Budeme slavit! 04 /

Transkript

1 4. číslo duben 2010 XI. ročník cena 6 Kč Budeme slavit! Milí spoluobčané, město Pečky při pravuje ve spolupráci s místními spol ky soubor akcí, výstav, přednášek, se tkání a podobně při příležitosti 85 let povýšení Peček do městského stavu. Toto je výzva, kterou jste zváni ke spolupráci a možné spoluúčasti na těchto akcích. Jak spolupracovat? Jak se podí let? Každý z nás má vlastní vzpomín ky, každá rodina má své památky (do bové oděvy či části ošacení), sbírky, alba (dobové rodinné fotografie), kte ré se dají pro tuto příležitost použít na tematických výstavách. Vámi poskyt nuté předměty budou okopírovány do digitální podoby, popř. ofoceny a ná sledně vráceny. Předpokládaná realizace 23, 24, 25. dubna Vlastní přípravy již byly zahájeny. Kontaktujte, prosím, starostu M. Urbana, pí Šukovou, pí Krulišovou, p. M. Fořta, p. Karbuse, Mgr. Zajíce, p. J. Železného. K této události vydáváme přílohu Pečeckých novin, která je součástí to hoto vydání PN. Pečecko bude mít nové autobusové nádraží a autobusové zastávky Dobrovolný svazek obcí Pečecký region na Kolínsku získal dotaci více jak 14 mil. Kč z ROP Střední Čechy na projekt Zlepšení veřejné dopravy v Pečeckém regionu. Tento projekt obsahuje dvě části, které by měly při nést uživatelům veřejné dopravy zlep šení podmínek cestování. Vítězem letošního, již 31. ročníku Pečecké desítky, Memoriálu Jardy Kvačka, se stal Petr Pechek. První část projektu je zaměřena na úpravu parteru autobusového nádraží v Pečkách, kde by měla vzniknout nová odjezdová stání pro autobusy s přístřeš kem pro cestující, parkovací plocha pro autobusy a automobily. Povrch chodní ků a vozovek by měl být nově vydláž děn. Projekt počítá i se vznikem bezpeč nějších přechodů, lepších nástupních ploch pro méně pohyblivé občany a s cel kovým zlepšením veřejného prostranství před budovou vlakového nádraží. Druhá část projektu řeší umístění 21 nových autobusových zastávek do okolních 8 obcí regionu. Nejvíce au tobusových zastávek bude umístěno ve Velimi, dále v Nové Vsi I, Ratenicích, Velkých Chvalovicích, Vrbové Lhotě, Dobřichově, Vrbčanech a Milčicích. Každé očekávané zlepšení samozřej mě sebou nese i předchozí doprovodná omezení, komentuje Kateřina Hejdu ková, realizační manažerka projektu. Již v dubnu 2010 budou zahájeny staveb ní práce v prostorách nynějšího auto busového nádraží. Provoz pro pěší a au tomobilovou dopravu bude v okolí stavby korigován a omezen. Budou při jatá nezbytná dopravní omezení, která budou dočasně řešit veřejnou dopravu a pohyb v okolí. Celá stavba a tudíž i dopravní omezení jsou plánována na pět měsíců a pevně věříme, že termín pro dokončení dodržíme. Všechny cestující prosíme o trpěli vost a doufáme, že projekt bude zdárně ve spolupráci se všemi zúčastněnými dokončen a dotace z ROP Střední Če chy pomůže zkvalitnit a zpříjemnit ve řejnou dopravu v Pečeckém regionu. Milan Urban, předseda DSO Pečec ký region a starosta města Pečky 04 /

2 Dočasné přemístění zastávek Z důvodu rekonstrukce autobusového nádraží v Pečkách jsou již od do přemístěny autobusové zastávky Pečky žel. st. na Masarykovo náměstí (u pošty). Rada města Pečky konaná dne 22. února 2010 Jednání rady města zahájil a řídil starosta města pan Milan Urban. Rada bere na vědomí: Prověření možnosti podání žádosti o udělení grantu v rámci výzvy Středočeského kraje, oblast podpory 1.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, vč. dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a případné zapojení všech organizací města podílejících se na výchově dětí a mládeže, informaci ředitelky VCP, ohledně jednání s firmou Tesco Sto res ČR o pronájmu kanceláře č. 7, rozhodnutí MěÚ Kolín odbor dopravy v souvislosti se zamítnu tím návrhu místní úpravy dopravního značení na silnici č. II/329 v Pečkách spočívajícího v omezení nejvyšší dovolené rychlosti na 30km/ hod, v úseku od začátku zastavění (ve směru od Vrbové Lhoty) po křižovatku v ulici Sladkovského, oznámení o hydrovodní havárii ve Velkých Chvalovicích, ul. Nová od manželů Švandových, bytem tamtéž., Rada schvaluje: Výsledky hospodaření příspěvkových organizací za rok 2009 a převody do fondů. Uzavření SOD s firmou Flavius, spol. s.r.o. Praha 8 na prove dení izolace proti zemní vlhkosti v čp Uzavření dodatku č. 1 mezi firmou Kenast Pečky a Městem Pečky ke smlouvě o dílo Dodávka a montáž nábytku a dalšího mobiliáře nutného pro výuku a vybavení školy v rámci stavební akce: Rekonstrukce Základní umělecké školy Pečky. Předčasné uvolnění přípěvku na zajištění sportovní činnosti na II. čtvrtletí Hodnotící kriteria ve věci veřejné zakázky malého rozsahu na akci Zahrada živá : a) výše nabídkové ceny 75% b) délka záruční doby 25% Složení hodnotící komise na akci Zahrada živá. Podání žádosti o dotaci na základě zveřejněné výzvy SFDI na rekonstrukci chodníků v rámci investiční akce Bezbariérové chodníky ulice Tř. Jana Švermy a ulice Chvalovická. Kriteria na zajištění příprav výběrového řízení investiční akce Stavební úpravy ZŠ Pečky : Zadávací podmínky výběrového řízení. Výzvu k výběrovému řízení. SOD se zhotovitelem. Vedení podzemní kabelové trasy stavby IV , Pečky, Kandie, 37 RD a zřízení věcného břemene na pozemcích č. parc. 1468/ s podmínkou, že nedojde k narušení stávají cího povrchu komunikací. V případě porušení povrchu komunikace bude oprava provedena v celé šíři komunikace. Podnájem nebytových prostor zdravotního střediska čp. 292 pro Jaroslava Truchlého, bytem Kouřim, za účelem podnikání v oboru kadeřnictví. Zpracování kroniky za rok Uzavření podnájemní smlouvy mezi DSO Pečecký region a Tesco Stores a.s. na užívání nebytových prostor v čp. 141, Tř. J. Švermy (VCP) místnost č. 7. Rada neschvaluje: Prodej domu čp. 161 Za sadem manželům Bortlíkovým, by tem tamtéž na základě jejich žádosti. Vedení podzemní kabelové trasy přípojky NN pro dům čp. 684 v Palackého ulici v rámci rekonstrukce vedení NN za KNN a trvá na standardním řešení projekční kanceláře. Rada ukládá: Starostovi města projednat s příspěvkovými organizacemi in formaci o možnosti podání žádosti na udělení grantu v rámci výzvy Středočeského kraje, oblast 1.2. Starostovi města uzavření SOD mezi Městem Pečky a Flavius s.r.o. Praha na provedení izolace proti zemní vlhkosti v čp. 161 Za sadem v Pečkách, dle předložené cenové nabídky. Odboru správy majetku města a BH Ing. Růžičkové ve spolu práci s Elektrostavem AZ, Nymburk připravit smlouvu o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene na uložení kabelu na pozemcích města, č. parc. 1468/ Místostarostovi zajistit zapracování zápisu kroniky za rok 2009 do knižní podoby. Rada města Pečky konaná dne 8. března 2010 Jednání rady města zahájil a řídil starosta města pan Milan Urban. Rada bere na vědomí: Rozšíření provozu Videoloterních terminálů o 1 ks na celko vý, maximální počet (4 ks) dle platných zákonů na adrese SYNOT TIP, Masarykovo nám. 24, Pečky na základě žádosti Forbes Game, a.s. Praha 1, žádost p. J. P. ve věci placení poplatku za TDO a trvá na řešení uhrazení plateb za uplynulé roky (nebyl předložen doklad o zaplace ní za vymáhaná období), žádost o poskytnutí příspěvku na rekvalifikační kurz pro pana J. P., Pečky s tím, že RM se tímto bude zabývat po předložení přihlášky na konkrétní kurz, včetně zdárného ukončení rekvalifikač ního kurzu, vyúčtování plesu města konaného dne , žádost manželů Novotných, ve věci pronájmu pozemku na pouťové atrakce v roce 2010, informaci starosty o průběhu výběrových řízení na realizaci investiční akce Zlepšení veřejné dopravy v pečeckém regionu, informaci starosty o výsledku žádosti na SFŽP ohledně po skytnutí dotace na Odstranění starých ekologických zátěží podané v listopadu 2009 pod názvem město Pečky odstranění zdravotních rizik pro obyvatele města. Rada schvaluje: Revokaci usnesení ze dne , čj. 2684/2009 ve věci uzavření SOD na vyhotovení PD, lokalita Bačov mezi Stanisla vem Brychtou, Elektroprojekty, Karlovy Vary a Městem Pečky. Uzavření SOD na vyhotovení PD pro stavbu veřejného osvět lení v lokalitě Bačov mezi Josefem Renčem, Projekce elektrozaří zení, Nymburk a Městem Pečky v kontextu cenové nabídky (včetně zaslání objednávky). Posunutí termínu platby příspěvku za zřízení přípojného místa kanalizační přípojky pro čp. 494, Dělnická, Pečky. Důvodem posu nutí platby je nevyřízení pozůstalosti. 2 Pečecké noviny

3 Výkup železného šrotu a kovů CERHÝNKY PO PÁ od 9 do 16 hodin a první sobotu v měsíci od 9 do hodin (6. 2., 6. 3., 3. 4., ) Tel. /fax: mobil: Zajištujeme ODVOZ NEJEN ŠROTU nákl.voz.tatra 815 s HR. Možná individuální dohoda pro mimo pracovní dobu. Zprostředkování likvidace autovraku Drobné likvidace řezáním plamenem po dohodě v místě. vopavopa2@seznam.cz Zřízení parkovacího místa před budovou České pošty, s. p., Masarykovo nám. 38, Pečky. Zřízení místa provede žadatel sám na vlastní náklady podle platných předpisů s dopravním značením. Vyhrazení parkovacího místa je zpoplatněno na základě zákona č. 13/1997 Sb., a OZV o místních poplatcích. Udělení souhlasu s užitím znaku města pro společnost AK TIV 95 Oprava, s. r. o. se sídlem podnikání Slezská 110/24 Opava. Znaku bude použito pro sběratelskou kolekci znaků měst a obcí ČR na reklamních předmětech "Buton". Přidělení bytu v čp. 218 Tř. 5. května na základě doporučení bytové komise ze dne následovně: Anna Papugová, Jitka Pomichálková. Přestěhování p. Seifertové, na základě doporučení bytové ko mise ze dne Prodloužení nájemní smlouvy Milanu Koželskému do na základě doporučení bytové komise ze dne A doporučuje ZM ke schválení prodej pozemku č. parc. 2265/155 (o celkové výměře 789m 2 ) v obci a k. ú. Pečky paní J. T., bytem Pečky. Kupující uhradí poplatek spojený s převo dem u K.Ú. Kolín. Uzavření SOD s firmou p. Srp, Cerhýnky na zateplení a zhotovení vrchní omítky na zadní stěně zdravotního střediska. Revokaci usnesení čj. 491/2010 ze dne ve věci uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene mezi pí Jaroslavou Čáslavovou, Pečky a městem Pečky. Uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene mezi pí Jaroslavou Čáslavovou, Pečky a městem Pečky na povolení umístění kabelové trasy na pozemku č.parc. 1467/1 a č. parc. 1465/4 (cca 27bm). Vzpomínka Dne 1.4. uplynulo 10 let co nás navždy opustila naše drahá maminka, babička a prababička, paní Aloisie Richterová z Peček. Kdo jste jí znali vzpomeňte s námi. Dcera Věra, Milan a Jana vnoučata s rodinami. Poděkování Srdečné díky všem pečeckým sponzorům, kteří přispěli ke zdaru přátelského posezení k Mezinárodnímu dni žen. Výbor ZO KSČM v Dobřichově Uzavření Dodatku č. 2 s firmou JMA stavební, spol. s r. o. akce Rekonstrukce ZUŠ Pečky úpravy výkazu výměr při fyzické realizaci projektu. Cenový návrh na zhotovení a montáž 3 ks billboardu ( Snížení znečištění odpadních vod města Pečky ), včetně zhotovení a montá že reklam firmou Ivan Hubáček, výroba a montáž reklam. A doporučuje ZM přijetí dotace na základě rozhodnutí vyda ného SFŽP Praha o poskytnutí podpory na spolufinancování pro jektu v rámci OŽP s názvem Stavební úpravy hlavní budovy, vý měna oken a zateplení ZŠ Pečky v následujícím finančním poměru. celkové výdaje na projekt 13.5 mil. Kč celkové způsobilé výdaje projektu 9.3 mil. Kč dotace z FS + SFŽP 8.4 mil. Kč vlastní zdroje 5.1 mil. Kč Poskytnutí finančního daru (výtěžek plesu města dne ) žákovi Michalu Radoměřskému, Pečky na pokrytí nákladů spojených s ozdravným programem. A doporučuje ZM ke schválení poskytnutí půjček z FRB roku 2010 žadatelům na základě doporučení komise FRB. A pověřuje starostu města k uzavření SOD s firmou KKcomp Ing. Karel Krištoufek, Pečky na dodání vybavení počítačové učebny na akci Rekonstrukce Základní umělecké školy Pečky. Rada neschvaluje: Zveřejnění záměru na prodej pozemku č. parc. 832/59 o výměře 1 246m 2 a č. parc. 837 o výměře 5 644m 2 v k. ú. Pečky. Poskytnutí příspěvku na dodávku a instalaci technologie pro pořizování záznamu z lokálního TV vysílání. Důvodem je zrušení smlouvy na provoz Infokanálu mezi Městem Pečky a KT CZ, s. r. o. Praha 10. Rada ukládá: Starostovi města uzavření SOD na vyhotovení PD pro stavbu veřejného osvětlení v lokalitě Bačov mezi Josefem Renčem, Pro jekce elektrozařízení, Alfonse Muchy 1928, Nymburk a městem Pečky v kontextu cenové nabídky (včetně zaslání objednávky). Vedení města pozvat na příští zasedání RM dne zástupce společnosti pana Bohumila Vejvodu ve věci podání infor mace prodej pozemku. Odboru správy majetku města a BH Ing. Růžičkové zaslat objednávku na zhotovení a montáž 3 ks billboardu ( Snížení znečiš tění odpadních vod města Pečky ), včetně zhotovení a montáže re klam firmou Ivan Hubáček, výroba a montáž reklam. Vedení města vstoupit v jednání ohledně poskytnutí finanční ho příspěvku od Středočeského kraje na pokrytí spoluúčasti inves tiční akce města Pečky odstranění zdravotních rizik pro obyvatele města Pečky. 04 /

4 Muzeum papírových betlémů v Pečkách Hledáme dobré lidi, mecenáše, sponzory, kteří by přispěli na koupi objektu ke zřízení muzea papírových betlémů. Pomůže i bezúročná půjčka. Děkujeme za nabídky. Lochmanovi, papíroví betlémáři z Peček. papirove-betlemy@seznam.cz A bylo jaro, všechno, všechno kvetlo Zlatí Broučci! Kampak se asi poděla ta jedna z mých prvních knížek? Pravděpodobně zašla na stálé listovaní, obkreslování obrázků a nové a nové pročítání. Vždyť hned první obrázek Broučka houpajícího se na postýlce až spadl a udeřil se, byl napůl utržený. Takže jaro, to byla příležitost k novým dětským zábavám. V nejzazších vzpo mínkách mám ještě honění obruče, to dnes uvidíte leda v televizní reklamě na lázeňské oplatky. Také káča se tehdy roztáčela a řeknu vám, udržet jí v pohybu nebylo snadné. Zato kuličky! Snad nejpopulárnější povyražení. Mít pytlík ba revných hliněnek nebo nějakou tu duhovou skleněnku, to byla radost. A obehrát někoho o všechno? Pýcha, která někdy předcházela pád. Jednou jsem připravila o celé kuličkové bohatství o několik let mladší Drážu a doma jsem se pochlubila. Jenže místo pochvaly se mi dostalo poučení, že vytahovat se na slabší je hanba. Nezbylo, než milou Drážu nechat vyhrát všechno zpátky. Dnes se kuličky nehra jí, no zkuste holou patou vykroužit důlek v asfaltu. Jaro, to byla plaňanská pouť, první v okolí. Chodili jsme na ni z Dobřichova ouvozem. Čekali nás atrakce, ale tou největší byl cirkus. Především zápas s hadem škrtičem. Podmínkou nějaké té výhry bylo nechat si ho položit na krk a jistou dobu vydržet. Vidím staršího shrbeného člověka, který se nechal nachytat. Než bys do pěti napočítal, už dával znamení, že toho má dost. Stánky se sladkostmi další lákadlo. Turecký med, špalky, pivíčka, ale také husí hovínka. Tak se to opravdu jmenova lo. Nikdy jsem je neochutnala, snad proto, že vypadala jako opravdová. Všelijaké dobroty se daly koupit na pečeckém náměstí u Térinky. Mejdlíčka a růžové žvýkačky ve tvaru hašlerek, na ty si vzpomínám. Samozřejmě k jaru patří Velikonoce. Dostali jsme s bráškou nové kabátky, poprvé jsme si vzali podkolenky a s pomlázkami s dlouhými fábory jsme kráčeli k pečecké babičce. Jaro pomalu plynulo, pak na dveře zaklepalo léto a děti čekala nová dobro družství. Z. F., Dobřichov Nabízím zakázkové šití, úpravy a opravy oděvů + zkrácení riflí se zachová ním původního lemu. Lenka Sodomová, Pečky, tel Modeláž Nehtů P Shine Jana Vránová Tř. J. Švermy 45 Telefon: Pečky E mail: janina1069@seznam.cz Vzdělávací centrum Pečecka třída Jana Švermy 141, Pečky. Tel.: , , Mateřské centrum Pramínek Program duben Scházíme se každou středu9 13 hod Zpíváníčko Minidivadélko zahrané maminkami Jarní tvoření Příprava na čarodějnický rej (společná výroba čarodějnice k upále ní na čarodějnickém reji) Pozor pátek odpoledne! Již 4. čarodějnický rej na Pičhoře v Dobřichově. (Bližší informace na samostatných le tácích a na webu MC Pramínek.) Z karnevalového reje Ostatní aktivity MC Pramínek Středa odpoledne h Hravé muzicírování pro začátečníky (hudebně dramatický kroužek s lektor kou Míšou Brčákovou) Středa odpoledne h Hravé muzicírování pro pokročilé, cena: 35 Kč Úterý h Kurz anglické školičky (seznámení s anglickým jazykem hra vou formou, s lektorkou Petrou Lewing ton, vhodné pro děti od 2,5 do 6 let, cena: 35 Kč. Vstupné dopolední programy: 30 Kč, členové OS Maminky sobě 15 Kč, děti zdarma, poplatek za použitý materiál 10 Kč. 4 Pečecké noviny

5 Městská knihovna Svatopluka Čecha Novinky na DVD Děsnej dupák Megan se namísto taneční konzervatoře nečekaně ocitá na úplně obyčejné střední škole a její naivní sny o studiu baletu jsou ty tam. Dokáže na sobě tahle mladá tanečnice bez zkušeností z ulice zapracovat a splnit si s partou no vých kamarádů své sny? Bitva o Passchendaele Michael Dunn se vrací s těžkým zraněním utrženým v 1. světové válce domů do Calgary. V místní vojenské ne mocnici pozná krásnou ošetřovatelku Sarah, do které se za miluje. Její bratr nečekaně vstoupí do armády a odjíždí bo jovat do Evropy. Michael cítí jako svoji povinnost vydat se za ním a chránit ho. Oba muži se tak ocitají na válečném poli u Ypres v bitvě známé jako bitva u Passchendaele... Atentát na střední Druhák Bobby Funke má za úkol napsat článek o oblí beném předsedovi školní rady a nadaném sportovci Paulo vi. Pak se z kanceláře přísného ředitele ztratí závěrečné tes ty. Bobby krátce nato zveřejní skandální článek, ve kterém označí za hlavního podezřelého Paula a najednou se ocitá v pozornosti celé školy... Ulovit miliardáře Na úspěšného podnikatele Grossmana je navlečena vy konstruovaná rasistická reportáž. Veřejné mínění se obrátí proti němu. Začíná přicházet o peníze, podniky, banky, ženy a nohsledy. Zdálo by se, že musí přijít nezastavitelný pád, když se dostaví spásný nápad: koupit soukromou televizi a obrátit veřejné mínění na svou stranu Pohádky z lesa V daleké Galícii existuje zvláštní les. Jen co z něj lidé odejdou, les ožívá. Stromy otevřou oči, doposud zakryté mechem a povídají si. Jednoho dne jejich svět naruší muži Městská knihovna pořádá kurz Základy výtvarného umění pro začátečníky, který povede amatérská výtvarnice Marcela Nováková. Kurz proběhne od 12. dubna do 31. května 2010 vždy v pondělí od 18,30 h v prostorách městské knihovny (Začátek kurzu lze po dohodě s účastníky změnit.) Téma: technika kresby, akvarelu, koláže, míchání barev, teorie kompozice a perspektivy, poznávání uměleckých směrů Základní pomůcky na tento kurz budou zdarma. Informace v městské knihovně tel v modrém, kteří postaví v lese telefonní sloupy. Od toho dne se začnou dít podivné věci Můj život v ruinách Georgia je životem zklamaná američanka s řeckými ko řeny, která se stěhuje do Řecka, aby tu jako průvodkyně turistů znovu objevila nejenom krásy této starobylé země, ale také duši. Turisté, které provází, se však více než o ději ny zajímají o nákupy. Zdá se, že se ani tady Georgia svého štěstí nedočká Staří a neklidní Charles, Roger a George jsou příkladnými a poctivými hlídači v muzeu. Když se k nim však donese, že jejich nej oblíbenější umělecká díla budou odeslána do jiného mu zea, společně zesnují plán, jak originály zaměnit za paděl ky. Vše se lupičům zelenáčům daří podle představ až do prvního zaškobrtnutí 2012 Velkolepý dobrodružný příběh o globální katastrofě, jež způsobila zkázu světa a o hrdinném boji těch, kteří ji přežili. Soutěž na návrh grafické podoby značky pro propagaci regionu Podlipansko MAS Podlipansko, o. p. s. vyhlašuje v rámci projektu s ná zvem Podlipansko všemi smysly turisté vítáni, který je pro účely cestovního ruchu spolufinancován Evropskou unií z Evropského fondu pro regio nální rozvoj, veřejnou neano nymní soutěž na návrh značky (loga)podlipanska pro podporu cestovního ruchu. Vyhlášení soutěže: Uzávěrka soutěže: Vyhlášení výsledků soutěže: 28. června 2010 Tři vítězné návrhy obdrží cenu finanční odměnu ve výši Kč, Kč a Kč dle zís kaných hlasů hodnotící komise. Více informací naleznete na nebo volej te, pište: Michaela Roškotová, ko ordinátorka soutěže, , vandrovani@podlipansko.cz 04 /

6 Podpora místních výrobců pokračuje i v čase krize I v čase krize pokračuje znače ní domácích výrobků značkou Po labí regionální produkt. Tato značka, která zaručuje kva litu a původ výrobku, pomáhá nejen místním, ale i návštěvníkům Polabí najít v široké a často nepřehledné na bídce, to pravé z Polabí. Paní Zuzana Hnátková, která pomáhá svému synovi Matějovi, který je držitelem značky Polabí říká: Značka nám při nesla mnoho nových příležitostí a kontaktů. Jsme zváni na různé akce, dostáváme nové zakázky Značka, kte rou označujeme své zboží, i prodejní místo, přitahuje po zornost. Kolegové řemeslníci se ptají, co značka zname ná, ostatní chtějí vědět, odkud jsme a něco o našem regionu. Značka je pro nás navíc i srdeční záležitostí a jsme na ni pyšní. Pan Matěj Hnátek získal značku pro své výrobky z kera miky. Dalšími držiteli značky jsou Alois Točík dřevěné intarzie, Jana Provazníková z Včelí farmy včelí produkty a výrobky z nich, Lada Borecká drátované výrobky, Sta nislav Kouba kovářské výrobky, Jaroslav Jandl hrnkové květiny, Bronislav Kuba keramické kočky z Kerska a Dag mar Havlová z Farmy Košík ovčí sýry. MAS Podlipansko, o. p. s., která je koordinátorem znač ky, chystá na čtvrtek 25. března 2010, třetí zasedání certifi kační komise, která schvaluje žádosti o udělení značky. Uzá věrka příjmu žádostí je v pondělí 8. března O značku se mohou ucházet potravinářské výrobky, na příklad pečivo, či uzeniny, nebo řemeslné výrobky, napří klad keramika, šperky a mnoho dalších, říká koordinátor ka značky Polabí paní Michaela Roškotová, u všech však dbáme na původ a kvalitu. Více informací naleznou zájemci na nebo na vyrobky.cz Michaela Roškotová, MAS Podlipansko, o. p. s. 6 Pečecké noviny

7 85. výročí povýšení Peček na město Pečky v pravěku Co to je pravěk? Inu, dříve se oním pojmem označovala doba, ze které neexistovaly písemné doklady. Během desí tek let se však pravěk rozčlenil do mnoha období, které jsou charakterizovány nálezy zkamenělin a ty mladší převláda jícími kulturami, jež vytvořil člověk. Dalo by se říci, že dobou, ve které o člověku vypovídají archeologické nálezy. A právě o této době chci ve svém povídání psát. Archeologických nálezů je v Čechách hojně a Pečky nejsou výjimkou. Vždyť se nacházíme zhruba ve středu Evropy, v místech, kde se setkávaly rozličné kultury už od starších čtvrtohor, kdy do této krajiny přicházeli první lidé. Proto byly také Pečky a zejména jejich okolí středem zájmu badatelů archeologů profesionálních i amatérských. Z těch profesionálních si připomeňme především dr. Josefa Ladi slava Píče, který spolu s poděbradským lékárníkem a zakla datelem tamějšího muzea Janem Hellichem konal v Peč kách a hlavně v jejich okolí pozoruhodné výzkumy. Po první světové válce to byl dr. Rudolf Dvořák a hlavně archeolog amatér a spoluzakladatel pečeckého muzea Josef Sadílek, kteří věnovali do zdejšího archeologického výzkumu ne málo času i vlastních financí. Kdo by to dnes dokázal? Zdejší archeologii však věnovali svůj čas i světově proslulí akade mici Böhm a Filip, významní archeologové Národního mu zea i muzeí dalších a v neposlední řadě i pracovníci Arche ologického ústavu ČSAV a archeologického odboru Památ kové péče. A nejen v dobách nedávných, ale i v současných. To jen tak na úvod. Pravda je ovšem taková, že z těch nejstarších období vývoje lidské společnosti se na území Peček dosud žádné archeologické nálezy nenašly přesto, že i na místě budou cích Peček kdysi stanul pravěký člověk. Třeba jsou ty nále zy zatím skryté a čekají na budoucí archeology, aby je obje vili. Že však takové nálezy z okolí pocházejí, to ano. Vzpomeňme jen nálezy z bývalé chotutické cihelny. První nálezy, úlomky nádob a kamenná mlýnská kola, pocházejí z neolitu, mladší doby kamenné. Představa o chu dých políčkách bere po posledních výzkumech už za své. Mnohé nálezy z okolí nasvědčují i tomu, že tehdejší člověk používal na pole hnojiva, ať již to byl hnůj zvířat či mine rální hnojiva, která objevil v přírodě. Navíc, zdejší Polabí bylo úrodné, v dobách ledových meandrující Labe zane chalo i daleko od svého současného toku úrodné nivní na plaveniny. A pak tu byly spraše, na nichž se také vytvářely v příhodném klimatu úrodné půdy. Kultury se tu střídaly poměrně často, každá z nich přicházela s něčím novým. První zemědělce, kteří si osvo jili znalost hrnčířství a vytvořili např. keramiku voluto 04 /

8 Slovanské nádoby ze 6.století (tzv. pražský typ) vou a vypíchanou (to podle ozdob na nádobách) nahra dila kultura šňůrová a později kultura zvoncových pohá rů, která asi nejvíce jejich kresbami utvářela v minulosti pojem pravěk lidstva. Nesmíme si ovšem představovat, že přicházející nové vlny lidských populací vytlačovaly ty staré. Ba naopak. Nové vlny stěhujících se lidských populací se mísily s původními obyvateli a přinášely jiné nástroje, jiné metody zpracování matérií, jiné způsoby života a naopak přijímaly to, co bylo v místech obvyklé. Pokud to nepřijaly, byly vytěsněny na okraj a později zanikly. Lidé jsou totiž pořád stejní, jen to někdy dost dobře nechápou. Dobrichov popelnice nálezy z Pičhory z doby římské Další kulturou byla kultura únětická. Z té doby pocházejí opravdu velmi bohaté nálezy z Peček, Dobřichova, Chotutic, Radimi, Vrbčany a z dalších míst v našem okolí. Lidé únětic ké kultury už používali bronz, slitinu mědi a cínu, pro jehož výrobu nacházeli v České kotlině nepřeberné množství suro vin. Již tehdy se některé rodiny, ale nejen rodiny. Specializo valy na výrobu předmětů z této slitiny a vyráběli nejen zbra ně či ozdoby. Tehdy zavládl i čilý obchod a do České kotliny proudily i výrobky z jantaru či skla. V období l př. n. l. dochází k přílivu lidu žárových polí kultury lužické. Byli to zemědělci bydleli v osadách v obdélníkových stavbách se dvěma místnostmi. Pečecko bylo těmito lidmi hojně osídleno, nálezy pocháze jí nejen z Peček, ale i z Velkých Chvalovic, Radimi či So kolče, kde byla nalezena zlatá sekerka a další zlaté předmě ty. Vystaveny jsou tyto nálezy v Národním muzeu v Praze a zcela určitě stojí za zhlédnutí. V 6. století př. n. l. přicházejí do našeho kraje Keltové. Bojovný lid, který umí zpracovávat už železo (což není tak snadné a navíc železo je právě u nás v Polabí vzácným ko vem), ale i oni postupně splynuli s lidmi, kteří zde žili už před nimi. Vzájemně si předali své poznatky jak zemědělské či ve zpracování bronzu, tak i ve zpracování železa. Odkud zís kávali později železnou rudu, zůstává zatím otazníkem (snad z okolí Kutné Hory), pravda je ovšem taková, že z nálezů v okolí Ratenic pocházejí zbytky malých pecí, v nichž se železo tavilo. Z té doby pochází nejen pozoruhodný strusko vý slitek tavby železa, ale i krásná keramika, například misky na nožkách, jemné nádoby s ovalenými okraji a tak dále. Objevují se i u nás první keltská sídliště doby laténské, kdy se v nich vyskytovala soustředěná řemeslná výroba. Keltové se usídlili v naší krajině dlouhodobě a vytvořili v ní bohatou kulturu. Ovšem na zlomu letopočtu začínají pro nikat do České kotliny germánské kmeny. Pravda je, že Kelto vé s Germány bojovali dlouhodobě a právě v této době Marko mané (jeden z těch germánských kmenů) prosadil zde svůj politický i hospodářský vliv. Markomané postupně opět sply nuli s místními a brzy dokázali na dobřichovských návrších i pod nimi vytvořit sídliště (spjatá samozřejmě s pohřebišti), která čile obchodovala i s říší římskou. Bohaté nálezy byly učiněny nejen na Pičhoře a Třebické již roku Materiál zpracovaný dr. Píčem (Pičhora se nejmenuje po něm a ani on po Pičhoře) a Mgr. Hellichem patří mezi světové unikáty a kultura zde nalezená dostala právem jméno kultura pičhoř ská doby římské. Odkryta byla především pohřebiště a počet odkrytých hrobů při tomto výzkumu je cca 90. Dalších 500 hrobů bylo pak odkryto na Třebické, od Pičhory na východ. Zdejší bohaté nálezy pocházejí z 1. a 2. století n.l. Na paměť těchto nálezů dosud stojí pomníček na Pičhoře a bylo by zajis té dobře, aby o něm každý obyvatel Peček a okolí věděl, neboť to je součástí naší historie a památka na naše předky (doslova). Doba stěhování národů po pádu západořímské říše je i v našem okolí značně nepřehledná. Faktem je, že v našich zemích sílil germánský vliv a Čechy se staly v 5. století n.l. jedním ze středisek germánské kultury. Střety germánských a nomádských kmenů, jež přicházely od severu i východu a částečně i jihu, se odehrávaly zejména na Moravě. A je další fakt, že zdejší kultura byla na vysoké úrovni a zdejší obyvatelé se velmi obávali příchozích. Přesto v 6. století n.l. počal zde převládat slovanský živel, který se rychle mísil s původními obyvateli, jež už tehdy tvořila směsice Germá nů, Keltů a těch před nimi. Dodnes si mnozí z nás, ne li všichni, neseme ve své genetické výbavě jejich rysy, jež často dají našim tvářím jejich vzhled. Slovanský živel nakonec převládl. Jak to víme? Inu, mlu víme tu krásným slovanským jazykem, jazykem českým a byla by škoda ho zatratit nesmysly, které občas vymýšlí ministerstvo školství či instituce jím zřizované, a importací cizích výrazů, místo kterých máme ony hezké české. Místo, kde jednou budou stát Pečky, určitě bylo osídleno, a to přesto, že se tu stýkal vliv dvou velmi silných kmenů Zličanů, co sídlili na Kouřimsku a Charvátů, jejichž sídlem se nakonec stala Libice nad Cidlinou. Slovanská kultura té doby, nacházená často v Peč kách, v Dobřichově, Radimi, Cerhenicích i Vrbčanech, 28 Příloha Pečeckých Pečecké noviny

9 se vyznačovala hrubou keramikou, zdobenou vlnovkami a skupinkami bodů, zhotovenými hřebenovitými nástro ji. Hlavním zdrojem obživy bylo zemědělství a chov do bytka. Mimo běžné druhy obilovin pěstovali i řepu, cho vali včely a měnili se sousedy kůže, vosk, med, textil, ale i vzácné železné zboží. V době panování Slavníkovců vznikají v našem kraji tzv. vojtěšské kostelíky. Vždyť to není dlouho, co jsme oslavili tisíciletí dobřichovského kostelíka, který k nim také přináleží. V té době již určitě existuje ves či osada v místě dnešních Peček. Možná, že už se tak jmenuje. Badatelé kladou její polohu na území pečeckého Bačo va, zhruba mezi dnešní radnici a Křížův mlýn. Snad zde bylo poněkud vyvýšené místo, jež čnělo (pičilo se sta ročeský výraz a pravděpodobně od toho i dnešní název našeho města a i název návrší Pičhora, který je znám již ze 13. století n.l.) nad okolní bažinatý terén. Je velmi pravděpodobné, že až jednou v těchto místech bude pro bíhat archeologický výzkum, budou zde tyto, ještě pís mem nezachycené, Pečky nalezeny. A archeologické výzkumy a nálezy v souvislosti s pe čeckou výstavbou probíhají stále. Jen v roce 2008 při zá chranných výzkumech bylo v Pečkách objeveno 5 objektů z doby halštatské (konec doby bronzové a starší doba želez ná zhruba 600 let př.n.l.) a další objekty v místech výstav by rodinných domků na lokalitě Kandie. Že Pečky určitě existovaly a že měly toto jméno svědčí fakt o jejich první písemné zmínce z roku 1225, kdy je na královské listině jmenován zeman Jan z Peček. Václav Ziegler Min. Pečky něco málo k historii Nerad píši historická pojednání. Dá to moc práce, studia v archivech, kde se člověk leckdy dozví poznatky, které ani nemohou (kvůli žijícím) spatřit světlo světa, obcházení lidí a získávání jejich vzpomínek (a někteří jsou velmi skoupí), pro hrabávání obrázků a fotografií i pohlednic je to zkrátka práce úmorná a stejně se člověk nezavděčí. Zejména takovým, kteří profitují za každého režimu. Ale slíbil jsem, že něco málo o historii Peček napíši. Přemýšlel jsem, přemýšlel a tak nyní pojďme a zopakujme si některá významná data pečecké historie. Zdá se, že první písemnou zmínkou o Pečkách je zmínka vtištěná do darovací listiny krále Přemysla Otakara I. z roku 1225, kdy jako svědek je uváděn zeman Jan z Peček. Že ves Pečky patří k starodávnému panství Poděbrad skému a tedy že skutečně fyzicky existuje je zaznamenáno až v roce Nicméně, nejen v pečeckém okolí, ale i v Pečkách samých existují hmotné doklady o tom, že zde bývala sídliště, větší i menší, a to již od starší doby kamen né, neboť nálezy z té doby existují, jak postupně dokazovali archeologové slavní i méně slavní a s nimi i amatérský Jo sef Sadílek, rodák a občan Peček, na něhož bychom zapo mínat rozhodně neměli syn krále Jiřího z Poděbrad Hynek z Minsterber ka dal do držení ves Pečky poděbradskému purkrabímu Zik mundu (Zychu) z Bítova, s výjimkou části, kterou připsal svému synu Karlovi, tehdy ještě nedospělému 1553 ve vsi Pečkách je uváděno 13 usedlostí; podle urbáře zde byli osedlí tito : Jíra Úhor, Jan Hokynář, Jakub Kubka, Vaněk Koutském, Bartoš Švehlík, Bohuš z Bítova, Jan Bíša, Pabeš provazník, Burian, Vít Snětivý, Jíra Šram, Duchek Zalabák a Káča Bartačka; díl připsaný Karlovi z Minsterberka, řečenému Růžička, byl v jeho držení jeho syna, rovněž Karla, na něhož přešlo i jméno Růžička; spolu s ním je na tomto díle uváděn i Jíra Kosina; některá z pří jmení zde uváděných vydržela v Pečkách dodnes, ač někte rá nemají s původními příjmeními evidentně nic společné ho, u jiných jejich potomci žijí neustále a ba i v Pečkách 1553 v Pečkách se připomínají 3 krčmy 1639 v Pečkách se usazuje rod rytířů Vaváků z Adlerů, z něhož pochází i slavný český buditel František Vavák z Milčic 1649 v Pečkách dosud káže evangelický predikant asi 400 poddaným z celého okolí 1747 připomíná se mlýnský rybník u Radimi, který byl tehdy osazen štikami a kapry v 40 kopách po 30 kusech 1781 připomínám mlynář Prokop Miška, který za svo bodu náboženskou v Pečkách a okolí bojoval konec 18. století ves se připomíná jako Pečky Podplatné 1805 zřízena v Pečkách první škola 1811 dostavěna erární silnice z Peček do Poděbrad přes Sadskou 1813 nechal zřídit Jan Jeřábek kamenný kříž na návsi (dnes je tento kříž umístěn za kostelem sv. Václava) a téhož roku v květnu byl tento kříž slavnostně posvěcen 1844 stavěna přes Pečky železniční trať z Olomouce do Prahy a dokončena byla v roce Karel Weinrich postavil v Pečkách cukrovar; úspěch měl značný 1857 zřízen v Pečkách Poštovní úřad a od roku 1873 i telegraf 1863 postaven v Pečkách druhý cukrovar, tzv. rolnický 04 /

10 1864 zvolen první pečecký starosta Theodor Hahn; Pečkám přiznáno právo na policejního 1871 založen první pečecký spolek Řemeslnická jednota 1872 založena chemická továrna na umělá hnojiva, spodium, kostní klih a kyselinu sírovou 1876 do Peček přenesena strojní dílna Josefa Jouzy, založená v roce 1870 v Chotuticích 1878 založen Dobrovolný sbor hasičský 1879 Pečky povýšeny na městys 1881 veřejné dopravě odevzdána místní dráha pečecko bečvářská s odbočkou do Kouřimi (jak se tehdy psalo dráha velmi frekventovaná a výnosná) 1884 zřízena pečecká dechovka; prvním kapelníkem a vedoucí tělesa se stal Josef Růžička a po něm jeho syn Jan 1893 založena slévárna a strojírna firmy Suchý postavena radnice přestavbou Mendlova domu postavena škola 1902 zřízena a otevřena veřejná místní knihovna Sva topluka Čecha 1909 v Pečkách založeno muzeum, napřed formou Obecní jednoty musejní v roce 1909 a o dva roky později byly musejní sbírky otevřeny pro veřejnost 1912 elektrifikace Peček připojením na elektrárnu ko línskou provedla firma Křižík z Prahy Karlína 1912 dokončena stavba katolického kostela sv. Vác lava, i když svému účelu sloužil již od roku 1909; téhož roku postavena nová budova nádraží, jež v menších obmě nách slouží dodnes svému účelu 1913 v tomto roku bylo v Pečkách osm továrních pod niků s zaměstnancem a kromě toho 277 obchodů a drobných živností a okolo 4 tisíc obyvatel 1916 vysvěcen Jubilejní chrám Mistra Jana Husa, pozoru hodná secesní stavba, jedna z největších pečeckých památek 14. října 1918 prohlášena z balkonu radnice republika 28. října 1918 dokonání převratu a radostné vyhlášení Československé republiky; prvním starostou dle nových re publikánských volebních řádů byl zvolen František Zubík 1919 odhalen slavnostně pomník Mistru Janu Husovi, zhotoveném Stanislavem Suchardou 6. března 1925 povýšeny Pečky na město rozhodnutím vlády Československé republiky 1927 první odhalení pomníku presidenta Osvobodite le Tomáše G. Masaryka; tvůrcem pomníku byl Ladislav Šaloun Suchardův pomník Mistra Jana Husa Pomník Tomáše G. Masaryka, byl v roce 1961 v Regule rozřezán a roztaven zanikly pečecké cukrovary 1930 František Uher vytvořil pro Pečky od té doby stále používaný městský znak vybudována veřejná vodovodní síť a měs to pozměnilo své obrysy vysokou stavbou vodojemu 1937 zánik chemické továrny 1939 počet obyvatel města překročil pět tisíc; Pečky přijaly obyvatele z Němci zabraného pohraničí republiky 1942 transport některých obyvatel města do koncent račních a vyhlazovacích táborů tzv. Německé říše; jediným jejich proviněním bylo, že měli židovské předky; a po pravy a věznění českých vlastenců z Peček trvaly po celou dobu německé okupace 9. května 1945 osvobození Peček Rudou armádou; v následujících dnech byla zrušena funkce starosty a přejme nována na funkci předsedy národního výboru; prvním před sedou pečeckého národního výboru se stal František Šidvic 28. října 1945 slavnostní znovuodhalení pomníku To máše G. Masaryka 1948 znárodnění pečeckých průmyslových podniků z Jouzovy továrny se stala Regula Pečky a ze Suchého továrny 410 Příloha Pečeckých Pečecké noviny

11 pak Tona Pečky; vrchol jejich rozvoje přišel ve druhé polovině padesátých let a trval do roku 1968; od roku 1948 nastal však pokles obyvatel města, který prakticky trvá do dnešních dnů 1952 založeno JZD III. typu, neprosperovalo však a bylo později, po roce 1960, změněno na státní statek se sídlem mimo Pečky 1953 zřízen městský park 1958 zrušeno přes četné protesty městské muzeum, o jehož obnovení se usiluje od té doby dodnes; neboť histo rické, tak i přírodní děje by se měly připomínat častěji, měly by být dnes a denně dostupné, neboť lidský rod bez historie a svého životního prostředí je jako utržený květ daný do vázy. Nemám rád květy ve vázách, neboť jsou mrtvé a je mi z nich smutno. A tak je to i s lidským rodem, jemuž vezme me je přirozené prostředí a historii a nedokážeme ji připo menout. Tu slavnou i tu méně slavnou, nedovedeme mu připomenout slavné i méně slavné rodáky a řekněme si upřímně, z toho prostředí a z té historie nemůžeme vymazat ani kousek místa a ani kousek času; s tím samozřejmě sou Pečky a jejich příroda Tam, kde se stýkají první kopečky Středočeské pahor katiny s Polabskou nížinou a kde teče řeka (či spíše říčka) Výrovka, rozkládá se město (či spíše městečko) Pečky a jeho okolí. Tady, směrem západo východním probíhá systém zlo mů zemské kůry, který nese název pečecký. V podstatě od děluje vyzdviženou kru jižní, ve které jsou odhaleny pře měněné horniny kutnohorského krystalinika, jež jsou na mnohých místech protkány žilami křemene, v jehož duti nách se mnohdy nacházejí i vzácné minerály, od kry sever ní, která v minulosti často kolísala a případné otřesy se do stavují i dnes. Poslední se udály v roce 1985 a v roce 1992, další určitě nedají na sebe dlouho čekat. Zatím jsou malé, ale výzkum ukázal, že v minulosti tak malé zase nebyly. Severní kra je tvořena usazenými horninami křídového moře a pod nimi uloženiny permu a ještě hlouběji (tak v hloubce kolem 160 m) břidlice starohorního moře. Ale všechny tyto horniny byly z geologického hlediska nedávno, někdy před 30 tisíci lety, pokryty štěrkopískovými uloženinami mean drujícího pravěkého Labe, které k nám z Podkrkonoší do plavilo acháty, jaspisy i kusy zkamenělých stromů. Tehdy se ovšem uložily i spraše, váté písky a nivní uloženiny úrod ného bahna, které se staly základem dnešních úrodných půd, se kterými tak necitlivě a surově nakládáme. Ty půdy vznikaly krátce po skončení zatím poslední doby ledové, v poměrně krátké době rychlého oteplení zhruba před desetitisíci lety a zůstaly nám dodnes. Na nich vyrostl listnatý les a místy i borové lesíky. Pozůstatky těchto lesů se dodnes můžeme místy procházet v Polabí, ale u Peček, kde od nepaměti bylo vždy intenzivní osídlení, les dávno přestal existovat a nahradila ho kulturní step pole, a v ní rozptýlená lidská sídla. Pěstování pol ních plodin přilákalo velká i malá zvířata, co žila původně ve stepích a na pokrajích lesů a s nimi se v Pečkách i okolí potkává me dodnes. Ovšem, chceme li se dívat. Z těch větších je to srnčí zvěř, divoká prasata i lišky,z těch menších mnozí myšovití hlo davci, ale i křeček polní a dnes převzácný sysel. Také ptáci odpo vídají svým výskytem a četností stepním podmínkám. Leč mno hé druhy jsou už vzácné, stejně jako létající savci netopýři. Jim visí, že téhož roku byl rovněž odstraněn pomník Tomáše G. Masaryka, aby byl v roce 1961 v Regule rozřezán, rozta ven a tak zničen 1959 zahájena činnost Závodního klubu ROH Tona Pečky 1983 odhalen pomník Klementu Gottwaldovi 1989 zřízeno Občanské fórum 1990 zrušena funkce předsedy národního výboru a ob novena funkce starosty; starostou zvolen František Pospíšil 1991 odstraněn pomník Klementa Gottwalda 1995 velké oslavy 70. výročí povýšení Peček na město Prohlašuji, že jsem si vědom toho, že ani v těchto datech nejsou zdaleka zahrnuta všechna výročí všech institucí i občanů města. Ten seznam by vydal na knihu o historii Peček a tu v této době nemíním vydat. Je v ní příliš mnoho choulostivých a citlivých míst. Vždyť sami leccos pamatuje te a sami můžete doplňovat chybějící. Třeba budete přes nější, než jsem byl já. Václav Ziegler Min Šváb trávní (velikost cca 4 mm) žije hlavně ve spadaném listí Mnohonožka (velikost cca 12 mm) uškodila chemizace polí, kterou jsme dokázali vybít jejich přiro zenou potravu, a to jak plevele, tak hmyz. Navíc, dnes extenzivní výstavbou zabíráme další a další plochy polí i luk, bez ohledu na to, kde jednou budeme sít a sklízet a kde jednou by mohli žít mnohé druhy organismů. Přesto se však setkáváme v Pečkách i okolí s mnoha podivuhodnými organismy. Mnozí z nich patří k prastarým druhům a rodům a nebojím se o nich říci, že jsou to poslové pravěku. Třeba švábi, ale nejen ti, kteří jsou hojní v okolí bývalého březového parčíku u kulturního střediska. Ale především ti nenápadní, příslušníci rodu Ectobius, se který mi se setkáme na každé zahrádce, ve spadaném listí i v drob ných, byť nedávno vysázených lesících. Druhy tohoto rodu nacházíme již v permských uloženinách, a to i tady, ba prá vě především tady, v Čechách a na Moravě. K vzácným zvířatům z pravěku, nacházeným i v Pečkách, patří třeba i mnohonožky, stonožky a chcete li některá zvířata větší, tak třeba rejsci či ježci. První ježek, který se od toho našeho příliš nelišil, pochodoval v Čechách (a dost pravděpodob ně i v místech Peček) už někdy před 70 miliony lety. Až někdy potkáte ježka, vzpomeňte si na to. A co třeba rostli ny. Všichni jsme se učili ve škole, že uhlí, černé uhlí vzni kalo z přesliček. Pravda, byly o mnoho větší než ty součas né, ale ve stavbě těla se od našich přesliček moc nelišily. Ano, dalo by se mnoho o těchto věcech povídat, ale vždyť o tom byla napsána knížka, a tak jen si ji pořídit a přečíst si ji. Možná by se pak méně stavělo a více přemýš lelo a naše životní prostředí by bylo všem, co v něm žijí přátelštější. Václav Ziegler Min 04 /

12 Pověsti z Peček a okolí O hradu Kotkově Hrad zvaný Kotkov stával prý v místech bývalého pečecké ho koupaliště u dolního (dnes Křížova) mlýna. Ze zbytků jeho zdí prý vystavěl první mlynář v tomto místě stodolu a chlévy. Dávno předtím bydlil na hradě loupeživý rytíř, který velké po klady nashromáždil. Poklady najde ten, který bez vydechnutí oběhne třikrát obvod hradu a ze svého směru se neuchýlí. Jiná pověst o Kotkově praví, že byl podzemními chodba mi spojen s Kandijí, tvrzí u lávky při cestě do Dobřichova a se zámkem v Cerhenicích. O tvrzi Kandiji Byla to pevná tvrz a ve 13. století ji držel spravedlivý rytíř. Jeho potomstvo pak bojovalo v husitských vojskách a svým hrdinstvím si dobylo velké slávy a úcty. Dlouho pa třilo k podobojím a bylo po bitvě na Bílé hoře vykázáno z Čech. Brzy zbyla z tvrze jen strážní věž, ve které bydlel panský hlídač. Jednou přijeli cizinci a pod třetím schodem ve věži vykopali železnou skříň s pokladem a odjeli. Byli to potomci těch, kteří museli opustit svou vlast. Hlídač pak prokopal a zbořil celou věž, ale už nic nenalezl. Pak místo koupili Zalabákovi a drží ho dodnes. Jiná pověst praví, že také z Kandije vede chodba na dobřichovského kostela a dokonce se po II. světové válce vykládalo o tom, že do ní ustupující Němci schovali archiv. Jako kluci jsme usilovali, aby nás Zalabákovi pustili do sklepa, abychom tu věc prozkoumali, leč paní Zalabáková se jen smála a když nás vzala do sklepa, nic jsme nenašli, ale dostali jsme jablka, která tam pěkně dozrávala. O tvrzi Na Pupku Místo zvané Na Pupku se nachází u dobřichovské bažantni ce. I tam prý stávala středověká tvrz, která vzala za své s výstav bou rybníka Klenot. Také tam je prý zakopán poklad. O podzemní chodbě do Ratenic Z Peček vede do Ratenic podzemní chodba a končí tam ve sklepě u Kubelků. Ta usedlost je v Ratenicích u kostela. Pověst však nepraví, odkud ta chodba z Peček vede. O zazděné jeptišce Při silnici z Peček do Tatec stojí po levé straně silnice kaplička, spíše Boží muka, ale vypadají jako široký sloup. V době třicetileté války tudy táhli Švédové (ano, v okolí Peček i v Pečkách samých Švédové byli) a v těchto místech načapali mladou jeptišku. Ta jeptiška nechtěla být švéd ským vojákům po vůli, tak ji znásilnili a zazdili ji do toho sloupu. Po válkách byla z něho udělána kaplička. Zda li tam byly nalezeny kosti nešťastné jeptišky, pověst nepraví. Jiná pověst praví, že byla zazděna kvůli tomu, že nechtěla prozradit, kde je ukryto klášterní jmění. O režném Kubovi Co je v Pečkách Mršník a dál směrem k Vrbové Lhotě je místo V babinách. Zde prý strašilo strašidlo lidově zvané "režnej Kuba". Která žena v noci se odvážila na něco zele ného (na trávu), už ho měla v plachtě a nemohla se hnout s místa. Musela tam plachtu nechat a pak mohla utéci, sic by jí šaty roztrhal. O ohnivém muži Na Dýmáku u Velkých Chvalovic strašíval ohnivý muž. Prý však nebyl nebezpečný, pouze lidi vystrašil a pak se ztratil. O prokletém zemanovi V Milčicích v dobách nevolnictví býval krutý zeman, který poddané zle trýznil. Lid ho proklel a po smrti musel strašit. Noc co noc jezdíval z Dobřichova ze hřbitova, který tehdy byl v těsném okolí kostela, ohnivý kočár s umrlým zemanem a kolem něho pobíhal velký černý pes. Od půlnoci do jedné hodiny s půlnoci objížděl kočár s umrlcem obec Milčice a pes k tomu štěkal. Pak se přes Pečky vraceli zpát ky na hřbitov. Lidi mu sice postavili kapličku, ale strašení pokračovalo, dokud mu neodpustili jeho hříchy a za něho se nepomodlili. O lupičích v Tatcích Při císařské silnici z Prahy do Kolína stávala v Tatcích zájezdní hospoda. Během třicetileté války tu prý byl hos podský, který olupoval a vraždil pocestné. Přítrž tomu udě lali právě Švédové, kterým zabil tímto způsobem několik vojáků. Chytili a pověsili. (Jen tak na okraj. Když se kopala v Tatcích kanalizace, byly nalezeny před zájezdní hospo dou čtyři kostry, z nichž dvě měly pohmožděnou lebku úde rem. Pocházely ze 17. století.) O vodnících V pečeckých mlýnech byli vodníci, jak v horním, tak v dolním mlýnu. V horním mlýnu (to je ten při silnici do Radimi) vydržel prý vodník až do I. světové války a pak se odstěhoval. Ani jeden z nich prý lidem neškodili, spíše si z mlynářů dělali legraci, když jim kolo zastavili, nebo mly nářce snědli buchty. Nejraději prý měli s mákem. O dívce Martince Tuto velmi starou pověst jsem zaznamenal jako žák pe čecké školy někdy v roce Na Pičhoře bývalo prý kdysi slavné hradiště. V něm žil pán celého Pečecka (tehdy se však tak nejmenovalo) a měl velmi krásnou dceru Martinku. Neměl však dědice. Velmi ho to rmoutilo a chtěl Martinku provdat za nějakého mocného pána. Jenže ta měla oči pou ze pro statného mládence z nedaleké obce, o němž bylo zná mo, že je nejen velmi hezký a urostlý, ale také pracovitý a statečný. Jenže to se pánovi nelíbilo. Dal pozvat jednou mládence na hradiště a tam ho nechal zajmout a posadit do podzemní kobky. Martinka o tom nevěděla a myslela si, že odešel do světa a jí tu nechal. Ale bylo zle. Kraj napadli nájezdníci a pán se nemohl jim ubránit. Přepadli hradiště a pán v boji padl. Martinku unesli, ale ještě předtím zotví rali všechny kobky. Nebylo člověka, který by to pánovi ne přál. Až na jednoho. Našeho mládence, který dokázal všech ny přesvědčit, že se s ním nájezdníkům postavili a pobili je. Přitom ovšem osvobodili Martinku. Ta si ho vyvolila za své ho muže a lidi za svého pána a on jim vládl spravedlivě dlouhá léta. Ta bitva se měla odehrát v místě Peček. O původu jména Peček Praví se, že jméno Pečky pochází od názvu rodu, který měl obec držet jako první, čili ves (obec) lidí Pečkových. 612 Příloha Pečeckých Pečecké noviny

13 Z hlediska jazyka českého to však nedává smysl, správně by mělo být Pečkovy (stejně jako např. Skokovy, Klatovy apod.). Jiný výklad se obrací k staročeskému výrazu peč = skála, ale v místech Peček žádná skála nikdy nebyla, snad jen v mých mladých snech u křížku nad Kandijí, kde jsem (v tom snu) hle dával na skalních výchozech zkameněliny. Ale mohlo to být úplně jinak. Mohlo to být posměšné označení lidí z okolních obcí (zejména Dobřichova a Cerhenic), kteří se původním oby vatelům vysmívali proto, že žili prakticky v bažině (viz část Peček Bačov, kde původní osada se jménem Pečky stála). Nejpravděpodobnější je však tento výklad : Badatelé kla dou její polohu na území pečeckého Bačova, zhruba mezi dnešní radnici a Křížův mlýn. Snad zde bylo poněkud vyvýše né místo, jež čnělo (pičilo se staročeský výraz a pravděpo dobně od toho i dnešní název našeho města a i název návrší Pičhora, který je znám již ze 13. století n.l.) nad okolní baži natý terén. Je velmi pravděpodobné, že až jednou v těchto místech bude probíhat archeologický výzkum, budou zde tyto, ještě písmem nezachycené, starobylé Pečky nalezeny. V každém případě je to slovo velmi staré (stejně jako Pičhora, o původu tohoto názvu se rovněž vedou spory, ale v žádném případě to není po českém archeologovi Píčovi, ten název je znám už ze středověku). O vstupu do pekla v Pečkách Mezi železniční tratí a Kandií se rozkládalo kdysi Čápo vo pole. Krátce po zprovoznění trati odprodal tehdejší maji tel kousek pole i s některými výhodami, ale i povinnostmi (např. pomoc při sklizni), týkajícími se vztahu pozemku a pole lékaři Pallovi, který tenkrát do Peček přišel. Pod tratí samou později vyrostla celá ulice továrních domků. Při pro deji pozemku však upozornil majitel MUDr. Pallu, že o poli se říká, že je tam brána do pekla a že někdy za jasných a bezměsíčných nocí je vidět drobné i větší plamínky v mís tech, kde pole směrem od trati klesá a opět stoupá směrem ke Kandiji. Že je to známo od nepaměti a že on sám jednou ty plamínky viděl. MUDr. Palla prý pokýval hlavou a nechal si tu postavit dům s velmi mohutnými základy a jeho spodní část nechal udělat z pevných rul, které se tehdy začínaly těžit v Radimi pro stavbu železnice z Peček do Kouřimi. Protože se osud MUDr. Pally propojil s osudem naší rodi ny, tradovala se ona pověst i u nás. A nejen u nás. I někteří obyvatelé, co žili v naší čtvrti ji znali, nejen třeba můj děda, ale např. i paní učitelka Skolilová, pan Rohla a další a mně, jako zvědavému a uličnickému klukovi ji občas připomínali. Vrtávalo mi to hlavou, často jsem prostál dlouhou dobu u nás na kopečku a pole pozoroval. Divné mi bylo, že v té mělké proláklině by spíše měla být voda než suchomilné bodláky, pcháče či chrpy a dočkal jsem se. Jednou jsem ty plamínky uviděl. Bylo to počátkem šedesátých let, když už jsem studo val geologii. Krátce na to jsem však věci přišel na kloub. Právě v těchto místech probíhá jedna z větví tzv. pečeckého zlomu, na které v dobách tektonického neklidu dochází k drob ným pohybům, při nichž se uvolňují zemní plyny. A ty v hor kých dnech vzplanou a za bezměsíčné noci bývají zřetelné. Možná je to skutečně jednou brána do pekla, ale poněkud jiného. Třeba takového, jehož jsme letos svědky na Haiti. Tak tolik pověsti o Pečkách. Jsou ještě novější pověsti, ale ty dosud nemám zpracované a týkají se zejména 20. století. Václav Ziegler Min Z historie dobrovolných hasičů v Pečkách Od vzniku dobrovolných hasičů uplynulo 132 let. Teh dy došlo k velkému požáru v domě č. 28 p. Matěje Milera a v čísle 29 p Tomáše Svobody. Z tehdejšího zápisu obecní ho zastupitelstva cituji: Požár tento dal seznati občanstvu pečeckému, že tehdejší zařízení ochranné nebylo dostateč né a tak vznikla myšlenka založiti zde po vzoru obcí jiných Sbor hasičský. Prvním průkopníkem byl ač, národností Němec, majitel cukrovaru pan Moric Weinrich, který byl zvolen prvním starostou sboru. Sbor při založení čítal 40 nadšenců pro věc hasičskou. Obecním zastupitelstvem byl uspořádán ples a jeho výtěžek 100 zlatých byl Sboru věno ván na zakoupení patřičné zbroje a výstroje. V novém století prožíval sbor dobré, ale i špatné chví le. Do válečné vřavy 1. světové války bylo povoláno 17 jeho členů z nichž se po válce vrátilo jen 16 a několik i s trvalými zdravotními následky. Pak přišel rok 1918 a s ním i svobodný československý stát a s ním vysvitlo slunce naděje na lepší časy. V roce 1922 byla ruční stří kačka přebudována na motorovou a k této události je v kronice psáno: Pro Sbor to znamená ohromné zatížení, ale dík občanstvu, které pochopilo plně význam tohoto kroku a provedlo dobrovolnou sbírku, bylo nám umožně no dluh částečně uhraditi. V roce 1928 při oslavě působení existence sboru je v něm 45 členů činných, 120 přispívajících, 7 členů čest ných a 20 členů jinošské skupiny. Vybaven je 1 lezištěm, zbrojnicí, motorovou stříkačkou, 1 berlovku, 1 hydrone tou, 1 maskou do kouře, 15 žebříky hákovými, 1 žebříkem posouvacím, 720 m hadic, 10 m savic a 45 výzbrojemi. Od založení sboru v roce 1878 byl sbor u 242 požárů v místě i okolí s celkovou účastí 2796 členů z nichž bylo při těchto zásazích 36 zraněno lehce a 1 těžce. Do této činnosti přichází další rána a to nejen pro sbor, ale pro celou Československou republiku a to nástup fašis mu v Evropě a obsazení naší republiky vojsky fašistického Německa s jeho výkonnými orgány. V roce 1938 byla naše kronika ukryta, aby se jí fašisté nezmocnili, ale po osvobo zení se již bohužel neobjevila. Ani v okupaci však podle dostupných pramenů naši členové nerezignovali a byli za pojeni v různých odbojových seskupeních. Není proč nevě řit těmto informacím a je nutno těmto našim členům za je jich odvahu poděkovat. Po válce, když byl život sboru obnoven, byla založena kronika nová, ale té nebyl věnován patřičný prostor a tak spíše o činnosti sboru mlčela než vypovídala. Takže teď už jen podle svých a několika starších hasičů, kteří byli členy sboru po válce, zcela kusých vzpomínek. Ještě v roce 1945 jeli naši členové Jan Prošek a Ladislav Štela pro vůz Mercedes, který byl sboru přidělen jako válečná kořist a který byl plně vybaven hasičským materiálem po němec kých hasičích. Dále byla v Pečkách dodávka rovněž hasič ská (snad ALFA ) + DS 16 Mára. S touto výzbrojí sbor exis toval až do roku 1964, kdy byla hasičská zbrojnice přestavěna, aby mohla pojmout tehdy novější a modernější techniku. Činnost sboru byla v tomto období 04 /

14 na velice dobré úrovni neboť masivní nábor nových čle nů včetně školní mládeže pomohl k mohutnému rozma chu veškeré činnosti celého sboru ve všech směrech. Tato mladá krev dokazuje, že to s tradicemi hasičů v Pečkách myslí velmi vážně. Družstva žáků, dorostenců, doroste nek, žen a mužů dokazují svou připravenost vítězstvími ve svých kategoriích a vybrané ceny vycházkové stej nokroje, pláště do deště a sportovní potřeby dokazují, že s hasiči z Peček bylo nutno vždy po čítat. O tom však kronika mlčí a tak jen Diplomy, Čestná uznání, několik dochovaných stejnokrojů a vzpomín ky tehdejších aktérů svědčí o slávě našich předchůdců v padesátých le tech minulého století. Kronikáři uni ká i to, že po přestavbě staré zbrojni ce jsme od okresu Nymburk dostali do užívání hasičskou techniku T 805 DVS 8 a cisternové vozidlo PRA GA RN 16, se kterými jsme vyjížděli ke všem požárům v Pečkách a okolí. I v 60 letech jsme jako sbor pracova li s mládeží a že se tato starost o do plňování členské základny povedla, dokazuje dnešní výjezdová jednot ka kde její páteř tvoří naši bývalí žáci a dorostenci a že někteří bývalí žáci dorostenci jsou dnes profesionálními hasiči. V těchto letech sbor pracuje nejen v oblasti své působnosti tj. prevence a represe, ale stará se i o kulturní život svých členů pořádáním poznávacích zájezdů, ple sů, společenských posezení s hudbou, ale nezapomíná ani na významná životní jubilea svých starších členů. sbor je i aktivním pomocníkem při brigádních akcích měs ta, pomáhá při výstavbě mateřské školky, zdravotního střediska, plynové stanice u koupaliště, kde současně vy budoval sušící věž na hadice, zajišťoval bourací a poté i dokončovací práce na přestavbě starých kasáren na dům pečovatelské služby a dalších akcí města. I když nám tyto akce zajišťovaly jakýsi přísun finančních prostřed ků do pokladny sboru, vyskytly se názory, že je opomí jen fakt, pro který byl sbor ustanoven, tj. že má být hlav ně prováděn výcvik a školení zaměřené na hasičskou tématiku a nikoli v plnění usnesení NF a mnoho hasičů pro tento názor od sboru odešlo. A vše začalo nanovo. Skalní hasiči zůstali a opět agitovali mezi kamarády, aby vstoupili mezi 22 pozůstalých hasičů. To už měl sbor místo T 805, kterou jsme museli nejdříve upravit, aby se do ní vešla CAS 32 TATRA 48. A opět to byl tvrdý vý cvik s touto technikou, kterou bylo nutno zvládnout v krátkém čase. Když bylo sboru 100 let navázal náš člen Josef Kuchař při pobytu v lázních kontakt s jiným hasičem panem Janem Svačinou z Újezdu u Domažlic, slovo dalo slovo a již 32 let udržujeme přátelské styky se sborem dobrovolných hasičů z Újezdu rodiště Jana Sladkého Koziny a po Něžné revoluci jsme navázali kamarádské vztahy s hasiči z Fürt im Waldu z druhé strany našich hranic. Vzájemně se navštěvujeme při každé jen trochu možné příležitosti. V listopadu 1989 se naše republika konečně zbavila nedobrého pána a nás zasáhla svoboda. Najednou jsme zjistili, že dovedeme žít a tvořit samostatně, i když to z počátku nebylo bez chyb. Tři naši členové se hned z počátku dostali do zastupitelstva města a měli možnost a také ji využili prosazovat zájmy hasičů. A vyplatilo se usnesením zastupitelstva nám byl dán do správy dům slu žeb a přilehlé tržiště, mohli jsme pronajmout naši klubov nu pro restaurační účely a z těchto prostorů byl po několik let příjem do naší pokladny. Dalším významným krokem bylo založení výjezdové jednotky, která dostávala za svou činnost fi nanční odměnu. I to byla zásluha našich členů poslanců, kteří toto navrhli na zasedání zastupitelstva, které po zdůvodňovací zprávě k za ložení jednotky návrh schválili. Od roku 1994 byla výjezdová jednot ka zařazena do kategorie JPO III. Od svého založení do roku 1999 vyje la jednotka ke 41 případům požárů a dalších událostí. V roce 1999 do šlo k oddělení jednotky od SDH, jednotka přešla finančně pod MěÚ Pečky a byla přeřazena do kategorie JPO II., což je nejvyšší kategorie, které mo hou dosáhnout dobrovolné sbory. Od toho roku do konce r vyjela jednotka ke 478 zásahům, z toho ke 238 požárům a ke 240 ostatním případům tj. dopravní nehody, únik nebezpečných látek, technické havárie, živelné po hromy, plané poplachy, technická pomoc, odstraňování následků povodně v obci Štěchovice v roce V sou časnu má jednotka 16 členů a obsluhuje techniku Liaz 101 CAS 25 K, Tatra 815 CAS 24, VW transportér, Škoda Felicie, přetlakový ventilátor Papin 360, plovoucí čerpa dla, kalová čerpadla, řetězová a rozbrušovací pily, přetla kové dýchací přístroje Pluto, elektrocentrály, vysílačky, svolávače atd. V letošním roce vyjela jednotka ke 28 pří padům. I když je jednotka administrativně oddělena od SDH, její někteří členové jsou nadále členy sboru, ve kte rém nadále pracují jako řadoví členové, nebo členové vý boru SDH. Rovněž spolupráce jednotky se sborem je na dobré úrovni a podílejí se na akcích celého sboru. V loňském roce byl ve SDH založen klub veteránů, který pečuje o techniku z let dávno minulých a kterou presentuje náš Sbor nejen na akcích v Pečkách, ale na požádání i v dalších obcích a městech při jejich různých výročích nebo slavnostech. Náš sbor obnovil činnost s mládežnickými kolektivy a nyní pracuje s 20 členy čtyř kategorií: přípravkou dětmi do 6 let, mladšími hasiči dětmi od 6 do 11 let, dětmi od 11 do 15 let, staršími hasiči a dorostenci dětmi od 15 do 18 let. Od 6 let jsou děti vedeny v regionu jako hasiči mladí a od 18 jako řádní členové SDH. Věříme, že generace těchto nových mladých lidí bude dalším pokračovatelem tradic Sboru dobrovolných hasičů v Pečkách. Dle zápisů a pamětí sestavil Pavel Kladivo st. 814 Příloha Pečeckých Pečecké noviny

15 Železnice v Pečkách V letošním roce si připomínáme 85. výročí povýšení Peček na město. Málokdo si však uvědomuje, co k tomuto povýšení předcházelo. To se musíme ale vrátit ještě trošku do historie. Pečky vděčí svému rozmachu především stavbě Taktéž byla postavena vodárna pro doplňování vody parních lokomotiv. Stála naproti výpravní budově, přibliž ně v místech mezi druhým a třetím nástupištěm. To, že se v Pečkách zřídila stanice, mělo za následek, že se zde začalo vlakem dopravovat obyvatelstvo a hlavně zbo ží pro široké okolí. Pečky se tak staly prvním nádražím za železnice olomoucko pražské. Ta do Peček dorazila již v roce 1844 a následujícího roku byla dokončena. Slav nostní zahájení proběhlo 20. srpna Pravidelný pro voz byl zahájen 1. září Letos si tedy připomínáme 165 let. Vrchním inženýrem stavby byl Jan Perner. Tragická událost ukončila Pernerův život brzy po dokončení stavby železnice do Prahy. Při služební cestě 9. září 1845 se při výjezdu z choceňského tunelu vyklonil z vlaku (stál na schůdkách) a narazil hlavou na sloup od vrat. Utrpěnému zranění podlehl druhý den. První staniční budovou v Pečkách (stanice nesla název Poděbrady až do roku 1871) byla malá jednopatrová budo va, se zvýšeným prostředním traktem a přízemními křídly. Stejná výpravní budova, jaká byla v Pečkách, dodnes stojí v Záboří nad Labem. Kolínem směrem na Prahu. Také odtud pravděpodobně vzni kl místní název Pečky na dráze. Výhodnost tratě přitáhla průmysl a rozmohlo se cukrovarnictví. Protože se přepravní nároky zvýšily, byla trať postupně zdvojkolejněna. V Pečkách k tomu došlo v roce 1870 úsek Poříčany Pečky a v roce 1871 úsek Pečky Kolín. V této době docházelo k přestavbě a stavbě nových stanic (např. Velim). V roce 1881 dochází k další významné události. Byla dokončena místní dráha z Peček do Zásmuk s odbočkami do Kouřimi a později i do Svojšic. Se zvyšující se dopravou na nádraží, nebyla stávající výpravní budova dostačující a proto byla postavena sou časná budova. To se stalo ale až v roce Pro budovu se použily stejné plány jako v Přelouči. Pravděpodobně i v této době byl postaven (donedávna stojící) kulturní dům. Jistou zajímavostí je nerealizovaná trať z Peček přes Po děbrady, Městec Králové, Nový Bydžov do Hořic. Plánova nou stavbu přerušila světová válka v roce Po roce 1918 se také uvažovalo o realizaci této stavby až k Nácho du, ale vše zůstalo jen u projektu. Ve dvacátých letech je u silničního přejezdu vybudo ván podchod pod tratí pro pěší, a projekt na rozšíření kole jiště stanice. Hospodářská krize ve třicátých letech se nevy hnula ani železnici, což mělo za následek pokles tržeb, zdražování a propouštění zaměstnanců. Druhá světová válka zanechala rány na obyvatelstvu i na hospodářství. V průběhu války na místním nádraží sloužil jako tele grafista Radovan Lukavský. 04 /

16 V padesátých letech se budují ostrovní nástupiště, které zůstaly dodnes. Také je rozšířen podchod mezi nástupišti. Při stavbě se našly zbytky lužické kultury, tento archeolo gický nález skončil v muzeu. Je vybudován staniční roz hlas. V roce 1953 je dokončena přeložka trati mezi Pečkami a Radimí trať je prodloužena o necelý kilometr. Stará trať částečně dodnes existuje a funguje jako vlečka. Ke konci padesátých let je prováděna elektrizace stejnosměrnou na pájecí soustavou 3000 V. Motorová a elektrická trakce pomalu nahrazuje parní lokomotivy na hlavní trati. Probíhá motorizace na místní dráze (dodnes známými Hurvínky ), navazuje tak na éru motorizace v předváleč ném období. Také přicházejí nové motorové lokomotivy do nákladní dopravy, ale to jsou až pozdější šedesátá léta. V dalších letech je pára defi nitivně vytlačena motorovými a elektrickými lokomotivami. Na hlavní trati se objevují nové pantografové jednotky, které známe i dnes. Tyto jed notky přinesly nový komfort pro cestující. Na lokálce jsou nasazovány nové motorové vozy. V roce 1981 se konají oslavy stoleté ho výročí lokálky. Na konci devadesátých let je podstatně změněno nádraží v Pečkách. V důsledku moder nizace prvního tranzitního koridoru, je zrušen přejezd a malý podchod pro pěší. Místo přejezdu je vybudován podchod větší. Také je vybudována protihluková stěna v Bezručově ulici a v západní části Peček nadjezd pro veškerou silniční dopravu. Tím se Pečky definitivně rozdělují na dvě části, sever a jih. Na nádraží je zbourán chátrající kulturní dům. Mezi staniční budovou a skladištěm je postavena nová pro vozní budova pro zabezpečovací zařízení. Nádražní budo va je nově opravena včetně střechy a 1. a 2. nástupiště do stává novou střechu. V této době také končí prodej starých lepenkových jízdenek. Jízdenky jsou tištěné přímo z počí tače. Přicházejí nové elektrické jednotky, nahrazující dnes již zastaralé panťáky. To je tak v rychlém přehledu konec historie železnice v Pečkách. Tento článek nemá být výčtem historických dat a událostí, ale jen jsem tímto chtěl upozornit, jaký význam měla, má a bude mít železniční doprava v Pečkách. Nebýt jí, tak by se Pečky nikdy nestaly městysem (1879), natož měs tem (1925). Pečky by tak pravděpodobně zůstaly zeměděl skou vesnicí a nestaly by se tak třetím největším městem (co do počtu obyvatel) dnešního kolínského okresu. V naší zemi dosud existují větší města, do kterých vlak nejede vůbec (Benátky nad Jizerou). Proto, až pojedete někdy vlakem, nezapomeňte na lidi, kteří se zasloužily o to, že je v Peč kách železnice. Díky jim za to. Zpracoval a pohlednice ze své sbírky zapůjčil Ondřej Schulz. Spartak pečky oddíl ledního hokeje Doba hokejového mládí patří mezi nejmilejší údobí mého života. Je tomu již 46 let, co jsme se nechali u foto grafa p. Marka vyfotografovat na společné album. I toto tablo opatruji v náležité úctě. Bylo to ve velmi úspěšné sezóně Ale naše ročníky začali mnohem dříve, to jsme neměli žádné vybavení a o dresech, rukavicích nebo chráničích se nám jen snilo. Všechno jsme si vyráběli sami po domácku. První přišel Jindra Dršata s podomácku vyrobenými chrániči holení a kole na a já jsem za pomoci maminky se snažil něco vyrobit podob ného do branky. Bylo to velké zapálení pro věc. Honili jsme puk tam, kde byl právě led, na Benešov ce, či na mlynárovi louce. Až později myslím, že na po čátku války v roce 1941 když napadlo hodně sněhu, který roztál a utvořil velké lední plochy na polích za jatkami směrem ke Kostelní Lhotě. Myslím, že právě tam vznikla sama od sebe neorganisovaná parta hlavně nás Bačová ků. V. Čečák, J. Nový, Vl. Plechač, V. Kuchař a také bratři Hamplové, byli to světští tomu staršímu se říkalo Bun dáš ten ale mezi nás nezapadl. Nepamatuji se již jak šel další postup, ale vím zcela přes ně, že to byla Vaše zásluha (p. Jakoubek, kterému byly vzpo mínky adresovány), že jste nás trochu zcivilisoval a přivedl další kluky, Jirku Vaníčka, Navrátila + Vokálové zvaného jiskra, Lojzu Mülera, Civína Jakuba Svobodu, Cabrno cha a hlavně Jindru Dršatu. To byla jednička, s ním bylo požitek hrát, za ním jsem měl polovici práce, ale on ne jen perfektně bránil ale dával parádní góly. V dalším období se přidal vynikající hokejista a kama rád Zd. Kozák ze Žabonos. A přišly posily z Prahy Franta Suchý a Jirka Antoš a nesmím zapomenout na mladého Gri la. Nynějšího šéfa U Rotů v Praze. To smutné nechávám na konec. Totiž vzpomínku na Kar la Alinu, i ten byl u našich začátků, velký nadšenec, ale proto že nebyl arijec, jednu neděli před zápasem se nedosta vil, pak nosil nějaký čas potupnou žlutou hvězdu a skončil asi špatně. Vzpomínám, že jsme jezdili na cizí hřiště všelijak. Ně kdy v mraze na kolách, někdy vlakem pokud za války jez dily a také jednou v neděli dopoledne do Poděbrad na val níku tažený koňmi. Byly to krásné pionýrské doby. Myslím, že jsem tehdy předběhl dobu ve výstroji. Když jsme jedno dopoledne v neděli hráli v Poříčanech, dostal jsem pukem do brady právě pod spodní zuby, které se mi položily. Naštěstí byl přítomen nějaký medik a poradil mi, abych zuby jazykem postavil a stiskl hořeními a držel že se opět usadí, měl pravdu. Zápas jsem tehdy dochytal, nevím co by bylo nyní za ciráty. Ale na další zápas na turnaj do Poděbrad jsem si půjčil ze sokolovny šermířskou kuklu na obličej. Ta ale měla příliš hustou mřížku, bylo špatně vidět a navíc při sně žení se zalepovala. Ale myšlenka na ochranu obličeje mne neopouštěla. Obrátil jsem se na p. Nováka klempíře proti AFK a spolu jsme vymysleli drátěnou kuklu na obličej s většími otvory svařenou ze silných drátů. Jak sleduji zápasy, tak ta dnešní se příliš v zásadě neliší. Ale nakonec jsem ji stejně nenosil, aby se mi lidé nesmáli, že mám strach Příloha Pečeckých Pečecké noviny

17 HOS Pečky prvé hockeyové družstvo v Pečkách. 7. ledna 1934 v Dymokurech. Stojící: Hosa J., Melichar, Hodinář V., Jouza Sv., Vlach J., Vindy R.. Klečící: Švarc Vl., Kulveit B., Jouza Jar. Myslím, že jsem byl spíš brankář spolehlivý pro každý zápas, než výborný jenom někdy. Tato charakterová vlast nost mi zůstala i v mém nynějším povolání. Defilují přede mnou některé zápasy, které mi utkvěly v paměti. Byl to zápas ve Starém Kolíně, tehdy hráli myslím nejvyšší soutěž a my je tam porazili 4:1. Pamatuji, že jsem měl vyjímečný den, kdy mi všechno vyšlo. Po zápase přišel jeden domorodec a říká, přijď k nám budu tě sem nosit v nůší až z Peček. Nebo jednou ve Velimi, také jsme tam vysoko vyhráli i když za ně nastoupil vynikající hráč AFK Kolín Svátek a pak domácí Nouzovský byl také výborný. Nejvíce gólů jsem dostal již na hřišti AFK od ČLTK Praha, tuším že to bylo 12:2 to za ně válel internacionál Kučera. Pamatuji, že jste organisoval zpestření přestávek mezi třetinami. Byli u nás mistři republiky manželé Zachovi a representantka Dáša Lerchová, původem z Plaňan. No a někdy jsme zpívali s Bohoušm Vrbou, mým nástupcem v brance při jeho kytarovém doprovodu na místní mikro fon. Kde by mne tehdy napadlo, že se tím budu jednou živit. Když jsem po válce odešel z Peček do Prahy jako po kladník na Wilsonovo nádraží a začal vážně koketovat se zpěvem, tím skončila ta krásná doba našeho hokejového mládí. Rozprchli jsme se do světa, někteří nejsou již mezi živými a já bych si na stáří moc přál, abychom se opět uvi děli a zavzpomínali. Doufám, že i touto malou hřivnou přispěji do vašeho referátu a těším se na shledanou. Váš Franta Šifta, v Olomouci 1988 Tímto tě srdečně zdravím a zároveň ostatní příznivce pečeckého hockeje. K tomu mému hockejovému působení v Pečkách. Trva lo asi do r. 1944, kdy jsem byl vyměněn za Jirku Antoše a šel jsem hrát do Cerhenic. S hockejem jsme začínali jako parta z fotbalového dorostu AFK Pečky, asi od r. 1938, nejdřív jsme jezdili na kolách do Vrbové Lhoty na rybník. Vr jsme si začali dělat led v Pečkách a asi tak již orga nisovaně pod AFK Pečky. Hráli jsme jako A mužstvo. Kluziště jsme měli nejdřív na Benešově louce a potom na mlynářově. Mantinely byly nízké, tak cm. Osvětlení ještě nebylo. Byli jsme parta z fotbalového dorostu AFK Pečky a později doplněni několika kra jánky. Chytal Franta Šifta, dále Jindra Sršata, Vlasta Civín, Jirka Vaníček, Pepík Navrátil (už zemřel v Tepli cích), Marek Gril, bří Vokálové, Franta Suchý, Zdeněk Kozák, Vašek Fiedler, Jirka Antoš. Vedoucím byl Jarda Jakoubek a strejda Kozák. Trenéra jsme neměli. Hráli jsme něco jako začínající okresní přebor. Z těch soupe řů si pamatuji Český Brod, Platany, Starý Kolín, Velké Zboží, Poříčany. Z mého působení si pamatuji na nejlepší soupeře z turnaje o pohár v Lázních Poděbradech, kde jsme pora zili HC Pátek, taky jsme hráli jako sparing partner v Hav líčkově Brodě. Na tuto dobu našeho sportování mám ty nejhezčí vzpomínky. Dnes, když to mladým vyprávím, nevěří. Kluziště jsme si upravovali sami, i během zápasu 04 /

18 mezi třetinami. Hrabla jsme si udělali, lopaty přinesli z domova. Led jsme žehlili vodou ze sudu a pytlem. Taky jsme navečer uklidili ze hřiště 30cm sněhu do rána zapa dáno! Tak znova uklízet, aby bylo hřiště pro mistrák ukli zené. Nebo jsme měli připravené hřiště na benešově lou ce a do rána bylo zaplavené vodou. Tak jsme narychlo odhrabali a připravili hřiště nové, soupeř třeba už čekal, rychle převléknout do dresu a hrát. Taky jsme někteří hráli celý zápas bez střídání! A ty povinnosti jsme si pl nili všichni hráči bez výjimky, nebyli primadony, nemu sel se nikdo prosit nebo nutit. Hrabla nebo lopaty jsme si doslova brali z rukou. Taky jsme šli žehlit led v noci, když byl mráz a ráno byla třeba obleva. Nic nás neodradi lo, znova jsme do toho šli. Základní výzbroj, brusle boty, hole jsme si kupovali sami. Já měl třeba brusle přišroubo vané na pracovních botách. Fr. Šifta si šil různé brankář ské chrániče sám. Fr. Landa nám půjčil fotbalové chráni če na holeně a trička a až později, když jsme se prosadili a bylo na nás vidět nadšení, nám klub koupil hockejo vou výstroj a to jsme byli nadšením bez sebe, já jsem poprvé v tom tričku spal! A snad právě proto, že jsme si museli sami všechno pracně shánět, organizovat, neče kali jsme až nám funkcionáři připraví led, jsme si toho, že můžeme hrát, strašně vážili. To společné úsilí nám vytvářelo a upevňovalo kamarádství a dovolím si tvrdit, že tehdá bylo opravdové, nefalšované. Jednou si pama tuji jsme jeli hrát, myslím, do Velkého Zboží a soupeř pro nás přijel k vlaku traktorem s vlekem. Naložili jsme bagáž, vlezli na vlek, mráz jako blázen, ale jelo se k zá pasu. Dnes i žáci jedou autobusem a musí být vytopený. Nepamatuji se, že bychom byli někdy z nějakého nezda ru otráveni. Co jsme zažili legrace, heců. Pokládám za povinnost svoji a sem si jist, že ostatní bývalí spoluhráči se mnou budou souhlasit, že největší po díl na naší sportovní činnosti měl a jak slyším, má dodnes Jarda Jakoubek, který nás řídil, sjednával zápasy a náleži tosti, prosazoval nás ve výboru jako nové sportovní odvět ví, ku kterému nebyla ze začátku důvěra. Sportem č. 1 byl v Pečkách fotbal. Jarda byl jako jeden z nás, i když o něco starší, byl u každé legrace (na mě například volával: co se vleče, neuteče!). za jeho vztah ke sportu, ke kamarádství, za to, že se nám věnoval, si ho moc a moc vážím! Možná, že se vám budou mé vzpomínky zdát chudé. Za ta léta, co jsem odešel z Peček, jsem bohužel neměl možnost si s někým kdo tu dobu prožil se mnou zavzpomínat a tím si ji obnovit v paměti. Závěrem dodávám, že na toto období vzpomínám jako na krásné, dospívající klukovství, plné čistého kamarádství a vztahu ke sportu. O to vše je dnešní mládež ochuzena a je to k jejich škodě i ku škodě sportu. Jak jinak by si vážili toho, co dnešní vzpomínky sportu poskytují. Přeji Vám do příprav na oslavu nadcházejícího výročí hodně zdaru, věřím, že budou důstojné tak, jak si tradice pečeckého sportování zaslouží. Rovněž hodně zdaru a úspě chů do současného sportovního dění. S pozdravem "sportu zdar" Václav Čečák, Jetřichovice 1988 PROGRAM OSLAV 85. VÝROČÍ MĚSTA PEČKY Pátek Základní umělecká škola 17 h Slavnostní zasedání zastupitelstva města 18 h Koncert M. Balejové Sobota Základní škola 8h až 12 h Den otevřených dveří prohlídka budovy ukázky prací žáků výstava Od rákosky k interaktivní tabuli Základní umělecká škola 8 h až 12 h Den otevřených dveří prohlídka budovy ukázky prací Hasičská zbrojnice od 9 h výstava a ukázky historické a současné techniky Kulturní centrum 14 h otevření Výstava dobových předmětů (výstava bude otevřena až do , a to denně od 14 do 18 hodin) Městská knihovna 14 h otevření výstavy Prezentace uměleckých prací těch osobností, které žily a pracovaly v Pečkách (výstava bude otevřena až do , dle provozní doby knihovny) Výstava Klubu železničních modelářů (v prostorách bývalého Kovopodniku jídelna) Od 9 do 15 hod. Neděle25.0 eděle Náměstí T. G. M. na venkovním pódiu program DĚTI DĚTEM vystoupení dětských souborů i jednotlivců (ZŠ Pečky, ZUŠ Pečky, Sokol Pečky, Taekwondo Pečky) soutěže pro děti Výstava Klubu železničních modelářů (v prostorách bývalého Kovopodniku jídelna) Od 9 do 15 hod. Marta Balejová (koncert v pátek v ZUŠ) Patří mezi nejvýznamnější současné šansonierky, které se v České republice profesionálně zabývají tímto specifickým hudebním žánrem. S hudebním vzděláním začala již v před školním věku a sice hrou na klavír. Záhy se podařilo i violon cello. Svá studia na Konzervatoři Jaroslava Ježka zakončila absolutoriem v pěvecké třídě prof. Vlasty Mlejnkové, Stře dočeskou konzervatoř absolvovala v oboru tvorba písňových textů (lektoři: Pavel Žák, Ladislav Kantor, Pavel Vrba ad.). Několik let působila jako sboristka populární country skupi ny Newyjou. Zde také začala její textařská spolupráce s pě veckými osobnostmi (např. Mám skvělej den, Pár přátel apod.). Její umělecká kariéra kulminovala v roce 1997, kdy Marta Balejová vydala interpretačně autorské CD s názvem Pocta Edith Piaf a její nahrávky několik měsíců vítězily v rozhlasové soutěži Sázka na hit. V současné době se věnuje koncertní činnosti a účinkuje v pravidelných rozhlasových pořadech Šanson, věc veřejná Příloha Pečeckých Pečecké noviny

19 ČESTNÉ OBČANSTVÍ MĚSTA PEČKY Rada Zastupitelstva města Peček schvaluje na základě předložených odůvodnění návrhy na udělení čestného občanství města Peček pro: Prof.PhDr.et Dr.Techn.H.C. Julia Stoklasu in memoriam čestného člena a viceprezidenta Československé Akademie Zemědělské, narozenému 9. září 1857 v Litomyšli, zemřelé mu 4. dubna 1936 v Praze. Václava Potměšila in memoriam učitele, ředitele školy a kronikáře města Pečky, narozené mu 11. srpna 1909 v Pískové Lhotě, zemřelému 17. listopa du Františka Havrdu in memoriam učitele, ředitel školy a kronikáře města Pečky, narozenému 25. července 1905 v Robousích (ok. Jičín), zemřelému 27. března R. D. Jiřího Kusého Faráře u Sv. Václava a Sv. Pankráce v Praze Nuslích, emerit ního sólista DJKT Plzeň, narozenému 15. ledna 1948 v Čes kém Brodě. Dr.tech.věd ing. Františka Uhra in memoriam Projektanta a stavitele vodáren a vodovodů vč. Pečeckého, autora znaku města, hudebníka, malíře, divadelníka, foto grafa a představitele Sokola, narozeného 24. září 1887 v Chotuticích, zemřelého 8. dubna Bohumila Kulvaita in memoriam Pedagoga, ekonoma, malíře a grafika, hudebníka, divadel ního ochotníka, jedenoho ze zakladatelů pečeckého tenisu, neúnavného propagátora Peček a širokého okolí, narozené ho 25. srpna 1909 v Pečkách, zemřelého 11. listopadu 1976 v Pečkách. Rada Zastupitelstva města Peček zakládá Knihu čest ných občanů města Peček a a ukládá kronikáři města provést zápis o čestných občanech do této knihy do kon ce roku Julius Stoklasa badatel, profesor, výzkumník, organizátor tvorby a šíře ní zemědělského pokroku, byl mimořádnou osobností. Pro nás i pro cizinu. Člověk ryze českého původu, vyšlý z malých poměrů (jeho otec byl holič), vyrostl do světové ho formátu na osobnost jedinečné popularity. Tvořil z vlast ního fondu a měl své metody výzkumu i práce, jimiž udi voval svět. Proslul jako průkopník biochemie, agrochemie, mikrobiologie a fyziologie rostlin, jako jeden z prvních v Čechách pracoval s radionuklidy, k čemuž bezesporu přispěla jeho praxe v laboratoři Curieových. Ale jeho vě decká, výzkumná a i vysokoškolsky pedagogická činnost započala v chemické továrně v Pečkách, kde pracoval od roku 1881 do roku Právě zde vyzkoumal své zá kladní laboratorní postupy biochemické a agrochemické, které potom rozpracoval do výrobních postupů, jež v té době neměly ve světě obdobu. Sice až po jeho odchodu z továrny byly postaveny jím navržené sedimentační ná drže odpadních vod, čímž přispěl, řeklo by se dnes, vý znamně k ochraně vod a tím i k ochraně životního prostře dí. Jeho vynález se pak uplatnil a dodnes uplatňuje po celém světě. Během svého působení v Pečkách publikoval na dvacet vědeckých prací. Stoklasa se však nebránil ani veřejnému životu, ba právě naopak. Byl činným ve Čte nářské besedě pečecké, nechyběl při založení pečeckého Sokola, kde při ustavující schůzi se stal pokladníkem so kolské jednoty, byl i náruživým a obdivovaným divadel ním ochotníkem, ba i režisérem kusů, které zdejší ochot nický spolek hrál. Svůj herecký talent a bohatý slovník uplatnil i jako řečník na slavnostních schůzích a táborech lidu. Neskrýval své protirakouské myšlení, kvůli němuž byl i několikrát vyslýchán a hrozilo mu zatčení. V Peč kách proslul zejména v řečech o slavnosti Josefa Jiřího Kolára a hlavně pak při výročí stého narození otce národa Františka Palackého v roce Ale ani v chemii nebyl úzkým specialistou, naopak. Byl rozeným přírodovědcem a měl to štěstí, že mezi jeho přátele patřili tehdejší veliká ni české vědy, zejména geologie a botaniky jako Frič, Krej čí, Barrande, Čelakovský, Kořenský, Pospíchal a Bárta. S nimi udržoval styk osobní i písemný a přispěl i k mno hým zajímavým přírodovědným nálezům. V Pečkách si vy choval řadu následníků a nejen v chemickém průmyslu. Z pečecké chemické továrny odchází Stoklasa do Prahy a začíná působit v českém vysokém školství. Tehdy je už jeho jméno známo nejen doma, tj. v Rakousku Uhersku, ale také v Srbsku, Německu a Francii, později i v Anglii i za mořem. Po roce 1918 se stává nadšeným propagátorem československé vědy, nkdy však nezapomíná, odkud vy šel, kde pracoval a co je pro tu vědu ještě potřeba učiniti. Prof. Stoklasa patřil svého času mezi skutečně geniální badatele i vychovatele řady následníků a jeho jméno zů stane vždy zapsáno zlatým písmem v dějinách české vědy. O to více si važme toho, že právě jeho vědecká a výzkum ná, a i politická práce započala právě v Pečkách, na které po celý zbytek svého života nezapomněl. Václav Potměšil Pan Václav Potměšil se narodil 11. srpna 1909 v Písko vé Lhotě na okrese Nymburk (neboť jsou v Čechách i další Pískové Lhoty), kde měli jeho rodiče malé hospodářství. Po studiu na reálce v Nymburce a abiturientském kursu na Uči telském ústavu v Praze působil před záborem Sudet jako učitel na tehdejších menšinových, tedy českých, školách libereckého inspektorátu. Poté se vrací do rodného Polabí a v době okupace působí na školách v Městci Králové a v Sadské. Po osvobození naší vlasti v roce 1945 se vrací do Tanvaldu a později jde ještě do Děčína, aby zde vyučo val nově příchozí obyvatele. Odkud pak v roce 1950 při chází do Peček, se kterými pak svázal své učitelské i veřej né působení až do konce svého života. Na pečeckou školu 04 /

20 nastoupil 1. září 1950 a vedle učitelování zde působil i jako zástupce ředitele a také jako ředitel měšťanské školy. Učil zde především matematiku a deskriptivní geometrii a pro slul jako učitel přísný, leč spravedlivý, ale také jako učitel, který dovede tyto, pro někoho méně oblíbené, předměty skutečně naučit. Pečeckým kronikářem se stal v roce 1971, tedy v době, která nebyla lehká, ale on dokázal své zápisy psát objektiv ně a čestně. Podkladem pro jeho kronikářské zápisy byly v první řadě zápisy z plenárních zasedání a schůzí rady Měst ského národního výboru v Pečkách a další písemné materi ály, které získával z výrobních závodů a ze společenských organizací města a hodně chodil mezi lidi, aby do své kro niky poznamenal vše, co se v Pečkách dělo. Jeho zápisy jsou zajímavé a dá se z nich vyčíst charakteristika dob, ve které vznikaly. Pan Václav Potměšil psal pečeckou kroniku do roku 1977, kdy ze zdravotních problémů se této čestné funkce vzdal a odešel do zaslouženého odpočinku. Zemřel 17. Listopadu František Havrda Pan František Havrda se narodil 25. července 1905 v Robousích v okrese Jičín. Jeho otec byl slévačem, před ním dělníkem a nakonec mistrem továrny na hospodářské stroje, napřed v Hořicích v Podkrkonoší, později v Jičíně. Zúčastňoval se politického života a pracoval politicky v sociálně demokratické straně. Matka byla v domácnosti, přesto si dokázali našetřit a koupili si, jak to bylo tehdy zvykem asi 1 ha pole, kde si postavili domek a zřídili malo hospodářství. Po absolvování obecné a cvičné školy a pak měšťanské školy v Jičíně, byl František Havrda přijat na Učitelský ústav v Jičíně, který absolvoval v roce Vzhledem k tomu, že byl nedostatek učitelských míst, odešel učit na veřejné i menšinové školy v okrese Litoměřice, kde později vedl i správu školy v Milešově pod Milešovkou. V roce 1926, když mu zemřel otec, přesídlil blíže k domo vu, přijal místo na Poděbradsku a dne 1. září 1931 přijal místo v Pečkách, se kterými potom spojil svůj život. Dne 1. února 1933 byl jmenován zatímním odborným učitelem a v této hodnosti působil 15 roků a 7 měsíců. Od 5. října 1943 až do 14. dubna 1945 byl totálně nasazen jako nádražní dělník v Poldině huti na Kladně, odkud se vrátil zpět do Peček. K 1. září 1948 přešel na 2. střední školu v Pečkách, kde působil do 31. srpna Dekretem Ministerstva škol ství a osvěty v Praze byl 13. srpna 1953 jmenován ředitelem osmileté střední školy (později změněné na základní devíti letou školu) v Pečkách v této funkci působil celkem jede náct roků do 31. srpna Ještě rok potom působil jako zástupce ředitele školy a poté ještě jako učitel, ale další rok již nedokončil. Pro onemocnění srdce požádal o rozvázání pracovního poměru a přešel do důchodu. To již od roku 1951 psal kroniku města. Měl k tomu velmi blízko, neboť mezi předměty, které učil byl hlavně dějepis, zeměpis a ob čanská výchova, ke kterým měl velmi blízký a vlastenecký vztah a k němu a české historii vedl i své žáky. Ve druhé polovině roku 1968 se jeho zdravotní stav velmi zhoršil, takže zápis z toho roku už nedokončil. Zemřel na selhání srdce dne 27. března P. Jiří Pavel Kusý narozen v porodnici v Českém Brodě; výpravčí ČSD, pra covník METRA Praha a pedagog na podnikové škole, oper ní zpěvák a dnes kněz a neúnavný propagátor Peček a je jich okolí. Světlo světa spatřil v porodnici v Českém Brodě, jelikož se v osmačtyřicátém už doma nerodilo. Bylo to 15. ledna o svátku sv. Pavla Thébského, poustevníka v roce Jeho rodiče žili v Pečkách v Dělnické ulici, čp Třetí den po narození, ze strachu, že umře, byl pokřtěn a dostal jména Jiří a Pavel /Thébský/. Praděd přišel do Peček s továrníkem Jouzou z Radotína. Otec byl krejčí a muzikant, maminka prodavačka. Byl tu už starší bratr Karel, narozený o sedm let dříve. V sedmi letech přišel do první třídy do školy v Pečkách, aby ji s vyznamenáním opustil v svých patnácti létech a na přání tehdejšího ředi tele pana Havrdy, nastoupil na SVVŠ v Poděbradech. I maturoval v roce 1966 a toužil po vysoké škole, aby se stal archeologem. Na vysokou školu však nebyl přijat. Tak začal hledat zaměstnání. I přišel strýc, Václav Kruliš, po sunovač na místním nádraží a začal o tom, jak právě ČSD nemá výpravčí, zkrátka, nastoupil jsem na dráhu a do roka vše zvládl tak, že se stal výpravčím nejprve na místní lo kálce a pak, v Pečkách. Po sedmi létech však nastala změ na. Praha budovala METRO a potřebovala odborníky. V té době už tajně v Praze studoval teologiia také zpíval v Praž ském pěveckém sboru Smetana, se kterým jezdil po světě. Ze sboru Smetana se dostal do sboru České filharmonie a tak zpíval i v Milánské La Scalle, v Monaku v Pessaru a natáčel gramofonové desky. Potřeboval se tedy přestě hovat do Prahy, kde působí dodnes. Bylo to v roce Pro METRO pracoval na provozních předpisech, učil a zkoušel ve škole METRA a také byl u zprovoznění první trasy C 1 a posléze i A 1. V té době velice toužil stát se operním pěvcem. Teologii měl sice vystudovanou, ale ne bylo biskupa, který by ho mohl vysvětit na kněze a konec konců, byl by tajný kněz a stejně by musel mít nějké za městnání. Zpěv začal studovat u tehdy národního umělce Zdeňka Otavy a pak u jeho žáků, Václava Zítka, René Tuč ka a nakonec jsem začal dálkově studovat Konzervatoř v Praze. Tu dokončil v roce 1989 ve třídě Jaroslava Horáč ka, diplomovou prací. Studoval totiž o dva roky na víc, aby mohl učit. Mezi tím, jak šel čas, tak zpíval v Pražské zpěvohře, kde se naučil mnoho operních rolí. A pak to přišlo. Jednoho dne, , ho na konkurs přijalo Di vadlo Josefa Kajetána Tyla v Plzni za sólistu opery. To ovšem hostoval v divadle Oldřicha Stibora v Olomouci a v Českých Budějovicích, kde sice o něj měli zájem, ale na bízeli malý plat. V Plzni to bylo něco jiného. Ihned dostal velkou roli Tasendmarka v Braniborech v Čechách a byl obsazen do Hubičky jako Tomeš, Prodané nevěsty jako Krušina, zpíval Oněgina, Consula v Batrflay, krále Vladi slava v Daliborovi a také, například z šestadvaceti rolí, Hraběte Almavivu ve Figarově svatbě a Hraběte Lunu v Trubadúrovi, se kteroužto rolí se v roce 1990 s divadlem rozloučil. Za celou tu dobu zpíval spoustu koncertů, jak v lázeňských městech, tak i v Praze a také v Pečkách. Po příchodu do Plzně se mu změnil život. Dozvěděl se totiž, že by mohl být konečně vysvěcen na kněze. Tak se stalo, Příloha Pečeckých Pečecké noviny