Hnutí vysokoškolského studentstva v Brně v letech ,

Transkript

1 )l( 2009/1 Hnutí vysokoškolského studentstva v Brně v letech , Martina Miklová Brno jako vysokoškolské centrum tvohlo od počátku padesátých let dvacátého století pět vysokých ško l: Uníverzita Jana Evangelisty Purkyně (UJEP), Vysoké uč e ni teclmické (VUT), Vysoká škola zemědě l s ká (VSZ), Janá čkova akadem ie múzických umění (.lamu) a Vojenská akademie Antonína Zápotockého (VAAZ). Vedle vysokoškolákú zde studova la také j'ada studentů střednich škol a učňů. Brno bylo nejen studentským, ale i průmyslovým a kulturnim centrem; navzdoly ztráty statusu zemského města po únoru 1948 se Brnu podaí"i1o uchovat si specifické s pol eče n ské a kulturni prostředi, což šedesátá léta jen utvrdila. V Komunistické st raně Ceskoslovenska (KSC), respektive v Jihomoravském Krajském národním výbo ru (KNV) komunistické stra ny, docházelo v prúběhu šedesátých let k personálním změnám typickým i pro ostatní výboly včetné ústředního. Mladá generace komunistů byla pror efo l"ll1n ě na l adě n á a otevi"ená očekávaným změnám. Do krajského národního výbo ru v Brn ě se dostali Josef Spaček,.Iaroslav Sabata, Alfréd Cerný a další, ktej'í s sebou přinesli pluralitu názore, a oživení politických aktivit v Brně. Podobné posuny nastaly i v dalšich dvou politických stranách Národní fronty, v Ceskoslovenské stra n ě lidové a Ceskoslovenské straně socialistické (dále též CSS). Zejména dru há z nich prošla značným emancipačním procesem zahrnujícim na stup řady nových č l enů, více či méně navazujících na pf'edůnoľové národní socia listy. Kromě politických stran se i v Brně obnovovaly nhné s polečenské iniciativy a organizace. Zmínit je nutné zv l ilště K 231 a Diskusní klub ph M ěs tsk é m výboru CSS, ktelý dojisté míly nahradil v jihomoravské metropoli absentující Klub angažovaných ne s traniků. Diskusni klub nesdružoval pouze č l eny socia listické strany, ale také členy ostatnich politických stran a nestraniky. Vedle kulturn ích a zájmových orga nizaci se aktivizovaly též odbory, ať už stávající, v nichž docházelo k reformnim posunům, nebo odbory nové. Stranou děni nezůsta l i ani studenti. Brno bylo na konci šedesátých let významným studentským centrem, které sice nebylo v něktelých ohledech tak radikillní a progres ivní jako hlavní m ěs to Praha, ale příliš pozadu nezůstávalo. 1 První studentskou akcí šedesátých let, která se vepsa la do dějin, byly slavnosti st udentů Vysokého učení technického v Brně - tzv. Beánie-v roce Beánie byly druhem majalesu, ktelý pořádali studenti techniky. Kona ly se pra v id e ln ě na jaře a kromě vysokoško l áků z VUT se jich úča st ni l i i studenti jiných škol. V roce 1962 byly po pivo májovém incidentu v Praze zakázány, ale brněnští studenti se pj'esto sešli a protestova li proti zákazu slavností i policejnimu zása hu proti mladým lidem v Praze. Cl6nck vych;izí z diploll]ovc pr6cc MJKLOV I~, M., SUl(fťllrskd 1IIIIIli I' 13mť I' 1i:tr:r:II 1968~1971 (SL' zl'lli.~(l/í/ll zl'i:tdť/ll k pol'átkll/11 Spolkli POSIIlc/U/clÍfllozofit.:), diploll1ov:l pr:icc, Filozofiek;', fakulta Masarykovy univcrlil}', Brno 2005, 102 s. 2 O dě ni v Praze srv. PAZOUT, J., C, skoslol'l'iisj.:.! (/ z(íp{/(/o..'1'ropskll sliidclltskj hmit; I' SL'dL'.wíQ;ch feucl/20. slo/l'ci, d ise rt ační práce, Filozofiek;) fnku lta Univerzity Karlovy, Praha S., rukopis. 160

2 Vedení vysokého učení se snažilo průvodu zabranit, ale neúspěšně. J Shromáždění studenti vědomě kritizovali ČeskoslovensJ..)'i svaz mládeže (ČSM) jakožto nefunkčni organizaci, což bylo hodnoceno jako nepi'ípustné a po ostrém stf'etumezí vysokoškolaky a vedením školy došlo k potrestaní desítek osob.' Ačkoliv byly Beánie zakázány, majálesy, nabírající politicko-rezistentní charakter, se mohly konat (s výjímkou roku 1967) každoročně. V Brně síce nedošlo k udalostem typu pražského majálesu v roce 1965 s králemallenem Ginsbergem, ani k takzvan)!m strahovským událostem z podzímul967, nícméně reformní posuny mezí studenty se projevovaly zi"etelně í zde. Důležítou roli sehrály Vysokoškolské výbory Komunístícké strany Československa, vytvořené v roce 1963 v Praze, Brně a Bratislavě, které byly postaveny na stejnou úroveií jako obvodní výbory komunistické strany, avšak s působností na celé město.'.iejích význam tkví v tom, že vysokoškoláci si mohli nyní své záležitosti spravovat sami, nikoliv prosti'ednictvím obvodních výboru. Brněl1s"ý Vysokoškols"ý výbor KSC, dojehož čela byl zvolen pro reformně smýšlející absolvent Filozofické fakulty Brněnské univerzity Ludvík Kavín, se plně ztotožlioval se závěly prosíncového a lednového pléna ÚV KSČ a podporoval obrodný proces Pražského jara a vznikající akční program, v němž spatřoval teprve začátek nutného ozdravujícího pro CeSll.' K další radíkalizací studentstva došlo po vytvoření Uníe filozofických fakult (v lednu 1968 přejmenované na Studentskou vědeckou společnost filozofických fakult), která se stala diskusní a informačni bází mezi studenty jednotlivých vysokoškolských center. 7 Hlavním zdrojem nespokojeností mladýchlídí nadále Zll stával Československý svaz mládeže. Postupem času se stal nehybnou organizací, do které studenti vstupovali v podstatě automatícky, aníž by sí své členství uvědomovali. Na vysokých školách byl ČSM reprezentován fakultními výbory, jejichž vedení byla na f'adě míst vyměněna za reformnější, takže v době Pražského jara se alespoli část jejich funkcionářů ocitla bez vazeb na ideologii a stranu, a soustředila se převážně na "nepolitickou" agendu, tedy pi'edevším na studentské a sociální otázky." Fakultní výbory ČSM ale přes snahy reformních vedení nebyly schopny na požadavky studentel a jejích poti'eby v době Pražského jara reagovat. Přelom let 1967/1968 je příznačný pro hledání modu vivendi v rámci studentského organizování; na většině fakult se i'ešila otázka, zda má Ceskoslovensk)! svaz mládeže ještě šanci na znovuoživení své aktivity, nebo zda má být rozpuštěn ajeho místo mají nahradit nové organizace, nezávislé na Komunistické straně Ceskoslovenska a stojící mimo Národní frontu. Postupem času se ukázala být první možnostja!<o nereálná, takže v jednotlivých městech 3 "Bohužel v Pn.lze se objevila v prllvodu pf'i Bdniich v r než{ldouci hesla. Stranieků organizace a vedeni školy se proto všemozně snažily pi es"ědcit studenty, abyou průvodu toho roku upustili, ale nepoda řilo scjim to. Tento projev, n edůstojný socialistického profilu vysokoškoláka, nemohl zílslnt bez povši mnuti školských o rgů nll." FRAN~K, O. a kol., Dějill)' V)'sokého m'ení rcclmicktyho v Bmě /945-/975, Brno 1975, s PAZOUT, J., c. d., s UrAl-lAL, M., Swdcnri (/ kolllwlísrickti /lide I'I..'csk)'ch zcmícli196s-19s9, Praha 2003, s Moravsk)i zcmský archiv (MZA), Brno, Fond (L) G 563 Vysokoškolsky vybor KSC v Brné, karton (k.) 3, Stanovisko VSV k soucasne situaci ve stranc, URBÁSEK, I~ - PULEC, J. a kol., Kopim/)' z dťji/lililíl'crzímihošl:olslví 1/(/ MOI"(I\'i! v Icreell , Olomouc 2003, s llavni reformni posuny ve Fakultních vyborech probihaly zhruba od roku 1966 do zač{ttkll roku

3 )'f{.2009/1 a centrech studentského dění začaly vznikat nové studentské organizace. Ceskoslovenský svaz mládeže se rozpadal de facto v průběhu celého roku 1968 ajeho činnost fonmilně ukončilo zasedáni Ústředního výboru ČSM 5. bi'ezna Svaz pi'estal být zhruba od bi'ezna 1968 monopolní organizací mládeže, ale formální existence jeho struktur nadále poskytovala 11- nan ční i technické zázemí studentským akademickým radám a spolkům vznikajícím na fakultách vysokých škol.' Podoba nových organizací nebyla všude stejná. V Praze a Olomouci byly ustaveny Akadem ické rady studentů, které se staly reprezentantem a mluvčim všech studentli faku lty; naproti tomu v Brně vznika ly spolky, které zastupovaly pouze své členy, nikoliv dalši studenty fakulty. Filozofická fakulta a brněnské spolčování Nejvýraznějšimi "revizionistickými centry" byly filozofické fakulty, a proto bude Filozofická fakulta Brnénské univerzity hlavnim východiskem při další analýze studentského hnuti v Brně. Zdejši fakultni výbor ČSM zahájil v posledni čtvrtině šedesátých let dvacátého stoleti svou činnost po "dlouhém obdobi klidného spánku."'"významnou roli zde sehnily časopisy, které představovaly základ diskusí a poskytovaly prostor pro konfrontaci názorllmezi studenty. CasopislI vzniklo hned několik: po "svazáckém" Starostové Ond/~eje, malého ranního zpěváčka 134 začaly vycházet dva nástěnné časopisy: Proud, taktéž vydávaný svazem, a Kolenóč, který vydávali studenti - nesvazáci. Později se k nim pi'ipojil spolkový časopis Rucll, kterého po srpnu 1968 nahradila Normalizace. Studenti z filozofické fakulty stáli také u zrodu prvního spolku založeného v Brně. Jeden z posledních tajemníků fakultního výboru svazu mládeže Jiří P. Ki'íž na situaci vzpomíná takto: "My jsme se někdy v tom březnu začali zajímat o to, že fakultní výbory ČSM jsou přežilé organizace a navrátili jsme se k ideji obnovit Spolek posluchačů filozofie." Mým jediným úkolem jako tajemníka bylo to ČSM zrušit. Nebylo to všakjednoduché, protože se stále nevědělo, kam se vývoj bude ubirat. "n Studenti se pii hlásili k prvorepublikovým tradicím nejen v oblasti spo l čování, ale také v úsilí o navrácení původního názvu vysoké školy - Masmykova univerzita, k obnovení právnické fakultyll fl snaze rehabilitovat bývalé studenty a učitele, kteří byli po únoru 1948 z politických důvodů pronásledováni." Spolek poslllchačllfilozofie (SPF) působi l jako katalyzátor pro vznik dalšich brněnských vysokoškolských organizací. Po jeho ustavení 12. bi'ezna 1968 začaly být zakládány spolky i na ostatnich faku ltách. Významu nabyly zejména Spolek posluchačll přírodovědecké fakulty a Spolek pos lu chačů lesnické fakulty, ale i Spolek brněnských medikli, Spolek veterimirních 9 URBASEK, P. - PULEC, J.' kol., c. d.. s Archiv Masarykovy unive[wlity (AMU), Brno, r. G 2 Spolek pos l uchačů filozone 11. k. 4, Výbor CSM při Fr UJEp, Dopis v,jžcncmu soudru hu tajcmnikovi, G8. II O obnovení sejednalo z toho důvodu, ze Spolek po sl ucha čů filozofie cx istova ljiž za První republiky. Srv. KRIZ, J. p.. Odborové a politické IlIImi s(m!clllľi f/(/ Mas(II)'kO\'~ IlI1ivcrzitr!, diplomová práce, Fi lozofická faku lta Un i ~ verzity Jana Evangelisty Purkyně, Brno 1970,286 s. 12 Rozhovor s Jiřím P. Křízem Podrobně srv. KALENDOVSKÁ, J., Snahy Brnčllské IIl1i1'erzityo vzllik 1I00')"chfaklllt, in: Ceská věda a Pr<lžske j<jro ( ). Sbornik z konference , Praha 200 I, s STRl\'11 SKA, M., Ke klllrumě politich! c!ul/'{/kwľistice Spo/kll poslllcllm1lifilozofie //(/ Filozofickéfakllltr! Bmr!lIské IIl1iverzity (/968-/969), in: Casopis Matice moravské 113, 1994, Č. 2, s

4 Mmeriidy I Hnutí vysokoškolského studethstv<:l v Brne v letech medikil, Akademický spolek studentů arch itektuly č i Organizace st ud entů elektrotechnické fakulty. Spolky většinou vydávaly své časopisy, napřiklad Elektron, Lel, Agronomie, Rentgen, 7Nas a dalši. Studentské časopisy oteviraly širokou paletu kulturnich a politických otázek a zaujimaly velký prostor pro ideový a myšlenkový rozvoj studentstva. Ce l orepub li kově vycházel časop i s Student (později s podtitulem týdenik mladé generace), a pouzev Brně vycházel sice nestudentský, ale n esmirně významný kulturni časopis Host do domu,jehož redakce úzce spolupracovala se Spolkem posluchačů filozofie. Důležitou roli ve spolkovém a společenském životě brněnských vysokoškoláků hrály kluby. Nejvýznamnějšim klubem v Brně byl Vysokoškolský klub, který sid lil na dnešni Gorkého ulici. Původně v něm probihaly konference a zasedá ni ČSM, avšak v průběhu šedesátých let se stal místem konáni rozmanitých kulturnich aktivit. Dalši klub se nacházel v budově l ékařské fakulty na Komenského náměstí a vysokoškoláci ho nazývali Klub Antonina Trýba nebo zkráceně Trýbův klub, a kromě mediků ho využíva li také studenti jiných fakult. Vedle těchto klubů existovaly kolejní kluby, nap['íklad na kolejích na "Leninkách" a na "Ko uni čkác h ". Specifickou roli hrála mezi mladými Brňany mládežnická organizace obrozené Československé strany socialistické. Klub mladých socialistů (pi"esným názvem Klub českos l ovenské mládeže socialistické v Brně) byl aktivistickou organizaci sdružuj ící mladé lidi, kteří se chtěli politicky angažovat v duchu demokratického sociali smu mimo struktury komunistické strany.1s Mezi mladými socialisty a Spolkem posluchačil fi lozofie se vyvinuly snahy o politickou spolu práci, kterou podporovali dva pi'ední členové Klubu mladých socialistů a současně studenti filozofické fakulty Jii-í Pernes a Jii-í K u čírek. Na fakultě dokonce vz nikla v druhé polovině června 1969 závodní organ izace socia li stické strany,jejímž předsedou se stal student téže fakulty Jaroslav Hroch." Mezi studenty se objevily i snahy o obnovení sociální demokracie, podobně jako se o to pokoušely obnovovaci výbory mistních organizací této strany v řadě českých a l11oravsk)/ch krajů, ale z důvodu přerušení procesu pražského jara srpnovou intervencí a počátkům "měkké normalizace" ktomujiž nedošlo. Neorganizova li se ale jen vysokoškolští studenti, aktivizace probíhala i na úrovni středních škol a učilišť. V prosinci 1967 schvá lil Českos l ovenský svaz mládeže statut a složeni ústředni Středoško l ské a učliovské rady ÚV ČSM,jejímž prvním pi'edsedou se stal čle n svazu Aleš Vaněk. Druhé zasedáni rady v dubnu 1968 vypracova lo akční program sti'edoškolské orga nizace a zvo lilo nové vedení včetně předsedy, ktelým se stal student odborné fyziky na Fakultě přírodních věd Brněnské univerzity Zdeněk Pokorný. Teprve v ['íjnu téhož roku byl na kongresu v České Třebové příjat program a stanovy nové organizace s mízvem Unie stl~edoškolákll a llčfírl Československé republiky. Unie si volila do svého če l a mluvčí, přičemžjednim z mluvčich v Brně byl syn krajského tajemnika.laroslava Šabaty.l an Šabata." I S Snr. PERNES, J., Od demokra[ickcl/osocifl/isliill k dcmokracii. Ncko/1//llIiscickd socialistickd opozicc I' Bm/! l'/c[ccil , Brno Mladi socialisté se snaži li ziskat nove členy do svého klubu, o což se pokoušeli prostrednictvim svého výboru, kter)' organ izoval především akce zťlbavniho charakteru. Klub mladých socia listů v Brně fungova l do března roku 1970, kdy byla jeho č inn ost zastavena. Tamtež, s , Nťlrodni archív, Praha, f. CSM, krabice 1773, složka (sl.) 7, Zapis o ll!. plenťlrním zasedťlni ŮV CSM, ; Zprava ÚV CSM o svo l':li1i zased6ni Středoško l ské n UČilOvské rady, ; Zárls ze zasedání Středoško l skc 163

5 )'J...( ~009/1 Iniciativy brněnského vysokoškolského studentstva Jaro roku 1968 v Bmě bylo obdobím mnoha diskusí, besed, akcí a setkáváni. Rllzná setkání pohidal například Klub K-231 za pi'ítomností bývalých politických vězliů. Většinou ale studenti debatovali se svým i u č it e li nebo politiky, ktei"í za nimi přijížděli na mítinky. Pedagogové pi'edstavovali pro vysokoškoláky významný zdroj informací čl přirozenou autoritu; na brněnské filozofické fak ult ě diskutovali studenti pi'edevším s Jaroslavem Šabatou, Vladimírem Blažkem, Milanem.Ielin ke m a Josefem Válkou. Kromě učitelů pro n ě byly zdrojem informaci také osobnosti politického a kulturniho života, napi'íklad Josef Špaček, Jan Skácel, Milan Uhde, Jan Trefulka, Eduard GoldstUcker a dalši. Cilem diskusi byla nejčastěji snaha studentů zjistit názory debatérll na polednový vývoj a události v Ceskoslovensku; studenti rádi zva li více osobností najednou, aby docházelo ke konfrontaci názorů..led na z prvních debat se mezi brněnskými vysokoškoláky konala koncem ledna 1968, kdy za nimi přijel ministr školství Ji ří Hájek. Na besedě s ním se j'ešily především sociální otázky (kvalita stravování, ubytováni v ko lej ích) a porovnávaly se podmínky stud ia v Ceskoslovensku a v za hrani čí.'h O měsíc později se konala ve Vysokoškolském klubu diskuse s vedoucím tajemnikemjihomoravského KNV KSC.losefem Špačke m, kterou uspořádala redakce časo pisumladý svět." Na besedě se ho\'milo o závěrech led nového pléna a cili ležitých politických otázkách. Špaček posluchačům slibil, že do budoucna bude "vláda dělat jen to, coji pří s lu š i, parlament nebude jen,mašinou' na od hlasovávání a národní výbory se budou sta rat o blaho svých občan ll". V otázce zakládáni spolkli projevil Spaček vysokoško l ákům podporu a i'ekl, že nevielí dllvody, proč by sej imm ě l o v jejich č inno sti bránit, tím m éně určovat, co by měli dělat, n eboť to, co dělaji (a budou dělat),je plně na nich." V březnu uspoi'ádalo kolegium Spolku posluchačů filozofie besedu s režisérem Janem Němcem, ktelý natočil snímek o stra hovských událostech, o nichž se stále diskutovalo,ll Debata se kona la také s šéfredaktorem Hosta do domu Janem Skácelem, ktelý hovoi"il o své cestě po Vietnamské demokratické republice. Skácel mluvil o tamních poměrech a válce ve Vietnamu a př ip oji l i své zážitky z pobytu v Cinské lidové republice..leho dojmy se netýkaly ani tak vá lky č i význa mu "Rudé knížky" Mao Ce-tunga,jako spíše hladomoru a nesmírné chudoby, které tam ni lid sužovaly." Mao Ce-tungovi pak byla věnována jedna z pi'ednášek Zbylika Fišera (alias Egona Bondyho), kterou na filozofické fakultě zorgan izoval v prosinci 1968 č l e n Spolku posluchačů filozofie Martin Potůček. Fišer posluchačům pi'inesl výtisk "Rudé kniž.,," a velmi poutavě o ní s přítom ným i diskutoval. 21 n u č r)o vske rady, ; Neučc!:i<lně, ale upi-imn č. Rozhovor se Zde li kem POkOrtl)'lll; sl. I. Swnovy Un ie stf'edoško]jklr a učl)lr. 18 Rovnost, 27. I. 1968, Millistrml?zi \'y.mkoškoláky, s. I. 19 Rovnost, , Sctkcill; s mládci;, s. 5. j 20 Spaček mimo jiné prol1ljsil: "Prosím vjs pěk n e, to,jakou bude te mít organizací,je zcela vaše včc. Udělejte siji tedy takovoll,jakouji chcete mit. Strana vjm do toho nebude mluvit. My stnrši mjme ur či té zkušenosti, ktere bychom vjm rjdi povědě li. Tedy mužeme vjm v mr10hém poradit, ale nebudeme V;J m v n i čem diklovnt." AMU. f. G 2, k. 2, RUCH, [968, č. I, Rozhovor s J. Spnčkelll, s AMU, f. G 2. k. 4, Dop is koleg ia SPF rcžiscru Janu Nčmcovi, Rovnost, 28. I. 1968, Jali Skdce/ do ViCfI1(llllll, S. I. 23 Rozllovors Marti nem Pot ůtkern Srv. STRM ISKA, rvi., c. d., s

6 Mareriil ly I Hnuti vysokoskolskéllo studentstva v Bmě v letech Neméně zajimavá byla beseda studen tl! s redaktoly Hosta do domu o politické situaci a stranickém systému v Československu. Členové redakce se studentl'u11 snažili vysvětlit, proč v ČSSR stále přetlvává "nezdravý systém jedné strany", ale nedokázali odhadnout, zdaje možné očekávat jeho změny. Studenti si rovněž stěžovali na nepoměl' v počtu vydávaných tiskovin: zatímco v Československu byl vydáván denní tisk pouze stranami sdruženými v de facto levicové Národní frontě, v zahraničí bylo běžné, že vedle sebe existovaly deníky ti'eba i zcela protichlldné politické orientace, Pro Ceskoslovenskou tiskovou kancelář našla vynalézavá mládež sarkastické rčení: "Dočkej času jako Cetka Tassu!l< a pro noviny se vžilo označení "potěmkinky ".14 Přeloll1ová diskuse vysokoškoláků se konala začátkem března 1968 s krajsk)'iti tajemníkem Jaroslavem Šabatou, Týkala se výsledklllednového pléna ústředniho výboru komunistické strany a existence studentských organizací. Odehrávala se v prostorách Lékařské fakulty Brněnské univerzity, ale mitinku se zúčastnili zástupci ijiných fakult. Jaroslav Šabata ji považuje za jeden ze symbolických počátků studentského hnuti v Brně, neboťjeho památná slova "Už Toníček pádí... "25 vyvolala mezi studenty značné ovace. Brněnští studenti pořádali kromě těchto mítinků také nefoľlllální akce, buďjedllorázové nebo pravidelné. Za zmínku stojí především každoročně konané "žertovné" akce, pořfldané Spolkem posluchačů A1ozoAe, nazvané /-/ligo a B/a/lOs/av, Jejich "ideovým otcem" byl absolvent filozofické fakulty, "společenská, košatá a renezanční duše", [<rantišek BrUstel, po němž členové spolku obě akce v roce 1968 automaticky pi'evzali, Významu nabyla zejména akce Hugo, která byla otevřena všem studentllm a zájemcům ajejím ústředníl11 mottem byla improvizace. 2G I-fugo byl ryze brněnskou záležitostí, a tudíž nepřihlášením se k akci vítciníja/'cl, kterou pravidelně pořádali studenti v Praze. Brněnští "filozofové" si díky tomu udržovali a prohlubovali své l11oravanství. Moravská otázka se stala v šedesátých letech, a zejména v roce 1968, velmi aktuální. V květnu byla v Brně založena organizace Společnost pro AI/oravu a Slezsko žádající obnovu zemského zřízení a vytvor'ení trojfederace. V krátké době do ní vstoupily statisíce občanll a další lidé z Moravy a Slezska s ni sympatizovaly." Společnost měla značný vliv na atmosféru a politické děni v Brně a moravská otázka nabyla aktuálnosti i mezi brněnskými studenty, Na.Jihomoravský Krajský národni výbor psali občané a studenti žádosti požadujicí nové uspoi'údill1i Československa. 18 Předsednictvo krajského národního výboru návrhy a stanoviska shromažďovalo a v polovině čelvna 1968 došlo ke dvěma rozhodnutím: 1. zasadit se o uznání existence specifick'ých zájmll a postavení obyvatel Moravy a Slezska v rámci českého národa tl 2. zasadit se o speciacký statut a uplatněni národnostniho principu v Ceskoslovensku demokratickými prostředky, Clenové pi'edsednictva doplnili, že výše uvedené požadavky ani varianta "trojfederace" nejsou v rozporu s marxistickou ideologií tl že na základě odborných expertíz by 24 AMU, r. G 2, k. 4, Dopis J. Radvanského redakci Hosta do domu. 25 Miněll byl prezident Antonin Novoln)' ajeho odchod z funkce prvniho tajc11111ik:l. Rozhovor s Jnroslavem Sabatou 14. I AMU, r. G 2, k. 2, RUCH, , č. l, Hugo bude!!!, s PERNES, J., Pod fii orm'skou orlicí alleb Dějilly liio!,(/i'(ll/sn'í, Brno 1996, s AMU, f. G 2, k. S, RUCH, , č.l,j. Pinknvn, Dopis redakci RUCHu, , s

7 )X{ 2009/1 bylo možné dojít k optimálnímu řešení státoprávního uspoi ádání. Definítívní verze méla být předložena v l adě a Národnímu s hroma ždě ní CSSR, zvláštní postavení Moravy a Slezska m ě l obsahovat ústavní zákon, který m ě l být vyhlášen a nová ústava,jejímuž přijetí mělo pi'edcházet lídové referendum.~ K vyjadřen í stanovíska byly vyzvá ny ostatní stranícké orgány a byl vznesen požadavek, aby se moravskou otázkou a vytvoi'ením trojfederace zabýval i XlV. sjezd komunistické stra ny." Také posluchačí Filozofické fakulty Brněnské univerzity poslali na krajský národní výbor v Brně petici se 170 podpisy v tomto znění: "MY, podepsaní studenti i ostatní příslušníci filosofické fakulty Uníversíty Jana Evangelisty Purkyně Vils žildá me, abyste se zasadili o to, aby na Moravě byl obnoven statut zemského zřízení a Brno se stalo opět hlavním m ěstem Moravy."" Na základě těchto aktivit se mezi brněnskými a pražskými vysokoškoláky rozvinuly polemiky, neboť studenti z hlavního m ěsta nad šení z obnovení zemského zřízení nesdíleli. Pražští vysokoškoláci se domnivali, že studenti se snaží navodit v Brně myšlenkový "k-vas, ruch [a] vzkříšení ideje moravanství" - myšlenku,ježje "povahyzi'ejmě nadšené, avšak povrchní", a žejejich snaha " n epřesá hn e nikdy rámec pivního nadávání na Prahu",12 Brněnští studenti však ne vyja dřo va lí podporu jen v rámcí republiky, ale i za jejími hranicemi. Nelze sice přece li ovat vliv udalostí ve svě tě (Vietnamskou válku, západoevropské studentské hnutí) a východnim bloku (nepokojev Polsku) na myšlení a žívot českos love n skýc h studentů, ale zájem o větší informovanost, vyjádře ní podpory určitým událostem či naopak vyslovení nesouhlasu, byly přesto patrné. Pravděpodobně nejvýraznější protiamerický protest se odehral začtitkem února 1968 pod patronací Ceskoslovenského svazu mládeže. Několik brněnských studentu se tehdy rozhod lo podniknout manifestační pochod z Brna do Prahy (226 km), kde c ht ě li na velvyslanectví USA předat protestní nótu. Asi desetičlenná skup ína brněnských vysokoškolákll nesoucí transparenty se vydala na trasu 3. února, béhem cesty se k ní připojili další ak tivisté včetně n ěko lika Vietnamců, a společně dorazi li o sedm dní později do Prahy, kde na velvyslanectví Spojených Státll americl<ých předali protestní nótu a na velvyslanectví Vietnamské demokratické republíky pozdravné poselství." Zájem mladých lidí se soust ředi l i na studenty a vědce v Polsku, kteří v té době če lili perzekucím ze strany Gomulkova vedení Polské sjednocené dělnické strany. Polské univerzity sledovaly se sympatiemí reformní posuny ujejichjižního souseda, ale politický vývoj zde šel opačným směrem. Polské komunistícké vedení projevy solidarity a podpory Pražského jara ostře odmítalo a potlačovalo." Studenti v Ceskoslovensku naproti tomu sympatizova li s rebelujícími Poláky a najejich podporu sepisova li petíce a rezoluce, které adresovali polskému 29 MZA, r. G 593, k. 106, ::Jr.j. 624, folie Č , J. Solat, člen Přcd scdnictv:l KV KSC, Stanovisko k ot<íl.k<ím st<ítoprllvního uspoř:id:ini GERLOCH, A. - HI~EBEJK, J. - ZOUBEK, V., ÚSU/l'lIi systém Ceskr.! republiky. Ztiklady českého Iista\'lIiho prcil'o,praihi1999,s.51. I 31 A!'\'\U, f. G 2. k. 2, RUCH, č. I, Petice podú"'<jnťl JillOtllOnlvskčmu krajskému mírodnimu v)'boru, s Výtka konči slovy: "Je to zbytečně. l eč pokračujte, po u če ni nebude k Va~í skodě!" ArvI U. f. G 2, k. 8. Doris Gordona Schauera redakci RUCHu. 33 Rovnost, (,8, SwdclIli proti válcc. s. I. 34 E[SLER, J., Vlil'Pražskťhojllrtl na polský Bfczcn, in: BLAZEK, P.- KAM INSKI, t. - VÉVODA, R. (cds.), Polsko (/ Ccskoslol'C:nsko I' roce 1968, in: Sborník přispévků l. mczinnrodní vědecké konference, Varšava,

8 Materialy I Hnuti vysokoškolského stlldelhstv;i v Brnt v lerech velvyslanectví v Praze. Jeden z dopíso poslalí í studentí brněn ské A1ozoAcké fakulty: "My, podepsaní posluchačí FilosoAcké fakulty UJEPv Brně, vznášíme protest proti zákrokom polské bezpečností vůčí studentům varšavských vysokých škol, jejíchž demokratickým požadavkům vyjadřujeme tímto plnou kolegiální podporu."" Vysokoškoláci navrhovali, žev Brně by se mohla ustavit specíální ínstítuce, která by postiženým polským studentum nabízela pomoc, neboť podpora demonstrantů byla považována za morální povinnost českos love nského studentstva." Dne 14. března se v Brně na nám ěs tí 25. února (dnešní Zelný trh) uskutečnílo "tiché shromáždění" vysokoškolilkll. Přítomní na n ě m vyjildřili svou podporu polednovému vývoji i pol ským univerzitilm.n V dobějal'l1ích měsíců roku 1968 se studenti zabývalí otázkou vytvoření nové celostátní organizace. Je ště před definitivním rozpadem Československého svazu mládeže se diskusí ohledně budouci struktlny studentského hnutí účastníl i CSM. Brněnský vysokoškolský výbor svazu se k novým spolklllti a ke zru šení svého dosavadního monopolu nestavěl odmítavě, naopak nabízel oboustrannou spo lupráci a podporu při svolání celostátní konference, která by O vytvoření nové studentské organizacejednala. l8 Konferenci nakonec zorganizovala Vysokoškolská rada CSM, tehdejší oacialní reprezentant s tudentů v Ceskoslovensku í v zahraničí. Celostátni aktiv st udentů se konal 22. a 23. března v Brně a přijal závěty, které se de facto shodovaly s konceptem pi'edloženým Spolkem posluchačů filozofie: nová studentská organizace vznikne mimo rámec ČSM, bude založena na samosprilvném základě a nebude se vylučovat se vznikem dalších organizací. Její třístupňovou strukturu (1. fakulty - 2. zemská kolegia - 3. celostátní orgán) pi'ipraví dva akční výbory, český a slovenský. Do ustavení nové organízace bude prozatímním představitelem všech studentu Vysokoškolská rada CSM." O vytvo ření zemského studentského orgánu na Moravě se pokusili studentí brněnské filozofické fakulty, kt e ří na dubna svolali tzv. Moravský sjezd. Moravské kolegiwll se jím ale vzhledem k názorovým rozdílltm mezi přítomnými nepodařilo založit. Sjezd však pří s pěl k sjednocení studentského hnutí v Bl'I1ě, neboť následujícího dne (29. dubna) byl přijat návrh na vytvořeni tzv. brněnského studentského parlamentu. o Celostátní organizaci studentstva se podařilo založit na sjezdu v Olomouci, konaném května 1968, pod názvem Svaz \~'sokoškolského studelltstva Cecha Moravy (SVS)." Organizace se deklarovala jako významná součást socialistické s pol eč nosti vycházející z principů socialismu, demokracie a humanismu zmi 2003, Pmhu 2006, s ; BLAZEK, P., " V.~CclIlIO dostcll/cjill)' smt!i' ''. Vlil' polského l3j'ezna lia Pražske jaro, in: ti.lmt čž, s AMU, f. G 2, k. 4, Dopis velvyslanci Polské Iidove republiky II Prazc, Tmnt čž, DRAZAN, R., V);zl'a k podpole pois/..)icil studclillí, BLAZEK, P., c. d., s AMU, r. G 2, k. 4, Z:.ívě ry ze zasedjni VoSV CSM v Brně ze Tamtéž, Njvrh na strukturu students ké orga nizace, SPr rr UJEP \' Brnč. SfI/. KADRMAS, P., Smdclltské l//lm; proti IÍswpklim II pomže/leclvi, in: PECKA, J. - PRECAN, V. (cds.), Proměny Pražskehojara Sbomík studii tl dokumcl/ tli o I/ekapiw/muských postojích v českos lovenské společn osti, e di č ni řada Studie, materiály, dokumenty, sv. 2, Praha - Brno 1993, s STRMISKA, M., c. d., s '1 K či nn os ti SVS od jeho založeni po zrušeni podrobněji viz OTÁHAL, M., c. d., s ; PAZOUT; J., c. d., s

9 )l( 2009/1 tl jednoznačně demonstrovala podporu polednovému obj'odnému pľocesu. 42 V rámci SVS se sdružovala jednotlivá městská centra pi'edstavující autonomní orgány. Městským centrem v Brně bylo Bměnské studentské centrum (BSe), které zostupovolo spolky jednotlivých fakult. Významným představitelem BSe se stol Ivo Brů"a, pi'ednimi osobnostmi centra byli též Ladislav Pátik (filozofická fakulto), Petr Zeman (pi'irodovědecká fakulta) o Jiři Dobrovolný (elektrotechnická fakulta). Nejaktivnějšimi členy BSe byli Funkcionáři čtyř spolku z Fakult filozofické, lesnické, stavebn í a stroj ní, kteří zajišťovali téměř všechny akce. 41 Centrála BSe bylo v centru Brna (v budově sousedici s tehdejšim kinem Moskva), v niž se odehrávalo nejv ice události a kde studenti vytvái'eli pisemné dokumenty o jejich kopie pomoci cyklostylu. V brněnském studentském parlamentu se navíc prohloubila spoluprúce mezi jednotlivými spolky. Vztahy mezi členy spo lků se odvijely nejčastěji diky pi'átels~'ým vazbám, přičemž n~iužši kooperace byla vytvořeno mezi Spolkem posluchačel filozofie o Spolkem posluchačů lesnické fakulty, což bylo umožněno pi'edevším výbornou kvalitou jejich časopisů. 44 Přelom ve vývoji - listopadová stávka a "akce přerušení studia" Letni m ě sice roku 1968 byly ve znameni "klidu" mezi studenty. Studentské Imutijako celek, ani jednotlivé spolky nevyvijely rozsáhlou organizovonou činnost. Studenti jezdili na pobyty v zah['aničí, na východ i na západ od "železné opony", a na takzvané mezinárodní budovatelské tábory, V oblibě byl také "Azurový program", organizovaný ve spolupráci s Cestovní kanceláří mladých. Napjaté vztohy mezi vedenim českos lovenského státu a Kremlem pl"oto studentstvo vzhledem ke své nepi'ítomnosti v republice nevnímalo příliš zřetelně, V otázce politických názorů a politické emancipace se studenti neod lišova li od zbytku společnosti, obrodný proces podporovali a Akční program hodnotili povětšinou jako "přež ilý " a neaktuální, ale zatím jediný program hodný následování. Socialismus s lidskou tván pro ně nepředstavoval cíl, ale jeden ze směrll socialismu, ktetý bylo možné akceptovat, Vysokoškoláci z rámce socialismu nevybočovali,4~ ale hledali jeho různé podoby (nál'odní socialismus, demokratický socialismus, radikální socialismus); k vybočeni z levicového myšlení došlo spiše u výjimek. Radikálnějši byli středoškoláci, u kterých se však nejednalo o radikálnost ve smyslu politického myšleni, ale o radikálnost v činech a aktivitách, zejména v průběhu podzimu 1968." Intervence ČSSR pěti vojsk Varšavské smlouvyv noci z 20. na 21. srpna zasáhla brněnské studenty stejně silnějako ostatni občany republiky. Mlodi lidé se účastnili protestnich akci 42 URBAšEK, I ~ - PULEC,J. <) kol., c. d., s FRAN ~K, O. a koj., c. d., s Jiří P. Kr ii. ze Spolku poslucllačl'l filozofie uvedl, že studenti lesnické fakult}' měli "nejlepši éusopis té doby" - LcJ,jellož. vyduv<.ltelclll byl Ki"ižův blizk}' pntel Jnn Lacinn, kter)' pntn[ do nejbližši skup iny kolem búsnika Jana Skoce[a <Ijehož strýcem byl malif Bohdan Lacina. Právě diky J:.IIlU Lacinovi se lesn ická fnkulta projevovala "tak n esmi rně ku[turně". Rozllovor s Jiřim P. Ki ižem Dok[;idu to nnpř. usneseni Vysokoškolské rady CSM. podle niž mela stut nov:i celost:itní studentsk:i organ izace na pozicích sociali st ického humanismu a hlúsit se k aktivní ůčasti na vytv;ij cní komunistického charakteru celé spo l ečnosti. AMU, r. G 2, k. 4, Komuniké Vysokoškolské rady ÚV CSM. 46 Konkretní vzpo mínku do[ožil č l en SPF Jnn O. EIi.is: "Při nějukémjedminíjsme napi íklad mu seli,uklidnit' Špačka, syna tehdejšího krajského tajemnika Josera,Spačka, ktcr)' num dal moc pruce.l3y[ tehdy ncz[cti[y rl n5m šlo o to, aby n:im pak nť!kdo neh:izel na krk, že vhanime nezlctilé do n čjak}'ch dobrodružstvi, protože to bylo zneuz itc[né. Takžcjsmc sejc snaž ili dri.et zp:itky." Rozhovor s Janem O. EliMem

10 Mmerialy I Hnutí vysokoškolského studentstva v Brně v letech (psaní hesel a nápisl'l, vyvěšování černých vlajek, záměny ukazatelů směru), ale k organizovaným akcím v rámci studentského hnuti nedošlo. Nékolik incidentů se však odehrálo v blízkosti vojenské akademie. 41 V první den okupace byli v Brně zastřeleni dva občané: šestnáctiletý učeli JosefZemlička a devětadvacetiletý dělnik Viliam Debn" r. Za smrtelné incidenty nebyl nikdo potrestán; pohi'by obou mužll se však staly novým podnětem pro demonstraci a manifestaci odporu Brňanů proti okupantům. V den okupace i v následujicích dnech byli zranění dalši občané, a to při demonstracích, v ulicích města, nebo na silnicích při kolizích s obrněnými vozidly.48 Následujicí den po vstupu cizích vojsk do Československa byl svolán mimořádný tzv. Vysočanský sjezd komunistické strany, který intervenci odsoudil a zvolil nový ústřední výbor s pi'evahou reformnícll komunistl'l, zatimco představitelé československého státu byli internováni do Sovětského svazu, kde podepsali "moskevský protokol"."v Brně bylo občanům sděleno oacíální komuníké o prllb ě hu moskevských jednání 28. srpna 1968 na náměstí Svobody, kde bylo přijato se zklamáním. Zóhy byly zveřejněny protestní rezoluce a mezi lidmi začaly kolovat letáky odmítající " moskevs~'ý diktát" a chování pi'edstavitelů státu. Vysočanský sjezd byl ještě koncem srpna prohlášen za neplatný a reformní komunisté začali brzy opouštět své pozice, ve kterých je nahrazovali jejich promoskevští kolegové. 50 Během podzimu se protesty proti nové situaci množily, zvláště ve dnech vý'ročí; k protestním akcím docházelo na nhných místech republiky, zejména 28. října a 6, až 7.listopadu. s1 Žádná z nich nezaznamenala takový ohlas, který by vedl ke změně "ústupové" politiky. Situace vyvrcholila o pór dní později, konkrétně listopadu během zasedóní pléna ÚV KSČ, sjehož pr"během a očekávanými výsledky studentstvo zásadně nesouhlasilo a pi'ipravilo celostátní stávku,jíž se zúčastnila všechna hlavní vysokoškolská centra. Listopadová studentská stávka začala na Univerzitě Palackého v Olomouci 15. listopadu v 10 hodin dopoledne, a postupně se k ní přidávaly další vysoké školy a univerzity, zejména po výzvě pražských studentu ze 17. listopadu. Téhož dne vyhlásil okupačni stávku i parlament Brněnského studentského centra na svém zasedání, na němž byl sestaven podrobný rozpis delegací, které měly navštívit vysoké a sti'ední školy a ozmimitjim trvání stávky ve dnech listopadu." Požadavky všech studentů byly zvei'ejněnyv tzv. Studentském desateru, které bylo rozšíí'ováno ve všech vysokoškolských centrech." Brněnským studentům, okupujícím dnem i nocí fakulty, pomáhali s udržením stávky rodiče a profesoi'i, hlavní organizace stávky však spočívala na stávkových výbol'echy Součástí listopadové stávky byla účast studentu na tzv, Dllbčeko vých směnách 47 O st l'ctcch mezi mladcži J obrnčnci blíže vizjiří PERN ES. Okl/pace Bma I'srpnu /968aj cji oběti, in: FAJMON, H. (cd.), SOI'i!tskti ok/lpacl! Ci.?skoslol'clIska ajeji obťti. Brno 2005, s BŘECKA,J.-SECKAROvA, V" 8/"110 \' S/"p/lll 1965a / 969. Brno 2004, s Občané Ceskoslovcnska nebyli sjello obsahem seznúmcni, pi'csto se dozvěděli hlavni smysl protokolu. který byl počátkem ůstupu od reformní politiky a počátkem "nprnmlizacc '. 50 PERN ES, J.. Oklllulce 8/'1/(/ I' S/1J/1II , $ Olíže viz VAVRUSA, T., Odporo!Jy\'are/ Bnw prof; sovětské okupaci I' letech , diplol11ova prjcc, Filozofie!.:;] fllkulta Masurykovy univerlity, Brno 2005, s ; PAZOUT, J. c. d., s Soukromý archiv Pctra Zemana (S!\PZ), Zápis zc wscdáni ptlrltlmencu BSe ze dne [7. II K!\DRMAS, P.,c.d.,s Někde byly naz)'vány akéni v)ibory. Na fllozoflckc fakultě v Brnčexistovtll St:ivkový \')'bor, který od ledna 1969 nahradil Akční v)'bor. Srv. STRM ISKA, M., c. d., s

11 'ti 2009/1 v brn ě n s kých závodech EJF a ZKL,jejichž cílem bylo navázat užši spojeni s dělniky a ro zšiř it protestni hnuti i mimo studentské okruhy, což pomáhala zajišťovat tzv. koordinačni centra. Podpoře se dostalo s tud e ntům i od odborů, p ředevším od Federace lokomotivnich če t, která zpro s tředkovala "kurýrní poštu" mezijednotli,ými studentskými centty (nejvice Prahou, Brnem a Olomoucí), a výraz n ě tak stávkujícím studentům pomáhala. Stávku podporova li též studenti brn ě nských s tře dních škol a učni, kt eři působili v centrále Brněn s kého studentského centra a pomáhali pi'i vytvái'ení, rozmnožování a roznášeni protestních materiálů. V pon ěk udjin é pozici se ocitli posluchači brněnské vojenské akademie, kteří m ě li úzké kontakty s hnutím vyso ko š koláků a protestní akce proti vývoji politické situace v zem i podporovali, ale fyzicky se stávky jako přislu š n ici armády nemohli zúča s tni t, ta«žeji a l espoň podpořili rezolucí. Mimo jiné v ní uvedli:,chceme vás ujistit, že jako mladí při s lu šn íci ozbrojené moci se nechceme dát zneužit a uděláme vše, abychom nebyli použiti kjakékoliv akci namířené proti zásadám polednového vývoje naší s polečno st i "." Vedeni KSC se snažilo studentskou stávku eliminovat, což jen zesílilo jeji efekt a prodloužilo trvání o 24 hodin." Stávka byla oficiálně ukončena 21. listopadu ve 12 hodin; nejdéle se stávkovalo na brněnské fil ozofické fakult ě, kde byl konec stávky ohlášen ve 12:15 hodin. V pr ůbě hu stávky vyšlo najevo, že dosavad ni struktura Brn ě n ské h o studentského centra se ukazala být v krizové situaci okupačn í stávky nevyhovující, proto skupina studentů při parlamentu BSC vyhotovila náv rh organiza č nillo i'ádu pro mimořádné situace, ktetý m ě l do budoucna zajistit jeho pru ž n ější koordinaci a akceschopnosty Ohlas stávky a podpora ze strany vei'ejnosti byly obrovské, pře s to výsledek celé akce nebyl ú s pěš ný. " Požadavky ze "Studentského desatera" nebyly politíckým vedením komunistické strany akceptovány, ke změně celkového politického kurzu také nedošlo. Ke konci roku se studentské hnutí radikalizovalo, což bylo způsobeno n ěko lika okolnostmi. Krom ě neúsp ě chu stávky popudil brn ě n s ké vysokoškoláky útok na krajského tajemníka Jaroslava Šabatu a jednání s před sedou Ú s tředního výboru Ná rodní fronty Evženem Erbanem. Studenti s Erbanem jednali o možnosti vstupu Svazu vysokoškolského studentstva Cech a Moravy do Národní fronty, což je š t ě více odkrylo názorovou nejednotnost v rámci studentského hnuti. Otázka vstupu do Národní fronty proto byla odložena na pozdější dobu a s Evženem Erbanem bylo dohodnuto pokračovat v jednáních." Tyto událostí pů so bily negativním dojmem na brn ě n ské studenty ze Spolku pos lu chačů filozofie, kteří se rozhodli uspořádat novou efektí v něj š í a rozsáhlejší akci. Nevěi"ili v ú spěch další stávky, ale v opravdový morální č in. Rozhodli se navázat na re lativně funkční spojení stude ntů s d ě lníky, které vzniklo během stávky, a uspoi'úclat takzvanou akci pj'el'llšeni stl/dia. Její smysl s počíval v tom, že studenti hodlali v lednu pi'erušit najeden mě s íc studium ajít 55 VONoRASEK. V. - CHRASTIL, $, - MARKEL, ~ I., Dl!jil1)' Voj"lIskeaka(/cmicl' Bme /, Praha 200 I, s PAZOUT,J.,c.d.,s SAPZ, Núvrh =: Orgnnizačni hid Brn ě n skč h o student ské ho vysokoškolského centra pro mim o řádn ě situace. 58 Jan O. Elióš uvedl, že listopadova stavka byl "akt zoufal5tv[, který nemoh l mit žádný dalekosá hlý význam, ale r 07. hodně 10 by l ovyj:idře n i studentského protestu proti tomu,jak se spo l cčnos t pokl:idá na zada a žc sc přcsw la bránil". Rozhovor sjancm O. Elki ~e m SAPZ, Ivo Rýc, Schuzka s Erbanem, přcdsedou ŮV NF dne v hotelu Intcrmu ional ve

12 Materiály I Hnu tí vysokoskolského studentstva v Brně v letech na bezplatnou brigádu do továren, čimž by upevnili vztahy s dělniky. O chystané akci uvědomili vedení fakulty, v němž se pokoušeli najít podporu,6o a pi'edevším se snažili získat co největši počet zájemců, ale vzhledem k okolnostem se akci "odchod do továren" nepodai'ilo zrealizovat. 8. ledna 1969 bylo sice schváleno jeji provedeni většinou hlasujících studentů filozofické fakulty, ale nepřihlásil se dostatečný počet zájemcll. Řada studentů poslala organizačnímu týmu písemné odpovědi, které nevyjadi'ovalyvždy pozitivní reakci. Ziljemců, kteří byli ochotni přeru š it studíum na celý měsíc, nebylo mnoho, a buď byli ochotni jít do závodů na kratši dobu, nebo pouze vyjádřili slovní podporu, ale nehodlali se dál angažovat." Vedeni fakulty navic odmítlo posluchačům v jejich požadavcích vyhovět, takže organizátoři celou akci pi'edem odvolali. Ústup od radikalizace a zánik organizovaného hnutí Posun ve studentském hnutí způsobila jiná událost. Vyjádřeni nespokojenosti s politickým vývojem v éeskoslovensku se rozhodla skupina vysokoškoláků v Praze projevit extrémnim činem. Prvni los "nést pochodeň" si vylosoval student pražské filozofické fakulty Jan Palach, který se 16. ledna 1969 upálil na Václavském náměstí v Praze." K uctěni jeho památky se v den Palachova pohřbu 20. ledna konaly po celé republice smutečni tlyzny a demonstrace. V Brně byl uspořádán průvod do Kounicových kolejí, studenti slavnostně přejmenovali vysokoškolské koleje na Kohoutově ulici na Koleje Jana Palacha. Na náměsti 25. února se konala demonstrace a na náměstí Svobody byl umístěn katafalk, u něhož studenti drželi čestnou stráž. Podobně jako v jiných studentských centrech vyhlásili i brněnští studenti protestní hladovku." Solidaritu projevili také studenti vojenské akademie: 24. ledna se konal píetní akt v aule druhé fakulty v Brně, a obdobná akce se konala také v aule první fakulty ve Vyškově. Studenti akademie se zúčastnili i smutečního průvodu městem a tryzny na náměstí Svobody,&4 Tragický čin Jana Palacha dodatečně způsobil novou vlnu zájmu studentů o zamýšlenou "akci pi'erušení studia",již podpořili tím, že Akčnímu 'výboru poslali povzbudivé dopisy, ale o realizaci akce sejiž nikdo nepokusil. V průběhu ledna se aktivizovalo i Brněnské studentské centrum, jehož pracovní skupina aktivistů projednávala na n ěko likadenním zasedání na severní Moravě programové texty, určené pro konferenci plánovanou na konec ledna, Konference potvrdila názoiy Brněnského studentského centra na situaci v zemi, když přítomní aktivisté projednali a odsouhlasili ti'i požadavky: 1. svolání Federálního shromáždění éssr, 2. vypsání demokratických voleb do všech zastupitelských orgánů a 3. schválení tiskového zákona v jeho předsrpnové podobě. Závěry zjednání pak odeslali formou otevřeného dopisu prezidentu republiky Ludvíku Svobodovi." 60 Srv. STRM rska, M., c. d., s I 61 Ncjčastčjši přičinou z:1i11ítave reakce byly obavy z vyloučeni ze studia. AMU, f. G 2, k. 6, dopisy studentů stavkovem u výbo ru, prosinec 1968 až leden Soukrom)' archiv autorky, op is dopisu Jana Palacha. 63 SAPZ, Otevřeny dopis obč~il1ctl11.lnformace o situuci v Brně; tež NOVOTNY, M., C,'skoblldt!jol'il'tí\'ysokoškoldci a PrazskJjaro, in: Česka vč dtl a Pražské jaro ( ), s VONDRASEK, V. - CHRASTIL, S. - MARKEL, M., c. d., s. III. 65 SAPZ, Prohlášc ni účastniků demonstrace na Zelnem trhu v Brně, 21. I

13 )X( 2009/1 SmrtJana Palacha jen akcelerovala nastartovaný vývoj v zemi. 25. unora se na Václavském n á m ěs ti upálil student že l ez ni č n i prů m ys l ovky v Sum perku Jan Zaj ic, a 4. dubna si zvolil tu též smrt v J ih lavě technik Evžen Plocek. Studentské hnuti jako celek pi'estalo fungovat, ale k poslechl i výz n a mn ějši organizova né akci došlo j eště dva dny po nástupu Gustáva Husáka do funkce prvního tajemníka ÚV KSC. 19. dubna 1969 vyhlás ili vysokoško láci "clubnmou" celoseátní stávku, která se nesetkala s p atř i č n ým ohlasem, neboť se ji zúčas tnil y pouze n ěkteré fakulty v Praze, B rn ě a Ceských B u dějov i cíc h, takže byla následujicího dne ukonče n a." Naposledy se českos l ove n ští obča n é, včetně studentstva, rozhodli vystoupit na obranu socia lismu s lidskou tvá h a obnovení suvereni ty re pu bli ky v den prvníh o vý r očí okupace. 1-1 usakovo vedení o přípravác h na demonstrace vědě l o, a bylo ťoz llodnuto zasáhnout, proto povolalo Lidové milice, Vei'ejnou bezpeč n os t a armádu. Vojenská akademie Antonina Zápotockého p ř ito m byla považována za "revizionistické centrum", které bylo nutné dostat co nejdříve pod kontrolu jakožto součást celé armády, což se po post u pně vyvijeném tlaku na vedení akademie podař il o u sk u teč ni t. G7 21. srpna 1969 uspořáda l a v B rn ě skupina asi padesáti mladých lidí, oděni'c h v če l'll ém ob l eče n í, pochod z ulice Ceská na n áměs ti Svobody, kde se s nažil i uctit památku oběte m 21. srpna Jednotky Ve řejn é bezpeč n ost i, Lidových milicí a armády proti s hro m áždě n í zasáhly vodními dě l y a granáty a vyt l ač il y demonstranty na ná m ěsti 25. unora; na někte rýc h mistech v centru se zača l y sta v ě t ba ri kády. Větš i na stálého stavu VAAZ byla v pohotovosti na pracovištích, ale čůst pohotovostních j ednotek se zúčas t n il a pi'jmo zása hu proti demonstr ant ů m. Vojácí se chovali n ejzdcže nli věj i, pravdě p od o bn ě z toho d ůvod u, že n em ě li s t ře li vo; účast armády byla přes to m ax im á ln ě propagandisticky využita ke změně postoj ů v arm ádě pod heslem "republiku si rozvracet nedáme... Druhého dne došlo k někol i k a dalším sti'etlllll, předevš ím na n á m ěs tí 25. února, kde se demonstranti pokusili zndit katafalk pro o b ět i z p ředchozi h o dne." Poté už k žádným projevů m nespokojenosti občanů Brna nedošlo, ačkoliv zvýšená pohotovost trvala až do 25. srpna.,. Následný zánik studentského hnuti na sebe nenechal dlouho čekat. Husákovo vedeni vyv i jelo značné úsilí, aby dosáhlo co nejd říve "konsolidace" a "normalizace" spo l ečnosti ajejího návratu pře cl rok Již v če rvnu byl za kázán Svaz vysokoškolského studentstva Cech a Moravy, a na jeho m istě vznikl Svaz vysokoškolskéllostudenlstva Ceskoslovenské republil..]', který se stal so u čás t i Ná rodni fronty. Zako n če ni nového o rga ni zač níh o procesu dovršil Socialistický svaz mládeže,jehož ustavujicí sjezdy probíhaly do listopadu "Konsolidace ll a "znormalizování" poměrů Základem tzv. ko nsolidace na vysokýcll školách se staly tři dokumenty normativni pova hy: zákonné o patře ní z 22. srpna 1969, novela vysokoškolského zá kona a novela zákoniku práce 66 PAZOUT,J., c. d., 5.188; NOVOTNY, M" c,d,. 5, 395, 67 VONDRASEK. v'-chrast[l, S. - MARKEL, M., c. d.. s. [[ [-I [2. 68 '!llllhéž, s. li S. 69 Zastře l eni byl i osmmictijct:i D. Muz i l-::iřovú a sedmadvacetiletý S. Valehrach. Osmn:icti letý dč ln il-: J. Pol:i še l-: se pol-:usi l o sebeupflleni, :lle navzdory popálenin:im n:l 40 'Xo tcla sejej podařilo zachráni t. 70 TŮMA, O. :1 1.:01., Srpe/l '69. Ediccdokumcmii, in: edice Historia NO\':1, sv. 10, Praha 1996, s. 15; též BRECKA, J. - SECKÁROvA, v., 8mol'srp/lll 1968a 1969,s

14 Materialy I Hnutí vysokoslcolskeho swclentsrva v Brně v letech z prosince Ministr školstvi Jaromir Hrbek si vytýčil za cile personulni očistu ve školstvi, centralizaci výuky a posileni stranického vlivu. Hrbkova taktika kalkulovala s krátkou "životnosti" vysokoškolských studentů, kdy starši studenti měli svá studia co nejdřive dokončit a najejich mista měli nastoupit maturanti, kteři nebyli udulostmi roku 1968 tolik ovlivněni. Pomoci měly též uvedené novely, které dávaly větší pravomoci ministru školství a provádění a odpovědnost za realizaci personálních čistek svěřily přímo akademickým funkcionářllm jednotlivých vysokých škol ajejich orgunům. Na studenty a učitele pi'itom byly praktikovuny jiné metody postihu. ll V Brně se perzekuce na jednotlivých fakultách vysokých škol lišila. Nejvice vyloučených vysokoškolských studentů z politických důvod" bylo sice na Univerzitě Palackého volomouci, ale hned za ní následovalo Vysoké učení technické v Brně. 12 I( nimje třeba pr ičíst studenty, kteři se pokoušeli pi'ed postihy uniknout prosti'ednictvim emigrace, ačkoliv jich nebylo velké množství. "Konsolidace" způsobila především to, že se studenti, kteří byli aktivní a angažovali se ve studentském hnuti, stáhli do soukromi a soustředili se na dokončeni svých studii, pokud jim to bylo umožněno. Vysokoškolské výboly KSČ v Praze a Brně byly zrušeny, a misto nich byly na vysokých školách vytvái"eny shora ustavované komise pro řizeni stranické práce." Spolkový život sice dál existoval, ale již ne v takové šíři a síle. Na studentské organizace byl vyvijen systematický nátlak na rozpuštěni, kterému bylo obtižné odolat. Jako jedno z prvnich zastavilo svoji činnost Brněnské studentské centrum, poté byly rozpuštěny jednotlivé spolky. Organizace byly jedna za druhou podrobeny tvrdému tlaku na ukončeni své činnosti; posledni spolek, který zanikl, byl Spolek posluchačů filozofie. Rozhodnuti o jeho rozpuštěni vydal Jihomoravský KNV v Brn ě 27. února 1970." Reprezentanti spolku se sice proti rozhodnuti o rozpuštěni odvolali, ale neúspěšně, takže spolek byl 11. května formálně zrušen. Do té doby stále probiha[y akce rclzného druhu, jako napřik[ad k prvnimu výroči úmrti Jana Palacha a Jana Zajice, kdy se konala vzpominková akce." Aktivity studentci neustaly ani po rozpuštěni Spolku pos[uchačli filozofie, ale už se nekonaly pod jeho hlavičkou. Pokud k aktivizaci docházelo, týkalo se to jednotlivců a skupinek, nikoli studentůjako celku. Perzekuce se dotkla také vysokoškolských pedagogci. Učitelé museli předstupovat před "pohovorové" komise, které se řídily závěry personálních a kontrolních komisí. Tyto komise vypracovávaly analýzy škol a fakult podle čtyřstupňové kategorizace všech pracovnikc" A - perspektivní, B - stabilní, C - nevyjasněno, O - nevyhovující. Z ministerstva školství byl navic vyvíjen tlak na ministerstvo spravedlnosti s cílem zabránit soudním prohrám ze strany zaměstnavatele, tj. vysoké školy. Jednim z takových připadli, které se v Brně odehrály, byl při pad inženýrky Ireny Šabacké, asistentky KatedlY agrochemie Agronomické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně. 3. záři 1971 obdržela dopis o rozvázáni pracovniho poměru z dlivodu, že"v letech narušila na pracovišti socialistický společenský řád takovým 7 I Podrobně o průběhu "konsolidace" viz URBASEK, P. - PULEC, J. rl kol., c. d., s mill-lal, M., c. d.., URBASEK, P. - PULEC, J. a kol., c. d., s AMU. r. G 2, k, 4, JmKNV Brno, odborvnitřnich věci, Rozhodnuti o rozpuštěni Spolku posluc!1učll fijosoae, S "My jsmc ud ě luli velkou n:jstčnku s zivymi květy, podobiznami ajcn daty 1939a 1969." Rozllovor s Jii'im P. Ki íielll

15 )l( 2009/1 způsobem, že ztratila důvěru a nem ůže zastávat svoji Funkci". Od listopad u 1971 do března 1972 prob ě hla celkem čtyi'i stáni pi'ed M ěs t ským soudem v Brn ě, na nichž kolegové Šabacké a členové kádrové a personálni komise svědč ili proti inženýrce. Ačkoliv se svědecké výpově di rozcházely a objevovaly se v nich nesrovnalosti, návrh na zrušení platnosti výpovědi byl za mítnut. Inženýrka Šabacká pak stráv ila zbytek produktivniho živo ta v továrn ě chemické prů m ys lovky." Situace se po čistkác h a "ko n solidačnic h opa tře ních " stabilizovala natolik, že studentské hnutí se rozpadlo. Jeho místo zaujala opozice, rekrutovaná z vy l ouče n ýc h Funkcionářů KSČ a ČSS, sociálních demokratli, intel ek twi l ů,jed notl ivc ů z řad eva ng e lík ů a studentských vůdcli. V Brně se brzy vytvoi"ila velmi kvalitní informační a organi začn í báze odpclrcu "normalizač ního režimu", do níž se zapojili n ěk t e i-j mladí lidé, původně angažovaní ve studentském hnutí. Pomáhali s opoz ičn í či nno s ti zaměi'eno u proti režimu, předevš ím rozšiřovali tiskoviny, předávali je známým a účastnili se bytových sc h ůze k. Jejich aktivity byly sledová ny Státni bezpeč no st í, která opoziční skupiny infiltrovala, shromaždovala jejich materiály a mapovala napojeni na exil. J( zása hu proti o po ziční mu hnuti došlo v listopadu 1971 před volba mi do zastupitelských orgá nů během tzv. letákové akce. Po ni byli zatče ni i mladi lidé, napojeni na opozici v Brně, kterým tak byla znemožněna jakákoliv dalši č inn os t. " University Student Movement in Brno in University stude nt l11 0vc mcnl in Brno cmcrgcd in 1968 within the reforlll process en llcd tllc Pmguc Spring. Thc most rudical was the ťaculty af Ans, where stlldcnts founded new organi7.ulion tfle CIIl /J of PllilosoplJyAlIdicolY, ",!lích was entircly independent on the CSM. Afterw<lrds other facul ties established their cjubs. Undergrnduatcs issued mag<lzin es, organized different actions and debntes. During spring clu: Ullioll ojulliversio' SlIldellts oj 801":II1;a mul Morlll'ia was established. The student movement became more radícal aftcroccupation on the 2 1st August Student s dissented with concessions of thc Czeclloslov:lk gavernment in face of Mascow <Ind arganizcd pro tests. Thc Navember strike, whic h WllS helcl in Brno from17th to 21 st November, W<lS coordinatcd by strike commiltees and by cite 8/'110 SCl/delll Centre. Ahhough student s coopernrcd ",ith wo rkcrs and ga ined public support, the strike was ul1 successful. Undergwdumes attem pted to hold the "action of interrupted studies" (i. e. one l110nth free vo lu!ltary wo rk in factories), which cnded in failure. Then student move ment started to fa ll. Though students ac tivnted faul' times during the firs t Imlf of the yeh r 1969, differentialion between them and "consolidation arrangements" af the commun ist Icadership led to break up of the student movemenl. 76 SABACKÝ, v., l/lil'/lj'rka Sa!Jllckti w:rsiis V)'sokti.~ko l{/ zťlllédt!fskd \' Bmé, Brn o Knihaje subjektivn im pojcdmínim o ka uze z [lem rmlll že[a Ireny Snbacké. Au tor h oj ně cituje dobové rnaceriúly (osobní i soud ni), avsak poznámkový aparát a seznam použitych pr<jmenů v knize bohužel <Jbsentuji. 77 Zadrženi byli mj. Jan Sabata, Václav Sabaw, Anna Sabacová, Tom:iš Bochořák, Zuz<Jna Richterová, Aleš Křehu[kn, Marek Go[i;íS a další. Archiv Ů s tavu pro soudobé děj in y, Sbirka Rozsudky 7. politick)'ch procesů , Rozsudek nad Janem Sabalou a spol. 174