Oznámení. S Adélou Gondíkovou, nejen o Pyšelích, čtěte na straně 4. přerušení dodávky elektřiny

Transkript

1 Rekonstrukce náměstí v Pyšelích pokračuje Město Pyšely obdrželo dotaci na akci Rekonstrukce náměstí v Pyšelích v rámci regionálního operačního programu NUTS 2 Střední Čechy. Realizace projektu byla zahájena , ukončení projektu je V rámci této stavby probíhá nejen vlastní rekonstrukce náměstí, to je komunikací, chodníků, sítí, veřejné zeleně, pomníku, zbudování nové kašny, pítek, oddychových zón, autobusových zastávek, před zámkem a u sokolovny, veřejná zeleň, ale též přístavba WC s bezbariérovým přístupem u budovy MěÚ a rekonstrukce veřejné knihovny. Můžeme se těšit na nové lavičky, odpadkové koše, lampy veřejného osvětlení a další městský mobiliář. Dále je součástí stavby výměna oken a dveří u budovy úřadu a nová fasáda úřadu a knihovny. Po celou dobu prací spolupracuje úřad s dodavatelem stavby, s Národním památkovým úřadem, zástupci svazu invalidů a dalšími organizacemi. Kontrolní dny se konají každých 14 dní a to za účasti zástupců města Pyšely, dodavatele stavby firmy SLÁDEK GROUP, stavebního dozoru, NPÚ, popř. dalších. Stavba v podstatě změnila život v centru města, průběžně se řeší různá dopravní omezení, objížďky apod. S tím, jak bude náměstí vypadat, se mohou občané seznámit na billboardu umístěném v horní části náměstí, kde je vizualizace záměru. V případě zájmu se mohou občané (a často této možnosti využívají), podívat na projektovou dokumentaci a plán budoucího náměstí na MěÚ. Zahájení stavby bylo plánováno na leden Jak všichni víte, letošní zima neumožnila provádění žádných stavebních prací v prvních měsících roku. Přesto se podařilo skluz v harmonogramu prací S Adélou Gondíkovou, nejen o Pyšelích, čtěte na straně 4. Oznámení přerušení dodávky elektřiny Dne v době od 8 14 hodin bude přerušena dodávka elektřiny v Pyšelích část lokality Na Ohradě a to ulice Nádražní chaty č. 092, 094, 095 a domy č.p. 404 a 234. Dne v době od 8 12 hodin bude přerušena dodávka elektřiny v Pyšelích a to od hřiště směr k vodárně (včetně vodárny) po obou stranách, dále ulice Na Skalce, Ke hřišti a Rádlova. V souvislosti s tím, že bude přerušena po uvedenou dobu dodávka elektřiny i k městské vodárně lze předpokládat, že v Zaječicích a Kovářovicích a dále v horní části Pyšel (tedy Košík a oblast pod Loretou) též nepoteče voda. 91 5,- Kč Zpravodaj městského úřadu též na dohnat a dodavatel se snaží, aby před nástupem zimy byly největší stavební práce hotové. Ještě nás tedy čeká několik měsíců, kdy bude život v centru Pyšel stavba ovlivňovat. Děkujeme všem občanům za trpělivost, pochopení a za to, že akceptují tyto ztížené podmínky. Odměnou nám určitě bude krásné, čisté a nové náměstí, kde se opět budeme moci scházet, odpočívat a popovídat si se sousedy. Petice Petici za zachování dětského domova v Pyšelích podepsalo během 6 dní od 8. do celkem 623 občanů, z toho 524 občanů Pyšel a obcí patřících k Pyšelům a 99 občanů s trvalým pobytem jinde (Praha, Pětihosty, Senohraby, Čerčany, Nespeky, Benešov, Vlašim, Barochov, Hrusice, Kolín, Řehenice, Týnec, Neřesky). Děkujeme všem občanům, kteří se na sbírání podpisů podíleli. Dne byl na Ministerstvo vnitra podán návrh na registraci občanského sdružení s názvem Zachovejte dětský domov v Pyšelích. Dne MV toto sdružení zaregistrovalo a přidělilo IČO: Žádáme občany, kteří se chtějí stát členy tohoto občanského sdružení a dál v této věci pomáhat, aby přišli v neděli dne 27. září ve 14,30 hodin do restaurace U sokolovny. Za petiční a přípravný výbor Ing. Jan Kružík 1

2 Z MĚSTSKÉHO ÚŘADU Kompostárna a rákosové pole Pyšely Jistě jste si všimli, že vedle ČOV vyrůstá od letošního července nová stavba. Za podpory Státního fondu životního prostředí ČR budujeme Kompostárnu a rákosové pole. Tato stavba nám umožní likvidaci biologického odpadu z údržby obce, ale i ze zahrad občanů Pyšel. Dále nám umožní ekologickou likvidaci zůstatkových kalů z ČOV. V současné době se dokončují stavební práce a začíná montáž technologie na zpracování kalů. Předpokládaný termín dokončení je konec října Podle počasí pak bude zahájen zkušební provoz a na jaře příštího roku pak provoz plný. V Pyšelských listech vás budeme včas informovat jaký biologický odpad bude možno na kompostárnu vyvážet a v které dny a hodiny. Pavel Smutný Nová školka roste rychlým tempem Jak již víte, město Pyšely dostalo na jaře dotaci z programu Krajského úřadu Středočeského kraje nazvaného FROM (Fond rozvoje obcí a měst) ve výši 10 milionů korun na přístavbu a rekonstrukci mateřské školy. Rozhodnutí o dotaci přišlo v květnu, do měsíce a půl se uskutečnilo výběrové řízení a hned na začátku prázdnin převzal vybraný dodavatel firma Sládek GROUP a.s. staveniště a začal bourat, stavět základy, nové obvodové zdi, byly položeny krovy.stavba mohla být zahájena bezprostředně také díky tomu, že pan starosta měl vše připravené tedy projekty, stavební povolení, územní rozhodnutí, vyjádření příslušných institucí apod. Tempo stavby je závratné, tlačí nás čas, proto dodavatel nezahálí ani o víkendech. Děti zatím k pobytu v mateřské škole využívají náhradní prostory v přízemí budovy městského úřadu, které byly celé rekonstruované, jsou zde nové rozvody elektřiny, osvětlení, vody, bylo instalováno vytápění plynem. Vznikla zde i nová kuchyňka, její interiér zařídil na klíč pyšelský truhlář pan Jarda Chalupa, nechybí ani sociální zařízení. Interiér si prohlédli i rodiče našich nejmenších a vše pochválili. Tak máme radost, že i tyto náhradní prostory byly včas připravené, jejich užívání odsouhlaseno hygienou a že před zahájením školního roku zde bylo vše na místě. Poděkování patří i všem rodičům, kteří pomáhali stěhovat zařízení školky a personálu školky za konečné úpravy náhradních prostor. Snad nám bude počasí přát a rekonstrukce školky bude moci být dokončena v plánovaném termínu, tedy do konce listopadu. M. Pášová Vážení spoluobčané. Po skončení prázdnin bych Vás opět ráda informovala o dění na našem novém dětském hřišti v Pyšelích. Hřiště bylo slavnostně otevřeno Počasí nám skutečně nepřálo, zima, vítr a občasný déšť opravdu dělaly co mohly, aby celou akci znepříjemnily. Nicméně na otevření dorazilo až překvapivé množství lidí, podařilo se zorganizovat soutěžení dětí o drobné ceny, a nakonec se opékaly i slibované buřtíky. Myslím, že všem se celá akce líbila a navíc se akcí (příspěvky od přítomných plus prodejem koláčů a buchet napeklých maminkami) podařilo vydělat 4.524,- Kč. Další 2.000,- pak dodala rodina Fanfrlíkova. Všem moc děkujeme. Peníze budou použity na nákup konstrukce s klouzačkou a dvěma houpačkami, která má patřičný certifikát, ovšem stojí ,- Kč (k vidění na Celkově teď máme ,- Kč (5.500,- Kč dodá ze svých akcí p. Tomáš Havlíček viz minulé články), takže potřebujeme vybrat ještě okolo 7.500,- Kč. Jednala jsem s panem starostou o možnosti dodat chybějící peníze na sestavu z rozpočtu města, kategorie kultura, ale bylo mi řečeno, že tam žádné peníze pro tento účel nejsou. Nezbývá tedy počkat, než se zbývající částka vybere na podobných akcích, jako byla ta červnová, nicméně na houpání a klouzání si tím pádem budou muset děti počkat zřejmě až na jaro příštího roku. P.S. pár obrázků z akci se můžete prohlédnout na nástěnce na městském úřadě Pyšely (hned proti vchodu do úřadu). POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 3 Hřiště jinak dobře slouží svému účelu, v srpnu tam byly městem na moji žádost prořezány větve při silné větru 2 ZE ŽIVOTA MĚSTA Dětské pískoviště v Pyšelích (díl 3.)

3 SPOLEČENSKÁ KRONIKA Svá významná životní jubilea v měsíci srpnu oslavili paní Marie Hašková a pan Jiří Šebek z Pyšel, paní Marie Rathanová ze Zaječic a paní Marta Čejková z Domova pro seniory. V září měly kulaté narozeniny paní Marie Platilová z Borové Lhoty, paní Marie Bartáková, paní Ludmila Micková a paní Hana Pitelková z Pyšel. V říjnu oslaví výročí paní Vlasta Vosická, paní Drahomíra Reschová a paní Růžena Kroupová z Pyšel. Připojujeme se s přáním pevného zdraví, osobního štěstí, rodinné pohody do dalších let života. Vítáme nové občánky Malá Ela Walderová je nejmladším občánkem Kovářovic. Narodila se 27. května 2009 a radost dělá svým rodičům Jindřišce a Petru Walderovým. 25. června 2009 se narodil Zdeněk Hruška rodičům Andree Horejšové a Zdeňku Hruškovi ze Zaječic. 1. července 2009 se narodila Barborka Smrčková z Pyšel. Je prvorozeným děckem rodičů Lenky Egerové a Josefa Smrčky. 15. srpna 2009 se narodil Michaele a Robertu Mairichovým z Pyšel syn Michal. 17. srpna 2009 se narodila rodičům Kateřině a Davidu Marešovým z Pyšel druhá dcera Terezka. 28. srpna 2009 se narodila Michalka Pášová rodičům Markétě Plenertové a Jiřímu Pášovi z Pyšel. Dne se manželům Radce a Richardu Vaisovým z Pyšel narodil chlapeček Daniel. Všem šťastným rodičům blahopřejeme a jim i dětem přejeme hodně zdraví, štěstí, lásky a rodinné pohody. POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 2 ZE ŽIVOTA MĚSTA tam totiž na jedno dítě spadla větev naštěstí se nic vážného nestalo. Hřiště bylo před prořezáním na omezenou dobu uzavřeno přítomní byly o nebezpečí padajících větví upozorněni vyvěšením varování. Bohužel stále platí, že na hřišti dělá binec, a to především odhozenými nedopalky a drobným smetím, naše mládež (od cigaret propálené fáborky na pirátské lodi už nechávám bez komentáře). Bohužel se situace nezlepšila ani přes několikeré žádosti na dotyčné přímo na místě. Bylo mi řečeno, že koš je od stolu příliš daleko (cca 2m) a oni někam prostě chodit musí. Takže znova upozorňuji, přesto, že hřiště je primárně určeno pro děti s dohlížejícími rodiči, nevadí však pokud se chodí tam chodí mládež bavit, ale nesmí nic ničit a musí si po sobě uklidit, tak jak je to běžné v civilizovaném světě. K tomu jen dodám, že děkuji svým kamarádkám za pomoc při úklidu celého areálu, kdy jsme celé jedno sobotní dopoledne vyhrabávaly odpadky a dávaly je tam kam patří, tedy do koše (a podle mých informací průběžný úklid dělají i maminky, které na hřiště chodí s dětmi). Tento týden zmizel z kuželníku háček i s lanem a příslušenstvím, takže kuželník nemůže fungovat a byl zlomen stěžen na pirátské lodi. Stálo to někomu opravdu za to? Bude opět nutno všechno zakoupit a vyrobit, a to stojí peníze a čas. Nevím, jak dlouho to bude nás, nadšence, kteří původní hřiště vytvořili, bavit stále dokola něco uklízet, opravovat a nahrazovat. Nicméně, děti na hřiště stále rády chodí, a tak je tady plán na další doplnění hřiště jednoduchými věcmi, které moc nestojí (než bude zakoupena klouzačka s houpačkami). 1) hledá šikovný tatínek, který by byl ochoten vyrobit vláček (v podstatě dvě bedny jako vagony s lavičkami, na první upevnit komín a dva volanty, na druhý kola (ty máme z prořezávky pirátské lodi). Vláček se pak namaluje barvami, které nám ještě zbyly, ať je to veselé (maminka, které by to podle předlohy namalovala by se taky hodila) a celé se to umístí někam do blízkosti pískoviště pro ty nejmenší, 2) další prvkem by pak mohla být tabule (zhruba 1mx1,5m), které by se namalovala barvou určenou pro kreslení křídami. Ta by se mohla umístit ze strany hrazdy (kterou až po otevření hřiště vyrobil Jaroslav Fanfrlík moc díky). Tady se taky hledá zhotovitel. Kdo má zájem o tuto práci ať se mi prosím ozve na můj uvedený dole. Je možné, že na hřiště teď budou chodit i školkové děti umístěné dočasně kvůli rekonstrukci školky na městském úřadě a tak by bylo pěkné, kdyby mohly stejně tak jako i ty ostatní chodit na zábavné a čisté hřiště... a jak to všechno dopadlo? O tom Vás budu informovat v dalším vydání Pyšelských listů. Hezké babí léto Vám všem Lucie Barešová lucie.baresova@ .cz PS: Abych nezapomněla děkujeme panu Chalupovi nejen za udělání schodů na pirátskou loď, ale též za materiál na tyto schody. 3

4 4 ROZHOVOR Jak se Vám žije v Pyšelích? Rozhovor s Adélou Gondíkovou 1. Rád bych znal Váš příběh životní cesty do Pyšel. Jste mediálně známá tvář a oblíbená herečka, a tak určitě naše čtenáře bude zajímat, co Vás přivedlo k rozhodnutí bydlet v Pyšelích? Za všechno může můj tatínek a strýc Hostaš. Jednou před léty jel tatínek navštívit strýce do Pyšel, který zde vlastnil chatu. Tatínkovi se v Pyšelích natolik zalíbilo, že požádal strýce o možný kontakt na koupi nějaké stavební parcely. Strýc pomohl a tatínek nakonec koupil parcely dvě. Tedy tu druhou pro mne. Pak už se realizovala stavba dvojdomku a já se nastěhovala do Pyšel. Vůbec tohoto rozhodnutí za uplynulé roky nelituji, ba přímo naopak. Jsem ráda, že jsem si vybrala toto idylické místo, kde i moje malá dcera Nela se cítí šťastná. Jsem nadšená, jak Pyšely v posledních letech vzkvétají. Dceru čeká zanedlouho krásně zrekonstruovaná školka, mne zde potěší dobrá Pizzerie, stylová vinárna Loretánka, nová restaurace v Sokolovně a od loňska útulná cukrárna. Oceňuji i dobrou možnost nákupů. Těším se na výsledek impozantní rekonstrukce celého náměstí, jež právě probíhá. Tak tedy odpověď na Váš úvodní titulek zní : V Pyšelích se mi žije krásně a jsem šťastná, že bydlím právě zde. 2. Vaší odpovědí jste určitě potěšila všechny pyšelské čtenáře. Ale existuje také něco, co Vás v Pyšelích trápí? Kromě neukázněných řidičů, kteří nedodržují předepsanou rychlost v obci mi vadí absence chodníků od nás do centra. Cesta po krajnici je zde skutečně pro chodce svízelná a nebezpečná. Přimlouvala bych se za hledání nějakého rozumného řešení v dohledné době. 3. Když už vím, jak vedla Vaše cesta do Pyšel, nemohu se nezeptat, jak vedla Vaše cesta k divadlu. To je pořád stejné. Za všechno stále může můj tatínek. Bydleli jsme původně v Sokolově a tatínek byl nadšený divadelní ochotník. Každý víkend jsme už jako děti absolvovaly nějaké amatérské divadelní vystoupení či představení. Maminka šila kostýmy a my s bratrem hráli, až jsme nakonec oba skončili na pražské konzervatoři. Zde jsem vystudovala hudebně dramatický obor. A po absolutoriu přišlo angažmá v Divadle Jiřího Wolkera, účinkování na rádiu Frekvence 1, devět let v divadle Na Fidlovačce, už dvanáctiletá spolupráce s mým bratrem ( včetně Gondix šou v rádiu na začátku devadesátých let.) A samozřejmě televize Nova. Zde dodnes mimo jiné moderuji pořad Rady ptáka Loskutáka. Stále také spolupracuji s divadelní společností Háta. Nesmím také zapomenout na účinkování ve filmech. Výčet není zdaleka úplný. Např. každý rok moderuji pyšelský ples ve zdejší sokolovně. 4. Myslím, že účinkování v Sokolovně v Pyšelích jste měla vzpomenout na prvním místě jako nejdůležitější, ale budiž. Tak tedy na závěr. Co Vás čeká příjemného v budoucích měsících? Čeká mne hlavně velice málo volného času. Ráda bych se také někdy věnovala více literatuře, zahradě, zašla do přírody Avšak v příštích měsících mám před sebou celou řadu zájezdových vystoupení, v listopadu zase účinkování v muzikálu Sugar, účinkování s bratrem a role v divadelní společnosti Háta. Nadále trvá pravidelné angažmá na Nově v pořadu Rady ptáka Loskutáka a další. Práce mne ale baví a na každou roli se těším. Jenom kdyby tak den měl více hodin Děkuji Vám, že jste si našla čas na rozhovor pro Pyšelské listy a přeji Vám nadále radost z Vaší práce a mnoho úspěchů. Ivo Koudelka STALO SE Faust a Markétka a Jaromír Hanzlík v pyšelském kostele Povýšení Sv. Kříže. Je potěšitelné, že z Pyšelského kulturního léta nezmizelo prázdninové setkání s umělci věhlasu vpravdě světového. Už po čtvrté se koncertovalo za účinkování špičkové harfenistky Kateřiny Englichové, úžasného mistra kláves Petra Maláska a sólisty Opery Národního Divadla v Praze, Vratislava Kříže. Koncert byl sestaven s děl českých mistrů, doplněný Mozartovým Figarem a na rozloučenou se nechal slyšet vynikající Ch. Gounoud s Faustem a Markétkou. Písničky na jednu stránku Bohuslava Martinů zazněly jako první bod programu a jejich pohlazení předznamenalo vyvrcholení koncertu v Otvírání studánek stejného autora. Závěrečný trojzpěv byl pak pochutnáním, které bralo dech. Ale k tomuto vrcholu se v pyšelském kostele dospělo přes další skvělé interpretace. Určitě k nim patřily Variace v podání pana Petra Maláska, rozhodně k nim patřilo sólo na harfu paní Englichové z něhož nebylo možno neslyšet Smetanovu Vltavu, není možné nezmínit, s velkým citem a krásným barytonem pana Vratislava Kříže přednesené, Biblické písně A. Dvořáka, stejně jako Figara z Mozartovy opery Figarova svatba. A dvě lahůdky na konec. Poslední bod programu oznámil pan Vratislav Kříž a pokynul do hlediště. K velkému úžasu diváků se zvedl pan Jaromír Hanzlík, otočil se k parteru a přednesl úvodní báseň Otvírání studánek. Asi nevědomky tak splnil tajné přání mnoha diváků, špitajících ve skupinkách ještě před koncertem, když viděli pana Hanzlíka jít do kostela, že pan Hanzlík byl v hledišti i minulý rok, a že by si přáli, aby i on vystoupil v programu. I stalo se. Tak to byla ta první, opravdová lahůdka. A která byla ta druhá? To když jako poslední přídavek zazněla árie z opery Faust Markétka Ch. Gounoda. To jak Vratislav Kříž přednese vroucí přání je téměř nadpozemské. Tyto dvě lahůdky ozdobily letošní setkání umělců zvučných jmen s diváky v pyšelském kostele a můžeme si jen stejně vroucně přát, aby nebylo poslední. Závěrem je určitě správné poděkovat i Janě Soprové a Ivě Křížové. Ta první uvedla celý koncert s grácií, která je jí vlastní, a obě spolu pak pečovaly o účinkující od začátku až do konce včetně květin, které samy uvily. BG

5 MATEŘSKÁ ŠKOLA Hurá, začínáme. Léto bylo krásné a voňavé, podzim bude barevný a hravý. Jak by ne, vždyť se vracíme do mateřské školy začíná nový školní rok a my všichni se na něj těšíme. Než toto mohlo zaznít, stálo to spoustu snahy a úsilí. Tolik pilných a pracovitých rukou směřovalo k jednomu krásnému cíli ŠKOLCE V NÁHRADNÍM PROSTORU školce na Městském úřadu v Pyšelích. Začalo to odsouhlasením dotace Středočeského kraje na rekonstrukci stávající mateřské školy. Bylo nutné celou školku přestěhovat, vše zabalit, rozebrat, odvézt a uskladnit. Během letních prázdnin se pilně pracovalo na rekonstrukci náhradních prostor pro mateřskou školu tak, abychom se mohli v srpnu přestěhovat. Výsledkem jsou dvě pěkné třídy, které jsou připraveny na radostný jásot, velká kamarádství a společná dobrodružství. Velké poděkování patří těm, kteří se na rekonstrukci náhradních prostor podíleli a všem rodičům, kteří nám nabídli pomoc. Ilona Kryzánková INFORMACE PRO RODIČE DĚTÍ, KTERÉ JEŠTĚ DO MATEŘSKÉ ŠKOLY NECHODÍ: - z bezpečnostních a hygienických důvodů nebude možné v prostorách, kde nyní sídlí MŠ Pyšely, zprovoznit Dětský klub Lentilka a současně nebudeme zvát maminky s malými dětmi na pohádky do školky. Děkujeme za pochopení. Výlet SENIOŘI Pyšelští senioři navštívili město pod Černou věží, České Budějovice s autorem knihy stejného názvu, panem doktorem Jiřím Chvojkou. 23.června jsme odjeli časně ráno z Pyšel autobusem a pak rychlíkem z Benešova do Českých Budějovic. Počasí nebylo příliš příznivé pro náš výlet, ale my jsme doufali, že se umoudří. Při příjezdu do Českých Budějovic nás před nádražím očekával náš věrný průvodce našich výletů, pan doktor Jiří Chvojka. Srdečně jsme se přivítali, nad hlavami otevřeli deštníky a následovali našeho průvodce. Dlouhou Launovu třídou jsme se dostali poblíž budějovického náměstí. Ani jsme se nepodivovali tomu, že je úplně rozkopaná v rekonstrukci, protože jsme byli zvyklí z Pyšel na naše rozkopané náměstí, které je také v rekonstrukci. Naše první zastávka směřovala do kavárny, abychom se trochu občerstvili po cestě. Bylo tam příjemné posezení a pan doktor nám začal vyprávět o budějovické historii. Město České Budějovice založil král Přemysl Otakar II., dá se říci na zelené louce, na soutoku dvou řek Vltavy a Malše. Při vyměřování dispozic města muselo být přihlíženo k složitým přírodním podmínkám, zejména bažinaté půdě a vodním tokům. Na příkaz krále narýsoval plány na nové město rytíř Hrz, pak teprve bylo město podle nákresů budováno. V Budějovicích je nejstarší nádraží v Evropě. Zachovala se stará staniční budova jako technická památka. Před budovou dnešního nádraží je umístěna poslední používaná parní lokomotiva. V letech 1826 byla zde vybudována Fr. Jos. Gerstnerem tzv. koněspřežka, která směřovala z Českých Budějovic do Lince. Po železných kolejích táhl jeden kůň vůz naložený zbožím (solí). Zajímavé bylo, že kůň tak utáhl 10x těžší náklad než po silnici. V roce 1836 byla pak zavedena i osobní doprava a až v roce 1870 byla koněspřežka nahrazena parní lokomotivou. V devatenáctém století byly také v Českých Budějovicích postaveny Masné krámy. Byla to vlastně středověká tržnice s ústřední chodbou, po stranách s 28 kójemi bývalými krámky s masem všeho druhu. Budova je celá zrestaurována a přeměněna na restauraci s původním názvem Masné krámy. Největším magnetem pro návštěvníky Českých Budějovic je Černá Věž, která je vysoká 71 m byla postavena v letech Ve výšce 46 m je ochoz z něhož je krásný výhled na město. Po tomto úvodu o historii a nejdůležitějších památkách města jsme se vydali na cestu po městě, abychom památná místa viděli ve skutečnosti. Nejdříve jsme vstoupili do chrámu sv. Mikuláše a sv. Auratión patron města. Uvnitř je oltářní obraz sv. Mikuláše, krásná barokní kazatelna a náhrobky českobudějovických osobností. Ohromující je rozloha náměstí v Českých Budějovicích. Je to čtverec o stranách 133 metrů a je tak jedno z největších v Čechách. Je pojmenováno po králi Přemyslu Otakaru II. Okolo náměstí stojí gotické, renesanční a barokní domy s podloubími. Mezi nimi vyniká renesanční Radnice. Uprostřed náměstí je vysoká Samsonova kašna s alegorickými sochami. Dále jsme navštívili dominikánský klášter s bazilikou Obětování P. Marii, který byl postaven jako první stavba spolu se založením města. Je jednou z mála staveb zachovalých gotických památek v Čechách, vystavěných z cihel. Uvnitř je cenná křížová chodba s gotickými kružbami, oltářní obraz P. Marie, v jehož zázračnou moc věřili celé generace. Na náměstíčku u klášterního kostela býval kdysi hřbitov. Říká se, že dnes je to nejmalebnější kout města Českých POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 6 5

6 SENIOŘI POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 5 Budějovic. Pak jsme se zastavili před impozantní stavbou tzv. solnice. Má krásný stupňovitý štít. U vchodu je destička s nápisem data postavení r Nejdříve tato stavba sloužila jako městská zbrojnice, pak podle jména zde byly sklady soli a dnes je tu muzeum motocyklů. Obešli jsme budovu solnice, dostali jsme se na nábřeží a podle slepého ramene řeky Malše jsme přišli ke kapličce sv. Jana Nepomuckého. Nad ní je vidět částečně zachovalé opevnění města s věží Otakarkou, která pochází ze 13. století. Cestou dále po nábřeží jsme došli k další věži nazývané Železná panna. Pověst o tom, že zde byl ve věži umístěn mučící nástroj železná panna nemá historický doklad a nesmí se tudíž brát vážně, jak říkal pan doktor Chvojka. Dále cestou po nábřeží bychom prý pak došli k budově starého divadla a tam už je blízko k dlouholetému působišti pana doktora Chvojky Jihočeskému muzeu. My jsme ale již dále v procházce z časových důvodů nepokračovali. Rozloučili jsme se a poděkovali panu doktorovi za obětavost a ochotu s jakou se nám věnoval a odešli jsme směrem na nádraží. I když byl celý den deštivý, byl to jistě pro nás všechny příjemný výlet. Ještě jednou velký dík za vše panu doktoru Chvojkovi. Nyní ještě cituji dojem z města Českých Budějovic spisovatele Jana Nerudy, opsaný z knihy doktora Jiřího Chvojky Město pod Černou věží. Neznám druhého města v Čechách, které by tak překvapovalo jako Budějovice České, pěkná je starobylá Plzeň, zajímavy jsou Prachatice, zvláštní je průmyslový Liberec, ale Budějovice jsou zcela svými, zcela originálními vzdor vší smíšenině historické a moderní, nemám pro ně zkrátka jiného jména, než že jsou Florencií mezi venkovskými českými městy. Ne pro půvab okolí, ne pro památky všeho umění, ale pro jistou nepopiratelnou líbeznost svou. Války se Budějovic skoro nikdy netýkají a město je rozvinuto jako květ v zátiší. Není co dodat, jen souhlasit s básníkem.. Srnská Z. 6 PYŠELSKÁ ŠUPINA Ryby věřily víc holkám Pyšelská šupina je už v domácí scéně zažitý termín. Každý ví, že v jedné srpnové neděli se sejdou rybolovu chtiví otcové a matky se svými ratolestmi u Sádky, zasednou na břehu na zem nebo do stoliček, na povel nahodí pruty do vody a s napjetím očekávají záběr. Povel vždycky vydá Tomáš Chmátal, takto moderátor, porybný, hlavní organizátor a dobrá duše Šupiny, který na konci celé půldenní soutěže vyhlásí výsledky, odmění vítěze a vůbec všechny malé závodníky, protože tady přece vyhraje úplně každý. Letos se ryby v rybníce domluvily a nechali klukům až tzv. čestná místa. Měly pravděpodobně před zahájením soutěže sněm a na něm se dohodly, že holky letos musí vyhrát. Asi jim víc věřily, že je pustí zase zpátky do rybníka. Taky jim možná radil vodník Volšoveček a protože má svůj vodní respekt, tak se taky stalo. První čtyři v soutěži byla děvčata. Ale kdyby jen to; první záběr a první úlovek holka. Největší úlovek holka. Jediná štika holka. Soutěž v trefování do hrdla láhve špejlí holka. Prostě děvčata měla letos všechno štěstí ve své hrsti. Kluci mají v příštím roce co napravovat. Pikantností soutěže také je to, že na závody přijde hodně dětí a rodičů, kteří nemají své rybářské vybavení a tak Tomáš a spol. dělají vpravdě zázraky, aby všem sehnali pruty, vybavili je návnadou a pomáhali při rozplétání zacuchaných vlasců. Já sám patřím se svými vnoučaty do této kategorie a letos se zcela určitě několik soutěžících rozpomene na rozzlobeného staříka, který láteřil hned po úvodním povelu na to, že si zapomněl brýle a že nevidí na zašmodrchaný naviják. Než se mu podařilo vše uvést do chodu a potěšit tak svého soutěživého vnuka, byly už hlášeny první úlovky. Ale konec dobrý všechno dobré. Nějaká ta rybička se chytla, přišla i odměna za pořadí v soutěži a vůbec celé odpoledne bylo ve znamení POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 7

7 PYŠELSKÁ ŠUPINA POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 6 radosti všech soutěžících i pořadatelů. Dík za tradici, která vyšla z hlavy Tomáše a spol. dík všem, kteří dokážou udělat dětem radost, dík všem za Pyšelskou šupinu. Je mi líto, a touto cestou se omlouvám všem, kteří Šupinu pomáhají organizovat. Vím kdo to asi je, zdravím je na ulici stejně vřele, jako oni zdraví mne, ale bohužel jména neznám. Ale dal jsem si úkol, že to do příštího roku napravím. BG Povodně 2009 Zpráva v tisku HASIČI Několik členů naší hasičské jednotky se rozhodlo pomoci po povodních v okolí Nového Jíčína a tak kontaktovali humanitární organizaci ADRA. Nabídli svou pomoc a techniku. Díky nesmírné obětavosti mnoha z nich a díky čerpání své dovolené mohli na severní Moravě pomáhat tři dny. SDH Pyšely společně s Městským úřadem Pyšely zorganizoval sbírku pomoci a tak se díky štědrosti všech našich spoluobčanů podařilo shromáždit během pěti sobotních hodin velice mnoho pomoci-hygienických potřeb, holinek, nářadí, oblečení, hraček a balené vody. Vybraný finanční obnos se vyšplhal na částku 63500,-Kč. Mezitím se naši hasiči připravovali na cestu. Ve vozidle byla veškerá nutná technika-kalová čerpadla, elektrocentrály, rozbrusky, motorové pily a mycí stroje na tlakovou vodu. Ano, používám množného čísla schválně, protože většina techniky měla vždy záložní stroj pro případ poruchy. V neděli večer se rozhodlo, že bude nutné vyslat nejen vozidlo LT s vlekem, ale díky množství darů také automobil Favorit s vlekem. V pondělí ráno obě dvě vozidla v 9,45h vyrazila směr Morava. I přes problémy s uvolňováním ze zaměstnání nakonec jelo sedm lidí Jan Smutný; Michal Vašourek; Jan Slavík; Pavel Novák; Lukáš Slavík; Jan Wágner a Tomáš Heřman. Cesta trvala nekonečných 6 hodin. Jelo se po dálnici do Brna a pak na sever do Nového Jíčína. Celá cesta jedním směrem měřila cca 320 kilometrů. Po příjezdu do Nového Jičína jsme chvilku hledali místo, kde máme nahlásit náš příjezd. Netrvalo to až tak dlouho a skutečný cíl byl objeven. I přes menší prostoje jsme společností ADRA byli ubytováni v Novém Jíčíně a to v hotelu Kalač. Hotel nám všem vyhovoval jelikož původně jsme měli společně s ostatními spát v místní modlitebně, kde byla k dispozici jen jedna sprcha pro cca.30 lidí. A tak půlhodinové fronty na mytí nebyly ničím neobvyklým. Snad každý si dokáže představit naší radost, když jsme zjistili, že na hotelu má každá dvojice svou vanu, která po práci přišla každému vhod. Den první úterý 7.7. Každé ráno začínalo v modlitebně snídaní a následným přesunem k centrálnímu skladu ADRY. Zde se rozdávala a rozdělovala práce pro všechny dobrovolníky. My jsme byli zavedeni do obce s názvem Kunín. Dostali jsme seznam domů kde je potřeba zasahovat. Jednalo se o domy č.p. 26,283,134,428,60. Hlavní činností bylo čerpání a čištění zaplavených studní, čištění bahna ze sklepů, úklid zahrad včetně odstranění poničeného pletiva. Tento den jsme se také setkali s dalšími hasiči a to s hasiči s Jablonce,,bohužel přesnější zařazení si nepamatujeme. Při práci jsme dokonce narazili na starší učitelský pár, který si vzpomněl, že do Pyšel v minulosti jezdil. Touto rodinkou jsme završili pracovní část dne a jeli zpět na,,základnu jak jsme my říkali na večeři. Poté jsme se dohodli, že materiál který jsme s sebou dovezli rozdáme lidem u kterých jsme ten den pracovali. Někdo potřeboval nářadí, někdo mycí a dezinfekční prostředky. Mysleli jsme, že lidé budou rádi a vezmou si co jim nabídneme, ale na některých byl vidět ostych. Chvilku trvalo, než se někteří odhodlali vzít si jen to co potřebují, ale poté bylo vidět jakou mají radost. Tím jsme zakončili první pracovní den. Den druhý středa Po snídani a rozdělení práce jsme v obci Bludovice vyklízeli stodolu, kde jsme museli přenosit neskutečné množství železa a různého materiálu pro opravy na statku potřebných strojů. Poté jsme silným proudem vody POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 8 7

8 HASIČI POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 7 za pomoci kalového čerpadla, dvou hadic C, proudnice a několika drátěných smetáků odstraňovali nánosy bahna. Práci jsme zvládli nečekaně rychle a společnost ADRA pro nás již nic jiného neměla. Rozhodli jsme se pomoci sami, kde bude potřeba a tak vyrazili do Jeseníků nad Odrou, které byli vyplavené asi tři dni před naším příjezdem. Toto místo nevypadalo až tak postižené, ale to bude nejspíše tím, že zde již několikátý den pracovala spousta vojáků. Jak říkali místní lidé-,,nejdříve šla voda,pak zelená vlna vojáků a následně vlna červená,vlna hasičů. Tento den se nám ještě podařilo předat přivezený materiál a finanční obnos starostce obce Kunín paní Novosadové. Byla potěšena a i udivena. Potěšena z pomoci a udivena ze vzdálenosti, jakou jsme urazili, abychom jim pomohli. S paní starostkou jsme se dohodli i o manuální pomoci v případě, že ADRA nám nějakou činnost druhý den nedá. Večer jsme také navštívili místní profesionální hasiče v Novém Jíčíně, kteří nás s úsměvem přijali na přátelskou prohlídku. Ukázali nám dokonce i sociální zařízení, což asi nebývá až tak zvykem. Musím uznat, že je celkem překvapilo z jaké dálky jsme jim dorazili na pomoc a chovali se k nám jakoby jsme se již léta znali. Možná je to jen moje mylná domněnka, ale bylo to vážně příjemné setkání. Den třetí čtvrtek 9.7. Po snídani a očekávaného nedostatku práce jsme se vrátili do obce Kunín a u paní starostky nahlásili nástup pro manuální činnost. Netrvalo dlouho a přijel si pro nás člověk, který nám ukázal kde je co potřeba a tak jsme čistili koryto říčky včetně přítoku z obce a opakovalo se odřezávání plotů. Přidělenou práci jsme zvládli opět poměrně rychle, a už nás jen čekala dlouhá cesta domů. Po pozdním obědě jsme vyrazili do Pyšel. Přijeli jsme unavení, špinaví ale s dobrým pocitem, že jsme také mohli v nouzi pomoci bližnímu svému, jak říká stará hasičská přísaha. Ještě jednou bychom chtěli poděkovat všem spoluobčanům za jejich příspěvek do sbírky a Městskému úřadu za možnost použít naší hasičskou techniku. Domovenka se znakem a názvem obce byla při nasazení jak na vozidlech, tak na oblečení námi nošena hrdě. Michal Vašourek a Jan Kostrhoun, SDH PYŠELY V minulém čísle tohoto listu jsme se věnovali tomu, jak vypadal náš kraj v době románské. Tento stavební sloh u nás kolem roku 1250 vystřídal nový gotický. Zabírá u nás časové období zhruba do r. 1530, kdy vznikají poslední stavby v tomto slohu. Zároveň k nám po r začíná pronikat další sloh renesanční. Gotika, to nebyl samozřejmě jen stavební sloh. Postupně se měnil celý způsob života, druhy platidel, móda atd., roste vliv církve, staré pohanské radovánky buď vymizí nebo dostanou novou křesťanskou náplň. Do tohoto procesu silně zasáhne husitství, které na jednu stranu odstraní mnoho nesprávného, na druhou stranu zničí mnoho hodnotného. V čele našeho státu se v této době vystřídají poslední Přemyslovci, všichni Lucemburkové a Jagellonci. Vraťme se však k našemu kraji a k architektuře. Je všeobecně známé, že základní znaky gotiky jsou lomený oblouk, žebrová klenba a výška. Gotický stavitel na rozdíl od svého předchůdce s kamenem nezápolil, už ho ovládal. Už si mohl dovolit slabší zdi staveb, navíc prolomené vysokými okny. To 8 Z HISTORIE TORZO KLASTERNIHO KOSTELA V BENESOVE NA POHLEDNICI Z R Náš kraj v době gotické ovšem stavbu oslabovalo, proto byl nutný opěrný systém zvenku mezi okny. Výsledkem byla originalita a elegance, patrná hlavně na gotických katedrálách ( např. chrám sv. Víta v Praze ). V našem kraji se dochovalo několik gotických církevních staveb, i když méně než románských. Ještě z druhé poloviny 13. století pochází kostel sv. Mikuláše na Karlově v Benešově, kostel v Jílovém, kostel ve Chvojínku a kostel v Kozmicích, kde se navíc zachovala gotická kamenná křtitelnice. Každý zná torzo klášterního kostela v Benešově, který zničili husité. Škoda ho, musela to být krásná stavba. V blízké zvonici se nachází zvon z r. 1322, jeden z nejstarších zvonů v Čechách. Další torzo gotického kostela je k vidění v Sázavě. Tamější kostel sv. Prokopa nebyl nikdy dostavěn. Nová móda poznamenala i pyšelský kostel. Vedle hlavního vchodu je zazděný jednoduchý gotický portál. Je poměrně nízký, což je možné vysvětlit obecně menší tělesnou výškou našich předků, ale také tím, že zde došlo k úpravám terénu, k jeho zvyšování. V době gotické vznikla většina našich měst. Pro náš kraj je typické, že zde vznikla jen menší města, která navíce nebyla královská ale ovládaná některým šlechtickým rodem. Jako příklad uveďme Benešov, který je jako městečko poprvé připomínaný v r. 1327, nebo Říčany, které vznikly někdy ve 13. století v podhradí. Výjimkou bylo pouze Jílové, kterému kolem r udělil Karel IV. statut královského horního města. Někdy před r byly na městečko povýšeny Mnichovice, patřící sázavskému klášteru. Zajímavé je, že v r jsou jako městečko uváděny i Nespeky. Už v r se však o nich píše jako o pouhé vsi. Středověk byl zlatou dobou hradů. Právě zde, v Posázaví, jich vyrostla celá řada. Jmenujme např. Český Šternberk ( založený kolem r ) Čerchanův hrádek, z něhož řádil loupeživý rytíř Mikuláš Zúl z Ostředka. Poté, co byl hrad dobyt a zničen královským vojskem, vyrostl v jeho bezprostřední blízkosti Komorní hrádek. Následuje Stará Dubá, k níž přiléhalo zaniklé opevněné městečko Odranec, dále Zlenice (také zv. Hláska), kde r zemřel bývalý nejvyšší zemský soudce Ondřej z Dubé, a konečné Zbořený Kostelec, vzniklý v první polovině 14. století, zaniklý r V této době zanikla i řada dalších hradů, které patřily odbojné šlechtě proti Jiřímu z Poděbrad. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 9

9 Z HISTORIE POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 8 Poněkud stranou od Posázaví nalezneme zříceninu hradu Kožlí, který míval dvě obytná jádra, a především Konopiště, vzácný typ hradu francouzského typu, založený kolem r Při cestě ku Praze už nalezneme jen zříceninu hradu v Říčanech, rovněž ještě ze 13. století. Chudší šlechtici, kteří se nevzmohli na hrad, si postavili alespoň tvrz. Bohatší kamennou, chudší dřevěnou. V našem okolí existuje dobře zachovaná tvrz v Mrači (ze 14. století ). Je možné, že věž v Načeradci, zvaná Solnice, je také zbytkem tvrze. Pěkně zachovaná tvrz věžovitého typu stojí v Kralovicích u Uhříněvse. A Pyšely? Jejich existenci už máme doloženou i písemně. V r je uváděn Přebor z Pyšel, ZRICENINA HRADU V RICANECH, POHLEDNICE VZNIKLA PRED R následují Mladota, Mareš, Odolen, řečený Pyšelka a další. Pyšely byly v té době pouhou vsí, měly však už kostel. První písemná zmínka o něm je z r. 1352, kdy zde byl farářem jakýsi Oldřich. Pyšely byly tehdy výrazně menší než dnes. Zakouty vznikly až později ( i když starší osídlení tam není vyloučeno), Košík je ještě dlouho uváděn jako samota u Pyšel. Jisté je, že rytíři z Pyšel, kteří měli v erbu berana, nebyli žádní boháči. Kromě Pyšel jim patřila už jen Borová Lhota, protože Nová Ves ani Dubiny ještě neexistovaly, Zaječice patřily pánům z Říčan a Pětihosty, Kovářovice a Řehenice místním zemanům. Kde měli majitelé Pyšel své sídlo? Jistě ne daleko od centra a od kostela. Jako jedna z možností se nabízí, že jejich tvrz stávala na místě dnešního domu č. 6 mezi zámkem a Městským úřadem. V jeho sklepení se totiž zachoval gotický portál, což dokazuje jeho značné stáří. V Pyšelích se nachází ještě jedna památka na toto období. Na kostelní věži visí zvon datovaný rokem To už se éra původních majitelů Pyšel chýlila ke konci. V r umírá Václav z Pyšel a jeho pozůstalost si vyprosil Petr Kule z Věřic, od r spolumajitel Pyšel. Jeho potomci byli pány pyšelského panství do poloviny 16. století, což už ovšem není doba gotická. (pokračování) PhDr. Jiří Chvojka Hoďte svá přání do PLACU DOPISOVATELÉ Na procházku s kočárkem, s broukajícím miminkem jsem vycházela téměř každý den. Poznávala jsem okolí, louky, lesy a různá krásná zákoutí. Ale brzy mi začala chybět společnost jiné osoby, s kterou bych mohla povídat a nebo i sdílet chvilky ticha jako se svým miminkem. Člověk je tvor společenský a každá maminka někdy zatouží po dospělácké větě třeba o tancování, sportu nebo jen tak o životě. Zkuste najít spřízněnou duši, nejen pro společné toulky s kočárkem, na stránkách Tyto regionální stránky Vám nabízejí možnost: seznámení inzerce nabídky pracovní a hlídání dětí popovídání o všem možném Pokud nehledáte zrovna kamarádku na procházky, ale sháníte nějaké věci z druhé ruky pro své děti, také nahlédněte. Již se začínají plnit různými potřebnostmi ; prodává se kolo, stůl, dětská oblečení aj. Za Michaela Jirásková Ničivá zemětřesení, polární záře a kulové blesky (několik zajímavostí především z pyšelského prostředí) Od roku 2000, dříve často a v poslední době velmi nepravidelně, přispívám do Pyšelských listů. Kdyby mne to nebavilo, nedělal bych to. V tomto příspěvku se chci vrátit především k miniseriálu Počasí bylo, je a bude (vycházel v letech 2000 až 2001) a o několik dalších zajímavostí doplnit jeho text. Informace jsem především získával z encyklopedií a literatury faktu (hlavně se to týká knihy MUDr. Ludvíka Součka Po stopách bludiček, vydané v roce 1992, čtrnáct let po autorově smrti). Začnu tím nejobecnějším. Ničivá zemětřesení, jak je nám známo, se našich území dlouhodobě vyhýbají, což nebylo vždy. Naštěstí se nacházíme mimo seizmicky aktivní oblasti. Jejich výskyt je soustředěn do několika aktivních zemětřesných pásů. Pro turisticky zanícené Středoevropany snad by mohl být nejzajímavější pás okolí Středozemního moře a možná i pamírsko bajkalský pás. Pro stanovení velikosti zemětřesení se běžně používá mediálně zpopularizovaná Richterova škála (stupnice), POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 10 9

10 DOPISOVATELÉ POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 9 která vychází z maximálních výchylek pohybů půdy. Měří se (neodhaduje) seismometricky. Slabá jsou zemětřesení s výchylkou menší než 4 stupně Richterovy stupnice a při výchylce větší než 8 stupňů jde o zemětřesení ničivá, katastrofická. Na našem území kronikáři taková zaznamenali tři. První z nich se vztahuje k roku 1348 a bylo prý při něm v Čechách poškozeno 24 hradů. Druhé k roku 1662, při němž se Slavkovský štít v Tatrách snížil o 300 metrů a třetí k roku Tehdy bylo v Komárně na Slovensku usmrceno 63 osob, pobořeno na 280 domů a 7 kostelů. Jsou ovšem oblasti, kde k takovým hrůzám dochází často, leckde ustavičně. Snad vážené čtenáře Pyšelských listů potěším tím, že se našeho města netýkají. Objektivně řečeno, jde o přírodní katastrofy, proti nimž se lze chránit jen pasivně. Výzkumná pracoviště nejsou dosud především schopna je omezovat a včas lokalizovat ohniska jejich vzniku, ať je tomu v hloubce 10 nebo 750 kilometrů. Stojí snad ještě za zmínku, že dlouhodobě (jistotně již od roku 1896) se společně s nimi zkoumají jevy (konkrétně světelné efekty), které jakoby ničivým zemětřesením předcházely. Do značné míry prý tyto skutečně budí dojem světélkujících bludiček. Přejděme k polárním zářím. O jedné z nich nám zanechal osobní svědectví pan Josef Vejmelka ze Zaječic ve své KRONICE vydané v roce 1970 (jistě rovněž i on psal a psal proto, že ho to bavilo). Stojí za to jím pořízený zápis doslova ocitovat: Dne 25. ledna 1938 po osmé hodině večerní byl náš kraj vzrušen krásnou rudou září, která se objevila na severovýchodní obloze. Byl to jev u nás vzácný, jakého v našich krajinách nebylo pamětníka, a nadto v takovém rozsahu (tolik citace). Podle záznamů v KRONICE se údajně u nás rovněž pozorovaly ve dnech , , a v menším rozsahu také Sugestivnost polární záře z ledna 1938, pozorovaná v celých Čechách, vedla v Praze k domněnce, že naše stověžatá byla postižena nenadálým leteckým útokem a že hoří, což vyústilo v mobilizaci všech pražských hasičských sborů. Myslím, že i tato událost stojí za zmínku. Polární záření obvykle vzniká ve výškách od 80 do 500 kilometrů nad zemským povrchem, v extrémních případech i mimo zemskou atmosféru (udává se výška až kilometrů). Jeho příčinou je vtahování korpuskulárního (hmotného) záření Slunce (např. jej tvoří toky atomových jader) do magnetického pole planety Země. Zejména se proto vyskytuje v oblastech intenzívní sluneční činnosti při magnetických bouřích v okolí zemských magnetických pólů (nesouhlasí se zeměpisnými). Popisovaný jev patří mezi elektrometeory, k nimž se také zařazují i atmosférické bouřky. A jsme u kulových blesků. Prvním, kdo písemně zaznamenal účinky zvláštního druhu blesku, který byl mnohem později nazván kulovým, byl důstojník římských legií a spisovatel Plinius Starší (zemřel v roce 73 př.n.l.). Píše o něm: jedná se o třetí druh blesků (pro upřesnění, měl asi na mysli to, že první míří k zemskému povrchu a druhý se vybíjí mezi oblaky), bývá jasný a má velmi podivuhodné vlastnosti. Vyčerpává sudy do dna bez otevření víka a bez zanechané stopy. Zahřívá vodu v nádobách až k bodu varu. Roztavuje zlato, stříbro a měď uvnitř, aniž propálí měšce nebo poruší voskovou pečeť. Marcia (pravděpodobně jeho kamarádka) zasažená takovým bleskem, porodila mrtvé dítě, ač sama zůstala bez úhony (končím citaci). Skutečně, všechna mně známá svědectví poukazují na jeho podivuhodné vlastnosti a i účinky. Pro zajímavost uvedu v další části příspěvku několik konkrétních příkladů. Kromě jiného chtěl bych jimi především sám sebe přesvědčovat o tom, že i pro svou vyjimečnost mají leccos společného. Nezapomenutelnou událostí se pro rodinu Veseckých z Pyšel, čp. 154, tehdy v zemědělské usedlosti stále ještě posledního stavení na levé straně silnice vedoucí do Zaječic, stalo skutečně rozverné řádění kulového blesku. Že se něco takového událo jsem věděl od své babičky. Což mi můj kamarád (tehdy školák), Ladislav Vesecký, na pyšelském náměstí kdysi potvrdil. Vyprávěl mně zhruba toto: V podvečer jednoho z letních dnů roku 1936, při doznívající bouřce, se na pozadí stále ještě zatažené oblohy zjevila ze směru od Křivské Vsi drobná světelná koule, která jakoby nedbale plula pod spodní základnou oblačnosti k jejich usedlosti. Vzpomínal, že po hromosvodu přes drát svedený do rádia sjela do podkrovní místnosti domu. Pod relaxujícím podnájemníkem rozštípla dřevěnou postel s drátěným průpletem pod matracemi. Odtud s ohlušujícím rachotem pronikla do plechové trouby kuchyňských kamen v přízemí. Její krkolomná cesta dále pokračovala do sousedního chléva, v němž usmrtila kravku uchycenou ke žlabu řetězem (dodávám, bohužel). Poté s třeskotem zanikla. Jak v troubě, tak ve zdi mezi kuchyní a chlévem zanechala po sobě škvíry srovnatelné s velikostí mezery po vypadlé maltě mezi 2 cihlami. Říkám si, škoda, že takového krásného svědectví se pan Plivius Starší nedožil. Kulový blesk nejčastěji bývá popisován jako koule (proto kulový) o průměru většinou 10 až 15 centimetrů (v literatuře se dokonce uvádí až 13 metrový průměr, což je opravdu nutné brát s rezervou). Je obvykle červený, růžový (ten prý bývá obklopen fialovou aureolou), ale i žluté barvy. Jiní autoři rovněž uvádějí barvu oslnivě bílou (k čemuž se přikláním) nebo také modrou. Vyskytuje se za bouřky a často, ne tedy vždy, blízko místa úderu blesku. Koule rychle sestupuje z bouřkového oblaku a pak volně pluje vzduchem, často vniká do stavení komínem, otevřenými dveřmi nebo oknem (při bouřce je zavírejte). Dopadne-li zářící koule do nádoby s vodou, kapalina se značně zahřeje. Na lidském těle může způsobit těžké popáleniny. Její zánik bývá provázen někdy praskotem, rachotem až explozí. Může však zakončit svou existenci tiše. Zpravidla za sebou zanechává ostrý (asi dráždivý) zápach. Mnoho zajímavých případů o existencích kulových blesků lze nalézt v knize Ing. Ivana Štolla Tajemství kulového blesku (neměl jsem ji v ruce). Z jiného soudku (z knihy Po stopách bludiček ) jsem pro vás vybral tři popisované události (neuvádím u nich konkrétní místa výskytu; nepokládám je za důležité): V Itálii roku 1791 se ohnivá koule velikosti pěsti přitulila na pastvině k nohám pasačky, krátce nakoukla pod její šatičky a poté se vznesla k nebi. Dívence se nic zlého nestalo. Ve Francii (bez časového údaje) provedl kulový blesk inspekci celého domu a jeho obyvatel (z popisu je zřejmé, že byl převzat z jakýchsi novin), nikomu z nich neublížil, ale v chlívku zabil čuníka. A roku 1891 kulový blesk vnikl do chalupy (stalo se v Německu), kde spali rodiče se třemi dětmi, rozštípal nábytek, chvíli zůstal viset nad kolébkou, pak prorazil zeď a zmizel. Nikdo z nich nebyl zraněn, jako ostatně v naprosté většině případů. V knize Po stopách bludiček zmínku o kulovém blesku, který byl pozorován u nás, z těžko pochopitelných důvodů nenajdete (a Pyšelské listy nechť jsou tu od toho, aby tento nedostatek napravily). Zato se v citované literatuře 10 POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 11

11 DOPISOVATELÉ POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 10 dozvíte, že jeho výskytem v roce 1897 se dnes mohou chlubit v Turnově a Sliači, v roce 1912 v Litoměřicích a v roce 1966 ve Vrbici na Prachaticku. Uvedený výčet snad povede k závěru, že kulový blesk není všední podívanou. Ale pravděpodobně zase ne tak vzácnou, jak se ještě nedávno i odborná veřejnost domnívala. Na Zemi se údajně každou vteřinu technicky registruje 100 až 300 blesků, z tohoto odhadu se za rok statisticky odvozuje výskyt 27 bouřek na jednom čtverečním kilometru v průměru doprovázených deseti údery blesku. A podle mínění meteorologů je asi z každých 1500 vydařených blesků jeden kulový. Z těchto hodnot se již dá odvodit jistá pravděpodobnost četnosti výskytu popisovaného jevu v České republice. Ode mne to ale nechtějte. Dočetl jsem se, že v americké Národní laboratoři Oak Ridge docházejí k závěru, že kulové blesky jsou přibližně stejně časté jako obyčejné blesky čárové. Ale kulový blesk je logicky těžce handicapován, protože je jevem úzce místním a leckdy se celá jeho existence odbude v místnosti nebo dokonce v prasečím chlívku (bagatelizuji). Řada z nich rovněž ujde pozornosti v důsledku nepříznivého počasí zhoršujícího činnost pozorovatelů např. na meteorologických stanicích. To vše zvyšuje významnost pyšelské událost. Teď, když se Pyšely úspěšně překopávají, je možné, že se po něm přece jen nějaký zbyteček najde. Překopávánímu fandím, k čemuž se přiznávám. Kdybych totiž třeba někomu z pyšelských usedlíků odřel auto, vyloučit se to nedá, byl bych nerad, kdyby to mělo být považováno za rachotivý projev nesouhlasu s tím, co se v našem městě děje. Teď se vám ještě dovolím vnutit krátkou poznámku, která je především určena těm, kteří mají zájem se blíže seznámit s pracovní náplní bludiček. Nepotěším je sdělením, že autorům světoznámé Encyklopedie Diderot vůbec nestály za to, aby se o ně zajímali. Možná to bude i tím, že přijatý název jakoby v sobě skrýval cosi tajuplného, neurčitého. Dokonce si myslím, že to byl i důvod, proč jej MUDr.Ludvík Souček použil ve výše citovaném názvu své populárně vědecké knihy. K jakým závěrům došel, se v ní dočtete. Nesetkáte se tam ale s názory našich prapředků. Proto vám něco málo o nich nakonec řeknu: Pojem bludička zaujímá v galérii našich strašidel neopomenutelné místo. Jedná se o přízrak svítící, hořící nebo alespoň světélkující. Jejich hlavní pracovní náplní je svádět pocestné (pokud se samozřejmě dají) ze správné stezky, odlákat je do bažin a tam je utopit. Vzpomeňme si, že takovou bludičkou se stala i nebohá Rusalka z Dvořákovy opery. A např. také spisovatel Jaroslav Durych ( ) jim v jedné ze svých knih přisuzuje zbědovanou lidskou podobu. Ale řekněme si, že světýlka bludiček mají svůj původ v metanu (CH 4 ), který uniká z bažin. Na slunci vidět není, za tmy tvoří modravé plaménky a ty budily u pozorovatelů dojem strašidelných přízraků, prostě něco zajímavě tajemného. RNDr. Miroslav Zeman Říjen na zahradě Poslední sklizeň zeleniny - na přelomu září a října obvykle přicházejí první mrazíky, které ukončí vegetaci. Než mrazy nastanou, posbíráme poslední plodovou zeleninu, která už při nízkých teplotách skoro neroste a těžko dozrává. Na mráz je citlivá také červená řepa a mrkev. Slabší mrazíky naopak nepoškodí celer, pór a růžičkovou kapustu. Kořenové zeleniny opatrně vyrýváme, aby nedošlo ke zlomení kořenů. To platí především pro černý kořen, který je velmi křehký. Pastiňák a černý kořen můžeme nechat na pozemku a sklízet v průběhu zimy, pokud nebude půda zamrzlá, nebo lze sklizeň posunout až do jara. Pro skladování bychom měli použít pouze zeleninu zdravou, mechanicky nepoškozenou. Ukládáme ji ve vhodných prostorách, které jsme s předstihem vydezinfikovali. Topinambury, brambory diabetiků, se v zahradách pěstují poměrně málo. Rostlina v létě svítí žlutými květy a vegetaci končí na podzim. Když její nadzemní části zvadnou, je čas na sklizeň úrody. Vyndaváme však pouze tolik hlíz, kolik v nejbližší době spotřebujeme. Při uskladnění na vzduchu totiž velmi rychle vadnou. Vykopávat je můžeme celou zimu. Před zimou také nesmíme zapomenout na rostliny tvořící zimní dekoraci našich domovů. Mochyně patří mezi nemnoho trvalek okrasných svými plody. Po usušení drží měchýřky svůj tvar velmi dlouhou dobu. Podle průběhu počasí můžeme postupně čistit záhony s letničkami. Celý záhon zryjeme a doplníme o základní živiny (draslík, fosfor) jednosložkovými hnojivy (síran draselný, draselná sůl, superfosfát). Prospěšné je také dodat do půdy organické látky, např. kompostem. Pokud je půda hodně kyselá, můžeme její ph upravit přidáním mletého vápence. Ve správné sklizňové zralosti postupně sklízíme a vhodně uskladníme všechny odrůdy zimních jablek a hrušek. Zásobují nás vitamíny a minerály po celou zimu. S plody zacházíme velmi opatrně. Malé, mechanicky poškozené nebo deformované ovoce vyřadíme při česání a co nejdříve je zpracujeme na šťávy, mošty nebo využijeme v kuchyni. Skladovací prostor pro ovoce má být chladný (2 až 5 C), větraný, nepříliš světlý, má v něm být dostatek vzduchu, nemá být příliš suchý (80 až 90%) a přirozeně se v něm nesmějí vyskytovat žádní škůdci. Ideální je ukládat jablka a hrušky na police či regály jednotlivě. Na první pohled pak odhalíme každé ohnisko hniloby. Ukládáme-li ovoce v bednách, pak pro lepší sledování můžeme také postavit bednu s jablky, navlečenou do fólie, na dřevěné špalíčky. Fólie by neměla ležet přímo na plodech. Potom do ní uděláme jeden až dva otvory na každý kilogram obsahu. Vlašské ořechy usušíme na slunci, v suché místnosti, ve stodole či na půdě. Teprve zcela suché ořechy nasypeme do koše nebo sáčku, který propouští vzduch. V žádném případě nesmíme ořechy umývat ve vodě, protože často nemají zcela uzavřenou skořápku a voda, která pronikne dovnitř, může způsobit zplesnivění obsahu. Chceme-li omezit houbovou strupovitost jabloní a hrušní, ošetříme stromy krátce před opadem listů postřikem krystalického hnojiva močoviny v koncentraci 5 až 7%. Vzhledem k vysokému obsahu organického dusíku v močovině snížíme potřebu dusíkatého hnojení v následném roce. Pokud v extenzivních výsadbách obrýváme půdu pod korunami stromů, spojíme tuto práci s dodáním organické hmoty, nejlépe kompostu, nebo s přihnojením průmyslovými hnojivy fosforečnými a draselnými. Vycházíme ze zásobení půdy jednotlivými živinami podle výsledků půdních popř. listových rozborů. Přehnojení může být pro ovocné dřeviny často škodlivější než mírný nedostatek některého prvku. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 12 11

12 DOPISOVATELÉ POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 11 Ve druhé polovině měsíce začíná období výsadeb. U většiny druhů ovocných stromů, s výjimkou broskvoní, dáváme přednost výsadbě podzimní před jarní. Stromky či keře by však měly být dostatečně vyzrálé ve dřevě, což mnohdy postrádají jednoletí štěpovanci. Při jakékoli manipulaci nesmí u stromku přeschnout kořeny. Je jistější, když na dobu 24 hodin před výsadbou ponoříme rostlinu s kořeny do vody. V této době můžeme vysazovat rybíz a angrešt, protože brzy zjara raší. Keře sázíme tak hluboko, aby byly nejspodnější pupeny zakryty zeminou asi 10 až 15 cm. Dají se vysazovat i další ovocné druhy s výjimkou broskvoní a meruňek, které sázíme přednostně až na jaře. Dbáme, abychom si ve školce zakoupili pouze jakostní a zdravý výsadbový materiál. Petr Kumšta KULTURA Přehled kulturních akcí pořádaných MKS Benešov říjen v 19:30 KC Karlov Kurz tance a společenské výchovy I. prodloužená v 19:30 hodin THEATRO Á LA SCALA, Galla Macků a její hosté 12 Hudební pořad plný známých melodií ze světa operety, muzikálu a opery. Program: F. Lehár, Veselá vdova Vilja, Housle hrají F. Hervé, Mam zelle Nitouche Velký buben, Cínový vojáček O. Nedbal, Vinobraní Draga moja lubica O. Nedbal, Polská krev Blondýnky, Diplomat E. Kalmán, Hraběnka Marica Joj, cigán W.A. Mozart, Kouzelná flétna O Isis und Osiris F. Lehár Cikánská láska P. Lincke, V říši Indrově Byl jednou jeden král A.L. Weber, Cats Memory R. Cordiferro S. Cardillo Catari E. Morricone - Tenkrát na západě A. Lara Granada E. Kunneke, Bratránek z Batávie Dobrou noc Účinkují: Galla Macků, sólistka Hudebního divadla v Karlíně Jan Berko tenor Miroslav Dvořák průvodní slovo a zpěv Linda Winterová - klavír Galla Macků Po krátkém angažmá v liberecké opeře / kam nastoupila po absolvování pražské konzervatoře/ působí takřka nepřetržitě na karlínské scéně, kde vytvořila řadu znamenitých rolí, jako Rose Marii, Elisu Doolittlovou /My Fair Lady/, Sylvu Varescu /Čardášová princezna/, Dianu /Orfeus v podsvětí/, Helenu /Polská krev/, Irenu Molloyovou /Hello, Dolly/, Říhovou /Má férová Josefína/, Isabelu /Znám Dona Juana/, Mamon /Manon Lescaut/, Euridiku /Orfeus a Euridika/, Roxanu /Cyrano z Bergeracu/ a Marii Zieglerovou /Mařenka Superhvězda/. Pro maďarskou televizi natočila Čardášovou princeznu, několik nahrávek má i v naší televizi a v rozhlase /mimo jiné i s orchestrem Karla Vlacha/. Je dvojnásobnou držitelkou Ceny Literárního fondu. Ocenění obdržela za Manon Lescaut a za Euridiku v rockovám muzikálu Orfeus a Euridika. V roce 1996 byla nominována na Cenu Thálie za roli Marie Ziegiové v 17:00 hodin Rodiče s dětmi do divadla Zimní příhody včelích medvídků Brumda a Čmelda jsou malí čmeláci, které většina z nás jistě zná z televizních večerníčků. Jejich zimní příhody odpoví na otázky jak se čmeláci chystají na zimu? Proč je podzim tak sladký? Kde spí v zimě pavouk? Co dělají čmeláci o Vánocích? Kdo je to bílé strašidlo s pometlem? Čí jsou to stopy ve sněhu? Účinkují: členové divadla Krapet, I. Čermák, P. Vojtíšek, J. Kohout a další.režie: Z. Tomeš v 19:30 hodin Květa Fialová jubilující Vynikající herečka, moudrá žena,vtipná glosátorka bude vzpomínat na roky prožité na divadelních prknech, před filmovou a televizní kamerou. Hostem večera bude Pavlína Filipovská. Květa Fialová je populární herečkou, kterou můžete vidět v divadle ABC, kam ji angažoval již v roce 1958 Jan Werich. To už měla za sebou angažmá v Českém Těšíně, studium na JAMU i působení v Opavě, Českých Budějovicích, Kolíně a slovenském Martině. Scéně ve Vodičkově ulici pak zůstala věrná v dobách její samostatnosti i po připojení k MDP, až do roku V převážně komediálním repertoáru obdivovalo publikum její šarm a jemný smysl pro ironii a parodickou nadsázku, které uplatňuje ve svých rolích i dnes. To prokázala nejen úspěšná inscenace Hinggisovy černé komedie Harold a Maude, v níž se roku 1995 vrátila na prkna divadla ABC, ale i více než sto repríz Kesselringových Jezinek bezinek. Květa Fialová si zahrála také v mnoha českých filmech, jako např. S tebou mě baví svět, Adéla ještě nevečeřela, Léto s kovbojem, Já nejsem já, Báječná léta pod psa, a Babička. Děti si ji určitě pamatují mj. z pohádky Dařbuján a Pandrhola, nebo ze seriálu Arabela se vrací. V roce 2006 si zahrála v televizním seriálu Bazén a ve filmu Účastníci zájezdu. POKRAČOVÁNÍ NA STRANĚ 13

13 KULTURA POKRAČOVÁNÍ ZE STRANY 12 Další akce v Městském divadle Na Poště Dny divadla Áčko módní přehlídka Pragoreal školení každou středu předtaneční každý pátek kurz tance a společenské výchovy každé úterý, středa, čtvrtek a neděle zkoušky ochotnických souborů Připravujeme na listopad LO STUPENDO divadelní představení převzaté z Vinohradského divadla Rodiče s dětmi do divadla - Děti pirátů a ztracený ostrov Pavlína Jíšová - koncert MUZEUM PODBLANICKA zámek č.1, Vlašim Telefon : muzeumvlasim@iol.cz, muzeumvlasim@seznam.cz Web: Přehled akcí v Muzeu Podblanicka v říjnu 2009 Zámek Vlašim otevřeno úterý - neděle, 9-12, výstava Fotografie Filipa Hazmuky výstava Alois Musil ( ) Výstavu o významném českém badateli a cestovateli po Blízkém východě připravilo Muzeum Vyškovska a Akademická společnost Aloise Musila výstava Sido Jiro - Ruce andělů v 17 hodin vernisáž průvodní slovo: Mgr. Milena Prášková, odborné slovo: Princ Adnaf Ibn Sulap, tanec: Miss Fatima Nova přednáška Mgr. Jan Heřman - Posázavské památky v rekonstrukcích a kresbách aneb Jak vzniká ikonografie? koncert SLOVANSKÉ TANCE /skladby a četba z Dvořákovy korespondence/ Martin Kasík, Štěpán Kos klavír, Jan Šťastný mluvené slovo Světoznámí čeští klavíristé Martin Kasík a Štěpán Kos zahrají oblíbené skladby Antonína Dvořáka a Johannesa Brahmse doplněných četbou z Dvořákovy korespondence vynikajícím českým hercem Janem Šťastným. Tento koncert slibuje nádherný umělecký zážitek Den Středočeského kraje vstup do zámku za 10 Kč koncert - Jakub Pustina - baryton, Richard Pohl klavír Tento koncert se koná v rámci Dne Středočeského kraje a za podpory Nadace českého hudebního fondu. Se svým vystoupením slaví Jakub Pustina, vítěz několika pěveckých soutěží, vždy mimořádný úspěch. Svou skvělou hrou na klavír jej opět doprovodí vynikající mladý umělec Richard Pohl. Pobočka Benešov, Malé náměstí 74 otevřeno úterý sobota, 9-12, Den Středočeského kraje vstup za 10 Kč Otevřené expozice Historie města Benešova a okolí Náš pluk výstava Ak. malíř a grafik (* ) PETR DILLINGER, Benešovsko, část I. Změna programu vyhrazena. 13

14 KULTURA PĚSTITELSTVÍ MKC Votice Vás srdečně zve na výstavu ovoce Šlechtění jabloní rodina Kumštova, která se uskuteční ve spolupráci s VŠÚO Holovousy, ÚKZÚZ Lysice a Želešice. Vystaveny budou hlavně zaregistrované odrůdy jabloní, novinky z VŠÚO Holovousy a odrůdy vyšlechtěné na Podblanicku, jako např. Blaník, Fany, Fenix, Petra a nově zaregistrované odrůdy Tábor a Vltava. Výstava se uskuteční od 28. října do 1. listopadu ve Voticích (okres Benešov) v přízemí staré radnice na náměstí. Návštěvní doba: Středa 28. října 9:00-12:00 14:00-17:00 hodin Čtvrtek 29. října 8:00-17:00 hodin Pátek 30. října 8:00-17:00 hodin Sobota 31. října 8:00-12:00 14:00-17:00 hodin Neděle 1. listopadu 14:00-17:00 hodin Bližší informace o výstavě ve večerních hodinách na telefonu: a Na Vaši návštěvu se srdečně těší pořadatelé. POLICIE Falešný opravář - zmizí se zálohou Pravděpodobně na celém území České republiky se dopouští trestné činnosti devětatřicetiletý muž, který s poškozenými sjednává zakázky na opravy a rekonstrukce hrobů. Po obdržení zálohy na provedení práce, však smluvenou činnost nevykoná a vyhýbá se vrácení dlužných částek Tímto je podezřelý ze spáchání trestného činu Podvodu dle 250 odst. 1,3 trestního zákona. Muž působí solidním dojmem, má tmavé krátké vlasy sčesané na pěšinku, je upravený asi 175 až 180 centimetrů vysoký. Pokud se někdo z vás stal obětí podvodu tohoto pachatele, sdělte tuto informaci na nejbližším obvodním oddělení policie ČR nebo lince 158. Děkujeme za spolupráci. nprap. Denisa Malá 14

15 POLICIE Kapsáři - Nenechme se okrádat Vyprávění o tom, jak někdo z našich známých byl okraden kapsářem, má už asi každý z nás za sebou. Právě lidé žijící ve Středočeském kraji jsou občas donuceni jet do hlavního nebo okresního města řešit nějakou záležitost nebo nakupovat. Mnoho z vás v Praze nebo v Benešově pracuje. Zkrátka, každý, kdo se pohybuje ve větších městech, musí brát na zřetel i možnost, že ho nepozorovaným způsobem okrade kapsář. V peněžence nenosíme jen hotovost, ale i kreditní kartu a někdo dokonce doklady. Umíme si tedy představit, co všechno budeme nuceni po takovéto ztrátě zařizovat. A přitom stačí tak málo. Neukládat si peněženku do zadní kapsy kalhot, mít tašku neustále pod dohledem, neodkládat ji např. do nákupních košíků a neumožnit tak kapsáři dostat se vám na kůži. Tito zloději využívají vaší nepozornosti, nebo davu lidí při vystupování či nastupování do hromadných dopravních prostředků. Jsou ve své činnosti tak zkušení, že ani nepostřehnete, že vám někdo rozepnul tašku či sáhl do zadní kapsy kalhot. Určitě si každý z vás cenní svých financí, a i když vám kapsář neodcizí velký obnos, běhaní kolem zřízení nové karty a dokladů, určitě nikoho neláká. Proto buďte obezřetní a nedejte kapsářům šanci vydělat si na vaší neopatrnosti. nprap. Denisa Malá Žena poznala bundu podezřelého - Neváhala a zavolala Spolupráce občanů a médií při objasňování trestné činnosti a zjišťování pachatelů je určitě důležitá a potřebná. Svědčí o tom i případ loupežného přepadení ve Vlašimi, který počátkem měsíce července objasnili benešovští kriminalisté. V březnu letošního roku šla ve večerních hodinách křižovatkou ulic Erbenova a U Topolu pětačtyřicetiletá žena. Zezadu k ní přiběhl neznámý pachatel a k levému rameni jí přes oblečení přiložil předmět, který u ní způsobil částečnou nehybnost v pohybu rukou. Současně jí druhou rukou z ramene strhl kabelku, ve které měla poškozená peníze, platební kartu, doklady, klíče a další věci v hodnotě nejméně dva a půl tisíce korun. Neznámý poté z místa utekl a napadené přitom naštěstí nezpůsobil žádné zranění. Policisté po ohlášení případu provedli šetření a nedaleko místa činu nalezli zimní bundu, o které se správně domnívali, že patří pachateli. Začali tedy zjišťovat, komu patří a kdo ji na místě zanechal. Protože šetření nepřineslo žádné kladné výsledky, požádali prostřednictvím médií veřejnost o pomoc. Ve Vlašimském zpravodaji a v Benešovském deníku pak byla fotografie nalezené bundy zveřejněna. Jak policisté předpokládali, skutečně se našel někdo, kdo bundu na zveřejněné fotografii poznal a znal také toho, kdo ji nosil. Tuto informaci, i když anonymně, policistům po telefonu sdělil ženský hlas. Kriminalisté pak třiadvacetiletého muže z Vlašimi vyslechli. Přiznal se nejen k loupežnému přepadení, ale také ke krádeži, které se dopustil o měsíc dříve. Tehdy dvaapadesátileté ženě, která si v nočních hodinách otevírala dveře do domu v ulici Zámecká ve Vlašimi, vytrhl z ruky kabelku a z místa utekl. Poškozená tak kromě kabelky přišla ještě o mobilní telefon, peníze a další věci v hodnotě za více jak šest tisíc korun. Kriminalisté muže obvinili z trestných činů loupeže, krádeže a neoprávněného držení platební karty. Hrozí mu trest odnětí svobody od dvou do deseti let a je stíhán na svobodě. Díky spolupráci občanů a médií policisté objasnili hned dva případy. Jednání mladíka tak nezůstane nepotrestáno. nprap. Zuzana Stránská Alkohol policisté nezjistili - Kontrolovali mladistvé V rámci obchůzkové služby provedli 2. srpna v odpoledních a podvečerních hodinách čerčanští policisté kontrolu restaurací a barů v jejich služebním obvodu. Svoji pozornost zaměřili na prodej a podávání alkoholických nápojů mládeži mladší osmnácti let. Policisté navštívili restaurace v Teplýšovicích, ve Vranově, v Kozmicích, v Soběhrdech, v Poříčí nad Sázavou, v Mrači a v Čerčanech. Nezjistili však žádnou mladistvou ani nezletilou osobu pod vlivem alkoholu. Tyto bezpečností akce policisté provádí pravidelně každý měsíc a budou v nich pokračovat i v následujícím období. nprap. Zuzana Stránská Variace na písmeno K MINIPOVÍDKA KRUŠNOHORSKÝ KORUNOVANÝ KRÁL KAREL KDOVÍ KOLIKÁTÝ KRÁČEL KE KONÍM. KONĚ, KARLŮV KONÍČEK, KOLEM KTERÉHO KOLIKRÁT KMITAL. KONĚ KRMIL, KOUPAL,KROTIL, KÁRAL, KOVAL. KVŮLI KONÍM KRALOVAL KRUŠNOHORCŮM KRÁTCE. KROTKÁ KLISNA KLAUDIE KLIDNĚ KOJILA KUMYSEM KRÁSNÉ KOBYLÁTKO. KONĚ KLUSALI KOLEM KARLA. KARLŮV KAMARÁD KAŠPAR KOMUNISTA. KOMICKÁ KOMBINACE: KOMUNISTICKÝ KRÁL KAREL KONTRA KRÁLOVSKÝ KOMUNISTA KAŠPAR. KAŽDOPÁDNĚ KAMARÁDI KLÁBOSILI, KOUSALI KYNUTÉ KOLÁČE KRÁSNĚ KYPRÉ, KÁVOVO-KOKOSOVÝ KRÉM, KYPÍCÍ KÁVA. KUROPĚNÍ : KRÁLE KARLA KOPL KŮŇ. KAMARÁDE KAŠPARE, KONČÍM, KŘÍČEL KAREL. KONÍM KROUTIL KRKEM, KONĚ KRÁJEL KUDLOU, KAPE KREV. KAREL KOUPIL KILA KONÍM, KŘEHOUČKÉ KÝTY, KRÁSNÉ KOTLETY, KOŘENĚNÉ KLOBÁSY, KONZERVY. KDEPAK KRÁVU, KANCE, KUŘATA, KACHNY, KRŮTY. KAREL KONZUMUJE KONĚ. KONEC KONÍM, KONEC KARLŮV. M.S. 15

16 POHLEDNICE Městečko 1922 Pohlednici, světlotisk, tvoří jí čtyři záběry zachycující jednotlivé zajímavé části obce. Rozměr 138 x 88. Na prvním snímku je hospoda U Sokola; na druhém koloniální obchod Jaroslava Pánka; na třetím je válcový mlýn s jezem. Tento záběr je zajímavý také tím, že je na něm zachycena oprava jezu. Čtvrtý je na Městečko ze státní silnice do Poříčí nad Sázavou. Pohlednice byla vydána nákladem Rudolfa Hrubého z Městečka. Zhotovena byla K. Zunou, Vinohrady, číslo 5084b. Text byl napsán , bohužel bez poštovní známky, která je stržená. Oslovení Vážený pan adjunkt... Popisuje pobyt v Městečku o dovolené...počasí se snad zlepší, jsou zde kol dokola krásné lesy, koupání na písku nádherné. O,co krásy v sobě skrývá naše krásná česká zem Honza Kostrhoun INZERCE LAKUJEME OKNA, DVEŘE, ZÁRUBNĚ, PLOTY, STŘEŠNÍ PODBITÍ, STŘECHY apod. SÍDLO: MICHOVICE TEL úklid domácností Mandlování a žehlení. i nebytových prostor hlídání dětí kontakt

17 INZERCE Prodám dům ZAJEČICE 41 PYŠELY ,- KČ JIROUŠKOVI, TEL Budějovická 1155, Jesenice u Prahy Tel.: , info@studio-ella.cz HLEDÁM PRÁCI Úklid, žehlení TEL Daruji vodní želvu za odvoz. TEL: Poříčí nad Sázavou Veterinární ordinace Čerčany Ošetřování a vakcinace psů, koček a dalších malých zvířat. Prodej krmiv pro psy a kočky MVDr. Jan Jíša MVDr. Martin Štěpánek MVDr. Jana Blažková tel.: tel.: Brigádníků 120, Čerčany Vysoká Lhota 17

18 PYKULKA 18

19 T.J. SOKOL PYŠELY PŘÍLOHA Z činnosti oddílu stolního tenisu TJ Sokol Pyšely Oddíl stolního tenisu zdejšího Sokola uspořádal dne 20.června 2009 župní turnaj Župy Barákovy ve stolním tenisu v kategorii mužů a žen registrovaných i neregistrovaných. Prostřednictvím sekretariátu župy byla zajištěna jeho propagace a zároveň byly poskytnuty diplomy a medaile pro vítěze. Pokud se týká věcných cen, jejich nákup byl financován ze sponzorských darů z řad členů oddílu a z finančních prostředků oddílu. Na turnaji bylo zastoupeno celkem 6 TJ. Z toho Lysá nad Labem 1 účastník, Jílové 1, Milovice 3, Mratín 5, Velké Popovice 1 a Pyšely 11. Pro účastníky bylo zajištěno občerstvení po celou dobu turnaje, které bylo uhrazeno ze startovného účastníků a částečně i z prostředků našeho oddílu. S ohledem na počet účastníků byly vytvořeny 4 kvalifikační skupiny a z každé postupovali do čtvrtfinále první dva. Dále z postupujících byly vytvořeny dvě skupiny a první dva z každé postupovali do semifinále, které se již hrálo vyřazovacím způsobem. V kategorii žen byly pouze tři účastnice, které hrály vyřazovacím způsobem. Nejlepší z našich se umístili na 5. a 6. místě Karel Kulovaný a Zdeněk Klán. Semifinále a finále mužů se odehrávalo plně v režii hostujících hráčů ze Sokola Milovice a Sokola Mratín. Vítězem této kategorie se stal p. Samborský st. ze Sokola Mratín. V kategorii žen zvítězila též reprezentantka TJ Sokola Mratín sl. Nachtigalová. Závěrem lze konstatovat, že turnaj proběhl v přátelské atmosféře bez jakýchkoliv problémů. Ze strany hostujících hráčů byla vyslovena organizátorům turnaje pochvala s tím, že se těší na další turnaj pořádaný naším oddílem. Dále je třeba vyslovit poděkování členům našeho oddílu Karlu Kulovanému a Mgr. Michaele Jurečkové, kteří zajišťovali po administrativní stránce bezchybný průběh turnaje. JUDr. Ladislav Papírník Už to dlouho trvat nebude. Jistě jste si všichni všimli změny, která nastala v okolí pyšelské sokolovny a především v její restauraci. Kdo ještě nestačil, zajít dovnitř, udělejte to! Budete překvapeni! Je příjemné dívat se na předzahrádku, je příjemné vidět nové oplocení, dlažbu, osvětlení, dětský koutek a celou zatravněnou plochu kolem, je stejně příjemné vidět uvnitř restaurace fotografie z historie pyšelského Sokola, a obrázky ze Sokola Pražského. Sokolská atmosféra na vás dýchne i z jídelního lístku. Tedy myslím z její grafiky, nikoli z obsahu. Ten je ovšem neméně zajímavý a okamžitě provokuje k ochutnávce. Pro nás, kdo v Pyšelích bydlíme, má ale celá ta obroda pyšelské sokolovny ještě jeden rozměr. Jakmile se zprovozní průjezd městem po hlavní komunikaci, přeruší se na krátký čas ulice pod sokolovnou, aby se celý objekt mohl napojit na veřejnou kanalizaci. V současné chvíli tomu brání velmi silný provoz v této ulici. Už to ale dlouho trvat nebude, kdy budou moci místní Sokolové s klidem říct, že nepříjemný zápach, který ještě čas od času porůznu zavane z dešťové kanalizace, určitě nepochází od Sokolů. Ale už teď můžeme konstatovat, že pyšelská sokolovna se stala chloubou středu města. Díky všem, kteří na tom mají svůj díl práce. BG 19

20 PŘÍLOHA T.J. SOKOL PYŠELY 20