Rozvoj využití areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě pro účely cestovního ruchu

Transkript

1 Rozvoj využití areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě pro účely cestovního ruchu Vypracovalo občanské sdružení Památky pro život Kouřim březen 2007

2 Rozvoj využití areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě pro účely cestovního ruchu Popis problematiky Projekt řeší rozvoj stávajícího využití areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě pro účely cestovního ruchu. Uvedený objekt náleží k nejvýznamnějším památkovým celkům na Moravě s mimořádným historickým a duchovním významem, spojujícím tradici mariánské úcty s tradicí cyrilometodějskou. Původní cisterciácký klášter s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie byl založen před r moravským markrabětem Vladislavem Jindřichem, a jeho monumentální komplex byl vybudován v románsko gotickém slohu. Od 13. století se řádový dům stal nejen významným působištěm řádu cisterciáků a duchovním a kulturním střediskem jihovýchodní Moravy, ale i střediskem rozsáhlého panství především v okolí, ale také v obvodu opavském a v okolí Brna. Klášter značně utrpěl v husitských válkách a po nich byl jen skromně obnoven. Po požáru v r byl postupně přestavěn v honosný barokní areál. Generální projekt přestavby pochází od neznámého architekta, na výzdobě klášterního chrámu a dalších budov se podílela řada významných umělců, jako například Paolo Pagani, František Řehoř Eckstein, Karel František Töpper, Jan Jiří Etgens, Ignác Raab, Ondřej Schweigel, Josef Antonín Winterhalder, František Hiernle a Baltazar Fontana. V roce 1784 byl klášter v rámci reforem císaře Josefa II. zrušen, a jeho budovy připadly náboženskému fondu. Klášterní chrám začal být využíván jako farní kostel. Roku 1837 velkostatek koupil Šimon Jiří Sina, který nechal část komplexu upravit na své sídlo. V roce 1883 bylo panství předáno Katolickému podpůrnému spolku arcidiecéze olomoucké, načež zde začal působit řád jezuitů, jenž oživil barokní areál kláštera a začal zde znovu budovat náboženské a kulturní centrum Moravy. Jeho součástí bylo také chlapecké gymnázium. Roku 1923 byl v Královské kapli někdejšího klášterního chrámu pohřben proslulý olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan. Po omezení duchovní působnosti Velehradu komunistickým režimem byl roku 1952 v podstatné části areálu zřízen ústav sociální péče pro mentálně a tělesně postižené, vedený sestrami řádu sv. Karla Boromejského, které po šesti letech vystřídaly sestry Kongregace Božského Vykupitele. Ústav zde pod názvem

3 Vincentinum působí dodnes, a v roce 2007 byla dokončena jeho rozsáhlá rekonstrukce. V další části postupně obnovovaného areálu bývalého kláštera v roce 2004 zahájilo svou činnost nově založené církevní Stojanovo gymnázium, jehož zřizovatelem je Arcibiskupství olomoucké. Již od roku 1990 je duchovní správou Velehradu opět pověřeno Tovaryšstvo Ježíšovo, a současně došlo ke zpřístupnění zdejšího lapidária se středověkými architektonickými články. Na sklonku roku 2006 zahájilo svou činnost občanské sdružení Matice velehradská, které navazuje na tradici organizace téhož názvu, a jejího následovníka Cyrilometodějského družstva Velehrad, které bylo v roce 1948 po nástupu totalitního režimu zrušeno. Cílem Matice velehradské je zachovat křesťanský ráz Velehradu jako jednoho z nejvýznamnějších poutních míst České republiky a podílet se na jeho dotváření v evropské duchovní centrum. Matice velehradská bude své aktivity směřovat zejména do oblasti zabezpečení správy poutního areálu, poskytování služeb poutníkům, pořádání poutních, kulturních, vzdělávacích a společenských akcí národního, evropského i světového významu. Důležitou činností bude také publikační a informační aktivita. Velehradská bazilika a klášter jsou veřejností dodnes vnímány především jako významné a hojně navštěvované poutní místo s kulturně společenským potenciálem, a to i bez přímé vazby na konkrétní náboženské vyznání a přesvědčení. Toto vnímání místa ještě v roce 1990 umocnila návštěva papeže Jana Pavla II., který již pět let před tím věnoval bazilice symbolickou Zlatou růži. Přestože je od 90. let 20. století úspěšně realizován projekt postupné obnovy a vhodného využití klášterního komplexu, zůstávají dosud značné rezervy v možnostech jeho uplatnění jako destinace cestovního ruchu, v nichž je třeba hledat zejména možnost zviditelnění Velehradu jako významného střediska, plnícího funkci mostu mezi západní a východní tradicí duchovního života.

4 Cíle Hlavní cíle Obecné a specifické cíle projektu jsou v souladu a navazují na cíle a priority jak regionální politiky České republiky, tak i na cíle a priority regionální politiky Evropského společenství, jež jsou specifikovány v regionálních či sektorových operačních programech. Stejně tak jsou v souladu s cíli a prioritami strategických a rozvojových dokumentů pro programovací období Zlínského kraje, regionu Slovácko a mikroregionu Buchlov. Těmito hlavními cíly jsou: přispět k vytvoření příznivých podmínek pro trvalý a vyvážený rozvoj regionu na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury, na rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace, přispět k rozvoji služeb a infrastruktury pro cestovní ruch v regionu, přispět k rozšíření obecného povědomí o významu České republiky v rámci sjednocené Evropy a rozvoji mezinárodního cestovního ruchu a prosazení České republiky jako součásti evropské turistické destinace a posílit národní filosoficko-kulturní sounáležitost Čechů a zdůraznit historický význam české historie na formování národů Evropy. Specifickými cíli projektu jsou: aktivní využití historického, kulturního a přírodního bohatství regionu pro cestovní ruch, včetně využití tradic spojených s poutním místem na Velehradě, dosažení lepší nabídky a využití turistického potenciálu regionu a obce Velehrad, zvýšení přitažlivosti mikroregionu Buchlovice, regionu Slovácko a obce Velehrad pro návštěvníky ( zatraktivnění lokality pro turisty i místní obyvatele ), zvýšení příjmů z cestovního ruchu pro veřejné subjekty i soukromé podnikatele v oblasti a tím přispět ke zvýšení životní úrovně místního obyvatelstva,

5 Koncepce projektu Projekt vytváří podmínky pro rozvoj areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě jako destinace cestovního ruchu se širokou nabídkou aktivit, které nejen rozvinou tradici obecně známého poutního místa, ale i otevřou možnost dalšího vyžití pro návštěvníky všech věkových skupin. V rámci projektu dojde k rekonstrukci dosud nevyužitých, či nedostatečně využitých částí areálu. Proces postupné revitalizace kromě toho předpokládá i vznik několika nových objektů, které dotvoří nedokončenou, nebo obnoví zaniklou architektonickou dispozici barokního kláštera. Vzhledem k atraktivitě a obecné proslulosti historického areálu jako spojnice mezi západní a východní církevní tradicí je třeba brát v potaz také jeho strategickou polohu v blízkosti moravsko slovenského a moravsko rakouského pomezí, a z ní vycházející možnosti mezinárodní spolupráce. V tomto směru je třeba uvažovat zejména o zapojení dalších fází programu regenerace a budoucího využití velehradského kláštera do mezinárodního projektu Klösterreich, spojujícího do uceleného produktu cestovního ruchu historické kláštery na území Rakouska, Moravy a Maďarska. Náměty na další možnosti využití areálu pro účely cestovního ruchu Kromě stávajícího způsobu využití areálu velehradského kláštera pro potřeby Římskokatolické farnosti (včetně poutních slavností apod.), Stojanova gymnázia a ústavu sociální péče Vincentinum lze navrhnout zejména tyto doplňkové aktivity:

6 A) Pobytové, vzdělávací a relaxační centrum Některá z dosud nedostatečně využitých částí areálu kláštera bude sloužit jako pobytové, vzdělávací a relaxační centrum, koncipované v souladu s historickou tradicí místa především jako centrum duchovní obnovy. Jedinečná tradice poutního místa, jeho historické kořeny, stejně tak jako jeho poloha v blízkosti pomezí Moravy, Slovenska a Dolního Rakouska je mimořádně vhodná pro vznik instituce zaměřené na setkávání, poznávání, obnovu místních tradic a kultur a na řešení současných osobních, společenských a přeshraničních situací a problémů, přičemž důraz bude kladen na duchovní a etické aspekty. Nově vzniklé zařízení bude nabízet skupinové a soukromé programy, které se budou soustředit zejména na obnovu duchovního, tělesného a duševního zdraví. Bude umožňovat pořádání seminářů, přednášek, kursů, exercicií, školení praktické aktivity, výjezdních a diskusních setkání, exkurzí, divadelních představení, literárních večerů a duchovních rozhovorů, rodinných a společenských slavností, relaxačních a terapeutických pobytů. Tyto programy budou jednorázové, pravidelné, individuální nebo skupinové. Centrum bude vybaveno společenskými a přednáškovými sály s technickým vybavením a dostatečnou ubytovací kapacitou se středním a vyšším standardem. Jeho součástí budou také plně vybavené prostory pro možnost doplňkových sportovních a relaxačních aktivit. B) Církevní muzeum a lapidárium Projekt umožní rekonstrukci historicky nejcennějších prostor baziliky a kláštera, spojenou s restaurováním a prezentací co největšího rozsahu umělecké výzdoby (nástěnné malby, architektonické detaily, mobiliář apod.). V historicky cenných prostorách (např. bývalá kapitulní síň, oratoře v bazilice apod.) bude instalováno církevní muzeum s expozicí uměleckých památek se vztahem k dějinám velehradského kláštera a dalších církevních institucí v regionu jihovýchodní Moravy. Prezentován bude hodnotný soubor památek malířství, sochařství a uměleckého řemesla, muzeum též bude pořádat tématicky zaměřené krátkodobé výstavy. Do okruhu nově zřízeného muzea též bude zahrnuto stávající lapidárium, které bude komplexně rekonstruováno a provedena jeho odpovídající reinstalace. Aktivitu je možné koncipovat jako pobočku Arcidiecézního muzea v Olomouci.

7 C) Klášterní obchod a informační centrum Provoz církevního muzea a lapidária bude doplněn specializovaným muzejním obchodem, zaměřeným na prodej propagačních materiálů, odborné literatury a místních či regionálních produktů. Jeho součástí bude informační centrum, zaměřené na prezentaci a koordinaci kulturních aktivit celého areálu (technická organizace poutí, rezervační systém, kulturní programy apod.) D) Stylová zahrada Projekt umožní komplexní regeneraci bývalé klášterní zahrady na východním okraji komplexu, která se stane vhodným relaxačním prostředím, doplňujícím provoz centra duchovní obnovy a dalších kulturních destinací. Jako vhodný koncepční záměr se jeví stylizace do podoby historické barokní zahrady s pěstováním bylin, ovoce a zeleniny, spojená s nabídkou specializovaných bioproduktů (tradiční pochutiny, přírodní kosmetika apod.) E) Restaurace, kavárna a vinárna V rámci projektu budou zřízeny doplňkové komerční aktivity, spočívající v provozování stylových stravovacích zařízení střední a vyšší kategorie.

8 Pozitivní příklady využití a revitalizace klášterních areálů pro účely cestovního ruchu Bývalý klášter františkánů - Mezinárodní centrum duchovní obnovy v Hejnicích Bývalý klášter františkánů v Hejnicích byl v 90. letech 20. století zrekonstruován pro účely Mezinárodního centra duchovní obnovy, zřizovaného Biskupstvím litoměřickým. Zařízení, situované v atraktivním prostředí Jizerských hor, se soustředí na zprostředkovávání skupinových a soukromých programů se zaměřením na obnovu duchovního, tělesného a duševního zdraví. Projekt Klösterreich Sdružení středoevropských klášterů, složené z 21 klášterů v Rakousku, arciopatství Pannonhalma v Maďarsku, augustiniánského opatství sv. Tomáše na Starém Brně a opatství Nová Říše na Moravě, se zaměřuje na společnou prezentaci pro účely cestovního ruchu. Kláštery se otevírají návštěvníkům jako střecha pro duši pro pobytové a rekreační aktivity, stejně tak jako tradiční centra umění a vzdělanosti. Bývalý klášter augustiniánů v Dürnsteinu (Dolní Rakousko) Středověký klášter augustiniánů, ležící v malebné přírodní scenérii na břehu Dunaje, byl zrušen v souvislosti s reformami císaře Josefa II. roku Areál v současnosti slouží farnosti, spravované augustiniánským konventem v Herzogenburgu. Postupně je uskutečňována celková rekonstrukce klášterního komplexu s důrazem na jeho využití pro účely cestovního ruchu, a jako duchovního místa vhodného pro rozvoj vědy, vzdělanosti a kultury.

9 Potřebné kroky ke vzniku projektu 1. Vytvoření scénáře rozvoje areálu bývalého kláštera cisterciáků ve Velehradě pro účely cestovního ruchu Cílem je vytvořit scénář rozvoje areálu kláštera, který umožní postupnou realizaci jednotlivých navržených kroků během dalšího plánovacího období , včetně variantních možností funkčního využití objektů a odhadu nákladů na jejich rekonstrukci nebo úpravy. Projekt by měl být zaměřený na rozvoj cestovního ruchu a na podporu sociální integrace v regionu. Projekt realizuje vlastník objektu - ve spolupráci s organizací zajišťující management přípravy projektu pro Strukturální fondy EU, Zlínským krajem, a dalšími subjekty. Projekt by měl napomoci rozvoji občanské společnosti a infrastruktury cestovního ruchu. Výsledkem projektu bude zrekonstruovaný areál Velehradu, sloužící novým, převážně nadregionálním a mezinárodním funkcím. Scénář rozvoje areálu musí obsahovat tyto kapitoly 1. Zadání projektu: Samotnému zadání projektu by měla předcházet důkladná diskuse a analýza u vlastníka nebo nositele projektu. Při této analýze je nutné přesně specifikovat požadavky na nové funkce, zvážit možnosti a schopnosti nositele projektu s výhledem na delší dobu. 2. Návrh funkčního využití objektů bude zpracován jednotně pro všechny objekty a skládá se z následujících částí:

10 Popis stručná charakteristika objektu, plošná výměra, podlažnost. Funkční využití návrh funkčního využití jednotlivých objektů vychází z požadavků zadavatele, technických možností budov a předpokládaných provozních vztahů v areálu. V odůvodněných případech je funkční využití zpracováno ve variantách. Etapizace návrh bude rozdělen do etap. Každá etapa vytváří samostatný funkční a investiční celek. Jednotlivé etapy na sebe logicky navazují a jsou provázané např. s úpravou veřejných prostranství (nástupní prostory, hlavní nádvoří,atp.). Přesto je navržená etapizace dosti flexibilní a schopná reagovat na případné změny vyplývající z postupné realizace projektu. Náklady uvedené ceny budou hrubým odhadem nezbytných investičních nákladů na rekonstrukci, stávajících objektů, nezahrnují tedy investiční ani provozní náklady, nezbytné pro vybudování nových funkcí, navržených do rekonstruovaných objektů. U novostaveb se uvedou vlastní investiční náklady nových objektů. Návrh funkčního využití objektů bude vycházet z výsledků dílčích analýz: majetkoprávní vztahy, kulturní dědictví, investiční záměry, urbanisticko architektonické řešení, ekonomika projektu, management a marketing projektu. 3. Popis majetkoprávních vztahů: 4. Investiční záměry: 5. Urbanisticko architektonické řešení: 6. Ekonomika projektu: 7 Management a marketing projektu: úspěšnost celého projektu je nemyslitelná bez kvalifikovaného řízení po celou dobu realizace projektu. Za optimální je považován profesionální management. Tento bude zajišťovat také marketing celého projektu na základě zpracované marketingové strategie. Klíčovými prvky marketingového mixu jsou dle našeho názoru čas a lidé. Co nejširší informovanost obyvatel, zapojení občanských iniciativ do projektu a zdůraznění společenského významu projektu dodá potřebnou legitimitu počátečním veřejným investicím a pomůže akcelerovat zájem soukromých investorů.