CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO. Žádost o udělení integrovaného povolení. PŘÍLOHA č. 8 PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPADY HAVÁRIE

Transkript

1 CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO Žádost o udělení integrovaného povolení PŘÍLOHA č. 8 PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPADY HAVÁRIE CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO

2

3 CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO, a.s. Španělská 1073/ Praha 2, Vinohrady PLÁN OPATŘENÍ PRO PŘÍPADY HAVÁRIE platný pro provoz CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO (Vinohradská, Brno) (vypracováno ve smyslu 39, odst. 2 a 71, zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů a vyhlášky č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých účinků červenec 2015 odpovědný zpracovatel: schválil: odpovědnost za aktualizaci: Ing. Tomáš Doležal technicko provozní manažer Mgr. Petr Špičák technický ředitel podpis: podpis: podpis: Tomáš Blaťák vedoucí provozního oddělení

4 Centrální kompostárna Brno, a.s. Obsah A. Základní údaje...3 A.1. Identifikační údaje provozu...3 A.2 Provozovatel...3 A.3 Vlastník objektu...3 A.4 Odpovědné osoby...3 A.5 Příslušný vodoprávní orgán...3 B. Základní pojmy...4 B.1 Účel havarijního plánu...4 B.2 Definice havárie a závadných látek...4 C. Popis situace...6 C.1 Lokalizace...6 C.2 Vodní zdroje...6 C.3 Závadné látky, se kterými je v areálu provozu nakládáno...6 C.4 Prostory určené pro nakládání se závadnými látkami a k manipulaci s nimi, popis jejich zabezpečení.6 C.5 Ekologické a toxikologické účinky rizikových látek...9 C.6 Předvídatelné druhy úniku závadných látek a jejich dopady na okolí...10 D. Preventivní opatření...11 D.1 Technická opatření...11 D.2 Organizační opatření...11 D.3 Systém kontrol...11 D.4 Povinnosti zaměstnanců a provozovatele...12 D.5 Zásady bezpečnosti práce...12 E. Bezprostřední opatření...12 E.1 Havárie, únik závadných látek...12 E.2 Plán vyrozumění...14 E.3 Řízení sanačních prací, havarijní skupina...14 E.4 Postup v případě úniku a v případě havarijního stavu...14 F. Následná opatření...16 G. Technické vybavení pro případ úniku...16 H. Školení...17 I. Mimořádné případy...18 J. Závěrečná ustanovení...18 PŘÍLOHOVÁ ČÁST Příloha č. 1 Situace širších vztahů Příloha č. 2 Situace zařízení Příloha č. 3 Vzor zprávy o havárii Příloha č. 4 Záznam o provedeném školení 2

5 Plán opatření pro případy havárie A. Základní údaje Tento Plán opatření pro případy havárie (dále havarijní plán) je zpracován podle požadavků 39, odst. 2 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, s náležitostmi podle vyhlášky č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých účinků. Plán opatření má charakter a závaznost vnitropodnikové směrnice společnosti Centrální kompostárna Brno a.s. A.1. Identifikační údaje provozu Název provozu: Adresa provozu: Kraj: Správní obvod obce s RP: CENTRÁLNÍ KOMPOSTÁRNA BRNO areál bývalé skládky, vjezd z ul. Vinohradská, Brno Jihomoravský Brno pozemek p.č. 228/9, 228/10, 228/11, 228/28, 228/30 katastrální území: Brněnské Ivanovice, , LV 1508 A.2 Provozovatel Obchodní jméno: Centrální kompostárna Brno a.s. Sídlo: Španělská 1073/10, Vinohrady, Praha 2 IČO: A.3 Vlastník objektu Obchodní jméno: Centrální kompostárna Brno a.s. Sídlo: Španělská 1073/10, Vinohrady, Praha 2 IČO: A.4 Odpovědné osoby Statutární zástupci: Dipl. Ing. Zdeněk Horsák, PhD tel.: bytem (trvalý pobyt): Řitka, Dvorská 235, Praha-Západ, Martin Truchlik tel.: bytem (trvalý pobyt): Paťanka 2615/13, Praha 6, Dejvice Vedoucí provozního oddělení: Tomáš Blaťák tel.: Správce provozu: Ing. Jaromír Punčochář tel.: Osoba odpovědná za postup prací dle havarijního plánu a za doplňování sanačních prostředků: Ing. Jaromír Punčochář tel.: Autor havarijního plánu: A.5 Příslušný vodoprávní orgán Ing. Tomáš Doležal, technicko provozní manažer tel.: trvalý pobyt: Žižkova 517, Modřice dosažené vzdělání: MZLU Brno (obor - odpadové hospodářství) Název: Magistrát města Brna, OŽP Sídlo: Kounicova 67, Brno tel.:

6 Centrální kompostárna Brno, a.s. B. Základní pojmy B.1 Účel havarijního plánu Povrchové a podzemní vody je třeba chránit před znečištěním látkami, které ohrožují jejich jakost a zdravotní nezávadnost. Havarijní plán obsahuje stručný popis a hlavní pokyny nutné pro obsluhu, provoz a údržbu areálu. Je zpracován jako podklad pro předem promyšlený operativní zásah za situace, kdy by došlo k mimořádnému úniku závadné látky. Opírá se o předpokládaný definovaný stav v provozu a výsledkem je postup obsluhy a soubor prostředků a opatření, které mohou čelit úniku závadné látky a také zabránit tomu, aby se uniklá látka dostala do podzemních nebo povrchových vod. B.2 Definice havárie a závadných látek Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen závadné látky ). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen havarijní plán ) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let. Seznam nebezpečných závadných látek ( nebezpečné látky ) je uveden v příloze č. 1 k vodnímu zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky ( zvlášť nebezpečné látky ). Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Uživatel závadných látek je povinen zejména: umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod, nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1000 m 3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy, zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším než je objem největší nádrže v nich umístěné se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje, 4

7 Plán opatření pro případy havárie vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí, zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru. Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky. Havárií se rozumí mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů. Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání závadných látek pokud takovému vniknutí předcházejí. Toto mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod se projevuje změnou organoleptických vlastností, zápachem, přítomností olejového filmu popřípadě fáze ropné látky na hladině vody, dále např. zbarvením vody, zákalem a tvorbou sraženin a usazenin. Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků. Kopie Plánu opatření pro případy havárie je uložena v administrativní budově u správce provozu. 5

8 Centrální kompostárna Brno, a.s. C. Popis situace C.1 Lokalizace Zařízení je umístněno na bývalé skládce odpadů (situace širších vztahů - příloha č.1). Správně se areál nachází v jiho-východní průmyslové části obce s rozšířenou působností Brno, čtvrť Černovice (k.ú. Brněnské Ivanovice, kraj Jihomoravský. Dopravní napojení areálu na veřejnou silniční síť je zajištěno po ulici Vinohradská. C.2 Vodní zdroje Areál zařízení se nachází mimo ochranná pásma vodních zdrojů. Areál zařízení se nachází mimo území chráněných oblastí přirozené akumulace vod. C.3 Závadné látky, se kterými je v areálu provozu nakládáno Součástí tohoto havarijního plánu jsou opatření pro případ úniku následujících závadných látek, se kterými je v areálu nakládáno: závadná látka průměrné množství nejvyšší množství místo nakládání se závadnou látkou - nebezpečný odpad na bázi ropných látek (odpadní motorové, hydraulické a jiné oleje, emulze, zaolejované odpadní vody, ) 0,1 t 0,2 t - nebezpečné odpady charakteru znečištěných obalů, sorbentů, filtrů apod. 0,1 t 0,25 t Sklad PHM a CHL - motorová nafta 1 m 3 2,2 m 3 - motorový benzín 0,02 m 3 0,04 m 3 - hydraulické, převodové a motorové oleje 0,05 m 3 0,2 m 3 C.4 Prostory určené pro nakládání se závadnými látkami a k manipulaci s nimi, popis jejich zabezpečení Součástí zařízení jsou následující provozní a technologické objekty, určené ke skladování závadných látek a k nakládání s nimi: - Sklad PHM a CHL Objekty technického a vodohospodářského zabezpečení, kde není nakládáno se závadnými látkami: - manipulační plocha - fermentační žlaby - kóje pro skladování kalů - vodní hospodářství - provozní zázemí a zabezpečení provozu - technologické zařízení provozu - přístupová komunikace a vnitřní komunikace - objekty monitorovacího systému - oplocení a zabezpečení areálu Jedná se o zařízení pro využití nebo úpravu biologicky rozložitelného odpadu metodou aerobní fermentace s nucenou ventilací a zařízení k využití odpadní dřevní hmoty k výrobě dřevní štěpky a dřevního paliva. Účelem provozu zařízení k využívání odpadu Centrální kompostárna Brno je: 6

9 Plán opatření pro případy havárie - materiálové využití biologicky rozložitelného odpadu a minerálního odpadu k výrobě organických hnojiv, rekultivačních substrátů a rekultivačních kompostů - materiálové využití odpadu charakteru dřevní hmoty k výrobě dřevní štěpky a dřevního paliva, - úprava kalů ve smyslu 32 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech, za předpokladu dodržení podmínek pro použití kalů na zemědělské půdě dle požadavků 33 zákona a požadavků vyhlášky č.382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Ve smyslu přílohy č. 3 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech a o změně některých dalších zákonů je s odpadem v zařízení nakládáno následujícími způsoby: R3 R12 Získání/regenerace organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických procesů): - výroba kompostů a substrátů - výroba dřevní štěpky - výroba dřevního paliva - výroba směsné dřevní drtě jako suroviny pro dřevařský průmysl (k výrobě dřevotřískových desek) Předúprava odpadů k aplikaci některého z postupů uvedených pod označením R1 až R11 - úprava kalů ČOV Žádoucími výstupy z provozu zařízení jsou: - organické hnojivo - výrobek ohlášený nebo registrovaný ve smyslu 3a a 4 zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech - rekultivační substrát - výrobek registrovaný ve smyslu 4 zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech - upravený kal - dřevní štěpka - dřevní palivo - směsná dřevní drť jako surovina pro dřevařský průmysl (k výrobě dřevotřískových desek) ve smyslu 3 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb. (pro věc existuje trh nebo poptávka) - rekultivační komposty ve smyslu přílohy č. 6 vyhlášky č. 341/2008 Sb. se jedná o výstupy skupiny 2 (výstupy, které splňují požadavky vyhlášky 341/2008 Sb. a využívají se mimo zemědělskou a lesní půdu) sklad PHM a CHL Jedná se o uzavíratelný, zastřešený, ocelový sklad kontejnerového typu o rozměrech 3,6 x 2,05 x 2,3 (d x š x v). Podlaha skladu je tvořena jako záchytná vana osazená pochozími rošty. Sklad slouží k umístění nádrže na PHM (nafta) o objemu 2 m 3 a k umístění ostatních závadných látek z provozu CKB (hydraulické, převodové a motorové oleje, benzín, apod.). Sklad je opatřen uzamykatelnými dveřmi. manipulační plocha Jedná se o vodohospodářsky zabezpečenou plochu nepravidelného tvaru o rozloze zhruba m 2. Manipulační plocha je opatřena asfaltobetonovým povrchem a je vyspádována směrem k ose plochy. Srážková voda zachycená na manipulační ploše je zachycena v jímce srážkových vod. Technické řešení manipulační plochy a způsobu odvodnění spolehlivě zabezpečuje okolí proti průniku srážkových vod, případně vod uvolněných z naváženého odpadu, do podzemí nebo na okolní terén v případě úniku závadných látek na ploše. Plocha je určena pro skladování biologicko-rozložitelných odpadů (dále jen BRO ), surovin pro výrobu (s výjimkou kalů ČOV), výrobků a jako pracoviště některých technologií pro úpravu odpadů, surovin a výrobků. Plocha dále zahrnuje komunikační koridory pro obsluhu kompostárny a pro napojení dopravy odpadů a výstupů z výroby. 7

10 Centrální kompostárna Brno, a.s. fermentační žlaby Fermentační žlaby jsou umístěny při vjezdu do areálu a navazují na manipulační plochy. Jedná se celkem o 12 betonových žlabů umístěných vedle sebe a oddělených přepážkou z betonových prefabrikátů o výšce zhruba 1,5 m. Celková plocha žlabů činí zhruba m 2, plocha jednoho žlabu činí 216 m 2 při rozměrech 6 36 m. Dno každého žlabu je tvořeno betonovými prefabrikáty, které jsou zhotoveny jako perforovaná deska na podstavách, takže pode dnem žlabu je vytvořen prostor pro přívod vzduchu. Podklad žlabu tvoří asfaltobetonová plocha zajištěná v podloží technickou izolační folií a minerálním těsněním, která je odvodněna drenáží do jímky vod z fermentace. Každý fermentační žlab je vybaven samostatnou ventilační jednotkou, která zajišťuje provzdušnění výrobních zakládek. Hrany přepážek mezi jednotlivými žlaby je možné osadit rozvodem vody k postřiku výrobních zakládek a měřícím systémem pro sledování základních fyzikálních a chemických parametrů v prostředí zakládek. kóje pro skladování kalů Skladovací kóje pro kaly ČOV jsou umístěny v západní části areálu a navazují na manipulační plochu. Jedná se celkem o 2 kóje umístěné vedle sebe. Kóje jsou vzájemně a od okolní plochy odděleny přepážkou z betonových prefabrikátů o výšce zhruba 1,5 m. Jedna strana kójí je otevřená pro návoz a vývoz kalů. Celková plocha kójí činí zhruba 790 m 2, plocha jedné kóje činí 396 m 2 při rozměrech m. Dno skladovacích kójí je asfaltobetonové, plocha je v podloží zajištěna technickou izolační folií a minerálním těsněním. Kóje jsou odvodněny do samostatné bezodtoké jímky. vodní hospodářství Zařízení Centrální kompostárna Brno má zajištěn uzavřený systém zachycení a odvedení srážkových a výluhových vod do záchytných jímek. Základ systému zachycení a odvedení srážkových vod je tvořen spádováním manipulační plochy do osy, zajištěné drenáží, která odvádí zachycené vody do jímky srážkových vod, odkud mohou být zachycené srážkové vody vedeny výtlakem do požární nádrže. Z požární nádrže mohou být vody vedeny výtlakem do jímky vod z fermentačních žlabů a následně využity k vlhčení výrobních zakládek. Zachycená srážková voda může být používána pro ošetřování manipulačních ploch. Fermentační žlaby a kóje pro skladování kalů ČOV jsou zajištěny odvodněním vod do samostatných jímek. Vody zachycené v jímce vod z fermentační plochy, mohou být výtlakem vedeny do rozvodů osázených u fermentačních žlabů nebo pomocí čerpadel a hadic aplikovány k vlhčení výrobních zakládek. Jímka pro zachycení vod z kójí pro skladování kalů, je řešena jako bezodtoká. Zachycené vody jsou využívány pomocí čerpadel a hadic k vlhčení výrobních zakládek. Přebytky vod jsou vyváženy autocisternami na ČOV. provozní zázemí a zabezpečení provozu - Provoz využívá následující objekt sociálního zázemí obsluhy: Objekt sociálního zázemí obsluhy je umístěn v jihozápadní části areálu. Objekt je sestaven z montovaných buněk a zahrnuje kanceláře, sklady, šatny a sociální zázemí (sprcha, toaleta). Zdrojem vody pro sociální zařízení je podzemní zásobník o objemu 11 m 3 umístěný vedle objektu sociálního zázemí. Voda je do nádrže dovážena. Pro zajištění bakteriologické a mikrobiologické nezávadnosti je zajištěna chlorace vody. Splaškové vody z objektu obsluhy jsou jímány v podzemní bezodtoké nádrži o objemu 11 m 3, ze které jsou vyváženy na ČOV. Pitná voda je na pracoviště dodávána jako balená. - Zabezpečení areálu: Areál je po celém obvodu oplocen, přístupová komunikace je zabezpečena uzamykatelnou vjezdovou branou. 8

11 Plán opatření pro případy havárie technologické zařízení provozu Technologická sestava zařízení kompostárny zahrnuje: - drtič odpadu - drtič biomasy Doppstadt AK 430 Profi - třídič produktu - bubnový třídič Doppstadt SM 518 Profi - homogenizér - homogenizér biomasy SEKO SAM 5 s traktorovým pohonem - traktor John Deer manipulační technika - lehký čelní kolový nakladač - střední čelní kolový nakladač Během provozu kompostárny může být technologická sestava nahrazena nebo doplněna jiným vhodným zařízením nebo dalšími prvky (např. homogenizér, drtící lžíce, dopravníky apod.) nebo může být obnovována. V případě potřeby mohou být některé technologické operace zajištěny dodavatelsky. Přístupová komunikace a vnitřní komunikace Přístup do areálu provozu je zajištěn po veřejné obecní komunikaci na ulici Vinohradská (asfalto/živičná vozovka). Vjezd do areálu je opatřen uzamykatelnou bránou. Dále k jednotlivým částem provozu je přístup umožněn po vnitroareálové zpevněné komunikaci (asfaltobetonové a betonové komunikace). Objekty monitorovacího systému Vzhledem k charakteru provozu zařízení a charakteru přijímaných odpadů není nutné provádět zvláštní monitoring výstupů do ovzduší, monitoring kvality podzemních a povrchových vod ani kvality půdy, rovněž měření hluku a prašnosti není vzhledem k charakteru zařízení nutné. Pravidelně jsou prováděny vizuální kontroly zařízení. O všech kontrolách v zařízení je prováděn zápis do provozního deníku zařízení. Oplocení a zabezpečení areálu Areál společnosti SITA CZ a.s. je po obvodu souvisle oplocen ve výšce plotu cca 2 m a opatřen uzamykací příjezdovou branou. C.5 Ekologické a toxikologické účinky rizikových látek ropné látky V provozu jsou shromažďovány převážně PHM (nafta, benzín), hydraulické, motorové, převodové a jiné oleje. oleje: fáze: třída nebezpečnosti dle ČSN : kapalná hořlavina IV. třídy hustota při 15 C: cca 900 kg.m -3 bod vzplanutí: 200 C teplota vznícení: 350 C motorová nafta: fáze: kapalná 9

12 Centrální kompostárna Brno, a.s. třída nebezpečnosti dle ČSN : hořlavina III. třídy hustota při 15 C: cca 835 kg.m -3 bod vzplanutí: 56 C teplota vznícení: 215 C Ropné látky jsou ekotoxické látky, které zásadně zhoršují kyslíkový režim ve vodě. Únik těchto látek představuje vysoké riziko ohrožení kvality vod, půd a okolních ekosystémů. Ropné látky jsou lehčí než voda, ve vodě nerozpustné a s vodou nemísitelné. Z toxikologického hlediska působí dráždivě na pokožku a sliznice, výpary mohou působit narkoticky. Při styku s pokožkou může dojít k jejímu popraskání a k vzniku sekundární infekce. Jedná se o vysoce těkavé a hořlavé kapaliny. jiné nebezpečné odpady Kromě výše uvedených odpadů jsou v provozu zařízení CKB shromažďovány převážně odpady charakteru tuhých látek s obsahem nebezpečné složky nebo nebezpečnou složkou znečistěné (znečištěné obaly, sorbenty, filtry apod.). Údaje o vlastnostech konkrétního druhu odpadu jsou uvedeny v bodech 5. a 6. identifikačního listu příslušného odpadu, který je v místě shromažďování odpadu dostupný. C.6 Předvídatelné druhy úniku závadných látek a jejich dopady na okolí Vzhledem k povaze a prostředí provozu a jeho technickému zajištění jsou v tomto havarijním plánu rozlišeny následující možnosti úniků látek nebezpečných vodám: - únik závadných látek na zpevněných plochách v provozu zařízení, - únik závadných látek na nezpevněné plochy. únik závadných látek na zpevněných plochách v provozu zařízení K úniku závadných látek na zpevněné ploše může dojít jedině v důsledku nehody mobilní techniky určené k manipulaci s odpady nebo nesprávné manipulaci s nádobami se závadnou látkou. Případný únik závadných látek (oleje, nafta, ) v prostorách zpevněných ploch areálu bude zachycen na asfalto-živičné zpevněné ploše vyspádované do kanalizačních vpustí a následně areálovou kanalizací sveden do záchytné bezodtoké jímky. V případě úniku závadných látek v prostoru skladu PHM (např. v rámci nehody při plnění nebo čerpání), bude únik zachycen v záchytných bezodtokých vanách umístěných na podlaze skladu PHM. Masivní únik těchto látek je vzhledem k přijatým preventivním, technickým a technologickým opatřením, způsobu manipulace, kapacitě shromažďovacích objektů a objemu jednotlivých nádob nepravděpodobný. únik závadných látek na nezpevněné plochy K průniku závadných látek na nezpevněné plochy může dojít v případě jednorázového úniku velkého rozsahu, v důsledku nehody nebo v důsledku nesprávné manipulace se závadnými látkami (např. při pohybu vozidel s PHM). V případě úniku na volný terén dojde ke kontaminaci přípovrchových vrstev půdy nad rekultivovanou skládkou odpadů, dále bude bezprostředně ohrožena kvalita podzemních vod mělké zvodně s možností šíření znečistění ve směru proudění podzemní vody rekultivované části skládky. Zasažení hlubšího oběhu podzemních vod není vzhledem k umístění areálu na koruně skládky reálné. 10

13 Plán opatření pro případy havárie D. Preventivní opatření D.1 Technická opatření - Veškeré manipulace se závadnými látkami, které by mohly ovlivnit jakost povrchových a podzemních vod (přečerpávání, přelévání, přeskládávání, apod.) se provádí výhradně v zabezpečených prostorách určených k nakládání se závadnými látkami. - Shromažďovací a skladovací nádoby jsou odolné proti chemickému působení konkrétního druhu odpadu a splňují technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadu podle vyhlášky č. 383/2001 Sb. - Nebezpečné látky jsou v provozu shromažďovány vždy tak, aby byly chráněny proti přístupu srážkové vody a aby nemohlo dojít - v případě porušení těsnosti shromažďovací nádoby - k úniku nebezpečné složky mimo zabezpečené prostory. - Na pracovišti jsou k dispozici prostředky pro likvidaci havarijního úniku (např.: sorbent, sorpční polštáře a koberce, nářadí k těžbě, ruční vozík, manipulační technika, apod.) a prostředky k likvidaci požárů. D.2 Organizační opatření - Rozmístění a stav prostředků pro likvidaci havarijního úniku kontroluje správce provozu v rámci pravidelných kontrol a namátkově technik BOZP a PO a pracovníci interních auditů provozu. - Obsluhou zařízení jsou pověřeni výhradně náležitě proškolení zaměstnanci v četnosti proškolení min. 1x ročně. - V celém areálu provozu platí zákaz kouření a manipulace s otevřeným ohněm, vyjma míst určených ke kouření. - V celém areálu je povolena max. rychlost vozidel 20 km/hod. D.3 Systém kontrol V rámci provozu zařízení jsou prováděny následující periodické kontroly, zaměřené na prevenci vzniku havarijního stavu: průběžně - Při každé manipulaci s odpadem v jednotlivých provozních úsecích zařízení je kontrolována skladba přijatého odpadu se zaměřením na správnost třídění a identifikaci a odstranění nežádoucích složek odpadu. - Při každém přistavení nádoby na místo shromažďování je kontrolován stav shromažďovacího prostředku. - Je prováděna kontrola stavu zpevněných ploch provozu se zaměřením na známky úniku závadných látek. 1 x týdně - Kontrola uložení odpadu, stavu shromažďovacích nádob a záchytných van. - Kontrola stavu hasicích přístrojů. 1 x měsíčně - Kontrola množství sorbentu a stavu prostředků k likvidaci havarijního úniku nebezpečných látek. 1 x za 6 měsíců - Vizuální kontrola technického stavu objektů pro nakládání se závadnými látkami. 1 x ročně - Revize hasicích přístrojů provádí oprávněná osoba. 11

14 Centrální kompostárna Brno, a.s. 1 x 5 let - Revize hasicích přístrojů jako tlakové nádrže provádí oprávněná osoba, - Provést zkoušku těsnosti pro objekty kde je nakládáno se závadnými látkami, prostřednictvím odborně způsobilé osoby dle 39 zákona o vodách. Pokud jsou během kontroly zjištěny nedostatky, zajistí vedení provozu neprodleně jejich nápravu. Výsledky periodických kontrol budou zaznamenány do provozního deníku zařízení (týdenní a výše). D.4 Povinnosti zaměstnanců a provozovatele povinnosti zaměstnanců - Manipulaci se závadnými látkami provádět postupy předepsanými v provozním řádu a v souladu s předpisy v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví a požární ochrany. - Při práci postupovat tak, aby nedošlo k ohrožení okolí únikem závadných látek. - V případě zavinění nebo zjištění úniku škodlivin v jakémkoliv množství ohlásit tuto skutečnost bez prodlení osobě odpovědné za řádný provoz nebo vedení společnosti. - Při likvidaci následků havárie dbát pokynů vedoucího likvidace havárie nebo pracovníků hasičského záchranného sboru nebo pracovníků příslušného vodoprávního úřadu. - Každé porušení zásad bezpečnosti práce neprodleně hlásit provozovateli. povinnosti správce provozu - Zajistit proškolení všech pracovníků provozu podle tohoto plánu opatření. - Pravidelně zajišťovat periodická školení bezpečnosti práce a požární ochrany. - Zajistit viditelné umístění důležitých telefonních čísel podle tohoto plánu opatření. - Každý havarijní stav podle této směrnice hlásit příslušnému vodoprávnímu orgánu. S plánem havarijních opatření budou prokazatelně seznámeni všichni pracovníci provozu a pracovníci, kterých se tento havarijní plán bezprostředně týká. Jako doklad se založí seznam pracovníků s jejich podpisy a datem provedení proškolení. D.5 Zásady bezpečnosti práce K zamezení nežádoucích vlivů na lidský organizmus je třeba dodržovat následující základní zásady hygieny a bezpečnosti práce: 1) při odstraňování havárie musí být využito ochranných prostředků a postupů uvedených v identifikačním / bezpečnostním listu závadné látky, 2) při práci se závadnými látkami se nesmí jíst, pít ani kouřit, 3) v prostoru havárie se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm. Při provozu zařízení resp. při nakládání s odpady musí být striktně respektována související ustanovení zejména zák.č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (v platném znění). E. Bezprostřední opatření Ten, kdo způsobil havárii (dále jen původce havárie ), je povinen činit bezprostřední opatření k odstraňování příčin a následků havárie. Kdo způsobí nebo zjistí havárii, je povinen ji neprodleně hlásit správci provozu případně vedoucímu provozního oddělení. Tento plní další oznamovací povinnost dle kapitoly E.2 tohoto havarijního plánu. Provozovatel je povinen učinit bezprostřední i následná opatření k likvidaci havárie. E.1 Havárie, únik závadných látek 12

15 Plán opatření pro případy havárie Únikem závadných látek se podle tohoto plánu opatření rozumí únik závadných látek v jakémkoli množství v prostoru zařízení nebo na okolní plochy (např. únik škodlivin mimo skladovací nádoby, nebo mimo místa určená pro nakládání s nimi). Zjištěný únik je okamžitě lokalizován s použitím prostředků učených k likvidaci úniku závadných látek (seznam viz. kapitola G. tohoto havarijního plánu). Pokud není při úniku dosaženo havarijního stavu podle tohoto havarijního plánu, nepodléhá událost hlášení osobám a organizacím podle plánu vyrozumění (viz. kapitola E.2). Havárií ve smyslu 40 zákona č. 254/2001 Sb. je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod. Havarijním stavem se pro potřeby tohoto havarijního plánu rozumí: - únik závadných látek na volný terén mimo zpevněné plochy s následným ohrožením kontaminace podzemních nebo povrchových vod, - únik závadných látek na zpevněné plochy areálu v takovém množství, jaké není možno účinně zneškodnit s použitím vlastních prostředků pro likvidaci havárie, - požár v prostoru provozu, s následným únikem hasební vody mimo zabezpečené plochy - zásah vyšší moci (živelná pohroma, zlý úmysl) s následným únikem závadných látek. Ihned po zjištění havarijního stavu je nutné zahájit práce směřující k jeho odstranění a zabránění šíření škodlivin do okolí. Havarijní stav je nutné v nejkratší možné době ohlásit osobám a organizacím podle kapitoly E.2 tohoto plánu opatření. Havarijním stavem není případ, kdy vzhledem k rozsahu a místu úniku je vyloučeno nebezpečí vniknutí závadných látek na volný terén nebo do povrchových nebo podzemních vod, tedy: - únik závadných látek na podlahy objektů určených k nakládání se závadnými látkami, - únik závadných látek do záchytných van, jímek - únik závadných látek na zpevněné plochy, pokud nedojde k průniku na volný terén. 13

16 Centrální kompostárna Brno, a.s. E.2 Plán vyrozumění Únik nebo havarijní stav je nutné v nejkratší možné době ohlásit osobám a organizacím podle charakteru události: osoba/organizace telefon adresa poznámka Zásahové jednotky Hasičský záchranný sbor 150 v případě havarijního stavu, požáru Policie ČR 158 v případě havárie mobilní techniky, trestného činu Zdravotnická záchranná služba 155 v případě zranění, zasažení osob Tísňové volání 112 V případě havarijního stavu, požáru, v případě havárie mobilní techniky, trestného činu, v případě zranění Havarijní služba SITA CZ a.s v případě havarijního stavu Osoby odpovědné za provoz zařízení Ing. Jaromír Punčochář Provoz CKB, vjezd z ul. v případě úniku, havarijního stavu Správce provozu Vinohradská, Brno Tomáš Blaťák Drčkova 2798/7, v případě úniku, havarijního stavu Vedoucí provozního oddělení Brno Dotčené orgány státní správy Krajský úřad Jihomoravského Žerotínovo náměstí 3/5; v případě havarijního stavu kraje, OŽP Brno Krajská hygienická stanice Jeřábkova 4; Brno v případě havarijního stavu Jihomoravského kraje ČIŽP OI Brno, OOH Lieberzeitova 14; v případě havarijního stavu Brno Magistrát města Brna, Kounicova 67, v případě havarijního stavu OŽP Brno Dotčené osoby a organizace Povodí Moravy,s.p Vodohospodářský dispečink Dřevařská 11, Brno E.3 Řízení sanačních prací, havarijní skupina v případě ohrožení podzemních nebo povrchových vod V souladu s 41 odst. 3 vodního zákona přísluší řízení prací při zneškodňování havárií příslušnému vodoprávnímu úřadu. V souladu s 7 odst. 2 vyhlášky 450/2005 Sb., požaduje příjemce hlášení o havárii od osoby, která havárii hlásí vždy následující údaje: 1. jméno a příjmení hlásící osoby a její vztah k havárii, 2. místo, datum a čas zjištění havárie, čas vzniku havárie a příčinu havárie, jsou-li známy, označení původce havárie, je-li znám, 3. místo zasažené havárií (například kanalizace, pozemek), 4. projevy havárie (rozbité nádoby, nehoda vozidla, zápach, neobvyklý odtok z kanalizace), pokud je známo i druh a pravděpodobné množství uniklé závadné látky, 5. subjekt, kterému již byla havárie ohlášena, 6. bezprostřední opatření, která již byla k odstranění příčin a následků havárie učiněna. Příjemce hlášení může klást hlásící osobě přiměřené doplňkové otázky, vedoucí ke zjištění skutečného stavu věci. Do příjezdu vodoprávního úřadu (případně ČIŽP), který byl informován Hasičským záchranným sborem, Policií ČR nebo správcem povodí, řídí likvidaci havárie správce provozu. Členy havarijní skupiny jsou zaměstnanci provozu určení vedoucím likvidace havárie. E.4 Postup v případě úniku a v případě havarijního stavu únik závadných látek na zpevněné nebo nezpevněné plochy V případě že dojde k úniku závadných látek je nutné: 1. identifikovat uniklou látku 14

17 Plán opatření pro případy havárie - Dle určení nebo označení porušené nádoby nebo podle identifikačního listu nebezpečného odpadu. - Orientačním stanovením (např. určením ph pomocí indikačního pásku). - Smyslově nebo jiným vhodným způsobem dle situace. 2. zajistit požární bezpečnost V případě úniku ropných látek nebo jiných hořlavých kapalin je nutné zajistit neprodleně požární bezpečnost: - Připravit hasicí přístroje do ohroženého prostoru. 3. vybavit zasahující zaměstnance ochrannými prostředky V případě úniku zdraví nebezpečných látek je nutné vybavit zasahující pracovníky dle charakteru uniklé látky, požadavků identifikačního listu a dispozic vedoucího likvidace havárie ochrannými prostředky (např. gumové rukavice, gumová zástěra, obličejový štít, holiny, respirátor nebo ochranná maska, ) tak, aby byla zajištěna dostatečná ochrana zdraví členů havarijní skupiny. 4. zabránit dalšímu unikání škodlivin ze zdroje úniku Při zjištění úniku je nutné zabránit dalšímu unikání škodlivin a to dle situace: - Stabilizací převržené nádoby. - Zabandážováním nebo zatmelením nádoby v místě narušení pláště rychlotuhnoucím tmelem. - Uložením porušené nádoby do záchytné vany nebo kontejneru. - Přemístěním obsahu porušené nádoby do nádoby bezvadné. - Jiným vhodným způsobem dle situace. 5. zjištěný únik lokalizovat Okamžitě po provedení opatření k zastavení unikání škodlivin je nutné únik lokalizovat dle situace: - V případě úniku ropných látek, je únik lokalizován sorbentem pro záchyt ropných látek (VAPEX, piliny, vysušená rašelina a pod.) - Ohradit únik závadných látek na venkovních plochách ve směru spádu terénu sorbentem, materiálem těženým z okolí (hlína), - Místo úniku je po odstranění závadné látky opláchnuto přebytkem vody. 6. uvědomit osoby a organizace podléhající hlášení o havárii V nejkratším možném termínu po zjištění úniku s tím, že přednostně je zajištěno provedení opatření podle bodu 1., 2., 3., 4. a 5. této kapitoly, uvědomí vedoucí likvidace havárie o situaci osoby a organizace podléhající hlášení o havárii podle kapitoly E.2 tohoto plánu opatření. 7. zajistit kontaminovaný materiál Kontaminovaný sorbent a v případě úniku na volný terén i kontaminovanou zeminu je nutné odtěžit a dle rozsahu bezpečně uložit: - V nádobě určené pro uložení kontaminovaného sorbetu. - V kontejneru. - Jiným vhodným způsobem odpovídajícím situaci. požár v provozu zařízení V případě požáru je nutné: - poskytnout první pomoc zraněným osobám, - pokud je to možné, požár zlikvidovat vlastními prostředky s použitím dostupných hasících prostředků, 15

18 Centrální kompostárna Brno, a.s. - uvědomit nejkratší cestou hasiče a policii, - po lokalizaci požáru zajistit likvidaci případného úniku škodlivin podle výše uvedených zásad. F. Následná opatření Po zajištění úniku a kontaminovaného materiálu je nutné: 1. předat kontaminovaný materiál ke zneškodnění Kontaminovaný materiál je nutné odstranit v souladu s platnými předpisy v oblasti nakládání s odpady (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, vyhláška MŽP ČR č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady). Kontaminovaný materiál bude předán k odstranění oprávněné osobě v nejkratší možné lhůtě po zajištění úniku. 2. zajistit monitoring následků úniku Dle rozsahu a charakteru úniku bude zajištěno dle požadavků orgánů státní správy: - ověření nebo sledování kvality půd v okolí místa úniku, - ověření nebo sledování kvality podzemních vod mělké zvodně, - ověření nebo sledování kvality povrchových vod, - ověření nebo sledování kvality půdního vzduchu, - další odběry a rozbory vzorků a monitorovací práce dle požadavků orgánů státní správy ve vodním hospodářství, - vyklizení nebezpečných látek z provozu zařízení. 3. zajistit doplnění prostředků pro likvidaci úniku Po likvidaci následků úniku zajistí odpovědná osoba doplnění prostředků pro likvidaci havárie na původní stav (viz. kapitola G tohoto plánu opatření). Použité nářadí je očištěno a uloženo na původním místě. Ochranné prostředky jsou očištěny nebo nahrazeny nepoužitými. 4. vypracovat zápis o havarijním stavu a jeho likvidaci V případě, že únik splňuje kritéria havarijního stavu (viz. výše) je o havarijním úniku a postupu jeho likvidace vyhotovena písemná zpráva která obsahuje náležitosti dle přílohy č. 3 tohoto havarijního plánu. Zpráva o havarijním stavu a způsobu jeho likvidace je předána Magistrátu města Brna, OŽP. G. Technické vybavení pro případ úniku Prostředky pro likvidaci havarijního úniku jsou uloženy v objektech označených dle přílohy č.2 situace zařízení v minimální výbavě: položka účel množství sorbent (VAPEX, suchý písek ) sorbent pro záchyt závadných látek min. pro záchyt 0,1 m 3 uniklých látek nářadí (lopata, krumpáč, lopatka, koště, kýbl, špachtle) barel 200 l lokalizace úniku, těžba kontaminovaného materiálu, neutralizace uložení kontaminovaného materiálu (sorbent, zemina, směs po neutralizaci) á 1 ks PET pytle 120 l sběr kontaminovaného materiálu min. 5 ks 1 ks 16

19 Plán opatření pro případy havárie PET fólie zabandážování zdroje úniku, ucpání kanalizačních vpustí sada ochranných pomůcek (gumové rukavice, respirátor, holínky) 2 ks min 1 ks Provoz je dále vybaven vhodnými hasicími přístroji v rozsahu dle požárního plánu provozu. H. Školení Všichni zaměstnanci jsou školeni podle tohoto plánu opatření vždy každý rok a dále: - jsou průběžně seznámeni se změnami a doplňky provozní a havarijní dokumentace, - každý nově přijímaný pracovník je proškolen podle tohoto plánu opatření. O provedeném školení je veden písemný záznam (příloha č. 4). 17

20 Centrální kompostárna Brno, a.s. I. Mimořádné případy Mimořádným případem je: Požár v prostoru provozu. V případě požáru je přednostně zajištěna bezpečnost osob a likvidace ohně vlastními prostředky nebo přivoláním Hasičského záchranného sboru. V sousedství administrativní budovy se nachází podzemní požární nádrž pro případ potřeby hašení objektů. Požární nádrž řešena jako podzemní na volném prostranství. Konstrukce nádrže je provedena jako sestava volná nádrž na jílovém podkladu, s izolací HDPE 2 mm a ztížením prefabrikovanými porézními panely (zatravňovací panely). Po likvidaci požáru jsou likvidovány úniky nebezpečných látek v souladu se zásadami uvedenými v kapitolách E.4 a F. tohoto plánu opatření. Do doby odstranění následků požáru a provedení revize a kontroly funkce všech technologických zařízení a konstrukcí objektů je zastaven provoz zařízení. J. Závěrečná ustanovení Tento plán opatření má charakter a závaznost vnitřní směrnice společnosti Centrální kompostárna Brno, a.s. Se zněním této směrnice musí být v rámci školení prokazatelně seznámeni všichni pracovníci provozu. Školení v oblasti prevence a zásad likvidace havárie probíhá minimálně jednou za rok. Vedení společnosti je povinno neprodleně informovat tyto pracovníky o změnách a doplňcích této směrnice. Tento havarijní plán vstupuje v platnost dnem schválení 18

21 příloha č. 1 Situace širších vztahů

22 Situace širších vztahů: lokalizace provozu

23 příloha č. 2 Situace zařízení

24 Situace zařízení

25 příloha č. 3 Vzor zápisu o havárii

26 Zápis o havárii 1. Datum a čas vzniku, popřípadě zjištění havarijního úniku: 2. Místo havarijního úniku - označení provozu, přesná lokalizace úniku v areálu 3. Druh uniklé závadné látky, množství 4. Popis charakteru havárie, příčina, projevy havarijního stavu 5. Potenciální ohrožení (kanalizace, vodní tok, půdní prostředí) 6. Identifikační údaje o původci (je-li znám) 7. Informace o hlášení (komu, kdy a kým byla havárie hlášena) 8. Popis provedených opatření (sanační práce, analýzy vzorků, další opatření) Zpracoval: Dne:

27 příloha č. 4 Záznam o provedeném školení

28 Prohlašuji, že jsem byl podrobně seznámen s obsahem tohoto havarijního plánu a porozuměl jsem svým povinnostem a postupu při předcházení a případné likvidaci havárie, což stvrzuji svým podpisem: datum jméno podpis

29