočan, Ph.D., ukončil zkraje léta na MÚ habilitační řízení a rektorem prof. PhDr. Rudolfem Žáčkem, Dr., byl k 1. červenci jmenován docentem pro obor Matematika - Matematická analýza (jmenovací dekret mu bude oficiálně předán na chystaném slavnostním zasedání vědeckých rad a akademických senátů SU, které se v listopadu uskuteční na Obchodně podnikatelské fakultě v Karviné). Od téhož data je doc. Kočan též zástupcem ředitele MÚ pro studijní záležitosti, když se na tomto postu stal nástupcem doc. RNDr. Kristíny Smítalové, CSc. Seznámit se s problematikou tohoto resortu bude teď mým nejdůležitějším úkolem, potvrzuje nový člen vedení MÚ, jehož největším profesním zájmem jsou aktuálně vlastnosti diskrétních dynamických systémů na dendritech. Naznačené dává tušit, že své rozhodnutí věnovat se učitelství posléze změnil. Po dvou letech studia jsem pocítil, že mě matematika baví víc než fyzika. To vedlo k přestupu na magisterské studium oboru Matematická analýza, říká. Po jeho absolvování kontinuálně pokračoval ve studiu doktorském, a tak není divu, že mu neunikly hned první ročníky česko-slovenského workshopu z diskrétních dynamických systémů, na jejichž organizaci se v posledních letech sám významně podílí. Tato odborná setkání jsou volným pokračováním vědeckého semináře prof. RNDr. Jaroslava Smítala, DrSc., dnes ředitele MÚ, z doby jeho působení na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Také mě prof. Smítal během studia ovlivnil, přirozeně v tom pozitivním slova smyslu, Doc. Zdeněk Kočan v knihovně Matematického ústavu Obálka časopisu, v jehož obsahu je Z. Kočan zastoupen Foto ian přiznává doc. Kočan. Těm, kdo by se chtěli retrospektivně seznámit s tradicí vzpomenutých workshopů, mohu práci přece jen částečně usnadnit. Doc. Kočan nechyběl s výjimkou ročníku 1999 na jediném. Nerad bych vypočítával, kdy jsem na nich i vystupoval, ale je pravda, že pokud něco organizujete a ještě chcete odborný program obohatit referátem, bývá to složité. Často je za takové situace dokonce dost obtížné už jen poslouchat jiné přednášející, dosvědčuje, ale dodává, že se Repro archiv na další ročníky těší stejně jako na ty, které již absolvoval. Smítalova škola se rozrůstá, přicházejí mladší kolegové, rozšiřuje se i původní česko-slovenský rozměr jednání, charakterizuje vývoj workshopu. Přímo na MÚ jsou Kočanovými nejbližšími spolupracovníky RNDr. Veronika Kurková, Ph.D., a RNDr. Michal Málek, Ph.D. S nimi v poslední době dvakrát publikoval v časopisech Topology and its Applications (2009) a Ergodic Theory and Dynamical Systems (2011) vydávaném nakladatelstvím Cambridge University Press. Jeho práce ale již dříve odborné kruhy poznaly i z časopisů Real Analysis Exchange či Aequationes mathematicae. Podílí se na řešení sedmiletého a letos končícího výzkumného záměru Topologické a analytické metody v teorii dynamických systémů a matematické fyzice (řešitel prof. Smítal) a spolupracuje i s doc. RNDr. Martou Štefánkovou, Ph.D., při řešení jejího čtyřletého projektu Grantové agentury ČR Diskrétní dynamické systémy ( ), jehož spoluřešitelem je další z absolventů MÚ RNDr. Marek Lampart, Ph.D., působící na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. A samozřejmě přednáší. V poslední době to byly kupříkladu předměty Algebra, Algebraické struktury nebo Topologie, uzavírá doc. Kočan tuto kapitolu. Když si chce od matematické analýzy odpočinout, věnuje se rekreačně sportu a na otázku po dalších plánech odpovídá se stejnou pokorou, jako na všechny dříve položené. Moc neřeknu. Až dosud se všechno odvíjelo od studia a to ostatní přinesl život. Ale počkejte, přece tu je ještě něco. Před dvaceti lety sice ještě naše země východním cípem Slezska nekončila, takže jsem nepřišel z její západní části až do její východní výspy, nicméně i tak to bylo daleko. Nemám však rozhodně ani v nejmenším čeho litovat, usmívá se doc. Kočan a protentokrát naposledy osvědčuje svou mimořádnou vyrovnanost a nadhled. (ian)

6 strana 6 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Za úspěšným rozvojem ICT stojí řada projektů Červencová prezentace průběžného hodnocení tuctu letos řešených rozvojových projektů se stala impulsem k setkání s Mgr. Janem Noskem, vedoucím Centra informačních technologií (CIT) Slezské univerzity (SU). Projekt Rozvoj informačních a komunikačních technologií, jehož je řešitelem, získal ze všech nejvyšší dotaci. Ale nejen to. Jde o projekt s návazností na úspěšně řešené projekty z let minulých, které se určujícím způsobem zasadily o dosažený rozvoj oblasti informačních a komunikačních technologií (ICT) na SU, dnes prakticky bez výjimky využívaných všemi studenty, akademickými pracovníky i zaměstnanci. Není na škodu si uvědomit rychlost vývoje v této oblasti, konstatuje na úvod Mgr. Nosek a míří k prvnímu rozvojovému projektu, na němž se podílel a který se týkal zmírnění slabých a posílení silných stránek SU ve vztahu k její organizaci a k informačnímu systému. Na pozici jeho hlavního řešitele byl v době, kdy jsem se k projektu v červenci 2007 dostal, prorektor pro rozvoj doc. František Koliba, připomíná Mgr. Nosek. Za podstatný považuje fakt, že projekt právě v oblasti ICT prostřednictvím externě provedeného auditu nastartoval proces postupné konsolidace a pozdějšího rozvoje ICT na SU. Situace to byla v tehdejší podobě neudržitelná, což ostatně potvrdila i na externím auditu nezávisle provedená interní analýza, s níž se začalo v polovině zmíněného roku 2007, říká vedoucí CIT s tím, že jedním z nástrojů postupné stabilizace této oblasti na SU se stalo právě řešení projektů. A ty rozvojové z kategorie decentralizovaných v tom sehrály rozhodující roli, potvrzuje Mgr. Nosek. Projekt tohoto typu orientovaný na konsolidaci, modernizaci a rozvoj síťové infrastruktury SU a vytvoření specializovaného pracoviště pro doktorandy Matematického ústavu byl řešen v roce Získal finanční dotaci 5,670 mil. Kč, která byla později o 100 tis. Kč navýšena. Měl tři základní cíle, jejichž naplnění jsme v daném časovém období z celouniverzitního hlediska pokládali za nejdůležitější, přibližuje z pozice jeho hlavního koordinátora Mgr. Nosek (hlavním řešitelem projektu byl Ing. Jaroslav Kania, kvestor SU). Na něj se hned o rok později podařilo navázat ještě šířeji koncipovaným projektem Konsolidace a rozvoj informačních a komunikačních technologií SU. Ten lze charakterizovat jako projekt, jehož řešení umožnilo přechod z konsolidační fáze do fáze rozvojové. Hlavní řešitel i koordinátor zůstali nezměněni, k dispozici jsme zprvu měli 6,780 mil. Kč, po navýšení dotace Decentralizované rozvojové projekty pro informační a komunikační technologie ,670 5,770 6,780 7,785 v průběhu roku 2009 pak ještě o 1,005 mil. Kč více, objasňuje Mgr. Nosek a dodává, že řešení všech těchto projektů provází snaha o to, aby za získané prostředky bylo vždy pořízeno ještě o něco víc, než se původně předpokládá. V etapě, kdy se už zabýváme rozvojem informačních a komunikačních technologií, lze také mnohem lépe uspokojovat dílčí potřeby součástí, s nimiž od samého počátku realizace na základě aktuální situace doplňované a zpřesňované dlouhodobé projektové koncepce úzce spolupracujeme, akcentuje. Lepší ilustraci cílů jednotlivých projektů umožní citace celého názvu decentralizovaného rozvojového projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR řešeného na SU v roce Nelekněte se, ale na doporučení resortního ministerstva byl přijat název, který přesně popisuje, na co byl projekt zaměřen. Vloni totiž tyto projekty nebyly řazeny do podprogramu, který jejich cíle v předcházejících letech specifikoval, upozorňuje předem Nosek. Rozvoj přístrojového vybavení a informačních komunikačních technologií v oblastech budování učebny pro výuku laboratorních technik, laboratoře multimediálních technik, vytvoření centrální správy logů, konsolidace telefonie posílením VoIP, posílení firewalového řešení, upgrade páteřní sítě na 10 Gbps a zajištění multilicencí produktů Microsoft, to je onen název projektu, jehož řešení se věnovalo devíti cílům, tedy trojnásobně většímu počtu, než tomu bylo při prvním projektu této řady v roce Finanční dotace, s níž realizační tým projektu disponoval, vzrostla na objem 8,155 mil. Kč. Konečně letos se projektem nazvaným Rozvoj informačních a komunikačních technologií chceme vyrovnat s jedenácti cíli, i když přiznaná dotace je o něco nižší, konkrétně jde o 7,289 mil. Kč, netají z pozice hlavního řešitele Mgr. Nosek 8,155 7, vodní dotace 8,155 navýšená dotace 7,289? a věří, že ani tento projekt nezůstane v řadě těch až dosud řešených tím posledním. Nebyly to však výhradně decentralizované rozvojové projekty MŠMT, jimiž SU v posledních letech zajišťovala rozvoj ICT. Finanční prostředky, byť podstatně nižší, se podařilo získat rovněž z centralizovaných rozvojových projektů a díky projektům z Fondu rozvoje vysokých škol (FRVŠ). Ty z centralizovaných rozvojových projektů, u nichž v letech vystupovala jako hlavní řešitel Masarykova univerzita a v letech Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, pomohly s rozvojem ekonomického informačního systému Magion, jímž se zabývá Ing. Josef Jurák, a vedly k získání audiovizuálních systémů pro pořizování záznamů (Media- -rich Repository of LearnING Objects, MERLINGO) a videokonferenčního zařízení (European Network for Video Education and Research, ENOVER CZ), vypočítává Mgr. Nosek. Letos se centralizovaný rozvojový projekt MŠMT, do něhož je SU zapojena, dotýká problematiky integrace studentů se speciálními potřebami do studia na vysoké škole s důrazem na adaptaci a bezbariérovou distribuci studijních materiálů na bázi technologie vícedruhových médií. V roce 2009 řešili pracovníci CIT Ing. Petr Korviny, Ph.D., Mgr. Jan Nosek, Ing. Jiří Sléžka dva projekty FRVŠ, v roce 2010 měli stejní řešitelé další dva projekty FRVŠ a letos se Mgr. Nosek a Ing. Sléžka soustřeďují na projekt knihovního informačního systému Clavius. Podmínkou získání dotací na tyto projekty je nepřekročení hranice 1,750 mil. Kč, a tak se vždy snažíme se jí co nejvíce přiblížit. Pro představu Clavius proto disponuje rozpočtem ve výši 1,668 mil. Kč. Tyto projekty jsou tak výší dotace srovnatelné s finančním přínosem z řešení centralizovaných rozvojových projektů, uzavírá Mgr. Nosek. (ian)

7 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 7 Karvinská fakulta v novém funkčním období Jmenovací dekret děkana Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné převzal PhDr. Bohumil Fiala, Ph.D., z rukou rektora Slezské univerzity doc. PhDr. Rudolfa Žáčka, Dr., 10. února. Jeho druhé funkční období začalo o čtyři dny později. Hned poté začal děkan vybírat svůj pracovní tým. Za svého statutárního zástupce a proděkana pro studijní a sociální záležitosti jmenoval JUDr. Marii Sciskalovou, Ph.D., která tuto funkci zastávala již v minulém funkčním období. Proděkankou pro vědu a výzkum byla opět vybrána prof. Ing. Christiana Kliková, CSc. Novým proděkanem pro zahraniční styky se stal doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., a novým proděkanem pro rozvoj a vnější vztahy Ing. Dominik Vymětal, DrSc. Slavnostní představení proděkanů se konalo ve Sněmovním sále minoritského kláštera v Opavě 5. dubna, a to u příležitosti slavnostní inaugurace děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty v Opavě prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc. Na tomto místě chceme dát nejprve slovo dvěma proděkankám Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné, které na svých postech nejsou nováčky. Položili jsme jim několik otázek. Ve funkci proděkana karvinské součásti Slezské univerzity jste již podruhé. Jak byste zhodnotila své minulé období? M. Sciskalová: V minulém funkčním období jsem zaměřila své aktivity na komunikaci se studenty, např. na počátku akademického roku vždy proběhla setkání se studenty jednotlivých ročníků a forem studia. Diskuse se studenty byla zaměřena na organizaci výuky, seznámení s právními předpisy, vypracovávání závěrečných prací apod. Za důležitou oblast jsem rovněž považovala a nadále považuji péči o koncepci jednotlivých studijních oborů a výuku s tím spojenou. Svým dílem jsem přispěla ke koncipování rozhodnutí, která jsou vydávána v rámci přijímacího řízení, přerušení studia a dalších právních aktů souvisejících se studiem. V rámci propagace fakulty jsem se osobně účastnila veletrhů vzdělávání, které se uskutečnily v Bratislavě, Brně, Ostravě a Praze. Rovněž jsem intenzivněji pokračovala v tradici osobních návštěv vybraných středních škol, a to nejen v blízkém okolí, ale také na Slovensku. Ch. Kliková: Myslím si, že se mi podařilo vštípit pracovníkům na fakultě povědomí o tom, že zde existuje věda a výzkum a že by měli aktivně publikovat a zapojovat se do vědeckých výzkumných úkolů, zasílat příspěvky do časopisů apod. Na fakultě vznikla také komise pro vědu a výzkum jako poradní orgán děkana, jež zkoumá možnosti zvýšení vědecko-výzkumné aktivity odborných pracovníků. Podařilo se dosáhnout takové úrovně Acta academica karviniensia, že byl časopis zařazen do seznamu recenzovaných vědeckých časopisů zpracovaného Radou pro vědu a výzkum ČR, a naši zaměstnanci tak mají příležitost publikovat přímo v něm. Je však samozřejmé, že nároky na publikaci jsou zde stejné, jako kdekoliv jinde. Každý příspěvek je recenzován dvěma nezávislými recenzenty mimo fakultu a v případě velké odlišnosti těchto recenzí požadujeme ještě třetí nezávislou recenzi. Časopis je mimo jiné zaregistrován i v databázích REPEC a CEEOL. Velkou slabinu však doposud vidím v malém počtu řešitelů projektů v rámci Grantové agentury ČR. Těší mě, že stále trvá zájem o řešení projektů Fondu rozvoje vysokých škol, Interní grantové soutěže (IGS) a nově i o řešení projektů v rámci Studentské grantové soutěže Proděkanky Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D. (vlevo) a prof. Ing. Christiana Kliková, CSc. Foto ian (SGS). Fakulta se podílí na vydávání monografií v rámci celé univerzity a její zástupci jsou i členy komise pro IGS, SGS a členy vědecké redakční rady univerzity. Čím myslíte, že bude na jaře započaté období jiné? M. Sciskalová: V roce 2011 vstupujeme do období, kdy je povinností fakulty předložit rektorovi a poté Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) ČR návrh na prodloužení akreditace vybraných studijních programů. Čeká nás náročná práce, abychom dokladovali kvalitu výuky započaté schválením akreditace v minulém období. V následujícím období bude mít nepříznivý demografický vývoj vzrůstající tendenci, proto bude pro fakultu velmi důležité zvolit správné postupy při snaze získat zájemce o ekonomické vzdělání. V rámci koncepce predikované MŠMT bude zapotřebí zaměřit své úsilí na zvyšování kvality výuky, a to tak, aby studenti po prvních nezdarech fakultu neopouštěli. Je také zapotřebí se zaměřit na zvýšení povědomí o fakultě, a to nejen využíváním stávajících médií, ale také např. prostřednictvím seniorů a univerzity třetího věku. Ch. Kliková: Probíhající období bude rozhodně jiné. Bude se muset klást větší důraz na výsledky vědy a výzkumu a potažmo i zvyšovat nároky na pracovníky. V současné době vedení fakulty již tento trend uplatňuje. Jednotliví odborní pracovníci jsou tak pravidelně vyzýváni k navýšení své publikační činnosti a zapojili se do řešení vědeckovýzkumných projektů. Stávající funkční období bude pro fakultu náročnější, a to zejména z důvodu sníženého objemu financí ze státního rozpočtu na studenty. Fakulta tak skutečně bude muset zintenzivnit své výsledky na poli vědy a výzkumu, protože právě tohle bude v budoucnu zohledňováno. Co všechno hodláte v následujících letech ve svém akademickém úřadu zlepšit, učinit či změnit? M. Sciskalová: V následujícím období se budu i nadále věnovat zkvalitnění komunikace mezi studenty a akademickými pracovníky. Bude zapotřebí vynaložit veškeré úsilí proto, abychom obhájili výuku ve stávajících studijních programech před Akreditační komisí MŠMT. Rovněž se zaměřím na zkvalitnění spolupráce v rámci vykonávání odborné praxe studentů u právnických osob, státních orgánů, obcí a krajů. A v neposlední řadě se zaměřím na prohloubení spolupráce s vybranými středními školami, jakož i médii a širokou veřejností. Ch. Kliková: Zlepšovat je vždy co. Chceme, aby se odborní pracovníci ve větší míře zúčastňovali zahraničních konferencí. Pokračuje také snaha nabízet více možností, jak by se pracovníci mohli lépe a hlouběji zapojit do vědy a výzkumu. Fakultní odborný časopis prošel v loňském roce kontrolou z důvodu několikanásobného zvětšení jeho rozsahu, v níž velmi dobře obstál, a tak jsme v loňském roce podali přihlášku časopisu do databáze Scopus. V současné době podáváme přihlášku i do dalších databází, jakými jsou třeba Econlit apod., přičemž cílem by mělo být zařazení tohoto časopisu mezi časopisy impaktované. Fakulta je mimochodem členem redakční rady časopisu E+M, jenž byl již dříve zařazen mezi časopisy impaktované. V následujícím období tedy půjde o další podporu vědy a výzkumu a využívaní motivačních kroků. Dagmar Labudková, Jana Schnattingerová

8 strana 8 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 V Karviné od jara pracují dva noví proděkani Ing. Dominik Vymětal, DrSc., proděkan pro rozvoj a vnější vztahy Narodil se v lednu 1944 v Brně. Vystudoval Hutnickou fakultu Vysoké školy báňské v Ostravě (dnes Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava). Poté absolvoval studium na Moskevském institutu oceli a slitin, které završil v roce 1967 obhajobou diplomové práce Matematický model vysoké pece. Zde také v letech absolvoval externí vědeckou aspiranturu zakončenou obhajobou kandidátské práce Matematické modelování vysokých pecí. V letech následovala externí doktorantura na Moskevském institutu oceli a slitin zakončená obhajobou doktorské práce Metodika Informačních systémů v hutním průmyslu. Praxi zahájil v roce 1967 v Třineckých železárnách, kde pracoval nejprve na pozici vedoucího projektů v oddělení automatizace projektů, následně jako vedoucí odboru racionalizace a automatizace řízení podniku a od roku 1985 jako člen vedení podniku. V letech vykonával funkci vedoucího informatiky ve firmě Minolta ČR. V letech působil jako vedoucí odboru informačních technologií a člen vedení firmy Konica Minolta Business Solutions Australia. Na OPF nastoupil v roce 2006 jako vedoucí katedry informatiky, vloni kandidoval na funkci děkana. Na fakultě přednáší v předmětech Informatika pro ekonomy A, Inovace v informačních a komunikačních technologiích, Podnikové informační systémy, Projektování informačních systémů a v anglicky vyučovaném předmětu Informatics A. Je autorem odborných monografií i řady článků v impaktovaných časopisech a pravidelně se účastní mezinárodních konferencí, na nichž aktivně vystupuje. Při naplňování záměru postupně představit nové členy vedení jednotlivých univerzitních součástí padla první volba na ty funkčně nejmladší - proděkany Obchodně podnikatelské fakulty (OPF). Ti, jejichž vizitky na této stránce přinášíme, působí na svých postech teprve od dubna a k dnešku uzavírají řadu svých předchůdců započatou se vznikem fakulty na podzim Tehdy jimi byli PhDr. Jan Steiner, první proděkan OPF pro studijní záležitosti, RNDr. Jaroslav Ramík, první proděkan OPF pro vědu a výzkum (oba se v té době připravovali na habilitační řízení, druhý z nich byl pak v listopadu 1999 jmenován profesorem), doc. Iva Pýchová, první proděkanka OPF pro zahraniční styky (ve funkci až od 10. února 1992), a Ing. Milan Smejkal, první proděkan OPF pro rozvoj a výstavbu (ten ve funkci působil jen do konce srpna 1991). Vypočítat všechny jejich nástupce není úkolem těchto řádků, nicméně připomenout, že z proděkanů se v nejednom případě stávali děkani, nemůže být na škodu. V roce 1997 se stal proděkanem pro vědu, výzkum a rozvoj doc. Ing. Tibor Paulík, CSc., pozdější děkan OPF v letech (od května 2002 profesor). Podobná situace se tu později odehrála ještě dvakrát - za děkana Paulíka byl v roce 2000 proděkanem pro studijní záležitosti jmenován dr. Vojtěch Malátek (už jako docent vykonával děkanskou funkci na OPF v letech ) a v roce 2003 nastoupil do funkce proděkana pro studijní záležitosti dr. Bohumil Fiala, od roku 2007 v pořadí pátý zvolený a jmenovaný děkan OPF. Pokud jde o počet proděkanů, má karvinská součást mezi ostatními zvláštní postavení. Zatímco na Filozoficko-přírodovědecké fakultě (FPF) a Fakultě veřejných politik (FVP) působí proděkani tři, na OPF pracují od 1. června 2006 proděkani čtyři. Vedle proděkana pro studijní a sociální záležitosti, pro vědu a výzkum a pro zahraniční styky byl osamostatněn resort pro rozvoj a vnější vztahy. Prvním proděkanem pro tento resort se stal Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D. (od ledna 2008 docent), po jehož nástupu do funkce náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje ho v průběhu minulého funkčního období vystřídal prof. Ing. František Němec, PhD. V příštím řádném vydání univerzitních novin přineseme vizitky dvou nových proděkanů FPF, RNDr. Pavla Bakaly, Ph.D., a Mgr. Martina Čapského, Ph.D. A máme ještě jeden déle trvající dluh - od vzniku FVP na ní v proděkanské funkci pro zahraniční styky a informace působí Ing. Magdalena Chmelařová, Ph.D. Konečně stranou našeho zájmu pochopitelně nezůstanou ani noví prorektoři Slezské univerzity. (re) Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., proděkan pro zahraniční styky Narodil se 18. května 1978 ve Frýdku-Místku. Je absolventem OPF (2001). V roce 2004 ukončil doktorské studium na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, obor Finance, obhajobou doktorské disertační práce Efektivnost bank v zemích Visegrádské skupiny. Po obhajobě habilitační práce na téma Vývoj devizových kurzů v zemích EU4: Empirická analýza v kontextu kritéria stability devizového kurzu na Národohospodářské fakultě Ekonomické univerzity v Bratislavě byl v září 2007 jmenován docentem. Od roku 2001 působí na katedře financí, v roce 2007 byl jmenován zástupcem vedoucího a od roku 2008 je jejím vedoucím. V letech zastával post předsedy Akademického senátu OPF. V Karviné přednáší v předmětech Peníze, banky a finanční trhy, Mezinárodní finance A, Mezinárodní finance B, Mezinárodní finanční instituce, v doktorském předmětu Banky, finanční trhy a financování firem a v anglicky vyučovaném předmětu International Finance in Central Europe. V roce 2008 absolvoval půlroční výukový pobyt na Lake Superior College a University of Minnesota v USA. Pravidelně vyučuje na partnerských univerzitách ve Finsku, Velké Británii a Turecku. Ve své vědecké práci se zaměřuje na problematiku devizových kurzů, měnové integrace a bankovního sektoru. Slezskou univerzitu v Opavě zastupuje v odborném panelu Grantové agentury České republiky pro vědní obor Podnikové vědy, finance, administrativa a správa. Je rovněž členem České společnosti ekonomické, International Economic Society a Society for the Study of Emerging Markets.

9 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 9 Karvinští proděkani představují svůj program Na předcházející stránce jsme ve formě stručných vizitek představili dva nové proděkany Obchodně podnikatelské fakulty. Následující prostor je vyhrazen pro prezentaci jejich náhledů na problematiku, jejímž řešením se budou čtyři roky ve svých funkcích zabývat. Na vznesené otázky odpovídají doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., a Ing. Dominik Vymětal, DrSc. Post proděkana s sebou přináší i nové výzvy. Jaké spatřuje v této pozici právě Vy? D. Stavárek: Problematika zahraničních vztahů je pro mne velmi inspirativní a to zejména z důvodu možnosti setkávání s mnoha partnery a lidmi z vysokých škol. Díky tomu mohu přenášet dobře fungující věci a metody v oblasti zahraničních styků na naši fakultu. To považuji v tomto smyslu také za hlavní profesní výzvu. D. Vymětal: Jako proděkan jsem se stal členem vedení, a tudíž přebírám i spoluzodpovědnost za to, jakým způsobem se bude fakulta vyvíjet. Za výzvu považuji skloubení práce proděkana a vedoucího katedry informatiky. Bude zapotřebí si jinak rozložit čas a plánovat úkoly na katedře, což dosud probíhalo poněkud volněji. Další výzvu spatřuji v oslovování celé řady nových partnerů. Rád bych představil školu v takových částech Moravskoslezského kraje, jakou je např. Třinecko, a prosadil její jméno i v Havířově, kde působí konkurenční Vysoká škola správní. Nemohu opomenout ani proces získávání pevných kontaktů v OKD nebo v Hyundai Nošovice, a. s. Bude potřebné ověřit zájem některých partnerů v karvinské zóně na spolupráci s fakultou. Hlavní je ale spolupráce se studenty a seniory. Dá se už teď vyjádřit, jak bude Vaše funkční období vypadat? Co od něj osobně očekáváte? D. Stavárek: Zahraniční vztahy představují v současnosti jeden z ukazatelů kvality hodnocení vysokých škol. Je tudíž třeba zapracovat na takové aktivitě, jakou je vyjíždění do institucí, které jsou nám nejblíže svým zaměřením a orientací, kde naši vyučující budou mít možnost přednášet své předměty. Co se týká vyjíždějících studentů, ti by měli v zahraničí studovat hlavně to, co jim může být uznáno. Rád bych pokračoval ve spolupráci a změnil strukturu vazeb s institucemi, kde jsou již nějaké vazby vytvořeny. Druhou věcí týkající se spolupráce je zcela určitě zvýšení orientace na země západní Evropy, Velkou Británii či USA, kde nám stále mají co nabídnout, a my musíme vyjíždět právě tam, kde se máme čemu přiučit. Očekávám pokračování nejistoty ve financování vysokých škol a zahraničních studijních pobytů. Proto se budu Zleva tři ze čtyř proděkanů a dále děkan Obchodně podnikatelské fakulty při červencových promocích v Karviné Foto Dagmar Labudková Slavnostní promoce v Karviné Ve dnech července se ve Velkém sále Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné uskutečnily promoce absolventů všech bakalářských a navazujících magisterských studijních programů a doktorského studijního programu Ekonomika a management. V průběhu prvního dne bylo promováno 436 absolventů bakalářských studijních programů v prezenční a v kombinované formě, kteří úspěšně splnili stanovené podmínky k získání titulu bakalář. Druhý den následovaly promoce čtyř absolventů doktorského studijního programu a 175 absolventů navazujících magisterských studijních programů. Po stvrzení promočního slibu obdrželi všichni absolventi z rukou děkana OPF PhDr. Bohumila Fialy, Ph.D., diplom a dodatek k diplomu. Promocí se kromě čelních představitelů Slezské univerzity v Opavě a OPF zúčastnili Ing. Vanda Palowská, ředitelka Střední školy hotelové a obchodně podnikatelské v Českém Těšíně, Ing. Lubomír Cieslar, výrobně technický ředitel a. s. ArcelorMittal Tubular Products Karviná, Josef Kleinwächter, majitel stejnojmenné frýdecko-místecké tiskárny, Bok Yong Kim, Administration Manager společnosti SEJONG Czech, Karviná, s. r. o., a Mgr. Pavel Němec, vedoucí specialista pro lidské zdroje téže společnosti. (dl) snažit prokázat v rámci těchto nestabilních podmínek co možná nejlepší odhad a své schopnosti operativního řešení přizpůsobení se nestabilním pravidlům tohoto financování. D. Vymětal: Chtěl bych vytvořit takový systém přípravy projektů v rámci operačních programů, abychom schvalovacím řízením prošli vždy rychle a úspěšně. Tím mám na mysli zajištění podpory těch, kdo chtějí projekty podávat, ze strany kraje a centrálních orgánů, jež by přispěla k rychlému schválení projektu. Rád bych viděl, že projekty směřují k jednotlivým cílům fakulty a vytvářejí určitý synergický efekt. Chci k takovému postupu získat všechny katedry, abychom za ty čtyři roky vytvořili dlouholetou koncepci směřující k rozvoji a udržení důležitosti fakulty jak v rámci univerzity, tak regionu. Ve spolupráci se všemi fakultními pracovišti chci zvažovat a připravovat nové koncepce a nabídku studijních programů a oborů tak, abychom je byli schopni k akreditaci kdykoliv podat a nečekat na dobu, kdy k nim někdo otevře cestu. Podstatou našeho financování jsou bezesporu kvalitativní ukazatele, a tak se v tomto směru budu snažit o jejich větší rozvoj jak v rámci univerzity, tak i fakulty. Samozřejmě se po celé toto období chystám věnovat svým doktorandům a pečovat také o to, aby úroveň katedry a kvalita pedagogů trvale rostly. Počítáte v průběhu tohoto období s nějakými změnami v oblasti, která Vám byla k řízení svěřena? D. Stavárek: Rád bych přepracoval systém, jakým jsou studenti vybíráni na zahraniční pobyty. Dle mého názoru by měli vyjíždět jen ti, kteří si to zaslouží nejen na základě motivačního dopisu, ale také podle studijních výsledků. Dalším kritériem by mohlo být aktivní členství ve studentských organizacích. Studentům, ať už domácím, či zahraničním, by bylo vhodné nabídnout kompaktní ucelený blok předmětů vyučovaných v anglickém jazyce. Tyto aktivity by měly být směřovány k vytvoření nového studijního programu JOINT DEGREE, do jehož výuky by se zapojily další dvě zahraniční univerzity. Je to však běh na dlouhou trať a potřebujeme na tom pracovat daleko intenzivněji a vytipovat si vhodné partnerské univerzity. D. Vymětal: Jsem v této funkci nový, seznamuji se se svěřenou problematikou, a pokud nějaké změny přijdou, přijdou později. Ale určitě nějaké budou nutné, protože chci dosáhnout cílů uvedených výše. Nebylo by ode mne skromné, kdybych hned věděl, o jaké půjde. Na to jsem ve funkci příliš krátce. Dagmar Labudková Jana Schnattingerová

10 strana 10 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 K historii prof. Irenu Korbelářovou přivedla literatura faktu Miroslava Ivanova Při jmenování profesorkou prezidentem České republiky Václavem Klausem Prof. PhDr. Irena Korbelářová, Dr., je první ženou, která na Slezské univerzitě v Opavě absolvovala profesorské řízení v oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny. A od 8. prosince 2010 je také první kmenovou profesorkou na Filozoficko-přírodovědecké fakultě. Můžete popsat, co to pro Vás znamená? Je to velmi příjemný pocit! Bohužel se ale zatím nedostavilo očekávané: možnost oddávat se již navždy lenošení, ba nicnedělání. Jak jste se vlastně k historiii jako takové dostala? Snila jste o ní od dětství, nebo jste se rozhodovala mezi ní a jinou profesí? Já vlastně ani nejsem historik, jsem pomocný vědec (tedy vědkyně). Ale vážně tímto konstatováním narážím na fakt, že jsem na pražské filozofické fakultě vystudovala archivnictví a poté získala doktorát z pomocných věd historických. A o historii jako možné profesi jsem původně vůbec neuvažovala. Již na základní škole a posléze takřka po celá studia na gymnáziu jsem si byla jista, že se chci věnovat zoologii. Líbilo se mi v dětství na venkově u příbuzných (chovali kravku a prasátko a kdejakou drůbež a nedaleko byl teletník, kde se dokrmovala telata z obřích železných flašek ), navštěvovala jsem kroužky v zoologické zahradě a vymetla kdejakou přírodovědeckou soutěž. Jestli jsem o něčem snila, tak o studiu etologie disciplíny zabývající se přirozeným chováním zvířat a návštěvě slunných východoafrických savan plných divoké zvěře (byť už tehdy převážně v národních parcích). Ale člověk míní Kromě zoologie mě bavil i dějepis, především díky skvělé paní profesorce Novotné na porubském gymnáziu. Asi ve třetím ročníku se mi do rukou dostaly knihy Miroslava Ivanova, mimo jiné o Rukopisech královédvorském Foto archiv a zelenohorském a odhalování tajemství, zda se jedná či nejedná o podvrhy a byla jsem lapena. Historické texty, luštění starých listin a rukopisů, čtení mezi řádky, hledání souvislosti obsahu a vnější formy písemnosti (tehdy jsem ještě nevěděla, že jde o analýzu, kritiku a následnou komparaci pramenů), to se mi jevilo takřka jako dobrodružství. Anebo jako detektivka a ty mám dodnes moc ráda navzdory tomu, že se jedná o pokleslý žánr! Po průzkumu nabídky vysokých škol, nedlouho před podáváním přihlášky, jsem objevila, že k práci s prameny se mohu dostat při studiu archivnictví a pomocných věd a bylo rozhodnuto (alespoň z mé strany). Kam směřovaly Vaše kroky po absolvování studií na Karlově univerzitě? Po absolutoriu jsem se chtěla vrátit z Prahy domů, do Ostravy. Problém ovšem byl s uplatněním archiváře ani historika zrovna nepotřebovali (anebo jsem nezjistila kde). Díky pomoci maminky se mi podařilo načas zakotvit na místě nečekaném - stala jsem se vychovatelkou ve spotřebním družstvu Budoucnost. Na starosti jsem měla mimoškolní (volnočasové, jak se dnes moderně říká) aktivity učenek-prodavaček. Kroužky šití a ručních prací, společenského chování, přednášky na nejrůznější témata, taky lesní brigády pořádané ve spolupráci s učňovským střediskem Vítkovických železáren. Po dvou letech, v roce 1988, vypsal Slezský ústav v Opavě, tehdy příslušející k Československé akademii věd, konkurz na místa interních aspirantů a na pobídku archivářů z ostravského městského archivu jsem se přihlásila. Po nástupu na Slezský ústav, který se tehdy věnoval přednostně výzkumu průmyslových oblastí hospodářských a sociálních dějin a národnostní problematiky jsem byla přidělena do oddělení kapitalismu, kterému velel nezapomenutelný Jaroslav Bakala, který už dnes bohužel není mezi námi. Nejenže byl skvělý šéf a fandil mladým, ale jako tělem i duší středověkář měl pochopení pro mé rozpaky z bádání nad dějinami průmyslu, kterým jsem tehdy ani za mák nerozuměla. Zcela nedotčena jsem ale nakonec nezůstala ani dějinami ostravské průmyslové oblasti shodou okolností jsem tehdy začala spolupracovat s ostravským památkovým ústavem a publikace o vývoji mimořádného průmyslového města Nové Vítkovice či o počátcích důlních děl OKR, na nichž jsem se podílela, patří možná trochu překvapivě k mým nejcitovanějším. Kdy jste se poprvé setkala se Slezskou univerzitou? Poprvé jsem se setkala se zmínkami o ní už v době jejího zrodu - někteří z kolegů ze Slezského ústavu se podíleli na jejím konstituování a formování v prvním období (a nejen tehdy). Působit jsem na ní začala v roce 1992, nejprve externě a posléze na krátký úvazek jsem přednášela pomocné vědy historické a dějiny správy jako ostatně dodnes. Od roku 1997 už jako kmenový pedagog. Vedle toho jsem ale nezpřetrhala pracovní vazby se Slezským ústavem, od roku 1993 vtěleným do Slezského zemského muzea. Poznala jsem tam mimo jiné dr. Blanku Pitronovou a posléze dr. Milana Šmerdu, představitele staré dobré historiografické školy, s nimiž jsem měla tu čest alespoň krátce spolupracovat a kteří mě, spolu s kolegou Rudolfem Žáčkem, přivedli k raně novověkým dějinám Slezska. Tomuto tématu, s akcentem na vývoj měst a každodennost měšťanské společnosti, se věnuji dodnes. Od roku 2000 působíte na Filozoficko- -přírodovědecké fakultě v Opavě jako proděkanka pro studium a organizaci. Jak se dá tato práce skloubit s úspěšnou vědeckou činností? Někdy dost těžko schází zejména čas na výzkum v archivech doma i v zahraničí, který nelze zvládnout, na rozdíl od finálního psaní studií, příspěvků na konference a jiných textů, doma o víkendech. Na druhé straně při vědě si člověk skvěle odpočine od úřadu (a naopak)! Historička Irena Korbelářová Foto archiv

11 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 11 Historické obory na Slezské univerzitě patří k těm tradičně vysoce ceněným. Jaká je podle Vás jejich největší devíza ve srovnání například s kamennými univerzitami? Nerada bych paušalizovala a hovořila o devízách těch či oněch pracovišť, konkrétně v poloze kamenných a regionálních univerzit. Navíc na příslušnosti Slezské univerzity k těm druhým není sporu, což současně nemůže nijak předurčovat její kvality (stejně jako kvality dalších regionálních vysokých škol). Mohu-li se ale vyjádřit k důvodům dobré odborné pověsti opavského univerzitního historického pracoviště, pak jich je bezpochyby několik. Především jej v devadesátých letech budovaly vynikající osobnosti se zkušenostmi z akademického Slezského ústavu, jimž rovnocenně sekundovali tehdy začínající kolegové i zkušení historikové mimoopavští, kteří se rozhodli naše pracoviště posílit. A co je důležité - postupně se urodili mimořádně nadaní mladí kolegové, ať už vlastní absolventi, anebo uznávané posily odjinud. Jádro ústavu doplňují spolupracovníci a přátelé z Fakulty veřejných politik i jiných opavských institucí, mimo jiné ze zemského archivu, jejichž zkušenosti pomáhají zejména při výchově našich doktorandů. Všechny spojuje nejen invence v historickém bádání, pracovitost a touha posunout bádání dále, ale také ochota spolupracovat a hlavně vychovávat své následovníky. I s vědomím nebezpečí, že žáci přerostou své učitele. Mnozí tak již činí a je to, věřte nebo ne, příjemný pocit. Na vědeckém poli jste dokázala hodně, je ještě něco, čeho byste chtěla dosáhnout? Nic převratného: dokončit svůj raněnovověký příspěvek pro monografii Slezsko v dějinách České koruny, završující pětiletý výzkumný záměr ústavu. Pokročit v bádání nad měšťanskou každodenností barokní doby, zejména nad problematikou postavení žen a jejich působením ve veřejném životě, které bych chtěla příští rok završit vydáním monografie. Neutuchat ve snaze ukázat studentům historických oborů cestu k historickým pramenům jako nezastupitelným, byť samozřejmě nikoli jediným zdrojům poznání dějů dávno minulých a pěstovat lásku k nim. A nacházet své pokračovatele. Je pro Vás práce zároveň i koníčkem, nebo Vám zbývá čas na další záliby? Práce mě skutečně baví a koneckonců historie je všudypřítomná ať už vyjedeme na výlet, na dovolenou, sledujeme dokumenty, historické film nebo čteme literaturu nejrůznějších žánrů a obsahu. Ale mám i další koníčky, dá-li se mnou oblibovaným věcem takto říkat. Ráda jím (a možná i proto ráda vařím a taky se zajímám o aktivity fakultního Ústavu gastronomie, lázeňství a turismu), ochutnám dobré víno a navštěvuji domácí i cizí kraje, zejména pokud dýchají starou historií (a kulinářskou či vinařskou tradicí) samozřejmě ve společnosti svých nejbližších. Taky ráda čtu, včetně již výše zmíněných detektivek (zejména klasických). A doufám, že si ještě někdy pořídím psa, na kterého by mi dnes nezbyl čas. Michal Novotný Výstavy z Institutu na festivalech v Polsku K. Bocheńska, V. Birgus a M. Durda-Dmitruk na varšavské výstavě Institutu Foto archiv V Bochenska Gallery ve Varšavě byla 10. května otevřena rozsáhlá výstava Opavská škola fotografie - Dvacet let Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, uspořádaná v rámci VII. Varšavského festivalu umělecké fotografie. Expozice připravená ve spolupráci s Českým centrem ve Varšavě představila až do 24. května ukázky nejnovějších diplomových a klauzurních prací studentů a nedávných absolventů z České republiky, Polska a Slovenska a byla doprovázená česko-anglickým katalogem o 296 stranách. Výstavu, která byla už v různých modifikacích představena v Brně, Praze, Oxfordu, Kolíně nad Rýnem Bratislavě a Liberci, otevřeli majitelka galerie Klima Bocheńska, ředitelka Varšavského festivalu umělecké fotografie Magdalena Durda-Dmitruk, vedoucí Institutu tvůrčí fotografie (ITF) Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě Vladimír Birgus a jeho zástupce Jiří Siostrzonek. Vernisáže se zúčastnili i další pracovníci ITF Václav Podestát, Tomáš Pospěch, Miroslav Zeman, Ivana Mikolášová, Lukáš Lamla a David Macháč, mnoho studentů a absolventů včetně čerstvého laureáta 1. ceny z newyorského festivalu fotografie Rafała Milacha i řada polských fotografů, kurátorů a teoretiků. Na výstavě byli zastoupeni tito autoři: Marek Detko, Kristýna Erbenová, Arkadiusz Gola, Marcin Grabowiecki, Karol Grygoruk, Anna Grzelewska, Anna Gutová, Michał Lichtański, Martin Hlavica, Karolina Karban, Jaroslav Kocián, Krzysztof Kowalczyk, Jan Mahr, Anna Matuszna, Paweł Olejniczak, Petr Omelka, Łukasz Pieńkowski, Bára Prášilová, Tomek Ratter, Kama Rolička a Katarzyna Sagatowska. Paralelně s Varšavským festivalem umělecké fotografie probíhal jubilejní 10. ročník Mezinárodního festivalu fotografie v Lodži. Kdo očekával, že bude ještě větší a atraktivnější než mimořádně povedený ročník předchozí, musel být trochu zklamán. Odstoupení několika tradičních sponzorů a rekonstrukce gigantického Lodžského uměleckého centra, v němž dříve probíhala většina výstav, vedla pořadatele k úvahám, že letošní festival zruší. Naštěstí se nakonec objevil velkorysý sponzor, korejská firma Samsung, a festival v květnu proběhl v nových prostorách mnoho let neobydlené Grohmanovy vily, v různých školách i v mnoha galeriích, muzeích, klubech a obchodech po celém městě. V centru pozornosti byly dvě expozice nazvané Out of Life a Out of Mind. První z nich, sestavená ředitelem festivalu Krzysztofem Candrowiczem a řeckou kurátorkou Ninou Kassianou, se zaměřila na vytváření alternativních realit, na hranice, jaké člověk vytváří mezi skutečností a tím, co je vytvořeno uměle. Na první pohled by se zdálo, že takové téma bude prezentováno především na inscenovaných fotografiích, k jakým patřily třeba přízračné melancholické výjevy s postavami v krajině od Holanďanky Ellen Koiové, volně inspirované plejádou malířských děl od Friedricha po Hoppera. Téma samoty hrálo spolu s motivy sexu a násilí zásadní roli v inscenovaných výjevech z cyklu Sobotní noc, odehrávajících se v pokojích jednoho hotelu. Jejich korejská autorka In Sook Kim se v nich nechala inspirovat články z tisku a pomocí efektního osvětlení a stylizovaných barev vytvořila efektní záběry. Ve skutečnosti ovšem na výstavě dominovaly autentické nebo jenom mírně počítačově manipulované snímky. K těm patřil soubor přízračně působících expresivních portrétů lidí, přecházejících jednu z nejrušnějších křižovatek světa v tokijské čtvrti Shibuya. Jeho autor Kai-Uwe Gundlach v něm na působivém ztemnělém pozadí akcentoval typicky japonskou disciplinovanost i ztrátu individuality lidí uprostřed davu. Menší nadšení vzbudila druhá hlavní expozice Out of Mind. Její téma bylo poněkud vágně definováno slovy obsese, iluze a imaginace, změnou způsobu, jakým vnímáme sami sebe. Kurátorka této výstavy, americká ředitelka galerie Fotografie Forum z Frankfurtu nad Mohanem Celina Lunsford, vybrala tematicky, stylově i kvalitativně velmi různorodé práce. Mnoho z nich exploatovalo pop kulturu a používalo počítačů k vytváření neexistujícího světa. Značně nevyrovnaně letos vyznívala i přehlídka vysokých fotografických škol, která se i letos uskutečnila pod tradičním názvem Fabrika fotografie, i když ve skutečnosti proběhla v jedné střední škole. Dominovaly v ní polské školy, především Univerzita umění v Poznani. ITF, tradiční účastník těchto přehlídek, byl tentokrát reprezentován pracemi dvou polských studentů. Tomasz Wiech představil rozsáhlý cyklus ironických pohledů na různé aspekty současného života v Polsku, kterým se probojoval až mezi devět finalistů prestižní soutěže Leica Oskar Barnack Award, zatímco Łukasz Pieńkowski vystavil kontemplativní detaily poustevny, v níž žijí mniši v absolutním odloučení od okolního světa. Řada současných studentů a nedávných absolventů ITF byla v Lodži zastoupena i na přehlídce vítězů soutěže Frame. Vladimír Birgus

12 strana 12 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Visegrádský fond znovu podpořil matematiky The Visegrad Conference on Dynamical Systems se v pomyslném žebříčku odborných aktivit Matematického ústavu (MÚ) Slezské univerzity dostává stále více do popředí. Její základy byly položeny v roce 2005, kdy idea Jozefa Boboka působícího na Českém vysokém učení technickém (ČVUT) v Praze, totiž dát ještě širší dimenzi pravidelně konaným česko-slovenským workshopům z diskrétních dynamických systémů, vyústila v premiéru odborného setkání, které podpořil Visegrádský fond. Na půdě Univerzity Mateja Bela (UMB) v Banské Bystrici se letos od 27. června do 3. července uskutečnil její čtvrtý ročník. Česko-slovenské workshopy z diskrétních dynamických systémů pokládají jejich iniciátoři z Fakulty přírodních věd UMB za inovovanou formu vědeckého semináře Jaroslava Smítala, který se v letech konal na Matematicko- -fyzikální fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Když prof. RNDr. Jaroslav Smítal, DrSc., změnil působiště a odešel na Slezskou univerzitu, jeho žáci projevili zájem o udržení intenzivního kontaktu s ním a workshop k tomu vytvořil vhodnou platformu. První tři ročníky workshopu hostil Liptovský Trnovec, od roku 2000 se staly jeho nejčastějším dějištěm Jeseníky, výjimkou ale nebylo ani jeho zasazení do prostředí Beskyd. Vloni workshop poprvé opustil české či slovenské území a zavítal až na Pyrenejský poloostrov (La Manga del Mar Menor na jihovýchodě Španělska). Prvním žákem J. Smítala byl Ľubomír Snoha (dnes profesor a dvojnásobný doktor věd na katedře matematiky Fakulty přírodních věd UMB), a proto mu patří prostor, aby dynamické systémy představil. Teória dynamických systémov je jednou z intenzívne sa rozvíjajúcich častí matematiky. Vznikla zo snahy o adekvátny opis evolúcie procesov v okolitom svete. Preto už tradične hrá úlohu teoretickej základne pre rôzne modely vo fyzike, biológii, ekonómii, informatike atď. Na druhej strane, táto teória je mimoriadne zaujímavá svojím abstraktným matematickým obsahom. Využíva nástroje z takmer každej oblasti matematiky. V súčasnosti aj obrátene, problémy formulované v teórii dynamických systémov resp. jej techniky prenikajú do iných matematických disciplín, dávajú im čerstvé impulzy resp. slúžia im ako nástroje na riešenie zložitých problémov v rámci týchto teórií. Použijúc metódy teórie dynamických systémov boli zodpovedané mnohé problémy, ktorých riešenie v rámci statickej matematiky nebolo známe, říká Ľ. Snoha. Program konference obohatilo také vystoupení doc. Jozefa Boboka z Českého vysokého učení technického v Praze Foto ian Když došlo na první konferenci o dynamických systémech pod hlavičkou Visegrádského fondu (Praha, července 2005), měl už česko- -slovenský workshop za sebou osm ročníků. Původně byla konference zamýšlena nezávisle na něm. Proto se poprvé konala nedlouho před 9. ročníkem workshopu, k němuž jsme se po ní sjeli na počátku září, ohlíží se doc. RNDr. J. Bobok, CSc., vedoucí katedry matematiky Fakulty stavební ČVUT. Napojení na Visegrádský fond vysvětluje nejen skutečností, že sám pochází z česko-slovenské rodiny, ale zejména snahou získat ty, kdo se diskrétním dynamickým systémům věnují jinde ve světě, k účasti na konferencích ve střední Evropě. Protože mluvíme-li o česko- -slovenské, případně Smítalově škole, pak je potřebné si uvědomit, že se jedná o jakousi mladší sestru ještě početnější a známější polské školy, k níž se hlásí odborná pracoviště ve Varšavě, v Krakově, v Toruni nebo ve Wrocławi, objasňuje účastník semináře J. Smítala z osmdesátých let, absolvent Univerzity Karlovy, který v Bratislavě získal kandidaturu a v roce 1990 se znovu vrátil do Prahy. Ovšem Smítalův seminář v době, kdy jsem do něj docházel, mám v paměti uložený jako vysoce progresivní, v němž se pracovalo velmi intenzivně, připomíná J. Bobok. Hned napoprvé se konferenci podařilo připravit ve spojení českých, slovenských, polských a maďarských kolegů, což je pro akci zaštítěnou Visegrádským fondem podmínkou. V konferenčním výboru společně pracovali zástupci ČVUT a Univerzity Karlovy, UMB, Polské akademie věd a Budapest University of Technology and Economics, pozvanými řečníky byli Bohuslav Balcar (Praha), François Blanchard (Marseille), Tomasz Downarowicz (Wrocław), Eli Glasner (Tel Aviv) a Feliks Przytycki (Varšava). Za MÚ se jí zúčastnili Zdeněk Kočan, Jiří Kupka, Marek Lampart, Michal Málek a Jaroslav Smítal. Kromě matematiků ze zemí Visegrádu nechyběli jejich kolegové z Belgie, Dánska, Francie, Chile, Izraele, Německa, Portugalska, Rakouska, Španělska, USA a Velké Británie. Zatímco v roce 2005 probíhaly konference a workshop paralelně, záhy se prokázalo, že konat je samostatně v tak krátkém časovém rozmezí by bylo až příliš. Ani přijaté rozhodnutí pořádat konference ve dvouletém cyklu na tom nemohlo nic změnit. Proto od roku 2007 nahlíží MÚ na konference jako na vylepšené work-

13 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 13 shopy se širším zastoupením zahraničních účastníků, mezi nimiž však matematikové ze zemí Visegrádu převládají. Druhá konference se sešla ve Vysokých Tatrách (Štrbské pleso, června 2007) a byla věnována J. Smítalovi k jeho 65. narozeninám. Partnery Fakulty přírodních věd UMB, kteří figurovaly na žádosti o visegrádský grant, se staly MÚ, Budapest University of Technology and Economics a Faculty of Mathematics and Computer Sciences of Nicolaus Copernicus University in Toruń. K účastníkům přibyli matematikové z Číny a z Ukrajiny, přičemž jeden z nich, Sergiy Kolyada, pracoval též ve vědeckém výboru konference. Jednání připomenulo, že J. Smítal je ve svém oboru uznávaným právě 35 let. Medzinárodne známym sa stal v roku 1972, keď publikoval riešenie pätdesiat rokov starého problému o Cauchyho funkcionálnej rovnici, ktorý sformulovali Banach a Steinhaus. Od začiatku osemdesiatych rokov sa prevažne venuje teórii diskrétnych dynamických systémov, kde sú jeho obľúbenými témami chaotické množiny a Li-Yorkov chaos, intervalové zobrazenia majúce periodické orbity, ktorých periódy sú práve všetky mocniny dvojky, omega-limitné množiny, trojuholníkové zobrazenia a distribučný chaos, čo je pojem zavedený ním a Schweizerom, konstatoval v hodnocení konference Ľ. Snoha. Spolu s oslavencem reprezentovali opavské univerzitní pracoviště matematiků na jednání Michaela Čiklová, Jana Dvořáková, Zdeněk Kočan, Veronika Kornecká, Jiří Kupka, Marek Lampart, Michal Málek a Marta Štefánková. Přicházíme nyní ke konferenci třetí (Kouty nad Desnou, září 2009), jejímž hlavním organizátorem se v roce desetiletí své existence v podobě jedné ze součástí Slezské univerzity v Opavě stal MÚ. I tentokrát se opírala o podporu Visegrádského fondu a tří výše citovaných univerzit ze Slovenska, Polska a Maďarska, i tentokrát na ní měl MÚ silné zastoupení (vedle J. Smítala se jí zúčastnili Jana Dvořáková, Zdeněk Kočan, Veronika Kurková, Marek Lampart, Michal Málek, Michaela Mlíchová, Lenka Obadalová a Marta Štefánková). Vysoce si cením zvláště referátu Xiangdonga Ye z University of Science and Technology of China, řekl po jejím skončení ředitel MÚ prof. Smítal a akcentoval i přítomnost ředitele Matematického ústavu Akademie věd ČR RNDr. Pavla Krejčího, CSc. Mezi hosty konference byli také první rektor Slezské univerzity v Opavě prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., nyní člen Vědecké rady MÚ, a prof. RNDr. Štefan Schwabik, DrSc. ( ), první z těch, kdo na Slezské univerzitě absolvovali profesorské řízení. Nahoře přednáší prof. Jaroslav Smítal, ředitel Matematického ústavu Slezské univerzity, vpravo dole diskutuje prof. Ľubomír Snoha Foto ian Pořádání čtvrté konference se opět ujala Fakulta přírodních věd UMB, které sekundovaly ČVUT, MÚ, Budapest University of Technology and Economics a Nicolaus Copernicus University in Toruń. Do organizačního výboru byl za MÚ delegován Zdeněk Kočan, vystoupením se kromě něj prezentovali Jana Dvořáková, Michal Málek, Lenka Obadalová, Jaroslav Smítal, Leszek Szała, Jakub Šotola a Marta Štefánková. Do Banské Bystrice přijelo více než pět desítek matematiků z visegrádských zemí a dále z Číny, Francie, Indie, Rakouska, SRN, Španělska, Švédska, Ukrajiny, USA a Velké Británie), hlavními řečníky byli Lluís Alsedà (Barcelona), Alexander Blokh (Birmingham), Henk Bruin (Surrey), Tomasz Downarowicz (Wrocław), Judy Kennedy (Beaumont), Krystyna Kuperberg (Auburn), Michał Misiurewicz (Indianapolis), Tobias Oertel-Jäger (Drážďany), Feliks Przytycki (Varšava) a Jaroslav Smítal. S lidmi, kteří tvoří hlavní okruh účastníků těchto konferencí, neformálně spolupracuji už čtvrt století a zatím nevím o ničem, co by bránilo další perspektivě našich jednání. Konferenci vidím jako intimní příležitost k setkání a ke konzultacím s těmi, kdo jsou v diskrétních dynamických systémech ve světě vepředu. A bude-li se diskutovat o jejím už pátém ročníku, nelze nevidět ani tuto nenulovou hodnotu, potvrdil zakladatel Visegrad Conference on Dynamical Systems J. Bobok s tím, že by při zachování dvouletého cyklu umožňujícího potřebný časový prostor pro vlastní práci a poté konfrontaci dosažených výsledků s výsledky jiných brzy rád přivítal její konání též na polském a na maďarském území. Maďarští kolegové o ni již v minulosti zájem projevili a sešlo z toho pouze z předem nepředvídatelných technických důvodů, v Polsku, kde je podobných akcí celá řada, to bude asi složitější. Současně však samozřejmě předpokládám, že se jednou vrátí i do Prahy, a věřím, že se tak stane brzy, dodal. Ať už ale bude konference v zemích Visegrádu napříště organizována kdekoliv, nezapomíná žák J. Smítala na to, že u kořene dnes do široké koruny rozvětveného stromu těch, kdo se v českém a slovenském prostředí diskrétními dynamickými systémy zabývají, stál právě jeho učitel. Svůj obdiv k jeho práci netajím a jeho příklad i na odchodu z Bratislavy do Opavy potvrzuje skutečnost, že univerzita je daná osobnostmi, ne místem, kde působí. Matematické obory na Slezské univerzitě mají dobré jméno a hodnocení kvality vědecké práce na nich vzbuzuje v odborných kruzích pozornost, loučí se J. Bobok. Ivan Augustin

14 strana 14 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Přesvědčit o potřebě našeho oboru chce čas, míní vedoucí Ústavu ošetřovatelství PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D. Pět let existence Ústavu ošetřovatelství, jehož vznik se datuje k 1. září 2006, kdy byl ustaven jako nové odborné pracoviště Filozoficko-přírodovědecké fakulty, považuje jeho vedoucí PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., za období obtížné. Vede ji k tomu celá řada skutečností, ale tu nejvýznamnější spatřuje v nesnadnosti konstituovat a etablovat na Slezské univerzitě studijní obor, který se svým zaměřením podstatně liší od většiny ostatních. Přesvědčit okolí o tom, jak je náš obor specifický, chce čas, tvrdí dr. Haluzíková a dosažené pětiletí vnímá jako dobu sice velmi důležitou, délkou trvání ale nikoliv zcela dostatečnou k tomu, aby byl takto celou akademickou obcí chápán. O to víc se jeví potřebné, abychom v započaté práci kontinuálně a s plnou soustředěností pokračovali, dodává před nástupem do nového akademického roku. V polovině září bude mít na svém postu za sebou první tucet měsíců, na přípravě studijního oboru Všeobecná sestra se však podílela od úvodních okamžiků. Po osmnácti letech pedagogické praxe na Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Ostravě mi dr. Mastiliaková nabídla možnost nového uplatnění ve vysokoškolském prostředí, ohlíží se za příchodem do Opavy. Jsem původní profesí zdravotní sestra jednotky intenzivní péče Krajské nemocnice v Ostravě-Zábřehu, zprvu absolventka specializovaného studia anesteziologické, resuscitační a intenzivní péče v Brně, později magisterského v Olomouci a doktorského v Trnavě dojíždí z Frýdlantu nad Ostravicí. Rozhodnutí jít na střední zdravotnickou školu se zrodilo v osmé třídě základky a potom se proměnilo v touhu být na takové střední škole učitelkou odborných předmětů, přiznává dr. Haluzíková s tím, že vždy zůstávala otevřená dalším výzvám. I když to pro mě z rodinných, ale též z profesních důvodů nebylo nijak jednoduché, nakonec jsem nabídku jít do Opavy přijala, potvrzuje a přirozeně přemýšlí i o dalším odborném postupu. Ten ale budu muset sladit s pracovními povinnostmi, jichž je tu opravdu víc než dost, zdůrazňuje a je si vědoma, že pomoci tomu by mohlo postupné naplňování záměru zvýšit počet kmenových pracovníků na úkor vysokého počtu kolegů s malými pracovními úvazky či externistů. Které z cílů pracoviště považuje za zásadní? Mám-li začít formulací hlavní střednědobé vize, nevzdávám se ambice akreditovat v Opavě navazující magisterské studium, což ovšem bezprostředně souvisí s procesem připravovaných změn v našem zdravotnictví a následnou stabilizací resortu. To těžko z našeho pracoviště ovlivníme, a tak se úvahy ubírají i jiným směrem, konkrétně třeba k zahájení diskuse o přípravě akreditace dalšího bakalářského oboru, říká a sama chce přispět k takové koncepci oboru, jehož výuka by umožňovala využití kolegů z dalších dvou ústavů Fakulty veřejných politik, pod níž od podzimu 2008 Ústav ošetřovatelství spadá, případně pracovišť ostatních univerzitních součástí. Rozšíření nabídky oborů ve studijním programu Ošetřovatelství vidím jako potřebné, netají dr. Haluzíková, jež se může spolu s dalšími (doc. Alexandrou Archalousovou, garantkou oboru Všeobecná sestra, doc. Dagmar Mastiliakovou, první vedoucí Ústavu ošetřovatelství, a Mgr. Jiřinou Hosákovou, tajemnicí ústavu) vykázat PhDr. Jana Haluzíková, Ph.D., vedoucí Ústavu ošetřovatelství Fakulty veřejných politik, ve své pracovně v budově na Hauerově ul. Foto ian i profesním titulem Registered Nurse, RN. Za jiný podstatný úkol pokládá úspěšné dořešení loni zahájeného projektu Inovace studijního programu Ošetřovatelství na Slezské univerzitě v Opavě. V týmu jeho řešitelů vedeném doc. D. Mastiliakovou pracuje jako metodik studijního programu Ošetřovatelství. Vedení ústavu se snaží vytvořit příznivé podmínky k tomu, aby projekt řešící modulární strukturu oboru byl zdárně dokončen, přestože o jeho úspěchu definitivně rozhodne teprve samotná podoba již citovaných reforem v našem resortu, připomíná vedoucí Ústavu ošetřovatelství. I bez nich je ovšem zřejmá potřeba kvalitní přípravy všeobecných sester, k níž chce jí vedené pracoviště přispět též změnou přijímacího řízení. V příštím roce připravíme testy z biologie člověka a společenskovědních disciplín, po nichž budou následovat ústní pohovory, přibližuje záměr opustit dosavadní globálně koncipované a přímého kontaktu s uchazeči zbavené SCIO testy. Páté výročí vzniku si Ústav ošetřovatelství, jehož základy položila doc. Mastiliaková, připomene mezinárodní oborovou konferencí, dnem otevřených dveří a dnem prevence pro širokou opavskou veřejnost. Pro tyto aktivity zařazené i mezi akce připomínající dvacetiletí Slezské univerzity byl zvolen termín 23. listopadu, kdy bude již znovu v plném proudu výuka jak v prezenční, tak v kombinované formě studia. Nezapomínejme ale ani na celoživotní vzdělávání, které naši vyučující poskytují posluchačům ve Fakultní nemocnici v Praze-Motole. Letošní absolventi jeho dvouletého běhu se nyní stanou posluchači kombinovaného studia, přidává informaci ta, jíž jsou nejbližší předměty Ošetřovatelská péče o nemocné v interních oborech, Zdravotnická psychologie, Ošetřovatelské postupy a Ošetřovatelská péče u akutních a kritických stavů. Ale stejně důležitá je na Ústavu ošetřovatelství také praxe tvořící až polovinu celkového fondu výuky vedoucí k titulu bakalář. Proto si velmi vážíme smluvních partnerů, kteří tuto část výuky našich posluchačů umožňují. Jsme s nimi spokojeni, potvrzuje dr. Haluzíková a jmenuje nejen Slezskou nemocnici v Opavě a Městskou nemocnici v Ostravě-Fifejdách, ale též Psychiatrickou léčebnu v Opavě a fakultní nemocnice v Praze a v Bratislavě. Posilovat postavení ústavu, nově třeba jeho zastoupením v akademickém senátu fakulty, a především sledovat neustále postupující vývoj oboru má vedoucí Ústavu ošetřovatelství za každodenní povinnost. Nutí nás nejen k samostudiu a zvyšování kvality teoretické i praktické výuky, ale v neposlední řadě k trvale dobré psychické kondici, která začasté bývá jedním z rozhodujících faktorů kontaktu s klientem. A tu nám do Opavy už několik let z Bratislavy vozí prof. MUDr. Ladislav Šoltés, DrSc., dr. h. c., vzácný kolega a velký znalec filozofie a etiky ošetřovatelství, ošetřovatelské péče o novorozence a klinické propedeutiky. Byť sám trpí vážnými zdravotními problémy, jeho příjezd je zde pokaždé spojován s velkým očekáváním. Pohlazení na duši od něj je i pro mě tou největší odměnou, přiznává závěrem dr. Haluzíková a loučí se též příslibem ještě výraznější prezentace aktivit svého pracoviště jak ve vztahu k akademické obci fakulty a univerzity, tak navenek. (ian)

15 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 15 Kognice a umělý život letos již pojedenácté Prof. RNDr. Jozef Kelemen, DrSc. Foto archiv Česko-slovenský seminář Kognice a umělý život započal druhé desetiletí své existence 11. ročníkem, který se konal ve dnech dubna ve smolenickém zámku na Slovensku. Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) v Opavě toto setkání už tradičně zastřešoval spolu s letošním hlavním organizátorem - bratislavskou Fakultou informatiky a informačních technologií Slovenské technické univerzity - nejen organizačně, ale také silným zastoupením přednášejících z řad pedagogů a doktorandů. Jedenáctý ročník byl, kromě připomenutí 90. výročí uvedení slova robot v život (premiéra Čapkovy hry R. U. R. se v pražském Národním divadle konala 25. ledna 1921) i připomenutím šedesátin prof. RNDr. Jozefa Kelemena, DrSc., jednoho z otců-zakladatelů těchto setkání a spolueditora všech 11 sborníků, které vydala SU. Proto nám bylo ctí zeptat se ho, co pro něj semináře znamenají a jak vidí jejich další vývoj. Zde je jeho odpověď: Tahle setkání pro mne znamenají především důkaz - někdy přesvědčivější, někdy méně - toho, že vzájemná informovanost a snad i spolupráce mezi dvěma dnes již dost podstatně rozdílnými zeměmi, které byly kdysi jednou zemí, přetrvává, že funguje a doufám, že má i svou budoucnost. Mladí lidé se znají, snad si i pomáhají a spolupracují, a to pokládám za hodné podpory. Neztrácejí přitom kontakt ani s generací svých učitelů, což je další pozitivum. I když pociťuji rostoucí tlak na předělání semináře do obvyklého formátu standardní mezinárodní konference, zatím se snažím mu odolávat. Přestože by v mnoha směrech parametry dobré mezinárodní konference mohl lehce plnit (veliký zájem o účast vidím třeba u maďarských a rakouských kolegů), právě o to, proč se mi líbí, by další internacionalizací přišel. Přirozeně by bylo nevyhnutelné uplatnit přísnější výběr referátů, přiměřeně internacionalizovat sestavu zvaných přednášejících, internacionalizovat i místa konání atd. Konference by tím možná mohly získat na kvalitě, kdoví, jistě by se jich však mohlo méně lidí z Česka a Slovenska zúčastňovat. Jde mi víc o stmelování vědy těchto dvou zemiček než o organizaci okázalých setkání světové špičky. I když ani tomu se prozatím nevyhýbám. Dodnes zůstává v paměti např. skvělá konference ECAL (European Conference on Artificial Life), kterou jsme organizovali v září 2001 v Praze. Ještě letos, tedy už o plných deset let později, kdy ECAL probíhala v Paříži, mi pamětníci za ni děkovali a na příspěvky v tehdejším sborníku, který vydal Springer, byly odkazy i v letošním sborníku vydaném vydavatelstvím MIT Press. No a letos jsme přímo v Opavě zorganizovali k šedesátinám Gheorghe Păuna zdařilý workshop se sborníkem vydaným opět vydavatelstvím Springer. Z čeho bych se při pokračování tradice seminářů těšil, by bylo založení nějakého odborného periodika, v němž by mohly vycházet skutečně zdařilé výsledky, kterých je nakonec na našich setkáních dost, a taky články zahraničních autorů. Tenhle nápad jsem již připomněl v úvodním slovu k našemu loňskému setkáni. Takové periodikum v Evropě dost chybí, ale prozatím žádná konkrétní reakce, kromě obligátního nejsou peníze, z nápadu nevzešla. Po této výpovědi prof. Kelemena se však vraťme k letošnímu ročníku semináře. Tradiční otevírací přednášku tentokrát proslovil slovenský bioetik Peter Sýkora. Byla věnována etickým problémům plynoucím z možností evolučního vylepšování Obálka v pořadí 11. sborníku Repro archiv Zámek Smolenice, dějiště semináře Foto archiv člověka dnes již technicky reálnými bioinženýrskými zásahy do jeho genetického vybavení. Přednáška českého filozofa Karla Pstružiny představila pět pokusů o filozofické vysvětlení intuice, Pavel Nahodil přednášel o novém druhu umělých autonomních agentů, tzv. anticipačním agentu a Andrej Lúčny ukázal přístup odhalující zaměřování pozornosti prostřednictvím senzoricko-motorických aktivit individua (živého organismu nebo robota). Témata referátů byla, jak je na těchto setkáních běžné, hodně rozmanitá. Sahala od teoretických a abstraktních až po vysloveně aplikační: třeba jak pokročilé algoritmy či umělou inteligenci využijeme při filtrovaní nevyžádané elektronické pošty (spamu), jak pokročíme ve vývoji robotů, až po mediálně v čase konání akce aktuální téma návrhu počítače, který dokáže odpovědět na základě svých znalostí na některé typy kvízových otázek přesněji, než to dokážou lidští mistři v tomto oboru (případ známé hry Jeopardy!/Riskuj!). SU vydala také sborník konference, který společně sestavili prof. J. Kelemen, prof. Vladimír Kvasnička a prof. Jiří Pospíchal (oba posledně jmenovaní jsou Fakultou informatiky a informačních technologií Slovenské technické univerzity v Bratislavě) a jenž byl účastníkům dostupný už v průběhu jednání. Organizaci dalšího 12. ročníku přislíbili kolegové ze dvou fakult pražské Českého vysokého učení technického v Praze Pavel Nahodil a Tomáš Brandejský. Zájemci o seminář Kognice a umělý život se mohou připojit i prostřednictvím neoficiální facebookové skupiny, která v poslední den konference vznikla (hledejte: Kognícia a umelý život). Ján Gondoľ, Hana Černínová

16 strana 16 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Shromáždění akademické obce karvinské fakulty Účastníci shromáždění akademické obce Na středu 11. května svolal děkan fakulty dle čl. 5 odst. 2 Statutu Slezské univerzity v Opavě, Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) v Karviné shromáždění akademické obce a zároveň na tento den po dobu jeho konání vyhlásil děkanské volno. Ve 14 hodin se ve Velkém sále OPF shromáždili akademičtí pracovníci a studenti fakulty. Úvodního slova se ujal děkan PhDr. Bohumil Fiala, Ph.D., který přivítal všechny přítomné členy akademické obce, představil nové vedení fakulty a seznámil přítomné s jeho záměry v novém volebním období. Následně se zaměřil na problematiku výuky cizích jazyků, tvorbu nových studijních plánů, chystanou evaluaci a další konkrétní úkoly. Na jeho vystoupení navázala vystoupení jednotlivých proděkanů a tajemníka fakulty. JUDr. Marie Sciskalová, Ph.D., proděkanka pro studijní a sociální záležitosti, která zastává tento post spolu s funkcí statutárního zástupce již druhé funkční období, ve své prezentaci seznámila přítomné se současnými prioritami a stanovenými cíli v oblasti studia. Dále informovala o zahájení průzkumu mezi studenty, který se týká hodnocení výuky a je součástí chystané evaluace připravované v rámci požadavků Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Od zimního semestru akademického roku 2011/12 dochází na karvinské Obchodně podnikatelské fakultě (OPF) Slezské univerzitě v Opavě k úpravě výuky cizích jazyků. Na bakalářském stupni bude vyučován jazyk anglický a jazyk německý. V rámci prezenční a kombinované formy již nebudou vyučovány jazyky francouzský, španělský a ruský, ale studentům bude nabídnuta možnost jejich studia formou celoživotního vzdělávání (bez kreditů). V bakalářské i navazující formě výuky dojde k rozšíření nabídky odborných předmětů ve vybraném jazyce. Výuka bude probíhat ve čtyřech semestrech nově s dvouhodinovou dotací. Tři semestry výuky budou věnovány profesnímu jazyku s ohledem na budoucí uplatnění absolventů na trhu práce. Pro čtvrtý semestr se nově připravují předměty Angličtina v ekonomii a hospodářství a Němčina v ekonomii a hospodářství, které však Foto Dagmar Labudková ještě podléhají schválení vedení fakulty. Cílem úpravy je připravit studenty na následné studium odborných materiálů a odborných předmětů v cizím jazyce v rámci fakultních předmětů nebo na studium v zahraničí. Proto bude výuka ve zvoleném cizím jazyce zaměřena na získání a rozšíření slovní zásoby, terminologii ekonomických a hospodářských oborů apod. Tato změna výuky cizích jazyků je zcela zásadní a pro studenty bude znamenat bližší seznámení se základní terminologií v ekonomických oborech, přípravu pro studium konkrétního oboru nebo předmětu vyučovaného v cizím jazyce a vytvoření odpovídající základny pro budoucí profesní komunikaci v oboru. Od zavedení nové koncepce očekává vedení OPF zkvalitnění výuky daného cizího jazyka, záměnu všeobecné výuky, za výuku zaměřenou převážně na profesní jazyk. Tímto krokem je zaručen plynulý Své záměry prezentuje děkan dr. Bohumil Fiala Foto Dagmar Labudková Ing. Dominik Vymětal, DrSc., proděkan pro rozvoj a vnější vztahy, představil svůj záměr zvýšit úsilí o získání finančních prostředků prostřednictvím strukturálních fondů Evropské unie. Poté informoval o svém plánu nehledat pouze sponzory, ale zaměřit se více na získání dlouholetých partnerů fakulty. Za cíl si rovněž stanovil rozšíření spolupráce se středními školami a okolními městy. Doc. Ing. Daniel Stavárek, Ph.D., proděkan pro zahraniční styky, hovořil o mobilitách akademických pracovníků a studentů OPF. Konstatoval, že je zapotřebí přehodnotit stávající destinace dle zájmu studentů a zaměření školy, a to tak, aby studijní programy zahraniční vysoké školy byly v co největší shodě se zaměřením OPF. Jako klíčový cíl v oblasti zahraničních styků formuloval akreditaci společného studijního programu,,joint Degree ve spolupráci s renomovanými zahraničními partnery. RNDr. Ing. Bohuslav Rychtar, tajemník fakulty, zhodnotil ekonomickou situaci fakulty a popsal, před jaké dopady a důsledky je OPF v souvislosti se změnami ve financování vysokých škol postavena. Na závěr tohoto setkání vystoupili se svými dotazy členové akademické obce. Dagmar Labudková Výuka cizích jazyků v Karviné od podzimu nově přechod od všeobecného cizího jazyka vyučovaného na středních školách na jazyk profesní a akademický vyučovaný na vysoké škole. Z obsahové náplně je stěžejní zaměření právě na ekonomickou problematiku a ekonomickou terminologii. V případě potřeby lze na obsahovou stránku tohoto předmětu flexibilně navázat, eventuálně ji dále rozvíjet v rámci konkrétních oborů do větší hloubky (volitelné předměty v cizím jazyce). Další podstatnou změnou v prezenční a kombinované formě výuky jak na bakalářském stupni, tak v navazujícím studiu bude zavedení volitelných odborných předmětů v anglické a německé verzi do studijních plánů. Tímto dojde k propojení specializované jazykové výuky s výukou odbornou. Konkrétní příprava sylabů jednotlivých předmětů právě probíhá. Hanne-Lore Bobáková

17 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 17 V Opavě teď studují dva laureáti Šustovy ceny Naposledy Haně Miketové z Ostravy a Viktoru Pohankovi z Rýmařova se podařilo rozhojnit úspěchy posluchačů Ústavu historických věd Filozoficko- -přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) na celostátních studentských konferencích pořádaných na těch našich univerzitách, které mají v nabídce studium historie, a v soutěži o Cenu Josefa Šusty, paralelně organizované Sdružením historiků České republiky. V Opavě se konference konala v prosinci 2002, kdy tehdejší Ústav historie a muzeologie reprezentovali Jitka Balcarová (prací Bund der Deutschen Schlesiens ) a Petr Jordán (prací o kolektivizaci na Opavsku v letech ). Mgr. Hana Miketová, dnes posluchačka prvního ročníku doktorského studia oboru Historie se zaměřením na české a československé dějiny a členka studentské komory Akademického senátu SU, se citovaných klání zúčastnila již dvakrát. Nejprve na konferenci Historie 2008 konané na počátku března 2009 na Univerzitě Hradec Králové získala 3. místo za prezentaci práce Muž se špatnou pověstí; itinerář vévody Jana II. Opavského a Ratibořského. Písemná podoba této práce jí navíc v soutěži o Šustovu cenu zajistila 2. místo. Tyto výsledky ji natolik motivovaly, že z konference Historie 2009 pořádané v dubnu 2010 na půdě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem přivezla za práci Poslové, diplomati, špehové; Politická komunikace mezi Václavem IV. a Vladislavem Jagiellou hned dvojnásobný primát, když byla nejlepší nejen v hodnocení prezentací příspěvků všech zúčastněných mladých historiků, ale též v soutěži o Cenu Josefa Šusty. Myslím si, že by o tom studenti naší univerzity vědět mohli, aby je to případně motivovalo, komentovala Mgr. Miketová opožděnou snahu redakce o publikování těchto jistě zaznamenáníhodných výsledků (ta se o nich dozvěděla prakticky náhodou a v jiných souvislostech od Mgr. Roberta Antonína, Ph.D., z Ústavu historických věd). V létě čerstvě promovaný Mgr. Viktor Pohanka na H. Miketovou navázal na sklonku března a počátku dubna. Pořadatelství konference Historie 2010 se chopila Univerzita Palackého v Olomouci a v té době posluchač závěrečného ročníku odborné historie na opavském Ústavu historických věd na ní SU reprezentoval prací Cesta Husova ochránce do služeb Zikmunda Lucemburského s podtitulem Poznámky ke dvorské kariéře Jindřicha Lefla z Lažan. Na konferenci jí porota přiřkla 3. místo, Šustovu soutěž ovšem ovládla a vyhrála. Když jinak nedáte, připojím se k názoru Hanky. Klidně to napište, svolil V. Pohanka a přidal informaci, že se v Opavě v novém akademickém roce pokusí o studium doktorské. K němu byl rozhodnutím děkana Filozoficko-přírodovědecké fakulty SU prof. Zdeňka Stuchlíka přijat v polovině července. Hana Miketová v knihovně Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty na Masarykově ul., Viktor Pohanka při magisterské promoci 1. července ve Sněmovním sále minoritského kláštera v Opavě Foto ian Co je pro oba jmenované společné? Předně to, že se v historii chtěli původně věnovat něčemu úplně jinému. H. Miketovou lákal nejvíc starověk a studium na SU zahájila v bakalářském oboru Historie - muzeologie. Po jeho absolvování se dala na navazující magisterský obor Kulturní dějiny. Mým tajným snem je akademická kariéra, přiznává doktorandka, jejímž školitelem je prof. PhDr. Rudolf Žáček, Dr., a tématem disertační práce východní politika Václava IV. U V. Pohanky zase dlouho vítězila napoleonská doba, nicméně i v jeho případě zapůsobilo kouzlo přednášek a charizma osobnosti Mgr. Martina Čapského, Ph.D. Jeho výklad má příběh a podněcuje k diskusi, což z 90 procent ovlivnilo naši volbu věnovat se středověku, shodují se mladí historikové. Za podstatné pro svou budoucnost považují možnost pracovat v oboru. Ochotně půjdu za takovým místem kamkoliv, potvrzuje V. Pohanka, myslí na uplatnění v muzeu a dodává, že flexibilita na trhu práce by dnes měla být jednou z předností ze školy vycházejícího historika. Druhým fenoménem věrně provázejícím jejich studium je členství v Historickém klubu 1872, tedy v opavské pobočce Sdružení historiků ČR, u jejíhož zrodu stál mj. opět již citovaný Mgr. Martin Čapský, Ph.D. Pochvalují si současné vedení klubu (předsedou je nyní doktorand Mgr. Martin Sosna a tajemníkem Petr Waleczko) a na jeho další aktivity se už teď těší. Třeba na takovou návštěvu středoslovenských báňských měst, kterou jsme před třemi lety s klubem absolvovali, se určitě nezapomíná, konstatuje Mgr. Miketová i s ohledem na skutečnost, že jí program Erasmus umožnil semestrální pobyt ve Vratislavi a Akademická informační služba, součást Domu zahraničních služeb Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, ji podvakrát na dva měsíce vyslala do stejného místa. Semestr ve Vratislavi strávil rovněž Mgr. Pohanka a půjde-li všechno podle jeho představ, další dva měsíce tam prožije v příštím kalendářním roce. Projít nepřeberné poklady tamějšího archivu a knihovny by si vyžadovalo ještě podstatně delší dobu, potvrzuje. Historik musí být knihomol, navazuje na jeho slova Mgr. Miketová a sama má četbu vedle turistiky, ale především bádání v archivech ve Vratislavi, Ratiboři, Pszczyně, Opavě, Krnově i v Praze za předního koníčka. Četbu mezi své zájmy řadí také Mgr. Pohanka. Ale přiznávám, že nevynechávám ani fotbal, i když v poslední době si ho užívám už jen rekreačně, doplňuje. Nakonec ještě poslední doklad toho, jak jsou dva představení magistři s Ústavem historických věd spjati. Oba jsou na něm pomocnými vědeckými silami, a proto se začasté střídají při službě v jeho knihovně, kde se odehrálo i mé setkání s nimi. (ian)

18 strana 18 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Noví absolventi doktorského studia v Karviné Akreditaci doktorského studijního programu Ekonomika a management (studijní obor Podniková ekonomika a management) získala karvinská Obchodně podnikatelská fakulta (OPF) Slezské univerzity v akademickém roce K dnešku toto studium absolvovalo a titul Ph.D. získalo 15 posluchačů, mezi nimiž patří prvenství Ing. Jarmile Šebestové, Ph.D., nyní odborné asistentce a zástupkyni vedoucí katedry managementu a podnikání OPF, která ho ukončila v roce V současnosti obor studuje 124 posluchačů a OPF předpokládá, že počet na podzim nově přijatých se bude pohybovat kolem 35 posluchačů. Letos bylo promováno pět absolventů. Jedná se o Ing. Zdeňka Bednarčíka, MBA, Ing. Jaroslava Charouze, Ing. Ivanu Koštuříkovou, Ing. Kateřinu Matušínskou a Ing. Irenu Szarowskou. Dvě z uvedených našly na OPF své působiště a reagovaly na nabídku podělit se o svůj pohled na ukončené doktorské studium a prozradit své další profesní plány. Ing. Ivana Koštuříková, Ph.D., pracuje na pozici odborného asistenta a zástupce vedoucího katedry účetnictví OPF. Obhajovala disertační práci Korporativní zdanění v České republice a v Evropské unii. Studium na doktorském stupni zahájila v akademickém roce Všechny povinnosti jsem plnila podle individuálního studijního plánu postupně. Přiznávám však, že to nebylo ani zdaleka tak jednoduché jako v bakalářském a v magisterském studiu. Zvládnout náročné požadavky se mi podařilo jen díky podpoře mých nejbližších, potvrdila dr. Koštuříková. O další profesní kariéře jsem zatím nijak zvlášť nepřemýšlela. Protože dosavadní pracovní nasazení, vedle doktorského studia další povinnosti spojené s pedagogickou a vědeckou činností a s výkonem funkce zástupce vedoucí katedry, Užitečný seminář o ochraně duševního vlastnictví V pátek 27. května se na půdě Slezské univerzity (SU) v Opavě uskutečnil seminář pro studenty, akademické i administrativní pracovníky nazvaný Duševní vlastnictví v akademické praxi. Byl organizován v rámci Měsíce IPR, který probíhal po celé České republice jako součást řešení projektu PROMOTE financovaného z operačního programu Investice do vzdělání z prostředků Evropského sociálního fondu. Úvodní slovo v posluchárně na Olbrichově ulici přednesl doc. RNDr. Michal Marvan, CSc., zástupce ředitele Matematického ústavu SU. Jeho vystoupení mělo u všech 12 účastníků akce, jakož i u členů jejího organizačního týmu velký úspěch, protože problematiku duševního vlastnictví na SU uvedl vtipnou formou. Následoval stěžejní výklad Mgr. Jaromíra Šavelky z Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který Nahoře Ing. Ivana Koštuříková, dole Ing. Irena Szarowská při obhajobě disertační práce a státní závěrečné zkoušky Foto Dagmar Labudková přítomné překvapil nejen svým mladým věkem, ale především velkým přehledem v oblasti, jíž byl seminář věnován. Akce se v průběhu května konala rovněž v dalších místech ČR (Liberec, Pardubice, České Budějovice, Plzeň, Ústí nad Labem, Sychrov, Ostrava, Brno) a v programu Z prostředí semináře Duševní vlastnictví v akademické praxi Foto Lucie Jandová do jisté míry odsunulo můj osobní život, chci teď více času věnovat manželovi. Byl mi velkou oporou. Bez něj bych v doktorském studiu do cíla nedošla, dodala dr. Koštuříková. Ing. Irena Szarowská, Ph.D., pracuje jako odborný asistent a zástupce vedoucího katedry financí OPF. Disertační práci zpracovala na téma Daňová konkurence v Evropské unii a její vliv na vybrané ekonomické veličiny. Doktorské studium pro mě bezesporu znamenalo zajímavou zkušenost. Skloubit ho s prací a s péčí o rodinu nebylo vždy jednoduché a mnohdy vyžadovalo spoustu tolerance i od mého okolí, přiznala dr. Szarowská. V jeho průběhu absolvovala též zahraniční studijní pobyt. Stal se výzvou nejen pro mě, ale i pro mého manžela, který se v té době musel postarat o oba syny. Za to mu patří velký dík, uvedla čerstvá nositelka vědecké hodnosti. Účast na konferencích, zapojení do výzkumu a další povinné aktivity významně ovlivnily můj pohled na fungování akademického a vědeckého světa. Samotné zpracování dizertační práce mi poskytlo komplexní pohled na danou problematiku v širším kontextu a zároveň mnoho námětů pro další práci, objasnila důležitost studia pro předpokládaný profesní vývoj. O něm má poměrně jasno. Úspěšné absolvování doktorského studia je pro působení na akademické půdě nezbytným předpokladem. Ráda bych pokračovala ve výuce na katedře a předala alespoň část znalostí a zkušeností studentům. Veřejné finance jsou pozoruhodné v tom, že se neustále dynamicky vyvíjejí a nutí vás zůstat ve střehu. Ve vědecké činnosti chci využít náměty vzešlé z dizertační práce pro další výzkum a dál se věnovat řešení výzkumných a grantových projektů na našem pracovišti, přiblížila dr. Szarowská své plány a představy. Dagmar Labudková Měsíce IPR nechybělo ani sympozium Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. Dotazy a četná diskuze probíhaly také během přestávky na oběd v restauraci Arma. Poté následovala odpolední část semináře zaměřená na praktické problémy a zkušenosti s porušováním práva duševního vlastnictví. Před ukončením semináře přednesla kolegyně z Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava pohádku o praxi při přihlašování užitných vzorů na její alma mater. Účastníci semináře si odnesli dostatek studijních materiálů k projednávané problematice a získali řadu nových poznatků. Ti, kdo odpovědi na vznesené otázky považují za neúplné, mají možnost oslovit přímo lektora, který zůstane pro tuto problematiku se SU nadále v kontaktu. Lucie Jandová

19 srpen 2011 Noviny Slezské univerzity strana 19 Karvinské doktorské štúdium očami študenta Som absolventom karvinskej Obchodně podnikatelské fakulty (OPF) Slezské univerzity v Opavě, a to v odbore Manažérska informatika v bakalárskej aj nadväzujúcej forme štúdia. Promoval som v roku 2010 s vyznamenaním a získal som titul Ing. Už počas nadväzujúceho magisterského štúdia som sa rozhodol, že moju budúcnosť spojím s akademickou kariérou a budem pokračovať v štúdiu aj v doktorskom študijnom programe na OPF. Toto bol asi najdôležitejší aspekt, ktorý ovplyvnil priebeh môjho štúdia. Stanovil som si to ako jeden z krátkodobých cieľov. Snažil som sa vo svojom štúdiu napredovať so zameraním na stanovené ciele presne tak, ako nás to učili vo výuke. Na tomto mieste by som chcel upozorniť súčasných študentov fakulty na predmety vyučované Mgr. Dagmar Scherrerovou, Ph.D., ktoré sú okrem iného skutočne kvalitným teoretickým základom pre cieľové smerovanie kariéry. V tomto období som sa začal zaujímať o nároky na štúdium na doktorskom stupni a zistil som, že to vyžaduje skutočne kvalitný časový management. Naštudoval som si študijné plány a požiadavky k prijímacím skúškam. Súčasťou prijímacej skúšky mala byť rozprava k téme dizertačnej práce. Preto som sa už dva roky pred termínom prijímacej skúšky začal zaujímať o možných školiteľov. Keďže som v tej dobe študoval na katedre informatiky, obrátil som sa na vedúceho katedry Ing. Dominika Vymětala, DrSc., a predložil som mu svoj záujem študovať v doktorskom stupni. Toto bol takisto dôležitý bod v mojom štúdiu, nakoľko som oslovil skutočného odborníka na problematiku informačných systémov, čo bola doména mojich záujmov. Vedúci katedry informatiky sa nakoniec stal vedúcim mojej diplomovej práce a po prijatí na doktorský stupeň aj školiteľom. K prijímacím skúškam som šiel s pripraveným a prediskutovaným tématom dizertačnej práce, takže som netrpel obvyklými neistotami študentov ohľadom školiteľov a katedier, ktorí im boli pridelení podľa odborného zamerania ich dizertačných prác. Ďalším záujemcom o doktorské štúdium by som odporúčal dohodnúť sa s potencionálnym školiteľom dopredu na téme dizertačnej práce. Skutočne si tým ušetríte veľa nervov. Jedna vec je dostať sa cez prijímaciu skúšku, druhá a dôležitejšia vec je študovať, zapojiť sa do života na katedre a vyučovať. Ako nováčik som mal obrovské množstvo dotazov ohľadom organizácie štúdia. Musím povedať, že každý problém som dokázal vyriešiť s referentkou doktorského štúdia Jindřiškou Kováčovou, prípadne so zástupkyňou vedúceho Ústavu doktorských štúdií Ing. Roman Šperka pochází z Čadce a od roku 2010 je členem studentské komory Akademického senátu Slezské univerzity. V červenci ukončil souběžné studium oboru Informační systémy na Přírodovědecké fakultě Ostravské univerzity a získal tak i titul magistra Foto Dagmar Labudková Podniková ekonomika a management Cílem doktorského studia oboru Podniková ekonomika a management na karvinské Obchodně podnikatelské fakultě Slezské univerzity v Opavě je výchova vědeckovýzkumných pracovníků, kteří budou schopni pracovat na úrovni mezinárodních standardů v oblasti ekonomické teorie při využití moderních matematicko-statistických metod, moderních informačních technologií a týmové práce. V rámci studia jsou řešeny aktuální problémy managementu firem, marketingu a logistických systémů, malého a středního podnikání, finančního řízení firem a financování podnikatelské činnosti, marketingu firem spadajícího do výzkumného programu fakulty, projektů řešených v rámci Grantové agentury České republiky, Fondu rozvoje vysokých škol apod. a projektů s fakultou spolupracujících tuzemských a zahraničních institucí. OPF doc. Ing. Pavlínou Pellešovou, Ph.D. Pre pani docentku nie je problém odpovedať na dotazy študentov om alebo osobne pri náhodnom stretnutí na chodbe, čo oceňujem. Každý doktorand sa dostane na druhú stranu učebne, pred študentov, ktorými pred pár mesiacmi boli oni sami. S týmto sa každý vyrovnáva v rámci svojich mentálnych schopností a musím potvrdiť, že to je veľmi zaujímavá skúsenosť. Za najdôležitejšiu skutočnosť úspešného štúdia ja osobne pokladám integráciu do kolektívu členov katedry. Bol som príjemne prekvapený, že som bol mojimi bývalými pedagógmi prijatý ako skutočný kolega, nie ako študent. Ako som po prijatí zistil, najtvrdším orieškom zo študijných povinností je publikačná činnosť. Preto som sa snažil počas prvého roku štúdia na doktorskom stupni absolvovať všetky povinné a povinne voliteľné predmety čo najskôr a priebežne som sa sústredil na konferencie a písanie odborných článkov. Musím konštatovať, že môj školiteľ ma neustále upozorňoval na nutnosť skorého začatia publikačnej činnosti. Na katedre informatiky som bol prijatý do prebiehajúceho SGS projektu, v ktorom sa môžem venovať tímovej práci na odborných témach, ktoré súvisia s mojou dizertačnou prácou. Pre mňa bolo skutočným prekvapením, že z hľadiska pracovnej doby pedagóga nie je prevažujúcou aktivitou priama výuka študentov v univerzitných učebniach. Výraznou a neoddeliteľnou súčasťou práce vysokoškolského pedagóga je publikačná činnosť a práca v rámci projektov riešených na univerzite. Samozrejme tým nechcem naznačiť, že tieto aktivity prebiehajú na úkor času, venovanému študentom je to práve naopak. Preto je normálne, že pedagóg, ktorý chce aj kvalitne publikovať, si musí svoju prácu brať zo sebou domov a tráviť večery pri obrazovke počítača. Veľmi obdivujem ich rodiny, ktoré sú donútené toto akceptovať a podporovať ich. Momentálne končím prvý ročník doktorského štúdia, na budúci rok by som chcel absolvovať štátnu záverečnú skúšku a začnem pracovať na dizertačnej práci, na ktorú mám dostatok materiálu vďaka publikačnej činnosti a práci v projektoch. V diskusiách s kolegami na katedre, ktorí sú študentmi prezenčného aj kombinovaného štúdia, sa mi potvrdilo, že vplyv školiteľov a vedúcich katedier je pre úspech doktorátu rozhodujúci. Súčasne sa ukazuje, že skupinová práca, tak ako ju zažívam ja na katedre informatiky, vedie ku vzájomnej podpore a motivácii. Na konci môjho príspevku by som rád vyzdvihol skutočne kladný profesionálny vplyv môjho školiteľa a chcel by som pozdraviť skvelý tím spolupracovníkov na katedre informatiky. Roman Šperka

20 strana 20 Noviny Slezské univerzity srpen 2011 Deutsch ist Super - seznamte se s němčinou V úterý 7. června proběhl druhý ročník akce Deutsch ist super pořádané Ústavem cizích jazyků Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity (SU) a Mendelovým gymnáziem v Opavě. Dopolední program plný her a zábavy v němčině si pro studenty gymnázia připravili posluchači 4. a 5. ročníku oboru učitelství němčiny pod vedením Mgr. Jany Nálepové Ph.D., kterou jsem na toto téma požádala o rozhovor. Jak a kde se vůbec nápad realizovat tuto akci zrodil? Nápad vznikl v německém Sambachshofu, kde jsme s ostatními učiteli němčiny z regionu, kteří vedli zároveň učitelskou praxi našich studentů, zavedli řeč na téma němčina na středních školách. Prvotní impuls vlastně vyšel od nich, protože, jak sdělili, zájem o němčinu jako cizí jazyk na školách stále klesá. Že zkrátka už není druhým nejoblíbenějším cizím jazykem, který se u nás vyučuje, ale že je odsunut na příčku mnohem nižší. Studenti středních škol totiž stále více inklinují k jiným jazykům a mají větší zájem např. o ruštinu nebo španělštinu. Primárním důvodem bývá obvykle obtížnost němčiny. Proto jsme společně uvažovali nad tím, jak by se tato situace dala zlepšit, a rozhodli jsme se, že je třeba představit žákům a studentům tento jazyk trochu jinak. Inspiroval Vás k tomuto nápadu nějak též samotný pobyt v Sambachshofu? Ano, právě tam nám byla představena forma práce na jednotlivých stanovištích, což nás vedlo k myšlence realizovat něco podobného i u nás. Žáci se mohou seznámit s němčinou pomocí různých zábavných aktivit, a tím si ověřit, že němčina skutečně není tak náročná, jak si myslí. Má tato akce nějaký oficiální název? My jsme ji nazvali jednoduše Deutsch ist super!. Snažili jsme se o to, aby názvu porozuměli i studenti, kteří si zvolili jako první cizí jazyk angličtinu. Ono se vlastně o žádnou velkou akci zatím nejedná, ale uvažuji i o tom, že bychom formou projektu požádali o finanční podporu, aby třeba ceny pro žáky mohly být hodnotnější, a abychom mohli odměnit také naše studenty, kteří vše organizují. Letos se jednalo o druhý ročník, jaký byl ten první? Vloni jsme v letním semestru realizovali tuto akci poprvé. Chtěli jsme ji pořádat na univerzitě, což by byl pro její potenciální příští studenty z řad gymnazistů pěkný zážitek, ale nepodařilo se to. Proto jsme se domluvili s kolegy z Mendelova gymnázia, že bychom ji uskutečnili u nich. Ti kontaktovali i učitele ze ZŠ Englišova, kde je kladen větší důraz na výuku cizích jazyků. Žákům zmíněných škol i našim studentům Germanistka Mgr. J. Nálepová Ph.D. Foto ian se akce líbila, a tak jsme se rozhodli ji letos zopakovat. Získali jsme navíc drobné ceny, takže žáci za splněné disciplíny dostali i něco na památku. Sponzory byly Goethe Institut v Praze a nakladatelství Hueber. Plánujete do budoucna zapojit do projektu i jiné instituce? Původně se uvažovalo o více školách, jenomže z rozhovoru s učiteli vyplynulo, že zájem o němčinu natolik klesá, že by tam ani nebyla reálná šance tento jazyk prosadit. Snaha je ale vidět i z ministerstva školství, které chce zavést druhý cizí jazyk už na základních školách. Existuje ovšem díra v zákoně - v něm se uvádí, že pokud nemá škola podmínky na vyučování druhého cizího jazyka, nemá povinnost jej zavést. A co se dějiště akce týče, preferujete stále konat ji přímo na Slezské univerzitě? Stále doufám, že se to podaří. Přece jen by to byl pro žáky větší zážitek prohlédnout si univerzitu, na které by v budoucnu mohli studovat. Po stránce organizační je ovšem organizace akce přímo na cílové škole pro učitele jednodušší. Je to dobré i proto, že v době konání projektu je už po maturitách, tudíž se některé třídy uvolní a my máme dostatek prostoru k jeho realizaci. Má tedy němčina pro naše studenty do budoucna nějakou perspektivu? Ovšem. Myslím si, že zájem o ni se opět objeví. Je to patrné i z historie, kdy se němčina na uživatelské příčce pohybovala neustále nahoru a dolů. Je to podobné jako s ruštinou, kdy zájem o ni po revoluci prudce ochladl, ale teď se opět dostává na scénu. Chybou mnohých bývá, že si myslí, že pouze s angličtinou si v dnešní době vystačí. To je ovšem omyl, protože v ČR je spousta firem obchodujících a spolupracujících s německy mluvícími zeměmi, takže o využití němčiny se není třeba obávat. Dokazuje to i nárůst zájmu o ni ze strany dospělých, zejména pak v Praze, kde jsou jazykové večerní kurzy němčiny úplně plné. Od jakého věku je podle Vás optimální učit děti cizí jazyky? Závěry výzkumů nejsou jednoznačné. Jsme toho názoru, že první jazykové krůčky by měly děti uskutečnit už ve školce, a to Komenského stylem výuky škola hrou, tedy písničky, říkanky, soutěže aj. V první třídě ale zase děti získávají takové kvantum informací, že by bylo vhodné s cizím jazykem počkat až do třetí třídy, kdy už si přece jen na nápor učení trochu zvykly. Druhý cizí jazyk bych zavedla co nejdřív, dejme tomu od páté třídy. Nejdůležitější je, aby si pedagogové uvědomili, že učit se cizímu jazyku není jen o monotónním vstřebávání slovíček a nějakých gramatických pravidel, ale umění je udělat výuku natolik zajímavou, aby děti skutečně bavila a aby nenásilnou formou cizí jazyk přijaly. První dva roky by měly být skutečně vedeny hravou formou a vlastní učení by mělo přijít až později, třeba v sedmé třídě. Záleží při učení cizímu jazyku také na určitých jazykových předpokladech? Samozřejmě někomu to jde snadněji, ale myslím, že při systematické práci, kdy se člověk učí každý den něco, je každý schopen cizí jazyk za nějaký čas ovládnout. Je to jako s každým jiným oborem. I na matematiku má někdo větší, někdo menší předpoklady, ale počítat musí zvládnout každý. Je prostě třeba názornou výukou dětem předvést, jak se jazyk vůbec učit, ať už je to pomocí kartiček, obrázků nebo her. Spokojenost s projektem vyslovili jak organizátoři, tak děti a pedagogové gymnázia. Byli jsme překvapení, jak byly děti z her nadšené. Myslíme si, že touto formou se němčina brzy do jejich podvědomí dostane a získá si své příznivce, shodují se spolukoordinátorky projektu Kateřina Pačková a Tereza Heisigová. I když nebylo jednoduché domluvit termín konání tak, aby všem vyhovoval, přesto jsme rádi, že se akce povedla a že se naše univerzita mohla v něčem tak smysluplném angažovat, přidávají se studenti SU a organizátoři Kamila Plašková, Veronika Petrová, Jarka Prdová a Jan Juřica. V názoru, že má projekt na děti dobrý vliv, se shodují i učitelé Mendelova gymnázia. Jsou tu žáci, kteří němčinu měli, i ti, kteří ji neměli, a studenti univerzity se pěkně připravili na všechny. Myslím si, že tato akce má smysl, protože žáci jsou jí k němčině více motivováni, dodává pedagog gymnázia Petr Janšta. Inspirativnost a přínosnost akce vidí i další vyučující gymnázia Radomíra Englišová, jejíž žáci to potvrdili. Je to super, nejvíc se mi líbila křížovka. Markéta Šmalcová